Informační společnost z pohledu statistických

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Informační společnost z pohledu statistických"

Transkript

1 Informační společnost z pohledu statistických ukazatelů Josef Basl Katedra IT VŠE Abstrakt: Článek se zabývá hodnocením vlivů různých prostředků a aplikací informačních a komunikačních technologií na rozvoj společnosti i výkonnost jednotlivých podniků a institucí. vychází z vývoje informační společnosti a jejího sledování pomocí klíčových ukazatelů. Zahrnuje porovnání obsahu vybraných ukazatelů sledovaných v rámci OECD, EUROSTATu, Světového ekonomického fóra a Českého statistického úřadu. Detailněji charakterizuje systém sledovaných ukazatelů ČSÚ, jeho vnitřní strukturu a rozdíly oproti jiným systémům. Klíčová slova: informační společnost, OECD, EUROSTATu, Světové ekonomické fórum, Český statistický úřad, ukazatel informační společnosti, projekty IS/ICT Informační společnost je termín používaný v souvislosti se zaváděním nových, především informačních a komunikačních technologií (počítačů, internetu atd.) do nejrůznějších oblastí každodenního života. Termín "informační společnost" má zdůraznit fakt, že vedle technických otázek zde musí být řešeny i nesmírně důležité otázky z oblasti etiky, morálky, politiky, práva apod., obecně celé široké spektrum možných dopadů na lidskou společnost. Informační společnost Obdobně jako je Informační společnost založena na postupné konvergenci informačních technologií, komunikačních technologií a informačního obsahu (informačních služeb), tak i Informační průmysl je postupně formován konvergencí uvedených tří dříve oddělených odvětví. Je zřejmé, že jsou to odvětví, které mají stále větší význam pro konkurenceschopnost evropských ekonomik, včetně ČR. Tato odvětví jsou specifická tím, že vytváří ekonomické efekty samy o sobě, ale současně jsou i zdrojem růstu v ostatních tradičních odvětvích a zvyšující se kvality zdravotnictví, školství kultury.

2 Aplikace ICT tak v posledních letech silně narostly, staly se podnikovou nezbytností. Zároveň se ale zvýšila jejich nepřehlednost a vzrostly výrazně i náklady na jejich provozování a údržbu léta léta 90. léta současnost budoucnost Klíčová oblast nasazení ICT Hlavní ukazatele užití ICT Vědecko technické výpočty Zrychlení výpočtů Automatizace návrhu výrobku, jeho výroby a podpora plánování výroby Zvýšení výroby Podpora vnitřní integrace podniku s cílem zvýšení prodejů Zlepšení a zvýšení prodejů podniků Podpora vnější integrace sítí podniků s flexibilními a inovativními podnikovými procesy Zlepšení ekonomických ukazatelů podniku ehealth elearning esecurity.. ebusiness Zlepšení ekonomických ukazatelů společnosti tabulka 1: Vývojové etapy nasazení výpočetní techniky a ukazatele jejich výkonnosti Oblast ICT technologií se tak v průběhu uplynulých let přesunula z laboratoří a konstrukčních kanceláří do podnikových kanceláří, notebooků a mobilů manažerů a pokračuje díky miniaturizaci v rámci nanoa biotechnologií směrem k podpoře lidského zdraví, bezpečnosti a vzdělávání (viz směry informační společnosti v EU označované jako ehealth, elearning, esecurity, egovernment). Informační společnost a EU současný stav Celosvětová srovnání rozvoje informační společnosti (benchmarking) dokumentují vysoké tempo rozvoje a tím i plnění výše uvedených programů e-europe, jak ukazují hodnoty vybraných ukazatelů za rok 2004 (v některých případech jsou tyto hodnoty dostupné pouze za státy původní EU 15): 81% domácností v zemích EU 15 má k dispozici mobilní telefony, 58% domácností v zemích EU 15 má k dispozici přístup na Internet, 96% podniků v zemích EU 15 má k dispozici přístup na Internet, 39% podniků v zemích EU 15 má k dispozici přístup na širokopásmový Internet, 85% populace v zemích EU 15 má možnost připojení na širokopásmový Internet prostřednictvím DSL, a 29% prostřednictvím kabelové televize,

3 6.5% populace v zemích EU 25 má možnost připojení na širokopásmový Internet, 67% z 20 základních veřejných služeb jsou dostupné on-line v zemích EU15. Uvedené výsledky jsou plněním výše uvedeného akčního plánu e- Europe 2005, který skončil na konci roku 2005 a v současné době jsou připraveny plány na dalších 5 let. (i2010). Za hlavní změnu v chápání role a důležitosti ICT lze považovat: aktivitu EU odstartovanou výše zmíněnou Lisabonskou strategií a aktualizovanou v podobě e-europe a konceptem i2010 (viz podrobněji předcházející kapitola) směřujícím k postupném vybudování informační společnosti v Evropě, celosvětové vystřízlivění z neodůvodněných očekávání a možného potenciálu ICT a jeho pozicování v pásmu reálných možností v souvislosti se sekvencí hlavních událostí, které současné využití ICT ovlivňují. ICT se tak stala i základním prvkem Lisabonské strategie, která formulovala rozvoj evropské ekonomiky směrem ke znalostní ekonomice až do roku 2010 a v tomto kontextu i její následující cíle: vytvořit dynamickou znalostně orientovanou ekonomiku, zajistit trvalý ekonomický růst, nastolit plnou zaměstnanost jako základní cíl ekonomické a sociální politiky, redukovat nezaměstnanost na úroveň nejúspěšnějších států z tohoto hlediska, modernizovat systém sociální ochrany. ICT plní, vzhledem k uvedeným cílům, následující roli: podíl odvětví ICT produktů a služeb na HDP EU vzrostl z původních 4% na začátku 90. let na 8% v roce 2000 a představuje 6% zaměstnanosti v EU. Spotřebovává 18% výdajů na vědu a výzkum. Produktivita práce se zde v období zvyšovala meziročně v průměru o 9%, ICT má silný vliv na zvyšování produktivity i v ostatních odvětvích, v létech se tento vliv odhadoval na 40%, ICT se stává integrální součástí ostatních produktů a služeb a zvyšuje tak jejich přidanou hodnotu (např. v náročných technologických celcích, automobilech, projekčních, bankovních a dalších službách apod.), ICT zefektivňuje procesy a služby státní správy poskytované obyvatelstvu i ekonomickým subjektům,

4 ICT poskytuje širokým vrstvám obyvatelstva přístup k informacím, znalostem a vzdělávání a působí tak na zvyšování kvality života. ICT produkty a služby jsou tak důležitým odvětvím jednotlivých ekonomik. Obchodování s ICT službami a produkty představuje souhrnný ukazatel, který právě demonstruje přizpůsobení ekonomiky dané země a jejího portfolia v oblasti ICT požadavkům na tvorbu ICT zboží a služeb, a to nejen pro její vlastní potřeby, ale i pro export. Ukazatele a organizace hodnotící informační společnost Výše uvedené skutečnosti jsou důvodem pro rostoucí potřebu statisticky zachytit vliv nových technologií (zejména) ICT a procesů na ekonomiku a společnost, umožnit její srovnání s ostatními státy a poskytnout potřebné informace podnikatelské i nepodnikatelské veřejnosti a mezinárodním organizacím a zabezpečit adekvátní podklady pro hodnocení výsledků státní informační politiky. Tuto roli v rámci ČR sehrává Český statistický úřad, v mezinárodním hledisku pak především statistiky Eurostatu (statistický úřad Evropské komise se sídlem v Lucemburku), OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a Světové ekonomické fórum (WEF - World Economic Forum). Základní pohled na jejich hodnocení informační společnosti je následující: EUROSTAT Hodnotí 25 (resp. 15) zemí EU. Používá k hodnocení dvě skupiny ukazatelů, tzv. Policy a Structural Indicators. Policy Indicators představují přístup a užití ICT občany, firmami a dále oblasti užití e-govenrment, e- Learning, e-health, e-business (konkrétně buying and selling on-line). Specifickými oblastmi jsou bezpečnost a rozvoj širokopásmového internetu. Zde se tedy objevuje kategorizace na připravenost a užití ICT. Structural Indicators zahrnují nabídkovou a poptávkou stranu e- Governmentu, úroveň přístupu k internetu a výdaje na ICT vyjádřené v procentech HDP. Celkem je možné pro účely výzkumu použít: policy indicators - 6 ukazatelů ve skupině využití ICT v podnicích a dále 5 ukazatelů z oblasti nákupu a prodeje on-line. structural indicators - 4 ukazatele s informacemi o rozšíření širokopásmového internetu, úrovni přístupu k internetu a užití aplikací e- Government podniky.

5 OECD Statistiky jsou zaměřené obecněji a pro vlastní výzkum stavu informační společnosti jsou nejvhodnější ukazatele z následujících podoblastí: Readiness přístup k internetu a rozšíření internetu, Business usage použití internetu v obchodě (objem objednávek prostřednictvím internetu), podíl pracovníků v oblasti ICT na celkových počtech pracovníků, Contribution příspěvek investic do ICT na růstu HDP, Investement podíl ICT na R&D, výdaje na ICT. Uvedené členění ukazatelů OECD není standardní, ale odpovídá obecnějšímu členění ukazatelů zaměřenému na problematiku připravenosti, užití a následných přínosů z nasazení ICT, které používá i ČSÚ i WEF. World Economic Forum Světové ekonomické forum hodnotí v současnosti z pohledu ICT více jak 100 zemí a je zatím obtížné hovořit o absolutním porovnávání stavu a trendů v jednotlivých zemích. Hlavním hodnotícím ukazatelem je tzv. Index síťové připravenosti (Network Readiness Index - NRI), který je syntetickým ukazatelem nad celkovým počtem 51 ukazatelů. Ty jsou rozděleny do 3 skupin a v hodnocení mají stejnou váhu - cca 1/3: Infrastructure enviroment hodnocení technologické infrastruktury, Business readiness investice do přípravy lidí, dostupnost školicích služeb, investice do R&D, úroveň poplatků za telekomunikace, Business usage dostupnost telekomunikací, dostupnost mobilních zařízení, úroveň užití ICT na podnikové úrovni. Pro specificky české prostředí jsou nejvýznamnější statistiky Českého statistického úřadu. Ty hodnotí rozvoj informační společnosti v ČR pomocí 24 prvků v matici, ve které se sledují zájmy jednotlivých klíčových uživatelů. Tradičně a shodně se zahraničními statistikami se ICT sledují v oblasti jednotlivců a domácností, podnikatelského sektoru, veřejné správy a dále pak sektoru vzdělávání, zdravotnictví, kultury a audiovizuálního sektoru. Druhou osou matice je stav připravenosti - ta zahrnuje infrastrukturu, penetraci, využití a důsledky používání ICT. Z výčtu je zřejmé, že uvedené organizace, včetně ČSÚ, nepoužívají dosud jednotný postup, stejné ukazatele a jejich interpretaci. Na druhé straně tak vzniká pro potřeby analýz plastičtější obraz o aktuálním vývoji informační společnosti. Dvě důležité statistiky, a to EUROSTAT a

6 OECD, zachycují připravenost, užití a přínosy ICT pro klíčové skupiny uživatelů, tj. jednotlivce a domácnosti, podnikatelskou sféru a veřejnou správu. Právě toto dělení je nejvíce patrné u struktury ukazatelů v rámci EUROSTAT. Výsledek dalšího porovnání je významný nejen z pohledu určité dnešní nevyváženosti ukazatelů a jejich skupin, ale i z dosud jejich nedostatečného důrazu na přínosy ICT. Statistiky informační společnosti v ČR Český statistický úřad v nedávném období uskutečnil řadu významných statistických šetření, prakticky současně s členskými státy EU, mapujících tuto oblast. To reprezentuje průzkumy u domácností a jednotlivců koncem roku 2003, v letech 2002 a 2003 pak v podnikatelském sektoru a od počátku letošního roku i průzkum webových stánek v oblasti veřejné správy, kulturních, vzdělávacích a zdravotnických zařízení. Cílem těchto statistik je vytvářet komplexní obraz o rozvoji informační společnosti v České republice. ČSÚ proto vytvořil statistický rámec pro měření informační společnosti, který představuje definici, celkové rozdělení sektoru informací, jenž tvoří vstup (nabídkovou stránku) informační společnosti a dále pak popis jednotlivých prvků informační společnosti spolu se sestavením systému ukazatelů pro zachycení informační společnosti. Rozdělení tohoto sektoru dokumentuje Obrázek 1 rozděluje principálně sektor informací na ICT sektor (zpracovatelský a sektor ICT služeb) a na druhé straně obsahový sektor zaměřený na obsahovou stránku informačních služeb (vydavatelství,..). Toto rozdělení reprezentuje de facto rozdělení informačního průmyslu a váže se na kategorizaci odvětví (OKEČ), jak je patrné z krajních segmentů uvedeného obrázku. Obdobně jako rozdělení sektorů je pro další analýzy podstatné i rozdělení základních součástí informační analýzy, které i v tomto případě vychází z pramenů ČSU a dokumentuje ho Obrázek 2. Ze schématu je patrná návaznost na členění informačních sektorů a pak další kategorizace důsledků a efektů, které informační společnost přináší, resp. představuje.

7 Obrázek 1: Definice sektoru informací - jeden ze vstupů do informační společnosti [Zdroj: ČSÚ]

8 Obrázek 2: Základní prvky informační společnosti a nové ekonomie [Zdroj: ČSÚ]

9 Závěr Zahraniční statistiky se bohužel na rozdíl od kategorizace ČSÚ v mnoha případech méně blíží popisu kritérií specifikovaných v eeurope. Zajímavě v tomto směru vypadá i porovnání dalších dvou důležitých statistik, a to Eurostat a OECD zejména podle toho, jak zachycují připravenost, užití a přínosy ICT pro klíčové skupiny uživatelů: jednotlivce a domácnost, podnikatelskou sféru a veřejnou správu. Právě toto dělení je nejvíce patrné i z řady použitých ukazatelů v rámci sledování Eurostat. Detailnější strukturovaný přehled hlavních ukazatelů je uveden v v tabulkové příloze tohoto článku. Výsledek je velmi zajímavý nejen z pohledu určité dnešní nevyváženosti, ale i z dosud malého důrazu na přínosy ICT v používaných ukazatelích. Navíc u některých ukazatelů OECD převládá obecné hodnocení bez vazby na konkrétního uživatele, což snižuje možnost hodnocení možných důsledků. Literatura: EUROSTAT New Cronos, Information Society Statistics, Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May Laube, D.R., Zammuto, R.F.: Business Driven Information Technology, Stanford Business Books, 2003 OECD, ITCS and STAN databases, May OECD, Telecommunications database 2005., OECD, ICT Key Indicators, 2005, OECD, Communications Outlook 2005; calculations based on Internet Software Consortium, January 2004, OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in households and by individuals, May 2005 OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May 2005 OECD, International Trade in Commodity Statistics (ITCS) and Structural Analysis (STAN) databases, May 2005 OECD, ANBERD database, April 2005 Poirier, Ch.,C., Bauer, M.,J.: e_supply Chain, Berrett-Kohler Publishers, 2000 Voříšek, J. a kol.: ASP Application Service Provider, Grada, 2003 WEF Global Information Technology Report Palgrave Macmillan Článek vznikl s podporou grantů GAČR 402/05/2210 a MŠMT výzkumná centra 1M0524

10 Příloha: přehledy ukazatelů informační společnosti EUROSTAT a OECD Eurostat zařazení ukazatelů podle skupin a významu Infrastruktura ICT Potenciál ICT Užití ICT Obecné užití Užití jednotlivci o Broadband penetration rate o Level of Internet access (%) o Prices of telecommunication o Market shares in telecommunication o Percentage of individuals with access to the Internet broken down by place of access (home, workplace, place of education, Internet cafe, PIAP etc) o Percentage of individuals with Internet access having encountered security problems o Percentage of individuals having taken ICT security precautions within the last three months o E-government availability (supply side) o Information technology expenditure as a percentage of GDP o Percentage of individuals using the Internet for specific purposes in the previous three months o E-commerce o Percentage of individuals regularly using the Internet o E-government usage by individuals (demand side) total and by gender o Percentage of individuals having used the Internet in relation to training and educational purposes o Percentage of population (aged 16 and over) using Internet to seek health information whether for themselves or others o Percentage of individuals having ordered/bought goods or services for private use over the Internet in the last 3 months

11 Infrastruktura ICT Potenciál ICT Užití ICT Domácnosti Podniky o Percentage of households with access to the Internet broken down by device for accessing via PC, digital TV, mobile device o Percentage of enterprises having access to the Internet o Percentage of enterprises having taken ICT precautions o Percentage of enterprises that have installed security devices on their PCs and updated them within the last three months o Percentage of individuals that have installed security devices on their PCs and updated them within the last three months o Percentage of households having access to the Internet at home o Percentage of persons employed using computers connected to the Internet in their normal work routine o Percentage of enterprises having website/homepage o Percentage of enterprises using Extranet/Intranet o Percentage of enterprises with persons employed working part of their time away from enterprise premises and accessing enterprise's IT systems from there o E-government usage by enterprises (demand side) o Percentage of enterprises using e-learning applications for training and education of employees o Percentage of enterprises' total turnover from e-commerce over the last calendar year o Percentage of enterprises having received orders on-line over the last calendar year

12 Infrastruktura ICT Potenciál ICT Užití ICT Veřejná správa o Percentage of entreprises having received on-line payments for Internet sales over the last calendar year o Percentage of enterprises having purchased on-line over the last calendar year o Percentage of enterprises with Internet access having encountered security problems o Percentage of individuals using the Internet for interacting with public authorities broken down by purpose (purposes: obtaining information, obtaining forms, returning filled in forms) o Percentage of enterprises using the Internet for interacting with public authorities broken down by purpose OECD - zařazení ukazatelů podle skupin a významu Infrastruktura ICT Potenciál ICT Užití ICT Obecné užití o Access lines and channels in total for OECD o Share of ICT-related occupations in the total economy in selected o Top 50 telecommunications firms and IT firms

13 Infrastruktura ICT Potenciál ICT Užití ICT Užití jednotlivci Domácnosti Podniky Veřejná správa o Mobile subscribers in total for OECD o Internet subscribers in total for OECD o Broadband subscribers per 100 inhabitants in OECD countries o Availability of Digital Subscriber Lines (DSL) in OECD countries o Cable TV subscribers in total for OECD o Telecommunication infrastructure investment in total for OECD o Households with access to the Internet in selected OECD countries o Households with access to a home computer o Internet penetration by size class. o Percentage of businesses with ten or more employees using the Internet countries o Telecommunication services revenue in total for OECD o Mobile telecommunication services revenue in total for OECD o ICT patents as a percentage of national total (EPO) in selected countries o Share of countries in ICT patents at the EPO o Businesses using the Internet and businesses receiving orders over the Internet R&D expenditure in selected ICT industries o Share of ICT value added in the business sector value added o Trade in ICT goods and services

14

ICT České republiky v mezinárodním srovnání

ICT České republiky v mezinárodním srovnání ICT České republiky v mezinárodním srovnání Jan Pour Katedra informačních technologií VŠE pour@vse.cz Abstrakt: Informační a komunikační technologie (ICT) se stávají integrální součástí ostatních produktů

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

Přístupy k inovacím podnikových informačních systémů Innovation Approaches to the Enterprise Information Systems

Přístupy k inovacím podnikových informačních systémů Innovation Approaches to the Enterprise Information Systems Přístupy k inovacím podnikových informačních systémů Innovation Approaches to the Enterprise Information Systems Josef Basl 1, Jan Pour 2 Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou podnikových informačních

Více

CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM. Informační společnost a ICT. Josef Basl, Jan Pour. Working Paper CES VŠEM N o 9/2005

CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM. Informační společnost a ICT. Josef Basl, Jan Pour. Working Paper CES VŠEM N o 9/2005 V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM Informační společnost a ICT Working Paper CES VŠEM N o 9/2005 Josef Basl, Jan Pour Abstrakt: Informační a

Více

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Přehled Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Overview OECD Communications Outlook: 2003 Edition Czech translation Přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém

Více

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt

Více

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Jan Pour, Ota Novotný Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze pour@vse.cz, novotnyo@vse.cz Abstrakt: Kvalita podnikové

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti

Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti Praha, 21.1. 2004 Východiska Lisabonský proces eeurope+ 2003 eeurope 2005 Státní informační a komunikační politika ČR eeurope+ 2003

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Digital divide po česku

Digital divide po česku Digital divide po česku Jiří Peterka KSI MFF UK nezávislý konzultant a publicista Jaká je role akademické sféry? obecně (a nejen v oblasti ICT): být nositelem technického rozvoje a pokroku vyvíjet, zkoušet

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

21. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

21. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 21. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Pojem informační a komunikační technologie (dále jen ICT) obecně zahrnuje technologie, jako jsou mobilní telefony, počítače, internet a s nimi spojené systémy,

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Komise se radí o tom, jak by Evropa mohla sehrát vedoucí úlohu v přechodu na web 3.0

Komise se radí o tom, jak by Evropa mohla sehrát vedoucí úlohu v přechodu na web 3.0 IP/08/1422 V Bruselu dne 29. září 2008 Komise se radí o tom, jak by Evropa mohla sehrát vedoucí úlohu v přechodu na web 3.0 Evropa by mohla převzít vedoucí roli v nové generaci internetu. Evropská komise

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

PhDr. Irina Zálišová Ř editelka EPMA

PhDr. Irina Zálišová Ř editelka EPMA PhDr. Irina Zálišová Ředitelka EPMA Kdo mluví: PhDr. Irina Zálišová Hlavní témata Europe 2020: 5 targets & 8 indicators for the EU National targets inside EUROPE 2020 Example Europe has identified new

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020)

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Programme for the Competitiveness of enterprises and SMEs (COSME) 2014-2020 CIP COSME a H2020 2007-2013 2014-2020

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím

Více

Růstová výkonnost a stabilita

Růstová výkonnost a stabilita Růstová výkonnost a stabilita 1. Růst a nabídková stránka ekonomiky 1.1 Mezinárodní ekonomický vývoj Struktura světového hospodářského růstu Vývoj ekonomiky v USA Japonsko Evropská unie Nové členské země

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/2009. 1.Podniková informatika pojmy a komponenty

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/2009. 1.Podniková informatika pojmy a komponenty Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/2009 1.Podniková informatika pojmy a komponenty (1) Objasněte pojmy: IS, ICT, ICT služba, ICT proces, ICT zdroj. Jakou dokumentaci k ICT službám,

Více

ELEKTRONICKÝ MARKETING. Pavel Kotyza, B_EM 2. října 2014

ELEKTRONICKÝ MARKETING. Pavel Kotyza, B_EM 2. října 2014 ELEKTRONICKÝ MARKETING Pavel Kotyza, B_EM 2. října 2014 Rozcvička než začnem http://bit.ly/b_em14 Obsah kurzu I. 1/ Marketingový koncept IT CRM (Information Technology Customer Relationship Management)

Více

KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů

KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných

Více

Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy

Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Agenda Představení společnosti Capgemini Aktuální stav implementace služeb veřejné správy Přínosy rozvoje služeb veřejné správy Trendy dalšího vývoje

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007

Více

Konjunkturální průzkum ČSÚ červen 2007

Konjunkturální průzkum ČSÚ červen 2007 Konjunkturální průzkum ČSÚ červen 2007 Červnový konjunkturální průzkum ČSÚ vykázal v meziměsíčním vývoji snížení s tím, že saldo souhrnného indikátoru důvěry (ekonomického sentimentu) se proti květnu snížilo

Více

Kulatý stůl k chemickému vzdělávání v ČR VŠCHT Praha 15. 1. 2015 Ladislav Novák

Kulatý stůl k chemickému vzdělávání v ČR VŠCHT Praha 15. 1. 2015 Ladislav Novák Chemický průmysl EU a ČR Kulatý stůl k chemickému vzdělávání v ČR VŠCHT Praha 15. 1. 2015 Ladislav Novák 1 přehled Chemický průmysl EU Zdroj: Cefic Chemický průmysl ČR Zdroj: SCHP ČR + MPO Konkurenceschopnost,

Více

POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING. Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová

POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING. Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová Anotace: V letošním akademickém roce provedly autorky již potřetí průzkum mezi studenty I.

Více

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb. IT Cluster People for IT IT for People Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz Kontext Hlavní směry výzkumu a vývoje Biologické a ekologické

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY

STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY Marek Rojíček Centrum ekonomických studií, Vysoká škola ekonomie a managementu marek.rojicek@vsem.cz Abstrakt Studie zkoumá vývoj odvětvové struktury české ekonomiky

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Mobile Device Management Mobilita v bankovním prostředí. Jan Andraščík, Petra Fritzová, 30. 4. 2014

Mobile Device Management Mobilita v bankovním prostředí. Jan Andraščík, Petra Fritzová, 30. 4. 2014 Mobile Device Management Mobilita v bankovním prostředí Jan Andraščík, Petra Fritzová, 30. 4. 2014 Obsah Průzkum názorů ICT ředitelů BYOD trendy Návrh bezpečnostního konceptu MDM Postup, přínosy pro klienta

Více

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Pro každý projekt jsou tyto typy kritérií: A) Musí být splněno kritéria typu ANO/NE pokud všechna tato kritéria nejsou splněna, projekt nepostupuje dále.

Více

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech Tři roky českého internetu v číslech Projekt NetMonitor - měření návštěvnosti a výzkum sociodemografického profilu návštěvníků internetových serverů v České republice, který realizuje Mediaresearch ve

Více

ZÁKLADNÍ ANALÝZA TRHU FACILITY MANAGEMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Vzdělávací a výzkumná společnost FM Institute

ZÁKLADNÍ ANALÝZA TRHU FACILITY MANAGEMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Vzdělávací a výzkumná společnost FM Institute ZÁKLADNÍ ANALÝZA TRHU FACILITY MANAGEMENTU ČESKÉ REPUBLIKY Vzdělávací a výzkumná společnost FM Institute www.fminstitute.cz 14. 3. 2013 Analýza trhu Facility managementu 1 Vstupní informace ohledně průzkumu

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika

Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Základní sdělení Jakákoli reforma VS se v současném světě nemůže

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 Pokorný Ondřej Vladislav Čadil Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 STRUKTURA PREZENTACE 1. Vymezení předmětu analýzy 2. Dostupnost

Více

Konkurenční potenciál Evropské unie: silné a slabé stránky

Konkurenční potenciál Evropské unie: silné a slabé stránky Konkurenční potenciál Evropské unie: silné a slabé stránky Ing. Karel Mráček, CSc. člen předsednictva Asociace výzkumných organizací; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 4. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A OBCHOD Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1

Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1 Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1 Ing. Eduard Bakoš, Ing. Barbora Kaplanová, Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. Úvod Jak je známo, v ČR jsou výdaje na ochranu

Více

ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

ICT jako faktor konkurenceschopnosti? FITPROsto 15.4.2010 ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Ing. Pavel Eliáš. Vysoká škola sociálně správní, Havířov. email: elias.isis@seznam.cz

Ing. Pavel Eliáš. Vysoká škola sociálně správní, Havířov. email: elias.isis@seznam.cz Ing. Pavel Eliáš Vysoká škola sociálně správní, Havířov email: elias.isis@seznam.cz PŘEDNÁŠKAČ.5 Státní informační politika Klíčová slova státní informační politika, informační společnost, elektronické

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Zelená kniha ČR od informační politiky k strategii znalostní společnosti. PhDr. Pavel Dvořák, CSc.

Zelená kniha ČR od informační politiky k strategii znalostní společnosti. PhDr. Pavel Dvořák, CSc. Zelená kniha ČR od informační politiky k strategii znalostní společnosti PhDr. Pavel Dvořák, CSc. Státní informační politika CESTA K INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI Základní vyjádření politické vůle vlády k uplatnění

Více

KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání. Petr Matějů

KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání. Petr Matějů KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání Petr Matějů 1 Otázky Co to je konkurenceschopnost? Konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání Potenciál

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

4. průmyslová revoluce. WORKSHOP Inovačního Think Tanku TA ČR

4. průmyslová revoluce. WORKSHOP Inovačního Think Tanku TA ČR 4. průmyslová revoluce WORKSHOP Inovačního Think Tanku TA ČR Definice Industry 4.0 a příští výrobní revoluce Industry 4.0 - nový způsob výroby - předpokládá propojení jednotlivých strojů, které dokážou

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Požadavky trhu práce a praxe v profesním vzdělávání v geoinformatice současná situace v Evropě a u nás Petr KUBÍČEK, Zdeněk STACHOŇ, Milan KONEČNÝ, Tomáš Řezník LGC, MU Brno 16. 5. 2014 Situace na VŠ Málo

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016 Poskytovatel Nazev aktivity Cil aktivity Termín podání návrhu projektu Malé granty (Small Grants): 1. června, 1. září a 1. prosince; Visegradský fond Standardní granty (Standard Grants): 15. září Visegrádský

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 Graf č. 1 Souhrnný inovační index (SSI Summary Innovation Index) 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 TR PL RO CY LV EL SK HU LT

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY. Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager

UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY. Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager Miroslav Černík Segment středních a malých firem, Business Partner Cloud 10.03.2011 UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager Co je Midmarket?

Více

The following is intended to outline our general product direction. It is intended for information purposes only, and may not be incorporated into

The following is intended to outline our general product direction. It is intended for information purposes only, and may not be incorporated into The following is intended to outline our general product direction. It is intended for information purposes only, and may not be incorporated into any contract. It is not a commitment to deliver any material,

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů

Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů Podnikání a administrativa 7 Mezinárodní obchod Ekonometrie Obecná ekonomie III 8 Velkoobchod a maloobchod Management 9 Marketingové řízení Strategický

Více

Petra Maková 1 VLIV ENERGETICKÉHO KLASTRU NA ROZVOJ PODNIKŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Petra Maková 1 VLIV ENERGETICKÉHO KLASTRU NA ROZVOJ PODNIKŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Petra Maková 1 VLIV ENERGETICKÉHO KLASTRU NA ROZVOJ PODNIKŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Abstrakt Cílem bakalářské práce je zhodnotit vliv Moravskoslezského energetického klastru na rozvoj podniků v Moravskoslezském

Více

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

Zaměstnanost v EU a nezaměstnanost mladých

Zaměstnanost v EU a nezaměstnanost mladých Technická Univerzita Liberec 24. březen 2015 Zaměstnanost v EU a nezaměstnanost mladých Ales Chmelar Úřad vlády ČR chmelar.ales@vlada.cz 18/3/2015 Obsah 1. Budoucnost trhů práce v EU 2. Nezaměstnanost

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních

Více

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system Marie Brandejsová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální

Více

ČNB 22.9.2008. Politická ekonomie evropské integrace

ČNB 22.9.2008. Politická ekonomie evropské integrace ČNB 22.9.2008 Politická ekonomie evropské integrace Freidenův model jako analytický rámec evropské integrace Stanislav Šaroch Projekt GAČR Název: Vítězové a poražení procesu ekonomické a institucionální

Více

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011 Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech České republiky -

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Digitální Česko? Jak moc digitální? Ladislav Chrudina

Digitální Česko? Jak moc digitální? Ladislav Chrudina Digitální Česko? Jak moc digitální? Evropou obchází strašidlo, strašidlo digitálního rozdělení. Digital divide rozdělení obyvatelstva (společnosti), lze definovat ve třech vrstvách : podle přístupu k digitálním

Více

Co přinese udržitelné stavění?

Co přinese udržitelné stavění? Co přinese udržitelné stavění? Přiměřenost, Přiměřenost, Přiměřenost Ing. Miroslav Linhart zástupce ředitele, Deloitte Advisory s.r.o. Základní pojetí Udržitelné stavění Trendy a očekávání Přístupy Jak

Více