ZÁKLADY ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁKLADY ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU"

Transkript

1 ZÁKLADY ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU ESSENTIALS OF KNOWLEDGE MANAGEMENT Eva Grublová Ekonomická fakulta Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Jiří Franek Ekonomická fakulta Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Abstrakt: Článek shrnuje dosavadní teoretické poznatky v oboru znalostního managementu s přihlédnutím na jejich aplikovatelnost v běžné praxi. Popisuje hlavní důvody potřeby řízení znalostí v současné společnosti. Zvlášť charakterizuje genezi a vznik znalosti, definuje hlavní principy a prezentuje různé pohledy na znalostní management. Shrnuje také dosavadní vývoj oboru ve světě. Zabývá se také základními kroky při zavádění znalostního managementu a uvádí praktický příklad fungujícího systému znalostního managementu. Klíčová slova: znalostní management, management znalostí, systém znalostního managementu, intelektuální kapitál, znalost, informace. Abstract: Article summarizes present theoretical studies in knowledge management. It uncovers main reasons of knowledge management necessity in present society, with focus on knowledge genesis and creation. It defines major principles and presents different approaches to knowledge management. A brief state of actual knowledge management field is attached. Paper also includes essentials of knowledge management system and practical examples are presented. Key words: knowledge management, knowledge management system, intellectual capital, knowledge, information. JEL Classification: M12, M15 37

2 1. Úvod: Informační a znalostní společnost Moderní lidská společnost se musí stále pružněji přizpůsobovat novým trendům, kulturním vlnám a globalizovanému turbulentnímu prostředí. Její vývoj se pokusil pomocí vln, tendencí a vlivů, vysvětlit americký vizionář Alvin Toffler 11. Charakterizoval tři hlavní revoluční vlny: první, která znamenala přechod na zemědělskou a usedlou civilizaci, postupně společnost (převážně v Evropě) měnila svou podobu a nedokázala si vystačit s tím, co dokázala získat z přírody, vznikla civilizace industriální. Dnešní postindustriální společnost je charakterizována třetí vlnou, informační. Ve spojení se stále pokročilejší technologií tvorby, ukládání a sdílení informací se nacházíme v období přechodu od informační společnosti ke společnosti znalostní. Informační společností 12 se obvykle rozumí společnost, kde kvalita života i perspektiva sociálních změn a ekonomického rozvoje v rostoucí míře závisí na informacích a jejich využití. Společnost chápe význam informací jako klíčového zdroje rozvoje společenského života. Hlavním faktorem úspěchu v moderní společnosti je spolehlivý a rychlý přístup k informacím. Je důležitý nejen pro jednotlivce, ale mnohem více pro organizace, které musejí tyto informace řídit. Nutnost informačního managementu v souvislosti s rozvojem informačních technologií znamenal výrazný posun vpřed a dal vzniknout novým oborům, které se nalézají na pomezí výpočetní techniky, administrativy, managementu a ekonomiky. Evoluce informačního managementu ke znalostnímu managementu se posléze stala hnací sílou dynamického rozvoje znalostního managementu jako metody, která pracuje s intelektuálním kapitálem organizace a zvyšuje jeho produktivitu. Zhodnocuje znalosti uložené v organizačních dokumentech i hlavách pracovníků k zajištění konkurenceschopnosti. Informace jsou hnací silou znalostního managementu. Uvědomování si klíčové úlohy znalostí jako rozhodujícího faktoru v současném globálním prostředí, je projevem přechodu od informační společnosti ve společnost znalostní. V organizacích se od lidského kapitálu, tj. pracovní síly, odděluje specifická oblast intelektuálního kapitálu. 2. Základy znalostního managementu Znalostní management je neodmyslitelně spojen s lidským jednáním. Každá organizace ke své činnosti potřebuje lidský kapitál, avšak nejen jeho fyzické projevy, ale stále více duševní schopnosti a dovednosti. Proto je potřeba nahlížet na lidskou práci jako na harmonické spojení fyzických i psychických dovedností a znalostí. Tomuto pojetí odpovídá termín intelektuální kapitál. 2.1 Intelektuální kapitál Intelektuální kapitál vyjadřuje soubor hodnot a schopností rozvíjení znalostí. Představuje znalosti a informace uložené v hlavách jednotlivých pracovníků, informace v transakčních a analytických databázích informačních systémů, zabudované a fungující procesy v procesně orientovaných aplikacích, pravidla logiky podnikových aplikací a vnímání zákazníků a jejich znalosti o organizaci. 11 Toffler, A., Tofflerová, H., Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Dokořán, Praha, 2001, ISBN Vodáček, L., Rosický, A.: Informační management. Pojetí, poslání a aplikace. Management Press, Praha, 1997, ISBN

3 Na intelektuální kapitál můžeme nahlížet z hlediska inovačního, tzn. náklady na výzkum a vývoj k celkovým nákladům, podíl inovativních pracovníků; zákaznického, tj. procento zcela spokojených zákazníků, opakované zakázky a délka kontraktu; procesního, což znamená podíl stabilizovaných a zdokumentovaných proces Lidský kapitál se omezuje na aktivity zahrnující pohyb pracovníků, náklady na vzdělávání, spokojenost a loajalitu zaměstnanců. Intelektuální kapitál organizací je nutné procesně řídit a využívat jej jako jeden z nástrojů konkurenceschopnosti. Z tohoto důvodu se v oblasti managementu objevuje nový směr, který se zabývá nejen informacemi, ale zvláště pak znalostmi, které jsou klíčovým faktorem rozvoje, inovací a životaschopnosti organizací. 2.2 Data, informace, znalost Abychom se mohli správně pracovat s pojmy znalostního managementu, musíme si nejprve definovat prvky, ze kterých se znalost skládá a vytváří Hierarchie a definice znalostí Pro hlubší pochopení procesu vzniku znalostí je nutné charakterizovat pojmy, z nichž se skládá. Obecně lze vymezit tři základní úrovně: (1) data charakterizovaná fakty, obrázky a zvuky. Přidáním interpretace a významu se dostáváme na další stupeň, (2) informace jsou tedy formátovaná, filtrovaná a sumarizovaná data. Obohacením informací o dílčí akce a aplikace získáme znalosti, (3) znalosti mají podobu instinktů, idejí, pravidel a procedur, které vedou akce a rozhodnutí. Významný ekonom James Tobin (1996) přidal k této hierarchii další vyšší úroveň, moudrost. Základním stupněm jsou data. Informace představují relevantní data, která mají jasně daný účel. Znalost vzniká při vědomé aplikaci informací. Znalosti rozšířené o zkušenosti a intuici vedou ke vzniku moudrosti. Je to nejvyšší stupeň vědění. Detailnější hierarchii uvádí Thomas Beckman (1997), která má pět stupňů. Znalosti jsou postupně zhodnocovány a převáděny na vyšší úroveň. (1) Data ve formě textu, faktu, kódu, obrazu, zvuku, která se nabytím významu a uspořádáním do určité struktury stávají informacemi. (2) Informace jsou organizovaná, strukturovaná, interpretovaná a sumarizovaná data. Uvažováním, abstrakcí, vytvořením vztahů a následnou aplikací dojdeme na úroveň znalosti. (3) Znalost může nabývat podoby případu, pravidla, procesu či modelu. Vybrané znalosti obohacené o zkušenosti a principy spolu se schopností učení se umožňují vznik expertíze. (4) Expertíza je rychlá a přesná rada, vysvětlení a potvrzení výsledku a uvažování nad ním. Včlenění, rozšíření a přesné určení expertíz posunuje znalost na úroveň způsobilosti. (5) Způsobilost můžeme charakterizovat jako organizační expertízu, v podobě znalostního repositáře, integrované systému pro podporu výkonnosti nebo zásadní kompetence. 39

4 Jedním z problémů, na který se v poslední době upozorňuje je široká škála definic znalostí a znalostního managementu. Pro úplnost uvádím několik z nich, které vystihují jednotlivé pohledy na charakteristiku znalosti vzhledem ke znalostnímu managementu: Znalost je organizovaná informace využitelná k řešení problémů. (Woolf, 1990) Znalost je informace, která prošla uspořádáním a analýzou, aby se stala srozumitelnou a použitelnou k řešení problémů nebo k rozhodování. (Turban, 1992) Znalost spočívá v uvažování o informacích a datech za účelem umožnění aktivního jednání, řešení problémů, rozhodování, učení se a vyučování. (Beckman, 1997) V teorii se také můžeme setkat s pojmem organizační znalost, který úzce souvisí s intelektuálním kapitálem podniku: Organizační znalost je společný souhrn lidsky orientovaných aktiv, intelektuálního vlastnictví, aktiv z infrastruktury organizace a aktiv z poznání trhu. (Brooking, 1996) Dostupnost znalostí Podstatnou vlastností znalostí je jejich uložení a dostupnost. Významní představitelé japonského proudu znalostního managementu Nonaka a Takeuchi (1995) rozdělili z dle tohoto hlediska znalost do dvou tříd: nevyslovená tacitní (nevyslovená) a explicitní (vyslovená, zaznamenaná). Zde také navazuje Beckman (1999), který přidává třetí třídu. Rozlišuje znalosti tacitní, implicitní a explicitní. Tyto pak můžeme přiřadit k jednotlivým paměťovým médiím. Čím dostupnější a formálnější, tím je znalost využitelnější: Nevyslovená znalost je uložená v lidské paměti, organizační kultuře a dostupná pouze nepřímo použitím metod získávání znalostí a pozorováním chování. Implicitní znalost se nachází taktéž v lidské paměti, organizační kultuře, je dostupná pomocí dotazů a diskuse, avšak neformální znalost musí být nejprve objevená a pak zprostředkovaná. Explicitní znalost má podobu dokumentu, či elektronického záznamu v počítači. Je připravená k použití a dokumentovaná ve formálních organizovaných zdrojích znalostí. Podle Collinse (1997) je nutné rozdělit implicitní a nevyslovené znalosti podle toho odkud pocházejí. Používá proto následující strukturu: znalosti symbolické (explicitní), znalosti vtělené, vlastní každému člověku (implicitní), znalosti myšlené, vznikající při reakci vtělených a získaných znalostí (implicitní/nevyslovené), znalosti získané z kultury společnosti (nevyslovené) Typologie znalostí Na základě předchozích přístupů ke znalostem je nutné blíže specifikovat jednotlivé typy znalostí pro účely dalšího zkoumání. Již zmínění autoři Nonaka a Takeuchi (1995) porovnávají základní charakteristiky nevyslovené a explicitní znalosti z pohledu jak a kdy se projevují a odkud pocházejí. 40

5 Tabulka 1: Porovnání nevyslovené a explicitní znalosti Nevyslovená znalost Zkušenostní znalost (dovednosti těla) Simultánní znalost (tady a teď) Analogová znalost (praxe) Explicitní znalost Racionální znalosti (rozum) Sekvenční znalost (tam a tehdy) Digitální znalost (teorie) Zdroj.: vlastní zpracování. Prakticky orientovanou typologii navrhl Quinn (1996). Za nejdůležitější faktor považuje efektivní aplikaci informací a znalostí v organizaci. Vychází z potřeby dosažení co nejvyšší přidané hodnoty. Typologie je založena na účelu a použití jednotlivých znalostí: know-what (vědět co), know-how (vědět jak), know-where (vědět kde), know-why (vědět proč), care-why (zajímat se proč) Znalostní principy Podle Beckmana (1997) jsou sdílené, formální znalosti a expertíza klíčem k vrcholné výkonnosti, pružnosti a úspěchu organizace. Proto navrhl soubor podstatných principů, které se týkají již zmíněných charakteristik znalostí a jejich uplatnění: Implicitní a nevyslovené znalosti se musíme snažit transformovat na explicitní, aby měly pro organizaci zřetelný význam. Pro explicitní znalosti platí, že musí být formalizované. Vlastnictví znalostí, založených na zkušenostech a metodologických znalostí je mnohem hodnotnější, než vlastnictví pouze jedněch z nich. Praktické a teoretické znalosti mají být v souladu. Je potřeba integrovat praxi s teoretickými metodami a modely. Empirické učení je intenzivnější, mnohdy účinné, avšak obsahuje riziko opakování chyb a svádí k přílišnému zobecňování z jedné nebo několika málo zkušeností. Lidé potřebují přístup mediálním zdrojům a školením. Většina znalostí pochází z učení, a proto je nezbytné vyvážit sběr a organizování dostupných znalostí se vzděláváním a zajistit tak nabývání nových znalostí. Vyžaduje kroky spojené s harmonizací strategie znalostního managementu a učení se organizace a vytvářet tak pro organizaci větší hodnoty. Nezaměňovat znalosti a expertízu. Expertíza reprezentuje vyšší stupeň uvažování použitím znalostí k uskutečňování úkolů, řešení problémů, rozhodování a získávání nových znalostí Knowledge management V češtině znalostní řízení, příp. znalostní řízení, se dnes většinou používá v překladu znalostní management. Někteří autoři významově oddělují znalostní management, jako obecnou oblast managementu, a management znalostí jako oblast managementu zaměřenou na řízení dat, informací a znalostí s podporou informačních technologií. 41

6 Vznik moderního pojetí znalostního managementu souvisí s rozvojem zdrojů dat, informací a znalostí. Kritickými faktory jsou relevantnost, rychlost, množství a bezpečnost. Systémový přístup a kvalita projektu tvorby znalostního managementu násobí účinnost ostatních faktorů úspěšnosti podniků. Rozvoj znalostního managementu se netýká jen podniků, ale samozřejmě také vzdělávacích institucí a spolupráce mezi nimi a podniky. Je nutné současně rozvíjet intelektuální kapitál a relevantní informační technologie. Podporovat vhodnou organizační kulturu zaměřenou na sdílení informací, zlepšování pracovního prostředí a v neposlední řadě pečovat o budování důvěry uvnitř i vně společnosti. Znalosti se nesčítají, ale postupně obohacují. Je to typický proces v mnoha směrech odlišný od známých procesů integrace a agregace informací. Hodnota znalostí je z velké části závislá na kontextu, který je obtížně měřitelný a jehož vizualizace také není snadná. Současná lidská civilizace je charakteristická doslova rostoucí záplavou informací a musí čelit velmi náročnému vyhledávání, rozhodování a výběru správných zdrojů, což vyžaduje velké množství energie a času pro vytřídění takového množství údajů a vybrat pouze ty, které jsou skutečně potřeba. Na množství v mnoha případech nezáleží. Nepotřebujeme a ani nechceme více informací, avšak jejich rychlá, poměrně jednoduchá dostupnost nás nutí k hledání subjektivně lepších a úplnějších informací. Znalosti i informace zde musejí být ve správnou dobu, ve správné struktuře a ve správném kontextu Definice znalostního managementu Znalostní management je mladší disciplina. Tento pojem zavedl v roce 1986 Karl Wiig, konzultant a odborník na aplikace metod umělé inteligence. Od doby jeho vzniku provází znalostní management nejasnosti kolem jeho jednotné definice. Uvádíme zde několik definicí znalostního managementu (ZM): ZM znamená dát pravé znalosti pravým lidem v pravý čas tak, aby mohli učinit nejlepší rozhodnutí. (Petrash, 1996) ZM využívá systematických přístupů k nalezení, pochopení a použití znalostí k vytváření hodnot. (O Dell, 1996) ZM je formalizace a současně přístup ke zkušenostem, znalostem a expertíze, který vede k vytváření nových schopností, k umožnění vysoké výkonnosti, k podněcování inovací a k povýšení hodnoty pro zákazníky. (Beckman, 1997) ZM zahrnuje jednoznačné a nezávislé procesy tvorby, uchovávání a vyhledávání, přenosu a aplikace znalostí. (Alavi and Leidner, 2001) ZM jsou systematické a úmyslné snahy entity k rozšiřování, kultivování a používání dostupných znalostí tak, aby dané entitě přidali žádanou hodnotu ve smyslu pozitivních výsledků při dosahování jejich cílů a naplňování svých záměrů. (Holsapple and Joshi, 2004) Na ZM lze nahlížet jako na metodu selektující znalost vyplývající ze zkušeností z minulých, současných a budoucích rozhodovacích procesů k okamžitému zlepšování organizační efektivity. (Jennex, 2005) Obecně lze znalostní management charakterizovat jako obor zabývající se vznikem, formalizací, transformací, způsobu ukládání do paměti, výběru, zpracování, šíření, rozvíjení, využívání a hodnocení účinnosti vynakládaných nákladů na rozvoj znalostí. Prioritním cílem znalostního managementu je dosažení vyšší prosperity podniku. Rozhodující role přísluší pozitivnímu ovlivňování vnitropodnikového 42

7 prostředí pro rozvoj a užití intelektuálního kapitálu ve spojení s moderní technologií. Nejde o občasnou, nahodilou, dílčí aktivitu, nýbrž o množinu cílevědomých, komplexních, systémových aktivit, která prolíná všechny manažerské aktivity. Znalostní management musíme chápat jako systematický proces vyhledávání, výběru, organizace, koncentrace a prezentace poznatků (znalostí) způsobem, který pomáhá v organizacích zvyšovat úroveň, na jaké zaměstnanci rozumí konkrétním oblastem. Konkrétní aktivity znalostního managementu pomáhají organizacím zaměřit se na nabývání, uchovávání a využívání znalostí v takových oblastech, jako je řešení problémů, dynamické učení, strategické plánování, rozhodování a další. Ochraňuje také intelektuální jmění organizace před zánikem, přispívá k firemní inteligenci a poskytuje organizaci větší flexibilitu. Vyžaduje vyšší systémovost a komplexnost přístupu. Akcentuje zájem o lidský faktor. Rozvoj znalostí a jejich plné využití posiluje výrazně účinnost působení všech ostatních faktorů (lidé, stroje, materiál atd.) Nevytlačuje je, ale doplňuje a výrazně posiluje jejich účinnost. Znalostní management má za úkol dosáhnout maximálního využití intelektuálního kapitálu a zvýšení výkonnosti organizace/firmy. Nahromaděné znalosti musí být zpřístupněny a využívány. Školy managementu znalostí (např. švédská škola měření) Přehled základních pojmů znalostního managementu Nejčastěji citované a používané rozdělení znalostního managementu prezentoval Thomas Beckman (1998): Konceptuální hledisko zahrnuje následující pojmy: definice znalosti (poznatku) a znalostního managementu, rozměry charakterizace znalostí, znalostní principy, rámec pro znalostní management. Procesní perspektiva představuje definování a porozumění jednotlivým znalostním procesům. Jedná se především o: získávání znalostí, tvorbu a vývoj nových znalostí, sdílení a přenos znalostí, ukládání a úschovu znalostí. Z technologického pohledu lze analyzovat způsoby, jak můžeme informační technologie (IT) použít pro umožnění a rozšíření znalostního managementu, zde patří: základní infrastruktura IT pro kalkulace, komunikaci, ukládání a prezentaci, schémata pro formalizaci znalostí získávání znalostí, uložení znalostí, systémy pro podporu řízení a rozhodování, transformace znalostí. 43

8 Organizační hledisko se zaměřuje na problematiku znalostní organizace, její chování, strukturu, odpovědnost a učení se. Stručně jej lze charakterizovat takto: vymezení znalostní organizace, základní kompetence, znalostní domény a hodnocení dovedností, organizační formy (sítě a centra expertízy), úlohy a odpovědnosti, organizační učení, podniková etika a kultura. Z pohledu manažerského lze vymezit různé postupy 13, které vedou k zavedení znalostního managementu do praxe: manažerské postupy měření a hodnocení intelektuálního kapitálu prémiové, platové a motivační systémy vytvoření vhodné podnikové struktury, Implementační pohled zahrnuje různé metody a postupy, které umožňují dosáhnout úspěšné zavedení znalostních projektů: faktory ovlivňující úspěch, předpoklady a problémy, implementace infrastruktury IT, strategie pro znalostní management Znalostní pracovník Tento pojem nabývá v teorii znalostního managementu dvou významů. Zaprvé je za znalostního pracovníka považován každý, kdo provádí práci na základě nehmotných vstupů a tvoří také nehmotné výstupy. Zjednodušeně při právy přemýšlí a zpracovává důležité informace a data potřebné pro jeho práci. P. Drucker rozlišuje také obslužné pracovníky, kteří provádějí automatickou práci, kde je znalost částečně potlačena na úroveň naučených postupů. Současný pohled na znalostního pracovníka bere v potaz zvýšení počtu pozic v administrativě, rozšířením vzdělanosti, specializaci a pokrok. Nejen, že vykonává svou obvyklou práci, ale navyšuje svou produktivitu aktivním přístupem ke své činnosti, kterou provádí. Drucker (1993) jej charakterizoval jako pracovníka, který si volí si cíl své práce a zabývá se procesem jeho provádění, je autonomní a řídí sám sebe, je inovativní, neustále se vzdělává, zvyšuje kvalitu své práce. Organizací je považován za vysoce produktivní aktivum. Problém řízení a zavádění ZM je možný řešit jen při spolupráci všech složek dané organizace. Vyžaduje velké úsilí a kooperaci. Mnohdy je zapotřebí (týká se velkých korporací) vytvořit nová organizační uskupení, nebo pracovní skupiny, které se zaměřují na péči o znalosti. Davenport a Prusak (1998) provedli 13 BUREŠ, V.: Znalostní management a proces jeho zavádění: Průvodce pro praxi. GRADA, Praha, 2007 s

9 významnou práci týkající se identifikace důležitých rolí ve znalostním managementu. Uvádějí čtyři základní kategorie: znalostně orientovaný personál, specialisté pro znalostní management, manažer znalostních projektů, ředitel pro znalostní management IT podpora znalostního managementu Informační podpora podnikových procesů v podobě managementu informací a dat, který nebývá tak efektivní, aby se investice do informačních technologií vrátily. Ještě méně organizací věnuje pozornost informačních procesů v rámci strategického a taktického plánování. Řízení získávání, přenosu a sdílení znalostí v organizaci je taktéž málo rozvinuté. Sofistikované informační systémy nejsou zárukou fungujícího a efektivního managementu znalostí a informací. Informace musejí být uloženy v v kontextu a spojeny kauzálními vazbami, které tvoří danou znalostní bázi. Což vyžaduje složité kontextové systémy, nejen relační databáze a dostatečný prostor na úložištích nazývaných média pro uchovávání znalostí. Mezi média, na kterých lze znalosti uchovávat, patří kupř. lidská paměť, organizace, dokument, nebo počítač. Znalost v lidské paměti je často těžko dostupná; organizační znalost je často rozptýlená a distribuovaná; znalosti z dokumentů mohou mít formu od volného textu až po vysoce strukturované tabulky či diagramy. Znalost uchovaná v počítači je formalizovaná, dá se sdílet a často je dobře strukturovaná a organizovaná. Rozvoj digitálních technologií je významným prostředníkem pro využití potenciálu informací, avšak základem je podpora těchto iniciativy lidí a jejich přístupu ke sdělování a ukládání informací. Důraz musí být kladem na vizi a strategií rozvoje informačních technologií ve firmě a postavení IT oddělení. 3. Základní principy zavádění znalostního managementu Základní principy znalostního managementu jsou pro úspěšný rozvoj podniku nepostradatelné. Rozdíl však nastává, při zvážení komplexního pojedí sdílení a řízení znalostí s podporou sofistikovaných informačních technologií. Péče o atmosféru v podniku podporující kreativní myšlení, důvěru, seberealizaci a zvyšování kvalifikace (zjednodušeně péče o intelektuální, lidský, kapitál) nepotřebuje nákladný projekt, ale jen změnu přístupu k vedení, řízení a organizování práce. Neopomenutelný vliv má na znalostní management taktéž, organizační struktura a distribuce odpovědnosti. Moderní pojetí znalostního managementu pracuje s podporou vrcholového vedení a maticovou organizační strukturou, které významně ovlivňují transfer dat, informací a znalostí. Otázka zřizování stálé podnikové funkce, tzn. znalostního manažera, musí být podrobena diskusi. Jeho role při zavádění je však nesmírně důležitá. Následně by se však jeho pravomoci měly přenést na jednotlivce, aby celý systém fungoval bez formálního dohledu, tzn. samořízením Systém znalostního managementu V teorii např. Jennex (2005) je systém znalostního managementu, SZM, systémem vytvořeným pro zprostředkovávání zachycení, uchovávání, vyhledávání, přenos a znovupoužití znalosti. Znalostní management a SZM holisticky spojují organizační a technická řešení pro dosažení cílů zadržování a využívání znalostí k zásadnímu zlepšení organizačního a individuálního rozhodování. Pro správné fungování znalostního managementu je tedy důležité jak dokonalý, jak kvalitní a jak hospodárný je systém, kterým budeme i do budoucna zajišťovat sdílení a rozvoj znalostí. Nezapomínejme na to, že pro projekt systému 45

10 znalostního managementu (SZM) platí riziko úzkého místa. Životní cyklus znalosti: tvorba, kategorizace, kódování, uložení, výběr, sdílení, užití, má své zákonitosti. Hromadění znalostí, které nelze aplikovat, je znakem nedokonalého SZM. Informační potřeby se rychle vyvíjejí a vyžadují znalosti adekvátní novým podmínkám. Kvalitní znalostní audit by měl správně nasměrovat SZM. Znalostní audit není jednorázovou akcí, ale kontinuálním procesem. Úspěšný projekt SZM vyžaduje dobrou znalost věcných problémů oblasti, dobrou znalost metod a nástrojů ZM, v nemenší míře pak schopnost systémového přístupu k otázkám spojeným s projektem SZM. Vyžaduje promyšlenou péči o rozvoj SZM, který optimalizuje a harmonizuje rozvoj všech prvků systému: lidí, technologií, kultury i procesů. Mějme na paměti dva hlavní cíle ZM: maximální využití intelektuálního kapitálu a zvýšení výkonnosti organizace Zahájení tvorby znalostního managementu Pomoc při tvorbě a zavádění znalostního managementu můžeme najít u mnoha poradenských firem, které s nimi mají dlouholeté zkušenosti. Musíme však pamatovat na návratnost takovýchto zakázek, které patří k těm náročnějším z hlediska rozpočtu i organizace práce. Své produkty nabízejí také softwarové firmy, které se zabývají tvorbou a zaváděním IT produktů jakou jsou relační databáze, podnikové systémy, intranet, virtuální pracoviště, podnikové portály aj. Jedná se však jen o prostředky k rozvoji znalostního managementu, nikoliv o komplexní projekt. Pomohou však zajistit lepší kontrolu, využívání a přístup dosavadním podnikovým datům a také k externím zdrojům informací. Při zavádění znalostního managementu organizací je nezbytné brát v úvahu i psychické a sociální faktory, protože nositeli znalostí jsou vždy lidé. Ať už jako jednotlivci, týmy, či komunity. 3.3 Strategie znalostního managementu Strategie úspěšného zavádění znalostního managementu se opírají o několik základních principů, za základní lze uvézt neustálý rozvoj báze znalostí, péče o intelektuální kapitál (znalostní komunita) a péče o prostředí podporující spolupráci při tvorbě, sdílení a užití znalostí. Jako praktický příklad může sloužit proces zaváďění ZM v KPMG opírající se o následující klíčové body. Motivovaní a znalostně orientovaní lidé, procesy zahrnující bechmarking a audit, tvorbu strategie, implementaci nových systémů a sítí, náplň strategie, jejíž součástí jsou tvorby map znalostí, implementace politik a měření intelektuálního kapitálu a informační technologie podporující SZM. Znalostní audit Znamená důkladné zmapování výchozí situace organizace pro upřesnění cílů projektu zavádění znalostního managementu. Efektivnost auditu závisí na jeho kvalitě rozhodnutí o rozsahu, zaměření a hloubce. Vyžaduje nejen přehled o konkrétní oblasti znalostí, ale i nemalé zkušenosti z oblasti působení auditované organizace. Pochopení vnitřních podnikových vazeb informací a znalostí je pro úspěšný projekt systému znalostního managementu klíčové. Vyžaduje dobrou znalost věcných problémů oblasti, znalost metod a nástrojů a schopnost systémového přístupu k otázkám spojeným s projektem SZM. Všude tam, kde se uskutečňují cílevědomé aktivity, nalezneme i SZM. 46

11 3.4. Technologická podpora systému znalostního managementu IT podpora znalostního managementu musí kombinovat dvě vlastnosti globálnost a interaktivitu. Globálností máme na mysli zprostředkování dat z internetové sítě pro účely uživatele a obohacení znalostní báze o další zdroj. Interaktivita je nezbytnou součástí moderních znalostních systémů. Největší přínos znalostní databáze lze získat zapojením uživatele do kategorizace a do výběru znalostí podle kontextu, který zná nejlépe právě ten, kdo znalosti potřebuje to je uživatel. Základními cíli informační podpory znalostního managementu by měly být správné a včasné informace, individuální selekce a distribuce informací odpovídající osobnímu profilu a pracovnímu zařazení uživatele a automatický informační archiv. Očekávaným přínosem je podpora operativního a strategického rozhodování, zlepšení informovanosti uživatelů, zefektivnění výkonu práv a povinností zaměstnanců, zefektivnění pracovních procesů, zkvalitnění vnitropodnikové kooperace a týmové spolupráce, podpora moderní formy osobního rozvoje, zefektivnění procesů sběru, sdílení a vyhodnocování informací Outsourcing znalostního managementu Inovační projekty úspěšných podniků jsou stále více předmětem outsourcingu. Vzhledem k vysoké náročnosti projektů zavadění znalostního managementu přibývá smluv o outsourcingu i v této oblasti. Znalosti a systém řízení jsou chápány jako strategický významné oblasti každého podniku. Musí proto podléhat vysokému zabezpečení a kontrole možnému úniku a zneužití. 4. Současný stav znalostního managementu Znalostní management jako každá jiná disciplína prochází vývojem a periodami zvýšeného zájmu. V jednotlivých etapách se též měnilo jeho zaměření a význam v rámci obecné teorie managementu. Znalostní management v 21. století bude čelit opět novým výzvám spojeným se změnami lidské společnosti, politickými i ekonomickými zvraty Výsledky studie Economist Intelligence Unit Podle studie publikované v Economist Intelligence Unit (EIU) 14 z března letošního roku 81% top manažerů globálních společností považuje v současné době znalostní management za jeden z klíčových faktorů úspěchu. 88% dotazovaných společností vidí v organizační pružnosti důležitý element pro přežití v turbulentní ekonomice. Snižuje náklady ze ztráty znalostí a napomáhá optimalizovat podnikové procesy. Studie vycházela z dat na přelomu roku 2008/2009 nasbíraných od více než tří set firem z 19 odvětví Most Admired Knowledge Enterprises (2008) Každoročně je společností Teleos publikována studie Global Most Admired Knowledge Enterprises (MAKE), v překladu celosvětově nejobdivovanější znalostní podnikání, která hodnotí úroveň znalostního managementu ve zkoumaných společnostech. Na základě studie pro rok 2008 byl vypracován následující B5D-496C-8174-F6CAEC980EC3/articleid.3613A86B-8FF B3F9-E686C0B9DFB0/qx/display.htm 47

12 žebříček 15 : 1. McKinsey & Company (Global), 2. Google (United States), 3. Royal Dutch Shell plc (The Netherlands), 4. Toyota (Japan), 5. Wikipedia (Global), 6. Honda (Japan), 7. Apple (United States), 8. Fluor (United States), 9. Microsoft (United States), 10. PricewaterhouseCoopers (Global). Teleos vydává tuto podrobnou studii i pro jednotlivé části světa. Např. pro Evropu, kde jsou vítězové MAKE seřazeni dle abecedního pořádku: British Petroleum, BBC, Heineken, Nokia, Repsol-YFP, Royal Dutch Shell, SAP, Schlumberger, Tesco, Uría Menéndez Studie KPMG (2000) Průzkum společnosti KPMG z přelomového roku 2000 viděl ve znalostním managementu jednu z oblastí, které bude věnována zvýšená pozornost. Přes 80% dotazovaných firem se zabývalo nebo plánovalo vlastní projekt znalostního managementu. Výhody KM chtěli získat především v oblastech konkurenční výhody, marketingu, zaměření na zákazníka, rozvoj lidských zdrojů, inovace a růst obratu a zisku. Další benefity vycházejí z ukládání a přístupu k využitelným starším informacím, metodám aj. ke zlepšování podnikatelských procesů. Více než 60% firem má strategii znalostního managementu. Přes 30% firem zavedlo vlastní program znalostního managementu a dalších 30% jej vytváří. Hlavní iniciativa implementace SZM vychází od předsednictva a senior managementu. Mezi nejčastěji uváděné technologie a prostředky ZM patří internet, intranet, podnikových databáze a společné pracovní plochy (groupware). Hlavní problémy současného znalostního managementu lze nalézt v zahlcení informacemi, času stráveného sdílením znalostí, efektivita technologií KM a únik tacitní znalosti. Firmy si od zavedení znalostního managementu slibují především zlepšení rozhodovacích procesů, zkvalitnění péče o zákazníka, zlepšení dovedností pracovníků a jejich produktivity, nové příležitosti a inovace. Systémy znalostního managementu v podnicích čelí potížím v oblastech špatné komunikace mezi uživateli SZM, zavádění ZM do každodenní práce, malého množství času na sebevzdělávání, učení nedostatečné viditelnost výsledků KM, malé podpory top managementu, technických problémů Příklad zavedeného znalostního managementu v Knowledge management ve společnosti Hewlett-Packard (HP) Znalostní management v HP lze popsat jako cílený systematický přístup ke zpřístupňování hodnototvorných znalostí. Zastupuje zde případ zavedeného znalostního managementu v prostředí nadnárodní korporace. Významnou roli zde také hraje fakt že KMPG patří do skupiny znalostních organizací, kde je přidaná hodnota přímo závislá na práci znalostních pracovníků. Pracovníci mají při jednání se zákazníky k dispozici celé know-how společnosti a jsou ochotni své znalosti sdílet s jinými k dosažení maximální hodnoty pro zákazníka. Sdílení know-how je měřítkem úspěšnosti každého pracovníka. Knowledge management v HP uspokojuje informační potřeby konzultantů a obchodníků obsluhující metody a nástroje pro dodávku produktů, využívající implementační příručky a postupy, zprostředkovává &menuItemId=133 48

13 komunikaci s technickými experty, poskytuje vybraná a doporučená řešení, informační a prodejní materiály, úspěšné obchodní případy, kontakt na experty na celková řešení. Systém znalostního managementu je nezbytný pro práci projektových manažerů. Poskytuje jim předchozí projektové plány, souhrny zkušeností z projektů a kontakt s pracovníky se zkušenostmi z obdobných projektů. Nástroje, procesy a kultura ZM jsou nastaveny tak, aby vedly k vytváření osobních vazeb mezi členy celosvětové HP komunity na základě vzájemně výhodného sdílení znalostí. V rámci ZM si každý konzultant musí vytvořit a udržovat svou vlastní znalostní síť. Příkladem z prostředí HP je tzv. znalostní tornádo. Reprezentuje velmi účinný nástroj pro tvorbu, získávání a využívání znalostí v HP (obr. 1). Základním prvkem (středem tornáda) je klientův projekt, který přidává hodnotu zákazníkovi, aby tato hodnota byla co nejvyšší, musí zde existovat nepřerušený cyklus předávání a sdílení znalostí prostřednictvím systému znalostního managementu K-Net. Do cyklu (tornáda) vstupují nové podněty, informace, znalosti, zkušenosti aj. Obrázek 1: Znalostní tornádo HP Consulting Zdroj: HP. Aktivity a nástroje praktického KM v HP Znalostní management HP je péčí o organizační znalosti, jejich získávání a tvorba. Lze jej opět zobrazit jako uzavřený koloběh učení se, přenosu na sdílení znalostí, jejich formalizace a implementace do systému (obr. 2). Nutností je vytvoření vhodné pracovní atmosféry a organizační struktury. 49

14 Obrázek 2: Aktivity a nástroje praktického znalostního managementu Zdroj: HP. Systém K-Net K-Net je aplikace pro uchovávání a sdílení znalostí v HP. V širším smyslu rovněž sada procesů a pravidel zajišťujících práci s informacemi. Skládá se z aplikací K-Net Solution Store (uchovávání typizovaných dokumentů a odkazů na dokumentaci jednotlivých produktů), K-Net Contribution Repository (místo pros sdílení znalostí), K-Net HPC Collaborative Workspace (společná pracovní plocha pro organizační skupiny či témata), K-Desk (znalostní přepážka, poskytující informace z vnitřku HP, analýzy a průzkumy, informační výpomoc), K-Link (učící se skupiny, sociální síť uvnitř HP), Projektová dokumentace, Project Profiles Repository (revidované projekty). 5. Závěr V dnešním globálním ekonomickém světě se znalost stává tržním statkem. Je to nejvýše ceněná vlastnost pracovníků, organizací a je předmětem stálé pozornosti. Znalostní management patří mezi základní strategické priority mnoha globálních firem. Ačkoliv bylo možno pozorovat částečný ústup z hlavních pozic jako oboru managementu, opět v poslední době začínají vycházet nové publikace a aplikace nových metod a přístupů. Zaměření výzkumu v oblasti znalostního managementu se nyní přesouvá k pochopení a využití nejnovějších trendů v oblasti sdílení a přenosu informací, jako jsou sociální sítě, open source, peer-to-peer a web 3.0. Otevírají se zde možnosti mnohem efektivnějšího znalostního managementu. 50

15 Literatura [1] AWAD, E., GHAZIRI, H.M.: Knowledge Management. Pearson Education, Upper Saddle River, NJ, s. ISBN [2] BERGERON, P., Bryan. Essentials of knowledge management. 1st edition. New Jersey : John Wiley & Sons, Inc., c s. ISBN [3] BUREŠ, V.: Znalostní management a proces jeho zavádění: Průvodce pro praxi. GRADA Publishing, Praha, s. ISBN [4] CHAUVEL, D., DESPRES, C Knowledge Management and the Management Development Function in European Business. eckm: The European Center for Knowledge Management, Working Paper N [5] DAVENPORT, T., PRUSAK, L.: Working Knowledge: How Organizations Manage What They Know. 2nd ed. Harvard Business School Press, Boston, MA, s. ISBN [6] DRUCKER, P., F.: Výzvy managementu pro 21. století. Management Press, Praha, s. ISBN X. [7] HOLSSAPLE, C.W. (Ed.): Handbook of Knowledge Management, 2 Volumes. Springer, Berlin, s. ISBN [8] SCHWARTZ, G., David, et al. Encyclopedia of knowledge management. David Schwartz. 1st edition. Hershey : Idea Group Reference, c s. ISBN [9] TOFFLER, A., TOFFLEROVÁ, H., Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Dokořán, Praha, s. ISBN [10] TRUNEČEK, J.: Znalostní podnik ve znalostní společnosti. Professional Publishing, Praha, s. ISBN: [11] VODÁČEK, L., ROSICKÝ, A.: Informační management. Pojetí, poslání a aplikace. Management Press, Praha, s. ISBN [12] Knowledge management : Concepts, methodologies, tools and applications. Murray E. Jennex. 1st edition. Hershey : Information Science Reference, c s. ISBN [13] Knowledge Management Research Report KPMG Report [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Report_2000.pdf>. [14] 2008 Global MAKE Study Executive Summary. Most Admired Knowledge Enterprises (MAKE) Executive Summaries [online] [cit ]. Dostupný z WWW: [15] KM seen as key to global success. Inside Knowledge [online] [cit ]. Dostupný z WWW:< exactphrase.1/sid.5d3d0ea7-7b5d-496c-8174-f6caec980ec3/articleid.3613a86b-8ff B3F9-E686C0B9DFB0/qx/display.htm>. [16] Materiály společnosti Hewlett-Packard s.r.o. (2004) 51

Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví. Modul č. 4. Základy managementu pro informační pracovníky.

Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví. Modul č. 4. Základy managementu pro informační pracovníky. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Univerzita Karlova v Praze Ústav informační studií a knihovnictví Modul č. 4 Základy managementu pro informační pracovníky Klára Havlíčková Určeno pro projekt: Název: Studium

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Informace a znalosti v organizaci

Informace a znalosti v organizaci Informace a znalosti v organizaci Vladimíra Zádová Postavení informací a znalostí z hlediska úspěšnosti firmy Vnitřní faktory Rámec 7S faktorů úspěchu firmy [ Mc Kinsey ] Struktura Strategie Systémy Spolupracovníci

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY

LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY L.Měrtlová Z.Dostálová ÚVOD Společnosti zaměřené na poskytování služeb, zejména služeb náročných na znalostech začaly dosahovat vyšších zisků, vyšší

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu

SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu 20010-2011 1. Historické příčiny vzniku systémového přístupu k zobrazování a analýze reálných objektů. Podstata

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích úředníků měst,

Více

Informační média a služby

Informační média a služby Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje?

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013 Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ AL-Consulting s.r.o. Metody strategického poradenství v dnešní době

Více

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK

Více

ČESKÁ ŠKOLA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ INTEGRACE KONCEPTŮ

ČESKÁ ŠKOLA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ INTEGRACE KONCEPTŮ Společnost pro strategické řízení, inovace a podnikatelství STRATEGIE A INOVACE V ŘÍZENÍ PRO GLOBÁLNÍ SÍŤOVOU EKONOMIKU Výroční konference SSŘIP 2001 ČESKÁ ŠKOLA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ INTEGRACE KONCEPTŮ

Více

Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?

Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Informační strategie Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 23 1 Firemní strategie Firma Poslání Vize Strategie Co chceme? Kam směřujeme? Jak toho dosáhneme? Kritické faktory úspěchu CSF 23 2 Strategie

Více

Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy

Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Agenda Představení společnosti Capgemini Aktuální stav implementace služeb veřejné správy Přínosy rozvoje služeb veřejné správy Trendy dalšího vývoje

Více

MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI

MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI TÉMA Č. 1 VÝVOJ A POJETÍ INFORMAČNÍHO MANAGEMENTU pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky

Více

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB CROSSLINE SERVICES s.r.o. Jeremiášova 870 155 00 Praha 5 IČO: 241 43 065 DIČ: CZ24143065 Kontaktní osoba: Ing. Veronika Kimmer GSM: +420 777 755 618 veronika.kimmer@crosslineservices.cz

Více

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu vzdělávání Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121 500 Brojova 16 326

Více

Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok Popis účetní jednotky. Název společnosti: Corpus Solutions

Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok Popis účetní jednotky. Název společnosti: Corpus Solutions Výroční zpráva společnosti Corpus Solutions a.s. za rok 2013 Popis účetní jednotky Název společnosti: Corpus Solutions Sídlo:, Praha 4, 140 00 Právní forma: a.s. IČO: 25764616 Rozhodující předmět činnosti:

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra managementu. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra managementu. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra managementu Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU Řízení lidských zdrojů lze chápat jako rozvíjení lidského potenciálu ve prospěch celého týmu,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační

Více

Obsah. Zpracoval:

Obsah. Zpracoval: Zpracoval: houzvjir@fel.cvut.cz 03. Modelem řízený vývoj. Doménový (business), konceptuální (analytický) a logický (návrhový) model. Vize projektu. (A7B36SIN) Obsah Modelem řízený vývoj... 2 Cíl MDD, proč

Více

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE UNIVERZITA FAKULTA PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE Seminární práce Autor: Předmět: Ekonomika a management Akademický rok: zimní semestr 2013/2014 Datum odevzdání:

Více

Marketingový výzkum. Ing. Martina Ortová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci. Projekt TU v Liberci

Marketingový výzkum. Ing. Martina Ortová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci. Projekt TU v Liberci Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Marketingový výzkum Ing., Ph.D. Technická univerzita v Liberci Projekt 1 Technická

Více

Management a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích. Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

Management a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích. Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Management a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Teorie řízení samostatná vědní disciplína, zabývající se zkoumáním a formulováním obecných

Více

Juranova spirála. Koncepce řízení jakosti

Juranova spirála. Koncepce řízení jakosti Juranova spirála Koncepce řízení jakosti JURANOVA SPIRÁLA JAKOSTI Servis Průzkum trhu Prodej Tržní prostředí i Průzkum trhu Koncepce, výzkum, vývoj t > Výstupní kontrola t = 0 Projekt, konstrukční, příprava

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE Ú V O D 1. VÝVOJ STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ 1.1 Historický přehled strategických přístupů 1.2 Přehled významných strategických přístupů 1.2.1 Hierarchické pojetí strategie

Více

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality 3. Vzdělávací potřeby a cíle plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie 5. Příležitosti a hrozby (případové

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Management Podklady do školy

Management Podklady do školy Management Podklady do školy 1 Management a jeho úloha v organizaci 1.1 Definice pojmu management Celá řada odborných knih, příspěvků apod. dokladuje, že pojem je velmi často používaný, protože mnoho autorů

Více

Postakviziční integrace Jaké kroky se mají učinit po podpisu kupní smlouvy. Veronika Jebavá

Postakviziční integrace Jaké kroky se mají učinit po podpisu kupní smlouvy. Veronika Jebavá Postakviziční integrace Jaké kroky se mají učinit po podpisu kupní smlouvy Veronika Jebavá 1 Obsah prezentace Akvizice Synergie Postakviziční integrace Fáze integrace Stupeň integrace Postakviziční plán

Více

Efektivnost informačních systémů. strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu

Efektivnost informačních systémů. strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu Informační systémy EIS MIS TPS strategické řízení taktické řízení operativní řízení a provozu 1 Otázky: Proč se výdaje na počítač v našem podniku neustále zvyšují, když jejich cena klesá? Víme vůbec kolik

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Průmysl 4.0 z pohledu české praxe. Výsledky průzkumu Srpen 2016

Průmysl 4.0 z pohledu české praxe. Výsledky průzkumu Srpen 2016 Průmysl 4.0 z pohledu české praxe Výsledky průzkumu Srpen 2016 Představení průzkumu Průmysl 4.0 z pohledu české praxe Průzkum navazuje na řadu aktivit poradenské společnosti EY zaměřených na aktuální téma

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví I2010 EUROPEAN INFORMATION SOCIETY 2010 DIGITÁLNÍ KNIHOVNY Seminární práce k předmětu Informační

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Business Development Rozvoj podniku

Business Development Rozvoj podniku Marketing vytváření obchodních příležitostí pomocí: udržením stávajících zákazníků přilákáním nových zákazníků Tržby vyhráním zakázky Zákaznická služba Cíle společnosti, které ovlivňují marketingové činnosti:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

Některé problémy transformace firemního informačního střediska na středisko znalostní

Některé problémy transformace firemního informačního střediska na středisko znalostní Některé problémy transformace firemního informačního střediska na středisko znalostní Jan VYMĚTAL Ekonomická fakulta VŠB-TUO, Ostrava vymetal.jan@seznam.cz INFORUM 2007 : 13.konference o profesionálních

Více

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Strategický dokument se v současné době tvoří. Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra

Více

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Metodický list č. 1

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cíl: Cílem předmětu je získat přehled o možnostech a principech databázového zpracování, získat v tomto směru znalosti potřebné pro informačního manažera. Databázové systémy, databázové

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA PROVOZ A EKONOMIKA PREZENČNÍ STUDIUM TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI: FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝKONNOST A PRACOVNÍ ZAUJETÍ ZAMĚSTNANCŮ Autor DP: Vedoucí

Více

Vstup a úkoly pro 1. kapitolu VYMEZENÍ POJMÚ. CÍLE VÝROBNÍ LOGISTIKY.

Vstup a úkoly pro 1. kapitolu VYMEZENÍ POJMÚ. CÍLE VÝROBNÍ LOGISTIKY. Vstup a úkoly pro 1. kapitolu VYMEZENÍ POJMÚ. CÍLE VÝROBNÍ LOGISTIKY. Ekonomický rozvoj vyvolává silný tlak na koordinovaný a sledovaný pohyb všech hmotných a hodnotových toků. Integrací plánování, formování,

Více

Psychologie práce ve 21. století Odborná konference ČAPPO, Praha,

Psychologie práce ve 21. století Odborná konference ČAPPO, Praha, Psychologie práce ve 21. století Odborná konference ČAPPO, Praha, 5. 10. 2017 Řízení znalostí - jiný pohled na řízení lidských zdrojů. doc. PhDr. ing. Aleš Gregar, CSc. gregar@fame.utb.cz Drucker, P. (2001)

Více

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D.

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Přednáška 6 B104KRM Krizový management Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Téma KRIZOVÁ KOMUNIKACE Krizová komunikace -shrnutí Významnost veřejného mínění Riziko ztráty dobré pověsti má vysokou pravděpodobnost

Více

Příloha č.2 - Výběrová kritéria

Příloha č.2 - Výběrová kritéria Příloha č.2 - Výběrová kritéria Program INOVACE-inovační projekty Výzva č. I Dělení výběrových kritérií Pro každý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu ANO/NE. Aby projekt

Více

Ing. Eva Štěpánková, Ph.D.

Ing. Eva Štěpánková, Ph.D. Ing. Eva Štěpánková, Ph.D. 62740@mail.muni.cz Vymezení managementu Management, manažer Úrovně managementu Prostředí managementu Funkce managementu Plánování Organizování Vedení lidí Kontrola Řízení - vztah

Více

Úloha marketingu v řízení podniku. Metody, nástroje a prostředky řízených vztahů s veřejností (PR)

Úloha marketingu v řízení podniku. Metody, nástroje a prostředky řízených vztahů s veřejností (PR) Úloha marketingu v řízení podniku Metody, nástroje a prostředky řízených vztahů s veřejností (PR) Nástroje a prostředky uskutečňování vztahů s veřejností Přímá marketingová komunikace snadnější získávání

Více

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK

Více

Manažerská psychologie a manažerské poradenství

Manažerská psychologie a manažerské poradenství Manažerská psychologie a manažerské poradenství Úvod do manažerské psychologie PhDr. Martin Seitl, Ph.D. Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0138 Název projektu: Modularizace manažerského a psychologického

Více

Školení QMS pro zaměstnance společnosti ČSAD Tišnov, spol. s r.o.

Školení QMS pro zaměstnance společnosti ČSAD Tišnov, spol. s r.o. Školení QMS pro zaměstnance společnosti ČSAD Tišnov, spol. s r.o. Ing. Pavel Trvaj QESTR Spojenců 876 674 01 Třebíč pavel.trvaj@qestr.cz IČ: 68660910 Řízení QMS Co je to kvalita? Řízení QMS jakost (kvalita)

Více

Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované informace

Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované informace International Organization for Standardization BIBC II, Chemin de Blandonnet 8, CP 401, 1214 Vernier, Geneva, Switzerland Tel: +41 22 749 01 11, Web: www.iso.org Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV Pavla Břusková Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava Spontánní vs. řízený proces Klastry jako spontánní seskupení a zdola ustavené

Více

UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY. Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager

UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY. Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager Miroslav Černík Segment středních a malých firem, Business Partner Cloud 10.03.2011 UNIVERZITA PRO OBCHODNÍ PARTNERY Úvod do Midmarket, BP Cloud programy Miroslav Černík, Midmarket Manager Co je Midmarket?

Více

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou

Více

Canon Business Services

Canon Business Services Canon Business Services Přeměna vašeho podniku Canon Business Services Chování zákazníků se mění rychleji než kdykoliv předtím a vaše organizace musí být připravena na změnu ve způsobu, jakým vytváříte

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

MANAGEMENT I TEORIE ORGANIZOVÁNÍ ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ

MANAGEMENT I TEORIE ORGANIZOVÁNÍ ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ MANAGEMENT I TEORIE ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Podstatou organizování je

Více

Marketingové řízení podniku

Marketingové řízení podniku Marketingové řízení podniku Začínáme plánovat Podnikové strategické plánování Otázky tvořící základ strategického plánování : - Kde se nacházíme? - Jak jsme se sem dostali? - Kam směřujeme? - Kde bychom

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ Podle toho, zda informační systém funguje na operativní, taktické nebo strategické řídicí úrovni, můžeme systémy rozdělit do skupin. Tuto pyramidu

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.

Více

Tematická sekce NSZM. Praha, Ing. Milan PůčP. David Koppitz B.A.

Tematická sekce NSZM. Praha, Ing. Milan PůčP. David Koppitz B.A. Zefektivnění procesu strategického plánov nování a řízení rozvoje města m Uherské Hradiště Tematická sekce NSZM Praha, 12. 5. 2011 Ing. Milan PůčP ůček, MBA, PhD David Koppitz B.A. 1 MEPCO ve strategickém

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Psychologie práce a organizace v ČR

Psychologie práce a organizace v ČR Psychologie práce a organizace v ČR Vysoká škola ekonomická v Praze 20. 21. 9. 2012 TACITNÍ ZNALOSTÍ MANAŽERŮ A ÚSPĚŠNÉ ŘÍZENÍ doc. PhDr. ing. Aleš Gregar, CSc. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta

Více

8 kroků k zákaznické orientaci ve veřejné správě a certifikace zákaznické orientace

8 kroků k zákaznické orientaci ve veřejné správě a certifikace zákaznické orientace Pomáháme městům a obcím, manažerům a lidem v organizacích na cestě ke zlepšování kvality služeb, řízení, komunikace a rozvoje zaměstnanců. www.mvsprojekt.cz 8 kroků k zákaznické orientaci 8 kroků k zákaznické

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.020; 35.040 2008 Systém managementu bezpečnosti informací - Směrnice pro management rizik bezpečnosti informací ČSN 36 9790 Červen idt BS 7799-3:2006 Information Security Management

Více

Okruhy ke státním závěrečným zkouškám Platnost: od leden 2017

Okruhy ke státním závěrečným zkouškám Platnost: od leden 2017 Okruh I: Řízení podniku a projektů: strategický management, inovační management a manažerské rozhodování 1. Základní struktura strategického managementu a popis jednotlivých fází, zhodnocení výstupů a

Více

Marketing neziskových organizací

Marketing neziskových organizací PBSNPB2: Řízení neziskových organizací Marketing neziskových organizací Jakub Pejcal jakubpejcal@mail.muni.cz ESF MU, Katedra veřejné ekonomie (kancelář č. 416) Centrum pro výzkum neziskového sektoru http://cvns.econ.muni.cz/

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy PODNIKATEL Vytváří podnikatelský model v daném oboru podnikání Definuje svého zákazníka

Více

Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení. Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD.

Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení. Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD. Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD. Cíle prezentace 1. Přiblížit důvody zavádění modelu CAF 2009 za podpory procesního řízení. 2. Shrnutí

Více

Vzdělávání k diverzitě

Vzdělávání k diverzitě Vzdělávání k diverzitě jako součást vzdělávacího programu organizace Marie Čermáková 1 Struktura prezentace Úvodem Jak začít se vzděláváním v diverzitě Vzdělávání v diverzitě principy Znalost diverzity

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 9. Elektronizace podpůrných procesů Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí Správa

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Metodický pokyn pro řízení kvality ve služebních úřadech: Kritéria zlepšování

Metodický pokyn pro řízení kvality ve služebních úřadech: Kritéria zlepšování Metodický pokyn pro řízení kvality ve služebních úřadech: Kritéria zlepšování Ing. Štěpánka Cvejnová vedoucí kanceláře náměstka ministra vnitra pro státní službu sekce pro státní službu Ministerstvo vnitra

Více

MARKETINGOVÉ MINIMUM PRO FINANČNÍ ŘEDITELE V KONTEXTU AKTUÁLNÍ FINANČNÍ SITUACE

MARKETINGOVÉ MINIMUM PRO FINANČNÍ ŘEDITELE V KONTEXTU AKTUÁLNÍ FINANČNÍ SITUACE MARKETINGOVÉ MINIMUM PRO FINANČNÍ ŘEDITELE V KONTEXTU AKTUÁLNÍ FINANČNÍ SITUACE Ing. Jiří Nosek Sector Leader Financial Services & Digital Technology Praha, hotel Boscolo Prague, 3.10.2012 GfK 2012 CFO

Více