INFORMATIKA V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
|
|
- Nikola Hájková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 INFORMATIKA V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Chce-li odborník pracovat efektivně a být orientován v oboru, potřebuje nutně k tomuto cíli odborné informace. Nezáleží už na tom, myslíme-li odborníkovu úroveň regionální, evropskou či světovou. Odborník může být výzkumným pracovníkem, pedagogem, studentem, manažerem, obchodníkem Pro různé kategorie odborníků existují specifické informace, samy kategorie informací se překrývají, tak jako se překrývají profese a role odborníků. Zdroje informací: PRIMÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ prvotní uvedení informace jako výsledek publikační činnosti odborných a vědeckých pracovníků - nejkratší doba předání informace příslušným zájemcům o určitou informaci, informace je zachována i v dalším časovém období. Časopisy Dokumenty průmyslové právní ochrany Patenty a jejich třídění Užitné a průmyslové vzory Ochranné známky Autorská díla Know-how a zlepšovací návrhy Zprávy z odborných a vědeckých setkání Vědecko-kvalifikační práce Normy Výzkumné a technické zprávy Firemní literatura - interní SEKUNDÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ zpřístupňují poznatky primární literatury na základě systematického zpracování - na základě zásadního zkrácení původního textu (abstrakt, anotace, klíčová slova - keywords) Řadu typů sekundární literatury: Kompendia Referátová literatura Literatura citací Šedá literatura
2 Patentová literatura Firemní literatura -externí TERCIÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ literatura uvádějící již zpracované poznatky obsažené v primárních a sekundárních zdrojích - nejsou doložena literárními citacemi, nečiní si nárok na novost. Fakta jsou zpracována selektivně (výuka, rámcový přehled, sumární tabulky či grafy aj.) Encyklopedie Naučné slovníky Monografie Učebnice a skripta Příručky Numerické a faktografické zdroje Firemní publikace (účelové) Podrobněji bude uvedeno v přednáškách prof.kupce.
3 Růst počtu publikací v chemii Obrovské množství informací a jejich každoroční exponenciální nárůst lze dokumentovat např. na růstu chemických informací (Vymětal J.: Současné informační prostředí a chemie, Chem.listy 93, 1999, pp ): Do nedávné doby byly za nejdůležitější faktory společenského a ekonomického růstu považovány suroviny a ekonomické zdroje, dnes je tato rozhodující pozice přisuzována informacím. Smyslem informační společnosti je zajistit univerzální přístup lidí k informacím. Skutečným měřítkem úrovně informační společnosti pak nebude ani počet telefonních stanic a osobních počítačů, ani délka optických kabelů, ale především rozsah, obsah, kvalita, užitečnost a zejména dostupnost informačních služeb. Publikační exploze v chemii - ve světě vychází ročně kolem odborných a vědeckých časopisů se stránkami denně, ve více než 65 jazycích, - ročně je publikováno více než 1, článků a odborných prací (z toho v chemii kolem prací), - analýza vědeckých publikací z let provedená v 48 vyspělých zemích ukázala, že nejvíce prací připadalo na klinickou medicínu /17 %), pak na biochemii a chemii a pak na fyziku. S výraznějším odstupem (pod 8 %) následovaly biologické vědy, inženýrské vědy, molekulární biologie a genetika. Pod čtyřmi procenty z celkového počtu všech publikací se umístily neurovědy, farmakologie, věda o materiálech, zemědělské vědy, geologie, ekologie, vědy o životním prostředí, matematika a imunologie. Zcela na konci se umístila astrofyzika a za ní informatika, - přední organičtí chemikové ročně publikují 4 až 30 prací, - průměrný počet autorů jedné vědecké práce stoupl z 1,8 v roce 1955 na 3,5 v roce Počet prací s více než 50 autory rovněž neustále stoupá z méně než padesáti v roce 1981 na více než čtyřista v roce 1993.
4 - ročně vychází asi odborných monografií, včetně sborníků z konferencí, - denně se ve světě přihlašuje patentů, - v SRN se ročně vynaloží 15 miliard DEM (1995) na výzkum prováděný dublovaně nebo zbytečně, - spolehlivě je popsáno více než 18 milionů chemických sloučenin, přičemž 75 % z nich je v literatuře uvedeno pouze jednou autorem práce, - pouze pro 7 milionů sloučenin jsou v literatuře uvedena některá fyzikálněchemická data, - pro praktické účely se využívá přibližně sloučenin, Ilustrativní je nárůst počtu originálních prací v odborných časopisech, celkový počet referátů a patentů abstrahovaných v referátovém časopise Chemical Abstracts (CA) 9,10,11 za léta 1907 až 1997 na obr. 2.
5 Exploze informací a publikací má tedy i své negativní stránky: - na třetinu až polovinu všech publikovaných článků se v následujících i navazujících článcích nikdy neobjeví odkaz na informace v nich obsažené, - 90 % všech nových informací je obsaženo v článcích, tedy v pouhých 5 % celkově publikovaných prací, - 90 % všech odkazů zahrnuje pouze 1 % otištěných článků, - z cca odborných časopisů pouze 152 reprezentuje 50 % všech citací a 2000 pokrývá 85 % citací, - odhaduje se, že až 85 % vědecké literatury je publikováno nikoliv pro předávání nových informací, ale pro získání grantů, vědecko-pedagogických kvalifikačních stupňů nebo jako určitá forma seberealizace autora.
6 Odhaduje se, že: - výzkumný pracovník ročně prostuduje asi 200 článků, abstrakt jednoho článku si prostuduje cca 20 lidí a nadpis článku si přečte asi 500 lidí, abstraktů aktuálních článků lze prostudovat za cca hodin, což při průměru 2,5 minuty na jeden abstrakt představuje roční fond pracovní doby, - za 2 hodiny soustředěné práce týdně lze přečíst názvy cca článků, což ročně znamená cca článků, přičemž jen v chemii vychází přibližně článků ročně. Je tedy zřejmé, že kdo by si chtěl sám opatřit a vyhodnotit všechny relevantní informace, nebude mít čas na jinou práci, na včasné rozhodování, ani na další činnost. Bibliometrické hodnocení chemických časopisů a citací: snaha o kvantifikaci a kvalifikaci publikační činnosti, hodnocení autorů, časopisů apod. bibliometrie - scientometrie. Kritériem kvality primární práce jsou tzv. impact factor (IF), citační analýza - založena na předpokladu, že cituje-li vědecký pracovník ve své práci vědeckou práci jiného autora, dává tím, najevo, že citovaná práce je pro jím řešený problém významná. Do jaké míry lze počet citací považovat za měřítko ne-li vědecké hodnoty a pravdivosti, tedy alespoň úspěšnosti či významu práce? Odpověď asi napovídá vývoj modifikací základního Faradayova pravidla pro vědecké pracovníky: - Work, finish, publish! (Faraday ) - Publish or perish! - Perish a little and publish a lot! - Be cited or perish! (Radovic 1996).
7 Je zřejmé, že orientovat se v této záplavě informací a publikací a nalézt mezi nimi tu správnou a nejdůležitější, může být značným, někdy až neřešitelným problémem. Proto: INFORMAČNÍ VĚDA Informatika - Informační proces INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE - Textový dokument - Vyhledávání a ukládání informací Počítače - Počítačové sítě - Databázové služby Dělení informací (1) Informace neznakové v přírodních vědách (např. ve fyzice) - vše, co se vymění mezi hmotnými nebo energetickými objekty, signály vznikající působením objektů, energií na naše smyslové orgány, jevy spojené s působením genů, enzymů, hormonů jako prostředníků spojení mezi částmi živého organismu apod. (2) Informace znakové V nejobecnějším významu se za informace považuje jakákoliv zpráva. Za informaci je například považováno sdělení, které : má význam pro příjemce, je pravdivé z hlediska kritérií logiky, je verifikovatelné z hlediska příslušné vědy, usnadní rozhodování mezi několika alternativami, přináší nějaký zisk, užitek, obohatí tezaurus, slovník poznatků příjemce. Vzdělanostní trivium současnosti - gramotnost Původní trojice znalostí - trojcestí (lat. trivium), se v současné době rozšířilo na pětici znalostí: 1 - Číst Read 2 - Psát Write 3 - Počítat Arithmetic v současnosti také: 4 - Předkládat Present 5 - Sdělovat Communicate.
8 Informační gramotnost Informační společnost je založená na informacích a znalostech, na schopnosti získat informace, analyzovat je a využít Principy práce s informacemi - informační trivium (1) - Hledej a zapiš search & record (bibliografický záznam) (2) - Ulož a vyhledej store & retrieve (reference manager) (3) - Zpracuj a předej publish & disseminate (work - finish - publish) communicate & present Informační zdroje Mezi uživatelem a zdrojem informace, potažmo producentem či tvůrcem často stojí tzv. zprostředkovatel informací, který může být osobou jednotlivou, firmou, a nebo také institucionalizován do podoby, jako jsou knihovny, informační centra a databázová centra. Knihovny Služby knihoven výpůjční - z vlastního fondu, meziknihovní výpůjční služby tuzemské i zahraniční informační - bibliografické, referenční, rešeršní poradenské a konzultační reprografické Adresáře knihoven a souborné katalogy: České knihovny Seznam: Veřejná virtuální knihovna: Vyhledávání přes NK: Souborný katalog CASLIN: přehled všech dostupných bází souborný katalog -- zahraniční periodika
9 Online katalogy dalších knihoven Vyhledávání přes STK: katalogy katalog časopisů souborný dotaz do více katalogů souborný katalog SKATLANius VŠ knihovny Velmi relevantní a nápomocné jsou např. pro studenta i odborníka VŠ knihovny akademické, vysokoškolské. Pokud nejsou navštíveny osobně, řada zajímavých a nápomocných informací se již nachází na Internetu a jako jedinou adresu pro prvotní orientaci stačí uvést: kde je kompletní přehled vysokoškolských knihoven v ČR. Zahraniční knihovny vyhledávací nástroje světové knihovny British library, London, Bostan Spa, UK: Library of Congress, Washington, USA: technické knihovny Knihovna Technické univerzity v Delftu: Knihovna Massachusetts Institute of Technology: Zprostředkovatelé informací (informační brokeři) obecně, ať už je to jednotlivec či instituce, pomáhají uživateli v orientaci ve velkém množství odborných informací, informace mu v naprosté většině případů pomáhají i získat z tuzemska, zahraničí, rovněž také zajištěním licencí k bázím dat v databázových centrech nebo v digitálních knihovnách. Pokud zdrojové informace nemohou z organizačních či finančních prostředků zajistit, jsou v naprosté míře schopni poskytnout aspoň tzv. referenční informaci.
10 Odborné informace mohou být nejrůznějšího typu a šířené na různých médiích. Nejde o to stavět jednotlivá média proti sobě, ale naopak dovedně je využít v rozličných kombinacích. Tištěná média jsou nejstarším a zatím stále nejrozšířenější komunikační formou mezi tvůrcem informace a uživatelem, tištěné dokumenty hrají stále velký význam v získávání znalostí. Perspektiva (není tím ale myšlen zánik tištěné formy) patří v současnosti elektronickým médiím. Od 60.let (vznik tzv. informačního průmyslu v USA) dochází k nebývalému nárůstu elektronických informačních služeb, dnes přístupných zejména v režimu "online", a progresivnímu také díky Internetu a jeho prostředí a službám. Informační služby mohou být veřejně přístupné, ale pojem veřejně přístupný neznamená automaticky přístupný zdarma, ale často s tzv. uživatelským oprávněním či licencí, které si platbou zajistí samotný uživatel (korporace, knihovna, vysoká škola nebo komerční organizace), protože platba je pro jednotlivce prakticky nedostupná. Databázová centra, databáze a cesty k nim via Internet Můžeme využít stovky a tisíce různorodých zdrojů na Internetu, nebo databázová centra, téměř vždy založená na profesionálních a komerčních základech; je nutné navázat nejdříve smluvní vztahy a za služby platit. Smluvní vztahy navazuje, jak už bylo naznačeno, většinou informační zprostředkovatel (jednotlivec - firma, knihovna nebo informační instituce, nebo koncový uživatel, většinou větší organizace, ne jednotlivec pro soukromé účely, protože jde o finančně nákladné záležitosti). Databázová centra vznikala už v 60. letech a byla a jsou přístupná po profesionálních sítích zcela nezávislých na Internetu (např. SPRINTNET, TYMNET, NEXTEL, DATEX-P a desítky dalších větších sítí typu WAN - Wide Area Network). Nicméně velký vývoj internetovských technologií, které ovlivnily i vztah zprostředkovatelů - vystavovatelů a producentů dat, zamíchal oblastí nazývanou "informační průmysl", jehož oporou vždy byla především velká a střední databázová centra. Databázová centra dostala před několika lety velkou konkurenci v podobě zdrojů na optických discích typu CD-ROM, na které se přesunuly stovky titulů bází dat, do té doby provozovaných v online režimech. Pro uživatele s častým vstupem do patřičného zdroje to byla výhodná záležitost. Objevila se symbióza s centry a některá centra začala dokonce produkovat báze dat na CD (např. společnost DIALOG Corporation se systémem OnDisc, Obrácený příklad - SilverPlatter
11 - typický producent CD-ROM databází přešel na v podstatě databázové centrum, resp. jedna z nejrozsáhlejších digitálních knihoven na světě). Internet se propojovatelem všech zmíněných médií (nástup WWW rozhraní). Český nebo slovenský uživatel má přístup přibližně k tisícům titulů veřejně přístupných bází dat (znovu připomínáme, že veřejně přístupný zdroj neznamená přístupný zadarmo) v několika velkých světových databázových centrech. Dalších mnoho tisíc informačních zdrojů např. se nachází v tzv. elektronických knihovnách časopisů, často již v plnotextových podobách. Komunikace v databázových centrech specifické dotazovací prostředky (dotazovací jazyky), později návodnými "menu systémy". WWW technologie umožnila kombinaci konzervativních (pro zkušené rešeršéry oblíbených) přístupů s novými formami uživatelského rozhraní. Pro práci s klasickými prostředky bylo nutné dodržovat určité zásady rešeršní strategie. Databázová centra však dnes oslovují koncového uživatele aplikací WWW rozhraní na přístup do svých zdrojů. V tomto rozhraní jsme vedeni k výsledku, aniž bychom museli dokonale znát dotazovací jazyk. WWW rozhraní pak obvykle pracují s "basic" formou (začátečníkem) a "advanced" formou (pokročilejším uživatelem). Výstupy z WWW rozhraní je pak možné obdržet v různých formátech (HTML, RTF, PPT aj.). Databáze Druhy databází (podle zpracování dokumentů a podle druhového zaměření): bibliografické - dokumentografické získáme zejména přesnou a úplnou citaci; většinou je k dispozici i abstrakt, významná je i formalizovaná terminologie (např. deskriptory, klíčová slova). faktografické numerické uvádějí konkrétní údaje a mohou mít textový nebo numerický charakter (nebo kombinovaný). Většinou statistické informace. Faktografické báze dat bývají dražší, protože jejich vznik vyžaduje velké vstupní náklady a výstup není vždy pro nejširší záběr uživatelů.
12 plnotextové plné texty (full text) - trend posledních 10 let, většinou již není nutno nepotřebujeme dohledávat primární dokument (pokud ovšem nevyžadujeme např. fotografie a další složitější obrazové informace v originálním textu obsažené - současné velké databázové systémy pracují totiž s grafickou informací omezeně a výběrově oproti zdrojům např. na nosičích CD-ROM druhově specializované - patentové katalogy, rejstříky, adresáře rejstříky a katalogy firem, výrobků, osobností... Přístup k databázím online - interaktivní offline - neinteraktivní (magnetické pásky, CD ROM) Vyhledávání v databázích menu systémy příkazové systémy (command search) - dotazovací jazyky WWW vyhledávání Rešeršní strategie výběr selekčních prvků - klíčová slova, předmětová hesla dotaz - kombinace a pozice selekčních prvků vyhledání záznamů posouzení relevance výsledků vyladění dotazu zobrazení, tisk, stáhnutí vyhledaných záznamů na disketu Kombinace a zadávání selekčních prvků Booleovy operátory: and, or, not proximitní operátory (poziční, distanční): near, with truncation (stemming): *,?
13 Relevance výsledků rešerše relevance formální - dotaz je formálně správně zadán, ale výsledky obsahově neodpovídají zadanému dotazu relevance obsahová - výsledky odpovídají zadanému dotazu Výsledky rešerše z bibliografických databází záznamy o dokumentech, tj. sekundární informace obsahují: bibliografické informace o dokumentu (většinou článku) informace o zdroji, v němž byl článek publikován pracoviště autora (u více autorů se týká většinou 1. autora v pořadí) jazyk dokumentu abstrakt deskriptory, oborové kódy Získávání primárních dokumentů Po získání sekundární informace lze využít služeb knihoven pro získání primárních dokumentů: výpůjční služby z vlastního fondu MVS - meziknihovní výpůjční služby MMVS - mezinárodní meziknihovní výpůjční služby EDD - elektronické dodávání dokumentů DDS - Document Delivery Services reprografické služby žádost autorovi o separátní výtisk Základy rešeršní strategie Cílem každé rešerše je "vylovení" potřebných informací z databázového "moře". Uživatel by měl ulovit co nejvíce informací, tak aby jich mnoho neuniklo (tzv. úplnost), ale na druhou stranu pouze ty, které přesně odpovídají jeho záměru (tzv. relevance). Základní výbavou rešeršéra jsou určitá slova (resp. čísla) a jejich rozumné kombinace. Málokdy se podaří rešeršní zadání vymyslet tak, aby napoprvé a ihned poskytlo vysoce relevantní a úplné výsledky. Obvykle se postupuje od obecnějších
14 zadání, která se postupně zpřesňují a tím klesá na rozumnou míru i počet nalezených záznamů. Je třeba si uvědomit, že pracujete s databázemi miliónů záznamů, kde i velice specifické slovo vyvolá obrovskou odezvu. Právě dovedné ovládnutí vysokého počtu nalezených záznamů patří k mistrovství rešeršéra. Zvýšení počtu záznamů při nedostatečném výsledku zvažte, kolik záznamů jste schopni prostudovat - netiskněte kvanta, která nikdy nevyužijete nesnažte se o "pře-kombinování" dotazu, zadejte a vyplňte jen ta pole a ty údaje, které pokládáte za nezbytné, ostatní ponechte volné nekombinujte zadání s vágními slovy, nako např. research, effect, new, apod. důkladně prověřte pravopis (spelling) slov, ověřte si, že slovo uvádíte správně anglicky, vezměte v úvahu rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou snažte se pomoci si již prověřenými slovy a hesly z článků a separátů, které máte k dispozici a jejich rozumnými kombinacemi inspirujte se slovy, která jste našli v prvních etapách rešerše, opusťte málo používané a nerelevantní výrazy, sledujte terminologii použitou v názvech článků ověřte formální správnost rešeršního dotazu (operátory, závorky) využívejte nápovědy (Search Tips). Snížení počtu záznamů a zvýšení relevance zvažte, kolik záznamů jste schopni prostudovat - netiskněte kvanta, která nikdy nevyužijete přidejte omezující slova pomocí AND omezte výsledek časově nebo jiným dodatečným kritériem (např. jazykovým) omezte hledání v plném textu (Entire Text) a specifikujte spíše "Words in Title" nebo "Main Subject". Nahraďte operátor AND souslovím s mezerou, např. místo MACINTOSH AND SERVER? použijte MACINTOSH SERVER? eliminujte nebezpečně obecná zakončení slov (slovní kmen poskytne nadměrně velký výsledek) ověřte, zda jsou správně použity závorky v případě operátorů
15 Další informační zdroje na Internetu Základní data z historie Internetu ARPANET - síť resortu obrany USA (předchůdce Internetu) uvedena do provozu 1969 jako decentralizovaná komunikační síť postupně napojení některých univerzit a významných výzkumných pracovišť od roku 1973 připojovány zahraniční uzly (GB a Norsko) - vyvinut protokol pro přenos zpráv TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) počátkem 80. let ARPANET páteřní sítí, na níž se napojují další velké sítě, zejména NSFNET - National Science Foundation Network, která postupně začala přebírat funkci páteřní sítě 1989 vznik hypertextových dokumentů a WWW ARPANET zrušen 1990, vzniká Internet a NSFNET se stává páteřní sítí pro akademickou nekomerční linii Internetu koncepci a rozvoj Internetu zajišťuje od roku 1992 společnost ISOC - Internet Society registrační funkci plní konsorcium InterNIC - registruje účastnické sítě, spolupracuje s národními správci, přiděluje domény a IP adresy, poskytuje referenční služby o informačních zdrojích připojení prvních komerčních subjektů Internet v ČR první trvalé napojení po pevném okruhu na síť EARN národním uzlem OVC ČVUT 1992 oficiální připojení ČSFR na Internet páteřní síť pro ČSFR - FESNET, po rozdělení federace koncepce zůstává, síť se dělí na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a SANET (Slovak Academic Network) CESNET - sdružení původně určen pro akademickou sféru a další neziskové organizace 1994 první komerční poskytovatel služeb Internetu 1996 komercionalizace CESNETu 1999 národní vysokorychlostní síť pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání - TEN 155 CZ 2001 CESNET2 - nová páteřní akademická síť nahradí TEN 155 CZ
16 Informační zdroje pro studium a vědu na WWW stránkách veřejné - volně přístupné veřejnosti knihovní katalogy nakladatelské katalogy elektronická knihkupectví elektronické časopisy (abstrakty článků jednotlivých titulů, někdy i plné texty) volně přístupné databáze (např. ERIC - informace pro vzdělávání) odborné texty na univerzitních WWW stránkách odborné texty na osobních stránkách speciální dokumenty (bibliografické zdroje) - normy, patenty, disertační práce, výzkumné zprávy referenční zdroje neveřejné - přístupné na heslo, případně po uzavření smlouvy a zaplacení poplatku komerční databáze plné texty elektronických časopisů (většinou přístup jen na heslo) odborné texty na univerzitních WWW stránkách (lokální sítě, někdy lze požádat o dočasné heslo) Charakteristika informací na Internetu Pro zveřejňování na Internetu neexistuje žádné povolovací nebo schvalovací řízení či oznamovací povinnost. Internet není centrálně řízen ani popsán, existují pouze dílčí seznamy nebo pokusy o evidenci toho, co je dostupné. Proto je třeba přistupovat k získaným informacím kriticky a uvědomit si klady i zápory zveřejňovaných zdrojů: klady: informace jsou rychle a pohodlně přístupné vyhledávací nástroje umožňují vyhledávat podle sekcí (oborů) nebo klíčových slov informace je možné tisknout a kopírovat (pozor na autorský zákon a citování) zápory:
17 mnohé z veřejně přístupných informací jsou anonymní - těžko se dá ověřit jejich původ a důvod zveřejnění mnohé z veřejně přístupných informací nejsou aktuální mnohé z WWW stránek nejsou stabilní na některých WWW stránkách jsou informace skryty pod neadekvátně pojmenovanými odkazy, orientace je složitá a dopátrání se hledané informace stojí dost času (peněz) při použití vyhledávacích nástrojů často dostaneme často příliš mnoho informací a mezi nimi i mnoho nerelevantních přístupnost závisí na okamžitém stavu sítě i dalších technických prostředků Hodnocení zdrojů na Internetu Pro hodnocení dokumentů publikovaných v papírové podobě jsou stanoveny jisté zásady. Ty lze uplatnit i při hodnocení dokumentů na Internetu, a to vždy s vědomím kladů i záporů Internetu jako informačního zdroje: kvalifikace autora reputace vydavatele datum vydání úroveň pokrytí dané problematiky srozumitelnost a přehlednost textu objektivita předkládaných informací aktuálnost předkládaných informací
18 DIALOG Corporation Dialog Corporation ( - DIALOG + DataStar - databázová centra, dříve "nesmiřitelní" konkurenti, dnes koexistují pod jedním majitelem. DIALOG a DataStar - registrované známky. DIALOG se nachází ve Spojených státech v Kalifornii a DataStar v Evropě ve Švýcarsku. Záběr zdrojů je regionálně celosvětový, oborově pak multidisciplinární. Mnohé databáze jsou vystavovány v obou těchto centrech. DataStar i DIALOG mají vlastní dotazovací jazyky a dnes i vlastní WWW rozhraní. Databázové centrum DIALOG je v podstatě největším centrem na světě. Na jeho hostitelských superpočítačích se vystavuje mnoho set bází dat ze všech oborů lidské činnosti. Služby a produkty DIALOG jsou do detailu popsány na WWW stránkách ( resp. Bluesheets - podrobné popisy bází dat ( - jsou zdrojem poučení pro koncového uživatele. Před každým vstupem se doporučuje tyto popisy databází studovat k přípravě rešeršní (vyhledávací strategie)!!! DIALOG má několik přístupů ke svým zdrojům znalosti (přímo z prostředí Internetu a WWW), přičemž některé jsou vyloženě uživatelské, jiné vyžadují pokročilejší znalosti: DialogSelect ( - pro typické koncové uživatele, kdy jsou uživateli nabízené sekce (kategorie), které obsahují předem nadefinovanou nabídku bází dat. Např.: DialogChem ( DialogEnergy ( DialogFood ( DialogMed ( DialogReference ( DialogTech (
19 DialogWeb ( v níž se dá komunikovat ve 2 základních režimech - pro začátečníky (DialogEasy) a pro zkušené (DialogWeb). DialogClassic ( pomocí dotazovacího jazyka systému DIALOG (pro pokročilejší).
20 Databázové centrum STN International Je dostupné např. z adres (URL): Tato databázová síť se skládá ze 3 nezávislých, ale technicky a organizačně spolupracujících center: CAS v USA (Chemical Abstract Services), FIZ Karlsruhe v Německu a JICST v Japonsku. Největší databázové centrum pro oblast vědeckotechnických informací (více než 200 bází dat) prakticky ze všech oborů lidské činnosti, více s důrazem na
21 přírodní a technické vědy. Poměrně zajímavé jsou zde soubory patentových informací. Přístup do databází STN International z Internetu několika způsoby přes protokol Telnet, přes WWW rozhraní ( přes původní a prvotní speciální WWW rozhraní STN Easy ( 3-stupňová práce: 1) STN guide výuka (learning DB), dotazy, odladění, nápověda apod. (levný přístup) 2) skupinové vyhledávání clustery umožní rychle vytipovat relevantní DB 3) ostré vyhledávání postupně jednotlivé DB nebo multifile searching (několik DB otevřených najednou) Umí vylučovat duplicitní dokumenty
22
23
24 Web of Science
Informace, knihovny, katalogy... Přednáška kurzu Informační a databázové systémy v rostlinolékařství
Informace, knihovny, katalogy... Přednáška kurzu Informační a databázové systémy v rostlinolékařství Co jsme si slíbili Trochu teorie (informační potřeby, typy informací, informační dokumenty) Trochu praxe
VíceJAK PRACOVAT S INFORMACEMI TAK, ABY ONY PRACOVALY PRO NÁS? Přednáška kurzu Informační a databázové systémy v rostlinolékařství
JAK PRACOVAT S INFORMACEMI TAK, ABY ONY PRACOVALY PRO NÁS? Přednáška kurzu Informační a databázové systémy v rostlinolékařství Co jsme si slíbili Co je to databáze? Co je to rešerše? Jak správně zadat
VíceWeb of Science. Přednáška kurzu informační a databázové systémy v rostlinolékařství
Web of Science Přednáška kurzu informační a databázové systémy v rostlinolékařství O čem jsme si povídali Představení nejvýznamnějších databází přístupných na JU Práce s databází CAB Abstracts přístup
VíceBibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace
Bibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK Jak si obstarám informace? informační exploze mnoho informací a jak
VíceChemická informatika. terciální. výzkumné zprávy, patenty, normy, firemní a šedá literaura.
Jakýkoliv vědecký výzkum nelze provádět bez předchozího studia literatury - proto je dobré vědět, jak co nejrychleji a nejefektivněji vyhledat požadované informace. Vědeckou literaturu lze členit podle
VíceÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA UTB KNIHOVNA VE SVĚTĚ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA UTB KNIHOVNA VE SVĚTĚ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Jak sehnat kvalitní informační zdroje pro odborné práce a neutonout v záplavě informací? SLUŽBY KNIHOVEN V DIGITÁLNÍM SVĚTĚ TRADIČNÍ půjčování
VíceČeské internetové medicínské zdroje v Národní lékařské knihovně
České internetové medicínské zdroje v Národní lékařské knihovně Kateřina Štěchovská Národní lékařská knihovna, Praha stechovs@nlk.cz INFORUM 2005: 11. konference o profesionálních informačních zdrojích
VíceReferenční služby NTK
Referenční služby NTK Mgr. Alena Pavelová, alena.pavelova@techlib.cz vedoucí oddělení speciálních služeb NTK Moderní referenční služby 1 Referenční středisko STK Moderní referenční služby 2 Referenční
VíceKde hledat odborné články?
Kde hledat odborné články? Martina Machátová E-mail: machat@mzk.cz Tel.: 541 646 170 Poslední aktualizace: 8. června 2015 The Free Library http://www.thefreelibrary.com/ Obsahuje skoro 25 milionů článků
VíceElektronické inf. zdroje
Elektronické inf. zdroje Internet, tj. samostatné stránky, články atd. Předmětové katalogy Plnotextové báze, digitální knihovny Katalogy knihoven Internet Vyhledávače najdou jen dokumenty, které předtím
VíceInformace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy. Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG, 25. 9.
Informace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG, 25. 9. 2014, Praha Kontext ČVUT nejstarší česká technika (1707) 8 fakult, 5 vysokoškolských
VíceVědecká literatura a database
Vědecká literatura a database Druhy vědeckých publikací Primární informační zdroje Sekundární informační zdroje Terciární informační zdroje 1 Primární informační zdroje Zveřejňování výsledků tvůrčí činnosti
VíceInformační výchova v knihovnách. Práce se středoškolskou mládeží
Informační výchova v knihovnách Práce se středoškolskou mládeží Pojmy informační výchovy Informační gramotnost (IG) angl. Information Literacy Následující kompetence IG: Poznat, kdy je informace potřebná,
VíceInformační zdroje v síti ČVUT
Informační zdroje v síti ČVUT Fakulta strojní ČVUT v Praze Mgr. Zdeňka Civínová Ústřední knihovna ČVUT v Praze Říjen 2016 rešeršní strategie jak hledat knihy jak hledat články jak hledat na webu služby
VíceSLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková
SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ, KNIHOVNY VY_32_INOVACE_CJ_2_19 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ
VíceKnihovna váš partner. aneb Mr. Bean v knihovně
Knihovna váš partner aneb Mr. Bean v knihovně Úvodní informace Záměrem lekce je představit knihovnu studentům jako partnera při jejich studiu Cílem je zajímavou formou dovést studenty k poznání knihovny
VíceINFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ PRO ŘEŠENÍ MEDICÍNSKÝCH INFORMAČNÍCH POTŘEB Richard Papík, Martin Souček
170 INFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ Richard Papík, Martin Souček Anotace Charakteristika a možnosti přístupu k informačním zdrojům patřícím k jádru informačních zdrojů medicínských a
VíceKDE A JAK HLEDAT KONKRÉTNÍ DOKUMENT
KDE A JAK HLEDAT KONKRÉTNÍ DOKUMENT KDE HLEDAT KNIHU Informace o knihách, které je možné najít a půjčit si v knihovnách, můžete hledat v katalozích knihoven, v souborných katalozích, v České národní bibliografii
VíceInformační zabezpečení studia na Zahradnické fakultě MENDELU. Elektronické informační zdroje
Informační zabezpečení studia na Zahradnické fakultě MENDELU Elektronické informační zdroje 2. prosince 2015 Obsah Elektronické informační zdroje oborové Elektronické informační zdroje multioborové Základy
VíceFUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna
FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna ZÁKLADNÍ MYŠLENKA Umožnit přístup ke službám, fondům a informacím o českých knihovnách z jednoho místa KOMUKOLIV
VíceKFC/CHL Chemická literatura. Rozvrh, Čt 15:00, LP O čem bude předmět, Informační zdroje Odpadá. Obsah Předmětu 9/22/2016
KFC/CHL Chemická literatura Markéta Paloncýová 3.004 Katedra fyzikální chemie, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Rozvrh, Čt
VíceINTERNET. 1. Stručná historie Internetu
INTERNET 1. Stručná historie Internetu Počátky dnešního Internetu je možné najít v 60. letech v USA, kde vznikl projekt počítačové sítě, která měla zabezpečit spolehlivou a nepřerušitelnou komunikaci mezi
VíceÚstřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2003
Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2003 Doplňování knihovního fondu Knihovní fond ÚK byl v souladu s rámcovým plánem akvizice fondu doplňován převážně koupí z prostředků přidělených
VíceTRADIČNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE POHLEDEM KNIHOVNY. Mgr. Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF a VFN
I N F O R M A Č N Í Z D R O J E P Ř I S T U D I U M E D I C Í N Y A V E Z D R AVOT N I C T V Í TRADIČNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE POHLEDEM KNIHOVNY Mgr. Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF a VFN
VíceElektronické informační zdroje. Dřevařství a příbuzné obory
Elektronické informační zdroje Dřevařství a příbuzné obory 2. 11. 2010 Osnova 1. Elektronické informační zdroje (EIZ) na MENDELU Abstraktové databáze Plnotextové databáze 2. Základy tvorby rešeršního dotazu
VícePŘÍLOHA I: CENÍK POPLATKŮ A SLUŽEB PLATNÝ OD 22. 2. 2010
PŘÍLOHA I: CENÍK POPLATKŮ A SLUŽEB PLATNÝ OD 22. 2. 2010 1. Registrace a výdej knihovních průkazů registrační roční zákaznický poplatek (365 dnů) (půlroční poplatek je ½ uvedené částky) zákazník mladší
VíceÚstřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009
Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009 Doplňování knihovního fondu Knihovní fond ÚK byl v souladu s rámcovým plánem akvizice doplňován převážně koupí z prostředků přidělených ÚK
VíceSCOPUS a WEB OF SCIENCE
SCOPUS a WEB OF SCIENCE 7. února 2012 Osnova 1. Typy ve vyhledávání v databázi SCOPUS 2. Typy ve vyhledávání v databázi Web of Science 3. Nástroje pro vyhledávání v jednom vyhledávacím prostředí: Metavyhledávače
VíceJindřiška Pospíšilová Karolína Košťálová Hana Nemeškalová, Národní knihovna ČR
http://www.knihovny.cz Jindřiška Pospíšilová Karolína Košťálová Hana Nemeškalová, Národní knihovna ČR Na základě zkušeností a zpětné vazby z referenčních služeb poskytovaných i v rámci služby Ptejte se
VíceZáklady vyhledávání odborné literatury
Základy vyhledávání odborné literatury Martina Machátová Moravská zemská knihovna v Brně Tel.: 541 646 170 E-mail: machat@mzk.cz 1. Moravská zemská knihovna v Brně www.mzk.cz MZK v číslech Knihovní fond:
VíceStřední odborná škola Luhačovice. Témata pro ústní maturitní zkoušku z odborných předmětů
Střední odborná škola Luhačovice Obor: 72-41-M/001 Informační služby, ŠVP Informační služby ve firmách a institucích Školní rok: 2013/2014 Témata pro ústní maturitní zkoušku z odborných předmětů 1. Sdělení
VíceElektronické zdroje Národní technické knihovny
Elektronické zdroje Národní technické knihovny http://www.techlib.cz/cs/katalogy-a-databaze/elektronicke-zdroje/ 1 Elektronické zdroje NTK 24 databází obsahují bibliografické informace 15 zdrojů včetně
VíceAMPHORA - NÁSTROJ PRO INDEXOVÁNÍ WEBOVÝCH STRÁNEK.
AMPHORA - NÁSTROJ PRO INDEXOVÁNÍ WEBOVÝCH STRÁNEK. Václav Snášel, Jiří Dvorský, Petr Šaloun, Daniela Ďuráková VŠB Technická univerzita, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Abstract Textová databáze AmphorA
VíceInformační zdroje. SPSOA_ICT_2_NSD Vypracoval Petr Novosad. Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám
Informační zdroje SPSOA_ICT_2_NSD Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám Informační zdroje Informační zdroj / informační pramen prostředek společenské komunikace tvořený
VíceJindřiška Pospíšilová Karolína Košťálová, Národní knihovna ČR
http://www.knihovny.cz Jindřiška Pospíšilová Karolína Košťálová, Národní knihovna ČR Knihovny v České republice poskytují širokou paletu veřejných knihovnických a informačních služeb. Každá větší knihovna
VíceRešerše....hledáme dokumenty a informace. Martin Krčál
Rešerše...hledáme dokumenty a informace Martin Krčál VIKBB42 Knihovnické procesy a služby Brno, 9. března 2016 Co je rešerše? soupis záznamů dokumentů x souhrn faktografických informací výběr dle věcných
VíceFUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ. PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna
FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna ZÁKLADNÍ MYŠLENKA Umožnit přístup ke službám, fondům a informacím o českých knihovnách z jednoho místa KOMUKOLIV
VíceElektronické informační zdroje z oboru GEOLOGIE
Elektronické informační zdroje z oboru GEOLOGIE Benátská 2 Knihovna botaniky (přízemí) Knihovna ÚŽP (přízemí) Viničná 7 Knihovna filosofie a dějin přírodních věd (přízemí) Knihovna biologie (1. patro)
VíceDDS a on-line digitální knihovny
DDS a on-line digitální knihovny změna jednoho paradigma Rudolf Vlasák Univerzita Karlova v Praze Slezská univerzita v Opavě rudolf.vlasak@ff.cuni.cz O čem bude řeč Nové paradigma Informační bariéry koncového
VíceVyhledávání v citační databázi Web of Science (WOS)
Vyhledávání v citační databázi Web of Science (WOS) Petr Boldiš Stanislava Kohoutová Česká zemědělská univerzita v Praze Studijní a informační centrum 2004 Tento materiál byl vytvořen v rámci grantu FRVŠ
VíceBilance prvních deseti let 21. století v oblasti vědeckých informací
Bilance prvních deseti let 21. století v oblasti vědeckých informací Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Upřesnění pojmu vědecké informace pro tuto přednášku! Nejdůležitějším
VícePodpora zkvalitnění vyhledávání informací. SeminářInformačnívzděláváníuživatelůve veřejných knihovnách Hradec Králové12. 13. 4.
Informačnízdroje Podpora zkvalitnění vyhledávání informací Pojmy IVU Informačnígramotnost (IG), angl. Information Literacy Následující kompetence jedince: Poznat, kdy je informace potřebná, Vyhledat informaci,
VíceZákladní legislativní dokumenty. Mgr. Monika Oravová
Základní legislativní dokumenty Mgr. Monika Oravová Základní legislativní dokumenty Zákony, doporučení Knihovní zákon 257/2001 Sb. Autorský zákon 121/2000 Sb. Zákon o ochraně osobních údajů 101/2000 Sb.
VíceSeminář pro vedoucí knihoven asviústavů AV ČR ASEP
Seminář pro vedoucí knihoven asviústavů AV ČR ASEP 5. 5. 2016 ASEP bibliografická databáze repozitář Online katalog Repozitář Analytika ASEP Novinky ASEP Evidence výsledků vědecké práce ústavů AV ČR od
VíceStandard pro doplňování a aktualizace knihovního fondu
Standard pro doplňování a aktualizace knihovního fondu Seminář pracovníků profesionálních knihoven Zlínského kraje Uherské Hradiště, 27. dubna 2016 Standard pro doplňování a aktualizaci knihovního fondu
VíceVyužití informačních technologií v cestovním ruchu P1
Využití informačních technologií v cestovním ruchu P1 Pavel Petr Petr.USII@upce.cz 1 Obsah kurzu Princip vyhledávání Definování vyhledávacích požadavků Vyhledávací nástroje Zdroje informací Nástroje pro
VíceDavid Horváth Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 12. 9. 2013
David Horváth Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 12. 9. 2013 Místo konání výzkumu: Ústav vědeckých informací 2. LF UK a FN Motol (Knihovna 2. LF UK
VíceVirtuáln. lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv
Virtuáln lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK od klasické knihovny k virtuální za vše mohou počítače a Internet relační
VíceInformatikaaVT(1) Cílem předmětu je: Žáci:
InformatikaaVT(1) Cílem předmětu je: seznámení žáků se základními pojmy informatiky a VT poskytnutí teoretických znalostí a praktických dovedností nezbytných při práci s informacemi azařízeními VT Žáci:
VíceISI WEB OF SCIENCE - manuál
ISI WEB OF SCIENCE - manuál Obsahuje především bibliografické údaje a abstrakty článků cca 8 000 vědeckých a odborných časopisů z oblasti přírodních a společenských věd od roku 1945 do současnosti. U některých
VícePatentové informace zdroj inspirací a ukazatel směru na cestě k inovacím
Patentové informace zdroj inspirací a ukazatel směru na cestě k inovacím předkládá: Ing. Jan Görig patentový a známkový zástupce Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu:
VícePrezentace výsledků výzkumu
Prezentace výsledků výzkumu Slavomíra Vavreinová Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. Historie VÚPP, v.v.i. k 1. 4. 1958 byl výnosem tehdejšího Ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu vytvořen
VíceTémata k závěrečným bakalářským zkouškám 2019
Témata k závěrečným bakalářským zkouškám 2019 Studijní obor Informační studia se zaměřením na knihovnictví Tematické okruhy: A) Teoretické a metodologické základy informační vědy a. Informační etika b.
Více23. Splnitelnost a platnost výrokových formulí, dedukce ve výrokové logice
Okruhy otázek k přijímacím zkouškám Studijní obor: Informační studia se zaměřením na knihovnictví A. TEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ ZÁKLADY INFORMAČNÍ VĚDY 1. Citační etika, zásady citování a porušování citační
VíceOPUS vzdělanostní síť k výrobním technologiím (reg. č. CZ.1.07/2.4.00/ )
OPUS vzdělanostní síť k výrobním technologiím (reg. č. CZ.1.07/2.4.00/12.0029) Informace kolem nás Vypracovala: Martina Drabantová Kvalitní zdroj informací? Knihovna! 2 Knihovna co, kde, jak? Budova A4/214a
VíceANL+ Veronika Ševčíková Národní knihovna ČR
ANL+ Veronika Ševčíková Národní knihovna ČR Obsah dnešní přednášky Představení ANL+ Co v bázi ANL+ naleznete Zajištění ANL+ v knihovnách ANL+ v rozhraní Primo ANL+ v rozhraní JIB Dotazy Co je ANL+ Zdroj
VíceFUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna
FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna ZÁKLADNÍ MYŠLENKA JE STÁLE PLATNÁ Umožnit přístup ke službám, fondům a informacím o českých knihovnách z jednoho
VícePŘÍRUČKA K PRÁCI S DATABÁZÍ CAB REVIEWS
PŘÍRUČKA K PRÁCI S DATABÁZÍ CAB REVIEWS Tatiana Oldřichová Srpen 2007 Příručka byla vytvořena v rámci projektu 1N04151 Informační zdroje pro zemědělský a potravinářský výzkum podporovaného Ministerstvem
VíceOsnova. Databáze. Databáze - druhy. Profesionální informační zdroje ULRICH'S. databáze. Bibliografická databáze ukázka volně dostupné
Osnova Profesionální informační zdroje databáze Databáze profesionálních informací charakteristika, druhy Databáze profesionálních informací zjišťování informací o databázích datábáze oborové, multioborové
VíceVYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI WEB OF SCIENCE. Helena Landová Akademická knihovna JU
VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI WEB OF SCIENCE Helena Landová Akademická knihovna JU Co je Web of Science? Web of Science (WOS) je součást platformy ISI Web of Knowledge (WOK) firmy Thomson Reuters WOS je multioborová
VíceZákladní legislativní dokumenty
Mgr. Monika Oravová Základní legislativní dokumenty Knihovní zákon 257/2001 Sb. Autorský zákon 121/2000 Sb. Zákon o ochraně osobních údajů 101/2000 Sb. Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách Doporučení
VíceK otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje
K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a
VíceÚstřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2016
Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2016 Doplňování knihovního fondu Knihovní fond ÚK byl v souladu s rámcovým plánem akvizice doplňován převážně koupí z prostředků přidělených ÚK
VícePhDr.Helena BOUZKOVÁ PhDr.Eva LESENKOVÁ NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA, PRAHA. ČLS JEP Společnost sociálního lékařství a řízení péče o zdraví
Vědecké zdravotnické informační zdroje a jejich vyhledávání PhDr.Helena BOUZKOVÁ PhDr.Eva LESENKOVÁ NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA, PRAHA Osnova způsoby vyhledávání služby pro veřejnost knihovny zdravotnické
VíceNápověda 360 Search. Co je 360 Search? Tipy pro vyhledávání
1 z 5 Nápověda 360 Search Co je 360 Search? 360 Search je metavyhledávač, který slouží k paralelnímu prohledávání všech dostupných informačních zdrojů prostřednictvím jednotného rozhraní. Nástroj 360 Search
VíceSTATISTIKA ČINNOSTI NTK V ROCE 2012
1 - Fondy A. FONDY STATISTIKA ČINNOSTI NTK V ROCE 2012 1. Stav, přírůstek a úbytek primárních fondů (knihovních jednotek/svazků) číslo údaj stav 2011 přírůstek přírůstek přír. 12/11 úbytek úbytek úbyt.
VíceÚstřední knihovna ČVUT. Mgr. Lenka Němečková PhDr. Marta Machytková Mgr. Věra Pilecká Mgr. Ilona Trtíková
Ústřední knihovna ČVUT Mgr. Lenka Němečková PhDr. Marta Machytková Mgr. Věra Pilecká Mgr. Ilona Trtíková Závisí na kvalitě vzdělávací a VaV činnosti Jaké faktory jsou měřitelné? Publikované výsledky VaV
VíceObohacování bibliografických záznamů o věcné selekční prvky postup NKČR
Obohacování bibliografických záznamů o věcné selekční prvky postup NKČR Bod programu: Věcné zpracování (možnosti obohacování dříve dodaných záznamů) Marie.Balikova@nkp.cz Pracovní skupina pro SK, 7.3.
VíceKoncepce rozvoje knihovny v letech Knihovna VŠLG
Koncepce rozvoje knihovny v letech 2016 2020 Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Jsou nástrojem základního lidského práva na rovný přístup k informacím,
VíceVyhledávání v souborných katalozích
Vyhledávání v souborných katalozích Jiskra Jindrová jiskra.jindrova@nkp.cz Souborný katalog ČR CASLIN česká a slovenská informační síť» budován od roku 1995» více než 6 mil. záznamů Funkce» Sdílená katalogizace»
VíceImpaktované časopisy. Citační index
Impaktované časopisy Jedním z přístupů k hodnocení vědecké práce jsou scientometrické ukazatele. Jejich základní východiska jsou prostá: Každý autor používá při vzniku článku, příspěvku do sborníku aj.
VíceSouborný katalog ČR pro veřejné knihovny Veřejné knihovny pro Souborný katalog ČR
Souborný katalog ČR pro veřejné knihovny Veřejné knihovny pro Souborný katalog ČR Celostátní seminář Regionální funkce knihoven 2009 Pardubice 16-17. září 2009 Eva Svobodová - Danuše Vyorálková Národní
VíceCSA Library School Program RefWorks v ČR. Eva Marvanová Národní knihovna ČR
CSA Library School Program RefWorks v ČR Eva Marvanová eva.marvanova@nkp.cz Národní knihovna ČR Společnost RefWorks byla založena v roce 2001 týmem odborníků v oblasti bibliografických databází. RefWorks
VíceKnihovní řád knihovny Ústavu informatiky Akademie věd České republiky, v.v.i.
Knihovní řád knihovny Ústavu informatiky Akademie věd České republiky, v.v.i. Základní ustanovení Právní zakotvení V souladu se zákonem ČNR č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších
VícePraktické možnosti online vzdělávání pro knihovníky
Praktické možnosti online vzdělávání pro knihovníky PhDr. Linda Jansová, Ph.D. (linda.jansova@nkp.cz) Kateřina Nekolová, M.A. (katerina.nekolova@nkp.cz) přednáší PhDr. Vít Richter (vit.richter@nkp.cz)
VíceČeská (národní?) článková bibliografie přežitek, nebo moderní služba čtenářům?
Česká (národní?) článková bibliografie přežitek, nebo moderní služba čtenářům? Tamara Pršínová Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice prsinova @cbvk.cz Knihovny současnosti Olomouc 2014 Historie průkopník
VíceKvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM
Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM ÚVOD Kvantifikovaná kriteria jsou pomocným podkladem pro zahájení habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem
VíceElektronické informační zdroje pro chemické obory. Seminář Agronomická fakulta, MENDELU Ústav chemie a biochemie
Elektronické informační zdroje pro chemické obory Seminář 21.9.2018 Agronomická fakulta, MENDELU Ústav chemie a biochemie 2 Elektronické informační zdroje http://uvis.mendelu.cz/elektronicke-informacnizdroje
VíceXLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3
XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 12. prosince 2013 Bod programu: 3 INFORMACE O PŘÍPRAVĚ HODNOCENÍ VÝZKUMNÉ A ODBORNÉ ČINNOSTI PRACOVIŠŤ AV ČR ZA LÉTA 2010 2014 1 Principy
VíceDatabáze Madrid Express (WIPO)
Databáze Madrid Express (WIPO) Databázi Madrid Express obsahující mezinárodní ochranné známky, přihlášené na základě Madridské dohody nebo Madridského protokolu, zpřístupňuje Světová organizace duševního
VíceAktuální kritéria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na UK
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Aktuální kritéria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na UK Aktuální kritéria pro habilitační řízení
VíceStudium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu
Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Závěrečná konference Mezioborové souvislosti informační vědy Richard Papík http://uisk.ff.cuni.cz http://www.linkedin.com/in/papik
VíceEconomists Online: nový portál pro ekonomické vědy
Economists Online: nový portál pro ekonomické vědy Hana Pessrová, Tomáš Pavela, Eliška Reitspiesová, Lucie Vasiljevová INFORUM 2009 Praha, 27. - 29. 5. 2009 Univerzita Karlova v Praze, CERGE hana.pessrova@cerge-ei.cz
VíceKNIHOVNY A INFORMAČNÍ PRAMENY. Mgr. Anna Vitásková Vědecká knihovna v Olomouci
KNIHOVNY A INFORMAČNÍ PRAMENY Mgr. Anna Vitásková Vědecká knihovna v Olomouci Vysvětlení některých pojmů Informace V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho
Vícee-pv_kalkulace nákladů pro NK - osobní náklady
Tabulka č. 1 e-pv_kalkulace nákladů pro NK - osobní náklady Název funkčního místa Kvalifikační požadavky Platová třída Úvazek / FTE Pracoviště podle organizační struktury NK ČR - pod názvem je vždy hypertextový
VíceVirtuální polytechnická knihovna VPK
210 mm IPVZ Přístupy k fondům veřejných knihoven Virtuální polytechnická knihovna VPK lubos.chara@techlib.cz 1 210 mm Virtuální polytechnická knihovna CO? KDO? JAK? ZA KOLIK? 2 Co je to VPK? 210 mm Virtuální
VíceDílčí etapy řešení výzkumného úkolu a následného transferu technologií a jejich směrování a inspirace vhodnými druhy informací
Dílčí etapy řešení výzkumného úkolu a následného transferu technologií a jejich směrování a inspirace vhodnými druhy informací Ing. Jan Görig patentový a známkový zástupce Název projektu: Od rozvoje znalostí
VíceELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Zpracovala: PhDr. Ludmila Benešová
ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Zpracovala: PhDr. Ludmila Benešová CÍL ŠKOLENÍ seznámit se s druhy elektronických informačních zdrojů (EIZ) získat orientační
VíceBibliografické a rešeršní služby
Bibliografické a rešeršní služby Bibliografie Seznam dokumentů zpracovaných podle určitých zásad, pravidel a hledisek. Účelem je informovat o existenci informačních pramenů. Nauka o seznamech dokumentů,
VíceINFORMAČNÍ INSTITUCE, REPOZITÁŘE A ARCHIVY, ŠEDÁ LITERATURA
INFORMAČNÍ INSTITUCE, REPOZITÁŘE A ARCHIVY, ŠEDÁ LITERATURA Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceThe bridge to knowledge 28/05/09
The bridge to knowledge DigiTool umožňuje knihovnám vytvářet, administrovat, dlouhodobě uchovávat a sdílet digitální sbírky. DigiTool je možno využít pro institucionální repozitáře, sbírky výukových materiálu
VíceMetody zpracování informací - 2
Základní vymezení témat přednášek: Informační služby Informační střediska Knihovny Uživatelé a čtenáři Informace Informační služby služby mohou být individuální nebo skupinové poskytují je komerčně i nekomerčně
VíceZJEDNODUŠTE SI VAŠI VaV ČINNOST
ZJEDNODUŠTE SI VAŠI VaV ČINNOST Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceKNIHOVNY ČR - LÉKAŘSKÉ KNIHOVNY Seminář IPVZ Co umí knihovna 2.září 2010 CO UMÍ KNIHOVNA místa zpřístupňování tištěných dokumentů 16.století - staletý vývoj v polovině 90. let minulého století první online
VíceVĚCNÝ POPIS DOKUMENTŮ (VĚCNÁ KATALOGIZACE) Mgr. Dagmar Smékalová
VĚCNÝ POPIS DOKUMENTŮ (VĚCNÁ KATALOGIZACE) Mgr. Dagmar Smékalová smekalova@svkos.cz ZÁKLADNÍ POJMY 1 POŘÁDÁNÍ INFORMACÍ (IDENTIFIKAČNÍ A VĚCNÉ POŘÁDÁNÍ) VĚCNÁ KATALOGIZACE OBSAHOVÁ ANALÝZA DOKUMENTŮ SELEKČNÍ
VíceRÁMCOVÁ KRITÉRIA PRO HABILITAČNÍ ŘÍZENÍ
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická Datum vydání: 29. 6. 2018 Za věcnou stránku odpovídá: prof. Ing. Martin Weiter, Ph.D. Účinnost: od 1. 7. 2018 Závaznost: FCH VUT v Brně Vydává: děkan FCH
VíceBIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ
BIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ J. Potomková Knihovna LF UP v Olomouci potomkov@tunw.upol.cz Programové vybavení ordinace zubního lékaře Definice bibliometrie Bibliometrie je vědní disciplína,
VíceDnešní témata Informační systém, informační služba Podnikový informační systém
Dnešní témata Informační systém, informační služba Podnikový informační systém VOŠIS UIM 5 1 Rekapitulace Kde jsou dokumenty? Osobní informační systém Informace v organizaci Veřejné informační systémy
VíceTovek Tools. Tovek Tools jsou standardně dodávány ve dvou variantách: Tovek Tools Search Pack Tovek Tools Analyst Pack. Připojené informační zdroje
jsou souborem klientských desktopových aplikací určených k indexování dat, vyhledávání informací, tvorbě různých typů analýz a vytváření přehledů a rešerší. Jsou vhodné pro práci s velkým objemem textových
VícePatent. Roman Šebesta 6.12.2011
Patent Roman Šebesta 6.12.2011 Bližší specifikace Patentem je vynález, kterému je vydáno osvědčení o vynálezu, které uděluje: u českého patentu Úřad průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem
Více