INVESTICE DO IS/IT. Svobodová Libuše. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "INVESTICE DO IS/IT. Svobodová Libuše. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu libuse.svobodova@uhk.cz."

Transkript

1 INVESTICE DO IS/IT Svobodová Libuše Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu Abstrakt Příspěvek je zaměřen na vybrané aspekty investování do IS/IT. Úvodní kapitola této práce vysvětluje základní aspekty rozvoje informační společnosti. V druhé kapitole se budeme věnovat investicím do IS/IT. V této části zveřejníme i výsledky dotazníkového šetření v USA. V další části se zaměříme na výdaje, které jsou spojeny s investicemi do IS/IT. Ve čtvrté části se budeme věnovat přínosům, které plynou z využívání IS/IT. Zaměříme se nejen na klasifikaci přínosů, ale i na problémy při hodnocení přínosů a zveřejníme další části výsledků dotazování, které proběhlo v České republice. Kľúčové slová: investice, informační společnost, technologie, přínosy, hodnocení 1 ÚVOD - PŘEDSTAVENÍ PROBLEMATIKY INVESTIC DO IS/IT Během posledních několika desetiletí došlo k obrovským změnám a pokrokům v oblasti rozvoje, používání i chápání informačních technologií. S informačními technologiemi se v současné době setkáváme prakticky na každém kroku, a proto často hovoříme o informační společnosti 1. Činíme tak především v souvislosti s nárůstem množství a významu informací, globalizačními tendencemi, využíváním digitálního zpracování informací a rychlostí jejich přenosu v souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií (ICT). Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která prostupuje všemi tradičními ekonomickými i společenskými činnostmi a vytváří zcela nové příležitosti a postupy, které výrazně ovlivňují charakter společnosti [14]. Posun směrem k informační společnosti se dotkl snad všech oblastí lidského života. Potřeba maximalizace efektivity investic do informačních technologií stále stoupá, a to především proto, že manažeři mnoha podniků docházejí ke zjištění, že přínosy z investic do informačních technologií nedosáhly očekávaných výsledků. Vývoj v oblasti informačních technologií dospěl v posledních dvaceti letech do paradoxní situace, kdy celosvětové statistiky jasně ukazují, že výdaje do informačních technologií trvale rostou a přitom si manažeři neustále stěžují na to, že jim tyto investice nepřinášejí očekávaný užitek [7]. Pokud se zabýváme investicemi, často vyvstane problém hodnocení efektivnosti IS/IT, který spočívá v tom, že neumíme dostatečně přesně a objektivně přínosy informačních systémů měřit, protože se kumulují s celou řadou dalších faktorů působících na systém řízení a na celkovou efektivnost firmy. Rozhodnutí o informačním systému firmy či instituce jsou rozhodnutími strategické povahy a jejich důsledky se projeví až v delším časovém horizontu. Za toto období se také podstatně změní okolí informačního systému firmy. Problém spočívá v tom, že hodnotíme-li přínosy před realizací inovace našich IS/IT, vycházíme z hypotetických podmínek, jejichž splnění nemůžeme zaručit, takže jde v každém případě o hrubý odhad přínosů. Hodnotíme-li však přínosy pouze zpětně (kvůli zdůvodnění vložených investic do IS/IT), je obtížné určit, co do nich zahrnout, co je přínosem z nového informačního systému a co z jiných aktivit firmy. 1 Hlavními rysy informační společnosti jsou převaha práce s informacemi, interaktivita, integrace a globalizační tendence. Z technologického pohledu lze říci, že informační společnost je společnost s vysokou mírou využívání informačních a komunikačních technologií založených na prostředcích výpočetní techniky a s nimi spojenou digitalizací. Informační společnost tak v podstatě označuje společnost v období nové ekonomiky [3]. 859

2 2 INVESTICE DO IS/IT Výše investic do IS/IT v několika posledních desetiletích enormně vzrostla. Firmy považují IS/IT za klíč k úspěchu a nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti. Můžeme ale očekávat návratnost investice do IS/IT a skutečné zvýšení efektivnosti podnikových procesů? Úspěch dané investice do IS/IT je úzce spjat s inovačními a zdokonalovacími procesy [10]. Pokud bylo například inovačním cílem zvýšit produktivitu, potom musíme investici do IS/IT posuzovat podle toho, zda se produktivitu opravdu podařilo zvýšit. Zavedení vyspělé technologie má přinést pozitivní změnu především v určitém místě hodnototvorného řetězce, tedy i v konkrétním místě organizační struktury [4]. Investice do IS/IT je efektivní, pokud je poměr mezi užitkem, který z IS/IT získáme, a výdaji, které jsme na získání tohoto užitku vynaložili, ale také časem potřebným na získání tohoto užitku a riziky spojenými s tím, že tohoto očekávaného užitku nedosáhneme, vyrovnaný [7]. Investované prostředky nazýváme výdaji do IS/IT a očekáváme, že nám přinesou určité přínosy. Zatímco výdaje na IS/IT zjistíme relativně snadno, přínosy se dostavují s určitým časovým odstupem. Při hodnocení efektivity investic do IS/IT si také musíme uvědomit, že některé investice jsou obtížně kvantifikovatelné v peněžních ukazatelích. Tyto investice mají určitou hodnotu pro danou firmu, ale jejich přínos nelze měřit. Přínosy z investic do IS/IT jsou celkově velmi obtížně hodnotitelné, protože existují ve viditelných i skrytých formách. Mezi tzv. neviditelné přínosy patří např. zvýšená pružnost výroby, vyšší kvalita výrobků, rychlejší služby, lepší přístup k obchodním informacím nebo zlepšení pověsti firmy. Investice do IS/IT mohou vytvářet jak přímé úspory, tak určitou přidanou hodnotu pro společnost [6]. Jako všechny investice i investice do IS/IT jsou závislé na různých faktorech. Klíčovým faktorem je časový horizont, který představuje předpokládanou dobu používání dané IS/IT. Neustálý vývoj nových IS/IT způsobuje jejich rychlé zastarávání, proto je nezbytné počítat nejen s pravidelnými náklady na provoz a údržbu, ale také s náklady na budoucí inovace. Je dobré volit takové IS/IT, které jsou nové, ale zároveň funkčně prověřené a je zde reálná možnost, že budou i nadále inovovány. Aby investice do IS/IT byla skutečně efektivní, je nezbytné transformovat určité procesy ve firmě a přizpůsobit je dané technologii. Příkladem takovýchto transformací může být zavedení IS/IT do oblasti bankovnictví a telekomunikací, kde byla realizována např. automatizace plateb nebo přepojování hovorů. Investice do IS/IT je třeba hodnotit v mnoha fázích vývoje [5]. Před zavedením nových IS/IT hodnotíme jejich předpokládanou úspěšnost a budoucí přínosy. Po zavedení nových IS/IT zvažujeme, zda investice byla opravdu efektivní. Pro hodnocení efektivity investic do IS/IT nejdříve definujeme hodnotící metody a následně vybíráme metodu nejvhodnější pro konkrétní investici. Každá metoda je aplikovatelná pouze za určitých podmínek. 2.1 Průzkum v USA Průzkum nazvaný Unisys Information Technology ROI Study, který provedla firma Unisys v roce 2001 v USA zjišťoval, jaká mají rozhodující pracovníci očekávání od investic do IT [16]. Výzkum rozdělil firmy do tří skupin: Pozitivně hodnotí investice do IT 43,5 % respondentů Investice do IT hodnotí vyrovnaně s návratností 42,5 % respondentů Negativně hodnotí investice do IT 14 % respondentů Výzkum dále ukázal, že jako nejlépe investující firmy byly hodnoceny ty, které utrácely nejvíce. Zatímco ostatní dvě skupiny se shodují v názoru investovat promyšleněji. Lze odvodit, že firmy, které nahlížejí na investice pozitivně, investují do IT podle dobře připraveného plánu rozvoje IT a ví do čeho investovat pro maximální užitek. Pracovníci s pozitivním názorem na investice do technologií dokázali pojmenovat zvýšenou efektivitu a návratnost jako přínos [16]. Pozitivně smýšlející firmy byly schopny dobře obhájit své investice do IT a jako investice s nejvyšší návratností označily: servery 76 %, 860

3 software 72 %, pracovní stanice 68 %, personální technologie 48 %. 3 VÝDAJE NA IS/IT Hodnocení efektivnosti do IS/IT neznamená pouze hledání přínosů, ale také sledování, jaké peníze za IS/IT vydáváme [7]. Vyčíslení výdajů není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled. Investice do IS/IT jsou úzce svázány s podnikovými procesy, proto musíme zahrnout nejen zjevné výdaje na IS/IT, ale také výdaje na změnu procesů a organizační změny vzniklé v souvislosti se zavedením IS/IT, výdaje na změny pracovních postupů, výdaje za provoz a údržbu a výdaje za školení. Opomenutí výše uvedených výdajů by mohlo znamenat skrytá nebezpečí pro hospodaření firmy. Výdaje na IS/IT můžeme zásadně klasifikovat podle tří hledisek: časového, druhového a aplikačního [7]. Časové hledisko: plánování, pořízení, zavádění, provoz a údržba, likvidace. Druhové hledisko: hardware, software, pracovníci, služby, režie. Aplikační hledisko: toto hledisko umožňuje sledovat výdaje na konkrétní aplikaci. Z aplikačního hlediska se výdaje sledují pouze krátkodobě, většinou kvůli zhodnocení efektivnosti zavedení nové aplikace. Sledování výdajů aplikačním hlediskem má smysl jen v případech, kdy známe i přínosy daných technologií. V případě, že budeme sledovat výdaje pro účely srovnání s jinými organizacemi (např. sledování trendů u konkurence) potom nebudou zajímavé ani tak absolutní hodnoty jednotlivých hledisek, jako spíše relativní ukazatele. Srovnávacími hodnotami jsou dle [8] nejčastěji uváděny roční výdaje na IS/IT jako procento celkového ročního obratu, příjmů, tržeb podniku, nebo roční výdaje na IS/IT jako procento celkových ročních výdajů podniku. Často se také sledují roční mzdové výdaje na IS/IT jako procento celkových ročních výdajů na mzdy a platy, dále se sleduje poměr mezi výdaji na HW, SW a služby IS/IT, dále roční výdaje na IS/IT na pracovníka (řídící a THP pracovníci), případně procento výše ročních investic do IS/IT z celkového objemu ročních investic. 4 PŘÍNOSY PLYNOUCÍ Z VYUŽÍVÁNÍ IS/IT V předchozích kapitolách jsme definovali základní pojmy, které souvisí s investicemi do IS/IT a nastínili jsme také problematiku výdajů do IS/IT. V této kapitole budeme podrobně analyzovat jednotlivé typy přínosů, které z IS/IT vyplývají. Zhodnocení přínosů z IS/IT je poněkud složitější než hodnocení výdajů. Přínosy z IS/IT mohou zůstat poměrně dlouhou dobu skryté a někdy je nutné také využít informace z externích zdrojů, abychom zjistili, v jakém rozsahu investice do IS/IT napomáhají k prosperitě. IS/IT představují obrovský potenciál pro podniky, ekonomiky i společnost. V tržních ekonomikách se pro určení efektivní alokace zdrojů používají finanční kritéria. Aby byla možná alokace zdrojů v podobě investic do IS/IT, je nutné pochopit, kde lze přínosy z investic do IS/IT očekávat, jak je odhadnout a ohodnotit [6]. Hledání hodnoty IS/IT usnadňuje rozhodovací proces o investicích do IS/IT. 4.1 Klasifikace přínosů Přínosy, které plynou z využívání IS/IT můžeme klasifikovat dle různých kritérií a můžeme je zařadit do různých skupin. My se v článku zaměříme na následující klasifikaci: první skupina je tvořena přínosy, které jsou přímým důsledkem zavedení nové IS/IT. Jsou snadno identifikovatelné a kvantifikovatelné a často se označují jako přínosy viditelné. 2 Druhou skupinu přínosů tvoří přínosy 2 Označení této skupiny přínosů bylo odvozeno od anglického označení tangibles. V českém i anglickém jazykovém prostředí se můžeme setkat i s jinými označeními této skupiny přínosů. V textu bude ale jednotně používáno označení viditelné přínosy. 861

4 neviditelné. 3 Ty jsou charakteristické především tím, že jsou obtížně kvantifikovatelné v peněžních jednotkách a ne vždy je lze snadno identifikovat Viditelné přínosy Viditelné přínosy jsou historicky starší skupinou přínosů. Tyto přínosy jsou bezprostředně spjaty se zavedením dané technologie, jsou jejím přímým důsledkem a vznikají na místě, kde to bylo očekáváno a kde tedy bylo cílem takovýto efekt vyvolat [3]. Tyto přínosy lze snadno identifikovat a kvantifikovat. Viditelné přínosy jsou charakteristické pro primární zavádění IS/IT v jejich raných dobách vývoje, kdy bylo zavádění IS/IT spojeno s relativně jednoduchými cíli. Nejčastěji se jednalo o automatizace kancelářských a jiných rutinních procesů v podniku, jejichž přínosy bylo možné vyjádřit úsporou nákladů. Byly to především o účetní systémy nebo systémy skladového hospodářství, systémy pro obchodování s akciemi a jinými cennými papíry, rezervační systémy leteckých společností, systémy řízení leteckého provozu nebo systémy automatických plateb platebními kartami. I když prvotní zavádění těchto systémů bylo nákladné, úspory nákladů na pracovní síly a dalších provozních nákladů byly značné. Zavedením automatizovaných systémů se také snížila vysoká chybovost způsobená lidským faktorem Neviditelné přínosy Odrazem současného stupně vývoje IS/IT jsou především neviditelné přínosy 4. Jsou vyvíjeny a implementovány složité komplexní IS/IT, které jsou vzájemně integrovány. Dosažená zlepšení se neprojevují pouze tam, kde byly IS/IT implementovány, ale mohou se projevit kdekoliv jinde v podniku. Ani projevy přínosů nemusí být právě takové, jaké byly od daného investičního záměru očekávány. Takovéto přínosy, které se velice těžko identifikují a spojují s danou nově zavedenou technologií, jsou i obtížně kvantifikovatelné v peněžních jednotkách [3]. IS/IT musí být nedílnou součástí inovačních programů podniku a často vyžadují restrukturalizaci podnikových procesů. Jedině tak dosáhneme co největšího množství přínosů. Přínosy IS/IT nemohou být ale hodnoceny nezávisle na hodnocení procesu inovací. Nejvýznamnějšími a nejčastěji zmiňovanými neviditelnými přínosy jsou zvýšená flexibilita výroby, vyšší kvalita výrobků, rychlejší dostupnost výrobků a služeb, zlepšení dokumentace, lepší schopnost reagovat na potřeby a požadavky trhu, udržení si konkurenceschopnosti na trhu, zlepšení pověsti a dobrého jména podniku, vyšší efektivnost řízení, zkvalitnění rozhodovacího procesu díky dostupnosti kvalitnějších a aktuálnějších informací, vyšší podniková kultura, zkušenosti s novými technologiemi, vyšší úspěšnost projektů, zvýšení hodnoty intelektuálního kapitálu, snížení rizika sporů a celková přidaná hodnota podniku. Investice do IS/IT mají zpravidla také velký vliv jak na zaměstnance, tak na zákazníky. Přínosy pro zaměstnance jsou zlepšení pracovního prostředí, vyšší loajalita a pracovní morálka zaměstnanců, zvýšení kvalifikace pracovníků atd. Zákazníci mimo výše uvedeného většinou zaznamenají kvalitnější služby, jsou spokojenější a věrnější. Hlavním problémem neviditelných přínosů je, že jejich kvantifikace a možnost vyjádření v peněžních jednotkách je buď nemožná nebo možná jen s velkými obtížemi a nepřiměřenými náklady. Proto mohou být takovéto přínosy manažery ignorovány a rozhodování o zavedení určité IS/IT tím může být značně ovlivněno. Neschopnost zdůvodnit opodstatněnost investice do určité technologie kvůli neschopnosti kvantifikace přínosů přináší nejistotu do rozhodovacích procesů a může vést k nesprávným závěrům [3]. Neviditelné přínosy staví manažery do obtížné pozice a názory na to, jak s nimi nakládat, se v počátcích zavádění IS/IT velmi lišily. Problém investic do IS/IT způsobený existencí neviditelných přínosů bývá nejčastěji řešen třemi způsoby [3]: 1) Investice do IS/IT je i přes odpor kalkulantů realizována, protože je považována za důležitou. 3 Označení druhé skupiny přínosů bylo odvozeno od anglického označení intangibles. V českém i anglickém jazykovém prostředí se můžeme setkat i s jinými označeními této skupiny přínosů, jako jsou například měkké přínosy (soft benefits). V textu bude ale jednotně používáno označení neviditelné přínosy. 4 Samotná definice neviditelnosti závisí na kontextu použití. Pokud uvažujeme neviditelné přínosy z pohledu finančních analytiků, jsou problematické, protože neexistují žádné standardy, které by je přesně vymezovaly a umožňovaly jejich kvantifikaci. 862

5 2) Viditelné přínosy plynoucí z úspor jsou nadhodnoceny, aby bylo možné investici finančně odůvodnit v domnění, že budoucí neviditelné přínosy toto nadhodnocení vykompenzují. 3) Manažeři rezignují na investice do IS/IT. Ani jeden z těchto postojů ale není správný. Investování na základě nadhodnocených přímých úspor nebo na základě pouhého subjektivního přesvědčení není správným řešením. Může se stát, že se očekávané nepřímé přínosy ze zavedení IS/IT nedostaví včas nebo dokonce vůbec. Rezignace na investování do IS/IT může být existenčně nebezpečná pro budoucí vývoj podniku. Tyto zkušenosti mohu pak vést k všeobecné nedůvěře ve smysl investování do IS/IT. Zkušenosti některých podniků ale ukázaly, že hodnota některých neviditelných přínosů, které byly z hodnocení původně vyloučeny, může být mnohem vyšší než viditelné přínosy [9]. Existuje zde přirozená tendence popisovat přínosy zavedení IS/IT ve velmi obecných pojmech. Aby bylo možné daný přínos kvantifikovat, je nutné jej popsat konkrétněji. Přínos původně popsaný v obecné a nekvantifikovatelné rovině musíme postupně analyzovat a dekomponovat do velmi jednoduchých základních složek, které svou podstatou umožňují kvantifikaci [3]. Jeden obecně popsaný přínos IS/IT může znamenat celou řadu dílčích změn, které lze kvantifikovat v peněžních jednotkách [7]. Zároveň je nezbytné vyloučit duplicitní započítávání konkrétních kvantifikovatelných efektů. V této souvislosti se doporučuje řadit efekty spíše podle jejich charakteru než podle příčin vzniku. Přínosy z investic do IS/IT se často projeví až s určitým časovým odstupem od jejich implementace, protože se je musí pracovníci i zákazníci nejdříve naučit efektivně využívat [1]. Doba zpoždění závisí na složitosti a komplexnosti dané technologie. Může to být několik dní, měsíců nebo dokonce let. Musíme si ale uvědomit, že otázka, zda zahrnout neviditelné přínosy do hodnocení investice do IS/IT není vhodná. Měli bychom se spíše ptát, jak tyto přínosy zahrnout. Keen a Digrius definují ve své publikaci pět způsobů, jak lze s neviditelnými přínosy nakládat [4]: vyloučení neviditelných přínosů ze všech ekonomických procesů, použití neviditelných přínosů po individuálním zvážení jednotlivých případů, použití všech zaznamenaných neviditelných přínosů a podněcování jejich vzniku, seskupení všech neviditelných přínosů a jejich kvantifikace jako souboru, převedení co možná nejvíce neviditelných přínosů na viditelné. Převod neviditelných přínosů na viditelné je značně výhodný z několika důvodů. Rozhodovací týmy často upřednostňují viditelné přínosy před neviditelnými, pro akcionáře jsou přehlednější a umožňují vytvářet kalkulace a rozpočty [4]. Ne všechny neviditelné přínosy ale můžeme přeměnit na neviditelné. Pro ty se nejčastěji používá hodnocení pomocí hodnotící škálové stupnice. Při identifikaci a kvantifikaci přínosů plynoucích z IS/IT by měl být uplatňován tento postup [9]: 1) identifikace existujících přínosů a jejich popis, 2) předefinování nekvantifikovatelných přínosů na přínosy kvantifikovatelné, 3) odhad jejich přibližné hodnoty, 4) hodnocení přínosů pomocí odhadů nákladů a úspor, 5) rozhodnutí, zda přínos bude mít významný vliv na ziskovost projektu, 6) pokud je vliv významný, zlepšení přesnosti odhadu, 7) zajištění dosažení přínosů, 8) konečné hodnocení. 4.2 Průzkum v České republice Výzkum prováděný v organizacích v ČR zjišťoval informace o: výdajích do IS/IT jako procento ročního obratu organizace, metodách hodnocení investic do IS/IT, způsobech vyhodnocování přínosů IS/IT, charakteristice přínosů IS/IT, vlivech působících na dosahování přínosů IS/IT (vnější a vnitřní). 863

6 Celkově tento výzkum vypovídá o akciových společnostech s počtem zaměstnanců 501 až 5000 z osmi odvětví a to: průmysl,výroba a rozvod energií a vody, stavebnictví, obchod, doprava, služby, veřejná správa, školství a věda. My se zaměříme především na výsledky prvního, třetího a čtvrtého bodu. Roční výdaje do IS/IT byly zjišťovány procentem z celkových ročních obratů organizací. Bohužel se nedá vytvořit seriózní závěr, vzhledem k různorodosti odvětví a nevyváženosti zastoupení respondentů. Pro každé odvětví zvlášť lze stanovit procentuelní průměr. V dopravě bylo toto procento nejvyšší a to přibližně 7,9 %, následují organizace poskytující služby 4,75 %, veřejná správa 3,41 %, výroba a rozvod energií a vody 1,45 %, stavebnictví 1,35 %, průmysl 1,21 % a nejméně pak u obchodu 0,97 %. Více než polovina respondentů nesleduje výdaje z hlediska struktury. Největší množství výdajů organizace investují do hardwaru 32 %, méně pak do softwaru a osobních výdajů 20 %, do externích služeb 11 %, počítačových sítí komunikace 11 % a ostatní 6 %. Ve 46 % organizací se přínosy z IS/IT vůbec nehodnotí a pokud ano, pak s určitou periodou, obvykle roční (29 %) nebo po ukončení projektu (25 %). V hodnocení přínosů je na prvním místě zlepšení podpory rozhodovacích procesů v organizaci, protože kvalitní informace zvyšují efektivitu rozhodování a tím i efektivnost činnosti celé organizace. Dalšími ukazateli byly: zvýšení produktivity a snížení nákladů, podpora stávajících procesů v organizaci, zlepšení koordinace procesů v organizaci, zlepšení podpory interních zákazníků (uživatelů). 4.3 Problémy při hodnocení přínosů Hodnocení přínosů plynoucích ze zavedení a používání IS/IT je značně problematické. Existují čtyři hlavní oblasti, které způsobují problémy se hodnocením přínosů z IS/IT a také zároveň vysvětlují, proč bylo vyčíslení hodnoty přínosů IS/IT v minulosti tak nespolehlivé [10]: Identifikace přínosů - aby projekt zavádějící IS/IT byl úspěšný, je nutné potenciální přínosy identifikovat co nejdříve ve vývojovém cyklu projektu. Ideální přínosy lze identifikovat a kvantifikovat ještě před zahájením samotného projektu. Nelze ale vytvářet definitivní tvrzení o všech přínosech, které díky IS/IT vzniknou. Identifikace přínosů plynoucích z IS/IT - IS/IT mají v podnicích často určitou integrační roli, při které sjednocují řadu podnikových procesů, problémů a zdrojů. Z tohoto důvodu není snadné určit, jaký přínos je výsledkem zavedení IS/IT a jaký je výsledkem integrace podnikových procesů. Viditelné a neviditelné přínosy - většina IS/IT nevytváří pouze viditelné přínosy, které lze snadno identifikovat, kvantifikovat a zahrnout do rozpočtů, ale také neviditelné přínosy, které jsou pro tyto účely značně problematické. Vývoj přínosů - při plánování samotné investice do IS/IT je velmi obtížné v současném, dynamicky se vyvíjejícím prostředí s předstihem vytvořit komplexní přehled přínosů. Každý projekt bude zahrnovat určité přínosy, které budou zřetelné a udržitelné během jistého časového úseku. Jiné přínosy se ale objeví v průběhu života projektu. 5 ZÁVĚR Používání vyspělých informačních technologií je jedním z nejvýznamnějších faktorů konkurenceschopnosti národní ekonomiky i jednotlivých podniků. Podniky stále usilují o snižování nákladů, zkracování doby vývoje a výroby produktů. Uvnitř podniků jsou informační technologie chápány jako nutná podmínka konkurenceschopnosti a prosperity. Pořízení i udržování informačních technologií vyžadují značné finanční náklady i dostatečně kvalifikované uživatele. Je nezbytné novým informačním technologiím správně porozumět a umět je efektivně využívat ve svůj prospěch. Neschopnost efektivního a správného využívání může způsobit podnikům značné finanční ztráty i snížení konkurenceschopnosti. 864

7 Poďakovanie: příspěvek vznikl za podpory projektu GAČR No. 402/07/1495 (Hodnocení přínosů vyspělých technologií). POUŽITÁ LITERATÚRA [1] DEVARAJ, S., KOHLI, R. The IT payoff : measuring the business value of information technology investments. New Jersey : Prentice Hall, s. ISBN [2] FROULÍK, R. Nová ekonomika a globální informační společnost (on-line). Přístup z Internetu: (cit ). [3] HÁJEK, L., HYNEK, J., JANEČEK, V. Hodnocení investic do vyspělých technologií. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, s., ISBN [4] KEEN, J. M., DIGRIUS, B. Making Technology Investments Profitable : ROI Road Map to Better Business Cases. New Jersey : Wiley and Sons, s., ISBN [5] Leslie P., LESTER, S. Beyond the IT Produktivity Paradox. Chichester : John Wiley and Sons, s ISBN [6] LUCAS, H. C. Information Technology and the Productivity Paradox : Assessing the Value of Investing in IT. Oxford : Oxford University Press, ISBN [7] MOLNÁR, Z. Efektivnost informačních systémů : systémová integrace. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN X. [8] Molnár, Z. Efektivnost IS/IT 2000 (on-line). Přístup z Internetu: (cit ). [9] PRIMROSE, P. L. Investing in Manufacturing Technology. 1st. ed. London : Chapman and Hall, s. ISBN [10] REMENYI, D., MONEY, A., SHERWOOD-SMITH, M. The effective measurement and management of IT costs and benefits. 2nd ed. Oxford : Butterworth-Heinemann, s. ISBN [11] ŘEZNÍČKOVÁ, P. Metody hodnocení efektivnosti investic do IS/IT. Hradec Králové, 2008, 45 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra ekonomie. [12] TVRDÍKOVÁ, M. Zavádění a inovace informačních systémů ve firmách. 1. vyd. Praha : Grada, s., ISBN [13] UČEŇ, P. Metriky v informatice : jak objektivně zjistit přínosy informačního systému. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN [14] VALENTA, R. Hodnocení investic do informačních technologií. Hradec Králové, s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra informačních technologií. [15] ZLATUŠKA, J. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU. 1998, roč. 8, č. 4, s ISSN Kdo neinvestuje do IT, zhubne (on-line). Přístup z Internetu: (cit ). 865

Podnikové informacní systémy investice a efekty

Podnikové informacní systémy investice a efekty Podnikové informacní systémy investice a efekty Odhad nasycenosti trhu vybranými aplikacemi z pohledu dodavatelu v CR na pocátku roku 2006 15 10 Pocet kladných odpovedí 5 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých PROJEKTŮ Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Projekt Tvorba modelu pro měření a řízení výkonnosti podniků byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/09/1739 DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Návrh a management projektu

Návrh a management projektu Návrh a management projektu Metody ekonomického posouzení projektu ČVUT FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ strana 1 Ing. Vladimír Jurka 2013 Ekonomické posouzení Druhy nákladů a výnosů Jednoduché metody

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Informační strategie Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 23 1 Firemní strategie Firma Poslání Vize Strategie Co chceme? Kam směřujeme? Jak toho dosáhneme? Kritické faktory úspěchu CSF 23 2 Strategie

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ŽIVOTNÍ CYKLUS IS Stejně jako stroje a technologické linky, které jsou pořízeny, provozovány a následně, po opotřebování vyřazeny, má i informační systém svůj

Více

Metoda HOS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Metoda HOS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Metoda HOS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 41 1 Hodnocení vyváženosti IS/IT 3 2 1 321 Vysoká úroveň Střední úroveň Nízká úroveň 0 Hardw are Softw are Orgw are Metoda HOS 3 41 2 Úroveň IS 3 2

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Outsourcing & Cloud. v českých firmách

Outsourcing & Cloud. v českých firmách Outsourcing & Cloud v českých firmách Už jste asi slyšeli: Firmy dnes dávají jen nanejvýš 30 % IT rozpočtu na podporu růstu společnosti a generovaní nového businessu. Bez potřebných investic do nových

Více

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 CobiT Control Objectives for Information and related Technology Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 Agenda Základy CobiT Pojem CobiT Domény CobiT Hodnocení a metriky dle CobiT IT Governance Řízení

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento

Čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento Čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento Co je to čistá současná hodnota? Čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z určité činnosti a výdaji na tuto činnost.

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23

Obsah. Úvod 9. Od globalizace k ekonomickému růstu 11. Makroekonomické vymezení výrobních faktorů 23 Úvod 9 Kapitola 1 Od globalizace k ekonomickému růstu 11 1.1 Globalizace 11 1.2 Konkurenceschopnost a ekonomický růst 12 1.3 Strukturální změny a ekonomický růst 17 1.4 Ekonomický růst a výrobní faktory

Více

v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání

v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání Podpora rozhodování v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání HanušRais Business DevelopmentManager SAS Institute ČR s.r.o. Agenda Úvod - Profil SAS Institute Pojem Business

Více

Prof. Ing. Miloš Konečný, DrSc. Nedostatky ve výzkumu a vývoji. Klíčové problémy. Tyto nedostatky vznikají v následujících podmínkách:

Prof. Ing. Miloš Konečný, DrSc. Nedostatky ve výzkumu a vývoji. Klíčové problémy. Tyto nedostatky vznikají v následujících podmínkách: Podnik je konkurenčně schopný, když může novými výrobky a službami s vysokou hodnotou pro zákazníky dobýt vedoucí pozice v oboru a na trhu. Prof. Ing. Miloš Konečný, DrSc. Brno University of Technology

Více

Léto 2014 Interní audit vymezení IA a outsourcing, benchmarking Ing. Petr Mach 1. Vymezení interního auditu, vztah k EA 2. Interní audit a outsourcing 3. Interní audit a benchmarking 2 Cíle auditu: Externí

Více

10/3.5 MARKETINGOVÉ STRATEGICKÉ KONCEPCE

10/3.5 MARKETINGOVÉ STRATEGICKÉ KONCEPCE MANAGEMENT PROCESŮ část 10, díl 3, kapitola 5, str. 1 10/3.5 MARKETINGOVÉ STRATEGICKÉ KONCEPCE Strategické marketingové plánování musí rozhodnout o volbě a pokrytí trhu, stanovení chování vůči tržním subjektům

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zefektivnění podniku Zajištění vyšší hodnoty pro vlastníky Důvody restrukturalizace podniku Sanace podniku Řešení podnikové krize při

Více

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser Obsah výkladu Rozhodovací procesy a problémy Dvě stránky rozhodování Klasifikace rozhodovacích procesů Modely rozhodování Nástroje pro podporu rozhodování

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

Manažerské účetnictví pro strategické řízení II. 1) Kalkulace cílových nákladů. 2) Kalkulace životního cyklu

Manažerské účetnictví pro strategické řízení II. 1) Kalkulace cílových nákladů. 2) Kalkulace životního cyklu Manažerské účetnictví pro strategické řízení II. 1) Kalkulace cílových nákladů 2) Kalkulace životního cyklu 3) Balanced Scorecard - zákaznická oblast, zaměstnanecká oblast, hodnotová oblast Změny v podnikatelském

Více

KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT

KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT Business model KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU Obchodní, organizační, personální plán, IT Mapa cílů Vyšší zisk Vyšší tržby Finanční stabilita image Rozšíření na další trhy Navýšení stávajícíc h tržních podílů Udržení

Více

Projektové řízení a rizika v projektech

Projektové řízení a rizika v projektech Projektové řízení a rizika v projektech Zainteresované strany Zainteresované strany (tzv. stakeholders) jsou subjekty (organizace, lidé, prostory, jiné projekty), které realizace projektu ovlivňuje. Tyto

Více

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

Tel.: +420 225 335 967 Tel.: +420 224 232 650 Mobil: +420 731 627 166 Mobil: +420 777 791 878

Tel.: +420 225 335 967 Tel.: +420 224 232 650 Mobil: +420 731 627 166 Mobil: +420 777 791 878 Ernst & Young Karlovo nám. 10 120 00 Praha 2 www.ey.com/cz Tisková zpráva Lenka Čermáková Roman Pavlík Ernst & Young Fleishman Hillard Tel.: +420 225 335 967 Tel.: +420 224 232 650 Mobil: +420 731 627

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65

Více

Řízení rizik. Ing. Petra Plevová. plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz

Řízení rizik. Ing. Petra Plevová. plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz Řízení rizik Ing. Petra Plevová plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz Procesní řízení a řízení rizik V kontextu současných změn je třeba vnímat řízení jakékoli organizace jako jednoduchý,

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) (Aktualizovaná verze 04/05) Úvodní charakteristika předmětu: Cílem jednosemestrálního předmětu Investiční a finanční

Více

Dotační tituly pro IT/ICT sektor

Dotační tituly pro IT/ICT sektor enovation Vznik v první polovině roku 2007 Poradenská činnost v oblasti egovernmentu a strukturálních fondů/dotace Primární zaměření na dotační tituly v ICT oblasti, konkrétně programy ICT a strategické

Více

Martin Jakubička Ústav výpočetní techniky MU, Fakulta Informatiky MU Osnova Ohlédnutí za minulým rokem Úvod do problematiky Správa aktiv Ohlédnutí za minulým rokem loňský příspěvek zaměřen na specifikaci,

Více

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky Principy oceňování a value management Úvod do problematiky Obsah Principy oceňování společností Principy oceňování DCF Chování klíčových faktorů Finanční trhy a hodnota firmy Value based management Dluh

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

Financování podnikových činností

Financování podnikových činností Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

Finanční řízení podniku

Finanční řízení podniku Finanční řízení podniku Finanční řízení Základním úkolem je zajištění kapitálu a koordinace peněžních toků podnikání s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu při zachování platební schopnosti

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 10 Řízení podnikových financí, úvěry,

Více

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyjádření k oponentnímu posudku zpracovanému společností Deloitte Advisory, s.r.o. Předkládá Ing. Luděk Kryšpín Datum vydání: 11. 3. 2014 (verze 1.00)

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ. Dům techniky České Budějovice 18.11.2014

ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ. Dům techniky České Budějovice 18.11.2014 ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ 1 Přednášející: Ing. Jiří Moučka JM Systémy Chrudim, ČSJ-RCQ Pardubice, mobil: +420 602 413 486, moucka@jmsystemy.cz Dům techniky České Budějovice 18.11.2014

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů.

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. O SPOLEČNOSTI Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. Principem naší práce je systematický, celistvý přístup k příležitostem a řešení problémů v kontextu dlouhodobého

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Investiční činnost v podniku. cv. 10

Investiční činnost v podniku. cv. 10 Investiční činnost v podniku cv. 10 Investice Rozhodování o investicích jsou jedněmi z nejdůležitějších a nejobtížnějších rozhodování podnikového managementu. Dobré rozhodnutí vede podnik k rozkvětu, špatné

Více

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Pro každý projekt jsou tyto typy kritérií: A) Musí být splněno kritéria typu ANO/NE pokud všechna tato kritéria nejsou splněna, projekt nepostupuje dále.

Více

Tab. č. 1 Druhy investic

Tab. č. 1 Druhy investic Investiční činnost Investice představuje vydání peněz dnes s představou, že v budoucnosti získáme z uvedených prostředků vyšší hodnotu. Vzdáváme se jisté spotřeby dnes, ve prospěch nejistých zisků v budoucnosti.

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Information Goverance: Cesta k úspoře nákladů

Information Goverance: Cesta k úspoře nákladů Information Goverance: Cesta k úspoře nákladů Information and Records Management Society Czech Republic Group, o.s. Tomáš Bezouška Agenda Co je Information Governance Klíčové oblasti úspor Přínosy správné

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Přímé přínosy dopravní infrastruktury, Nepřímé přínosy dopravních výkonů ů (procesů).

Přímé přínosy dopravní infrastruktury, Nepřímé přínosy dopravních výkonů ů (procesů). Přínosy dopravní infrastruktury Produkční funkce Faktory růstu Prof. Ing. Petr Moos, CSc Dopravní fórum - Praha 2011 petr.moos@rek.cvut.cz 1 Přínosy dopravní infrastruktury Vymezení a vyjádření hospodářského

Více

Analýza návratnosti investic/akvizic

Analýza návratnosti investic/akvizic Analýza návratnosti investic/akvizic Klady a zápory Hana Rýcová Charakteristika investice: Investice jsou ekonomickou činností, kterou se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic Úloha agentury CzechInvest při implementaci OPPI a její pomoc podnikatelům 9. prosinec 2010 Ing. Miroslav Křížek, Ph.D. Generální ředitel Cíle agentury

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Projektové řízení jako základ řízení organizace

Projektové řízení jako základ řízení organizace Projektové řízení jako základ řízení organizace Aleš Chudý, ředitel divize IW ales.chudy@microsoft.com Technický seminář Bratislava 6.10.2008 Obsah Potřeby byznysu a IT Řešení EPM Microsoft EPM Optimalizační

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Operační program Podnikání a inovace Cesta k rozvoji Vašeho podniku

Operační program Podnikání a inovace Cesta k rozvoji Vašeho podniku Operační program Podnikání a inovace Cesta k rozvoji Vašeho podniku Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce strukturálních fondů Řídicí orgán OPPI 26. listopadu 2009, hotel Clarion Operační

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Podniková ekonomika a management. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Podniková ekonomika a management. pro studenty studující od roku 2011/2012 Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Podniková ekonomika a management pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika V první fázi studia oboru Manažerská

Více

Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO

Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO Výsledky průzkumu PMF 2015 Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO Jana Havlíčková, Preciosa, a.s.; členka představenstva PMF Kateřina Maršíková, Ekonomická fakulta, TUL Síla HR, Praha, Slovanský dům,

Více

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb

Více

DOTAČNÍ MOŽNOSTI ZOPPI Hotel Vitality Vendryně 23. 11. 2011 Obsah Aktuální výzvy OPPI Plánované výzvy OPPI EPC (Energy Performance Contracting) ICT a strategické služby Aktuální výzvy OPPI rozvoj informační

Více

Management kontrola, operativní management, management hodnotového řetězce, kontrola výkonnosti organizace. Ing. Jan Pivoňka

Management kontrola, operativní management, management hodnotového řetězce, kontrola výkonnosti organizace. Ing. Jan Pivoňka Management kontrola, operativní management, management hodnotového řetězce, kontrola výkonnosti organizace Ing. Jan Pivoňka Kontrola Monitorování činností za účelem zajištění plánu a opravení odchylek

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1285_SWOT analýza_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo

Více

ENS238 Zakládání firmy

ENS238 Zakládání firmy ENS238 Zakládání firmy Ladislav Šiška Ladislav.siska@econ.muni.cz konzultační hodiny dle dohody e-mailem Obsah prezentace Předmět a podmínky ukončení Podnikání Strategie vlastního podnikání koncept strategické

Více

M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1. Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1

M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1. Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1 M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1 Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1 Marketingový management Klíčovým základem procesu marketingového managementu jsou do podstaty problému

Více

Pecharova 10, 146 20 PRAHA 4 Tel.: 222 135 544, Fax: 222 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ

Pecharova 10, 146 20 PRAHA 4 Tel.: 222 135 544, Fax: 222 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ E-BUSINESS V PODNIKOVÉ SFÉŘE PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Pecharova 1, 146 PRAHA 4 Tel.: 135 544, Fax: 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ Říjen 1 O č i, které vidí víc Markent, s.r.o., je společnost specializovaná

Více

Poradenství pro snižování nákladů. Vaše úspory jsou naše starost!

Poradenství pro snižování nákladů. Vaše úspory jsou naše starost! Poradenství pro snižování nákladů Vaše úspory jsou naše starost! KDO JSME EZ Trade Center pomáhá firmám SNÍŽIT provozní NÁKLADY, čímž jim umožňuje dosáhnout VÝZNAMNÝCH ÚSPOR, které se odráží v NÁRŮSTU

Více

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb. IT Cluster People for IT IT for People Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz Kontext Hlavní směry výzkumu a vývoje Biologické a ekologické

Více

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Východiska projektu KSŘ SML Výzvy vedení města: Transparentnost Efektivita Profesionalita K naplnění těchto výzev bude muset

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Czech Republic. Datová synchronizace se blíží! Vytěžte z ní maximum. www.gs1cz.org

Czech Republic. Datová synchronizace se blíží! Vytěžte z ní maximum. www.gs1cz.org Datová synchronizace se blíží! Vytěžte z ní maximum www.gs1cz.org Klíčové důvody úspěchu dynastie Qin 1. Zavedli jednotný psaný jazyk (Mandarin) 2. Zavedli společnou měnu 3. Zavedli jednotný rozchod nápravy

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 4. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A OBCHOD Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla Podnikatelský záměr = Podnikatelský plán = business pla Základní části realizační resumé zpracovává se na závěr, rozsah 2-3 stránky charakteristiku firmy a jejích cílů organizační řízení a manažerský tým

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

Téma dizertační práce - Strategie ŠKODA AUTO pro čínský trh

Téma dizertační práce - Strategie ŠKODA AUTO pro čínský trh Téma dizertační práce - Strategie ŠKODA AUTO pro čínský trh - Spolupráce při stanovování dlouhodobé strategie ŠKODA AUTO pro čínský trh se zaměřením na produktový management - Analýza současné pozice ŠKODA

Více

finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy)

finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy) FINANČNÍ ANALÝZA Cíle a možnosti finanční analýzy finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy) podklady

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce. pro studenty studující od roku 2011/2012 Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Management sociální práce pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika

Více

Podnikatelská informatika obor šitý na míru

Podnikatelská informatika obor šitý na míru Podnikatelská informatika obor šitý na míru Doc. Ing. Jan Skrbek, Dr., Ing. Klára Antlová, Ph.D. Katedra informatiky Hospodářská fakulta Technické univerzity v Liberci Voroněžská 13 46117 Liberec 1. Úvod

Více