ZÁKLADY ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁKLADY ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU"

Transkript

1 ZÁKLADY ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU ESSENTIALS OF KNOWLEDGE MANAGEMENT Eva Grublová Ekonomická fakulta Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Jiří Franek Ekonomická fakulta Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Abstrakt: Článek shrnuje dosavadní teoretické poznatky v oboru znalostního managementu s přihlédnutím na jejich aplikovatelnost v běžné praxi. Popisuje hlavní důvody potřeby řízení znalostí v současné společnosti. Zvlášť charakterizuje genezi a vznik znalosti, definuje hlavní principy a prezentuje různé pohledy na znalostní management. Shrnuje také dosavadní vývoj oboru ve světě. Zabývá se také základními kroky při zavádění znalostního managementu a uvádí praktický příklad fungujícího systému znalostního managementu. Klíčová slova: znalostní management, management znalostí, systém znalostního managementu, intelektuální kapitál, znalost, informace. Abstract: Article summarizes present theoretical studies in knowledge management. It uncovers main reasons of knowledge management necessity in present society, with focus on knowledge genesis and creation. It defines major principles and presents different approaches to knowledge management. A brief state of actual knowledge management field is attached. Paper also includes essentials of knowledge management system and practical examples are presented. Key words: knowledge management, knowledge management system, intellectual capital, knowledge, information. JEL Classification: M12, M15 37

2 1. Úvod: Informační a znalostní společnost Moderní lidská společnost se musí stále pružněji přizpůsobovat novým trendům, kulturním vlnám a globalizovanému turbulentnímu prostředí. Její vývoj se pokusil pomocí vln, tendencí a vlivů, vysvětlit americký vizionář Alvin Toffler 11. Charakterizoval tři hlavní revoluční vlny: první, která znamenala přechod na zemědělskou a usedlou civilizaci, postupně společnost (převážně v Evropě) měnila svou podobu a nedokázala si vystačit s tím, co dokázala získat z přírody, vznikla civilizace industriální. Dnešní postindustriální společnost je charakterizována třetí vlnou, informační. Ve spojení se stále pokročilejší technologií tvorby, ukládání a sdílení informací se nacházíme v období přechodu od informační společnosti ke společnosti znalostní. Informační společností 12 se obvykle rozumí společnost, kde kvalita života i perspektiva sociálních změn a ekonomického rozvoje v rostoucí míře závisí na informacích a jejich využití. Společnost chápe význam informací jako klíčového zdroje rozvoje společenského života. Hlavním faktorem úspěchu v moderní společnosti je spolehlivý a rychlý přístup k informacím. Je důležitý nejen pro jednotlivce, ale mnohem více pro organizace, které musejí tyto informace řídit. Nutnost informačního managementu v souvislosti s rozvojem informačních technologií znamenal výrazný posun vpřed a dal vzniknout novým oborům, které se nalézají na pomezí výpočetní techniky, administrativy, managementu a ekonomiky. Evoluce informačního managementu ke znalostnímu managementu se posléze stala hnací sílou dynamického rozvoje znalostního managementu jako metody, která pracuje s intelektuálním kapitálem organizace a zvyšuje jeho produktivitu. Zhodnocuje znalosti uložené v organizačních dokumentech i hlavách pracovníků k zajištění konkurenceschopnosti. Informace jsou hnací silou znalostního managementu. Uvědomování si klíčové úlohy znalostí jako rozhodujícího faktoru v současném globálním prostředí, je projevem přechodu od informační společnosti ve společnost znalostní. V organizacích se od lidského kapitálu, tj. pracovní síly, odděluje specifická oblast intelektuálního kapitálu. 2. Základy znalostního managementu Znalostní management je neodmyslitelně spojen s lidským jednáním. Každá organizace ke své činnosti potřebuje lidský kapitál, avšak nejen jeho fyzické projevy, ale stále více duševní schopnosti a dovednosti. Proto je potřeba nahlížet na lidskou práci jako na harmonické spojení fyzických i psychických dovedností a znalostí. Tomuto pojetí odpovídá termín intelektuální kapitál. 2.1 Intelektuální kapitál Intelektuální kapitál vyjadřuje soubor hodnot a schopností rozvíjení znalostí. Představuje znalosti a informace uložené v hlavách jednotlivých pracovníků, informace v transakčních a analytických databázích informačních systémů, zabudované a fungující procesy v procesně orientovaných aplikacích, pravidla logiky podnikových aplikací a vnímání zákazníků a jejich znalosti o organizaci. 11 Toffler, A., Tofflerová, H., Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Dokořán, Praha, 2001, ISBN Vodáček, L., Rosický, A.: Informační management. Pojetí, poslání a aplikace. Management Press, Praha, 1997, ISBN

3 Na intelektuální kapitál můžeme nahlížet z hlediska inovačního, tzn. náklady na výzkum a vývoj k celkovým nákladům, podíl inovativních pracovníků; zákaznického, tj. procento zcela spokojených zákazníků, opakované zakázky a délka kontraktu; procesního, což znamená podíl stabilizovaných a zdokumentovaných proces Lidský kapitál se omezuje na aktivity zahrnující pohyb pracovníků, náklady na vzdělávání, spokojenost a loajalitu zaměstnanců. Intelektuální kapitál organizací je nutné procesně řídit a využívat jej jako jeden z nástrojů konkurenceschopnosti. Z tohoto důvodu se v oblasti managementu objevuje nový směr, který se zabývá nejen informacemi, ale zvláště pak znalostmi, které jsou klíčovým faktorem rozvoje, inovací a životaschopnosti organizací. 2.2 Data, informace, znalost Abychom se mohli správně pracovat s pojmy znalostního managementu, musíme si nejprve definovat prvky, ze kterých se znalost skládá a vytváří Hierarchie a definice znalostí Pro hlubší pochopení procesu vzniku znalostí je nutné charakterizovat pojmy, z nichž se skládá. Obecně lze vymezit tři základní úrovně: (1) data charakterizovaná fakty, obrázky a zvuky. Přidáním interpretace a významu se dostáváme na další stupeň, (2) informace jsou tedy formátovaná, filtrovaná a sumarizovaná data. Obohacením informací o dílčí akce a aplikace získáme znalosti, (3) znalosti mají podobu instinktů, idejí, pravidel a procedur, které vedou akce a rozhodnutí. Významný ekonom James Tobin (1996) přidal k této hierarchii další vyšší úroveň, moudrost. Základním stupněm jsou data. Informace představují relevantní data, která mají jasně daný účel. Znalost vzniká při vědomé aplikaci informací. Znalosti rozšířené o zkušenosti a intuici vedou ke vzniku moudrosti. Je to nejvyšší stupeň vědění. Detailnější hierarchii uvádí Thomas Beckman (1997), která má pět stupňů. Znalosti jsou postupně zhodnocovány a převáděny na vyšší úroveň. (1) Data ve formě textu, faktu, kódu, obrazu, zvuku, která se nabytím významu a uspořádáním do určité struktury stávají informacemi. (2) Informace jsou organizovaná, strukturovaná, interpretovaná a sumarizovaná data. Uvažováním, abstrakcí, vytvořením vztahů a následnou aplikací dojdeme na úroveň znalosti. (3) Znalost může nabývat podoby případu, pravidla, procesu či modelu. Vybrané znalosti obohacené o zkušenosti a principy spolu se schopností učení se umožňují vznik expertíze. (4) Expertíza je rychlá a přesná rada, vysvětlení a potvrzení výsledku a uvažování nad ním. Včlenění, rozšíření a přesné určení expertíz posunuje znalost na úroveň způsobilosti. (5) Způsobilost můžeme charakterizovat jako organizační expertízu, v podobě znalostního repositáře, integrované systému pro podporu výkonnosti nebo zásadní kompetence. 39

4 Jedním z problémů, na který se v poslední době upozorňuje je široká škála definic znalostí a znalostního managementu. Pro úplnost uvádím několik z nich, které vystihují jednotlivé pohledy na charakteristiku znalosti vzhledem ke znalostnímu managementu: Znalost je organizovaná informace využitelná k řešení problémů. (Woolf, 1990) Znalost je informace, která prošla uspořádáním a analýzou, aby se stala srozumitelnou a použitelnou k řešení problémů nebo k rozhodování. (Turban, 1992) Znalost spočívá v uvažování o informacích a datech za účelem umožnění aktivního jednání, řešení problémů, rozhodování, učení se a vyučování. (Beckman, 1997) V teorii se také můžeme setkat s pojmem organizační znalost, který úzce souvisí s intelektuálním kapitálem podniku: Organizační znalost je společný souhrn lidsky orientovaných aktiv, intelektuálního vlastnictví, aktiv z infrastruktury organizace a aktiv z poznání trhu. (Brooking, 1996) Dostupnost znalostí Podstatnou vlastností znalostí je jejich uložení a dostupnost. Významní představitelé japonského proudu znalostního managementu Nonaka a Takeuchi (1995) rozdělili z dle tohoto hlediska znalost do dvou tříd: nevyslovená tacitní (nevyslovená) a explicitní (vyslovená, zaznamenaná). Zde také navazuje Beckman (1999), který přidává třetí třídu. Rozlišuje znalosti tacitní, implicitní a explicitní. Tyto pak můžeme přiřadit k jednotlivým paměťovým médiím. Čím dostupnější a formálnější, tím je znalost využitelnější: Nevyslovená znalost je uložená v lidské paměti, organizační kultuře a dostupná pouze nepřímo použitím metod získávání znalostí a pozorováním chování. Implicitní znalost se nachází taktéž v lidské paměti, organizační kultuře, je dostupná pomocí dotazů a diskuse, avšak neformální znalost musí být nejprve objevená a pak zprostředkovaná. Explicitní znalost má podobu dokumentu, či elektronického záznamu v počítači. Je připravená k použití a dokumentovaná ve formálních organizovaných zdrojích znalostí. Podle Collinse (1997) je nutné rozdělit implicitní a nevyslovené znalosti podle toho odkud pocházejí. Používá proto následující strukturu: znalosti symbolické (explicitní), znalosti vtělené, vlastní každému člověku (implicitní), znalosti myšlené, vznikající při reakci vtělených a získaných znalostí (implicitní/nevyslovené), znalosti získané z kultury společnosti (nevyslovené) Typologie znalostí Na základě předchozích přístupů ke znalostem je nutné blíže specifikovat jednotlivé typy znalostí pro účely dalšího zkoumání. Již zmínění autoři Nonaka a Takeuchi (1995) porovnávají základní charakteristiky nevyslovené a explicitní znalosti z pohledu jak a kdy se projevují a odkud pocházejí. 40

5 Tabulka 1: Porovnání nevyslovené a explicitní znalosti Nevyslovená znalost Zkušenostní znalost (dovednosti těla) Simultánní znalost (tady a teď) Analogová znalost (praxe) Explicitní znalost Racionální znalosti (rozum) Sekvenční znalost (tam a tehdy) Digitální znalost (teorie) Zdroj.: vlastní zpracování. Prakticky orientovanou typologii navrhl Quinn (1996). Za nejdůležitější faktor považuje efektivní aplikaci informací a znalostí v organizaci. Vychází z potřeby dosažení co nejvyšší přidané hodnoty. Typologie je založena na účelu a použití jednotlivých znalostí: know-what (vědět co), know-how (vědět jak), know-where (vědět kde), know-why (vědět proč), care-why (zajímat se proč) Znalostní principy Podle Beckmana (1997) jsou sdílené, formální znalosti a expertíza klíčem k vrcholné výkonnosti, pružnosti a úspěchu organizace. Proto navrhl soubor podstatných principů, které se týkají již zmíněných charakteristik znalostí a jejich uplatnění: Implicitní a nevyslovené znalosti se musíme snažit transformovat na explicitní, aby měly pro organizaci zřetelný význam. Pro explicitní znalosti platí, že musí být formalizované. Vlastnictví znalostí, založených na zkušenostech a metodologických znalostí je mnohem hodnotnější, než vlastnictví pouze jedněch z nich. Praktické a teoretické znalosti mají být v souladu. Je potřeba integrovat praxi s teoretickými metodami a modely. Empirické učení je intenzivnější, mnohdy účinné, avšak obsahuje riziko opakování chyb a svádí k přílišnému zobecňování z jedné nebo několika málo zkušeností. Lidé potřebují přístup mediálním zdrojům a školením. Většina znalostí pochází z učení, a proto je nezbytné vyvážit sběr a organizování dostupných znalostí se vzděláváním a zajistit tak nabývání nových znalostí. Vyžaduje kroky spojené s harmonizací strategie znalostního managementu a učení se organizace a vytvářet tak pro organizaci větší hodnoty. Nezaměňovat znalosti a expertízu. Expertíza reprezentuje vyšší stupeň uvažování použitím znalostí k uskutečňování úkolů, řešení problémů, rozhodování a získávání nových znalostí Knowledge management V češtině znalostní řízení, příp. znalostní řízení, se dnes většinou používá v překladu znalostní management. Někteří autoři významově oddělují znalostní management, jako obecnou oblast managementu, a management znalostí jako oblast managementu zaměřenou na řízení dat, informací a znalostí s podporou informačních technologií. 41

6 Vznik moderního pojetí znalostního managementu souvisí s rozvojem zdrojů dat, informací a znalostí. Kritickými faktory jsou relevantnost, rychlost, množství a bezpečnost. Systémový přístup a kvalita projektu tvorby znalostního managementu násobí účinnost ostatních faktorů úspěšnosti podniků. Rozvoj znalostního managementu se netýká jen podniků, ale samozřejmě také vzdělávacích institucí a spolupráce mezi nimi a podniky. Je nutné současně rozvíjet intelektuální kapitál a relevantní informační technologie. Podporovat vhodnou organizační kulturu zaměřenou na sdílení informací, zlepšování pracovního prostředí a v neposlední řadě pečovat o budování důvěry uvnitř i vně společnosti. Znalosti se nesčítají, ale postupně obohacují. Je to typický proces v mnoha směrech odlišný od známých procesů integrace a agregace informací. Hodnota znalostí je z velké části závislá na kontextu, který je obtížně měřitelný a jehož vizualizace také není snadná. Současná lidská civilizace je charakteristická doslova rostoucí záplavou informací a musí čelit velmi náročnému vyhledávání, rozhodování a výběru správných zdrojů, což vyžaduje velké množství energie a času pro vytřídění takového množství údajů a vybrat pouze ty, které jsou skutečně potřeba. Na množství v mnoha případech nezáleží. Nepotřebujeme a ani nechceme více informací, avšak jejich rychlá, poměrně jednoduchá dostupnost nás nutí k hledání subjektivně lepších a úplnějších informací. Znalosti i informace zde musejí být ve správnou dobu, ve správné struktuře a ve správném kontextu Definice znalostního managementu Znalostní management je mladší disciplina. Tento pojem zavedl v roce 1986 Karl Wiig, konzultant a odborník na aplikace metod umělé inteligence. Od doby jeho vzniku provází znalostní management nejasnosti kolem jeho jednotné definice. Uvádíme zde několik definicí znalostního managementu (ZM): ZM znamená dát pravé znalosti pravým lidem v pravý čas tak, aby mohli učinit nejlepší rozhodnutí. (Petrash, 1996) ZM využívá systematických přístupů k nalezení, pochopení a použití znalostí k vytváření hodnot. (O Dell, 1996) ZM je formalizace a současně přístup ke zkušenostem, znalostem a expertíze, který vede k vytváření nových schopností, k umožnění vysoké výkonnosti, k podněcování inovací a k povýšení hodnoty pro zákazníky. (Beckman, 1997) ZM zahrnuje jednoznačné a nezávislé procesy tvorby, uchovávání a vyhledávání, přenosu a aplikace znalostí. (Alavi and Leidner, 2001) ZM jsou systematické a úmyslné snahy entity k rozšiřování, kultivování a používání dostupných znalostí tak, aby dané entitě přidali žádanou hodnotu ve smyslu pozitivních výsledků při dosahování jejich cílů a naplňování svých záměrů. (Holsapple and Joshi, 2004) Na ZM lze nahlížet jako na metodu selektující znalost vyplývající ze zkušeností z minulých, současných a budoucích rozhodovacích procesů k okamžitému zlepšování organizační efektivity. (Jennex, 2005) Obecně lze znalostní management charakterizovat jako obor zabývající se vznikem, formalizací, transformací, způsobu ukládání do paměti, výběru, zpracování, šíření, rozvíjení, využívání a hodnocení účinnosti vynakládaných nákladů na rozvoj znalostí. Prioritním cílem znalostního managementu je dosažení vyšší prosperity podniku. Rozhodující role přísluší pozitivnímu ovlivňování vnitropodnikového 42

7 prostředí pro rozvoj a užití intelektuálního kapitálu ve spojení s moderní technologií. Nejde o občasnou, nahodilou, dílčí aktivitu, nýbrž o množinu cílevědomých, komplexních, systémových aktivit, která prolíná všechny manažerské aktivity. Znalostní management musíme chápat jako systematický proces vyhledávání, výběru, organizace, koncentrace a prezentace poznatků (znalostí) způsobem, který pomáhá v organizacích zvyšovat úroveň, na jaké zaměstnanci rozumí konkrétním oblastem. Konkrétní aktivity znalostního managementu pomáhají organizacím zaměřit se na nabývání, uchovávání a využívání znalostí v takových oblastech, jako je řešení problémů, dynamické učení, strategické plánování, rozhodování a další. Ochraňuje také intelektuální jmění organizace před zánikem, přispívá k firemní inteligenci a poskytuje organizaci větší flexibilitu. Vyžaduje vyšší systémovost a komplexnost přístupu. Akcentuje zájem o lidský faktor. Rozvoj znalostí a jejich plné využití posiluje výrazně účinnost působení všech ostatních faktorů (lidé, stroje, materiál atd.) Nevytlačuje je, ale doplňuje a výrazně posiluje jejich účinnost. Znalostní management má za úkol dosáhnout maximálního využití intelektuálního kapitálu a zvýšení výkonnosti organizace/firmy. Nahromaděné znalosti musí být zpřístupněny a využívány. Školy managementu znalostí (např. švédská škola měření) Přehled základních pojmů znalostního managementu Nejčastěji citované a používané rozdělení znalostního managementu prezentoval Thomas Beckman (1998): Konceptuální hledisko zahrnuje následující pojmy: definice znalosti (poznatku) a znalostního managementu, rozměry charakterizace znalostí, znalostní principy, rámec pro znalostní management. Procesní perspektiva představuje definování a porozumění jednotlivým znalostním procesům. Jedná se především o: získávání znalostí, tvorbu a vývoj nových znalostí, sdílení a přenos znalostí, ukládání a úschovu znalostí. Z technologického pohledu lze analyzovat způsoby, jak můžeme informační technologie (IT) použít pro umožnění a rozšíření znalostního managementu, zde patří: základní infrastruktura IT pro kalkulace, komunikaci, ukládání a prezentaci, schémata pro formalizaci znalostí získávání znalostí, uložení znalostí, systémy pro podporu řízení a rozhodování, transformace znalostí. 43

8 Organizační hledisko se zaměřuje na problematiku znalostní organizace, její chování, strukturu, odpovědnost a učení se. Stručně jej lze charakterizovat takto: vymezení znalostní organizace, základní kompetence, znalostní domény a hodnocení dovedností, organizační formy (sítě a centra expertízy), úlohy a odpovědnosti, organizační učení, podniková etika a kultura. Z pohledu manažerského lze vymezit různé postupy 13, které vedou k zavedení znalostního managementu do praxe: manažerské postupy měření a hodnocení intelektuálního kapitálu prémiové, platové a motivační systémy vytvoření vhodné podnikové struktury, Implementační pohled zahrnuje různé metody a postupy, které umožňují dosáhnout úspěšné zavedení znalostních projektů: faktory ovlivňující úspěch, předpoklady a problémy, implementace infrastruktury IT, strategie pro znalostní management Znalostní pracovník Tento pojem nabývá v teorii znalostního managementu dvou významů. Zaprvé je za znalostního pracovníka považován každý, kdo provádí práci na základě nehmotných vstupů a tvoří také nehmotné výstupy. Zjednodušeně při právy přemýšlí a zpracovává důležité informace a data potřebné pro jeho práci. P. Drucker rozlišuje také obslužné pracovníky, kteří provádějí automatickou práci, kde je znalost částečně potlačena na úroveň naučených postupů. Současný pohled na znalostního pracovníka bere v potaz zvýšení počtu pozic v administrativě, rozšířením vzdělanosti, specializaci a pokrok. Nejen, že vykonává svou obvyklou práci, ale navyšuje svou produktivitu aktivním přístupem ke své činnosti, kterou provádí. Drucker (1993) jej charakterizoval jako pracovníka, který si volí si cíl své práce a zabývá se procesem jeho provádění, je autonomní a řídí sám sebe, je inovativní, neustále se vzdělává, zvyšuje kvalitu své práce. Organizací je považován za vysoce produktivní aktivum. Problém řízení a zavádění ZM je možný řešit jen při spolupráci všech složek dané organizace. Vyžaduje velké úsilí a kooperaci. Mnohdy je zapotřebí (týká se velkých korporací) vytvořit nová organizační uskupení, nebo pracovní skupiny, které se zaměřují na péči o znalosti. Davenport a Prusak (1998) provedli 13 BUREŠ, V.: Znalostní management a proces jeho zavádění: Průvodce pro praxi. GRADA, Praha, 2007 s

9 významnou práci týkající se identifikace důležitých rolí ve znalostním managementu. Uvádějí čtyři základní kategorie: znalostně orientovaný personál, specialisté pro znalostní management, manažer znalostních projektů, ředitel pro znalostní management IT podpora znalostního managementu Informační podpora podnikových procesů v podobě managementu informací a dat, který nebývá tak efektivní, aby se investice do informačních technologií vrátily. Ještě méně organizací věnuje pozornost informačních procesů v rámci strategického a taktického plánování. Řízení získávání, přenosu a sdílení znalostí v organizaci je taktéž málo rozvinuté. Sofistikované informační systémy nejsou zárukou fungujícího a efektivního managementu znalostí a informací. Informace musejí být uloženy v v kontextu a spojeny kauzálními vazbami, které tvoří danou znalostní bázi. Což vyžaduje složité kontextové systémy, nejen relační databáze a dostatečný prostor na úložištích nazývaných média pro uchovávání znalostí. Mezi média, na kterých lze znalosti uchovávat, patří kupř. lidská paměť, organizace, dokument, nebo počítač. Znalost v lidské paměti je často těžko dostupná; organizační znalost je často rozptýlená a distribuovaná; znalosti z dokumentů mohou mít formu od volného textu až po vysoce strukturované tabulky či diagramy. Znalost uchovaná v počítači je formalizovaná, dá se sdílet a často je dobře strukturovaná a organizovaná. Rozvoj digitálních technologií je významným prostředníkem pro využití potenciálu informací, avšak základem je podpora těchto iniciativy lidí a jejich přístupu ke sdělování a ukládání informací. Důraz musí být kladem na vizi a strategií rozvoje informačních technologií ve firmě a postavení IT oddělení. 3. Základní principy zavádění znalostního managementu Základní principy znalostního managementu jsou pro úspěšný rozvoj podniku nepostradatelné. Rozdíl však nastává, při zvážení komplexního pojedí sdílení a řízení znalostí s podporou sofistikovaných informačních technologií. Péče o atmosféru v podniku podporující kreativní myšlení, důvěru, seberealizaci a zvyšování kvalifikace (zjednodušeně péče o intelektuální, lidský, kapitál) nepotřebuje nákladný projekt, ale jen změnu přístupu k vedení, řízení a organizování práce. Neopomenutelný vliv má na znalostní management taktéž, organizační struktura a distribuce odpovědnosti. Moderní pojetí znalostního managementu pracuje s podporou vrcholového vedení a maticovou organizační strukturou, které významně ovlivňují transfer dat, informací a znalostí. Otázka zřizování stálé podnikové funkce, tzn. znalostního manažera, musí být podrobena diskusi. Jeho role při zavádění je však nesmírně důležitá. Následně by se však jeho pravomoci měly přenést na jednotlivce, aby celý systém fungoval bez formálního dohledu, tzn. samořízením Systém znalostního managementu V teorii např. Jennex (2005) je systém znalostního managementu, SZM, systémem vytvořeným pro zprostředkovávání zachycení, uchovávání, vyhledávání, přenos a znovupoužití znalosti. Znalostní management a SZM holisticky spojují organizační a technická řešení pro dosažení cílů zadržování a využívání znalostí k zásadnímu zlepšení organizačního a individuálního rozhodování. Pro správné fungování znalostního managementu je tedy důležité jak dokonalý, jak kvalitní a jak hospodárný je systém, kterým budeme i do budoucna zajišťovat sdílení a rozvoj znalostí. Nezapomínejme na to, že pro projekt systému 45

10 znalostního managementu (SZM) platí riziko úzkého místa. Životní cyklus znalosti: tvorba, kategorizace, kódování, uložení, výběr, sdílení, užití, má své zákonitosti. Hromadění znalostí, které nelze aplikovat, je znakem nedokonalého SZM. Informační potřeby se rychle vyvíjejí a vyžadují znalosti adekvátní novým podmínkám. Kvalitní znalostní audit by měl správně nasměrovat SZM. Znalostní audit není jednorázovou akcí, ale kontinuálním procesem. Úspěšný projekt SZM vyžaduje dobrou znalost věcných problémů oblasti, dobrou znalost metod a nástrojů ZM, v nemenší míře pak schopnost systémového přístupu k otázkám spojeným s projektem SZM. Vyžaduje promyšlenou péči o rozvoj SZM, který optimalizuje a harmonizuje rozvoj všech prvků systému: lidí, technologií, kultury i procesů. Mějme na paměti dva hlavní cíle ZM: maximální využití intelektuálního kapitálu a zvýšení výkonnosti organizace Zahájení tvorby znalostního managementu Pomoc při tvorbě a zavádění znalostního managementu můžeme najít u mnoha poradenských firem, které s nimi mají dlouholeté zkušenosti. Musíme však pamatovat na návratnost takovýchto zakázek, které patří k těm náročnějším z hlediska rozpočtu i organizace práce. Své produkty nabízejí také softwarové firmy, které se zabývají tvorbou a zaváděním IT produktů jakou jsou relační databáze, podnikové systémy, intranet, virtuální pracoviště, podnikové portály aj. Jedná se však jen o prostředky k rozvoji znalostního managementu, nikoliv o komplexní projekt. Pomohou však zajistit lepší kontrolu, využívání a přístup dosavadním podnikovým datům a také k externím zdrojům informací. Při zavádění znalostního managementu organizací je nezbytné brát v úvahu i psychické a sociální faktory, protože nositeli znalostí jsou vždy lidé. Ať už jako jednotlivci, týmy, či komunity. 3.3 Strategie znalostního managementu Strategie úspěšného zavádění znalostního managementu se opírají o několik základních principů, za základní lze uvézt neustálý rozvoj báze znalostí, péče o intelektuální kapitál (znalostní komunita) a péče o prostředí podporující spolupráci při tvorbě, sdílení a užití znalostí. Jako praktický příklad může sloužit proces zaváďění ZM v KPMG opírající se o následující klíčové body. Motivovaní a znalostně orientovaní lidé, procesy zahrnující bechmarking a audit, tvorbu strategie, implementaci nových systémů a sítí, náplň strategie, jejíž součástí jsou tvorby map znalostí, implementace politik a měření intelektuálního kapitálu a informační technologie podporující SZM. Znalostní audit Znamená důkladné zmapování výchozí situace organizace pro upřesnění cílů projektu zavádění znalostního managementu. Efektivnost auditu závisí na jeho kvalitě rozhodnutí o rozsahu, zaměření a hloubce. Vyžaduje nejen přehled o konkrétní oblasti znalostí, ale i nemalé zkušenosti z oblasti působení auditované organizace. Pochopení vnitřních podnikových vazeb informací a znalostí je pro úspěšný projekt systému znalostního managementu klíčové. Vyžaduje dobrou znalost věcných problémů oblasti, znalost metod a nástrojů a schopnost systémového přístupu k otázkám spojeným s projektem SZM. Všude tam, kde se uskutečňují cílevědomé aktivity, nalezneme i SZM. 46

11 3.4. Technologická podpora systému znalostního managementu IT podpora znalostního managementu musí kombinovat dvě vlastnosti globálnost a interaktivitu. Globálností máme na mysli zprostředkování dat z internetové sítě pro účely uživatele a obohacení znalostní báze o další zdroj. Interaktivita je nezbytnou součástí moderních znalostních systémů. Největší přínos znalostní databáze lze získat zapojením uživatele do kategorizace a do výběru znalostí podle kontextu, který zná nejlépe právě ten, kdo znalosti potřebuje to je uživatel. Základními cíli informační podpory znalostního managementu by měly být správné a včasné informace, individuální selekce a distribuce informací odpovídající osobnímu profilu a pracovnímu zařazení uživatele a automatický informační archiv. Očekávaným přínosem je podpora operativního a strategického rozhodování, zlepšení informovanosti uživatelů, zefektivnění výkonu práv a povinností zaměstnanců, zefektivnění pracovních procesů, zkvalitnění vnitropodnikové kooperace a týmové spolupráce, podpora moderní formy osobního rozvoje, zefektivnění procesů sběru, sdílení a vyhodnocování informací Outsourcing znalostního managementu Inovační projekty úspěšných podniků jsou stále více předmětem outsourcingu. Vzhledem k vysoké náročnosti projektů zavadění znalostního managementu přibývá smluv o outsourcingu i v této oblasti. Znalosti a systém řízení jsou chápány jako strategický významné oblasti každého podniku. Musí proto podléhat vysokému zabezpečení a kontrole možnému úniku a zneužití. 4. Současný stav znalostního managementu Znalostní management jako každá jiná disciplína prochází vývojem a periodami zvýšeného zájmu. V jednotlivých etapách se též měnilo jeho zaměření a význam v rámci obecné teorie managementu. Znalostní management v 21. století bude čelit opět novým výzvám spojeným se změnami lidské společnosti, politickými i ekonomickými zvraty Výsledky studie Economist Intelligence Unit Podle studie publikované v Economist Intelligence Unit (EIU) 14 z března letošního roku 81% top manažerů globálních společností považuje v současné době znalostní management za jeden z klíčových faktorů úspěchu. 88% dotazovaných společností vidí v organizační pružnosti důležitý element pro přežití v turbulentní ekonomice. Snižuje náklady ze ztráty znalostí a napomáhá optimalizovat podnikové procesy. Studie vycházela z dat na přelomu roku 2008/2009 nasbíraných od více než tří set firem z 19 odvětví Most Admired Knowledge Enterprises (2008) Každoročně je společností Teleos publikována studie Global Most Admired Knowledge Enterprises (MAKE), v překladu celosvětově nejobdivovanější znalostní podnikání, která hodnotí úroveň znalostního managementu ve zkoumaných společnostech. Na základě studie pro rok 2008 byl vypracován následující B5D-496C-8174-F6CAEC980EC3/articleid.3613A86B-8FF B3F9-E686C0B9DFB0/qx/display.htm 47

12 žebříček 15 : 1. McKinsey & Company (Global), 2. Google (United States), 3. Royal Dutch Shell plc (The Netherlands), 4. Toyota (Japan), 5. Wikipedia (Global), 6. Honda (Japan), 7. Apple (United States), 8. Fluor (United States), 9. Microsoft (United States), 10. PricewaterhouseCoopers (Global). Teleos vydává tuto podrobnou studii i pro jednotlivé části světa. Např. pro Evropu, kde jsou vítězové MAKE seřazeni dle abecedního pořádku: British Petroleum, BBC, Heineken, Nokia, Repsol-YFP, Royal Dutch Shell, SAP, Schlumberger, Tesco, Uría Menéndez Studie KPMG (2000) Průzkum společnosti KPMG z přelomového roku 2000 viděl ve znalostním managementu jednu z oblastí, které bude věnována zvýšená pozornost. Přes 80% dotazovaných firem se zabývalo nebo plánovalo vlastní projekt znalostního managementu. Výhody KM chtěli získat především v oblastech konkurenční výhody, marketingu, zaměření na zákazníka, rozvoj lidských zdrojů, inovace a růst obratu a zisku. Další benefity vycházejí z ukládání a přístupu k využitelným starším informacím, metodám aj. ke zlepšování podnikatelských procesů. Více než 60% firem má strategii znalostního managementu. Přes 30% firem zavedlo vlastní program znalostního managementu a dalších 30% jej vytváří. Hlavní iniciativa implementace SZM vychází od předsednictva a senior managementu. Mezi nejčastěji uváděné technologie a prostředky ZM patří internet, intranet, podnikových databáze a společné pracovní plochy (groupware). Hlavní problémy současného znalostního managementu lze nalézt v zahlcení informacemi, času stráveného sdílením znalostí, efektivita technologií KM a únik tacitní znalosti. Firmy si od zavedení znalostního managementu slibují především zlepšení rozhodovacích procesů, zkvalitnění péče o zákazníka, zlepšení dovedností pracovníků a jejich produktivity, nové příležitosti a inovace. Systémy znalostního managementu v podnicích čelí potížím v oblastech špatné komunikace mezi uživateli SZM, zavádění ZM do každodenní práce, malého množství času na sebevzdělávání, učení nedostatečné viditelnost výsledků KM, malé podpory top managementu, technických problémů Příklad zavedeného znalostního managementu v Knowledge management ve společnosti Hewlett-Packard (HP) Znalostní management v HP lze popsat jako cílený systematický přístup ke zpřístupňování hodnototvorných znalostí. Zastupuje zde případ zavedeného znalostního managementu v prostředí nadnárodní korporace. Významnou roli zde také hraje fakt že KMPG patří do skupiny znalostních organizací, kde je přidaná hodnota přímo závislá na práci znalostních pracovníků. Pracovníci mají při jednání se zákazníky k dispozici celé know-how společnosti a jsou ochotni své znalosti sdílet s jinými k dosažení maximální hodnoty pro zákazníka. Sdílení know-how je měřítkem úspěšnosti každého pracovníka. Knowledge management v HP uspokojuje informační potřeby konzultantů a obchodníků obsluhující metody a nástroje pro dodávku produktů, využívající implementační příručky a postupy, zprostředkovává 15 1&menuItemId=133 48

13 komunikaci s technickými experty, poskytuje vybraná a doporučená řešení, informační a prodejní materiály, úspěšné obchodní případy, kontakt na experty na celková řešení. Systém znalostního managementu je nezbytný pro práci projektových manažerů. Poskytuje jim předchozí projektové plány, souhrny zkušeností z projektů a kontakt s pracovníky se zkušenostmi z obdobných projektů. Nástroje, procesy a kultura ZM jsou nastaveny tak, aby vedly k vytváření osobních vazeb mezi členy celosvětové HP komunity na základě vzájemně výhodného sdílení znalostí. V rámci ZM si každý konzultant musí vytvořit a udržovat svou vlastní znalostní síť. Příkladem z prostředí HP je tzv. znalostní tornádo. Reprezentuje velmi účinný nástroj pro tvorbu, získávání a využívání znalostí v HP (obr. 1). Základním prvkem (středem tornáda) je klientův projekt, který přidává hodnotu zákazníkovi, aby tato hodnota byla co nejvyšší, musí zde existovat nepřerušený cyklus předávání a sdílení znalostí prostřednictvím systému znalostního managementu K-Net. Do cyklu (tornáda) vstupují nové podněty, informace, znalosti, zkušenosti aj. Obrázek 1: Znalostní tornádo HP Consulting Zdroj: HP. Aktivity a nástroje praktického KM v HP Znalostní management HP je péčí o organizační znalosti, jejich získávání a tvorba. Lze jej opět zobrazit jako uzavřený koloběh učení se, přenosu na sdílení znalostí, jejich formalizace a implementace do systému (obr. 2). Nutností je vytvoření vhodné pracovní atmosféry a organizační struktury. 49

14 Obrázek 2: Aktivity a nástroje praktického znalostního managementu Zdroj: HP. Systém K-Net K-Net je aplikace pro uchovávání a sdílení znalostí v HP. V širším smyslu rovněž sada procesů a pravidel zajišťujících práci s informacemi. Skládá se z aplikací K-Net Solution Store (uchovávání typizovaných dokumentů a odkazů na dokumentaci jednotlivých produktů), K-Net Contribution Repository (místo pros sdílení znalostí), K-Net HPC Collaborative Workspace (společná pracovní plocha pro organizační skupiny či témata), K-Desk (znalostní přepážka, poskytující informace z vnitřku HP, analýzy a průzkumy, informační výpomoc), K-Link (učící se skupiny, sociální síť uvnitř HP), Projektová dokumentace, Project Profiles Repository (revidované projekty). 5. Závěr V dnešním globálním ekonomickém světě se znalost stává tržním statkem. Je to nejvýše ceněná vlastnost pracovníků, organizací a je předmětem stálé pozornosti. Znalostní management patří mezi základní strategické priority mnoha globálních firem. Ačkoliv bylo možno pozorovat částečný ústup z hlavních pozic jako oboru managementu, opět v poslední době začínají vycházet nové publikace a aplikace nových metod a přístupů. Zaměření výzkumu v oblasti znalostního managementu se nyní přesouvá k pochopení a využití nejnovějších trendů v oblasti sdílení a přenosu informací, jako jsou sociální sítě, open source, peer-to-peer a web 3.0. Otevírají se zde možnosti mnohem efektivnějšího znalostního managementu. 50

15 Literatura [1] AWAD, E., GHAZIRI, H.M.: Knowledge Management. Pearson Education, Upper Saddle River, NJ, s. ISBN [2] BERGERON, P., Bryan. Essentials of knowledge management. 1st edition. New Jersey : John Wiley & Sons, Inc., c s. ISBN [3] BUREŠ, V.: Znalostní management a proces jeho zavádění: Průvodce pro praxi. GRADA Publishing, Praha, s. ISBN [4] CHAUVEL, D., DESPRES, C Knowledge Management and the Management Development Function in European Business. eckm: The European Center for Knowledge Management, Working Paper N [5] DAVENPORT, T., PRUSAK, L.: Working Knowledge: How Organizations Manage What They Know. 2nd ed. Harvard Business School Press, Boston, MA, s. ISBN [6] DRUCKER, P., F.: Výzvy managementu pro 21. století. Management Press, Praha, s. ISBN X. [7] HOLSSAPLE, C.W. (Ed.): Handbook of Knowledge Management, 2 Volumes. Springer, Berlin, s. ISBN [8] SCHWARTZ, G., David, et al. Encyclopedia of knowledge management. David Schwartz. 1st edition. Hershey : Idea Group Reference, c s. ISBN [9] TOFFLER, A., TOFFLEROVÁ, H., Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Dokořán, Praha, s. ISBN [10] TRUNEČEK, J.: Znalostní podnik ve znalostní společnosti. Professional Publishing, Praha, s. ISBN: [11] VODÁČEK, L., ROSICKÝ, A.: Informační management. Pojetí, poslání a aplikace. Management Press, Praha, s. ISBN [12] Knowledge management : Concepts, methodologies, tools and applications. Murray E. Jennex. 1st edition. Hershey : Information Science Reference, c s. ISBN [13] Knowledge Management Research Report KPMG Report [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.providersedge.com/docs/km_articles/kpmg_km_research_ Report_2000.pdf>. [14] 2008 Global MAKE Study Executive Summary. Most Admired Knowledge Enterprises (MAKE) Executive Summaries [online] [cit ]. Dostupný z WWW: [15] KM seen as key to global success. Inside Knowledge [online] [cit ]. Dostupný z WWW:<http://www.ikmagazine.com/xq/asp/txtSearch.Enterprise+Content+Management/ exactphrase.1/sid.5d3d0ea7-7b5d-496c-8174-f6caec980ec3/articleid.3613a86b-8ff B3F9-E686C0B9DFB0/qx/display.htm>. [16] Materiály společnosti Hewlett-Packard s.r.o. (2004) 51

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy PODNIKATEL Vytváří podnikatelský model v daném oboru podnikání Definuje svého zákazníka

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje?

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013 Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ AL-Consulting s.r.o. Metody strategického poradenství v dnešní době

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK

Více

Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel.

Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel. 1 Informační systémy Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel.: 485 352 442 Přednášky: úterý 12 30 H35 Cvičení: Mgr.

Více

Helios Easy. integrované řešení pro řízení

Helios Easy. integrované řešení pro řízení integrované řešení pro řízení Skupina ASSECO je jedním z nejvýznamnějších softwarových domů ve střední Evropě. Chcete držet své náklady více pod kontrolou? Potřebujete, aby vaše investice měly rychlou

Více

Trendy v (mobilní) Business Inteligence v ČR dotazníkové šetření

Trendy v (mobilní) Business Inteligence v ČR dotazníkové šetření Trendy v (mobilní) Business Inteligence v ČR dotazníkové šetření Vytvořil: Distribuce dokumentu: Česká asociace pro finanční řízení Controller Institut elektronicky na finanční a controllingové specialisty

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy

Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Realizace klientsky orientovaných služeb veřejné správy Agenda Představení společnosti Capgemini Aktuální stav implementace služeb veřejné správy Přínosy rozvoje služeb veřejné správy Trendy dalšího vývoje

Více

Audit managementu údržby

Audit managementu údržby Audit managementu údržby Benchmarking a outsourcing v údržbě Etapy životního cyklu 1 Audit integrity majetku a jeho údržby - otázky 1. Je uplatňována správná a moderní politika na majetku a intenzita využívání

Více

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Management IS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Učitelé Přednášející: Cvičící: Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. Ing.Aleš Klusák Kontakt: koch@fbm.vutbr.cz 22/ 2 Literatura Skripta: Koch,M. Dovrtěl,J.:

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE v návaznosti na předmět PE_925 Podniková ekonomika 1. Předmět, metody a historie podniku a podnikového hospodářství. Vývoj v Evropě a ve světě. Specifikujte hlavní závěry ve vazbě na Vaši doktorskou práci.

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Informační architektura (IA)

Informační architektura (IA) Informační architektura (IA) informační architekt - nové informační povolání velmi mladá vědní disciplína: termín IA poprvé použil v roce 1976 Richard Saul Wurman. IA chápal jako vědecky podložené umění

Více

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 30 Téma: INFORMAČNÍ SYSTÉMY A ARCHITEKTURA IT V PODNIKU Lektor: Ing. Michal Beránek Třída/y:

Více

Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám

Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám Přístupy malých a středních podniků k marketingovým aktivitám Petra Koudelková VUT Brno, Fakulta Podnikatelská Tel.: 793 649 578 Email: koudelkova@fbm.vutbr.cz Abstrakt V závislosti na finanční krizi je

Více

M A N A G E M E N T. Akad. rok 2010/2011, Letní semestr. MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1

M A N A G E M E N T. Akad. rok 2010/2011, Letní semestr. MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1 M A N A G E M E N T 3 MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 1 V Ý Z N A M S T R A T E G I C K É H O M A N A G E M E N T U MANAGEMENT - VŽ, 3. přednáška 2 Strategický management Představuje souhrn aktivit jako

Více

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB CROSSLINE SERVICES s.r.o. Jeremiášova 870 155 00 Praha 5 IČO: 241 43 065 DIČ: CZ24143065 Kontaktní osoba: Ing. Veronika Kimmer GSM: +420 777 755 618 veronika.kimmer@crosslineservices.cz

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Informatika 1-3. Pokročilé info zdroje (Mgr. Zizienová), informační technologie a člověk, mobilní technologie a pokročilé služby.

Informatika 1-3. Pokročilé info zdroje (Mgr. Zizienová), informační technologie a člověk, mobilní technologie a pokročilé služby. Informatika 1-3 Pokročilé info zdroje (Mgr. Zizienová), informační technologie a člověk, mobilní technologie a pokročilé služby. Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. KIN Ing. Bc. Marian Lamr Spojení: e-mail:

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou

Více

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994 Oddělení TC AV

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

ŘÍZENÍ VZTAHU SE ZÁKAZNÍKY 2 CRM úvodní informace, podstata CRM konkurenční výhoda a zdroje

ŘÍZENÍ VZTAHU SE ZÁKAZNÍKY 2 CRM úvodní informace, podstata CRM konkurenční výhoda a zdroje ŘÍZENÍ VZTAHU SE ZÁKAZNÍKY 2 CRM úvodní informace, podstata CRM konkurenční výhoda a zdroje 2sem Ing. Některé významné/důležité pojmy - diskuse cílem je je zisk EZ odlišení se je je nutno zaujmout změna

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Ekonomický systém a systém ekonomického řízení AČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu vzdělávání Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121 500 Brojova 16 326

Více

Modul 3: Služby Referenční služby a elektronické informační zdroje management referenčních služeb

Modul 3: Služby Referenční služby a elektronické informační zdroje management referenčních služeb Název projektu: Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Název kurzu: Seminář pro knihovníky a informační pracovníky Inovační knihovnický kurz Modul 3: Služby Referenční služby

Více

Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia. Integrační platforma innosys. Květen 2014

Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia. Integrační platforma innosys. Květen 2014 Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia Integrační platforma innosys Květen 2014 Technologické trendy 2014 Narušitelé zavedených postupů Kognitivní analýza Industrializace zdrojů mas Blízká setkávání

Více

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE UNIVERZITA FAKULTA PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE Seminární práce Autor: Předmět: Ekonomika a management Akademický rok: zimní semestr 2013/2014 Datum odevzdání:

Více

Market Intelligence Cesta k poznání trhu

Market Intelligence Cesta k poznání trhu Market Intelligence Cesta k poznání trhu Petr Šmíd, Consulting České spořitelny, a.s. smid@consultingcs.cz INSOURCE 2008:Konference o profesionálních informačních zdrojích pro obchod, management, marketing

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Bližší informace o programu

Bližší informace o programu Příloha Tiskové zprávy Bližší informace o programu Interactive Online MBA pro podnikatele a podnikatelky Program Interactive Online MBA (Master of Business Administration) pro podnikatele a podnikatelky

Více

Obor IZM jako nedílná součást knihovnického vzdělávání

Obor IZM jako nedílná součást knihovnického vzdělávání Obor IZM jako nedílná součást knihovnického vzdělávání Pokud je vědění moc, knihovníci by měli vládnout světu. Muddiman, 1999 Stručná historie oboru IZM ve VM Březen 2002 kurz Informatika a rešeršní činnost

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994 Oddělení TC AV

Více

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Informační strategie Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 23 1 Firemní strategie Firma Poslání Vize Strategie Co chceme? Kam směřujeme? Jak toho dosáhneme? Kritické faktory úspěchu CSF 23 2 Strategie

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky. Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje

Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky. Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje Úvod do CAF vstupní workshop pro začátečníky Projekt: Aplikace modelu CAF na Krajském úřadě Karlovarského kraje Obsah školení Základní logika modelu CAF Architektura modelu kritéria zlepšování Kvantifikace

Více

Využití ICT v podnicích (ve znění platném od 1.1. 2007)

Využití ICT v podnicích (ve znění platném od 1.1. 2007) Změna: (datum změny) Využití ICT v podnicích (ve znění platném od 1.1. 2007) Tento program realizuje Prioritu 1 Podnikání a inovace, Operačního programu Podnikání a Inovace 2007 2013. 1. Cíl programu Cílem

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky 5 INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI Ú V O D E M Moderní manažerské myšlení a jednání je

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Metodický list č. 1

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cíl: Cílem předmětu je získat přehled o možnostech a principech databázového zpracování, získat v tomto směru znalosti potřebné pro informačního manažera. Databázové systémy, databázové

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Literatura doporučená: Management změny. Prosperita organizace. Strategický management

Literatura doporučená: Management změny. Prosperita organizace. Strategický management Anotace předmětu: Předmět rozšiřuje poznatky základního kurzu managementu o témata zaměřená na management změny, prosperitu organizace, výkonnost organizace, strategický management a podnikatelský plán,

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

ISO 9001- ISO TS16949

ISO 9001- ISO TS16949 Zkušenosti firem se zaváděním systému managementu jakosti ISO 9001- ISO TS16949 Zpracoval: Jaroslav KYSELA Každý z nás preferuje kvalitu. Kupujeme kvalitnější zboží. Kvalita za rozumnou cenu. Kvalitu

Více

Strategie NTK 2013 2019. Prezentace pro MŠMT

Strategie NTK 2013 2019. Prezentace pro MŠMT Strategie NTK 2013 2019 Prezentace pro MŠMT V Praze, dne 7. 4. 2013 Přehled Vize - mise Klíčové hodnoty Motto Východiska strategie Strategie struktura Fakta 2008 2012 Financování Závěr 2 Vize - mise My

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Outsourcing & Cloud. v českých firmách

Outsourcing & Cloud. v českých firmách Outsourcing & Cloud v českých firmách Už jste asi slyšeli: Firmy dnes dávají jen nanejvýš 30 % IT rozpočtu na podporu růstu společnosti a generovaní nového businessu. Bez potřebných investic do nových

Více

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Petr HRŮZA 1 MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Abstract: The article introduces the module cyber security at the University of Defence. This is a new module. University

Více

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ Podle toho, zda informační systém funguje na operativní, taktické nebo strategické řídicí úrovni, můžeme systémy rozdělit do skupin. Tuto pyramidu

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

Úvod. Projektový záměr

Úvod. Projektový záměr Vzdělávací program Řízení jakosti a management kvality Realizátor projektu: Okresní hospodářská komora Karviná Kontakt: Svatováclavská 97/6 733 01 KARVINÁ +420 596 311 707 hkok@hkok.cz www.akademieok.cz

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model Koncepční dokument pro oblast řízení a koordinaci e-gov: Procesní model 18. 09. 2013 OBSAH Obsah... 2 Seznam zkratek... 3 Použité pojmy... 4 1 Úvodní informace... 6 2 Procesní model: životní cyklus e-gov...

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu

Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15 Katedra podnikání a managementu doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Milan Michalko, Ph.D.

Více

PROCESY CO ZÍSKÁTE: Předpoklad pro certifikace ISO. Lean Six Sigma Fast Track

PROCESY CO ZÍSKÁTE: Předpoklad pro certifikace ISO. Lean Six Sigma Fast Track PROCESY CO ZÍSKÁTE: Jasná pravidla pro provádění činností, uložení know-how Jasně definované zodpovědnosti za celý proces i jednotlivé kroky Zprůhlednění organizace plynoucí z jasně definovaných vstupů,

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program)

Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program) Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program) Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika a výpočetní technika čtyřletý cyklus Obsahové, časové a organizační vymezení Ve vyučovacím předmětu

Více

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI.

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. Navrhovaná struktura diplomové práce Úvod 1. Krize a krizová připravenost 1.1 Pojmový aparát krizového managementu

Více

Implementace systému strategického řízení a řízení výkonnosti s podporou Balanced ScoreCard

Implementace systému strategického řízení a řízení výkonnosti s podporou Balanced ScoreCard Implementace systému strategického řízení a řízení výkonnosti s podporou Balanced ScoreCard Abstrakt: Alexandr Toloch, ATTN Consulting, a.toloch@attnweb.cz Radovan Hauk, Deloitte, rhauk@deloittece.com

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 OBSAH 1. Proč Moravskoslezský kraj potřebuje svou inovační strategii? 4-5 2. Cíl Regionální inovační strategie 6-7 3. Struktura Regionální

Více

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 TTM v regionech Odborná náplň kurzu TTM-J Úvodní seminář kurzu TTM-J RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 Cíl vzdělávacího modulu TTM-J Cílem tohoto úvodního vzdělávacího

Více

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů.

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. O SPOLEČNOSTI Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. Principem naší práce je systematický, celistvý přístup k příležitostem a řešení problémů v kontextu dlouhodobého

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka Metody tvorby ontologií a sémantický web Martin Malčík, Rostislav Miarka Obsah Reprezentace znalostí Ontologie a sémantický web Tvorba ontologií Hierarchie znalostí (D.R.Tobin) Data jakékoliv znakové řetězce

Více

ANALÝZA A ZAPOJENÍ ZAINTERESOVANÝCH STRAN PŘI ŘEŠENÍ NESTRUKTUROVANÝCH PROBLÉMŮ

ANALÝZA A ZAPOJENÍ ZAINTERESOVANÝCH STRAN PŘI ŘEŠENÍ NESTRUKTUROVANÝCH PROBLÉMŮ Jaromír PITAŠ 1, Hubert ŠTOFKO 2 ANALÝZA A ZAPOJENÍ ZAINTERESOVANÝCH STRAN PŘI ŘEŠENÍ NESTRUKTUROVANÝCH PROBLÉMŮ Abstract: The article deal with the definition is a stakeholder and stakeholder management.

Více

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE AUTOEVALUACE SLUŽEB ICT (c) Radek Maca rama@inforama.cz Druhy kontrol realizace ICT plánu Formální obsahuje všechny náležitosti předepsané pokyny má vhodný design

Více

Řízení vztahů se zákazníky

Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Vychází z představy, že podnik je řízen zákazníkem Používanými nástroji jsou: Call Centra Customer Relationship Management (CRM) Základní vazby v řízení

Více

Strategické řízení jako základ změny- Víme, co chceme. MUDr.Svatopluk Němeček,MBA

Strategické řízení jako základ změny- Víme, co chceme. MUDr.Svatopluk Němeček,MBA Strategické řízení jako základ změny- Víme, co chceme MUDr.Svatopluk Němeček,MBA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA základní informace - Největší lůžkové zařízení v Moravskoslezském kraji - Právní forma : příspěvková

Více

Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu

Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15 Katedra a managementu prof. Ing Zdeněk Mikoláš, CSc. Rodinné doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. Rozvoj klíčových kompetencí podnikatelů a manažerů

Více

Ředitel odboru archivní správy a spisové služby PhDr. Jiří ÚLOVEC v. r.

Ředitel odboru archivní správy a spisové služby PhDr. Jiří ÚLOVEC v. r. VMV čá. 65/2012 (část II) Oznámení Ministerstva vnitra, kterým se zveřejňuje vzorový provozní řád archivu oprávněného k ukládání archiválií v digitální podobě Ministerstvo vnitra zveřejňuje na základě

Více

Systémy pro podporu. rozhodování. 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu. rozhodování

Systémy pro podporu. rozhodování. 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu. rozhodování 1 Systémy pro podporu rozhodování 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu rozhodování 2 Připomenutí obsahu minulé přednášky Rozhodování a jeho počítačová podpora Manažeři a rozhodování K čemu počítačová

Více

IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor

IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor Trocha geometrie úvodem Konference GALEOS Start 2010 2 Vzdělání: budoucnost Propojení studia

Více

Outsourcing v údržbě

Outsourcing v údržbě Outsourcing v údržbě Program 1. Outsourcing jako součást podnikové strategie 2. Definice outsourcingu v údržbě 3. Proč outsourcing ano, proč ne? 4. Model volby outsourcingového řešení 5. Jak zajistit úspěch

Více

Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011

Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Metodiky a normy Matěj Vala Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Projektové řízení LS 2010/11, Předn. 2 Evropský sociální

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více