Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví. Uživatelské testování webu a katalogu knihovny

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Irena Hodžová Uživatelské testování webu a katalogu knihovny Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Olga Biernátová 2012

2 Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. Podpis autora práce

3 Poděkování Chtěla bych moc poděkovat své vedoucí práce Mgr. Olze Biernátové a Bc. Lukáši Marvanovi, odborníkovi na testování pouţitelnosti a přístupnosti webů, za ochotu a cenné rady. Dále mé poděkování patří ředitelce Krajské knihovny Vysočiny Mgr. Veronice Peslerové a kolegyním z oddělení Útvaru veřejných knihoven za podporu a pomoc.

4 Bibliografický záznam HODŢOVÁ, Irena. Uživatelské testování webu a katalogu knihovny. Brno, s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Olga Bienátová. Anotace Diplomová práce Uţivatelské testování webu a katalogu knihovny se zabývá moţnostmi, testování webu konkrétní knihovny a následnými úpravami, které ho lépe zpřístupní uţivatelům. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické, jsou vysvětleny termíny použitelnost a přístupnost webových stránek, popsány zásady tvorby přístupného a pouţitelného webu, uvedeny vybrané moţnosti testování. Druhá, praktická část, začíná testováním webu krajské knihovny vybranými online i offline nástroji. Tato část pokračuje uţivatelským testováním webu knihovny, testování online katalogu Clavius a Carmen a jejich srovnání. Cílem práce je doporučení optimalizace webových stránek na základě výsledků všech testování. Stránky by po úpravách měly být bez obtíţí přístupné a pouţitelné pro kaţdého, kdo chce sluţby knihovny vyuţívat. V závěrečné části práce je zpracování obecně pouţitelné metodiky testování pro weby knihoven. Annotation The thesis "User testing website and catalog of the library" deals with the possibilities of testing website of the specific library and subsequent modifications that makes it better available for users. The work is divided into two parts. In the first, theoretical part, there are explained terms of web usability and web accessibility, described principles of accessible and usable website and provide selected testing options. The second, practical part, begins with testing of regional library website with selected online and offline tools. This part continues with user testing website of the library, testing online catalog Clavius and Carmen and their comparison. The goal of the thesis is the recommendation to optimize website based on the results of all tests. Websites after modifications should be easily accessible and usable for everyone who wants to use library services. In the final part of this work is processing of generally applicable methods for testing websites of the libraries.

5 Klíčová slova webové stránky, pouţitelnost webu, přístupnost webu, testování webu, testování pouţitelnosti, testování přístupnosti, on-line katalog Keywords website, web usability, web accessibility, web testing, usability testing, accessibility testing, online katalog

6 Obsah 1. Úvod Vysvětlení pojmů pouţitelnost a přístupnost webu Použitelnost webových stránek a design orientovaný na uživatele Přístupnost webových stránek Pravidla a metodiky tvorby pouţitelného webu Pouţitelnost a přístupnost webových stránek knihoven Typy testování webových stránek Software k testování použitelnosti Ruční kontrola Automatická kontrola - online nástroje Automatická kontrola - offline nástroje Uţivatelské testování webových stránek Klasické uživatelské testování Vzdálené testování Testování technického řešení Testování oční kamerou (Eye-tracking) Testy navigace (Tree test) Kvantitativní testování Software k uživatelskému testování Webové stránky KKV Hodnocení webu KKV Přístupnost a použitelnost webu KKV Testování použitelnosti webu uživateli... 74

7 7.3.1 Příprava Otázky a úkoly k testování Vlastní průběh testování Zpracování výsledků Návrh optimalizace webu Testování přístupnosti webových stránek knihoven Katalogy OPAC (Online Public Access Catalogue) Katalog OPAC Popis a charakteristika Testování katalogu Clavius Zpracování výsledků Katalog OPAC 2.0 Carmen Popis a charakteristika Testování katalogu Carmen Zpracování výsledků Srovnání výsledků testů katalogů Závěr Seznam obrázků Seznam pouţitých zkratek Bibliografie... 98

8 1. Úvod Internet vstoupil do našeho ţivota přibliţně před dvaceti lety 1 a jiţ nyní je jeho vznik přirovnáván k vynálezu knihtisku. 2 Na počátku bylo surfování po Internetu záleţitostí úzkého kruhu zasvěcených, ale za 20 let existence se stal doslova masovou záleţitostí. Pouţívají ho i lidé, kteří nemají ani tušení o tom, na jakých principech funguje, s minimální počítačovou gramotností. I oni s ním ale chtějí pracovat a vyuţívat všechny (či většinu) moţnosti, které jim nabízí. K tomu potřebují přístupné a použitelné webové stránky. Připojení k Internetu má dnes většina domácností (v Česku 2,5 milionu [62%] domácností), 3 více neţ třetina z nich se připojuje na Internet ze dvou a více počítačů. 4 Svůj ţivot si uţ bez něho nedovedeme představit. Čteme noviny online, získáváme informace online, nakupujeme online, obsluhujeme svá bankovní konta online, hrajeme hry online, atd. Na Internet se můţeme připojit prakticky kdekoliv prostřednictvím mobilních zařízení. Existence Internetu nám po všech stránkách usnadňuje ţivot, stal se jeho součástí a firma, která dnes nemá webové stránky, jako by neexistovala. 5 To samozřejmě platí i pro knihovny. Ta, která nemá svůj web, zůstane před světem ukryta a lidé mimo její město se o ní nedozvědí. Proto se v současné době jiţ většina z nich na Internetu prezentuje. Nabízí se jim zde moţnost oslovit více uţivatelů, nové čtenáře a konzumenty knihovních sluţeb. Velké mnoţství sluţeb uţ knihovny poskytují online a stále se objevují nové moţnosti, jak nabídku rozšířit, jak se knihovny mohou realizovat, upozornit na sebe. Webové prezentace by měly poskytovat nejen informace o knihovně a jejích sluţbách, ale zároveň zajišťovat přístup k elektronickým informačním zdrojům: Knihovny díky on-line 1 KASÍK, Pavel. Český internet slaví 20. narozeniny, vzpomíná na skromné začátky. In: Technet.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 2 WebAIM: Web Accessibility in Mind [online] [cit ]. Dostupné z: 3 Údaje za rok 2011: JEŠUTA, Martin. Informační společnost v Česku 1. díl: jednotlivci a domácnosti. Restart [online]. Praha, 2012 [cit ]. Dostupné z: 4 Jeden počítač nestačí. NETzin.cz [online]. 2012[cit ]. Dostupné z: 5 WHITEHEAD, Christopher C. Evaluating web page and web site usability. In: GENERAL CHAIRS, Ronaldo Menezes a SIGDOC SPONSORS. Proceedings of the 44th annual Southeast Regional Conference Melbourne (Australia), March 10-12, 2006 [online]. New York, N.Y: ACM, 2006 [cit ]. ISBN Dostupné z: 8

9 katalogům a dalším webovým sluţbám sniţuji svůj institucionalni práh, takţe jejich uţivatele mají daleko větší pohodlí k hledání, vypůjčování a namnoze i čtení. 6 Problém je spíše v tom, ţe knihovny, zejména ty menší, nemají dostatek finančních prostředků na pořízení kvalitních webových stránek, které by splňovaly poţadavky jak grafické, tak funkční. Kaţdým dnem se na Internetu objevují desetitisíce nových webů a je stále větším problémem se v jejich nabídce orientovat. V roce 1996 vznikl názor, ţe většina uţivatelů si vybere několik webových stránek, které uspokojí jejich nároky na kvalitu a obsah. 7 Jak zařídit, aby v tomto výběru byly i webové stránky naší knihovny? Pouţitelnost a přístupnost webových stránek není knihovnami obecně příliš sledovaná, přesto, ţe právě knihovny by měly být i virtuálně otevřeny široké veřejnosti bez ohledu na věk, případný handicap či niţší informační gramotnost uţivatele. Dalším důvodem pro zlepšení pouţitelnosti a přístupnosti webových stránek je nutnost většímu přizpůsobení se poptávce po nových online knihovních sluţbách. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla uţivatelským testováním webových stránek konkrétní knihovny upozornit na potřebu se touto problematikou zabývat. Testování webových stránek přitom není nijak náročné. Na trhu je dostatečné mnoţství validátorů a jiných nástrojů k jejich testování. Jejich prostřednictvím lze odhalit technické nedostatky, jako například chyby v zápisu zdrojového kódu, nevyhovující kontrast pouţitých barev, absenci metadat, hustotu klíčových slov, apod. Web můţe projít softwarovým testováním pouţitelnosti naprosto bez chyb, a přesto s ním lidé z nejrůznějších příčin pracovat nemohou. Aby byly stránky pouţitelné a zároveň i uţivatelsky přívětivé, je třeba je testovat s reálnými uţivateli. Ve své práci jsem chtěla ukázat, ţe je moţné odhalit nedostatky webových stránek knihoven s minimálními finančními náklady. Většinu testů lze provést v prostředí knihovny, na základě výsledků pak můţeme stránky upravit, aby vyhovovaly co největšímu mnoţství uţivatelů. K testování jsem zvolila webové stránky Krajské knihovny Vysočiny, protoţe patří ke špičce ve své kategorii. Od roku 2008 jsou pravidelně mezi vítěznou trojicí v soutěţi BIBLIOWEB a postupně obsadily i všechna medailová místa v soutěţi Zlatý erb 6 Knihovny současnosti 2011: sborník z 19. konference, konané ve dnech září 2011 v Českých Budějovicích [online]. Ostrava: Sdruţení knihoven ČR, 2011[cit ]. ISBN Dostupné z: 7 NIELSEN, Jakob. User interface design for the WWW. In: [OF THE ACM CONFERENCE ON] HUMAN FACTORS IN COMPUTING SYSTEMS, March 1997, Ed. Steven PEMBERTON a Sp. by ACM SIGCHI. Extended abstracts [online]. Reading, Mass. [u.a.]: Addison-Wesley [u.a.], 1997 [cit ]. ISBN Dostupné z: 9

10 v kategorii: Zvláštní cena: nejlepší web krajské příspěvkové organizace kraje Vysočina [Str. 51]. Chtěla bych ukázat, ţe i velmi dobrý web můţe občas svým uţivatelům způsobovat problémy. Proto je třeba si vţdy uvědomit, ţe webové stránky nejsou určeny pro odbornou veřejnost, ale zejména pro běţné uţivatele, kteří mohou mít různou úroveň počítačové gramotnosti i technického vybavení. Velké mnoţství obyvatel má navíc nejrůznější handicap, kam můţe patřit vedle zdravotních problémů například i nedostatečná jazyková vybavenost, věk nebo sníţená inteligence. Diplomovou práci jsem rozdělila na dvě části. V první, teoretické, se stručně věnuji přiblíţení pojmů použitelnost a přístupnost webu, jejich významu při tvorbě webových stránek. Pokračuji vybranými metodikami tvorby přístupného webu a způsoby jeho testování. Druhá, praktická část, se zabývá testováním vybraných webových stránek. Po bliţším představení testovaného webu provedu tzv. automatické testování pomocí nejrůznějších online i offline nástrojů. Na toto testování naváţu uţivatelským testováním. Popíšu postup a průběh jednotlivých testů, zhodnotím výsledky, navrhnu optimalizaci webu. Na základě svých zkušeností s pouţitím různých nástrojů na testování webu doporučím postup, jakým mohou knihovníci webové stránky co nejjednodušeji a nejúčinněji otestovat. Některé z nástrojů mají podobné výstupy, takţe je zbytečné pouţívat všechny. Proto uvedené programy vyzkouším a vyberu ty nejvhodnější pro testování webu knihovny, tím knihovníkům ušetřím práci s hledáním nástrojů. 10

11 2. Vysvětlení pojmů použitelnost a přístupnost webu 2.1 Použitelnost webových stránek a design orientovaný na uživatele Použitelnost (usability) patří k nejdůleţitějším vlastnostem dobrého webu a k jejímu vymezení existuje mnoho definic. Vzájemně jsou si velmi podobné a daly by se vyjádřit známým sloganem: Nenuťte uţivatele přemýšlet. 8 Některé z definic pouţitelnosti webových stránek: Pouţitelnost je rozsah, v jakém můţe být web pouţíván specifickou skupinou uţivatelů k dosaţení specifikovaných cílů efektivně, účinně a k spokojenosti uţivatelů. 9 Pouţitelnost je kvalitativní atribut, který hodnotí snadnost pouţívání uţivatelského rozhraní. 10 Pouţitelnost stránek řeší ergonometrii na internetu, tedy, aby stránky nejen dobře vypadaly, ale aby se také dobře ovládaly a návštěvník se na nich neztrácel, ale snadno objednával. 11 Pouţitelný web je ten, kde se uţivatelé dobře orientují, rychle naleznou to, co hledají, neztrácejí se, nedělají zbytečné chyby. 12 Pouţitelné webové stránky - uţivatelům se na nich podaří udělat to, co chtějí najdou potřebnou informaci, mail, přečtou si novinky, zaregistrují se, objednají si zboţí to vše v rozumném čase a bez velkého přemýšlení KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnost [sic] webu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 165 s. ISBN WHITEHEAD, Christopher C. Evaluating web page and web site usability. In: GENERAL CHAIRS, Ronaldo Menezes a SIGDOC SPONSORS. Proceedings of the 44th annual Southeast Regional Conference Melbourne (Australia), March 10-12, 2006 [online]. New York, N.Y: ACM, 2006 [cit ]. ISBN DOI: / Dostupné z: Dostupné z: The extent to which a site can be used by a specified group of users to achieve specified goals with effectiveness, fficiency, and satisfaction in a specified context of use" 10 NIELSEN, Jacob. Usability 101. Alertbox current issues in Web usability [online]. [2003], [Srpen 2003] [cit ]. ISSN Dostupné z: Usability is a quality attribute that assesses how easy user interfaces are to use. 11 DOUŠA, Petr a Lukáš MARVAN. Testování pouţitelnosti. In: WebExpo: Největší konference o webu ve střední Evropě [online]. Praha: WebExpo, 2010 [cit. [cit ]. Dostupné z: 12 ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN JANOVSKÝ, Dušan. Pouţitelnost stránek. Jak psát web: o tvorbě, údržbě a zlepšování internetových stránek [online]. [2003], [cit ]. Dostupné z: 11

12 Pouţitelnost je také moţné definovat pěti faktory: Prvním z nich je snadnost učení (Ease of leasing), 14 který sleduje, jak rychle se nový uţivatel na stránkách zorientuje a můţe je pouţívat. Druhý, účinnost využívání (Efficiency of use), 15 vypovídá o efektivitě práce uţivatele s webem, jak je schopný vyuţít všech moţností, které stránky nabízejí. Další faktor, zapamatovatelnost (Memorability), 16 vyjadřuje, na kolik je moţné, aby si uţivatel zapamatoval způsob pouţívání webu při dalších návštěvách. Čtvrtým faktorem je četnost a závažnost chyb (Error frequency and severity), 17 zaznamenává, jakých chyb se uţivatelé při pouţívání webu dopouštějí a jak často. který Poslední z faktorů je pojmenován subjektivní spokojenost (Subjective satisfaction). 18 Ten hodnotí, do jaké míry se uţivateli webová stránka líbí, na kolik si ji oblíbil. Jakousi nadstavbou nad použitelností je tzv. design orientovaný na uživatele (usercentered design), 19 který je v poslední době stále populárnější. Jedná se o multidisciplinární přístup k návrhu uţivatelských rozhraní, informační architektury, grafického řešení a funkcionality s cílem dosáhnout sjednocení těchto prvků vedoucího ke kvalitnějšímu uţivatelskému proţitku. Zaměřuje se na vše, s čím uţivatel přichází do přímého styku, co vnímá, učí se a pouţívá. 20 Při tvorbě webů tohoto typu je nezbytná i znalost mentálních procesů uţivatelů, komunikace a interakce. Z této znalosti pak vychází jednoduché webové rozhraní, které vzbuzuje uţivatelovu důvěru, je flexibilní a zohledňuje uţivatelovy moţnosti (či handicapy), umoţňuje zpětnou vazbu atd Usability Basics. Usability.gov: your guide for developing & useful Web sites [online]. [2010] [cit ]. Dostupné z: 15 Tamtéţ 16 Tamtéţ 17 Tamtéţ 18 Tamtéţ 19 HAAS, Robert. Co není informační architektura. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online] [cit ]. Dostupné z: 20 Tamtéţ 21 Usability Resources: What is User-Centered Design?. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. UPA: Usability Professionals' Association [online]. [2009] [cit ]. Dostupné z: 12

13 2.2 Přístupnost webových stránek Stejně jako použitelnost lze i přístupnost webových stránek definovat různě: Přístupnost webu vyjadřuje míru, s jakou dokáţou s webem pracovat různě omezení uţivatelé. Přístupný web se dá ovládat třeba také bez myši, bez obrázků, na černobílém monitoru, z mobilu. 22 Přístupná webová stránka je pouţitelná pro kaţdého uţivatele Internetu, a to nezávisle na jeho postiţení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovaných moţnostech. 23 Pojmy přístupnost a použitelnost webových stránek spolu úzce souvisí, a bývají často zaměňovány či slučovány. Přístupnost je v podstatě jednou ze sloţek pouţitelnosti, které je vymezena především vůči handicapovaným uţivatelům. 24 V souvislosti s poslední definicí se nabízí otázka, koho můţeme zahrnout pod pojem handicapovaný uživatel. Občas totiţ můţe mít s přístupností problém i člověk, kterého bychom objektivně za handicapovaného neoznačili. Vzhledem k poměrně velkému mnoţství národnostních menšin je dost lidí s nedostatečným jazykovým vybavením, kteří mají problém porozumět sloţitě psanému textu. Další bariérou můţe být pro uţivatele například zastaralé či speciální (hlasové čtečky, lupy) technické vybavení. Stále ve větší míře bývají k surfování na Internetu pouţívána alternativní zařízení (chytré telefony, PDA), rozšiřuje se mnoţství webových prohlíţečů, které mohou webové stránky zobrazovat rozdílně. V této souvislosti se objevil nový termín - Responsive webdesign, který vyuţívá moderní technologie při tvorbě webů a umoţní naprogramovat webovou stránku, která se automaticky přizpůsobí velikosti displeje. Na monitoru rozdíl nepoznáte, ale jinak můţe vypadat takový web na mobilním telefonu, jinak na tabletu orientovaném na výšku a nebo na šířku. 25 Neméně důleţitý je i rozdíl v úrovni počítačové gramotnosti uţivatelů, v četnosti pouţívání a zkušenostech s Internetem. Přístupné stránky by proto měly zohledňovat všechny 22 JANOVSKÝ, Dušan. Pouţitelnost stránek. Jak psát web: o tvorbě, údržbě a zlepšování internetových stránek [online]. [2003], [cit ]. Dostupné z: 23 ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN Tamtéţ 25 MÍŠEK, Jakub. Responsive webdesign. Jakub Míšek [online]. [2010] [cit ]. Dostupné z: 13

14 uţivatele Internetu bez rozdílu věku, vzdělání atd., a měly by být standardem, ne ţádným ojedinělým nebo výjimečným jevem. 26 S přístupností webových stránek souvisí i optimalizace pro vyhledavače (SEO 27 ). Dobře přístupný web je zároveň snadno vyhledatelný na síti, coţ znamená, ţe není skrytý před vyhledávacími roboty, tj. má vhodně zvolená klíčová slova, metadata, uvedený název stránky (Title) ve zdrojovém kódu apod. Pro přístupnost stránek je samozřejmě důleţitý i jejich obsah pokud bude pro uţivatele nesrozumitelný, je i ten nejhezčí web k ničemu. Technicky můţe být obsah webu vše, co se objeví na webových stránkách, včetně slov, obrázků, videa, zvuků, staţených souborů (PDF), tlačítek, ikon a log (Richard Sheffield). 28 Jak obsah webu, tak optimalizace pro vyhledávače úzce souvisí s copywritingem (psaní textů pro web). Dobře napsaný, srozumitelný a poutavý text můţe podstatně zvýšit návštěvnost webových stránek. Copywriter zároveň definuje klíčová slova a tím pomáhá zlepšit pozici webu ve vyhledávačích. 29 S obsahem pracuje i relativně nový obor s názvem obsahová strategie (Content Strategy). Obsahová strategie se zabývá návrhem, realizací a průběţným rozvojem webových stránek. Její nejrozšířenější definice je od Kristiny Halvorson: Obsahová strategie plánuje tvorbu, publikování a řízení uţitečného a pouţitelného obsahu. 30 Jejím cílem je vytvoření jednoznačného obsahu, který odpovídá zaměření webu a poţadavkům uţivatele. 31 Dalšími pojmy související s přístupností webu jsou například Informační architektura (design a organizace webu) 32 a Interaction design, který se zabývá chováním a fungováním webu v souvislosti s jeho uţivateli ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN Search Engine Optimization 28 Content Strategy. Knol: A unit of knowledge [online] [cit ]. Dostupné z: Technically, Web content can be anything that appears on a website, including words, pictures, video, sounds, downloadable files (PDF), buttons, icons, and logos. 29 Copyblogger [online]. [2006] [cit ]. Dostupné z: 30 HALVORSON, Kristina. The Discipline of Content Strategy. A list apart [online]. 2008, č. 12 [cit ]. ISSN Dostupné z: Content strategy plans for the creation, publication, and governance of useful, usable content. 31 Tamtéţ 32 Informační architektura. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online]. [2006] [cit ]. Dostupné z: 33 Interaction Design - IxD. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online]. [2006] [cit ]. Dostupné z: 14

15 3. Pravidla a metodiky tvorby použitelného webu Pravidla, jak optimálně zpřístupnit obsah webových stránek, WCAG 1.0, byla definována konsorciem W3C 34 v květnu Jsou v nich zahrnuty obecné zásady přístupného webu rozdělené na tři prioritní úrovně. Na tato pravidla navazují WCAG 2.0, jejichţ návrh vzniká v roce 2004 za spolupráce jednotlivců a veřejnosti celého světa. 35 WCAG 2.0 byla zveřejněna koncem koku 2008 a jsou platná dosud. Obsahují 12 základních pravidel, která rozdělují do 4 základních principů: 1. Obsah musí být vnímatelný. 2. Prvky v rozhraní musejí byt ovladatelné. 3. Obsah a ovládací prvky musejí být pochopitelné. 4. Obsah musí být natolik robustní, aby pracoval s dnešními i budoucími technologiemi (včetně kompenzačních pomůcek) 36 Nejkomplexněji zpracoval pravidla pouţitelného webu Jakob Nielsen v knize Použitelnost domovských stránek. 37 Publikoval je v podrobně popsaných bodech, které rozčlenil do několika oddílů. Při zachování autorova rozčlenění jsem tato pravidla shrnula: Informace o firmě Domovská stránka by se měla odlišit od ostatních stránek webu, aby uţivatelé poznali výchozí pozici. Web by měl mít vţdy jen jednu hlavní stránku označenou jako domovskou, i v případě rozsáhlé firmy s několika dceřinými společnostmi. Odkaz na stránky dceřiné společnosti (v případě knihoven třeba na pobočky) by měl obsahovat informaci, ţe patří k mateřskému webu, aby nebudil dojem odkazu na cizí firmu. Logo firmy má být umístěno tam, kde je běţný uţivatel Internetu zvyklý nejčastěji vlevo nahoře. Zároveň by mělo být ve velikosti odpovídající ostatnímu textu. Na úvodní stránce je také vhodné firmu několika slovy představit, jaký typ činnosti provozuje apod., v čem se odlišuje od podobných nebo konkurenčních firem, případně přidat firemní slogan. Stejně tak by zde měly být výrazně vypsány nejdůleţitější body činnosti. V případě, ţe není zřetelný způsob podnikání prezentované firmy, je nutné ho viditelně uvést, aby se návštěvníci nemohli cítit podváděni případně hledat nějaký skrytý úmysl. 34 World Wide Web Consortium 35 BREWER, Judy. Web Accessibility Highlights and Trends. In: HARPER, Simon, Yeliz YESLILADA a Carole GOBLE. Proceedings of the International Cross-Disciplinary Workshop on Web Accessibility: 2004, New York City, N. Y., 2004 [online]. New York, NY: ACM Press, c2004 [cit ]. ISBN Dostupné z: 36 Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Přístupnost.cz: Otevřete svůj web všem! [online]. [2009] [cit ]. Dostupné z: 37 NIELSEN. Použitelnost domovských stránek. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2005, 323 s. ISBN

16 Domovská stránka by měla obsahovat odkaz na stranu se všemi podstatnými informacemi o firmě. Tuto záloţku doporučuje Nielsen nazvat O název firmy a oddělit ji od ostatního obsahu webu. Web by měl být jednotný a propojený s vlastní firmou, pokud je to moţné. Interní informace by měly být umístěny na intranetu a ne na firemním webu, samozřejmě, pokud nejsou takového charakteru, ţe by bylo nutné je zveřejňovat. Další důleţitou záloţkou hlavní stránky je Kontakt. Variantou můţe být umístění kontaktních údajů přímo na domovské stránce. Firma, která chce sebe a svoji činnost propagovat, by měla na domovskou stránku umístit odkaz na záloţku určenou novinářům Tiskové (Zpravodajské) centrum. Pokud web vyţaduje po klientech osobní čí citlivé údaje, měly by být ochráněny před zneuţitím, s uvedením, jakým způsobem je to provedeno. V případě, ţe mají návštěvníci webu moţnost zpětné vazby (feedback), je třeba uvést její přesný důvod, a komu je konkrétně určena. Obsah stránek Základem přístupnosti je pouţívání jazyka pro uţivatele srozumitelného, termínů, na které je jiţ zvyklý. Pokud je obsah stránky na první pohled jasný, není nutné návštěvníky uráţet dalším slovním popisem. Je potřeba vystříhat se opakování stejných poloţek na hlavní stránce. I v případě, ţe opakováním bylo zamýšleno zdůraznění této poloţky. Je vhodné hned na hlavní stránce vysvětlit zkratky, iniciály, symboly, akronymy apod. pouţívané na webu. To se samozřejmě netýká pojmů obecně známých. Je nutné dodrţovat formátování písma, aby uţivatele nijak nemátlo (jednotné nadpisy, stejným písmem nabídky v menu apod.). Nadpisy psané pouze velkými písmeny také nejsou nejvhodnější, protoţe bývají špatně čitelné. Vyskytuje-li se na webu pevné slovní spojení, je potřeba ho spojit pevnou mezerou, aby zůstal zachovaný jeho smysl. Nielsen nedoporučuje pouţívat slovní spojení nebo fráze, jejich smysl není okamţitě jasný a jednoznačný. Pokud by hned domovská stránka nutila uţivatele k zamyšlení, je pravděpodobné, ţe stránky opustí. Seznamy a kategorie na webových stránkách by neměly být jednoprvkové (pokud existuje nějaký single prvek, je vhodnější ho zařadit do nejbliţší kategorie. Povinné údaje (např. při objednávání, v dotazníku) musí být jasně a zřetelně označeny (např. hvězdičkou). Na webových stránkách by se neměly vyskytovat vykřičníky, které nedělají dobrý dojem, nepatří ani do profesionálního textu. 16

17 Dalším doporučením je vyhnout se nevhodné interpunkci a nelogickým mezerám například mezi písmeny jednoho slova. Tato úprava můţe být vizuálně efektní, ale zároveň způsobovat problémy při čtení textu automatickými pomůckami pro nevidomé. Obsah webu s uvedením příkladů Obsah webu je lépe přiblíţit uvedením příkladů, co která záloţka obsahuje, slovní popis nebývá dostatečně názorný. Odkazy by měly směřovat na konkrétní výrobek (událost, sluţbu) a u něj by dále neměl chybět odkaz na příslušnou kategorii, aby si uţivatel mohl případně vybrat výrobek podobný. Je důleţité dobře ověřit, ţe vzájemné odkazy jsou logické, funkční a odkazují skutečně tam, kam bylo záměrem. Archivy, opětovné zpřístupnění obsahu Články, které uţ nejsou aktuální, je nutné trvale uchovávat v archivu. Ten můţe slouţit nejen pro speciální poţadavky uţivatelů, ale i pro potřeby firmy samotné. Odkazy v textu Odkazy by měly být jasně formulované, stručné a čitelné. Víceslovný odkaz bývá hůře srozumitelný a zhoršuje orientaci uţivatele na webu. Zároveň ale není dobré text odkazů nahrazovat obecnými pokyny, např. Klikni zde. Je lepší uvést jeho celý či alespoň zkrácený název. Odkazy by neměly být pojmenovány odkaz. Vhodnější je název oblasti, kategorie, webu, apod., na kterou odkaz směřuje. Konec seznamu poloţek by neměl být příliš obecný: Více. Vhodnější je konkrétní uvedení, co bude za seznamem následovat: Více akcí knihovny, Více naučných knih, atd. Odkazy, které nesměřují na webové stránky (např. na textový soubor, PDF, video, atd.) je nutné konkretizovat (slovně, piktogramem), aby uţivatel poznal, o jakou poloţku se jedná. Soubory většího formátu by měly obsahovat upozornění s uvedením jejich velikosti. Navštívené odkazy musí být barevně odlišené od nenavštívených. Tímto způsobem bude mít uţivatel přesný přehled o tom, které stránky uţ prohlíţel. Položky navigace Hlavní navigační oblast doporučuje Nielsen umístit vedle středového textu, nikoliv do horní středové části, kterou uţivatelé obvykle přehlíţejí. Toto pravidlo se v současné praxi příliš nedodrţuje navigace bývá v postranním sloupci (obvykle levém) a zároveň nahoře, pod titulní fotografií webu. Poloţky v seznamu navigace by měly být logicky seřazené, podobné nebo navazující vedle sebe. Jeden typ odkazů by neměl být ve více navigačních oblastech. S porušováním tohoto bodu se můţeme v praxi také běţně setkat. Moţná proto, ţe tvůrci webu nechtějí, aby některé odkazy uţivatel přehlédl. 17

18 Názvy jednotlivých poloţek navigace nesmí být smyšlená nebo neznámá slova, na první pohled musí být jasné, na jakou kategorii odkaz směřuje. Kreativitu je třeba uplatnit na jiném místě, uţivatel nebude pátrat a web opustí. Kdyţ se na webu vyskytuje Nákupní košík, musí být viditelný (s počtem poloţek a cenou) i na hlavní stránce. Obrázkovou navigaci doporučuje Nielsen pouţívat pouze v případě, ţe je jasně srozumitelná (odkazy na Facebook, Twitter, apod.). Z některých ikon nelze poznat, co jimi chtěl autor znázornit a uţivatele to můţe plést. A jestli se netrefí do více odkazů, z webu odchází. Domovská stránka by neměla obsahovat odkaz na ni samou, je to nelogické. I tohle se ale na webech často vyskytuje. U všech ostatních stránek je odkaz na hlavní stranu nutný. Vyhledávání Vyhledávací pole má být na viditelném místě hlavní stránky, obvykle vpravo nahoře. Zároveň musí být i dostatečně veliké, aby uţivatel mohl vidět celý text poloţeného dotazu. Pole není třeba označovat nadpisem, stačí volné pole s tlačítkem. 38 Nabídka alespoň jednoduchého vyhledávání by měla být na domovské stránce i v případě, ţe filosofie konkrétních webových stránek jeho zařazení nepodporuje. V těchto případech je dostačující vloţení odkazu na rozšířené vyhledávání, které pak nemusí být přímo na stránkách. Vyhledávací pole na hlavní stránce by mělo umoţnit hledání v celém webu, coţ se dnes uţ povaţuje za samozřejmé. Současně ale není vhodné nabízet uţivatelům vyhledávání na celém internetu, hledání se tím můţe komplikovat. Stále ale existuje mnoho webů, které vyhledávání na Google nabízejí. Nástroje a zástupci úloh Domovská stránka by měla obsahovat nabídku přímého přístupu k základním a důleţitým úlohám. Konkrétně u knihoven je uţ samozřejmý přímý odkaz z hlavní stránky do čtenářského konta uţivatele, do online katalogu, k elektronickým informačním zdrojům apod. Na druhou stranu není vhodné umístit na domovskou stránku nástroje, které se zaměřením webu nesouvisí. Příkladem je třeba předpověď počasí nebo podobné efektní aplikace na stránkách knihovny. Nevhodné je i suplovat webové prohlíţeče nabídkou umístění stránky uţivatelům jako domovské. 38 Search, Hledání, Hledej, apod. 18

19 Grafika a animace Grafika by měla slouţit k prezentaci obsahu, nikoliv účelově k výzdobě stránek. Přehnaná výzdoba můţe odvádět uţivatelovu pozornost od stránek samotných. U obrázků a ostatní grafiky je vhodné uvádět popisky, pokud samozřejmě jejich název či účel nevyplývá z textu. Fotografie by měly být pouţité ve správných formátech. Pouhé zmenšení či zvětšení často ovlivní jejich kvalitu. Nielsen také doporučuje vyhnout se pouţití vodoznaků, protoţe nemají ţádnou informační hodnotu 39 a navíc sniţují rozeznatelnost snímků. Další chybou na domovské stránce bývá pouţití animace za účelem upozornění na konkrétní část stránky (občas na stránkách bývají dokonce i animace pro zatraktivnění stránky ). To pak odvádí pozornost od jiných částí stránky. Ještě horší je z hlediska přístupnosti webu animované logo, hlavní nadpis, slogan, apod. ze stejného důvodu jako v předchozím bodě. V případě, ţe je vstupní stránka uvedena animací, je vhodné nabídnout uţivateli tuto moţnost přeskočit. Grafický design Grafický design by neměl být stěţejní dominantou stránek, měl by spíše doplňovat a dotahovat informační výpověď stránky. Styl písma, velikost a hlavně barevnost by měla být střídmá, text nemá vypadat jako grafika, dochází ke zmatení uţivatele. Aby bylo písmo čitelné, mělo by být dostatečně kontrastní vzhledem k pozadí. Při tvorbě webu je třeba vyhnout se vodorovnému posunu pozadí ne vţdy je viditelná vodorovná lišta a uţivatel nabude dojmu, ţe je web neúplný. Nejdůleţitější části stránky musí být v její horní části, aby byly viditelné i v případě, ţe uţivatel nemá velké rozlišení monitoru. Nielsen doporučuje pouţití plovoucího umístění prvků při stavbě webu. Takto konstruované stránky se přizpůsobí různým velikostem zobrazení. Neplýtvat s logy. Kromě vlastního loga lze pouţít, zejména jako odkazy, loga jen obecně známá (Ptejte se knihovny, Facebook, Twitter). Příliš velký počet různých log evokuje spíše dojem reklamy. Prvky uživatelského rozhraní (rozbalovací menu, výběrové seznamy a jiná rolovátka ) Tyto prvky by neměly být pouţity tam, kde se rozbalené menu překrývá s jiným odkazem, aby se uţivatel omylem nedostal na jinou stránku, neţ zamýšlel. S rozbalovacími nabídkami je nutné zacházet velice opatrně, jsou opodstatněné spíše v případě, ţe obsahují hodně poloţek. V opačném případě je vhodnější poloţky vypsat přímo. 39 NIELSEN. Použitelnost domovských stránek. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2005, 323 s. ISBN

20 Záhlaví oken (Title) Samotného záhlaví si často uţivatel nijak nevšimne, bývá důleţité spíše pro orientaci mezi uloţenými odkazy (Např. v oblíbených poloţkách, v záloţkových nástrojích Delicious, 40 apod.) Záhlaví by mělo začínat názvem firmy, v cizích jazycích s vynecháním členu, bez koncovky (.cz,.com,.eu). Kaţdá stránka webu má mít vlastní záhlaví, coţ se osvědčuje při ukládání odkazů: uloţený odkaz na stránku webu, který má jednotné záhlaví, nás vţdy dovede na hlavní stránku 41, coţ nebývá ţádoucí. V záhlaví je dobré uvést stručný popis webu, jednoduchý slogan apod. s maximálně 64 znaky (kvůli korektnímu zobrazení). URL adresy URL adresy by měly být co nejkratší a snadno zapamatovatelné. Měly by být funkční s i bez www a v podobě samotného doménového jména (bez index.htm, index.php, atd.). Nielsen také doporučuje, je-li to moţné, zakoupení domén s podobnými názvy, které budou přesměrovány na správný web. Zprávy a tisková prohlášení Nadpisy zpráv mají být výstiţné, ale co nestručnější. Více informací můţe obsahovat podtitul, na celé znění zprávy by ale měl odkazovat pouze nadpis. Na domovské stránce je dobré uvést přehled tiskových zpráv a prohlášení. V případě, ţe jsou příspěvky (začátky zpráv) na první stránce aktuální, je zbytečné uvádět datum, které je uvedené u kaţdého z celých textů. Informační okna a úvodní stránky U běţných webových stránek není nutná odlišná domovská stránka, například s odkazem Vstupte na web. Tento způsob je odůvodnitelný třeba v případě, ţe se jedná o stránky pro dospělé nebo například kdyţ nabízí vstupy do různých jazykových mutací stránek. V ostatních případech je lépe, pokud se po zadání adresy načtou stránky samotné. Při stavbě stránek je lépe nepouţívat vyskakující informační okna, která uţivatelům často dělají problémy. Reklama V současné přehlcenosti reklamou ji uţ běţný uţivatel většinou ani nevnímá. Pokud na webu z nejrůznějších důvodů být musí, neměla by narušovat vzhled webu, coţ znamená, ţe 40 Delicious [online]. [2003], [2011] [cit ]. Dostupné z: 41 Např.: LANIUS. LANius [online]. [2009] [cit ]. Dostupné z: 20