Síťokřídlí (Neuroptera) Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 27: , 2006 Síťokřídlí (Neuroptera) Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Lace-wings (Neuroptera) of Kokořínsko Protected Landscape Area Jiří Zelený 1 a Jan Ševčík 2 1 Entomologický ústav AV ČR, Branišovská 31, CZ České Budějovice, Česká republika; zeleny@entu.cas.cz 2 Slezské zemské muzeum, Entomologické oddělení, Tyršova 1, CZ Opava, Česká republika; sevcikjan@ .cz Abstract. The study summarizes results of four years lasting research ( ) of Neuroptera that was carried out in the Protected Landscape Area Kokořínsko (Czech Republic). Fourty species of the order were collected (Coniopterygidae 7, Sisyridae 1, Hemerobiidae 16, Chrysopidae 14 and Myrmeleontidae 2) and further 11 species are likely to be found during future research. Following species are considered endangered according to Red Lists of Endangered Insects of Middle-European Countries: Aleuropteryx loewi Klapálek, Drepanepteryx phalaenoides (Linnaeus), Psectra diptera (Burmeister), Sympherobius klapaleki Zelený, Sympherobius pellucidus (Walker), Chrysopa dorsalis Burmeister and Euroleon nostras (Fourcroy). Key words: Coniopterygidae, Sisyridae, Hemerobiidae, Chrysopidae, Myrmeleontidae, faunistics, nature conservation Úvod V roce 2000 byly provedeny první příležitostné sběry některých skupin síťokřídlých (Neuroptera) s perspektivou možného pozdějšího zpracování 343

2 BOHEMIA CENTRALIS 27 v rámci studia fauny bezobratlých CHKO Kokořínsko. Přímo z oblasti CHKO Kokořínsko je o řádu Neuroptera publikován jen nález mravkolva Euroleon nostras (Vrabec, 1999). V publikaci Chráněná území ČR 1 Střední Čechy se říká, že průzkum obratlovců Kokořínska ukazuje, že se jeho fauna, až na výjimky, neliší od jiných oblastí Čech. Dá se očekávat, že podobně tomu bude i u bezobratlých včetně síťokřídlých. Kokořínsko je součástí středních Čech a odtud už byly publikovány některé poznatky o řádu Neuroptera (Zelený 1984, 1993, Zelený v tisku). S těmito údaji lze do určité míry poznatky z Kokořínska srovnávat. Neuroptera z celé České republiky jsou zpracována v několika publikacích (Zelený 1961, 1963, 1971 a 1977; Jedlička, Ševčík & Vidlička 2004). Jde o čeledi: Coniopterygidae, Hemerobiidae, Chrysopidae a poslední je seznam druhů v bývalém Československu, v něm je uvedeno z Čech 72 druhů. Červený seznam řádu Neuroptera je otištěn pro Slovensko, Jedlička (2001), pro Česko je stále v rukopise. Materiál a metodika Materiál byl sbírán do roku 2002 jen příležitostně jednotlivě nebo smýkáním, v roce 2003 už soustavněji se snahou získat více údajů, ale až v roce 2004 byly provedeny soustavné specializované sběry zaměřené na řád Neuroptera i když jen ve dvou obdobích začátkem července a začátkem srpna. Seznam lokalit 1 Blíževedly, , PP Ronov; 2 Bukovec, ; 3 Deštná, , PP Deštenské pastviny, stráně a křoviny; 4 Dřevčice, , mokřadní olšina a rákosiny a PP Martinské stěny; 5 Dubá, , PR Mokřady horní Liběchovky; 6 Dubá, , Rozprechtice; 7 Houska, , PP Prameny Pšovky; 8 Chodeč, , PP Na oboře, stráně; 9 Kokořín, , PR Kokořínský důl, Komín; 10 Kokořín, , niva Pšovky nad terénní stanicí Správy CHKO Kokořínsko; 11 Kokořín, , PP Kokořínský důl; 12 Korce, , Korecký vrch, bezlesí a křoviny; 13 Lhotka u Mělníka, , PR Kokořínský důl, Pšovka pod Velkým Lhoteckým rybníkem; 14 Litice, , PR Vlhošť, bory s dubem na pískovcových skalách a suťový les na SZ svahu; 15 Litice, , PR Malý Vlhošť; 16 Litice, , PP Pod Hvězdou, tůňky a mokřady; 17 Medonosy, , olšina; 18 Nebužely, , PR Kokořínský důl, údolní listnatý les; 19 Osinalice, , mokřadní olšina; také okraj smrkového lesa; 20 Osinalice, , bučina pod Novými Osinalicemi; 21 Truskavna, , PP Stráně Truskavenského dolu, lesostepní vegetace; 22 Tuboš, , PP Černý důl, prameništní tůň v lese; 23 Tuhanec, , PP Martinské stěny, 24 Tupadly, , PR Mokřady dolní Liběchovky, ostřicový mokřad; 25 Tupadly, , PP Stráně Hlubockého dolu, skalní lesostep; 26 Vysoká u Mělníka, , PR Kokořínský důl, Komorsko, světlá doubrava; 27 Vysoká u Mělníka, , PP Mrzínov, stepní stráně a křoviny; 28 Zakšín, , okraj lesa; 29 Želízy, , PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina. 344

3 Jiří Zelený a Jan Ševčík: Síťokřídlí (Neuroptera) Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Použité zkratky Vysvětlivky kódů použitých pro rozšíření: EUA euroasijské, EUR evropské, EUS eurosibiřské, HOL holoarktické, PAL palearktické, SBM submediteránní. Autoři nálezů (sběratelé) (lgt.) a determinátoři (det.): LB Luboš Beran, JŠ Jan Ševčík, JZ Jiří Zelený. Jedno uvedené jméno (zkratka) znamená, že autor druh sbíral i determinoval, dvě jména (zkratky) za sebou znamená, že první autor druh sbíral a druhý determinoval. Přehled zjištěných druhů Coniopterygidae bělotkovití Aleuropteryx loewii Klapálek, 1894 EUR , 4 ex, JZ. Druh žije na borovici Pinus sylvestris. Coniopteryx borealis Tjeder, 1930 EUR , 1 ex, JŠ. Druh žije na dubu Quercus robur. Coniopteryx pygmaea Enderlein, 1906 PAL ex, ex, ex, JZ; ex JŠ; ex, JZ. Druh žije na jehličnatých stromech, byl smýkám na borovici, P. sylvestris, na smrku Picea abies a na modřínu Larix decidua. Nejběžnější druh z čeledi Coniopterygidae někdy uváděný jako C. parthenia (Navas and Marcet). Coniopteryx tineiformis Curtis, 1834 HOL ex. JŠ; ex., ex., ex., ex., ex., ex. JZ. druh žije na listnatých stromech, zde smýkán především na dubu Quercus robur a habru Carpinus betulus. Conwentzia pineticola Enderlein, 1905 HOL ex. JZ. Smýkáním na smrku P. abies ve stinném údolí. Druh žije na jehličnatých stromech. Conwentzia psociformis (Curtis, 1834) HOL ex., ex., ex. JŠ. Druh v pozdním létě někdy velmi hojný na dubu Quercus robur. Semidalis aleyrodiformis (Stephens, 1836) PAL ex., ex., ex., ex. JZ. Jeden z nejběžnějších druhů bělotek na listnatých stromech a keřích v lesích, parcích, sadech i zahradách. Sisyridae vodnářkovití Sisyra nigra (Reutzius, 1783) = S. fuscata (Fabricius, 1793) HOL ex. JŠ, ex. JZ. Larvy se vyvíjejí ve sladkovodních houbách a mechovkách. Dospělci se zdržují na pobřežní bylinné vegetaci nebo na stromech a keřích nad vodou. Hemerobiidae denivkovití Drepanepteryx phalaenoides (Linnaeus, 1758) EUA l ex. JŠ; ex., ex. JZ; l ex. JŠ; ex. LB, JZ. Druh žije na listnatých stromech a bývá nalézán jen jednotlivě. Nález 3 ex. během jednoho dne je zcela neobvyklý. Hemerobius atrifrons McLachlan, 1868 EUS ex. JŠ. Druh žije na modřínu L. decidua, kde se někdy vyskytuje ve značné populační hustotě. Hemerobius humulinus Linnaeus, 1758 HOL ex., ex. JŠ, ex. JZ; ex., ex. JŠ; ex. LB, JZ; ex.; ex. JZ, ex. JŠ; ex.,

4 BOHEMIA CENTRALIS ex. LB, JZ; ex. JZ. Druh nalézaný především na listatých stromech a keřích, výjimečně i na jehličnanech. Patří k nejrozšířenějším a nejběžnějším druhům čeledi. Hemerobius marginatus Stephens, 1836 EUS l ex. JŠ; l ex. JZ; ex. JŠ; l ex. LB, JZ; ex., ex. JŠ. Druh žije na listnatých stromech, zejména na lísce Corylus avellana, na javoru Acer pseudoplatanus, hlavně v podhorských polohách nebo v chladných údolích. Hemerobius micans Olivier, 1792 EUA ex. JŠ; ex. JZ; ex., ex. JŠ; ex. JZ; ex., ex. JZ, ex JŠ; ex. JZ, ex., ex. JŠ; ex. JZ, ex. JŠ; ex. LB, JZ; ex., ex. JZ. Druh žijící na listnatých stromech, který naprosto převládá na buku Fagus sylvatica. Jeho larvy jsou nejlépe přizpůsobeny živit se mšicí Phylaphis fagi, která je obalená voskovými výpotky. Hemerobius nitidulus Fabricius 1777 EUA ex., ex., ex. JZ. Druh žijící na borovici Pinus sylvestris, někdy ve značném množství. Hemerobius pini Stephens, 1836 EUR ex. JŠ; ex. LB, JZ; ex. JZ. Druh žijící na jehličnatých stromech, především na borovici Pinus sylvestris a na smrku Picea abies. Jde o nejrozšířenější a nejhojnější druh na jehličnanech. Hemerobius stigma Stephens, 1836 HOL ex., ex. JZ; l ex. LB, JZ; ex. LB, JZ. Druh vázaný na jehličnaté stromy, velmi rozšířený, který vystupuje vysoko do hor. Micromus angulatus (Stephens, 1836) HOL ex. LB, JZ. Smýkán na bylinné vegetaci, kde se nejčastěji vyskytuje. Bývá nalézán jen jednotlivě. Micromus paganus (Linnaeus, 1767) EUS ex. LB, JZ. Druh nejčastěji nalézaný na vegetaci strání a sutí na javoru Acer pseudoplatanus, kde může být i hojnější. Micromus variegatus (Fabricius, 1793) HOL ex., ex., LB, JZ; JŠ. Druh nalézaný většinou jednotlivě na bylinném porostu. Zde se však může vyskytnout na vlhčích místech, v mokřadech, někdy ve značné populační hustotě. Psectra diptera (Burmeister, 1839) HOL ex. JŠ. Velmi zajímavý druh, který může mít zadní křídla redukovaná. Zdá se, že se vyskytuje především na bylinné vegetaci na vlhčích místech. Je pravděpodobně aktivní především v noci. Jde asi o nejvýznamnější nález z řádu Neuroptera na Kokořínsku. Bývá nasmýkán jen jednotlivě, náhodně tak jedenkrát za 10 let. Sympherobius elegans (Stephens, 1836) SBM l ex., ex. JZ; ex. JŠ. Druh smýkaný jednotlivě nejčastěji na listnatých stromech a keřích. Sympherobius klapaleki Zelený, 1963 SBM ex. JŠ. Druh popsaný z Čech. Asi nejvzácnější druh z rodu Sympherobius. Žije na listnatých stromech. Sympherobius pellucidus (Walker, 1853) SBM ex. Druh nalézaný na listnatých i jehličnatých stromech a keřích. Vyskytuje se vždy jednotlivě. Wesmaelius concinnus (Stephens 1836) EUR ex. LB, JZ. druh nalézaný na borovici Pinus sylvestris, obvykle nalézaný jen jednotlivě. Chrysopidae zlatoočkovití Chrysopa commata Kis et Ujhelyi, 1965 EUS ex. LB, JZ; ex. JZ. Druh nalézaný na bylinném porostu především na sušších místech. Vyskytuje se i v polních kulturách, zejména na vojtěšce. 346

5 Jiří Zelený a Jan Ševčík: Síťokřídlí (Neuroptera) Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Chrysopa dorsalis Burmeister, 1839 SBM ex. LB, JZ; ex. JZ. Druh vyskytující se na borovici Pinus sylvestris a na ní byl také sesmýkán jen na jedné lokalitě, ale jistě bude nalezen i v jiných místech. Chrysopa pallens (Rambur, 1838) PAL ex. LB, JZ. Největší z našich druhů rodu Chrysopa. Je nalézán na listnatých stromech a keřích. Chrysopa perla (Linnaeus, 1758) EUS ex., ex., ex. LB, JZ, larva JZ; l ex. LB, JZ; ex. JZ; l ex., ex. LB, JZ. Druhý nejčastěji nalézaný druh zlatoočky, který žije především na lesních pasekách, ale i v v parcích, sadech a zahradách. Chrysoperla carnea (Stephens, 1836) PAL ex. JŠ; ex., ex., ex., ex., ex., ex., ex., ex. LB, JZ; ex. JZ; ex. JŠ; ex. JZ; ex., larva, ex., ex., ex., ex., ex. LB, JZ; ex. JZ; ex., ex., ex., ex., , ex. LB, JZ; ex., ex., ex. LB, JZ; ex. JZ; ex. JŠ. Nejčastěji nalézaný druh na nejrůznějších biotopech a při náhodných sběrech. Dospělci se před přezimováním shromažďují ve velkém množství na listnatých stromech a keřích na okrajích lesů, ale i v parcích, sadech a zahradách. Přezimují i v lidských stavbách včetně obydlí. Tím je tento druh velmi nápadný. Lze jej najít celý rok snad mimo měsíce června, kdy se vyvíjejí především jeho larvy obvykle na bylinné vegetaci. V současné době jsou rozlišovány 2-3 skryté druhy. Chrysotropia ciliata (Wesmael, 1841) EUS ex. JZ; ex., ex. LB, JZ; ex., ex. JZ. Druh typický pro listnaté stromy v pahorkatinách a stinná údolí. Častý na habru Carpinus betulus. Cunctochrysa albolineata (Killington, 1935) EUA ex., ex. JZ. Druh nalézaný obvykle jednotlivě na stromech a keřích. Dichochrysa flavifrons (Brauer, 1850) SBM ex. JŠ; ex. JZ; ex. LB, JZ; ex. JŠ; ex. JZ. Druh nalézaný jednotlivě na listnatých stromech a keřích spíše na teplejších lokalitách. Dichochrysa prasina (Burmeister, 1839) EUA ex., ex. JZ. Druh nalézaný na listnatých stromech a keřích spíše na sušších místech. Dichochrysa ventralis (Curtis, 1834) SBM ex., ex., ex., ex. LB, JZ, ex. JZ; ex. JZ; ex., ex. LB, JZ. Druh nalézaný na listnatých i jehličnatých stromech, častěji na vlhčích místech. Nineta flava (Scopoli, 1763) SBM ex. JŠ; ex. LB, JZ. Nejčastěji nalézaný velký druh zlatooček. Žije na listnatých stromech a keřích, často nalézán na jívě Salix caprea. Nineta pallida (Schneider, 1851) SBM ex. JZ. Druh pozdního léta žijící na smrku Picea abies. Na některých lokalitách dosti hojný. Přezimují larvy. Nineta vittata (Wesmael, 1841) EUS ex. LB, JZ. Třetí z velkých druhů zlatooček žijící především v podhůří nejčastěji na klenu Acer pseudoplatanus. Peyerimhoffina gracilis (Schneider, 1851) SBM JŠ. Typický druh pro smrčiny. Jeden z nejmenších druhů našich zlatooček. Nalézán obvykle jen jednotlivě. Myrmeleontidae mravkolvovití Euroleon nostras (Fourcroy, 1785) SBM larva LB, JZ; larvy JŠ; (Vrabec, 1999); larvy JZ; ex. LB, JZ. Jeden z běžnějších 347

6 BOHEMIA CENTRALIS 27 druhů mravkolvů se skvrnami na křídlech. Častěji jsou nalézány larvy v písku, obvykle na osluněných místech pod skalními převisy. Myrmeleon formicarius Linnaeus, 1767 EUA ex., ex. LB, JZ. Druhý, rozšířenější druh mravkolva beze skvrn na křídlech. Larvy v písku a jiném sypkém materiálu na osluněných místech nejčastěji na okrajích lesů. 348 Diskuse, zhodnocení nálezů V letech proběhl více méně náhodný výzkum řádu síťokřídlých (Neuroptera) v CHKO Kokořínsko, který byl doplněn specializovaným sběrem v roce 2004, avšak jen ve dvou obdobích. Nebyl tak zachycen jarní a podzimní výskyt některých druhů. Dalo se očekávat, že se fauna síťokřídlých nebude lišit od jiných oblastí středních Čech. Tento předpoklad výzkum potvrdil. Bylo zde dosud nalezeno 40 druhů síťokřídlých, což je 55 % ze 72 druhů známých z Čech. Z čeledi Coniopterygidae (bělotkovití) bylo zjištěno 7 druhů, z toho 3 jen na jedné lokalitě. Jde o druhy nesporně daleko rozšířenější. Další 2 druhy Coniopteryx esbenpeterseni a Helicoconis lutea zde jistě také žijí, jde o to jen je nalézt. Z čeledi Sisyridae (vodnářkovití) druh Sisyra nigra byl nalezen až při sběru v roce 2004 zaměřeném přímo na něj. Lze předpokládat i výskyt vzácnějšího druhu S. terminalis. Z čeledi Hemerobiidae (denivkovití) bylo zjištěno 16 druhů, z toho 7 jen na jedné lokalitě. Z nich je 5 druhů jistě velmi rozšířeno i na jich lokalitách v CHKO Kokořínsko. Dalších 6 druhů bude jistě ještě nalezeno, např. Hemerobius lutescens a zejména 3 druhy rodu Wesmaelius. Jde o W. nervosus, W. subnebulosus a W. quadrifasciatus. Z nejznámější čeledi Chrysopidae (zlatoočkovití) bylo nalezeno 14 druhů. Z toho 5 druhů jen na jedné lokalitě a všechny jsou nesporně v CHKO daleko rozšířenější. Lze ještě jistě očekávat nález druhů Chrysopa formosa a Ch. phyllochroma. U většiny druhů nalezených síťokřídlých lze předpokládat jejich nález na řadě dalších lokalit v CHKO, protože je zde řada biotopů, na kterých žijí. Nálezy některých druhů jsou zajímavé z hlediska ochrany přírody. Především jde o druh Psectra diptera, který je nalézaný jen zcela ojediněle snad jednou za 10 let. Je možné, že to je pro nedostatečnou znalost jeho života a nevhodný způsob sběru. Z čeledi Hemerobiidae jsou to dále druhy Sympherobius klapaleki a S. pellucidus. Z čeledi Chrysopidae je to především druh Chrysopa dorsalis vázaný na borovici Pinus sylvestris, který je ve střední Evropě velmi lokální. Pozornost zaslouží i zmapování rozšíření obou zjištěných druhů mravkolvů E. nostras a M. formicarius. Z druhů navrhovaných pro Červený seznam hmyzu České republiky jsou nalezeny na Kokořínsku Chrysopa dorsalis a Euroleon nostras. Pokud vezmeme v úvahu Červený

7 Jiří Zelený a Jan Ševčík: Síťokřídlí (Neuroptera) Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko seznam síťokřídlých Slovenska jsou to ještě Aleuropteryx loewii, Drepanepteryx phalaenoides, Myrmeleon formicarius, Psectra diptera, Sympherobius klapaleki a S. pellucidus. Jde na Slovensku o druhy málo ohrožené (LR:lc) nebo jsou u nich nedostatečné znalosti (DD). Souhrn Při výzkumu síťokřídlých (Neuroptera) Chráněné krajinné oblasti Kokořínskov letech bylo zde zjištěno 40 druhů, ze 72 druhů uváděných z Čech. Z čeledi Coniopterygidae 7 druhů, Sisyridae 1 druh, Hemerobiidae 16 druhů, Chrysopidae 14 druhů a Myrmeleontidae 2 druhy. Zatím šlo jen o nesoustavný výzkum, takže 16 druhů je uváděno jen z 1 lokality a dalších 5 druhů ze 2 lokalit, i když příslušné druhy žijí nesporně i na řadě dalších lokalit. Např. Aleuropteryx loewii, Conwentzia pineticola, Hemerobius atrifrons, Micromus paganus, Wesmaelius concinnus, Chrysopa pallens a jiné. Výzkum přesto přinesl nález některých zajímavých druhů z hlediska ochrany přírody, kterým je potřeba věnovat pozornost nebo jde o druhy ohrožené, navrhované do Červeného seznamu České republiky jako Chrysopa dorsalis a Euroleon nostras nebo jsou uvedené v Červeném seznamu Slovenska jsko Aleuropteryx loewii, Drepanepteryx phalaenoides, Myrmeleon formicarius, Psectra diptera, Sympherobius klapaleki, S. pellucidus a Wesmaelius concinnus. Ve zhodnocení výsledků je uvedeno dalších 11 druhů, které zde budou ještě nesporně nalezeny a k nim přibude ještě několik vzácnějších druhů. Poděkování Výzkum byl prováděn v rámci projektu S a podpořen Grantovou agenturou AV ČR. Děkujeme i za pomoc Správě CHKO Kokořínsko, zvláště RNDr. L. Beranovi, Ph.D. Literatura Jedlička L. (2001): Červený (ekosozologický) zoznam sieťokrídlovcov (Neuroptera) Slovenska. In: Baláš D., Marhold K., Urban P., (zostavili): Červený zoznam rastlín a živočíchov Slovenska. Ochrana prírody 20, Supl.: Banská Bystrica. Jedlička L., Ševčík J. & Vidlička L. 2004: Checklist of Neuroptera of Slovakia and the Czech Republic. Biologia, Bratislava, 59 Suppl. 15: Vrabec V. (1999): Faunistické materiály ze středních Čech střechatky, dlouhošíjky a síťokřídlí (Insecta: Megaloptera, Raphidioptera, Planipennia). Muzeum a současnost, Roztoky, ser. natur., 13: Zelený J. (1961): A contribution to the identification of the family Coniopterygidae (Neuroptera) in Bohemia. Acta Soc. Entomol. Čechosloveniae 58:

8 BOHEMIA CENTRALIS 27 Zelený J. (1963): Hemerobiidae (Neuroptera) from Czechoslovakia. Acta Soc. Entomol. Čechosloveniae 60: Zelený J. (1971): Green lace-wings of Czechoslovakia (Neuroptera, Chrysopidae). Acta Entomol. Bohemoslovaca 68: Pl. I IV. Zelený J. (1977): Planipennia (Neuroptera). In.: Dlabola J., (red.): Check List Enumeratio Insectorum Bohemoslovakiae: Acta Faun. Entomol. Mus. Nat. Pragae, Supp. 4: Zelený J. (1983): Fauna síťokřídlých (Planipennia, Insecta) Podbrdska. Vlastivědný sborník Podbrdska, 22 (1984): Příbram. Zelený J. (1993): Střechatky, dlouhošíjky a síťokřídlí (Neuropteroidea) z Podblanicka CHKO Blaník. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 33: Benešov. Zelený J. (v tisku): Neuropteroidea a Mecoptera Chráněné krajinné oblasti Český kras. Bohemia centralis, Praha, 28. Recenzoval RNDr. František Chládek 350