Projekce demografického vývoje do roku Vzdělávání cizinců. Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů. číslo 4.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projekce demografického vývoje do roku 2025. Vzdělávání cizinců. Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů. číslo 4."

Transkript

1 číslo 4 červen 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Projekce demografického vývoje do roku 2025 Vzdělávání cizinců Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

2 Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, je tomu právě rok, co začal vycházet v rámci projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů Plzeňského kraje čtvrtletník Monitor. Mohlo by se zdát, že je čas bilancovat. Avšak výše zmíněný projekt je teprve v polovině, resp. toto číslo startuje druhý rok vydávání, a na jeho rekapitulaci je ještě dostatek času. Přesto je toto číslo něčím inovativní. Přináší totiž první dva výsledky dalších aktivit projektu demografickou projekci Plzeňského kraje do roku 2025 a vyhodnocení spokojenosti investorů s lidskými zdroji v Plzeňském kraji. Třetím článkem, který doplňuje obsah tohoto čísla, je pojednání zabývající se opět cizinci v České republice, tentokrát z hlediska vzdělávání. Nosným tématem celého čísla je ale zmíněná demografická projekce, která nastiňuje možný budoucí vývoj populace Plzeňského kraje do roku Projekce vymezuje tři základní varianty vývoje, přičemž i v té nejpravděpodobnější zahání dosud často prezentované obavy z poklesu populace. Ukazuje se, že při uvažování migrace nečeká Plzeňský kraj v nejbližších dvaceti letech pokles populace, ale naopak její mírný nárůst, který bude podpořen zejména příchodem zahraničních migrantů. Projekce naopak nevyvrací obavy ze stárnutí populace. Článek, který celou demografickou predikci představuje a komentuje, zároveň obsahuje předpoklad vývoje jednotlivých věkových skupin. Tato informace bude hlavně zajímat ředitele základních a středních škol, kteří budou čelit v různých etapách budoucího vývoje nejrůznějším nástrahám. A to ať již poklesu potenciálních uchazečů, tak jejich následnému opětovnému růstu. Nezajímavé nejsou ani výsledky průzkumu spokojenosti s lidskými zdroji mezi investory v Plzeňském kraji. Soustředili jsme se v něm na spokojenost s lidskými zdroji obecně, zároveň na hodnocení absolventů škol z hlediska jejich odbornosti a současně i jejich dovedností. V dalším čísle se budeme ještě věnovat požadavkům zaměstnavatelů na vzdělanost pracovní síly a zmíníme i některé nejčastěji považované profese. Chceme tak nastínit trendy v oblasti lidských zdrojů, které reflektují významní krajští zaměstnavatelé. Znovu bychom Vás chtěli upozornit na diskusní fórum, které se nachází na stránkách projektu V něm se můžete vyjadřovat k problematice jednotlivých článků i k další problematice týkající se lidských zdrojů. Můžete ale samozřejmě využít i ových adres autorů, které najdete na konci článku pod jejich jmény. Na výše zmíněných stránkách najdete také všechna dosavadní čísla čtvrtletníku Monitor a v dohledné době i plná znění expertních zpráv zabývajících se demografickou projekcí a průzkumem zaměstnavatelů. Doufáme, že Vám publikované informace budou vždy k užitku. Na závěr úvodníku mi zbývá popřát Vám hezké prázdniny a vydařené dovolené. Na další číslo se můžete těšit opět na konci září. Mgr. Michal Vozobule

3 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Z obsahu: demografie PROJEKCE DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE DO ROKU 2025 (Ing. Pavel Beneš)... strana 2 vzdělávání VZDĚLÁVÁNÍ CIZINCŮ (Lucie Ženíšková)... strana 6 trh práce SPOKOJENOST INVESTORŮ S KVALITOU LIDSKÝCH ZDROJŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI (Mgr. Michal VOZOBULE)... strana 10 Pro příští číslo připravujeme např.: Přijímací řízení na stření školy Potřeby zaměstnavatelů - vzdělání a profese Regionální rozdíly na trhu práce Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Čtvrté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu. / 1

4 demografie Projekce demografického vývoje Plzeňského kraje do roku 2025 V současné době probíhá řada změn v populačním vývoji obyvatelstva Plzeňského kraje. Zvyšuje se počet narozených, roste naděje dožití, stoupá počet migrantů. Tyto a další poznatky o změnách trendů ve vývoji obyvatel nás vedly k závěru, že je účelné zpracovat aktuální demografickou projekci pro Plzeňský kraj. Cílem bylo vytvořit velmi podrobný demografický model na období následujících cca 20 let, tj. do roku 2025, vycházející z nejaktuálnějších dat. Východiska demografické projekce ČR Na aktuálním zvyšování počtu narozených se kromě vstupu silných ročníků narozených v 70. letech do reprodukčního procesu podílí především realizace odkládané plodnosti z 90. let projevující se skokovou změnou věku žen s nejvyšší plodností mezi léty 2003 a 2004, a to o dva roky. Lze předpokládat, že v období cca 5 let bude ještě docházet k prohlubování naznačených změn. Po roce 2010 pravděpodobně odezní důsledky realizace odkládaného mateřství a reprodukce obyvatel se stabilizuje na hodnotách obvyklých v evropských zemích. Tato úroveň sama o sobě by však nestačila ani k prosté obnově populace. Vliv propopulačních opatření z posledních let se na dosavadních výsledcích porodnosti ještě plně neprojevil. Dalším faktorem, který ovlivní přirozenou měnu, tedy vztah narozených a zemřelých, je úmrtnost. Růst naděje dožití je v podmínkách ČR i Plzeňského kraje dlouhodobým procesem jen s krátkým obdobím stagnace v letech Naděje dožití zřejmě poroste i v dalších letech. Migrace má stále vyšší, a v případě Plzeňského kraje pozitivní vliv na vývoj populace. Vnitrostátní migrace vykazuje poměrně stabilní růst. Zahraniční migrace prochází po roce 2000 velmi dynamickým vývojem, avšak se zřetelnou růstovou tendencí. Ve vnitrostátní migraci převažují ženy, v zahraniční muži, a to výrazněji. Z hlediska věkové struktury migrantů dominují nejmladší ročníky po dokončení přípravy na zaměstnání (20 29 let). Pro podrobnější poznání možného vývoje obou složek pohybu obyvatel v Plzeňském kraji byla kromě nových statistických dat významná především publikace s názvem Perspektivy populačního vývoje České republiky na období Borise Burcina a Tomáše Kučery ve spolupráci s Dušanem Drbohlavem. Autoři na základě předpokládaného vývoje základních parametrů demografického vývoje, tj. úhrnné plodnosti, naděje dožití při narození a migračního salda, přináší nový pohled na demografický vývoj v ČR. Výsledky jsou jistě použitelné i pro Plzeňský kraj. Uvedená publikace obsahuje též srovnání předpokladů použitých v projekci ČSÚ 1999 a OSN 2002, ze kterého je zřejmé, že Burcín a Kučera predikují příznivější demografický vývoj než ČSÚ a OSN a jejich předpoklady tedy zřejmě lépe odpovídají aktuálnímu vývoji. Zmíněná publikace se stala základním podkladem aktualizované demografické projekce Plzeňského kraje. Předpoklady demografické projekce Model demografické projekce Plzeňského kraje byl vytvořen ve čtyřech variantách. Střední varianta představuje nejpravděpodobnější vývojový trend. Nízká a vysoká varianta tvoří jakési mantinely, ze kterých by populační vývoj kraje neměl vybočit. K těmto obvykle zpracovávaným variantám budoucího vývoje byla přidána i tzv. stabilizovaná varianta. Tato varianta vychází ze střední varianty, od které se liší jen migrací a je optimalizovaná z hlediska minimálního kolísání počtu obyvatel Plzeňského kraje. To umožní kvantifikovat migraci potřebnou pro stabilní vývoj počtu obyvatel. Následující dvě tabulky shrnují celkové charakteristiky dílčích projekcí podle variant. Tabulka 1: Očekávaný vývoj přirozené měny Naděje dožití při narození Úhrnná plodnost Rok muži ženy nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká ,30 1,35 1,37 73,5 74,0 74,6 79,5 80,1 80, ,31 1,43 1,47 74,3 75,4 76,5 80,4 81,5 82, ,32 1,50 1,57 75,4 76,6 77,9 81,3 82,5 83, ,35 1,55 1,63 76,2 77,5 78,6 82,0 83,1 84,2 Tabulka 2: Očekávaný vývoj migrace Saldo vnitrostátní Saldo zahraniční migrace Rok migrace muži ženy nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká Poměrně malé rozdíly najdeme v saldu vnitrostátní migrace podle uvažovaných variant. To odráží značnou stabilitu této složky migrace. V případě zahraniční migrace odpovídají hodnoty salda předpokladům Burcína a Kučery v rámci republiky aplikovaným na podmínky Plzeňského kraje, vč. vývoje podílu mužů a žen na přistěhovalých a vystěhovalých. Výsledky demografické projekce Plzeňského kraje Srovnání výsledků jednotlivých variant demografické projekce je provedeno pouze na úrovni očekávaného vývoje celkového počtu obyvatel Plzeňského kraje do roku Podrobnější rozbor očekávaného vývoje pracuje s výsledky střední varianty. Při interpretaci demografické projekce je nutno mít na mysli, že každý odhad budoucího vývoje je zatížen chybou a výsledek má spíše pravděpodobnostní charakter. V případě této projekce, která co nejdůsledněji vychází z předpokladů Burcína a Kučery, se do jisté míry jedná o transformaci republikové prognózy na podmínky Plzeňského kraje. Výsledky tedy byly kromě předpokladů shrnutých v předchozí kapitole ovlivněny především věkovou strukturou populace. / 2 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

5 demografie Vývoj počtu obyvatel Z grafu 1 je patrný předpokládaný vývoj počtu obyvatel Plzeňského kraje podle variant. Podle nízké varianty klesá počet obyvatel Plzeňského kraje během následujících 20-ti let o 20 tisíc a je patrný mírně se zrychlující pokles. Střední varianta vede k nárůstu počtu obyvatel Plzeňského kraje o více než 10 tisíc se zastavením růstu na konci projektovaného období. Vysoká varianta představuje nárůst o více než 30 tisíc obyvatel kraje proti současnému stavu. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel podle variant Jedním z výsledků demografické projekce Plzeňského kraje do roku 2025 je také kvantifikace migračního salda potřebného pro trvalé udržení počtu obyvatel na aktuálním stavu, tzv. stabilizovaná varianta. Jak již bylo řečeno, tato varianta je odvozena z varianty střední, tj. používá její parametry přirozené měny, a optimalizuje migrační saldo z hlediska stability populace. Celkové saldo migrace je v případě stabilizované varianty , tj. o téměř 11 tisíc méně než u střední varianty a téměř o 5 tisíc více než u varianty nízké. Potřebné nižší migrační saldo než v případě varianty střední vede k nižšímu počtu narozených a zemřelých, ale k vyššímu přirozenému úbytku (viz tabulka 3). Pro zajištění stability populace Plzeňského kraje je nutno udržet kladné a poměrně vysoké saldo migrace (minimálně 900 osob) po celé projektované období. Po roce 2010 je potřeba migrační přírůstek zvyšovat až na 2000 osob v roce Jen tak je možno eliminovat vliv zhoršujícího se věkového složení populace na její velikost. Tento teoretický model má za cíl učinit si představu o potřebné migraci. Jakýkoliv výkyv migrace, který je především v zahraniční migraci tak častý, má dopady do budoucna. Hypotetické vyšší saldo migrace nebo vyšší počet narozených v nejbližším období vytvářejí zásobu populace pro období po roce 2020, kdy je zastavení růstu, popř. pokles počtu obyvatel v Plzeňském kraji velmi pravděpodobný. Tabulka 3 odkrývá příčiny rozdílů mezi variantami. V nízké variantě je téměř 40-ti tisícový přirozený úbytek obyvatel v období jen z poloviny kompenzován migrací. Tabulka 3: Bilance pohybu podle variant Pohyb obyvatel varianta nízká střední vysoká stabil. počet obyv. k narození zemřelí přirozený přírůstek migrační saldo celkový přírůstek počet obyv. k Ve střední variantě naopak postačují 2/3 migračního salda ke kompenzaci přirozeného úbytku a zbylých téměř 12 tisíc obyvatel představuje celkový přírůstek do roku Ani ve vysoké variantě nedochází k přirozenému přírůstku. Masivní migrační přírůstek by však v tomto případě vedl k dosud největší populační velikosti Plzeňského kraje. Vysoká i střední varianta projekce tedy vedou k populačnímu růstu. To odpovídá aktuálním trendům, které jsou dosti optimistické. čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 3

6 demografie Vývoj věkové struktury populace (střední varianta) Jak se očekávaný pohyb obyvatel Plzeňského kraje do roku 2025 ve střední variantě promítne do věkové struktury populace dokládá v absolutních hodnotách graf 2. Z něj je patrné kolísání počtu mladších 15-ti let kolem hodnoty 80 tisíc (13,9 až 14,7 %). Dále je zřejmý pokles v následujících dvou 10-ti letých věkových skupinách, takže mladší složka populace (do 34 let) celkově klesne z 250 na 200 tisíc. V souvislosti s tím, tj. s posunem silných ročníků 70. let, roste věková skupina let do roku 2016, pak rychle klesá její populační význam a naopak roste skupina let. Z uvedeného vyplývá význam generace 70. let ve struktuře populace v produktivním věku do konce projektovaného období. Graf 2: Vývoj věkového složení populace (střední varianta) Obdobný vliv má i silná poválečná generace na vývoj starší populace. Kolem roku 2015 začne růst věková skupina let na úkor počtu obyvatel v produktivním, a to především předdůchodovém věku. Tím se mění poměr obyvatel v produktivním a poproduktivním věku. Za hranici mezi produktivním a poproduktivním věkem bylo v souladu s Eurostatem a ČSÚ zvoleno 65 let, i když tento věk bude v ČR důchodový až na konci projektovaného období. Počet osob v produktivním věku dosáhne maxima zřejmě v letech 2006 nebo Následuje období poklesu, takže do roku 2025 klesne počet obyvatel v produktivním věku z 390 tisíc na 360 tisíc (o 8 %). Podíl této kategorie na obyvatelstvu klesne z 71 % na 64 %. Ve stejném období vzroste počet obyvatel v poproduktivním věku z 81 tisíc na 124 tisíc, což představuje relativní nárůst téměř o 53 %! Podíl poproduktivních na populaci Plzeňského kraje se tak zvýší z 15 % na více než 22 %. Ve svém důsledku to povede k závažným ekonomickým a sociálním změnám. Tzv. index ekonomického zatížení, tj. podíl předproduktivní a poproduktivní složky populace ku produktivní se změní z 21 % v roce 2005 na 35 % v roce 2025, tj. vzroste o 2/3. Méně dramatický je očekávaný vývoj podílu předproduktivní a poproduktivní složky populace (index vitality). V roce 2005 v Plzeňském kraji byl poprvé vyšší počet obyvatel poproduktivního věku než předproduktivního. Do roku 2025 podle střední varianty klesne tento podíl o 1/3, tj. na 100 obyvatel poproduktivního věku bude připadat pouze 65 dětí do 15 let věku. Vývoj specifických věkových skupin (střední varianta) Vývoj obyvatel v předproduktivním věku jako celku je poměrně stabilní, přesto mladší složky populace, tj. ve věku přípravy na zaměstnání, stojí za zvláštní pozornost, neboť jejich vývoj má vliv např. na potřebu kapacit škol a školských zařízení. Věkové skupiny byly zvoleny s ohledem na jednotlivé stupně škol (viz graf 3). Z důvodu různé velikosti věkových skupin (od 3 do 5 let) byly výsledky střední varianty vztaženy k roku Uvažovaných šest věkových kategorií se rozdělilo do dvou skupin. Tři nejmladší věkové skupiny zaznamenají růst, způsobený současným růstem počtu narozených. Nejvíce se to projeví ve věkové skupině 6 10 let s vrcholem v roce 2015 a nárůstem až o 18 %! Také ve skupině předškolního věku (3 5 let) je nárůst výrazný (o 13 % v roce 2010). Zde může očekávaný vývoj vést k ještě většímu tlaku na kapacity předškolních zařízení než je tomu v současné době. I když počet osob v této věkové skupině pak bude zvolna klesat, až do konce projektovaného období bude vyšší než je tomu v současnosti! Naopak ve všech třech skupinách starších 10-ti let dojde nejprve k neodvratnému a dosti rychlému poklesu a následně k postupnému růstu, kdy se uplatní vyšší počet narozených v současné době. Žádná z těchto tří věkových skupin se však již nevrátí na současnou úroveň. Pokles kategorie starších žáků ZŠ (11 14 let) bude kulminovat kolem roku 2010 na hodnotách nižších než 80 % současného stavu. V součtu obou kategorií žáků ZŠ dojde tedy k poklesu téměř o 10 % kolem roku 2010 a následně k růstu o 4 % nad aktuální stav (rok 2005). Znamená to, že v nejbližších letech ještě bude nutné překlenout problémy s fungováním některých ZŠ v Plzeňském kraji. U čtyř nejmladších věkových skupin je čárkovaně naznačen hypotetický vývoj (možný krátkodobý nárůst) vyvolaný vyšším počtem narozených než vyplývá z projekce s využitím předpokladů Burcína a Kučery. Tuto možnost naznačují předběžné výsledky počtu narozených v roce V takovém případě by byl vývoj celkového počtu žáků ZŠ ještě dynamičtější (-10 % až cca +10 %) a je tedy nutné pečlivě zvažovat případné důsledky redukce počtu ZŠ v delším časovém horizontu, tj. po roce Největší pokles bude ve věkové kategorii terciárního vzdělávání (19 23 let), kde se počet osob v roce 2019 sníží proti současnosti o 30 %! Podobný propad zaznamená kategorie středoškoláků o 5 let dříve. Pokles uchazečů o studium středních škol, který se projevil v posledních letech, se před rokem 2010 promítne do všech ročníků. Dojde tedy zřejmě k rychlejšímu a dlouhodobějšímu poklesu počtu studujících na středních školách. To může ještě více ohrozit existenci některých méně atraktivních škol nebo oborů. / 4 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

7 demografie Graf 3: Očekávaný vývoj dětí a mládeže (střední varianta) Také podrobnější pohled na vývoj vybraných seniorských věkových skupin je významný z hlediska potřebných kapacit sociálních a zdravotnických služeb. Celkové výsledky vývoje starších seniorských skupin podle střední varianty shrnuje tabulka 4. Tabulka 4: Vývoj počtu seniorů (vybrané skupiny) Věk Index 2025/ % % % K největšímu nárůstu dojde v nejstarších věkových skupinách (přibližně o 130 %). Za pozornost stojí i poměrně velká skupina nad 75 let s nárůstem o 65 %, neboť zde dojde k růstu absolutního počtu obyvatel o téměř 23 tisíc. Přitom do roku 2015 počet obyvatel v této věkové skupině téměř stagnuje a pak následuje prudký růst. To může mít značný dopad na potřebu především sociálních, ale i zdravotnických služeb. Souhrn: Aktuální populační vývoj, vč. předběžných výsledků za rok 2006, dává dobré předpoklady mírného populačního růstu Plzeňského kraje do roku 2025, a to na více než 560 tis. ve střední variantě. Tento vývoj je zásadně ovlivněn: stabilním růstem salda vnitrostátní migrace růstem salda zahraniční migrace. Také parametry přirozené měny se lepší: lze očekávat další pokles úmrtnosti, resp. růst naděje dožití. počet narozených jedné matce během jejího života se ve střednědobém horizontu pravděpodobně stabilizuje na úrovni 1,5 1,6 dítěte. Pro udržení stabilní populace je nutno dosáhnout celkového migračního salda v období cca 24 tis. osob při růstu salda z 900 až na 2000 osob ročně. Populace kraje bude dál stárnout. K růstu podílu poproduktivní složky (65 let a starší) bude docházet na úkor složky produktivní. Růst podílu obyvatel 75-ti let a starších bude intenzivnější po roce Na využití kapacit středních škol bude mít značný dopad (přechodné) snížení počtu osob ve věku let o 1/4 mezi lety 2010 až Počet dětí ve věku 6 14 let klesne do roku 2009 téměř o 10 % proti roku 2005, poté však opět vzroste až o 5 % nad současnou úroveň! Zdroj dat: ČSÚ BURCÍN, B., KUČERA T. (2003): Perspektivy populačního vývoje České republiky na období DemoArt Praha, 29 str. Ing. Pavel Beneš čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 5

8 vzdělávání Vzdělávání cizinců Jak již bylo v předchozím čísle tohoto bulletinu avizováno, následující článek navazuje opět na problematiku cizinců a věnuje se základním informacím o vzdělávání cizinců na území České republiky a v jednotlivých krajích s přihlédnutím k situaci v Plzeňském kraji. Články v předchozích dvou číslech MONITORU dokládají strmý vzestup cizinců pobývajících na území České republiky, obdobná situace je i v oblasti vzdělávání. Vzdělávání cizinců je v tomto článku sledováno na třech základních úrovních a to: Primární vzdělávání: do této skupiny patří základní školy (ZŠ) Sekundární vzdělávání: jedná se o střední školy (gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště) Terciární vzdělávání: vyšší odborné školy (VOŠ) a vysoké školy (VŠ) Podle 20 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) osoby, které nejsou státními občany České republiky a pobývají oprávněně na území České republiky, mají přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Podle 36 téhož zákona se povinná školní docházka vztahuje i na občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky pobývají na základě zvláštního pobytového povolení, a dále na jiné cizince, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza, azylanty a účastníky řízení o udělení azylu. Podobně je tomu i v případě vzdělávání na veřejných středních školách, kde je cizincům poskytováno bezplatné vzdělání. Cizincům studujícím na vyšších odborných školách (dále jen VOŠ) je stanovena stejná finanční úhrada jako občanům ČR. Podobně je tomu i v případě veřejných vysokých škol, kde se studium cizinců řídí zákonem o vysokých školách č. 111/1998 Sb. V případě středních a vysokých škol je podmínkou k bezplatnému studiu znalost češtiny. Údaje v tomto článku jsou uvedeny za školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, obcemi, kraji a soukromými a církevními zřizovateli. Vyloučena tak byla data ohledně škol zřizovaných Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem vnitra. Z důvodu nedostupnosti starších dat jsou časové řady studujících cizinců na jednotlivých typech škol uvedeny pouze v období Výjimku tvoří data týkající se vzdělávání cizinců na vysokých školách, kde je zachycen vývoj v období Vzhledem k nejširší nabídce a dostupnosti dat o terciárním vzdělávání bude hlavní pozornost tohoto článku upřena právě na tuto oblast vzdělávání. Struktura vzdělávání cizinců podle typů škol Ve školním roce 2005/2006 studovalo na území ČR celkem cizinců ve všech třech výše zmiňovaných úrovních vzdělávání, což činí 2,2 % celkového počtu žáků a studentů (viz následující tabulka 1). V Plzeňském kraji je podíl studujících cizinců nižší, studuje zde cizinců (což je 1,8 % všech žáků a studentů). Tabulka 1: Cizinci a vzdělávání ve školním roce 2005/2006 Území ČR PLK Úroveň vzdělávání Primární vzdělávání Sekundární vzdělávání Terciární vzdělávání Žáci a studenti celkem studenti celkem studenti ČR zahraniční studenti podíl cizinců (%) 1,3 0,9 6,6 2,2 studenti celkem studenti ČR zahraniční studenti podíl cizinců (%) 1,7 0,8 3,4 1,8 Graf 1: Podíl žáků podle úrovně vzdělávání na území ČR (v %) Přes 31 % cizinců vzdělávajících se na území ČR tvořili žáci základních škol (viz graf 1), téměř 13 % cizinců navštěvovalo některý druh střední školy (tzv. sekundární vzdělávání) a 56 % cizinců studovalo ve školním roce 2005/2006 vysokou školu. Toto rozložení studujících cizinců se značně lišilo od rozložení českých studentů a žáků. Z celkových téměř tis. studujících občanů ČR navštěvovalo základní školu přes 50 % studentů, středoškolského vzdělávání se zúčastnilo celých 32 % a na vysokých školách se vzdělávalo pouze 17 % studentů. Jak tedy z grafu 1 vyplývá, největší podíl cizinců studuje na vysokých školách a mnohem méně na školách základních a středních. Výrazně nižší podíl cizinců zapojených do sekundárního vzdělávání (i v absolutním počtu pouze necelých 5 tis. cizinců v ČR) je dáván do souvislosti s počtem cizinců na základních školách. Jedná se pravděpodobně o děti dlouhodobě či trvale žijících cizinců, kteří se v České republice začali usazovat a zakládat rodiny ve větší míře až od roku Jejich děti do středoškolského věku ještě nedorostly, což dokládá i pozvolný nárůst počtu zahraničních studujících na středních školách od školního roku 2002/2003 viz dále v textu. V Plzeňském kraji je rozložení cizinců podobné jako v celé ČR, výjimku tvoří nadprůměrně vysoké zastoupení zahraničních žáků v základních školách. / 6 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

9 vzdělávání Vzdělávání cizinců podle státního občanství Graf 2: Vzdělávání cizinců na území ČR podle státního občanství* *Pozn.: školní rok 2005/2006 Výrazně odlišná struktura cizinců se projevuje právě ve vzdělávání, což dokládají i následující tři grafy (viz graf 2). Struktura zahraničních studentů se týká území České republiky, pro podrobnější údaje na úrovni Plzeňského kraje nebyla dostupná data. Dvě třetiny cizinců navštěvující základní školy na území ČR pochází z Vietnamu (28 %), Ukrajiny (22 %) a Slovenska (17 %), na čtvrtém místě se nacházejí žáci z Ruska a dále pak z Mongolska. V případě sekundárního vzdělávání je zastoupení cizinců obdobné, pouze v odlišném pořadí studenti z Ukrajiny a Vietnamu (21 %), dále pak ze Slovenska (15 %), Ruska a Kazachstánu. U terciárního vzdělávání je situace zcela odlišná. Téměř 2/3 zahraničních studentů tvoří Slováci, cizinci s jiným občanstvím vykazují velmi nízké podíly (v pořadí Rusko, Ukrajina, Velká Británie, Vietnam). Tento rozdíl mezi strukturou cizinců v primárním a sekundárním vzdělávání na jedné straně a v terciárním vzdělávání na straně druhé je možné vysvětlit tím, že cizinci z Vietnamu a z Ukrajiny zde pobývají společně s rodinami, a jejich děti zde navštěvují základní a střední školy. Naopak v případě terciárního vzdělávání (tedy vyšších odborných škol a vysokých škol) se na počtech studujících již tradičně podílí vysokým zastoupením Slováci, z důvodu geografické i jazykové blízkosti. Graf 3: Vývoj cizinců v ČR dle úrovně vzdělávání v období Vývoj počtu zahraničních žáků a studentů Ve sledovaném období 2002/ /2006 vzrostl počet cizinců studujících na území České republiky o 52 % (z 26 tis. na 39 tis. cizinců), v Plzeňském kraji v tom samém období o 44 % (viz graf 3). Tento velmi intenzivní nárůst studujících cizinců během posledních třech let kopíruje strmý vzestup celkového počtu cizinců na území ČR i vzrůstající zájem cizinců o vzdělávání. Největší nárůst v rámci ČR zaznamenalo terciární vzdělávání (o 78 %), dále následuje sekundární vzdělávání (o 68 %), nejméně vzrostl počet cizinců navštěvující základní školu (pouze o 16 %). V Plzeňském kraji byl zaznamenán největší vzrůst na úrovni sekundárního vzdělávání (o 81 %), jedná se však o malé absolutní počty (ze 132 na 239 zahraničních studentů). Počet cizinců zapojujících se do terciárního vzdělávání vykázal během sledovaných let nárůst o 64 %, v primárním vzdělávání o 23 %. čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 7

10 vzdělávání Primární vzdělávání Graf 4: Vývoj počtu cizinců na VŠ V základních školách se na území ČR vzdělávalo ve školním roce 2005/2006 téměř 917 tis. žáků (viz tabulka 2), z toho cizinci tvořili 1,3 %. V Plzeňském kraji je však podíl cizinců na celkovém počtu žáků primárního vzdělávání vyšší (1,7 %), podobně také v Karlovarském kraji (3,7 %) a v Praze (4,2 %). Tento vyšší podíl je pravděpodobně zapříčiněn výraznějším zastoupením cizinců s vietnamskou národností (viz předchozí články o cizincích v bulletinu), kteří se výraznou měrou podílí na počtech cizinců navštěvujících základní školy. Tabulka 2: Vzdělávání cizinců ve školním roce 2005/06 kraj Studující cizinci Podíl cizinců (%) Index vývoje počtu cizinců (2002=100%) ZŠ SŠ VŠ+VOŠ ZŠ SŠ VŠ+VOŠ ZŠ SŠ VŠ+VOŠ ČR ,3 0,9 6, PHA ,2 2,3 10, STČ ,3 0,8 1, JČK ,0 0,8 1, PLK ,7 0,8 3, KVK ,7 2,0 1, ULK ,6 1,0 0, LBK ,2 0,8 5, HKK ,8 0,5 4, PAK ,7 0,4 1, VYS ,6 0,3 0, JMK ,0 0,5 6, OLK ,6 0,4 6, ZLK ,5 0,5 6, MSK ,6 0,4 4, Sekundární vzdělávání Na středních školách (tj. na gymnáziích, středních odborných školách a středních odborných učilištích) se ve školním roce 2005/2006 vzdělávalo celkem 578 tis. studentů a pouze necelých 0,9 % tvořili zahraniční studenti. Podobný podíl jako v ČR je i v Plzeňském kraji, vyšší podíl vykazuje pouze Praha, Karlovarský a Ústecký kraj. Terciární vzdělávání Dle ministerstva školství studovalo na českých vysokých a vyšších odborných školách ve školním roce 2005/2006 okolo 22 tis. cizinců, což je téměř 7 % z celkového počtu. České terciární vzdělávání zaznamenává v posledních letech zvýšený zájem o studium ze strany cizinců (viz graf 4). Pokud bereme pouze vývoj počtu cizinců studující vysoké školy (tedy bez studentů vyšších odborných škol), tak od školního roku 1995/1996 jejich počet vzrostl více než šestkrát. Některé vysoké školy v zahraničí se už nárůstu studujících cizinců začaly bránit, české vysoké školy zatím přijímají studenty bez ohledu na státní občanství za stejných podmínek. Nárůst počtu cizinců ještě více umocňují výměnné pobyty, které na většině vysokých škol fungují již několik let. Studenti ze zahraničí přijíždějí buď v rámci dvoustranných smluv nebo na základě evropských programů (např. program EU Sokrates/Erasmus). Žádná omezení pro studenty ze zahraničí nejsou. Platit studium musí pouze ti, kteří absolvují výuku v angličtině. Například lékařské fakulty Univerzity Karlovy nabízejí studium v angličtině za 300 tis. Kč za rok. V roce 2004 činil počet zahraničních studentů samoplátců na lékařských fakultách UK 736 (o rok později již 1 069), přičemž nejvíce samoplátců bylo z Velké Británie, Norska, Portugalska, Německa, Indie, USA a Kanady. Nejvíce cizinců studovalo na vysokých školách v Praze, v Brně, v Ostravě a Olomouci (viz tab. 2). Plzeňský kraj vykazuje nižší podíl cizinců účastnících se terciárního vzdělávání pouze 3,5 % a řadí se až na osmé místo v ČR (za Královéhradecký, Liberecký a Zlínský kraj). Je však nutné zdůraznit, že podíl cizinců je výrazně ovlivněn oborovou nabídkou jednotlivých VŠ. Vyšší podíl cizinců na vysokých školách na Moravě je zřejmě ovlivněn i vyšším podílem Slováků. Podíl zahraničních studentů v jednotlivých krajích a počet cizinců VŠ ve městech ČR znázorňuje kartogram 1. Jak již bylo řečeno, nejčastěji se jedná o studenty ze Slovenska (přes 2/3 studentů), po roce 2000 byl zaznamenán nárůst počtu studentů z bývalých států Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán a další). Poměrně velký počet studentů je i z Vietnamu, Velké Británie, Polska a Německa. Nejvyšší podíl cizinců studuje ekonomické vědy (28 %), zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy (19 %) a vědy technické (17 %), viz graf 5. Také na Lékařské fakultě UK v Plzni studuje více cizinců než na ZČU v Plzni (400 a 260 cizinců). / 8 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

11 vzdělávání Kartogram 1: Cizinci studující VŠ ve školním roce 2005/2006 Graf 5: Cizinci studující VŠ podle oborů, šk. rok 2005/2006 Shrnutí Cizinci mají v České republice v oblasti vzdělávání obdobná práva a povinnosti jako občané ČR. Podmínkou k bezplatnému studiu na primárním, sekundárním i terciárním stupni vzdělávání (mimo soukromá zařízení) je znalost češtiny. V ČR navštěvuje školská zařízení celkem 40 tis. cizinců (2,2 % žáků a studentů), v Plzeňském kraji je podíl cizinců nižší 1,8 % (cca cizinců). Během posledních třech let ( ) vzrostl počet cizinců studujících na území České republiky o 52 % (z 26 tis. na 39 tis. cizinců), v Plzeňském kraji v tom samém období o 44 %. Nejvýraznější vzestup studujících cizinců byl v případě terciárního vzdělávání. Zatímco podíl českých žáků a studentů se postupně s narůstající úrovní vzdělání snižuje, v případě zahraničních studentů je zastoupení opačné přes 56 % cizinců studující v ČR navštěvuje terciární vzdělávání, nejnižší je zastoupení cizinců v případě sekundárního vzdělávání. Nízký počet cizinců na středních školách vyplývá z toho, že cizinci usazení v České republice, kteří tu založili rodiny, jsou spíše mladšího věku a jejich děti tak zatím navštěvují především základní školy. V roce 2005 studovalo na českých vysokých a vyšších odborných školách okolo 22 tis. cizinců, což je zhruba sedm procent z celkového počtu. Vysoký podíl cizinců studujících na vysokých školách vyplývá z toho, že pokud jsou schopní studovat v češtině, nemusí cizinci za studium platit. Této možnosti využívají především studenti ze Slovenska a zemí bývalého Sovětského svazu. Zdroj dat: Český statistický úřad Cizinci v ČR (www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/uvod) Ústav pro informace ve vzdělávání Statistická ročenka školství 2002/ /06 (www.uiv.cz/rubrika/98) Lucie Ženíšková čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 9

12 trh práce Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji V rámci projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji byla zkoumána spokojenost zaměstnavatelů s pracovní silou a její kvalifikací. Celkem bylo osloveno 120 firem z Plzeňského kraje, které v rámci širšího dotazníku zodpovídaly otázky týkající se lidských zdrojů. Při jejich výběru byla zohledněna nejrůznější kritéria. Nakonec bylo vybráno pět aspektů, dle kterých byli jednotliví respondenti kategorizováni. Došlo tak k jejich rozdělení podle počtu zaměstnanců, podle okresů, ve kterých firma sídlí nebo má hlavní provoz, podle formy investice, podle druhu vlastnictví a podle jejího hlavního produktu. Cílem otázek bylo zjistit, zda je v Plzeňském kraji dostatek kvalifikované pracovní síly a pokud tomu tak není, tak jaké obory a vzdělání na trhu práce chybí. Zároveň byl průzkum cílen na hodnocení kvality absolventů z hlediska jejich znalostí a dovedností v podobě známkování na školní stupnici 1 5. V případě známek sice šlo o subjektivní hodnocení, ale naznačuje to postoj z hlediska vnímání dané problematiky. Spokojenost s pracovní silou V první části pasáže dotazníku týkající se lidských zdrojů byl zkoumán, za pomoci otázky Máte dostatek kvalifikovaných pracovníků, obecný pohled respondentů na problematiku kvality a kvantity lidských zdrojů v dané oblasti. Kvůli potřebě jednoduchého vyhodnocení byla pro odpovědi zvolena pouze základní dichotomie, tj. ano x ne. K podrobnému vyhodnocení pak došlo na základě výše uvedených kategorií, které celý vzorek dotazovaných dělily. Z celkového počtu 120 firem na výše uvedenou otázku odpovědělo kladně 52 respondentů (43,3 %) a záporně 60, což je přesně polovina zkoumaného vzorku. Zbylých osm firem kolonku nevyplnilo. Ukazuje se tak, že u zaměstnavatelů v Plzeňském kraji panuje mírná nespokojenost s kvalitou a počtem pracovních sil. Podrobnější a zajímavější je rozdělení respondentů do jednotlivých kategorií. Podle počtu zaměstnanců byli zaměstnavatelé rozděleni do čtyř skupin, a to na podniky do 100 zaměstnanců, , a nad 500 zaměstnanců (viz Tabulka 1). Tabulka 1: Struktura dotazovaných firem podle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců Počet % do , , ,5 nad ,8 Celkem ,0 Z hlediska dostatku kvalifikovaných pracovních sil odpovědělo kladně ve skupině do 100 zaměstnanců 54,2 % firem, což je vůbec největší podíl v rámci zkoumaného rozdělení vzorku. Menší firmy vzhledem k objemu požadované pracovní síly spíše seženou potřebný počet pracovníků. Naopak nespokojené byly velké firmy, negativně jich odpovědělo 56 %, které hledají velké objemy osob v různých profesích, čímž vytvářejí větší tlak na trh práce. Proto se v této skupině objevuje více nespokojených (viz Graf 1). Největší nespokojenost panuje ve skupině firem se zaměstnanci (59,4 % záporných odpovědí). Graf 1: Dostatek kvalifikovaných pracovníků podle velikosti firmy (%) Další dělení zkoumaného vzorku bylo provedeno na základě územního členění Plzeňského kraje. Firmy byly rozděleny podle okresů buď podle svého sídla, nebo podle převládající či klíčové výroby. Do každé skupiny v rámci okresního dělení bylo evidováno více než deset firem, čímž byla zajištěna solidní vypovídací hodnota vzorku, která spíše než jasné závěry evokuje trendy a naznačuje postoje investorů v jednotlivých lokalitách Plzeňského kraje (viz Tabulka 2). Tabulka 2: Struktura dotazovaných firem podle sídla v okrese Okres Počet Podíl (%) DO 10 8,3 KT 11 9,2 PM 32 26,7 PJ 19 15,8 PS 12 10,0 RO 15 12,5 TC 21 17,5 Celkem ,0 Největší spokojenost s dostatkem kvalifikovaných pracovníků je na Domažlicku, i když tam mohl ovlivnit výsledek vůbec nejmenší vzorek firem ze všech okresů. Více kladných než záporných odpovědí lze najít již jen u okresu Plzeň-jih. V Plzni jsou hodnoty kladných a záporných odpovědí vyrovnány. V žádném z okresů však spokojenost s dostatkem kvalifikovaných pracovních sil nepřesahuje 50 % respondentů, což naznačuje možné závěry celého průzkumu (viz Graf 2). V ostatních okresech pak nespokojení investoři převyšují spokojené. Zdaleka nejmenší spokojenost vyjadřují firmy na Klatovsku, kde více než 4/5 respondentů mají pocit nedostatku kvalifikované pracovní síly. Zde se nabízí srovnání s nepříliš uspokojivou situací okresu Klatovy z hlediska registrované míry nezaměstnanosti, kdy okres sice kopíruje pozitivní trendy celé společnosti, avšak z dlouhodobého hlediska je vývoj nezaměstnanosti na Klatovsku spíše negativní. V tomto případě nelze vyloučit ani vliv statistické chyby způsobené výběrem. Mírné znepokojení je u firem sledovatelné v okresech Rokycany a Plzeň-sever a na Tachovsku. V případě okresu Tachov je vidět, že i přes vyšší registrovanou míru nezaměstnanosti v okrese (duben 2007: 6,8 %, Plzeňský kraj 4,9 %) nedochází k naplňování potřeb zaměstnavatelů. Dochází tak k jevu, který lze v tomto případě / 10 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

13 trh práce identifikovat jako strukturální nezaměstnanost. Nižší spokojenost zaměstnavatelů pravděpodobně souvisí také se zvýšeným počtem lokalizovaných investic kolem dálnice D5, na což nedokáže trh práce dostatečně rychle reagovat. Graf 2: Dostatek kvalifikovaných pracovníků podle okresů Dalším z vhodných základních dělení pro zkoumání dotazovaného vzorku se ukázalo rozčlenění firem dle původu vlastníka, tj. jedná-li se o investora zahraničního, či domácího. Celkově ze 120 firem bylo 81 (67,5 %) identifikováno s převládajícím zahraničním vlastníkem a 39 (32,5 %) jako domácích. Výsledek ukazuje, že zatímco mezi zahraničními výrobci mírně převládá spokojenost (46,9 % ku 45,7 %), firmy s převážně českým vlastníkem vyjadřují k dostatku kvalifikovaných pracovních sil spíše skepsi (59 % negativních reakcí). České firmy tak obecně více negativně hodnotí tuzemský trh práce. Zahraniční firmy, patrně díky možnosti většího srovnání, nevynáší tak příkré soudy. Otázkou zůstává, který pohled je bližší reálnému stavu. Další dvě kategorizace dotazovaných firem jsou spíše doplňkové, byť i v jejich rámci lze najít zajímavé postřehy. Prvním z nich je dělení podle formy investice, tj. byla-li původní investice lokalizována na zelené louce (greenfield), nebo bylo použito starší již nevyužívané infrastruktury (brownfield). Ostatní formy (join venture, kombinace jednotlivých forem atp.) nejsou v Plzeňském kraji příliš využívané. Toto rozdělení zároveň ukazuje strategii lokalizace investic v Plzeňském kraji, když 54,2 % dotazovaných tvoří greenfieldy a 32,5 % brownfieldy. Je zřejmé, že ve většině případů byla dána přednost novým plochám, před revitalizací stávajících k původnímu účelu již nevyhovujících ploch. Z hlediska kvalifikované pracovní síly jsou výrazně méně spokojeni investoři brownfieldů 61,5 %. U greenfieldů je situace prakticky vyrovnaná. Poslední z vybraných klasifikací je rozdělení podle povahy hlavního produktu firmy, tj. jedná-li se o finální výrobek či o komponenty. V rámci zkoumaných investic převládají komponenty (51,7 %) nad finálními výrobky (40 %). Zbylá část, kterou tvoří polotovary a služby, je spíše zanedbatelná. U obou hlavních skupin převládá v tomto případě nespokojenost. O něco větší pak u výrobců finálního produktu (58,3 %), o něco menší u výrobců komponent (48,4 %). Přestože je zastoupení služeb ve zkoumaném vzorku marginální, zjištěný výsledek 2/3 kladných odpovědí naznačuje trend spokojenosti investorů provozujících služby. že výsledky mohou sloužit spíše jako náznak trendů a pozic a zároveň mohou být zkoumány zejména ve vzájemném porovnání v rámci jednotlivých kategorií. Hodnocení absolventů bylo rozděleno do dvou základních složek. Za prvé se posuzovala odbornost absolventů, zejména jejich znalosti, a za druhé jejich dovednosti. Při srovnání obou složek hodnocení lze konstatovat, že mírně převažuje lepší hodnocení znalostí, než dovedností absolventů. Naznačuje to potvrzení předpokladu, že česká vzdělávací soustava připravuje studenty spíše po stránce znalostní, než praktické. Průměrná známka z celého vzorku je 2,76 u znalostí (odbornosti) a 2,82 u dovedností. Při pohledu na další statistické ukazatele vzorku zjistíme, že střední hodnota (medián) je u obou kategorií 3 a nejčetnější (modus) také 3. Z toho vyplývá, že zaměstnavatelé se poměrně shodují na hodnocení kvality absolventů, která je podle nich na průměrné úrovni. Když zaměstnavatele rozdělíme podle již výše uvedeného klíče, tj. podle počtu zaměstnanců, a podle územního členění, lze získat podrobnější obraz tohoto hodnocení. Podíváme-li se na podniky podle počtu zaměstnanců, pak nejméně spokojenou skupinou jsou zaměstnavatelé ve skupině zaměstnanců, kteří se shodují na horší hodnotě v obou hlediscích (viz Tabulka 3). Největší rozdíl mezi znalostmi a dovednostmi vykazují malé a střední podniky do 100 zaměstnanců, kde jsou slušně hodnoceny znalosti (2,69) a naopak jako slabší jsou označovány dovednosti (2,87). Tabulka 3: Hodnocení připravenosti absolventů podle velikosti podniku (známka 1 5) Počet zaměstnanců Znalosti Dovednosti do 100 2,69 2, ,88 2, ,67 2,82 nad 500 2,79 2,75 Celkem 2,76 2,82 Když se podíváme na hodnocení absolventů v jednotlivých okresech, můžeme vysledovat mnohem větší rozdíly, než v případě předchozího dělení. Více se ukazuje nespokojenost s praktickou přípravou v okresech Klatovy, Domažlice a Rokycany, kde průměrná známka dokonce překračuje hodnotu 3. Opět nejtvrdší postoj zaměstnavatelů vůči absolventům je na Klatovsku, kde průměrná známka dosáhla dokonce hodnoty 3,5 (viz Graf 3). Graf 3: Hodnocení připravenosti absolventů podle okresů (známka 1-5) Hodnocení absolventů K hodnocení absolventů byla využita stupnice 1 5, pomocí níž měli jednotliví respondenti hodnotit jejich kvalitu. Byť se jedná o velmi subjektivní hodnocení, byla tato stupnice využita zejména pro její obecnou srozumitelnost a akceptovatelnost. Je ale nanejvýš zřejmé, čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 11

14 trh práce V případě hodnocení absolventů, stejně jako v obecném hodnocení dostatku kvalifikovaných sil, jsou pozitivnější při hodnocení zahraniční firmy, což platí v obou dotazovaných souvislostech. Domácí firmy naopak hodnotí výstupy vzdělávací soustavy mnohem přísněji. U znalostí se nejedná o nijak zásadní rozdíl, 2,73 u zahraničních firem a 2,81 u českých, ale u dovedností jsou výrazně shovívavější zahraniční firmy (viz Graf 4). Dotazované firmy s českým vlastníkem hodnotí kvalitu praktických dovedností průměrnou známkou 3,28, zatímco zahraniční firmy dávají průměrnou známku 2,65. Graf 4: Hodnocení připravenosti absolventů podle druhu vlastnictví (známka 1 5) Shrnutí Obecně se potvrdila mírně negativní reflexe kvality lidských zdrojů v Plzeňském kraji. Obdobný trend lze vysledovat i při hodnocení absolventů. Z průzkumu vyplynulo, že s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji, a to jak z pohledu absolventů, tak kvalifikace obecně, jsou více spokojeni zahraniční investoři. Domácí firmy jsou v této otázce významně skeptičtější Zahraniční firmy mají větší možnost prostorové komparace (srovnání s jinými zeměmi). Domácí firmy uplatňující především srovnání v čase jsou vůči místním kritičtější. Podle jednotlivých kategorií pak za spíše spokojenější s absolventy lze považovat z hlediska znalostí malé firmy do 100 zaměstnanců a větší firmy ve skupině zaměstnanců, z hlediska dovedností velké firmy nad 500 zaměstnanců, firmy v Plzni, v okrese Plzeň-sever a na Tachovsku, zahraniční firmy, firmy vyrábějící komponenty, oslovené firmy zabývající se službami. Naopak s absolventy jsou méně spokojení z hlediska vědomostí zaměstnavatelé v kategorii , z hlediska dovedností pak firmy do 500 zaměstnanců a firmy sídlící v okresech Domažlice, Klatovy a Rokycany, české firmy, podniky zaměřené na finální výrobek. Průzkum byl zaměřen i na další aspekty požadavků zaměstnavatelů. V příštím čísle se budeme věnovat vzdělanostní struktuře chybějících pracovních sil. Zdroj dat: MPSV ČR Průzkum významných zaměstnavatelů v Plzeňském kraji Mgr. Michal Vozobule / 12 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

15

16 Čtvrté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Věková struktura obyvatelstva, prognózy. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Věková struktura obyvatelstva, prognózy. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Věková struktura obyvatelstva, prognózy Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Struktura obyvatelstva sice používáme okamžiková data, ale je potřeba interpretovat je dynamicky, zachytit

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Libereckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji

Více

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Praha, srpen 2012 1/5 1. Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI

Více

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Poslední Projekci obyvatelstva vydal ČSÚ před čtyřmi roky, v květnu 2009 (Projekce 2009). Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013)

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce 2013. Kde a co studují?

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce 2013. Kde a co studují? Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce 2013 Kde a co studují? říjen 2014 RPIC-ViP, s.r.o. Observatoř konkurenceschopnosti a trhu práce Moravskoslezského

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 Zpracovatel: RNDr. Milan Polednik květen 2014 0 1. Úvod Tento analytický text slouží jako podklad pro 3. aktualizaci

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

Dlouhodobé úvěry. DD úvěry - počet klientů. Barometr 4. čtvrtletí 2012

Dlouhodobé úvěry. DD úvěry - počet klientů. Barometr 4. čtvrtletí 2012 Barometr 4. čtvrtletí 2012 Koncem prosince dosáhl dluh obyvatelstva, podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, výše 1,37 bilionu Kč, což je o 67 mld. Kč více než ve stejném

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Velikost pracovní síly

Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly v kraji rostla obdobně jako na celorepublikové úrovni. Velikost pracovní síly 1 na Vysočině se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 257 tisíc osob

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ A MLÁDEŽE 2 OBSAH Úvod...4 1. Krajská specifika

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Život cizinců v ČR SOUBORNÉ INFORMACE. Ročník 2010. Analýzy V Praze dne 14. 12. 2010 Kód publikace: 1118-10 Č. j.: 1081/2010-64

Život cizinců v ČR SOUBORNÉ INFORMACE. Ročník 2010. Analýzy V Praze dne 14. 12. 2010 Kód publikace: 1118-10 Č. j.: 1081/2010-64 SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2010 Analýzy V Praze dne 14. 12. 2010 Kód publikace: 1118-10 Č. j.: 1081/2010-64 Zpracoval: Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Vedoucí oddělení: Mgr. Daniel

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Situační analýza tématu Obyvatelstvo a bydlení Plzeň, září 2002 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny RNDr. Miroslav Kopecký Mgr. Miroslav Pešík Ing. Zdeněk Švarc

Více

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012 Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012 Únor 2014 Útvar vnějších vztahů VUT v Brně, zpracovala: Eva Kneblová Obsah 1. Úvod a metodologie... 3 2. Hledání zaměstnání... 4 2.1 Doba hledání

Více

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Obsah 1 Demografické východiska... 3 1.1 Demografická východiska... 3 1.2 Obyvatelstvo... 5 1.2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 5 1.2.2 PŘÍRŮSTEK

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Ústeckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji kraje,

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?

Více

číslo 3 březen 2007 Cizinci na trhu práce Vysoké školství v ČR a Plzni Trh práce v roce 2006 Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

číslo 3 březen 2007 Cizinci na trhu práce Vysoké školství v ČR a Plzni Trh práce v roce 2006 Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu. číslo 3 březen 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Cizinci na trhu práce Vysoké školství v ČR a Plzni Trh práce v roce 2006 Spolufinancováno z Evropského

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast LIDÉ Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených

Více

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více