Projekce demografického vývoje do roku Vzdělávání cizinců. Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů. číslo 4.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projekce demografického vývoje do roku 2025. Vzdělávání cizinců. Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů. číslo 4."

Transkript

1 číslo 4 červen 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Projekce demografického vývoje do roku 2025 Vzdělávání cizinců Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

2 Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, je tomu právě rok, co začal vycházet v rámci projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů Plzeňského kraje čtvrtletník Monitor. Mohlo by se zdát, že je čas bilancovat. Avšak výše zmíněný projekt je teprve v polovině, resp. toto číslo startuje druhý rok vydávání, a na jeho rekapitulaci je ještě dostatek času. Přesto je toto číslo něčím inovativní. Přináší totiž první dva výsledky dalších aktivit projektu demografickou projekci Plzeňského kraje do roku 2025 a vyhodnocení spokojenosti investorů s lidskými zdroji v Plzeňském kraji. Třetím článkem, který doplňuje obsah tohoto čísla, je pojednání zabývající se opět cizinci v České republice, tentokrát z hlediska vzdělávání. Nosným tématem celého čísla je ale zmíněná demografická projekce, která nastiňuje možný budoucí vývoj populace Plzeňského kraje do roku Projekce vymezuje tři základní varianty vývoje, přičemž i v té nejpravděpodobnější zahání dosud často prezentované obavy z poklesu populace. Ukazuje se, že při uvažování migrace nečeká Plzeňský kraj v nejbližších dvaceti letech pokles populace, ale naopak její mírný nárůst, který bude podpořen zejména příchodem zahraničních migrantů. Projekce naopak nevyvrací obavy ze stárnutí populace. Článek, který celou demografickou predikci představuje a komentuje, zároveň obsahuje předpoklad vývoje jednotlivých věkových skupin. Tato informace bude hlavně zajímat ředitele základních a středních škol, kteří budou čelit v různých etapách budoucího vývoje nejrůznějším nástrahám. A to ať již poklesu potenciálních uchazečů, tak jejich následnému opětovnému růstu. Nezajímavé nejsou ani výsledky průzkumu spokojenosti s lidskými zdroji mezi investory v Plzeňském kraji. Soustředili jsme se v něm na spokojenost s lidskými zdroji obecně, zároveň na hodnocení absolventů škol z hlediska jejich odbornosti a současně i jejich dovedností. V dalším čísle se budeme ještě věnovat požadavkům zaměstnavatelů na vzdělanost pracovní síly a zmíníme i některé nejčastěji považované profese. Chceme tak nastínit trendy v oblasti lidských zdrojů, které reflektují významní krajští zaměstnavatelé. Znovu bychom Vás chtěli upozornit na diskusní fórum, které se nachází na stránkách projektu V něm se můžete vyjadřovat k problematice jednotlivých článků i k další problematice týkající se lidských zdrojů. Můžete ale samozřejmě využít i ových adres autorů, které najdete na konci článku pod jejich jmény. Na výše zmíněných stránkách najdete také všechna dosavadní čísla čtvrtletníku Monitor a v dohledné době i plná znění expertních zpráv zabývajících se demografickou projekcí a průzkumem zaměstnavatelů. Doufáme, že Vám publikované informace budou vždy k užitku. Na závěr úvodníku mi zbývá popřát Vám hezké prázdniny a vydařené dovolené. Na další číslo se můžete těšit opět na konci září. Mgr. Michal Vozobule

3 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Z obsahu: demografie PROJEKCE DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE DO ROKU 2025 (Ing. Pavel Beneš)... strana 2 vzdělávání VZDĚLÁVÁNÍ CIZINCŮ (Lucie Ženíšková)... strana 6 trh práce SPOKOJENOST INVESTORŮ S KVALITOU LIDSKÝCH ZDROJŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI (Mgr. Michal VOZOBULE)... strana 10 Pro příští číslo připravujeme např.: Přijímací řízení na stření školy Potřeby zaměstnavatelů - vzdělání a profese Regionální rozdíly na trhu práce Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Čtvrté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu. / 1

4 demografie Projekce demografického vývoje Plzeňského kraje do roku 2025 V současné době probíhá řada změn v populačním vývoji obyvatelstva Plzeňského kraje. Zvyšuje se počet narozených, roste naděje dožití, stoupá počet migrantů. Tyto a další poznatky o změnách trendů ve vývoji obyvatel nás vedly k závěru, že je účelné zpracovat aktuální demografickou projekci pro Plzeňský kraj. Cílem bylo vytvořit velmi podrobný demografický model na období následujících cca 20 let, tj. do roku 2025, vycházející z nejaktuálnějších dat. Východiska demografické projekce ČR Na aktuálním zvyšování počtu narozených se kromě vstupu silných ročníků narozených v 70. letech do reprodukčního procesu podílí především realizace odkládané plodnosti z 90. let projevující se skokovou změnou věku žen s nejvyšší plodností mezi léty 2003 a 2004, a to o dva roky. Lze předpokládat, že v období cca 5 let bude ještě docházet k prohlubování naznačených změn. Po roce 2010 pravděpodobně odezní důsledky realizace odkládaného mateřství a reprodukce obyvatel se stabilizuje na hodnotách obvyklých v evropských zemích. Tato úroveň sama o sobě by však nestačila ani k prosté obnově populace. Vliv propopulačních opatření z posledních let se na dosavadních výsledcích porodnosti ještě plně neprojevil. Dalším faktorem, který ovlivní přirozenou měnu, tedy vztah narozených a zemřelých, je úmrtnost. Růst naděje dožití je v podmínkách ČR i Plzeňského kraje dlouhodobým procesem jen s krátkým obdobím stagnace v letech Naděje dožití zřejmě poroste i v dalších letech. Migrace má stále vyšší, a v případě Plzeňského kraje pozitivní vliv na vývoj populace. Vnitrostátní migrace vykazuje poměrně stabilní růst. Zahraniční migrace prochází po roce 2000 velmi dynamickým vývojem, avšak se zřetelnou růstovou tendencí. Ve vnitrostátní migraci převažují ženy, v zahraniční muži, a to výrazněji. Z hlediska věkové struktury migrantů dominují nejmladší ročníky po dokončení přípravy na zaměstnání (20 29 let). Pro podrobnější poznání možného vývoje obou složek pohybu obyvatel v Plzeňském kraji byla kromě nových statistických dat významná především publikace s názvem Perspektivy populačního vývoje České republiky na období Borise Burcina a Tomáše Kučery ve spolupráci s Dušanem Drbohlavem. Autoři na základě předpokládaného vývoje základních parametrů demografického vývoje, tj. úhrnné plodnosti, naděje dožití při narození a migračního salda, přináší nový pohled na demografický vývoj v ČR. Výsledky jsou jistě použitelné i pro Plzeňský kraj. Uvedená publikace obsahuje též srovnání předpokladů použitých v projekci ČSÚ 1999 a OSN 2002, ze kterého je zřejmé, že Burcín a Kučera predikují příznivější demografický vývoj než ČSÚ a OSN a jejich předpoklady tedy zřejmě lépe odpovídají aktuálnímu vývoji. Zmíněná publikace se stala základním podkladem aktualizované demografické projekce Plzeňského kraje. Předpoklady demografické projekce Model demografické projekce Plzeňského kraje byl vytvořen ve čtyřech variantách. Střední varianta představuje nejpravděpodobnější vývojový trend. Nízká a vysoká varianta tvoří jakési mantinely, ze kterých by populační vývoj kraje neměl vybočit. K těmto obvykle zpracovávaným variantám budoucího vývoje byla přidána i tzv. stabilizovaná varianta. Tato varianta vychází ze střední varianty, od které se liší jen migrací a je optimalizovaná z hlediska minimálního kolísání počtu obyvatel Plzeňského kraje. To umožní kvantifikovat migraci potřebnou pro stabilní vývoj počtu obyvatel. Následující dvě tabulky shrnují celkové charakteristiky dílčích projekcí podle variant. Tabulka 1: Očekávaný vývoj přirozené měny Naděje dožití při narození Úhrnná plodnost Rok muži ženy nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká ,30 1,35 1,37 73,5 74,0 74,6 79,5 80,1 80, ,31 1,43 1,47 74,3 75,4 76,5 80,4 81,5 82, ,32 1,50 1,57 75,4 76,6 77,9 81,3 82,5 83, ,35 1,55 1,63 76,2 77,5 78,6 82,0 83,1 84,2 Tabulka 2: Očekávaný vývoj migrace Saldo vnitrostátní Saldo zahraniční migrace Rok migrace muži ženy nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká Poměrně malé rozdíly najdeme v saldu vnitrostátní migrace podle uvažovaných variant. To odráží značnou stabilitu této složky migrace. V případě zahraniční migrace odpovídají hodnoty salda předpokladům Burcína a Kučery v rámci republiky aplikovaným na podmínky Plzeňského kraje, vč. vývoje podílu mužů a žen na přistěhovalých a vystěhovalých. Výsledky demografické projekce Plzeňského kraje Srovnání výsledků jednotlivých variant demografické projekce je provedeno pouze na úrovni očekávaného vývoje celkového počtu obyvatel Plzeňského kraje do roku Podrobnější rozbor očekávaného vývoje pracuje s výsledky střední varianty. Při interpretaci demografické projekce je nutno mít na mysli, že každý odhad budoucího vývoje je zatížen chybou a výsledek má spíše pravděpodobnostní charakter. V případě této projekce, která co nejdůsledněji vychází z předpokladů Burcína a Kučery, se do jisté míry jedná o transformaci republikové prognózy na podmínky Plzeňského kraje. Výsledky tedy byly kromě předpokladů shrnutých v předchozí kapitole ovlivněny především věkovou strukturou populace. / 2 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

5 demografie Vývoj počtu obyvatel Z grafu 1 je patrný předpokládaný vývoj počtu obyvatel Plzeňského kraje podle variant. Podle nízké varianty klesá počet obyvatel Plzeňského kraje během následujících 20-ti let o 20 tisíc a je patrný mírně se zrychlující pokles. Střední varianta vede k nárůstu počtu obyvatel Plzeňského kraje o více než 10 tisíc se zastavením růstu na konci projektovaného období. Vysoká varianta představuje nárůst o více než 30 tisíc obyvatel kraje proti současnému stavu. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel podle variant Jedním z výsledků demografické projekce Plzeňského kraje do roku 2025 je také kvantifikace migračního salda potřebného pro trvalé udržení počtu obyvatel na aktuálním stavu, tzv. stabilizovaná varianta. Jak již bylo řečeno, tato varianta je odvozena z varianty střední, tj. používá její parametry přirozené měny, a optimalizuje migrační saldo z hlediska stability populace. Celkové saldo migrace je v případě stabilizované varianty , tj. o téměř 11 tisíc méně než u střední varianty a téměř o 5 tisíc více než u varianty nízké. Potřebné nižší migrační saldo než v případě varianty střední vede k nižšímu počtu narozených a zemřelých, ale k vyššímu přirozenému úbytku (viz tabulka 3). Pro zajištění stability populace Plzeňského kraje je nutno udržet kladné a poměrně vysoké saldo migrace (minimálně 900 osob) po celé projektované období. Po roce 2010 je potřeba migrační přírůstek zvyšovat až na 2000 osob v roce Jen tak je možno eliminovat vliv zhoršujícího se věkového složení populace na její velikost. Tento teoretický model má za cíl učinit si představu o potřebné migraci. Jakýkoliv výkyv migrace, který je především v zahraniční migraci tak častý, má dopady do budoucna. Hypotetické vyšší saldo migrace nebo vyšší počet narozených v nejbližším období vytvářejí zásobu populace pro období po roce 2020, kdy je zastavení růstu, popř. pokles počtu obyvatel v Plzeňském kraji velmi pravděpodobný. Tabulka 3 odkrývá příčiny rozdílů mezi variantami. V nízké variantě je téměř 40-ti tisícový přirozený úbytek obyvatel v období jen z poloviny kompenzován migrací. Tabulka 3: Bilance pohybu podle variant Pohyb obyvatel varianta nízká střední vysoká stabil. počet obyv. k narození zemřelí přirozený přírůstek migrační saldo celkový přírůstek počet obyv. k Ve střední variantě naopak postačují 2/3 migračního salda ke kompenzaci přirozeného úbytku a zbylých téměř 12 tisíc obyvatel představuje celkový přírůstek do roku Ani ve vysoké variantě nedochází k přirozenému přírůstku. Masivní migrační přírůstek by však v tomto případě vedl k dosud největší populační velikosti Plzeňského kraje. Vysoká i střední varianta projekce tedy vedou k populačnímu růstu. To odpovídá aktuálním trendům, které jsou dosti optimistické. čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 3

6 demografie Vývoj věkové struktury populace (střední varianta) Jak se očekávaný pohyb obyvatel Plzeňského kraje do roku 2025 ve střední variantě promítne do věkové struktury populace dokládá v absolutních hodnotách graf 2. Z něj je patrné kolísání počtu mladších 15-ti let kolem hodnoty 80 tisíc (13,9 až 14,7 %). Dále je zřejmý pokles v následujících dvou 10-ti letých věkových skupinách, takže mladší složka populace (do 34 let) celkově klesne z 250 na 200 tisíc. V souvislosti s tím, tj. s posunem silných ročníků 70. let, roste věková skupina let do roku 2016, pak rychle klesá její populační význam a naopak roste skupina let. Z uvedeného vyplývá význam generace 70. let ve struktuře populace v produktivním věku do konce projektovaného období. Graf 2: Vývoj věkového složení populace (střední varianta) Obdobný vliv má i silná poválečná generace na vývoj starší populace. Kolem roku 2015 začne růst věková skupina let na úkor počtu obyvatel v produktivním, a to především předdůchodovém věku. Tím se mění poměr obyvatel v produktivním a poproduktivním věku. Za hranici mezi produktivním a poproduktivním věkem bylo v souladu s Eurostatem a ČSÚ zvoleno 65 let, i když tento věk bude v ČR důchodový až na konci projektovaného období. Počet osob v produktivním věku dosáhne maxima zřejmě v letech 2006 nebo Následuje období poklesu, takže do roku 2025 klesne počet obyvatel v produktivním věku z 390 tisíc na 360 tisíc (o 8 %). Podíl této kategorie na obyvatelstvu klesne z 71 % na 64 %. Ve stejném období vzroste počet obyvatel v poproduktivním věku z 81 tisíc na 124 tisíc, což představuje relativní nárůst téměř o 53 %! Podíl poproduktivních na populaci Plzeňského kraje se tak zvýší z 15 % na více než 22 %. Ve svém důsledku to povede k závažným ekonomickým a sociálním změnám. Tzv. index ekonomického zatížení, tj. podíl předproduktivní a poproduktivní složky populace ku produktivní se změní z 21 % v roce 2005 na 35 % v roce 2025, tj. vzroste o 2/3. Méně dramatický je očekávaný vývoj podílu předproduktivní a poproduktivní složky populace (index vitality). V roce 2005 v Plzeňském kraji byl poprvé vyšší počet obyvatel poproduktivního věku než předproduktivního. Do roku 2025 podle střední varianty klesne tento podíl o 1/3, tj. na 100 obyvatel poproduktivního věku bude připadat pouze 65 dětí do 15 let věku. Vývoj specifických věkových skupin (střední varianta) Vývoj obyvatel v předproduktivním věku jako celku je poměrně stabilní, přesto mladší složky populace, tj. ve věku přípravy na zaměstnání, stojí za zvláštní pozornost, neboť jejich vývoj má vliv např. na potřebu kapacit škol a školských zařízení. Věkové skupiny byly zvoleny s ohledem na jednotlivé stupně škol (viz graf 3). Z důvodu různé velikosti věkových skupin (od 3 do 5 let) byly výsledky střední varianty vztaženy k roku Uvažovaných šest věkových kategorií se rozdělilo do dvou skupin. Tři nejmladší věkové skupiny zaznamenají růst, způsobený současným růstem počtu narozených. Nejvíce se to projeví ve věkové skupině 6 10 let s vrcholem v roce 2015 a nárůstem až o 18 %! Také ve skupině předškolního věku (3 5 let) je nárůst výrazný (o 13 % v roce 2010). Zde může očekávaný vývoj vést k ještě většímu tlaku na kapacity předškolních zařízení než je tomu v současné době. I když počet osob v této věkové skupině pak bude zvolna klesat, až do konce projektovaného období bude vyšší než je tomu v současnosti! Naopak ve všech třech skupinách starších 10-ti let dojde nejprve k neodvratnému a dosti rychlému poklesu a následně k postupnému růstu, kdy se uplatní vyšší počet narozených v současné době. Žádná z těchto tří věkových skupin se však již nevrátí na současnou úroveň. Pokles kategorie starších žáků ZŠ (11 14 let) bude kulminovat kolem roku 2010 na hodnotách nižších než 80 % současného stavu. V součtu obou kategorií žáků ZŠ dojde tedy k poklesu téměř o 10 % kolem roku 2010 a následně k růstu o 4 % nad aktuální stav (rok 2005). Znamená to, že v nejbližších letech ještě bude nutné překlenout problémy s fungováním některých ZŠ v Plzeňském kraji. U čtyř nejmladších věkových skupin je čárkovaně naznačen hypotetický vývoj (možný krátkodobý nárůst) vyvolaný vyšším počtem narozených než vyplývá z projekce s využitím předpokladů Burcína a Kučery. Tuto možnost naznačují předběžné výsledky počtu narozených v roce V takovém případě by byl vývoj celkového počtu žáků ZŠ ještě dynamičtější (-10 % až cca +10 %) a je tedy nutné pečlivě zvažovat případné důsledky redukce počtu ZŠ v delším časovém horizontu, tj. po roce Největší pokles bude ve věkové kategorii terciárního vzdělávání (19 23 let), kde se počet osob v roce 2019 sníží proti současnosti o 30 %! Podobný propad zaznamená kategorie středoškoláků o 5 let dříve. Pokles uchazečů o studium středních škol, který se projevil v posledních letech, se před rokem 2010 promítne do všech ročníků. Dojde tedy zřejmě k rychlejšímu a dlouhodobějšímu poklesu počtu studujících na středních školách. To může ještě více ohrozit existenci některých méně atraktivních škol nebo oborů. / 4 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

7 demografie Graf 3: Očekávaný vývoj dětí a mládeže (střední varianta) Také podrobnější pohled na vývoj vybraných seniorských věkových skupin je významný z hlediska potřebných kapacit sociálních a zdravotnických služeb. Celkové výsledky vývoje starších seniorských skupin podle střední varianty shrnuje tabulka 4. Tabulka 4: Vývoj počtu seniorů (vybrané skupiny) Věk Index 2025/ % % % K největšímu nárůstu dojde v nejstarších věkových skupinách (přibližně o 130 %). Za pozornost stojí i poměrně velká skupina nad 75 let s nárůstem o 65 %, neboť zde dojde k růstu absolutního počtu obyvatel o téměř 23 tisíc. Přitom do roku 2015 počet obyvatel v této věkové skupině téměř stagnuje a pak následuje prudký růst. To může mít značný dopad na potřebu především sociálních, ale i zdravotnických služeb. Souhrn: Aktuální populační vývoj, vč. předběžných výsledků za rok 2006, dává dobré předpoklady mírného populačního růstu Plzeňského kraje do roku 2025, a to na více než 560 tis. ve střední variantě. Tento vývoj je zásadně ovlivněn: stabilním růstem salda vnitrostátní migrace růstem salda zahraniční migrace. Také parametry přirozené měny se lepší: lze očekávat další pokles úmrtnosti, resp. růst naděje dožití. počet narozených jedné matce během jejího života se ve střednědobém horizontu pravděpodobně stabilizuje na úrovni 1,5 1,6 dítěte. Pro udržení stabilní populace je nutno dosáhnout celkového migračního salda v období cca 24 tis. osob při růstu salda z 900 až na 2000 osob ročně. Populace kraje bude dál stárnout. K růstu podílu poproduktivní složky (65 let a starší) bude docházet na úkor složky produktivní. Růst podílu obyvatel 75-ti let a starších bude intenzivnější po roce Na využití kapacit středních škol bude mít značný dopad (přechodné) snížení počtu osob ve věku let o 1/4 mezi lety 2010 až Počet dětí ve věku 6 14 let klesne do roku 2009 téměř o 10 % proti roku 2005, poté však opět vzroste až o 5 % nad současnou úroveň! Zdroj dat: ČSÚ BURCÍN, B., KUČERA T. (2003): Perspektivy populačního vývoje České republiky na období DemoArt Praha, 29 str. Ing. Pavel Beneš čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 5

8 vzdělávání Vzdělávání cizinců Jak již bylo v předchozím čísle tohoto bulletinu avizováno, následující článek navazuje opět na problematiku cizinců a věnuje se základním informacím o vzdělávání cizinců na území České republiky a v jednotlivých krajích s přihlédnutím k situaci v Plzeňském kraji. Články v předchozích dvou číslech MONITORU dokládají strmý vzestup cizinců pobývajících na území České republiky, obdobná situace je i v oblasti vzdělávání. Vzdělávání cizinců je v tomto článku sledováno na třech základních úrovních a to: Primární vzdělávání: do této skupiny patří základní školy (ZŠ) Sekundární vzdělávání: jedná se o střední školy (gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště) Terciární vzdělávání: vyšší odborné školy (VOŠ) a vysoké školy (VŠ) Podle 20 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) osoby, které nejsou státními občany České republiky a pobývají oprávněně na území České republiky, mají přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Podle 36 téhož zákona se povinná školní docházka vztahuje i na občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky pobývají na základě zvláštního pobytového povolení, a dále na jiné cizince, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza, azylanty a účastníky řízení o udělení azylu. Podobně je tomu i v případě vzdělávání na veřejných středních školách, kde je cizincům poskytováno bezplatné vzdělání. Cizincům studujícím na vyšších odborných školách (dále jen VOŠ) je stanovena stejná finanční úhrada jako občanům ČR. Podobně je tomu i v případě veřejných vysokých škol, kde se studium cizinců řídí zákonem o vysokých školách č. 111/1998 Sb. V případě středních a vysokých škol je podmínkou k bezplatnému studiu znalost češtiny. Údaje v tomto článku jsou uvedeny za školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, obcemi, kraji a soukromými a církevními zřizovateli. Vyloučena tak byla data ohledně škol zřizovaných Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem vnitra. Z důvodu nedostupnosti starších dat jsou časové řady studujících cizinců na jednotlivých typech škol uvedeny pouze v období Výjimku tvoří data týkající se vzdělávání cizinců na vysokých školách, kde je zachycen vývoj v období Vzhledem k nejširší nabídce a dostupnosti dat o terciárním vzdělávání bude hlavní pozornost tohoto článku upřena právě na tuto oblast vzdělávání. Struktura vzdělávání cizinců podle typů škol Ve školním roce 2005/2006 studovalo na území ČR celkem cizinců ve všech třech výše zmiňovaných úrovních vzdělávání, což činí 2,2 % celkového počtu žáků a studentů (viz následující tabulka 1). V Plzeňském kraji je podíl studujících cizinců nižší, studuje zde cizinců (což je 1,8 % všech žáků a studentů). Tabulka 1: Cizinci a vzdělávání ve školním roce 2005/2006 Území ČR PLK Úroveň vzdělávání Primární vzdělávání Sekundární vzdělávání Terciární vzdělávání Žáci a studenti celkem studenti celkem studenti ČR zahraniční studenti podíl cizinců (%) 1,3 0,9 6,6 2,2 studenti celkem studenti ČR zahraniční studenti podíl cizinců (%) 1,7 0,8 3,4 1,8 Graf 1: Podíl žáků podle úrovně vzdělávání na území ČR (v %) Přes 31 % cizinců vzdělávajících se na území ČR tvořili žáci základních škol (viz graf 1), téměř 13 % cizinců navštěvovalo některý druh střední školy (tzv. sekundární vzdělávání) a 56 % cizinců studovalo ve školním roce 2005/2006 vysokou školu. Toto rozložení studujících cizinců se značně lišilo od rozložení českých studentů a žáků. Z celkových téměř tis. studujících občanů ČR navštěvovalo základní školu přes 50 % studentů, středoškolského vzdělávání se zúčastnilo celých 32 % a na vysokých školách se vzdělávalo pouze 17 % studentů. Jak tedy z grafu 1 vyplývá, největší podíl cizinců studuje na vysokých školách a mnohem méně na školách základních a středních. Výrazně nižší podíl cizinců zapojených do sekundárního vzdělávání (i v absolutním počtu pouze necelých 5 tis. cizinců v ČR) je dáván do souvislosti s počtem cizinců na základních školách. Jedná se pravděpodobně o děti dlouhodobě či trvale žijících cizinců, kteří se v České republice začali usazovat a zakládat rodiny ve větší míře až od roku Jejich děti do středoškolského věku ještě nedorostly, což dokládá i pozvolný nárůst počtu zahraničních studujících na středních školách od školního roku 2002/2003 viz dále v textu. V Plzeňském kraji je rozložení cizinců podobné jako v celé ČR, výjimku tvoří nadprůměrně vysoké zastoupení zahraničních žáků v základních školách. / 6 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

9 vzdělávání Vzdělávání cizinců podle státního občanství Graf 2: Vzdělávání cizinců na území ČR podle státního občanství* *Pozn.: školní rok 2005/2006 Výrazně odlišná struktura cizinců se projevuje právě ve vzdělávání, což dokládají i následující tři grafy (viz graf 2). Struktura zahraničních studentů se týká území České republiky, pro podrobnější údaje na úrovni Plzeňského kraje nebyla dostupná data. Dvě třetiny cizinců navštěvující základní školy na území ČR pochází z Vietnamu (28 %), Ukrajiny (22 %) a Slovenska (17 %), na čtvrtém místě se nacházejí žáci z Ruska a dále pak z Mongolska. V případě sekundárního vzdělávání je zastoupení cizinců obdobné, pouze v odlišném pořadí studenti z Ukrajiny a Vietnamu (21 %), dále pak ze Slovenska (15 %), Ruska a Kazachstánu. U terciárního vzdělávání je situace zcela odlišná. Téměř 2/3 zahraničních studentů tvoří Slováci, cizinci s jiným občanstvím vykazují velmi nízké podíly (v pořadí Rusko, Ukrajina, Velká Británie, Vietnam). Tento rozdíl mezi strukturou cizinců v primárním a sekundárním vzdělávání na jedné straně a v terciárním vzdělávání na straně druhé je možné vysvětlit tím, že cizinci z Vietnamu a z Ukrajiny zde pobývají společně s rodinami, a jejich děti zde navštěvují základní a střední školy. Naopak v případě terciárního vzdělávání (tedy vyšších odborných škol a vysokých škol) se na počtech studujících již tradičně podílí vysokým zastoupením Slováci, z důvodu geografické i jazykové blízkosti. Graf 3: Vývoj cizinců v ČR dle úrovně vzdělávání v období Vývoj počtu zahraničních žáků a studentů Ve sledovaném období 2002/ /2006 vzrostl počet cizinců studujících na území České republiky o 52 % (z 26 tis. na 39 tis. cizinců), v Plzeňském kraji v tom samém období o 44 % (viz graf 3). Tento velmi intenzivní nárůst studujících cizinců během posledních třech let kopíruje strmý vzestup celkového počtu cizinců na území ČR i vzrůstající zájem cizinců o vzdělávání. Největší nárůst v rámci ČR zaznamenalo terciární vzdělávání (o 78 %), dále následuje sekundární vzdělávání (o 68 %), nejméně vzrostl počet cizinců navštěvující základní školu (pouze o 16 %). V Plzeňském kraji byl zaznamenán největší vzrůst na úrovni sekundárního vzdělávání (o 81 %), jedná se však o malé absolutní počty (ze 132 na 239 zahraničních studentů). Počet cizinců zapojujících se do terciárního vzdělávání vykázal během sledovaných let nárůst o 64 %, v primárním vzdělávání o 23 %. čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 7

10 vzdělávání Primární vzdělávání Graf 4: Vývoj počtu cizinců na VŠ V základních školách se na území ČR vzdělávalo ve školním roce 2005/2006 téměř 917 tis. žáků (viz tabulka 2), z toho cizinci tvořili 1,3 %. V Plzeňském kraji je však podíl cizinců na celkovém počtu žáků primárního vzdělávání vyšší (1,7 %), podobně také v Karlovarském kraji (3,7 %) a v Praze (4,2 %). Tento vyšší podíl je pravděpodobně zapříčiněn výraznějším zastoupením cizinců s vietnamskou národností (viz předchozí články o cizincích v bulletinu), kteří se výraznou měrou podílí na počtech cizinců navštěvujících základní školy. Tabulka 2: Vzdělávání cizinců ve školním roce 2005/06 kraj Studující cizinci Podíl cizinců (%) Index vývoje počtu cizinců (2002=100%) ZŠ SŠ VŠ+VOŠ ZŠ SŠ VŠ+VOŠ ZŠ SŠ VŠ+VOŠ ČR ,3 0,9 6, PHA ,2 2,3 10, STČ ,3 0,8 1, JČK ,0 0,8 1, PLK ,7 0,8 3, KVK ,7 2,0 1, ULK ,6 1,0 0, LBK ,2 0,8 5, HKK ,8 0,5 4, PAK ,7 0,4 1, VYS ,6 0,3 0, JMK ,0 0,5 6, OLK ,6 0,4 6, ZLK ,5 0,5 6, MSK ,6 0,4 4, Sekundární vzdělávání Na středních školách (tj. na gymnáziích, středních odborných školách a středních odborných učilištích) se ve školním roce 2005/2006 vzdělávalo celkem 578 tis. studentů a pouze necelých 0,9 % tvořili zahraniční studenti. Podobný podíl jako v ČR je i v Plzeňském kraji, vyšší podíl vykazuje pouze Praha, Karlovarský a Ústecký kraj. Terciární vzdělávání Dle ministerstva školství studovalo na českých vysokých a vyšších odborných školách ve školním roce 2005/2006 okolo 22 tis. cizinců, což je téměř 7 % z celkového počtu. České terciární vzdělávání zaznamenává v posledních letech zvýšený zájem o studium ze strany cizinců (viz graf 4). Pokud bereme pouze vývoj počtu cizinců studující vysoké školy (tedy bez studentů vyšších odborných škol), tak od školního roku 1995/1996 jejich počet vzrostl více než šestkrát. Některé vysoké školy v zahraničí se už nárůstu studujících cizinců začaly bránit, české vysoké školy zatím přijímají studenty bez ohledu na státní občanství za stejných podmínek. Nárůst počtu cizinců ještě více umocňují výměnné pobyty, které na většině vysokých škol fungují již několik let. Studenti ze zahraničí přijíždějí buď v rámci dvoustranných smluv nebo na základě evropských programů (např. program EU Sokrates/Erasmus). Žádná omezení pro studenty ze zahraničí nejsou. Platit studium musí pouze ti, kteří absolvují výuku v angličtině. Například lékařské fakulty Univerzity Karlovy nabízejí studium v angličtině za 300 tis. Kč za rok. V roce 2004 činil počet zahraničních studentů samoplátců na lékařských fakultách UK 736 (o rok později již 1 069), přičemž nejvíce samoplátců bylo z Velké Británie, Norska, Portugalska, Německa, Indie, USA a Kanady. Nejvíce cizinců studovalo na vysokých školách v Praze, v Brně, v Ostravě a Olomouci (viz tab. 2). Plzeňský kraj vykazuje nižší podíl cizinců účastnících se terciárního vzdělávání pouze 3,5 % a řadí se až na osmé místo v ČR (za Královéhradecký, Liberecký a Zlínský kraj). Je však nutné zdůraznit, že podíl cizinců je výrazně ovlivněn oborovou nabídkou jednotlivých VŠ. Vyšší podíl cizinců na vysokých školách na Moravě je zřejmě ovlivněn i vyšším podílem Slováků. Podíl zahraničních studentů v jednotlivých krajích a počet cizinců VŠ ve městech ČR znázorňuje kartogram 1. Jak již bylo řečeno, nejčastěji se jedná o studenty ze Slovenska (přes 2/3 studentů), po roce 2000 byl zaznamenán nárůst počtu studentů z bývalých států Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán a další). Poměrně velký počet studentů je i z Vietnamu, Velké Británie, Polska a Německa. Nejvyšší podíl cizinců studuje ekonomické vědy (28 %), zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy (19 %) a vědy technické (17 %), viz graf 5. Také na Lékařské fakultě UK v Plzni studuje více cizinců než na ZČU v Plzni (400 a 260 cizinců). / 8 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

11 vzdělávání Kartogram 1: Cizinci studující VŠ ve školním roce 2005/2006 Graf 5: Cizinci studující VŠ podle oborů, šk. rok 2005/2006 Shrnutí Cizinci mají v České republice v oblasti vzdělávání obdobná práva a povinnosti jako občané ČR. Podmínkou k bezplatnému studiu na primárním, sekundárním i terciárním stupni vzdělávání (mimo soukromá zařízení) je znalost češtiny. V ČR navštěvuje školská zařízení celkem 40 tis. cizinců (2,2 % žáků a studentů), v Plzeňském kraji je podíl cizinců nižší 1,8 % (cca cizinců). Během posledních třech let ( ) vzrostl počet cizinců studujících na území České republiky o 52 % (z 26 tis. na 39 tis. cizinců), v Plzeňském kraji v tom samém období o 44 %. Nejvýraznější vzestup studujících cizinců byl v případě terciárního vzdělávání. Zatímco podíl českých žáků a studentů se postupně s narůstající úrovní vzdělání snižuje, v případě zahraničních studentů je zastoupení opačné přes 56 % cizinců studující v ČR navštěvuje terciární vzdělávání, nejnižší je zastoupení cizinců v případě sekundárního vzdělávání. Nízký počet cizinců na středních školách vyplývá z toho, že cizinci usazení v České republice, kteří tu založili rodiny, jsou spíše mladšího věku a jejich děti tak zatím navštěvují především základní školy. V roce 2005 studovalo na českých vysokých a vyšších odborných školách okolo 22 tis. cizinců, což je zhruba sedm procent z celkového počtu. Vysoký podíl cizinců studujících na vysokých školách vyplývá z toho, že pokud jsou schopní studovat v češtině, nemusí cizinci za studium platit. Této možnosti využívají především studenti ze Slovenska a zemí bývalého Sovětského svazu. Zdroj dat: Český statistický úřad Cizinci v ČR (www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/uvod) Ústav pro informace ve vzdělávání Statistická ročenka školství 2002/ /06 (www.uiv.cz/rubrika/98) Lucie Ženíšková čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 9

12 trh práce Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji V rámci projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji byla zkoumána spokojenost zaměstnavatelů s pracovní silou a její kvalifikací. Celkem bylo osloveno 120 firem z Plzeňského kraje, které v rámci širšího dotazníku zodpovídaly otázky týkající se lidských zdrojů. Při jejich výběru byla zohledněna nejrůznější kritéria. Nakonec bylo vybráno pět aspektů, dle kterých byli jednotliví respondenti kategorizováni. Došlo tak k jejich rozdělení podle počtu zaměstnanců, podle okresů, ve kterých firma sídlí nebo má hlavní provoz, podle formy investice, podle druhu vlastnictví a podle jejího hlavního produktu. Cílem otázek bylo zjistit, zda je v Plzeňském kraji dostatek kvalifikované pracovní síly a pokud tomu tak není, tak jaké obory a vzdělání na trhu práce chybí. Zároveň byl průzkum cílen na hodnocení kvality absolventů z hlediska jejich znalostí a dovedností v podobě známkování na školní stupnici 1 5. V případě známek sice šlo o subjektivní hodnocení, ale naznačuje to postoj z hlediska vnímání dané problematiky. Spokojenost s pracovní silou V první části pasáže dotazníku týkající se lidských zdrojů byl zkoumán, za pomoci otázky Máte dostatek kvalifikovaných pracovníků, obecný pohled respondentů na problematiku kvality a kvantity lidských zdrojů v dané oblasti. Kvůli potřebě jednoduchého vyhodnocení byla pro odpovědi zvolena pouze základní dichotomie, tj. ano x ne. K podrobnému vyhodnocení pak došlo na základě výše uvedených kategorií, které celý vzorek dotazovaných dělily. Z celkového počtu 120 firem na výše uvedenou otázku odpovědělo kladně 52 respondentů (43,3 %) a záporně 60, což je přesně polovina zkoumaného vzorku. Zbylých osm firem kolonku nevyplnilo. Ukazuje se tak, že u zaměstnavatelů v Plzeňském kraji panuje mírná nespokojenost s kvalitou a počtem pracovních sil. Podrobnější a zajímavější je rozdělení respondentů do jednotlivých kategorií. Podle počtu zaměstnanců byli zaměstnavatelé rozděleni do čtyř skupin, a to na podniky do 100 zaměstnanců, , a nad 500 zaměstnanců (viz Tabulka 1). Tabulka 1: Struktura dotazovaných firem podle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců Počet % do , , ,5 nad ,8 Celkem ,0 Z hlediska dostatku kvalifikovaných pracovních sil odpovědělo kladně ve skupině do 100 zaměstnanců 54,2 % firem, což je vůbec největší podíl v rámci zkoumaného rozdělení vzorku. Menší firmy vzhledem k objemu požadované pracovní síly spíše seženou potřebný počet pracovníků. Naopak nespokojené byly velké firmy, negativně jich odpovědělo 56 %, které hledají velké objemy osob v různých profesích, čímž vytvářejí větší tlak na trh práce. Proto se v této skupině objevuje více nespokojených (viz Graf 1). Největší nespokojenost panuje ve skupině firem se zaměstnanci (59,4 % záporných odpovědí). Graf 1: Dostatek kvalifikovaných pracovníků podle velikosti firmy (%) Další dělení zkoumaného vzorku bylo provedeno na základě územního členění Plzeňského kraje. Firmy byly rozděleny podle okresů buď podle svého sídla, nebo podle převládající či klíčové výroby. Do každé skupiny v rámci okresního dělení bylo evidováno více než deset firem, čímž byla zajištěna solidní vypovídací hodnota vzorku, která spíše než jasné závěry evokuje trendy a naznačuje postoje investorů v jednotlivých lokalitách Plzeňského kraje (viz Tabulka 2). Tabulka 2: Struktura dotazovaných firem podle sídla v okrese Okres Počet Podíl (%) DO 10 8,3 KT 11 9,2 PM 32 26,7 PJ 19 15,8 PS 12 10,0 RO 15 12,5 TC 21 17,5 Celkem ,0 Největší spokojenost s dostatkem kvalifikovaných pracovníků je na Domažlicku, i když tam mohl ovlivnit výsledek vůbec nejmenší vzorek firem ze všech okresů. Více kladných než záporných odpovědí lze najít již jen u okresu Plzeň-jih. V Plzni jsou hodnoty kladných a záporných odpovědí vyrovnány. V žádném z okresů však spokojenost s dostatkem kvalifikovaných pracovních sil nepřesahuje 50 % respondentů, což naznačuje možné závěry celého průzkumu (viz Graf 2). V ostatních okresech pak nespokojení investoři převyšují spokojené. Zdaleka nejmenší spokojenost vyjadřují firmy na Klatovsku, kde více než 4/5 respondentů mají pocit nedostatku kvalifikované pracovní síly. Zde se nabízí srovnání s nepříliš uspokojivou situací okresu Klatovy z hlediska registrované míry nezaměstnanosti, kdy okres sice kopíruje pozitivní trendy celé společnosti, avšak z dlouhodobého hlediska je vývoj nezaměstnanosti na Klatovsku spíše negativní. V tomto případě nelze vyloučit ani vliv statistické chyby způsobené výběrem. Mírné znepokojení je u firem sledovatelné v okresech Rokycany a Plzeň-sever a na Tachovsku. V případě okresu Tachov je vidět, že i přes vyšší registrovanou míru nezaměstnanosti v okrese (duben 2007: 6,8 %, Plzeňský kraj 4,9 %) nedochází k naplňování potřeb zaměstnavatelů. Dochází tak k jevu, který lze v tomto případě / 10 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

13 trh práce identifikovat jako strukturální nezaměstnanost. Nižší spokojenost zaměstnavatelů pravděpodobně souvisí také se zvýšeným počtem lokalizovaných investic kolem dálnice D5, na což nedokáže trh práce dostatečně rychle reagovat. Graf 2: Dostatek kvalifikovaných pracovníků podle okresů Dalším z vhodných základních dělení pro zkoumání dotazovaného vzorku se ukázalo rozčlenění firem dle původu vlastníka, tj. jedná-li se o investora zahraničního, či domácího. Celkově ze 120 firem bylo 81 (67,5 %) identifikováno s převládajícím zahraničním vlastníkem a 39 (32,5 %) jako domácích. Výsledek ukazuje, že zatímco mezi zahraničními výrobci mírně převládá spokojenost (46,9 % ku 45,7 %), firmy s převážně českým vlastníkem vyjadřují k dostatku kvalifikovaných pracovních sil spíše skepsi (59 % negativních reakcí). České firmy tak obecně více negativně hodnotí tuzemský trh práce. Zahraniční firmy, patrně díky možnosti většího srovnání, nevynáší tak příkré soudy. Otázkou zůstává, který pohled je bližší reálnému stavu. Další dvě kategorizace dotazovaných firem jsou spíše doplňkové, byť i v jejich rámci lze najít zajímavé postřehy. Prvním z nich je dělení podle formy investice, tj. byla-li původní investice lokalizována na zelené louce (greenfield), nebo bylo použito starší již nevyužívané infrastruktury (brownfield). Ostatní formy (join venture, kombinace jednotlivých forem atp.) nejsou v Plzeňském kraji příliš využívané. Toto rozdělení zároveň ukazuje strategii lokalizace investic v Plzeňském kraji, když 54,2 % dotazovaných tvoří greenfieldy a 32,5 % brownfieldy. Je zřejmé, že ve většině případů byla dána přednost novým plochám, před revitalizací stávajících k původnímu účelu již nevyhovujících ploch. Z hlediska kvalifikované pracovní síly jsou výrazně méně spokojeni investoři brownfieldů 61,5 %. U greenfieldů je situace prakticky vyrovnaná. Poslední z vybraných klasifikací je rozdělení podle povahy hlavního produktu firmy, tj. jedná-li se o finální výrobek či o komponenty. V rámci zkoumaných investic převládají komponenty (51,7 %) nad finálními výrobky (40 %). Zbylá část, kterou tvoří polotovary a služby, je spíše zanedbatelná. U obou hlavních skupin převládá v tomto případě nespokojenost. O něco větší pak u výrobců finálního produktu (58,3 %), o něco menší u výrobců komponent (48,4 %). Přestože je zastoupení služeb ve zkoumaném vzorku marginální, zjištěný výsledek 2/3 kladných odpovědí naznačuje trend spokojenosti investorů provozujících služby. že výsledky mohou sloužit spíše jako náznak trendů a pozic a zároveň mohou být zkoumány zejména ve vzájemném porovnání v rámci jednotlivých kategorií. Hodnocení absolventů bylo rozděleno do dvou základních složek. Za prvé se posuzovala odbornost absolventů, zejména jejich znalosti, a za druhé jejich dovednosti. Při srovnání obou složek hodnocení lze konstatovat, že mírně převažuje lepší hodnocení znalostí, než dovedností absolventů. Naznačuje to potvrzení předpokladu, že česká vzdělávací soustava připravuje studenty spíše po stránce znalostní, než praktické. Průměrná známka z celého vzorku je 2,76 u znalostí (odbornosti) a 2,82 u dovedností. Při pohledu na další statistické ukazatele vzorku zjistíme, že střední hodnota (medián) je u obou kategorií 3 a nejčetnější (modus) také 3. Z toho vyplývá, že zaměstnavatelé se poměrně shodují na hodnocení kvality absolventů, která je podle nich na průměrné úrovni. Když zaměstnavatele rozdělíme podle již výše uvedeného klíče, tj. podle počtu zaměstnanců, a podle územního členění, lze získat podrobnější obraz tohoto hodnocení. Podíváme-li se na podniky podle počtu zaměstnanců, pak nejméně spokojenou skupinou jsou zaměstnavatelé ve skupině zaměstnanců, kteří se shodují na horší hodnotě v obou hlediscích (viz Tabulka 3). Největší rozdíl mezi znalostmi a dovednostmi vykazují malé a střední podniky do 100 zaměstnanců, kde jsou slušně hodnoceny znalosti (2,69) a naopak jako slabší jsou označovány dovednosti (2,87). Tabulka 3: Hodnocení připravenosti absolventů podle velikosti podniku (známka 1 5) Počet zaměstnanců Znalosti Dovednosti do 100 2,69 2, ,88 2, ,67 2,82 nad 500 2,79 2,75 Celkem 2,76 2,82 Když se podíváme na hodnocení absolventů v jednotlivých okresech, můžeme vysledovat mnohem větší rozdíly, než v případě předchozího dělení. Více se ukazuje nespokojenost s praktickou přípravou v okresech Klatovy, Domažlice a Rokycany, kde průměrná známka dokonce překračuje hodnotu 3. Opět nejtvrdší postoj zaměstnavatelů vůči absolventům je na Klatovsku, kde průměrná známka dosáhla dokonce hodnoty 3,5 (viz Graf 3). Graf 3: Hodnocení připravenosti absolventů podle okresů (známka 1-5) Hodnocení absolventů K hodnocení absolventů byla využita stupnice 1 5, pomocí níž měli jednotliví respondenti hodnotit jejich kvalitu. Byť se jedná o velmi subjektivní hodnocení, byla tato stupnice využita zejména pro její obecnou srozumitelnost a akceptovatelnost. Je ale nanejvýš zřejmé, čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 11

14 trh práce V případě hodnocení absolventů, stejně jako v obecném hodnocení dostatku kvalifikovaných sil, jsou pozitivnější při hodnocení zahraniční firmy, což platí v obou dotazovaných souvislostech. Domácí firmy naopak hodnotí výstupy vzdělávací soustavy mnohem přísněji. U znalostí se nejedná o nijak zásadní rozdíl, 2,73 u zahraničních firem a 2,81 u českých, ale u dovedností jsou výrazně shovívavější zahraniční firmy (viz Graf 4). Dotazované firmy s českým vlastníkem hodnotí kvalitu praktických dovedností průměrnou známkou 3,28, zatímco zahraniční firmy dávají průměrnou známku 2,65. Graf 4: Hodnocení připravenosti absolventů podle druhu vlastnictví (známka 1 5) Shrnutí Obecně se potvrdila mírně negativní reflexe kvality lidských zdrojů v Plzeňském kraji. Obdobný trend lze vysledovat i při hodnocení absolventů. Z průzkumu vyplynulo, že s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji, a to jak z pohledu absolventů, tak kvalifikace obecně, jsou více spokojeni zahraniční investoři. Domácí firmy jsou v této otázce významně skeptičtější Zahraniční firmy mají větší možnost prostorové komparace (srovnání s jinými zeměmi). Domácí firmy uplatňující především srovnání v čase jsou vůči místním kritičtější. Podle jednotlivých kategorií pak za spíše spokojenější s absolventy lze považovat z hlediska znalostí malé firmy do 100 zaměstnanců a větší firmy ve skupině zaměstnanců, z hlediska dovedností velké firmy nad 500 zaměstnanců, firmy v Plzni, v okrese Plzeň-sever a na Tachovsku, zahraniční firmy, firmy vyrábějící komponenty, oslovené firmy zabývající se službami. Naopak s absolventy jsou méně spokojení z hlediska vědomostí zaměstnavatelé v kategorii , z hlediska dovedností pak firmy do 500 zaměstnanců a firmy sídlící v okresech Domažlice, Klatovy a Rokycany, české firmy, podniky zaměřené na finální výrobek. Průzkum byl zaměřen i na další aspekty požadavků zaměstnavatelů. V příštím čísle se budeme věnovat vzdělanostní struktuře chybějících pracovních sil. Zdroj dat: MPSV ČR Průzkum významných zaměstnavatelů v Plzeňském kraji Mgr. Michal Vozobule / 12 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

15

16 Čtvrté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29) Prezentovaná projekce obyvatelstva České republiky byla vypracována v Oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu v první polovině roku

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

2013 Dostupný z

2013 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 24.12.2016 Život cizinců v ČR - 2013 Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203625 Dílo

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji od poloviny 9. let snižuje a celorepublikový růst kopíruje až v posledních letech Moravskoslezský kraj (dále MS kraj) disponuje v mezikrajském srovnání

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Stárnutí obyvatelstva

Stárnutí obyvatelstva Kulatý stůl Praha, 31. 1. 12 Stárnutí obyvatelstva aktualizace projekce ČSÚ 9 Terezie Štyglerová, ČSÚ Miroslav Šimek, ČSÚ O aktualizované projekci (Revize 11) aktualizace o reálná data za roky 9 a 1, rok

Více

Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV

Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Český volejbalový svaz V Praze dne 31. srpna 2016 Registračně matriční komise Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech 2000-2015 na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Obsah: Úvod

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Studenti vysokých škol v ČR 1

Studenti vysokých škol v ČR 1 203,5 30,1 220,2 31,2 243,7 33,0 264,8 38,4 44,3 289,5 53,5 316,2 63,6 343,9 73,2 81,7 368,1 88,1 93,0 389,0 396,0 392,1 381,0 93,9 367,9 91,7 347,3 88,1 Studenti vysokých škol v ČR 1 Lidské zdroje ve

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY 3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob

Více

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji stagnovala, v republice mírně rostla Pracovní síla 2 v Olomouckém kraji zahrnovala průměrně 316 tisíc osob (27-29). Od roku 2 spíše stagnovala, naproti tomu

Více

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina 5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina Počet příslušníků ukrajinského státního občanství se v roce 2012 vyšplhal na 112 549 osob, z čehož 61 649 bylo mužů a 50 900 žen. V populaci Ukrajinců

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní sílu tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnaní + nezaměstnaní) Velikost pracovní síly ovlivňují změny ekonomické aktivity a demografické změny Počet pracovních

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha CIZINCI V ČR V ČASE A PROSTORU Daniel Chytil Tisková konference, 13. února 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Něco na začátek Zdroje dat Ministerstvo vnitra

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Počtem obyvatel zaujímá Moravskoslezský kraj 3. místo v ČR V Moravskoslezském kraji mělo k 26. 3. 2011 obvyklý pobyt 1 205 834 obyvatel a s podílem 11,6 % na České

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY 1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHA - GRAFY počet obyvatel počet osob počet osob 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody Z podkladů České správy sociálního zabezpečení se stavem ke konci roku 214 vyplývá, že v Moravskoslezském kraji pobíralo jen starobní důchod (bez souběhu

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení 31. 3 2016 Workshopy 17. 3. 2016 - Marketing města a cestovní ruch 22. 3. 2016 - Občanská vybavenost 29. 3. 2016 - Životní prostředí 30. 3. 2016 - Hospodářský

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická

Více

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ Daniel Chytil Tisková konference, 12. ledna 2017, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Na úvod Zdroje dat Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU SERVIS A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj 1.1 Sídelní struktura Na území Libereckého kraje žije 4,2 % obyvatel republiky. V krajském městě žije 23,5 % populace, v nejmenší obci pouze 86 obyvatel. Liberecký kraj tvoří pouze

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY 4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY Za celé období let 2001 2011 se z Prahy vystěhovalo 294,3 tis. osob. Počty vystěhovalých od roku 2006 klesají s výjimkou roku 2010. Vystěhovalí z Prahy směřovali většinou do jiných

Více

20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska

20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska 20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska Luděk Šídlo KDGD PřF UK v Praze Branislav Šprocha INFOSTAT, Bratislava XLI. konference České demografické společnosti Česko a Slovensko ve společném

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Věková struktura obyvatelstva, prognózy. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Věková struktura obyvatelstva, prognózy. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Věková struktura obyvatelstva, prognózy Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Struktura obyvatelstva sice používáme okamžiková data, ale je potřeba interpretovat je dynamicky, zachytit

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

2.4. Věková struktura ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH

2.4. Věková struktura ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH 2.4. Věková struktura ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH 2.4.1. Srovnání věkové struktury ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH Věková struktura

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHY - GRAFY 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 počet osob 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek -2 Zdroj

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více