Aplikovaná. entomologie

Transkript

1 Aplikovaná MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ entomologie Hmyz skladů a domácností Igor Malenovský Ústav botaniky a zoologie, PřF MU malenovsky@sci.muni.cz

2 Jaké jsou nejdůležitější taxonomické skupiny hmyzu škodícího v domácnostech? Které produkty jsou nejčastěji napadány a čím? Orientační určení nalezeného hmyzu

3 Prostředí domácností a skladů domestic habitats (vs. peridomestic blízké okolí domů), součást městského ekosystému (urban ecosystem) celosvětově v domácnostech asi 2300 druhů členovců (Robinson 2005) průzkum ve skladech obilí v ČR v roce 1996: 70 druhů škůdců (30 roztočů, 8 pisivek, 29 brouků, 3 motýli), přítomnost v 57% vzorcícjh pšenice, 78% ječmene stabilní podmínky uvnitř budov omezené množství úkrytů a nabídka potravy: málo druhů členovců koncentrace zásob potravin, textilu a dřeva: adaptované druhy se mohou vyskytovat ve velkém množství mnoho druhů má kosmopolitní rozšíření mezinárodní obchod, doprava, pokračující urbanizace přirozené analogické biotopy: hnízda ptáků, nory savců, kolonie netopýrů, suché mršiny, příbuzné druhy jsou také často xylofilní/saproxylické/podkorní taxony ekologické vlastnosti druhů: množství rezervoárů v přírodě, polyfagie, schopnost vydržet dlouho bez potravy, široká tolerance vůči fyzikálním faktorům prostředí (např. sucho), vysoký reprodukční potenciál, agregační feromony

4 Status škůdců ve skladech a domácnostech přetrvávající nebo opakovaný výskyt, selhání regulačních opatření, schopnost rekolonizace z rezervoárových populací hospodářské škody, zdravotní rizika většinou je ale přítomnost členovců v lidských obydlích zcela netolerována (estetické a emoční hledisko, narušení osobního prostoru, psychologický stres) primární škůdce atakuje přímo skladovanou surovinu sekundární škůdce živí se plísněmi a zbytky omezené možnosti uplatnění strategie integrované ochrany (IPM)

5 Švábi (Blattodea) většina druhů v tropech a subtropech, v malých populacích v lesních biotopech, převážně noční a saprofytofágní některé druhy v jeskyních preadaptace k lidským sídlům (Periplaneta, Blatella v tropické Asii a Africe), ootéky transport do obydlí i v domácnostech preferují vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu vysoká permeabilita kutikuly omnivorní, ale vyžadují vyšší obsah sacharidů nad tuky a bílkovinami Periplaneta, Blatta v teplých oblastech i v přírodě, velká velikost, pomalý vývoj, nízký reprodukční potenciál Blatella, Supella jen v lidských obydlích, menší, rychlejší vývoj, větší reprodukční potenciál

6 Význam švábů v obydlích mechanický přenos patogenních mikroorganismů (otrněné končetiny, čistící chování, mimotělní trávení, defekace, pohyb) potenciál jakožto chroničtí přenašeči bakterií (Salmonella, Vibrio, E.coli, Mycobacterium, Streptococcus, Shigella, Proteus, Yersinia pestis aj.) plísní hlístic (Ancylostoma duodenale, Ascaris lumbricoides, Enterobium vermicularis, Hymenolopsis spp., Necator americanus, Trichuris trichiura) prvoků (Entamoeba histolytica, Giardia spp.) původci alergií (svlečky, úlomky těl, výkaly) vzácně přímé napadení člověka, většinou ale neagresivní

7 rozmnožování: ootéky až vejcoživorodost agregační chování (feromon ve výkalech) kanibalismus určovací literatura: Kočárek et al. (2005) Blattaria oothecae. (a) Blatta lateralis; (b) B. orientalis; (c) Periplaneta americana; (d) P. brunnea; (e) P. fuliginosa; (f ) B. germanica; (g) Parcoblatta spp.; (h) Supella longipalpa

8 Švábi v domácnostech Blaberidae: Blaberus spp. (B. craniifer, B. giganteus aj.) Střední a Jižní Amerika, jih USA Nauphoeta cinerea (šváb šedý) původní asi ve vých. Africe, zavlečen do Austrálie, Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie, na Floridu, ojediněle též ve vytápěných budovách v Německu a Velké Británii, preferuje provozy živočišné výroby (drůbežárny, rybí olej) Pycnoscelus surinamensis skleníky a spolu s okrasnými rostlinami v domácnostech, i Německo a Velká Británie partenogenetické populace

9 Ectobiidae (ruscovití) Blatella germanica (rus domácí): mm, křídla kryjí celý zadeček, pronotum s dvěma podélnými skvrnami, ootéka s viditelnými oddíly pro vajíčka, vývoj dní při 24 C, dní při 35 C a 90 95% RH, dospělci žijí až 200 dní, kosmopolit, původně asi v listovém opadu vlhkých lesů, není ale znám z volné přírody, blízce příbuzné druhy žijí v jižní Asii v jeskyních, rezistence vůči insekticidům Supella longipalpa (šváb hnědopruhý): 11-14,5 mm, samice brachypterní, původní asi v Africe, dnes Amerika Indie, Austrálie, Evropa včetně ČR (vzácně: Praha), často na nábytku, na stěnách, za obrazy

10 Blattidae (švábovití) Blatta orientalis (šváb domácí): 17,5-27 mm, křídla kryjí 2/3 zadečku u samců, jen mírně přesahují hruď u samic, vývoj dní při 22 C, dní při 30 C, dospělci žijí dní, kosmopolit, autochtonní populace na Krymu a okolo Černého a Kaspického moře, synantropně ve sklepích, kolem odpadního potrubí, kuchyně, obchodym šjiky, pivovary, vepříny apod. Periplaneta americana (šváb americký): mm, křídla kryjí, resp. přesahují zadeček (dobře létá), dospělci žijí dní, původní zřejmě v Africe (původní populace ale neznámé), dnes kosmopolit včetně ČR (sklady, restaurace) Periplaneta australasiae kosmopilit v tropech a subtropech, preferuje vlhčí a teplejší prostředí oproti P. americana, v CR ojediněle Periplaneta brunnea do střední Evropy ojediněle zavlékán např. se zásilkami banánů (Praha)

11 Brouci (Coleoptera) škodí zejména larvy svým žírem: suché dřevo (stavební dřevo, nábytek apod.) zásoby potravin (ca. 600 druhů z 34 čeledí, včetně predátorů a mikromycetofágních druhů) méně významní jako přenašeči patogenů nebo původci alergií (Dermestidae)

12 Polyphaga: Bostrichiformia 4 čeledi (Dermestidae, Endecatomidae, Bostrichidae, Anobiidae) Malpighiho trubice jsou spojené s proctodeem a rectem a umožňují resorpci vody - kryptonefridie: adaptace k životu ve velmi suchém prostředí (též u Cucujiformia) larvy s kulovitou hypognátní hlavou ANOBIIDAE BOSTRICHIDAE

13 Červotočovití (Ptinidae, =Anobiidae) dospělci 1,5 8 mm, světle hnědí-černí, hlava shora často schovaná pod štítem, často noční aktivita larvy ponravovité kulovitou hypognátní hlavou stavební dřevo, suché potraviny v ČR 102 druhů (na světě 2.200), určovací literatura Zahradník (2013)

14 Anobium punctatum (červotoč pronikavý/tečkovaný) 2,5-6 mm nejčastější a nejzávažnější škůdce dřeva výletové otvory 1,5-3 mm požer pískovitý vývoj (1)2-5 let v přírodě v suchých větvích dospělec žije 2-4 týdny, čile létá Evropa a Severní Amerika, hojně i v přírodě

15 Hadrobregmus pertinax (červotoč umrlčí/hlavatý) plesnivé dřevo Ptilinus pectinicornis (červotoč peřenitý) Ernobius mollis (červotoč hnědý) neodkorněné borové dřevo Oligomerus brunneus Xestobium rufovillosum (červotoč kostkovaný) 6-7,5 mm napadá vlhčí dřevo s dřevokaznými houbami, zj. dubu aj. listmáčů

16 Stegobium paniceum (červotoč spížní) 2,2-3,5 mm vývoj 4-5 měsíců kosmopolit nejrůznější suché potraviny (mouka, pečivo, koření, bylinky, léky, kůže, textil, dřevo) Lasioderma sericorne (červotoč tabákový) krovky bez rýh v rostlinném materiálu v přírodě vzácný

17 Vrtavci (Ptininae, Gibiinae) v přírodě na suchém rostlinném a živočišném materiálu, hnízda ptáků, savců a sociálního hmyzu, pod kůrou, dřevem, v jeskyních v domácnostech v tmavých, vlhčích prostorách (škvírách apod.), larvy na potravinách (mouka, pečivo, luštěniny), vlně, textilu, peří, dřevě, slámě, sbírky, zbytcích (výkalech) po myších a potkanech apod., blízko povrchu, staví si kolébky dospělci s denní, soumračnou, noční aktivitou, jedna generace/rok Gibbium psylloides (vrtavec průsvitný) Niptus hololeucus (vrtavec plstnatý) Epauloecus (=Tipnus) unicolor Ptinus fur (vrtavec zhoubný)

18 Bostrichidae (korovníkovití) dospělci s válcovitým tělem, 1 51 mm larvy i dospělci většiny druhů vrtají chodby do dřeva 570 druhů, v ČR 11 druhů Lyctus spp.: 2,5-5 mm, chodby užší než 4 mm, trus neodlučitelný od jemného požeru Lyctus linearis (hrbohlav parketový) Lyctus brunneus (hrbohlav hnědý) Rhizopertha dominica (korovník obilní)

19 Kožojedovití (Dermestidae) dospělci s oválným/vejčitým tělem, 1 13 mm, pokrytým šupinkami, často na květech larvy s dlouhými a lámavými ostnitými chlupy - obrana larvy se živí keratinem a bílkovinami na velmi suchých mršinách, případně rostlinných substrátech, některé druhy v hnízdech včel, vos, savců a ptáků druhů, v ČR 44 druhů, určovací literatura Háva (2011) Anthrenus museorum - rušník muzejní Dermestes lardarius - kožojed obecný

20 Anthrenus flavipes Anthrenus museorum (rušník muzejní) Anthrenus verbasci (rušník diviznový) Anthrenus fuscus Anthrenus spp. (rušníci) škodí jen larvy koberce, textil (šaty, izolace), sbírky hmyzu vývoj larev 2-6 měsíců dospělci žerou pyl na květech Anthrenus pimpinellae Anthrenus scrophulariae (rušník krtičníkový)

21

22 Attagenus pellio (kožojed skvrnitý) Attagenus spp. (kožešinožrouti) 2-4 mm textil, kožešiny, potraviny, entomologické sbírky, Attagenus smirnovi Attagenus unicolor (=A. piceus)

23 Dermestes lardarius (kožojed obecný) Dermestes ater Dermestes haemorrhoidalis Dermestes maculatus Dermestes spp. (kožojedi) 5-11 mm škodí i dospělci (např. nevyčiněné kůže, sušené maso a ryby, zvířecí krmiva, sbírky hmyzu)

24 Trogoderma glabrum Trogoderma spp. (masožrouti) 2-4 mm skladištní škůdci potravin, zejména v tropech a subtropech Trogoderma angustum

25 Potemníkovití (Tenebrionidae) velmi různorodá morfologie, 1.2 mm 8 cm živí se suchými zbytky rostlin, houbami, lišejníky, tlejícím dřevem nejbohatší skupina brouků v pouštních oblastech druhů, v ČR 92 druhů, určovací literatura Novák (2014) Gnathocerus cornutus (čtverorožec obilní) mouka, mlýny Tenebrio molitor potemník moučný mm, mouka, otruby, rýže, pečivo, obilí, sušené maso, krmiva apod. Blaps spp. smrtník

26 Tribolium confusum (potemník skladištní) 3,3-3,9 mm, tykadla postupně ztloustlá v paličku, suché potraviny všeho druhu (včetně např. čokolády), proniká obaly, vývoj za optimálních podmínek ca. 35 dní Tribolium destructor (potemník ničivý) 5-5,5 mm, mlýny, mouka, otruby Tribolium castaneum (potemník hnědý) 3-4 mm, rezavý, tykadla s odsazenou 3-člennou paličkou, hojný, olejniny, obiloviny Tribolium madens (potemník evropský) 4-5 mm, tmavý, tykadla s odsazenou 3- člennou paličkou, vzácně ve mlýnech, mouce Palorus subdepressus (2,5-3 mm) malý, hlava před očima užší než oči

27 Lesáci (Silvanidae, Cucjidae/Laemophloeidae) Oryzaephilus surinamensis (lesák skladištní) Oryzaephilus mercator Cryptolestes ferrugineus (lesák moučný) Cryptolestes pusillus v suchých potravinách (mouka, rýže, ) určovací literatura: Freude, Harde, Lohse (1967) + doplňky

28 Nosatci (Curculionidae/Dryophthoridae) Sitophilus oryzae (pilous rýžový) Sitophilus granarius (pilous černý) 3-5 mm, obtížně detekovatelný vývoj larev uvnitř zrn různých obilnin, případně těstovin vývoj asi 1 měsíc, brouci žijí až 2,5 roku nejvýznamnější škůdce obilných skladů kospomolit, původ pravděpodobně z Blízkého Východu snáší mráz Sitophilus zeamais (pilous kukuřičný)

29 Zrnokazové (Chrysomelidae: Bruchidae) v semenech bobovitých rostlin (Fabaceae), často monofágní určovací literatura Strejček Bruchus pisorum (zrnokaz hrachový) Acanthoscelides obtectus (zrnokaz fazolový) Bruchus lentis (zrnokaz čočkový) Bruchus rufimanus (zrnokaz bobový)

30 Tesaříci (Cerambycidae) Hylotrupes bajulus (tesařík krovový) původní v Evropě, dnes kosmopolit jediný tesařík znovu napadající dřevo, z nějž se vylíhne i v nových domech (vajíčka ve dřevě) zejména v borovém dřevu vývoj 3-15(30) let, výletové otvory 6-10 mm

31 Callidium violaceum (tesařík fialový) Callidium aeneum (tesařík kovový) Phymatodes testaceus (tesařík skladištní) méně významní techničtí škůdci stavebního dříví

32 Pilořitky (Hymenoptera: Siricidae) techničtí škůdci dřeva (larvy), napadající pokácené nebo mechanicky poškozené jehličnaté stromy velké kruhové výletové otvory ve zpracovaném dřevě se nemohou dále rozmnožovat Sirex noctilio (pilořitka smrková) Urocerus gigas (pilořitka velká)

33 Všekazi/termiti ( Isoptera ) sociální hmyz skrytý způsob života: část druhů hnízdí přímo ve dřevě, část má podzemní hnízda, za potravou se vydávají skrytými chodbičkami mnoho druhů škodí v tropech a subtropech (celulóza: dřevo, papír, textil, koberce), ve střední Evropě bez významu Reticulitermes flavipes

34 Zavíječi (Lepidoptera: Pyralidae) Ephestia elutella (zavíječ skladištní) Plodia interpunctella (zavíječ paprikový) délka 8-10 mm různé suché potraviny, obiloviny Pyralis farinalis (zavíječ domácí) délka 8-10 mm různé suché potraviny Ephestia kuehniella (zavíječ moučný) délka 12 mm různé suché potraviny vývoj 5-7 týdnů

35 Makadlovky (Lepidoptera: Gelechiidae) Sitotroga cerealella (makadlovka obilná) délka mm kosmopolit, housenky ve skladovaných zrnech různých obilnin, kde se i kuklí Hoffmanophila pseudospretella (makadlovka semenová) v přírodě v ptačích hnízdech vlhčí domy a sklady škody na rostlinných a živočišných produktech (obilí, vločky, mouka, luštěniny, kůže, obaly knih, polštáře )

36 Moli (Lepidoptera: Tineidae) primární škůdci textilu (vlna) a kožešin, příležitostně i suché potraviny a sbírky hmyzu, herbáře (housenky tráví keratin) upřednostňují vlhko a teplo kuklí se ve vláknitých zámotcích s trusem Tineola bisselliella (mol šatní) vývoj 1 měsíc až 2 roky původní v západním palearktu Tinea pellionella (mol kožešinový) Kosmopolit, housenky v šedých schránkách

37 Moli (Lepidoptera: Tineidae) Trichophaga tapetzella (mol čalounový) zvířecí kůže, ptačí hnízda, koberce, čalounění nábytku, textil Monopis laevigella (mol péřový) původní v holarktické oblasti (suché mršiny, ptačí hnízda, soví vývržky)

38 Moli (Lepidoptera: Tineidae)

39 Moli (Lepidoptera: Tineidae) Nemopogon granella (mol obilní) původně ve stromových houbách ve skladech obilí, luštěninách, suchém ovoci, semena, mandle, bylinky Oinophila v-flava (sklepníček korkový)

40 Pisivky (Psocodea) v ČR synantropně 20 druhů, zvláště bezkřídlé formy příležitostné škody na potravinách, sušeném ovoci, koření, vazbě knih, herbářích a sbírkách hmyzu většinou v teplém a vlhkém prostředí (i novostavby) Psyllipsocus ramburi (pisivka hbitá) Lachesilla pedicularia (pisivka obecná)

41 Lepinotus reticulatus (pisivka síťová) Lepinotus patruelis Dorypteyrx pallida (pisivka skákavá) Psoquilla marginepunctata

42 Liposcelis spp. v DR 12 obtížně odlišitelných druhů Trogium pulsatorium (pisivka bledá) Liposcelis decolor (pisivka světlá) kosmopolit obilní sklady, potravinářské závody, domácnosti, herbáře, sbírky hmyzu v přírodě v opadance, pod kůrou stromů, hnízda ptáků a savců živí se různými organickými substráty včetně plísní vyžaduje vlhkost nad 60 % Cerobasis guestfalicus (pisivka bezkřídlá)

43 Rybenky (Zygentoma) příležitostní škůdci potravin, papíru, tapet, textilií a rohoží vyhledávají vlhká místa, aktivní v noci Lepisma saccharina (rybenka domácí) Thermobia domestica (rybenka skleníková) Ctenolepisma lineata

44 Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Monomorium pharaonis (mravenec farao) kosmopolit, původem v Indii v ČR ve vytápěných domech, sklenících, nemocnicích, lázních, pekárnách, pohostinstvích mnoho pobočních hnízd v dutinách zdiva Linepithema humile (mravenec argentinský) invazní druh původní v Jižní Americe v subtropických oblastech v ČR ve sklenících, případně domech

45 Lasius emarginatus hnízda pod kameny, ve skulinách zdiva, zpráchnivělých trámech Lasius niger (mravenec obecný) hnízda pod kameny, dlažebními kostkami, terasami Lasius brunneus trámy ve zdech Lasius fuliginosus (mravenec černolesklý) v přírodě např. duté stromy dutiny pod schody, dvojitými stěnami apod. kartonová hnízda

46 Camponotus ligniperda (mravenec dřevokaz) v kořenech a uschlých kmenech stromů příležitostně ve skladovaném dřevě v lese Tetramorium caespitum (mravenec drnový) hnízda v zemi na suchých písčitých místech, např. okrajích cest příležitostně proniká do domů

47 Solenopsis invicta (Red imported fire ant) původní v Jižní Americe zavlečený do S. Ameriky, Asie a ostrovů Pacifiku jeden z nejagresivnějších mravenců (riziko pro biodiverzitu) afinita k elektrickému proudu (škody na elektronickém zařízení)

48 sanitace (úklid) Metody ochrany skladů čištění substrátu (prosívání, na škůdce v mezizrnovém prostoru) snižování vlhkosti (sušičky, větrání) skladování v atmosféře s nízkým obsahem kyslíku (hermetické uzavření, ochranná atmosféra) inertní prach (hmyz ztrácí vodu) toxické fumiganty (methylbromid, foforovodík), postřiky insekticidů, dýmovnice důležité je včasné zjištění (feromonové lapače, lepové desky, děrované padákové lapače) biologická ochrana (Cheyletin dravý roztoč)

49 Odkazy Robinson W.H. 1996: Urban Entomology. Insect and mite pests in the human environment. Chapman & Hall. Robinson W.H. 2005: Handbook of Urban Insects and Arachnids. Cambridge University Press Weidner H. 1971: Bestimmungstabellen der Vorratschädlinge und des Hausungeziefers Mitteleuropas. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart. Vysoký V. 1995: Přehled technicky škodícího hmyzu na dříví. Albis International, Ústí nad Labem. Stejskal V. 1994: Moli, červotoči a jiní škůdci materiálů v domácnostech, skladech a chalupách. Scriptum, Praha. Stejskal V. & Lukáš J. 2001: Škůdci skladovaného obilí. Interní příručka pro pracovníky SRS, Praha.