Eva Heřmanová. (případová studie nově přistoupivších zemí)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Eva Heřmanová. (případová studie nově přistoupivších zemí)"

Transkript

1 LIDSKÉ ZDROJE V POSTMODERNÍ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI (případová studie nově přistoupivších zemí) Eva Heřmanová Abstrakt Příspěvek se v teoretické rovině zabývá pozitivními a negativními důsledky masového šíření informačních a komunikačních technologií v současné společnosti, a to jak v kontextu reprodukce a rozvoje lidského kapitálu (např. v oblasti funkční a počítačové gramotnosti obyvatel), tak v kontextu měnící se sociální stratifikace společnosti (tj. v souvislosti se zaměstnaností v oblasti moderních IC technologií, informační ekonomikou, problematikou digital divide ), tak v kontextu procesu technologické globalizace světa (tj. např. časoprostorové komprese ve smyslu téměř okamţité celosvětové dostupnosti informací). V empirické rovině se příspěvek pokouší na základě dat z České republiky (ČSÚ) i dat vybraných evropských zemí (EUROSTAT) zmapovat především meziregionální rozdíly ve vybavenosti a vyuţívání internetu domácnostmi, rozdíly v zaměstnanosti v ICT sektoru a v zapojení lidských zdrojů do oblasti vědy a výzkumu apod. Klíčová slova: ICT technologie informační společnost - digital divide - počítačová gramotnost - IT odborníci vyuţití PC a internetu v domácnostech rozvoj lidských zdrojů Úvod Současnou společnost lze bezpochyby charakterizovat jako společnost postmoderní, tj. společnost vyznačující se na jedné straně novými, resp. nově převaţujícími hodnotovými orientacemi (např. preference individualismu, seberealizace, demokracie, osobní svobody, tolerance, plurality názorů a ţivotních stylů, orientace na kvalitu ţivota apod.), na straně druhé i novými podmínkami a moţnostmi rozvoje osobnosti. Z tohoto hlediska lze vyzdvihnout rozvoj informačních a komunikačních technologií (dále ICT), mezi nimiţ stále významnější postavení zaujímá zejména internet. Druhou stranou téţe mince je však to, ţe postmoderní společnost nejenţe nabízí nebývalé moţnosti osobnostního rozvoje, ale také klade na své členy nové a stále vyšší nároky. Jde jak o schopnost adaptace, flexibility, inovativního rozhodování, time managementu, tak i o dovednosti v oblasti jazykové či počítačové gramotnosti. V neposlední řadě pak důleţitou úlohu sehrává i gramotnost funkční, kde je velký důraz kladen jak na schopnost porozumnění dané informaci, tak zejména na schopnost s nejrůznějšími typy informací pracovat, filtrovat je na podstatné a nepodstatné, dále je třídit a generalizovat. V rámci současné společnosti jsou jedinci ze strany globalizovaných médií zahlcováni nejrůznějšími informacemi, které mohou mít podstatný vliv nejen na různé stránky jejich sociálního chování (veřejné mínění, utváření individuálních identit, změnu struktury volnočasových aktivit, změnu ţivotního stylu, univerzalizaci potřeb konzumentů i jejich spotřebního chování), ale i na kulturně podmíněnou změnu jejich reprodukčního chování, na šíření moderních způsobů ţivota, myšlenek demokracie, feminismu či kulturního relativismu. 1

2 Téměř okamţitá dostupnost jakékoliv informace v rámci existující světové sítě a on-line přístup ke vzdělávacím programům pak zvyšuje jak všeobecnou informovanost, tak i moţnosti a motivace k získání určitého, dříve nedostupného vzdělání. Z hlediska sociální stratifikace postmoderní společnosti nelze na tomto místě alespoň stručně nezmínit jev popisovaný a označovaný jako digital divide (digitální propast). Vedle klasických principů poměřování objektivního sociálního statusu, jimiţ jsou zjednodušemě řečeno majetek, dosaţené vzdělání, podíl na moci, prestiţ povolání a etický či kulturní způsob ţivota jedince či sociální skupiny, se totiţ jedná o moţný nový princip sociálního rozdělení světa a společnosti, a to na různých územně hierarchických úrovních. Je velmi pravděpodobné, i kdyţ ne prokázané, ţe změny sociálního rozvrstvení dnešní společnosti jsou ve stále větší míře umocňovány i rozdílnou pozicí mezi těmi jedinci, kteří k ICT a k internetovému připojení mají přístup a mohou (a umí) s nimi pracovat a těmi, kteří jsou z této moţnosti z jakéhokoliv důvodu vyloučeni. Je ale samozřejmě třeba dodat, ţe samotná znalost informačních a komunikačních technologií a samotná moţnost připojení k internetu ještě nemusí automaticky znamenat jejich sociálně a kulturně přínosný nebo - v různých sociálních skupinách či regionech - v podstatě shodný způsob vyuţívání. Lze se domnívat, jak naznačují i výběrová šetření realizovaná ČSÚ od roku 2003 pod názvem Šetření o vyuţívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech, ţe existující významnější rozdíly ve způsobu vyuţívání internetu do značné míry kopírují (a opět i umocňují) rozdíly v ţivotním stylu a v ţivotní úrovni rezidentů ţijících na jedné straně ve vysoce a na straně druhé v málo urbanizovaných oblastech Česka a EU. Blíţe viz stránky a výzkumy na Charakteristikou postmoderní informační společnosti je však také to, ţe se v kontextu rozvoje informačních a komunikačních technologií nutně mění i její sociální stratifikace z pohledu rostoucí zaměstnanosti v nadprůměrně placeném ICT sektoru, resp. v tzv. informační ekonomice; zvyšuje se také její vědecko výzkumný potenciál, všeobecná úroveň vzdělanosti ap. Následující analytická část tohoto příspěvku se proto snaţí určité výše uvedené skutečnosti a trendy konkrétně popsat a postihnout. Jde zejména o meziregionální rozdíly v úrovni internetizace domácností, ve způsobu vyuţívání tohoto média, o rozdíly v oblasti zaměstnanosti či v míře zapojení lidských zdrojů do oblasti vědy a výzkumu. Základním informačním zdrojem k následujícím komparacím nově přistoupivších zemí EU s celou EU27, resp. se starou patnáctkou zemí EU, je šetření o ICT, které od roku 2006 probíhá v domácnostech dle nařízení č. 808/2004 Evropské komise a Evropského parlamentu k statistikám informační společnosti a které umoţňuje získávat srovnatelné údaje z jednotlivých zemí EU. Internetizace domácností a počítačová gramotnost v zemích EU a v Česku Na základě sledovaného souboru dvanácti zemí nově přistoupivších do EU po roce 2004, který byl hodnocen pomocí několika ukazatelů (% domácností s osobním počítačem nebo s připojením k internetu ze sumy celkového počtu domácností v dané zemi; dále s rozlišením, zda jde o domácnosti bez závislých dětí nebo se závislými dětmi a dále i podle kritéria typu lokality, kterou daná domácnost obývá, tj. v hrubém rozlišení na velká města, střední a malá města, venkovské oblasti), vyplývá (viz i tabulka č. 1), ţe z hlediska vybavenosti domácími modrními technologiemi se Česko nachází jak pod průměrem EU15, tak i pod průměrem celé dnešní EU27. Ve srovnání s ostatními novými zeměmi Evropské unie je vybavenost domácností osobním počítačem a internetovým připojením horší jen v Bulharsku a Rumunsku, celkem srovnatelná s Českem je pak v Litvě a na Kypru. 2

3 V roce 2008 mělo osobní počítač 52,4 % českých domácností a 45,9 % jich bylo připojeno k internetu. V celé EU27 však byly tyto hodnoty podstatně vyšší 67,8 % (PC) a 60,3 % (internet). Tab. 1: Vybavenost domácností moderními technologiemi, 2008 Podíl dom. s PC v % Index dom. s PC se závisl. dětmi Podíl dom. s internetem Index dom. s internetem se závislými dětmi Podíl dom. s PC, velká města Index dom. s PC, (velká města/ venkov) Podíl dom. s internetem velká města Index dom. s internetem (velká města/ venkov) EU27 67,8 1,34 60,3 1,34 71,2 1,20 64,6 1,27 EU15 71,7 1,30 64,4 1,32 73,4 1,09 66,8 1,13 Česko 52,4 1,66 45,9 1,60 57,3 1,16 53,0 1,30 Bulharsko 28,6 2,38 25,3 2,36 41,1 2,37 37,2 2,51 Estonsko 59,6 1,83 58,1 1,82 62,3 1,11 61,8 1,15 Kypr 56,3 1,90 42,9 1,81 58,3 1,16 47,6 1,44 Litva 52,0 2,05 50,9 1,98 60,9 1,36 59,9 1,37 Lotyšsko 56,7 1,62 52,8 1,64 62,0 1,21 58,3 1,24 Maďarsko 58,8 1,58 48,4 1,54 66,7 1,27 56,8 1,35 Malta 62,6 1,53 59,0 1,55 60,9 0,98 57,6 1,01 Polsko 58,9 1,67 47,6 1,50 63,0 1,15 54,8 1,35 Rumunsko 37,8 1,53 29,6 1,37 57,4 2,38 51,0 3,46 Slovensko 63,2 1,56 58,3 1,48 67,1 1,09 69,0 1,27 Slovinsko 65,1 1,63 58,9 1,71 67,4 1,07 62,2 1,11 Zdroj: vlastní výpočty Pozn.: jde o údaje pouze za domácnosti, ve kterých žije alespoň jedna osoba ve věku let, které jsou používané v mezinárodním srovnání v rámci EU dle metodiky Eurobarometru Ve všech srovnávaných zemích platí, ţe významně více jsou těmito základními technologiemi vybaveny domácnosti se závislými dětmi (viz hodnoty indexů vyjadřujících podíl domácností se závislými dětmi k podílu domácností bez závislých dětí). Porovnáme-li hodnoty těchto indexů pro EU27 a pro EU15 se zbývajícími hodnotami pro jednotlivé země, je příznačné, ţe posledně jmenované jsou vţdy vyšší, coţ můţe indikovat buď větší potřebu a tlak nejmladší generace na tento typ vybavení nebo spíše také vyrovnanější vybavenost obou typů domácností těmito technologiemi v zemích staré patnáctky, a tím v průměru i v zemích celé EU27. Obecně lze říci, ţe významné rozdíly ve vybavenosti osobním počítačem a internetem mezi domácnostmi s dětmi a bez dětí neexistují pouze v Česku, ale i v ostatních zemích. Geografický digital divide, tedy různá dostupnost a vybavenost sledovanými technologiemi v různých typech osídlení můţe být vyjádřena indexem poměřujícím hodnoty za velká města a za venkovské prostory. Ve všech zemích se hodnota tohoto indexu pohybuje zhruba v rozmezí od 1,0 do 1,2; o něco větší rozdíly mezi vybaveností velkých měst a venkovských prostorů lze nalézt v Litvě; nicméně zcela největší diference se týkají takových států jakými jsou Bulharsko a Rumunsko, v nichţ tyto indexy s hodnotami 2,4 aţ 3,5 indikují nepřehlédnutelné a doslova propastné rozdíly ve vybavenosti jak osobním počítačem, tak internetovým připojením. Je nepochybné, ţe kaţdý člověk by v dnešní době měl být vybaven určitými dovednostmi z oblasti vyuţívání moderních informačních a komunikačních technologií. Tyto znalosti a dovednosti se označují souhrnným pojmem počítačová gramotnost, někdy také pojmem e-skills (tj. elektronické dovednosti). Z hlediska podchycení úrovně počítačové gramotnosti obyvatel srovnávaných zemí je moţné z výše citovaných výzkumů Eurostatu vyuţívat jednak indikátory o takových ovládaných činnostech jako je kopírování, vkládání dat, výpočty v tabulkových procesorech, komprese souborů, připojování nových zařízení, tvorba programů, propojování počítačů do místních sítí (LAN), řešení problémů s chodem počítače, jednak lze pouţít i 3

4 souhrnný komplementární údaj o podílu uţivatelů osobních počítačů, kteří deklarovali, ţe ţádnou z výše jmenovaných činností neovládají. Analogicky je - v rámci zpúsobů vyuţívání internetu - výběrovými šetřeními podchycena celá varieta činností ( , telefonování po internetu, vyhledávání informací, čtení zpráv, novin a časopisů on-line, sledování radia a televize, hledání zaměstnání, on-line hraní počítačových her, stahování různých produktů, nakupování přes internet, internetbanking, vyplňování formulářů on-line). Následující porovnání zemí z hlediska počítačové negramotnosti (% uţivatelů PC ze všech uţivatelů počítače ve věku let v dané zemi, kteří neovládají nic ze sledovaných činností, 2007) a z hlediska způsobů vyuţívání internetu v kontextu myšlenky potenciálního rozvoje lidských zdrojů (% uţivatelů internetu ze všech uţivatelů internetu ve věku let v dané zemi, kteří vyhledávají informace o zdraví; čtou on-line zprávy, noviny a časopisy; hledají zaměstnání; stahují počítačové programy; sledují rozhlasové a televizní vysílání) je přehledně zachyceno v níţe uvedené tabulce č. 2. Tab. 2: Počítačová negramotnost a způsoby vyuţívání internetu z hlediska rozvoje lidských zdrojů, 2007 a 2008 % PC uživatelů, kteří neovládají nic ze sledovaných činností internetu, vyhledávání info o zdraví internetu, čtení on-line zpráv, novin, časopisů internetu, hledání zaměstnání internetu, stahování počítačových programů internetu, sledování radia, TV Rok EU27 13,2 44,8 41,3 20,9 30,6 32,3 EU15 12,2 46,3 39,9 21,8 31,9 32,3 Česko 12,5 24,3 56,1 8,2 14,4 23,0 Bulharsko 19,7 19,6 43,6 18,8 16,0 37,3 Estonsko 18,8 38,1 82,2 23,1 31,8 28,3 Kypr 10,6 29,8 59,4 9,5 27,0 30,5 Litva 11,5 40,4 81,9 19,7 26,7 35,9 Lotyšsko 15,5 39,4 53,9 26,3 34,3 38,9 Maďarsko 5,6 49,8 56,1 24,7 31,9 30,2 Malta 12,6 47,2 55,6 21,1 37,3 43,0 Polsko 20,9 38,0 38,3 16,6 25,4 36,7 Rumunsko 27,8 39,4 47,5 9,6 18,2 24,1 Slovensko 10,4 37,5 51,8 19,6 23,6 25,8 Slovinsko 11,0 49,1 60,2 17,4 34,1 47,4 Zdroj: Eurostat, 2009 Pozn.: Údaje za Česko se v této tabulce mírně odlišují od údajů, které za ČR publikauje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů zahrnuje pouze jednosltivce ve věku let, kdežto ČSÚ standardně uvádí data za jednotlivce starší 16 let. Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu, existuje v EU zhruba 12 % - 13 % lidí, kteří sice uţívají osobní počítač, jejich dovednosti jsou ale v podstatě zcela mizivé; v jejich případě lze předpokládat, ţe PC pouţívají buď jen ke hraní počítačových her nebo jako lepší psací stroj. Jestliţe Česko se pohybuje na průměrné unijní úrovni počítačové negramotnosti, o něco lepší situaci lze vysledovat v Litvě, ve Slovinsku, na Kypru a na Slovensku. Výsadní postavení má pak v tomto ohledu Maďarsko s minimální počítačovou negramotností (5,6 % uţivatelů PC). Relativně nejzanedbanějšími zeměmi z hlediska počítačové gramotnosti pak jsou Polsko a Rumunsko. Z hlediska vyuţívání internetu - kulturně přínosného pro rozvoj osobnostního potenciálu lidí - lze na základě dostupných dat vyhodnotit tři základní roviny, a to rovinu všeobecné informovanosti, rovinu pracovní seberealizace a rovinu zdravotní osvěty a sebepéče. Pokud jde o vyuţívání internetu k získávání informací o aktuálním dění ve světě a ke čtení aktuálních vydání periodik, je tato činnost typická pro většinu zemí přistoupivších do EU po roce 2004 a její intenzita (kromě Polska) vţdy velmi výrazně překračuje úroveň v zemích 4

5 staré patnáctky. Extrémními případy jsou pak Estonsko (82,2 % uţivatelů internetu), Litva (81,9 % uţivatelů) a Slovinsko (60,2 % uţivatelů). Tuto specifičnost nových zemí EU lze vysvětlovat nejspíše tím, ţe zde stále ještě existuje hlad po informacích, resp. ţe takovéto získávání informací je pravděpodobně ekonomicky nejvýhodnější. Česko v této oblasti patří k zemím lehce nadprůměrným, kdy 56,1 % uţivatelů internetu se pravidelně této činnosti věnuje. Z hlediska potenciálního pracovního uplatnění tj. za účelem hledání jakéhokoliv nebo výhodnějšího neţ stávajího zaměstnání je internet vyuţíván podstatně méně, v EU15 i v EU27 v průměru zhruba jednou pětinou uţivatelů. Tato hodnota můţe být podmíněna a modifikována řadou faktorů, např. existující nebo měnící se ekonomickou situací, fungováním pracovních portálů, zvyklostmi rezidentů v oblasti hledání práce, (ne)fungováním pracovních úřadů apod. Česká republika zaujímá v tomto ohledu mezi srovnávanými zeměmi poslední místo, a to hodnotou 8,2 % uţivatelů internetu, kteří toto médium vyuţívají právě k tomuto účelu. V nejvyspělejších ze sledované skupiny zemí, tj. v Maďarsku, Slovinsku a na Maltě, lze usuzovat na určitý postmaterialistický posun v myšlení lidí (v kontextu intenzivnějšího vnímání hodnoty vlastního zdraví) z podílu uţivatelů internetu, který svůj čas tráví právě vyhledáváním informací se zdravotní tématikou. V nově přistoupivších zemích EU, jejichţ obyvatelé jsou relativně méně uvědomělí, (např. v Bulharsku nebo i Česku) jsou podíly uţivatelů internetu věnujících se těmto aktivitám nejniţší a hluboce pod unijním průměrem. Vzhledem k tomu, ţe informační technologie se u nás začaly dynamicky rozvíjet a šířit aţ během posledních let, je počítačová gramotnost a schopnost práce s internetem stále ještě jednoznačně výsadou mladších osob. Všechny výsledky výběrových šetření pak zcela logicky vykazují závislost míry e-skills dovedností na stupni dosaţeného vzdělání, přičemţ nejvyšší znalosti vykazují vysokoškolsky vzdělaní lidé, neboť jsou nuceni tyto technologie pouţívat v kaţdodenním ţivotě a práci. Z dalších všeobecně platných výsledků lze uvést, ţe všechny sledované IT dovednosti jsou sice častější u muţů neţ u ţen, nicméně rozdíl mezi pohlavími se jeví jako minimální, coţ platí jak v Česku, tak ve většině zemí EU. Blíţe k tomuto viz Obdobný výsledek přináší i genderový pohled na problematiku vyuţívání tří základních ICT (mobilních telefonů, osobních počítačů, internetu) ve sledovaných unijních zemích, který je obsahem tabulky č. 3. Tab. 3: Znalost vyuţívání ICT technologií u muţů a ţen, 2008 % z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let užívajících Maskulinita Maskulinita Maskulinita danou technologii ve sledované zemi dovednosti dovednosti dovednosti Mobilní Osobní Internet mobilní osobní internet telefon počítač telefon počítač EU27 průměr 87,2 65,5 61,4 1,330 1,083 1,094 EU15 průměr 88,6 69,3 65,5 1,279 1,087 1,098 Česko 92,5 63,4 58,4 1,459 1,095 1,100 Bulharsko 77,5 37,0 31,8 2,096 1,022 1,065 Estonsko 92,6 66,2 66,2 1,398 1,010 1,009 Kypr 90,6 47,2 38,8 1,919 1,128 1,172 Litva 87,9 55,7 53,1 1,579 1,048 1,050 Lotyšsko 89,5 62,6 60,6 1,429 1,037 1,049 Maďarsko 93,5 63,4 58,7 1,475 1,028 1,026 Malta 85,9 51,1 48,8 1,680 1,138 1,134 Polsko 77,5 54,8 49,0 1,412 1,038 1,048 Rumunsko 75,1 35,3 28,7 2,129 1,107 1,113 Slovensko 93,7 71,8 66,0 1,305 1,056 1,059 Slovinsko 89,3 60,5 55,9 1,477 1,041 1,053 Zdroj: Eurostat, 2009 Pozn.: Uživatel osobního počítače/internetu je jednotlivec, který použil alespoň jednou osobní počítač/internet za jakýmkoliv účelem z jakéhokoliv místa v posledních 3 měsících od data uskutečnění rozhovoru s ním. 5

6 Z hlediska reálného vyuţívání hlavních ICT v nově přistoupivších zemích EU lze upozornit zejména na značně naprůměrné uţívání mobilních telefonů v takových zemích jako je Slovensko (93,7 % jedinců ve věku let), Maďarsko, Estonsko a Česko. Silně podprůměrné je pak uţívání mobilních telefonů v Bulharsku, Polsku a Rumunsku (75,1 % jedinců ve věku let). Z hlediska maskulinity ovládnutí této činnosti pak celému souboru zemí vévodí Rumunsko, Bulharsko a Kypr; naopak nejvyrovnanější genderový poměr z hlediska zvládnutí této technologie lze nalézt v zemích staré patnáctky a ve výše jmenovaných zemích s nadprůměrným vyuţíváním mobilních telefonů. S výjimkou Slovenska vykazují všechny po roce 2004 do EU nově přistoupivší země niţší úroveň ovládnutí osobních počítačů včetně uţívání internetu; největší rezervy v tomto ohledu existují v Rumunsku, Bulharsku a na Kypru. Maskulinita vyuţívání počítačů a internetu je ve srovnání s analogickým ukazatelem pro mobilní telefony u obou médií výrazně niţší, v podstatě minimální a lze říci, ţe v podstatě neexistují významnější rozdíly jak mezi zeměmi E15 a nově přistoupivšími zeměmi, tak i v rámci těcho sledovaných územních jednotek. Skutečnost, zda a jak se mění digital divide v čase (tj. zda existují a jak se mění reálné rozdíly mezi sociálními vrstvami z hlediska jejich internetizace ), bylo moţné pokusit se vyjádřit pomocí existujících statistik, a to srovnáním ukazatele jednotliví uţivatelé internetu u skupiny zaměstnaných vs. nezaměstnaných osob, resp. manuálně vs. nemanuálně pracujících v jednotlivých sledovaných zemích. Výsledek tohoto srovnání (viz tab. č. 4) však na zaostávání úrovně internetizace jednotlivců neukázal. Pro prokázání existence tzv. digital divide v rámci různých sociálních vrstev by bylo zřejmě nutné pouţít jednak terénní sociologické šetření, jednak také přesnější indikátor internetizace vztahující se nejen k uţívání (jako uţivatel internetu je Eurostatem klasifikován ten, kdo v posledních 3 měsících od okamţiku konání výzkumu internet alespoň jednou pouţil za jakýmkoliv účelem a z jakéhokoliv místa), ale i k vlastnictví PC a internetové přípojky, tj. i k sociální situaci dané osoby. V případě pouţití takovéto validnější charakteristiky internetizace jednotlivců by bylo moţné očekávat (a ověřovat) jak vývojové trendy v podobě sociální polarizace společnosti v jednotlivých zemích, tak i územní homogenizaci, tj. tendenci k vyrovnávání územních rozdílů v rozloţení (pravidelně spíše neţ nepravidelně) vyuţívaných internetových připojení. Tab. 4: Uţivatelé internetu jednotlivci ve věku 16 aţ 74 let (% ze všech osob v daném věku v dané zemi), 2006 a 2008 Manuál. Nemanuálně Manuál. Zaměstn. Nezam. Zaměstn. Nezam. Nemanuálně prac. pracující prac pracující EU Česko Estonsko Kypr Litva Maďarsko Polsko Rumunsko n.a. n.a n.a. n.a. Slovinsko Slovensko Bulharsko n.a. n.a n.a. n.a Malta n.a. n.a n.a. n.a Lotyšsko n.a. n.a n.a. n.a Zdroj: Eurostat, 2007 Pozn.: n.a. chybějící údaj 6

7 Informační ekonomika a znalostní společnost Dnes je jiţ z celé řady prací a analýz zřejmé, ţe ekonomiky, resp. státy, v nichţ došlo k navýšení podílu výdajů na vědu, výzkum, technologické inovace, informační a komunikační technologie a ostatní high-tech sektor, zaznamenávají také nejvyšší nárůsty produktivity lidské práce a efektivity ostatních vynaloţených výrobních činitelů. Relativně zcela novou oblastí, jeţ je zachycována českou a evropskou statistikou (ČSÚ, Eurostat, OECD), je oblast ekonomických ukazatelů v oblasti ICT, tj. oblast informační ekonomiky, která má nezanedbatelný vliv na rozvoj konkurenceschopnosti jednotlivých zemí. Hodnocení a podchycení problematiky lidských zdrojů ve vědě a (nejen informačních) technologiích můţe být podle metodiky OECD prováděno z několika úhlů pohledu (blíţe viz it). Z hlediska základních trendů, které se projevují jak v Česku, tak obecně i v ostatních vyspělejších zemích EU27, lze zmínit následující skutečnosti (s odvoláním jednak na jednak i na rostoucí vzdělanost populace a flexibilita kvalifikovaných pracovních sil pozitivně působí na konkurenceschopnost jednotlivých regionů a národních ekonomik, český pracovní trh se ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi můţe chlubit nadprůměrným podílem (přes 30 % k roku 2006) vědeckých a technických povolání na celkové zaměstnanosti, od poloviny devadesátých let v Ćesku podíl ICT odborníků na zaměstnané populaci neustále stoupal (1995 1,2 %, ,7 %, ,2 %); zatím nejvyšší výkyv zaměstnanosti v oblasti ICT je připisován roku 2002 (1,9 %), kdy u nás došlo ke vzniku velkého počtu internetových start-up firem, v Česku je nízký, resp. stále klesající relativní počet studentů přírodovědných a technických oborů výrazně nepříznivý v kombinaci se stárnutím populace, neboť můţe v blízké budoucnosti způsobit kritický deficit technicky kvalifikovaných pracovních sil, ICT experti jsou nejčastěji zaměstnáni v sektoru sluţeb, v nichţ převaţuje podnikatelská činnost v oblasti výpočetní techniky, největší koncentraci počítačových mozků lze nalézt v hl. městě Praze, dále pak v kraji Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském. Jak vyplynulo z opakovaného Výběrového šetření pracovních sil (2000 a 2005), v některých krajích, např. na Karlovarsku, zůstává podíl ICT odborníků na zaměstnanosti stabilní, zhruba ve výši cca 0,6 %; naproti tomu v kraji Královéhradeckém se daný ukazatel v dané pětiletce téměř zdvojnásobil (2000 0,75 %, ,45 %). Regionální pohled na zaměstnanost v ICT sektoru přináší následující kartogramy. 7

8 Obr. 1: Počítačoví odborníci a jejich rozmístění v jednotlivých krajích Česka, 2005 Zdroj: Český statistický úřad, Výběrové šetření pracovních sil, 2005, přístupno z: Pozn.: absolutní počty Obr. 2: ICT odborníci - % zaměstnanosti v daném kraji na celkové zaměstnanosti, 2008 Zdroj: y_csu/$file/it_odbornici_systemova_integrace.pdf 8

9 z hlediska dokončeného vzdělání roste v Česku neustále podíl ICT odborníků s terciálním vzděláním v oblasti ICT, stále ještě však převaţují odborníci s jiným terciálním či ostatním vzděláním. Tuto skutečnost lze však přičítat zejména skokovému rozvoji tohoto odvětví a předpokládat lze postupnou saturaci vysoce kvalifikovaných odborníků vystudovaných v dané oblasti, z hlediska potenciálu lidských zdrojů v oblasti ICT v Česku lze konstatovat, ţe narůstá jak absolutní počet absolventů terciálního stupně oborů informatiky a výpočetní techniky, tak také narůstá jejich podíl na celkovém počtu absolventů všech oborů (blíţe viz Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV 2005), coţ je nadmíru pozitivní a do budoucna ţádoucí, z mezinárodního srovnání lze konstatovat procentuální nárůst ICT odborníků na zaměstnanosti, přičemţ nejvyšší podíly (přes 2,5 %) vykazují severské země jako Norsko, Finsko, Dánsko, Švédsko, ale i Nizozemí. Z nových členských zemí, které jsou sledovány v tomto příspěvku, je na tom nejlépe právě Česko. Z výše uvedeného textu a analýz je zřejmé, ţe rozvoj vědy, technologií a lidských zdrojů hraje a bude hrát i do budoucna hlavní úlohu v ekonomickém rozvoji společností, který by měl být podpořen nejen investicemi do těchto oblastí, tedy investicemi do špičkových progresivních výrobních, informačních a komunikačních technologií, ale zejména do oblasti terciálního vzdělávání. Adresa RNDr. Eva Heřmanová Katedra arts managementu, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze W. Churchilla 4, Praha 3 Ţiţkov,

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3 Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

F Vzdělávání a digitální dovednosti

F Vzdělávání a digitální dovednosti Údaje o počtu stolních počítačů, tabletů a notebooků celkem a s připojením k internetu přepočtených na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol, stejně tak jako monitoring vybavení škol dalšími ICT (např.

Více

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních

Více

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1 Údaje o počtu počítačů celkem a s připojením k internetu na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol v ČR pocházejí z datových zdrojů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), který sbírá tyto údaje

Více

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi prostřednictvím vyčerpávajícího

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího

Více

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi Graf 1: Domácnosti s počítačem (% domácností) celkem 65% 67% 59% 54% 48% 40% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Ve druhém čtvrtletí roku 2012

Více

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace) ICT sektor je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování, komunikaci a distribuci informací elektronickou cestou,

Více

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie Počty a mzdy ICT odborníků Od roku 2011 se v ČR odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT odborníci) dělí dle Klasifikace zaměstnání (CZ- ISCO) do dvou hlavních kategorií:

Více

Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy

Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy Lokální a regionální rozvoj ČR Aktuální problémy a výzvy Zdroj: Eurostat 2 Regionální struktura ČR 3 přirozené makroregiony Čechy (monocentrické, Praha praţský metropolitní region) Morava (polycentrická,

Více

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH Martin Mana Tisková konference, 18. září 2012, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/23 Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Počítače a internet v českých domácnostech

Počítače a internet v českých domácnostech Počítače a internet v českých domácnostech Daniel Böhm, Lenka Weichetová Tisková konference, 21. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz DOMÁCNOSTI S POČÍTAČEM

Více

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013. Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření

Více

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu. Data uvedená v této kapitole pocházejí z výsledků statistických šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronického obchodování u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti a technologií Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou monitorovány jako zásoba (viz předchozí kapitola) k určitému časovému okamžiku a jako toky (potenciální množství

Více

2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI 2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) bylo v eské republice k 31. 12. 213 zaměstnáno celkem 92 714 fyzických osob (HC Head Count). Šlo o 5,9% nárůst oproti předchozímu roku.

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 Výdaje na výzkum a vývoj Graf 1: Celkové výdaje na VaV v ČR; 1995-2005 (v mld. Kč v b.c. a jako % HDP) Graf 2: Meziroční procentní

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Kód publikace: 9705-10 Č.J.: 00249/2010-63 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Kód publikace: 9705-10 Č.J.: 00249/2010-63 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU Kód publikace: 9705-10 Č.J.: 00249/2010-63 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH 2010 ČESKÁ REPUBLIKA A EU ISBN: 978-80-250-2015-9 Český statistický úřad, Praha 2010 Obsah ÚVOD... 5 A Telekomunikační a internetová

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

C Výzkum a vývoj v ICT

C Výzkum a vývoj v ICT Výzkum a vývoj (dále jen VaV) je systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi,

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD ČEŠI A INTERNET Romana Malečková Tisková konference, 26.11. 2015, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Domácnosti a informační technologie (% domácností) počítač internet

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech Informační a komunikační technologie v českých domácnostech Historicky poprvé přesáhl v roce 2014 podíl domácností vybavených počítačem a internetem hranici 70 %. Pouze 10 tisíc domácností bylo vybaveno

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ. Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

Mezinárodní data a srovnání některých ukazatelů pocházejí z databáze Eurostatu aktualizované na konci roku 2015.

Mezinárodní data a srovnání některých ukazatelů pocházejí z databáze Eurostatu aktualizované na konci roku 2015. Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních

Více

4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014

4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014 4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014 Metodika: V riziku chudoby nebo sociálního vyloučení byli lidé, kteří splňovali alespoň jednu z následujících podmínek: a) Byli v riziku chudoby po

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20 ČEŠI A IN NTERNET VROCE 2012 Romana Malečková Tisková konference, 4.12.2012, Praha Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/20 ZDROJ DAT Výběrové šetření o využívání ICT zjišťuje se přístup a využívání

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Výzkum, vývoj a inovace - klíčové faktory růstu konkurenceschopnosti ČR Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6; 18. březen 2011 Statistiky v oblasti vědy,

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha VÝZKUM A VÝVOJ Martin Mana Marek Štampach Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kolik lidí v Česku pracuje ve výzkumu a vývoji?

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice Název média: Všechna měřená média celkem Měsíc: Únor 2005 Počet respondentů Total (za všechna měřená média) N = 19 372 PV(počet)

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Lucie Kelblová PIAAC Mezinárodní výzkum vědomostí

Více

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice

SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice Název média: Všechna měřená média celkem Měsíc: Březen 2005 Základní informace Počet respondentů Total (za všechna měřená

Více

D Podniky. Poznámky: Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

D Podniky. Poznámky: Více o informačních technologií v podnicích naleznete na: Již od roku 2002 sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně rozvoj a využívání informačních technologií v podnikatelském sektoru prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Šetření

Více

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ 1. VYUŽÍVÁNÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ - JEDNOTLIVCI V posledních dvanácti měsících před šetřením používalo internet ve vztahu

Více

D Zahraniční obchod s ICT

D Zahraniční obchod s ICT Zboží a služby v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT zboží a služby) jsou definovány jako zboží nebo služby, jejichž hlavní funkcí je uskutečnění nebo umožnění komunikace nebo

Více

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková České školství v mezinárodním srovnání 2015 Ing. Kateřina Tomšíková OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Světová organizace sdružující

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH 2012 2014 Václav Sojka Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Technologické centrum AV ČR, Praha 14. duben 2016 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky 6B4. Bezpečnost informačních systémů 0B4.1 Antivirový program V lednu 2007 používalo 94 % podniků s 10 a více zaměstnanci antivirový program (graf 4.1), který je tak v Česku nejrozšířenější ochranou počítačových

Více

B Výdaje a investice v ICT

B Výdaje a investice v ICT Investice do ICT vybavení a softwaru Pod pojmem investice se v této kapitole rozumí tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51), jež zahrnuje především pořízení fixních aktiv (P.511). Fixní aktiva jsou hmotná

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

1. Míra ekonomické aktivity

1. Míra ekonomické aktivity Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční

Více

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1.: Účast žen v rozhodovacím procesu v roce 2012 Tabulka č. 2.: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tabulka č. 3.: Volby do Senátu Parlamentu ČR Tabulka

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky 24.4.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

REGIONÁLNÍ ROZLOŽENÍ PROINOVAČNÍCH ZDROJŮ V ČR A JEJICH VAZBA NA VÝKONNOST

REGIONÁLNÍ ROZLOŽENÍ PROINOVAČNÍCH ZDROJŮ V ČR A JEJICH VAZBA NA VÝKONNOST doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc. prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. REGIONÁLNÍ ROZLOŽENÍ PROINOVAČNÍCH ZDROJŮ V ČR A JEJICH VAZBA NA VÝKONNOST XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách INOVATIVNOST PŘINÁŠÍ

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Marek Štampach Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 22. dubna 2015, Technologické centrum AV ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Reklama v časopisech. Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů

Reklama v časopisech. Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů Reklama v časopisech Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů Co a jak jsme zjišťovali? 3 Kvantitativní část Metodologie Kvantitativní šetření zaměřené na následující okruhy: Konzumace časopisů a vnímání

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Lucie Kelblová PIAAC Mezinárodní výzkum vědomostí

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 28.01.2017 Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová,

Více

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah

Více

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem listopad 2009 Téma příspěvku: Rok 2013. a co dál? Ing. Lucie Bučinová Příprava kohezní politiky na období 2014 2020 Evropská úroveň Barcova zpráva Program pro

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR

Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR RNDr. Šárka Daňková Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR e-mail:sarka.dankova@uzis.cz http://www.uzis.cz/ehis Zpracování dat Vzhledem k charakteru výběru

Více

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důleţitých faktorů

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2007 únor 2009 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Polovina české populace je na internetu a počet lidí

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Internetové dovednosti v EU 28 a v České republice

Internetové dovednosti v EU 28 a v České republice 1 3 1 2 2 1 1 4 3 4 8 8 81% 8 9 Internetové dovednosti v EU 28 a v České republice Analýza Češi ovládají většinu zjišťovaných internetových dovedností častěji než Češky. Jedinou sledovanou dovedností,

Více

Osobní železniční přeprava v EU a její

Osobní železniční přeprava v EU a její Osobní železniční přeprava v EU a její kolísání v průběhu roku Kateřina Pojkarová Univerzita Pardubice Abstrakt Článek se zabývá analýzou současné situace v oblasti železniční přepravy v Evropské unii,

Více

A. Grafická příloha k potřebám v oblasti výzkumu a vývoje

A. Grafická příloha k potřebám v oblasti výzkumu a vývoje Lucembursko Kypr Velká Briátnie EU28 Česko Chorvatsko Lucembursko Česko EU28 Velká Briátnie Chorvatsko Kypr A. Grafická příloha k potřebám v oblasti výzkumu a vývoje Obrázek 1: Zaměstnanci ve výzkumu a

Více

Hodnocení informací v médiích

Hodnocení informací v médiích TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Hodnocení informací v médiích Technické parametry

Více