INVESTICE DO IS/IT. Svobodová Libuše. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "INVESTICE DO IS/IT. Svobodová Libuše. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu libuse.svobodova@uhk.cz."

Transkript

1 INVESTICE DO IS/IT Svobodová Libuše Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu Abstrakt Příspěvek je zaměřen na vybrané aspekty investování do IS/IT. Úvodní kapitola této práce vysvětluje základní aspekty rozvoje informační společnosti. V druhé kapitole se budeme věnovat investicím do IS/IT. V této části zveřejníme i výsledky dotazníkového šetření v USA. V další části se zaměříme na výdaje, které jsou spojeny s investicemi do IS/IT. Ve čtvrté části se budeme věnovat přínosům, které plynou z využívání IS/IT. Zaměříme se nejen na klasifikaci přínosů, ale i na problémy při hodnocení přínosů a zveřejníme další části výsledků dotazování, které proběhlo v České republice. Kľúčové slová: investice, informační společnost, technologie, přínosy, hodnocení 1 ÚVOD - PŘEDSTAVENÍ PROBLEMATIKY INVESTIC DO IS/IT Během posledních několika desetiletí došlo k obrovským změnám a pokrokům v oblasti rozvoje, používání i chápání informačních technologií. S informačními technologiemi se v současné době setkáváme prakticky na každém kroku, a proto často hovoříme o informační společnosti 1. Činíme tak především v souvislosti s nárůstem množství a významu informací, globalizačními tendencemi, využíváním digitálního zpracování informací a rychlostí jejich přenosu v souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií (ICT). Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která prostupuje všemi tradičními ekonomickými i společenskými činnostmi a vytváří zcela nové příležitosti a postupy, které výrazně ovlivňují charakter společnosti [14]. Posun směrem k informační společnosti se dotkl snad všech oblastí lidského života. Potřeba maximalizace efektivity investic do informačních technologií stále stoupá, a to především proto, že manažeři mnoha podniků docházejí ke zjištění, že přínosy z investic do informačních technologií nedosáhly očekávaných výsledků. Vývoj v oblasti informačních technologií dospěl v posledních dvaceti letech do paradoxní situace, kdy celosvětové statistiky jasně ukazují, že výdaje do informačních technologií trvale rostou a přitom si manažeři neustále stěžují na to, že jim tyto investice nepřinášejí očekávaný užitek [7]. Pokud se zabýváme investicemi, často vyvstane problém hodnocení efektivnosti IS/IT, který spočívá v tom, že neumíme dostatečně přesně a objektivně přínosy informačních systémů měřit, protože se kumulují s celou řadou dalších faktorů působících na systém řízení a na celkovou efektivnost firmy. Rozhodnutí o informačním systému firmy či instituce jsou rozhodnutími strategické povahy a jejich důsledky se projeví až v delším časovém horizontu. Za toto období se také podstatně změní okolí informačního systému firmy. Problém spočívá v tom, že hodnotíme-li přínosy před realizací inovace našich IS/IT, vycházíme z hypotetických podmínek, jejichž splnění nemůžeme zaručit, takže jde v každém případě o hrubý odhad přínosů. Hodnotíme-li však přínosy pouze zpětně (kvůli zdůvodnění vložených investic do IS/IT), je obtížné určit, co do nich zahrnout, co je přínosem z nového informačního systému a co z jiných aktivit firmy. 1 Hlavními rysy informační společnosti jsou převaha práce s informacemi, interaktivita, integrace a globalizační tendence. Z technologického pohledu lze říci, že informační společnost je společnost s vysokou mírou využívání informačních a komunikačních technologií založených na prostředcích výpočetní techniky a s nimi spojenou digitalizací. Informační společnost tak v podstatě označuje společnost v období nové ekonomiky [3]. 859

2 2 INVESTICE DO IS/IT Výše investic do IS/IT v několika posledních desetiletích enormně vzrostla. Firmy považují IS/IT za klíč k úspěchu a nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti. Můžeme ale očekávat návratnost investice do IS/IT a skutečné zvýšení efektivnosti podnikových procesů? Úspěch dané investice do IS/IT je úzce spjat s inovačními a zdokonalovacími procesy [10]. Pokud bylo například inovačním cílem zvýšit produktivitu, potom musíme investici do IS/IT posuzovat podle toho, zda se produktivitu opravdu podařilo zvýšit. Zavedení vyspělé technologie má přinést pozitivní změnu především v určitém místě hodnototvorného řetězce, tedy i v konkrétním místě organizační struktury [4]. Investice do IS/IT je efektivní, pokud je poměr mezi užitkem, který z IS/IT získáme, a výdaji, které jsme na získání tohoto užitku vynaložili, ale také časem potřebným na získání tohoto užitku a riziky spojenými s tím, že tohoto očekávaného užitku nedosáhneme, vyrovnaný [7]. Investované prostředky nazýváme výdaji do IS/IT a očekáváme, že nám přinesou určité přínosy. Zatímco výdaje na IS/IT zjistíme relativně snadno, přínosy se dostavují s určitým časovým odstupem. Při hodnocení efektivity investic do IS/IT si také musíme uvědomit, že některé investice jsou obtížně kvantifikovatelné v peněžních ukazatelích. Tyto investice mají určitou hodnotu pro danou firmu, ale jejich přínos nelze měřit. Přínosy z investic do IS/IT jsou celkově velmi obtížně hodnotitelné, protože existují ve viditelných i skrytých formách. Mezi tzv. neviditelné přínosy patří např. zvýšená pružnost výroby, vyšší kvalita výrobků, rychlejší služby, lepší přístup k obchodním informacím nebo zlepšení pověsti firmy. Investice do IS/IT mohou vytvářet jak přímé úspory, tak určitou přidanou hodnotu pro společnost [6]. Jako všechny investice i investice do IS/IT jsou závislé na různých faktorech. Klíčovým faktorem je časový horizont, který představuje předpokládanou dobu používání dané IS/IT. Neustálý vývoj nových IS/IT způsobuje jejich rychlé zastarávání, proto je nezbytné počítat nejen s pravidelnými náklady na provoz a údržbu, ale také s náklady na budoucí inovace. Je dobré volit takové IS/IT, které jsou nové, ale zároveň funkčně prověřené a je zde reálná možnost, že budou i nadále inovovány. Aby investice do IS/IT byla skutečně efektivní, je nezbytné transformovat určité procesy ve firmě a přizpůsobit je dané technologii. Příkladem takovýchto transformací může být zavedení IS/IT do oblasti bankovnictví a telekomunikací, kde byla realizována např. automatizace plateb nebo přepojování hovorů. Investice do IS/IT je třeba hodnotit v mnoha fázích vývoje [5]. Před zavedením nových IS/IT hodnotíme jejich předpokládanou úspěšnost a budoucí přínosy. Po zavedení nových IS/IT zvažujeme, zda investice byla opravdu efektivní. Pro hodnocení efektivity investic do IS/IT nejdříve definujeme hodnotící metody a následně vybíráme metodu nejvhodnější pro konkrétní investici. Každá metoda je aplikovatelná pouze za určitých podmínek. 2.1 Průzkum v USA Průzkum nazvaný Unisys Information Technology ROI Study, který provedla firma Unisys v roce 2001 v USA zjišťoval, jaká mají rozhodující pracovníci očekávání od investic do IT [16]. Výzkum rozdělil firmy do tří skupin: Pozitivně hodnotí investice do IT 43,5 % respondentů Investice do IT hodnotí vyrovnaně s návratností 42,5 % respondentů Negativně hodnotí investice do IT 14 % respondentů Výzkum dále ukázal, že jako nejlépe investující firmy byly hodnoceny ty, které utrácely nejvíce. Zatímco ostatní dvě skupiny se shodují v názoru investovat promyšleněji. Lze odvodit, že firmy, které nahlížejí na investice pozitivně, investují do IT podle dobře připraveného plánu rozvoje IT a ví do čeho investovat pro maximální užitek. Pracovníci s pozitivním názorem na investice do technologií dokázali pojmenovat zvýšenou efektivitu a návratnost jako přínos [16]. Pozitivně smýšlející firmy byly schopny dobře obhájit své investice do IT a jako investice s nejvyšší návratností označily: servery 76 %, 860

3 software 72 %, pracovní stanice 68 %, personální technologie 48 %. 3 VÝDAJE NA IS/IT Hodnocení efektivnosti do IS/IT neznamená pouze hledání přínosů, ale také sledování, jaké peníze za IS/IT vydáváme [7]. Vyčíslení výdajů není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled. Investice do IS/IT jsou úzce svázány s podnikovými procesy, proto musíme zahrnout nejen zjevné výdaje na IS/IT, ale také výdaje na změnu procesů a organizační změny vzniklé v souvislosti se zavedením IS/IT, výdaje na změny pracovních postupů, výdaje za provoz a údržbu a výdaje za školení. Opomenutí výše uvedených výdajů by mohlo znamenat skrytá nebezpečí pro hospodaření firmy. Výdaje na IS/IT můžeme zásadně klasifikovat podle tří hledisek: časového, druhového a aplikačního [7]. Časové hledisko: plánování, pořízení, zavádění, provoz a údržba, likvidace. Druhové hledisko: hardware, software, pracovníci, služby, režie. Aplikační hledisko: toto hledisko umožňuje sledovat výdaje na konkrétní aplikaci. Z aplikačního hlediska se výdaje sledují pouze krátkodobě, většinou kvůli zhodnocení efektivnosti zavedení nové aplikace. Sledování výdajů aplikačním hlediskem má smysl jen v případech, kdy známe i přínosy daných technologií. V případě, že budeme sledovat výdaje pro účely srovnání s jinými organizacemi (např. sledování trendů u konkurence) potom nebudou zajímavé ani tak absolutní hodnoty jednotlivých hledisek, jako spíše relativní ukazatele. Srovnávacími hodnotami jsou dle [8] nejčastěji uváděny roční výdaje na IS/IT jako procento celkového ročního obratu, příjmů, tržeb podniku, nebo roční výdaje na IS/IT jako procento celkových ročních výdajů podniku. Často se také sledují roční mzdové výdaje na IS/IT jako procento celkových ročních výdajů na mzdy a platy, dále se sleduje poměr mezi výdaji na HW, SW a služby IS/IT, dále roční výdaje na IS/IT na pracovníka (řídící a THP pracovníci), případně procento výše ročních investic do IS/IT z celkového objemu ročních investic. 4 PŘÍNOSY PLYNOUCÍ Z VYUŽÍVÁNÍ IS/IT V předchozích kapitolách jsme definovali základní pojmy, které souvisí s investicemi do IS/IT a nastínili jsme také problematiku výdajů do IS/IT. V této kapitole budeme podrobně analyzovat jednotlivé typy přínosů, které z IS/IT vyplývají. Zhodnocení přínosů z IS/IT je poněkud složitější než hodnocení výdajů. Přínosy z IS/IT mohou zůstat poměrně dlouhou dobu skryté a někdy je nutné také využít informace z externích zdrojů, abychom zjistili, v jakém rozsahu investice do IS/IT napomáhají k prosperitě. IS/IT představují obrovský potenciál pro podniky, ekonomiky i společnost. V tržních ekonomikách se pro určení efektivní alokace zdrojů používají finanční kritéria. Aby byla možná alokace zdrojů v podobě investic do IS/IT, je nutné pochopit, kde lze přínosy z investic do IS/IT očekávat, jak je odhadnout a ohodnotit [6]. Hledání hodnoty IS/IT usnadňuje rozhodovací proces o investicích do IS/IT. 4.1 Klasifikace přínosů Přínosy, které plynou z využívání IS/IT můžeme klasifikovat dle různých kritérií a můžeme je zařadit do různých skupin. My se v článku zaměříme na následující klasifikaci: první skupina je tvořena přínosy, které jsou přímým důsledkem zavedení nové IS/IT. Jsou snadno identifikovatelné a kvantifikovatelné a často se označují jako přínosy viditelné. 2 Druhou skupinu přínosů tvoří přínosy 2 Označení této skupiny přínosů bylo odvozeno od anglického označení tangibles. V českém i anglickém jazykovém prostředí se můžeme setkat i s jinými označeními této skupiny přínosů. V textu bude ale jednotně používáno označení viditelné přínosy. 861

4 neviditelné. 3 Ty jsou charakteristické především tím, že jsou obtížně kvantifikovatelné v peněžních jednotkách a ne vždy je lze snadno identifikovat Viditelné přínosy Viditelné přínosy jsou historicky starší skupinou přínosů. Tyto přínosy jsou bezprostředně spjaty se zavedením dané technologie, jsou jejím přímým důsledkem a vznikají na místě, kde to bylo očekáváno a kde tedy bylo cílem takovýto efekt vyvolat [3]. Tyto přínosy lze snadno identifikovat a kvantifikovat. Viditelné přínosy jsou charakteristické pro primární zavádění IS/IT v jejich raných dobách vývoje, kdy bylo zavádění IS/IT spojeno s relativně jednoduchými cíli. Nejčastěji se jednalo o automatizace kancelářských a jiných rutinních procesů v podniku, jejichž přínosy bylo možné vyjádřit úsporou nákladů. Byly to především o účetní systémy nebo systémy skladového hospodářství, systémy pro obchodování s akciemi a jinými cennými papíry, rezervační systémy leteckých společností, systémy řízení leteckého provozu nebo systémy automatických plateb platebními kartami. I když prvotní zavádění těchto systémů bylo nákladné, úspory nákladů na pracovní síly a dalších provozních nákladů byly značné. Zavedením automatizovaných systémů se také snížila vysoká chybovost způsobená lidským faktorem Neviditelné přínosy Odrazem současného stupně vývoje IS/IT jsou především neviditelné přínosy 4. Jsou vyvíjeny a implementovány složité komplexní IS/IT, které jsou vzájemně integrovány. Dosažená zlepšení se neprojevují pouze tam, kde byly IS/IT implementovány, ale mohou se projevit kdekoliv jinde v podniku. Ani projevy přínosů nemusí být právě takové, jaké byly od daného investičního záměru očekávány. Takovéto přínosy, které se velice těžko identifikují a spojují s danou nově zavedenou technologií, jsou i obtížně kvantifikovatelné v peněžních jednotkách [3]. IS/IT musí být nedílnou součástí inovačních programů podniku a často vyžadují restrukturalizaci podnikových procesů. Jedině tak dosáhneme co největšího množství přínosů. Přínosy IS/IT nemohou být ale hodnoceny nezávisle na hodnocení procesu inovací. Nejvýznamnějšími a nejčastěji zmiňovanými neviditelnými přínosy jsou zvýšená flexibilita výroby, vyšší kvalita výrobků, rychlejší dostupnost výrobků a služeb, zlepšení dokumentace, lepší schopnost reagovat na potřeby a požadavky trhu, udržení si konkurenceschopnosti na trhu, zlepšení pověsti a dobrého jména podniku, vyšší efektivnost řízení, zkvalitnění rozhodovacího procesu díky dostupnosti kvalitnějších a aktuálnějších informací, vyšší podniková kultura, zkušenosti s novými technologiemi, vyšší úspěšnost projektů, zvýšení hodnoty intelektuálního kapitálu, snížení rizika sporů a celková přidaná hodnota podniku. Investice do IS/IT mají zpravidla také velký vliv jak na zaměstnance, tak na zákazníky. Přínosy pro zaměstnance jsou zlepšení pracovního prostředí, vyšší loajalita a pracovní morálka zaměstnanců, zvýšení kvalifikace pracovníků atd. Zákazníci mimo výše uvedeného většinou zaznamenají kvalitnější služby, jsou spokojenější a věrnější. Hlavním problémem neviditelných přínosů je, že jejich kvantifikace a možnost vyjádření v peněžních jednotkách je buď nemožná nebo možná jen s velkými obtížemi a nepřiměřenými náklady. Proto mohou být takovéto přínosy manažery ignorovány a rozhodování o zavedení určité IS/IT tím může být značně ovlivněno. Neschopnost zdůvodnit opodstatněnost investice do určité technologie kvůli neschopnosti kvantifikace přínosů přináší nejistotu do rozhodovacích procesů a může vést k nesprávným závěrům [3]. Neviditelné přínosy staví manažery do obtížné pozice a názory na to, jak s nimi nakládat, se v počátcích zavádění IS/IT velmi lišily. Problém investic do IS/IT způsobený existencí neviditelných přínosů bývá nejčastěji řešen třemi způsoby [3]: 1) Investice do IS/IT je i přes odpor kalkulantů realizována, protože je považována za důležitou. 3 Označení druhé skupiny přínosů bylo odvozeno od anglického označení intangibles. V českém i anglickém jazykovém prostředí se můžeme setkat i s jinými označeními této skupiny přínosů, jako jsou například měkké přínosy (soft benefits). V textu bude ale jednotně používáno označení neviditelné přínosy. 4 Samotná definice neviditelnosti závisí na kontextu použití. Pokud uvažujeme neviditelné přínosy z pohledu finančních analytiků, jsou problematické, protože neexistují žádné standardy, které by je přesně vymezovaly a umožňovaly jejich kvantifikaci. 862

5 2) Viditelné přínosy plynoucí z úspor jsou nadhodnoceny, aby bylo možné investici finančně odůvodnit v domnění, že budoucí neviditelné přínosy toto nadhodnocení vykompenzují. 3) Manažeři rezignují na investice do IS/IT. Ani jeden z těchto postojů ale není správný. Investování na základě nadhodnocených přímých úspor nebo na základě pouhého subjektivního přesvědčení není správným řešením. Může se stát, že se očekávané nepřímé přínosy ze zavedení IS/IT nedostaví včas nebo dokonce vůbec. Rezignace na investování do IS/IT může být existenčně nebezpečná pro budoucí vývoj podniku. Tyto zkušenosti mohu pak vést k všeobecné nedůvěře ve smysl investování do IS/IT. Zkušenosti některých podniků ale ukázaly, že hodnota některých neviditelných přínosů, které byly z hodnocení původně vyloučeny, může být mnohem vyšší než viditelné přínosy [9]. Existuje zde přirozená tendence popisovat přínosy zavedení IS/IT ve velmi obecných pojmech. Aby bylo možné daný přínos kvantifikovat, je nutné jej popsat konkrétněji. Přínos původně popsaný v obecné a nekvantifikovatelné rovině musíme postupně analyzovat a dekomponovat do velmi jednoduchých základních složek, které svou podstatou umožňují kvantifikaci [3]. Jeden obecně popsaný přínos IS/IT může znamenat celou řadu dílčích změn, které lze kvantifikovat v peněžních jednotkách [7]. Zároveň je nezbytné vyloučit duplicitní započítávání konkrétních kvantifikovatelných efektů. V této souvislosti se doporučuje řadit efekty spíše podle jejich charakteru než podle příčin vzniku. Přínosy z investic do IS/IT se často projeví až s určitým časovým odstupem od jejich implementace, protože se je musí pracovníci i zákazníci nejdříve naučit efektivně využívat [1]. Doba zpoždění závisí na složitosti a komplexnosti dané technologie. Může to být několik dní, měsíců nebo dokonce let. Musíme si ale uvědomit, že otázka, zda zahrnout neviditelné přínosy do hodnocení investice do IS/IT není vhodná. Měli bychom se spíše ptát, jak tyto přínosy zahrnout. Keen a Digrius definují ve své publikaci pět způsobů, jak lze s neviditelnými přínosy nakládat [4]: vyloučení neviditelných přínosů ze všech ekonomických procesů, použití neviditelných přínosů po individuálním zvážení jednotlivých případů, použití všech zaznamenaných neviditelných přínosů a podněcování jejich vzniku, seskupení všech neviditelných přínosů a jejich kvantifikace jako souboru, převedení co možná nejvíce neviditelných přínosů na viditelné. Převod neviditelných přínosů na viditelné je značně výhodný z několika důvodů. Rozhodovací týmy často upřednostňují viditelné přínosy před neviditelnými, pro akcionáře jsou přehlednější a umožňují vytvářet kalkulace a rozpočty [4]. Ne všechny neviditelné přínosy ale můžeme přeměnit na neviditelné. Pro ty se nejčastěji používá hodnocení pomocí hodnotící škálové stupnice. Při identifikaci a kvantifikaci přínosů plynoucích z IS/IT by měl být uplatňován tento postup [9]: 1) identifikace existujících přínosů a jejich popis, 2) předefinování nekvantifikovatelných přínosů na přínosy kvantifikovatelné, 3) odhad jejich přibližné hodnoty, 4) hodnocení přínosů pomocí odhadů nákladů a úspor, 5) rozhodnutí, zda přínos bude mít významný vliv na ziskovost projektu, 6) pokud je vliv významný, zlepšení přesnosti odhadu, 7) zajištění dosažení přínosů, 8) konečné hodnocení. 4.2 Průzkum v České republice Výzkum prováděný v organizacích v ČR zjišťoval informace o: výdajích do IS/IT jako procento ročního obratu organizace, metodách hodnocení investic do IS/IT, způsobech vyhodnocování přínosů IS/IT, charakteristice přínosů IS/IT, vlivech působících na dosahování přínosů IS/IT (vnější a vnitřní). 863

6 Celkově tento výzkum vypovídá o akciových společnostech s počtem zaměstnanců 501 až 5000 z osmi odvětví a to: průmysl,výroba a rozvod energií a vody, stavebnictví, obchod, doprava, služby, veřejná správa, školství a věda. My se zaměříme především na výsledky prvního, třetího a čtvrtého bodu. Roční výdaje do IS/IT byly zjišťovány procentem z celkových ročních obratů organizací. Bohužel se nedá vytvořit seriózní závěr, vzhledem k různorodosti odvětví a nevyváženosti zastoupení respondentů. Pro každé odvětví zvlášť lze stanovit procentuelní průměr. V dopravě bylo toto procento nejvyšší a to přibližně 7,9 %, následují organizace poskytující služby 4,75 %, veřejná správa 3,41 %, výroba a rozvod energií a vody 1,45 %, stavebnictví 1,35 %, průmysl 1,21 % a nejméně pak u obchodu 0,97 %. Více než polovina respondentů nesleduje výdaje z hlediska struktury. Největší množství výdajů organizace investují do hardwaru 32 %, méně pak do softwaru a osobních výdajů 20 %, do externích služeb 11 %, počítačových sítí komunikace 11 % a ostatní 6 %. Ve 46 % organizací se přínosy z IS/IT vůbec nehodnotí a pokud ano, pak s určitou periodou, obvykle roční (29 %) nebo po ukončení projektu (25 %). V hodnocení přínosů je na prvním místě zlepšení podpory rozhodovacích procesů v organizaci, protože kvalitní informace zvyšují efektivitu rozhodování a tím i efektivnost činnosti celé organizace. Dalšími ukazateli byly: zvýšení produktivity a snížení nákladů, podpora stávajících procesů v organizaci, zlepšení koordinace procesů v organizaci, zlepšení podpory interních zákazníků (uživatelů). 4.3 Problémy při hodnocení přínosů Hodnocení přínosů plynoucích ze zavedení a používání IS/IT je značně problematické. Existují čtyři hlavní oblasti, které způsobují problémy se hodnocením přínosů z IS/IT a také zároveň vysvětlují, proč bylo vyčíslení hodnoty přínosů IS/IT v minulosti tak nespolehlivé [10]: Identifikace přínosů - aby projekt zavádějící IS/IT byl úspěšný, je nutné potenciální přínosy identifikovat co nejdříve ve vývojovém cyklu projektu. Ideální přínosy lze identifikovat a kvantifikovat ještě před zahájením samotného projektu. Nelze ale vytvářet definitivní tvrzení o všech přínosech, které díky IS/IT vzniknou. Identifikace přínosů plynoucích z IS/IT - IS/IT mají v podnicích často určitou integrační roli, při které sjednocují řadu podnikových procesů, problémů a zdrojů. Z tohoto důvodu není snadné určit, jaký přínos je výsledkem zavedení IS/IT a jaký je výsledkem integrace podnikových procesů. Viditelné a neviditelné přínosy - většina IS/IT nevytváří pouze viditelné přínosy, které lze snadno identifikovat, kvantifikovat a zahrnout do rozpočtů, ale také neviditelné přínosy, které jsou pro tyto účely značně problematické. Vývoj přínosů - při plánování samotné investice do IS/IT je velmi obtížné v současném, dynamicky se vyvíjejícím prostředí s předstihem vytvořit komplexní přehled přínosů. Každý projekt bude zahrnovat určité přínosy, které budou zřetelné a udržitelné během jistého časového úseku. Jiné přínosy se ale objeví v průběhu života projektu. 5 ZÁVĚR Používání vyspělých informačních technologií je jedním z nejvýznamnějších faktorů konkurenceschopnosti národní ekonomiky i jednotlivých podniků. Podniky stále usilují o snižování nákladů, zkracování doby vývoje a výroby produktů. Uvnitř podniků jsou informační technologie chápány jako nutná podmínka konkurenceschopnosti a prosperity. Pořízení i udržování informačních technologií vyžadují značné finanční náklady i dostatečně kvalifikované uživatele. Je nezbytné novým informačním technologiím správně porozumět a umět je efektivně využívat ve svůj prospěch. Neschopnost efektivního a správného využívání může způsobit podnikům značné finanční ztráty i snížení konkurenceschopnosti. 864

7 Poďakovanie: příspěvek vznikl za podpory projektu GAČR No. 402/07/1495 (Hodnocení přínosů vyspělých technologií). POUŽITÁ LITERATÚRA [1] DEVARAJ, S., KOHLI, R. The IT payoff : measuring the business value of information technology investments. New Jersey : Prentice Hall, s. ISBN [2] FROULÍK, R. Nová ekonomika a globální informační společnost (on-line). Přístup z Internetu: (cit ). [3] HÁJEK, L., HYNEK, J., JANEČEK, V. Hodnocení investic do vyspělých technologií. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, s., ISBN [4] KEEN, J. M., DIGRIUS, B. Making Technology Investments Profitable : ROI Road Map to Better Business Cases. New Jersey : Wiley and Sons, s., ISBN [5] Leslie P., LESTER, S. Beyond the IT Produktivity Paradox. Chichester : John Wiley and Sons, s ISBN [6] LUCAS, H. C. Information Technology and the Productivity Paradox : Assessing the Value of Investing in IT. Oxford : Oxford University Press, ISBN [7] MOLNÁR, Z. Efektivnost informačních systémů : systémová integrace. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN X. [8] Molnár, Z. Efektivnost IS/IT 2000 (on-line). Přístup z Internetu: (cit ). [9] PRIMROSE, P. L. Investing in Manufacturing Technology. 1st. ed. London : Chapman and Hall, s. ISBN [10] REMENYI, D., MONEY, A., SHERWOOD-SMITH, M. The effective measurement and management of IT costs and benefits. 2nd ed. Oxford : Butterworth-Heinemann, s. ISBN [11] ŘEZNÍČKOVÁ, P. Metody hodnocení efektivnosti investic do IS/IT. Hradec Králové, 2008, 45 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra ekonomie. [12] TVRDÍKOVÁ, M. Zavádění a inovace informačních systémů ve firmách. 1. vyd. Praha : Grada, s., ISBN [13] UČEŇ, P. Metriky v informatice : jak objektivně zjistit přínosy informačního systému. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN [14] VALENTA, R. Hodnocení investic do informačních technologií. Hradec Králové, s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra informačních technologií. [15] ZLATUŠKA, J. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU. 1998, roč. 8, č. 4, s ISSN Kdo neinvestuje do IT, zhubne (on-line). Přístup z Internetu: (cit ). 865

Podnikové informacní systémy investice a efekty

Podnikové informacní systémy investice a efekty Podnikové informacní systémy investice a efekty Odhad nasycenosti trhu vybranými aplikacemi z pohledu dodavatelu v CR na pocátku roku 2006 15 10 Pocet kladných odpovedí 5 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Více

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ŽIVOTNÍ CYKLUS IS Stejně jako stroje a technologické linky, které jsou pořízeny, provozovány a následně, po opotřebování vyřazeny, má i informační systém svůj

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Informační strategie Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 23 1 Firemní strategie Firma Poslání Vize Strategie Co chceme? Kam směřujeme? Jak toho dosáhneme? Kritické faktory úspěchu CSF 23 2 Strategie

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Outsourcing & Cloud. v českých firmách

Outsourcing & Cloud. v českých firmách Outsourcing & Cloud v českých firmách Už jste asi slyšeli: Firmy dnes dávají jen nanejvýš 30 % IT rozpočtu na podporu růstu společnosti a generovaní nového businessu. Bez potřebných investic do nových

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 4. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A OBCHOD Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

Návrh a management projektu

Návrh a management projektu Návrh a management projektu Metody ekonomického posouzení projektu ČVUT FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ strana 1 Ing. Vladimír Jurka 2013 Ekonomické posouzení Druhy nákladů a výnosů Jednoduché metody

Více

Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Projekt reg. č.: CZ.1.04/3.4.04/88.00372 je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR, název projektu: PODNIKATELSKÝ MINIINKUBÁTOR. Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

FINANČNÍ A INVESTIČNÍ ČINNOST PODNIKU FINANČNÍ ŘÍZENÍ

FINANČNÍ A INVESTIČNÍ ČINNOST PODNIKU FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍ A INVESTIČNÍ ČINNOST PODNIKU FINANČNÍ ŘÍZENÍ Cíle FŘP: udržení finanční stability, maximalizace hodnoty majetku (akcionářů), integrace činností, uspokojení zákazníků, dosahovat stálé likvidity.

Více

v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání

v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání Podpora rozhodování v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání HanušRais Business DevelopmentManager SAS Institute ČR s.r.o. Agenda Úvod - Profil SAS Institute Pojem Business

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Vytváření důvěry manažerů byznysu a IT

Vytváření důvěry manažerů byznysu a IT MBI, Management byznys informatiky Vytváření důvěry manažerů byznysu a IT reflexe v modelu MBI Jan Dohnal Katedra softwarového inženýrství, FIT, ČVUT MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Vytváření

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Metoda HOS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Metoda HOS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Metoda HOS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 41 1 Hodnocení vyváženosti IS/IT 3 2 1 321 Vysoká úroveň Střední úroveň Nízká úroveň 0 Hardw are Softw are Orgw are Metoda HOS 3 41 2 Úroveň IS 3 2

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Podniková ekonomika a management. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Podniková ekonomika a management. pro studenty studující od roku 2011/2012 Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Podniková ekonomika a management pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika V první fázi studia oboru Manažerská

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23 Úvod 9 Kapitola 1 Od globalizace k ekonomickému růstu 11 1.1 Globalizace 11 1.2 Konkurenceschopnost a ekonomický růst 12 1.3 Strukturální změny a ekonomický růst 17 1.4 Ekonomický růst a výrobní faktory

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel.

Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel. 1 Informační systémy Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Konzultace: pondělí 10 00 11 00 nebo dle dohody Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz tel.: 485 352 442 Přednášky: úterý 12 30 H35 Cvičení: Mgr.

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

HODNOCENÍ NÁVRATNOSTI INFORMAČNÍHO SYSTÉMU V PODNIKU

HODNOCENÍ NÁVRATNOSTI INFORMAČNÍHO SYSTÉMU V PODNIKU HODNOCENÍ NÁVRATNOSTI INFORMAČNÍHO SYSTÉMU V PODNIKU Renáta Myšková Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav ekonomiky a managementu Abstract: The aim of the article is to describe practically

Více

Investiční činnost v podniku. cv. 10

Investiční činnost v podniku. cv. 10 Investiční činnost v podniku cv. 10 Investice Rozhodování o investicích jsou jedněmi z nejdůležitějších a nejobtížnějších rozhodování podnikového managementu. Dobré rozhodnutí vede podnik k rozkvětu, špatné

Více

CRM A KONKURENCESCHOPNOST VYBRANÝCH FIREM

CRM A KONKURENCESCHOPNOST VYBRANÝCH FIREM NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII CRM A KONKURENCESCHOPNOST VYBRANÝCH FIREM Jan NĚMEČEK Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra ekonomie e-mail: jan.nemecek@uhk.cz Abstrakt

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) (Aktualizovaná verze 04/05) Úvodní charakteristika předmětu: Cílem jednosemestrálního předmětu Investiční a finanční

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje?

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013 Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ AL-Consulting s.r.o. Metody strategického poradenství v dnešní době

Více

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Investiční činnost Pojem investování vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Druhy investic 1. Hmotné investice vytvářejí

Více

Jak splním svoje očekávání

Jak splním svoje očekávání Jak splním svoje očekávání Zlatá investice SPOLEHLIVÝ PARTNER PRO ÚSPĚŠNÉ INVESTOVÁNÍ Proč investovat do zlata? Cena (USD) Vývoj ceny zlata v letech 2000 až 2012 Zdroj: Bloomberg Investice do zlata je

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více

FINANCOVÁNÍ PODNIKU. Mgr. Ing. Šárka Dytková

FINANCOVÁNÍ PODNIKU. Mgr. Ing. Šárka Dytková FINANCOVÁNÍ PODNIKU Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5.

Více

Obsah ČÁST I JAK SE UCHÁZET O ZÁKAZNÍKY NA WEBU KAPITOLA 1

Obsah ČÁST I JAK SE UCHÁZET O ZÁKAZNÍKY NA WEBU KAPITOLA 1 Obsah O autorech 11 Poděkování 13 Předmluva 15 Úvod 17 Proč byste se měli přečíst tuto knihu 17 Co tato kniha obsahuje 18 Jak používat tuto knihu 19 Zpětná vazba od čtenářů 20 Errata 20 ČÁST I JAK SE UCHÁZET

Více

Oponentní vyjádření k analýze outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10. Městská část Praha 10

Oponentní vyjádření k analýze outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10. Městská část Praha 10 Oponentní vyjádření k analýze outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Městská část Praha 10 Finální verze 2.3.2015 1 Předmět zakázky a přístup k realizaci 1.1 Předmět zakázky Předmětem tohoto oponentního vyjádření

Více

1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2.

1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2. 1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2. Neomezené ručení znamená, že podnikatel ručí za závazky podniku:

Více

MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče

MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008 Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče Měření výkonnosti Slovo výkonnost je českou obdobou slova performance

Více

Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému

Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 2.2.2013

Více

Sestavení energetického plánu města

Sestavení energetického plánu města Sestavení energetického plánu města Poté co byly vybrány prioritní činnosti a projekty pro zařazení do městského energetického programu v kroku 6, zbývá vypracovat konečný návrh, který bude předložen městské

Více

SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ

SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ Distanční studijní opora Karel Skokan František Huňka Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Martin Jakubička Ústav výpočetní techniky MU, Fakulta Informatiky MU Osnova Ohlédnutí za minulým rokem Úvod do problematiky Správa aktiv Ohlédnutí za minulým rokem loňský příspěvek zaměřen na specifikaci,

Více

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ)

OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ) Příloha č. 4 OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ) 1 Identifikační údaje žadatele o podporu 1.1 Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ 1.2 Jméno a příjmení osoby statutárního zástupce žadatele/osoby oprávněné jednat

Více

Co je strategie firmy?

Co je strategie firmy? Co je strategie firmy? Strategie firmy: stanovuje konkrétní cíle podnikání na delší období (3-5 let) a definuje způsob, jak efektivně těchto cílů dosáhnout je klíčová pro úspěch podniku a jeho dlouhodobé

Více

Management. Rozhodování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Management. Rozhodování. Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Management Rozhodování Ing. Vlastimil Vala, CSc. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

Manažerské účetnictví v praxi Tomáš Petřík

Manažerské účetnictví v praxi Tomáš Petřík Manažerské účetnictví v praxi Tomáš Petřík Moderní metoda řízení podniku jde za hranice pouhého informačního nástroje. Nástroj, který se vyvíjel už od první poloviny minulého století představuje Tomáš

Více

PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR LABOUR PRODUCTIVITY AS A FACTOR OF SUSTAINABLE ECONOMIC DEVELOPMENT OF THE CR AGRICULTURE Úvod Základním předpokladem

Více

Market Intelligence Cesta k poznání trhu

Market Intelligence Cesta k poznání trhu Market Intelligence Cesta k poznání trhu Petr Šmíd, Consulting České spořitelny, a.s. smid@consultingcs.cz INSOURCE 2008:Konference o profesionálních informačních zdrojích pro obchod, management, marketing

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Principy a pravidly finančního řízení Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ V EU Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického

Více

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Investičníčinnost. Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie. Podnikové pojetí investic

Investičníčinnost. Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie. Podnikové pojetí investic Investičníčinnost Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie Podnikové pojetí investic Klasifikace investic v podniku 1) Hmotné (věcné, fyzické, kapitálové) investice 2) Nehmotné

Více

Procesní řízení. Hlavní zásady a praxe dodavatele Komix

Procesní řízení. Hlavní zásady a praxe dodavatele Komix Procesní řízení Hlavní zásady a praxe dodavatele Komix 1 Obsah prezentace Teoretická část (menšího objemu) orientace na zákazníka hodnocení procesu podmínky procesního řízení cyklus zlepšování procesu

Více

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zefektivnění podniku Zajištění vyšší hodnoty pro vlastníky Důvody restrukturalizace podniku Sanace podniku Řešení podnikové krize při

Více

VÝUKA HOTELOVÉHO SOFTWARU MICROS FIDELIO NA VŠH

VÝUKA HOTELOVÉHO SOFTWARU MICROS FIDELIO NA VŠH VÝUKA HOTELOVÉHO SOFTWARU MICROS FIDELIO NA VŠH Martina SOCHŮRKOVÁ Resumé: Příspěvek pojednává o významu informačních a komunikačních technologií pro oblast hotelnictví. Představuje pojmy jako Property

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo

Více

Novela zákona o daních z příjmů právnických osob Možnosti snížení daňové povinnosti prostřednictvím odpočtu na výzkum a vývoj

Novela zákona o daních z příjmů právnických osob Možnosti snížení daňové povinnosti prostřednictvím odpočtu na výzkum a vývoj Novela zákona o daních z příjmů právnických osob Možnosti snížení daňové povinnosti prostřednictvím odpočtu na výzkum a vývoj RNDr. Antonín Weber Září 2014 Zdroje veřejného financování využitelné na podporu

Více

N i investiční náklady, U roční úspora ročních provozních nákladů

N i investiční náklady, U roční úspora ročních provozních nákladů Technicko-ekonomická optimalizace cílem je určení nejvýhodnějšího řešení pro zamýšlenou akci Vždy existují nejméně dvě varianty nerealizace projektu nulová varianta realizace projektu Konstrukce variant

Více

Studie efektivity EDI komunikace 2011. Průzkum mezi uživateli Systému GS1 v České republice

Studie efektivity EDI komunikace 2011. Průzkum mezi uživateli Systému GS1 v České republice Studie efektivity EDI komunikace 2011 Průzkum mezi uživateli Systému GS1 v České republice 2 Efektivní přenos a zpracování dokladů v rámci jednotlivých obchodních transakcí je cílem GS1 v oblasti elektronické

Více

Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia. Integrační platforma innosys. Květen 2014

Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia. Integrační platforma innosys. Květen 2014 Řízení výkonnosti nemovitostního portfolia Integrační platforma innosys Květen 2014 Technologické trendy 2014 Narušitelé zavedených postupů Kognitivní analýza Industrializace zdrojů mas Blízká setkávání

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY únor 2004 Materiál Analýzy vlivu firem podpořených investičními

Více

ČD Telematika a.s. Efektivní správa infrastruktury. 11. května 2010. Konference FÓRUM e-time, Kongresové centrum Praha. Ing.

ČD Telematika a.s. Efektivní správa infrastruktury. 11. května 2010. Konference FÓRUM e-time, Kongresové centrum Praha. Ing. ČD Telematika a.s. Efektivní správa infrastruktury 11. května 2010 Konference FÓRUM e-time, Kongresové centrum Praha Ing. František Nedvěd Agenda O společnosti ČD Telematika a.s. Efektivní správa konfigurací

Více

Trendy: Růst významu analytického reportingu. Tomáš Pospíšil, Oracle Czech Olomouc, 6.3.2014

Trendy: Růst významu analytického reportingu. Tomáš Pospíšil, Oracle Czech Olomouc, 6.3.2014 Trendy: Růst významu analytického reportingu Tomáš Pospíšil, Oracle Czech Olomouc, 6.3.2014 Témata Údaje, informace, poznání Analytický reporting opravdu to někdo potřebuje? Aktivní

Více

Analýza návratnosti investic/akvizic

Analýza návratnosti investic/akvizic Analýza návratnosti investic/akvizic Klady a zápory Hana Rýcová Charakteristika investice: Investice jsou ekonomickou činností, kterou se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice FORMULACE, VÝBĚR A IMPLEMENTACE STRATEGIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů.

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. O SPOLEČNOSTI Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. Principem naší práce je systematický, celistvý přístup k příležitostem a řešení problémů v kontextu dlouhodobého

Více

Vertikáln. lní integrace versus. cui bono? Martin Kvizda. Masarykova univerzita v Brně

Vertikáln. lní integrace versus. cui bono? Martin Kvizda. Masarykova univerzita v Brně Vertikáln lní integrace versus separace v železniční dopravě cui bono? Martin Kvizda Masarykova univerzita v Brně říjen 2007 Struktura příspp spěvku Úvodní teze Cíl Ekonomická specifika železnice Technická

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

Úvod do Softwarového inženýrství, trendy IS/ IT. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Úvod do Softwarového inženýrství, trendy IS/ IT. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Úvod do Softwarového inženýrství, trendy IS/ IT Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Vliv IT na změny ve společnosti Vznik nových produktů (platební karty, digitální kamery,

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT

KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT Business model KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU Obchodní, organizační, personální plán, IT Mapa cílů Vyšší zisk Vyšší tržby Finanční stabilita image Rozšíření na další trhy Navýšení stávajícíc h tržních podílů Udržení

Více

Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu

Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu Tematické okruhy diplomových (magisterských) prací pro akademický rok 2014/15 Katedra podnikání a managementu doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. doc. Ing. Milan Michalko, Ph.D.

Více

Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ

Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ projekt (příklad projektové fiše) 1) název a lokalizace projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ Místo realizace a oblast dopadu projektu: obec Dolní Hodolany a Pardubický

Více

Elektronizace projektového řízení a nástroje komunikace

Elektronizace projektového řízení a nástroje komunikace Odůvodnění účelnosti nadlimitní veřejné zakázky Elektronizace projektového řízení a nástroje komunikace podle 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění a v souladu s prováděcí

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce. pro studenty studující od roku 2011/2012 Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika

Více

Metodika SWOT analýzy

Metodika SWOT analýzy Metodika SWOT analýzy Praha, 7. 1. 2011, 23:42 Strategické řízení firmy využívá pro svá rozhodování několik analýz. K těm nejvíce známým patří SWOT analýza. Její význam je neoddiskutovatelný, neboť její

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

Semestrální práce z předmětu MAB

Semestrální práce z předmětu MAB Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Semestrální práce z předmětu MAB Modely investičního rozhodování Helena Wohlmuthová A07148 16. 1. 2009 Obsah 1 Úvod... 3 2 Parametry investičních

Více

Kapitálová struktura a její optimalizace

Kapitálová struktura a její optimalizace Kapitálová struktura a její optimalizace Kapitálová struktura Charakteristika: V ČR: - Je charakterizována mnoha způsoby - Prof. Valach ji definuje jako strukturu dlouhodobého kapitálu podniku - Někteří

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy PODNIKATEL Vytváří podnikatelský model v daném oboru podnikání Definuje svého zákazníka

Více

ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Časová hodnota peněz Každou peněžní operaci prováděnou v současnosti a zaměřenou do budoucnosti

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Nabídka Inovačních voucherů

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Nabídka Inovačních voucherů MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Nabídka Inovačních voucherů MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více