Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Přírůstkový

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Přírůstkový"

Transkript

1 Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Přírůstkový Model verze 17.0, 19.0 (XLIII., LXV. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Zelená linka pro zájemce o dotace: únor 2015

2 OSNOVA 1 ÚVOD Účel Manuálu a použití Modelu FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Stručný souhrn pojmů Oblast zpracování finanční analýzy Výpočet míry podpory POPIS MODELU ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - přírůstkový Struktura Modelu Barevná konvence a formát vstupních dat Vyplnění modelu Model environmentálního vzdělávání - přírůstkový INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY List Info List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy bez projektu List Náklady a příjmy (s projektem) List Přírůstkové náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Makroekonomická data VELKÉ PROJEKTY Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Zadávání dat do Modelu Velké projekty List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - EUR VELKÉ PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY Zadávání dat do Modelu Velké projekty v režimu Veřejné podpory

3 6.2. Postup vyplňování Modelu List Zdroje financování Velké projekty v režimu Veřejné podpory List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - EUR SKUPINOVÉ PROJEKTY Postup při zpracováni Skupinových projektů KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Kontrola formálních údajů Posouzení výsledků z FA ( Individuální projekty) Posouzení výsledků ( Velké projekty ) Posouzení výsledků FEA ( Skupinové projekty ) AKTUALIZACE FA/FEA K VYDÁNÍ RoPD A ZVA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ REJSTŘÍK PŘÍLOHY

4 1 ÚVOD Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat u těch projektů, které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují 50 mil. EUR (tzv. Velký projekt ) 1, a to v plném rozsahu, tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik 2. Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen EK ). U projektů, jejichž investiční náklady nepřesahují 50 mil. EUR, ale tyto projekty vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře 3, je vyžadováno zpracovat pouze finanční analýzu projektu (dále jen FA ). Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model, 4 který zpracovateli analýzy (dále jen Zpracovatel ) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy a analýzy rizik) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty. 5 Přílohou žádosti u projektů generujících příjem je vlastní vyplněný Model a Zpráva (viz Příloha 1 Manuálu). V rámci snadnější orientace, je v Manuálu pro dílčí části CBA používáno následujících označení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení žádosti pro Velké projekty. 6 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy Rizik je možné použít dokument Evropské komise Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, kapitola Účel Manuálu a použití Modelu Manuál k Modelu environmentálního vzdělávání - přírůstkovému slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodná pomůcka pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti získaných výsledků. V Manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů. Individuální projekt. 3 Velký projekt. 3 Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou pro všechny tři výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. Velkých projektů, musí být zpracována CBA v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti individuálním projektům o něco větší. 1 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí. 2 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 3 Implementační dokument v platném znění - Operační program životní prostředí. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení ES 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP o předkládání žádostí, v platném znění 6 Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, Příloha XXII velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 1083/

5 Tento manuál je vyhotoven pouze pro tzv. Model environmentálního vzdělávání - přírůstkový, který je základním modelem pro zpracování finanční a ekonomické analýzy (FA/FEA) pro ty projekty, které generují příjem (nejsou v režimu tzv. provozní ztráty ) a svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, předkládané do OPŽP v rámci prioritní osy 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu, respektive do oblasti podpory 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. Model environmentálního vzdělávání - přírůstkový je Zpracovatel povinen použít v případě projektu, kdy předmětem podpory je rekonstrukce nebo rozšíření/dostavba stávající infrastruktury pro environmentální vzdělávání. V rámci Modelu environmentálního vzdělávání - přírůstkového není zohledněna problematika Křížového financování dle Implementačního dokumentu OPŽP v platném znění, příp. upřesňujících dokumentů. V případě nárokování příspěvku v rámci Křížového financování Žadatelem, vyplňuje Zpracovatel odpovídající hodnoty přímo v elektronickém prostředí pro zpracování Žádosti BENE-FILL. Model je určen k použití v programu MS Excel, verze 2003 a Zpracování FA/FEA jiným softwarem není přípustné. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel FA/FEA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a Manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a Manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June

6 2 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem finanční analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory a posouzení udržitelnosti projektu. U ekonomické analýzy je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty je zapotřebí, aby byla taktéž zvažována konsolidovaná FA za oba subjekty. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu, vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK, Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects 9. Výše příspěvku Společenství, potažmo výše dotace z OPŽP, se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv Stručný souhrn pojmů Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory jako např. zateplování veřejných budov nejsou projekty, vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

7 služba za úplatu ). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce liniových staveb (vodohospodářská infrastruktura) může být projektem, kde dochází pouze k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se službou za úplatu a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy musí být definovány jako přírůstkové příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři s projektem a ve scénáři bez projektu, toto platí obdobně i pro položky nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. zelené louce ), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt 11 V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 50 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 50 milionů EUR. Velký projekt 12 V Implementačním dokumentu OPŽP je velký projekt definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 50 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. skupinový projekt, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 50 milionů EUR. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se povětšinou sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a analýza rizik. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA 11 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 12 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 7

8 je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. Velké projekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Provozní fáze projektu Provozní fáze projektu je časový horizont, definovaný rokem uvedení projektu do provozu a obdobím zpracování analýzy, které je uváděno v metodických dokumentech EK. Pro projekty v oblasti environmentálního vzdělávání je provozní fáze projektu automaticky nastavena na 30 let (včetně roku uvedení projektu do provozu). Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) Referenční období FEA je definováno jako období přípravy a realizace projektu (první rok přípravy/realizace projektu, který lze zahrnout do referenčního období FEA je rok ) plus provozní fáze projektu. Referenční období FEA je tedy vůči délce provozní fáze projektu delší o přípravnou a realizační fázi projektu. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako základní, např. k začátku roku Pokud pak od roku 2012 do roku 2013 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2013 ve stálých cenách stejné, jako v roce Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny vyčištěné od vlivu inflace. Běžné ceny jsou naopak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2013 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce Běžné ceny jsou tedy ceny, které zahrnují inflaci je datum uskutečnění prvních způsobilých nákladů na přípravu a realizaci projektu. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 8

9 Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase, a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je diskontní sazba v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA je r nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %; totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 %. NPV Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash-flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV/C Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být NPV/C záporná (pokud projekt není v režimu veřejné podpory). Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu, investovaného do projektu v korunách. FRR Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5%) tehdy, pokud projekt není v režimu veřejné podpory. Vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. 9

10 ERR Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socioekonomických nákladů a přínosů (ENPV) v ekonomické analýze rovna nule. B/C - Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný Oblast zpracování finanční analýzy FA/FEA je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována (v souladu s určením Modelu Environmentálního vzdělávání přírůstkového, tedy dostavována, rozšiřována). V případě projektu, kdy je řešena dostavba, rozšíření nebo dobudování stávající infrastruktury, vztahuje se analýza k celé infrastruktuře, které se realizace projektu přímo dotýká, tzn. analýza je počítána za celé environmentální centrum (stávající a nově budovaná infrastruktura) po realizaci projektu tvoří infrastruktura jeden funkční celek. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní danou infrastrukturu (environmentální centra), náklady a příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) mají být v rámci analýzy započítávány v podobě scénáře bez projektu. U přírůstkových analýz je nutné zahrnout do scénáře s projektem všechny relevantní náklady a příjmy (hodnoty za stávající (rozšiřovanou) infrastrukturu a vlastní projekt (rozšíření) dohromady). Náklady a příjmy vyvolané projektem, jsou pak spočítány jako rozdíl mezi scénářem s projektem a scénářem bez projektu. Náklady a příjmy, které jsou v Modelu vyčísleny, musí být ve zprávě k FA/FEA detailně popsány. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech, ani v nákladech, protože jde o tok uvnitř analyzovaného systému Výpočet míry podpory V rámci Modelu je implementován standardní přístup k výpočtu míry podpory, který je v souladu s metodickými dokumenty 14, publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/ Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

11 Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit způsobilé výdaje (EE) v souladu s čl Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení částky rozhodnutí (DA) Je částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu (čl Nařízení Rady 1083/2006/ES): DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximálního) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CR pa Kde CR pa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl Nařízení Rady 1083/2006/ES). 11

12 3 POPIS MODELU ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - PŘÍRŮSTKOVÝ Model environmentálního vzdělávání - přírůstkový je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu Struktura Modelu Model je rozdělen do několika tematických listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Model environmentálního vzdělávání - přírůstkový, obsahuje následující listy: List Info List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy bez projektu List Náklady a příjmy s projektem List Přírůstkové náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - EUR List Makroekonomická data Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č Vyplnění modelu Model environmentálního vzdělávání - přírůstkový, je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů Barevná konvence a formát vstupních dat Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při jejím dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo měnit. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. 12

13 Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu 0 ). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu označují převážně dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu 0. Tyto buňky Zpracovatel FA/FEA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (soukromý nebo veřejný subjekt) nebo délky výstavby (závisí na položce Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu ). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny Vyplnění modelu Model environmentálního vzdělávání - přírůstkový Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná minimálně požadovaná data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování modelů FA/FEA. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování Modelu environmentálního vzdělávání - přírůstkového doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) následující postup při zpracování FA/FEA: 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil s relevantními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádosti o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k Modelu environmentálního vzdělávání přírůstkovému (Příloha č. 1), příp. vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování Modelu Environmentálního vzdělávání - přírůstkového, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. 13

14 5. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh. Zpracovatel/Žadatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: List Info List Investiční náklady běžné ceny List Náklady a příjmy bez projektu List Náklady příjmy s projektem List Zdroje financování List Výstup pro SFZP Ve zvláštních případech, kdy bude pouze část infrastruktury projektu využívána způsobem, kdy bude generovat příjem, vyplní Zpracovatel rovněž údaje na listu Výpočet míry podpory. Tyto skutečnosti zkonzultuje s pracovníky SFŽP. Zpracovatel/Žadatel v rámci zpracování FEA pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: List Výpočet míry podpory (pouze tabulková část Citlivostní analýza a případné vyplnění údajů v tabulkové části Výpočet finanční mezery ) List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK (pouze tabulková část Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlování) Nedílnou součástí zpracování FA/FEA je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA (viz Příloha 1 Manuálu). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz 15 budou ve zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny! 15 Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Model vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny. 14

15 4 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 50 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 50 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro Individuální projekt List Info Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu Info vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli a samotném projektu, ke kterému je Model zpracováván. Údaje, uvedené v tomto listu musí být v souladu s údaji, uvedenými v elektronické žádosti BENE-FILL 16. V rámci listu Info je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele, se zpracovávaným Modelem environmentálního vzdělávání - přírůstkovým dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List Info musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o podporu z OPŽP a Zpracovatelem Modelu. Obrázek 1: List Info 16 Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL. 15

16 Tabulková část Identifikace Žadatele a projektu V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu, vygenerovaném z elektronické žádosti BENE-FILL. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v elektronické žádosti BENE-FILL. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9, nebo na žádající subjekt (nemá-li kontaktní osoba ). Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo prioritní osy 7, které odpovídá Prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá a pro kterou je Model vytvořen. Zařazení projektu do uvedené prioritní osy musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu prioritní osy (Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané prioritní osy odpovídá Implementačnímu dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo relevantní oblasti podpory (7.1), která vychází ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F14. V rámci Modelu environmentálního vzdělávání a dle Implementačního dokumentu OPŽP se jedná pouze o jednu oblast podpory. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na přesné znění textu oblasti podpory (Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací), odpovídající číslu oblasti podpory, zadaném do buňky F15. Přesné znění textu oblasti podpory zadané prioritní osy je definováno v Implementačním dokumentu OPŽP. 16

17 Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 % 17 (buňka je uzamčena). Zahájení finanční a ekonomické analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na zahájení výpočtu FA v roce 2007 z důvodu zohlednění vzniku způsobilosti některých nákladů projektu. Provozní fáze projektu (let) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Pro projekty v rámci Modelu environmentálního vzdělávání - přírůstkového je standardně přednastavena délka provozní fáze projektu na 30 let (od roku uvedení projektu do provozu) a není možné ji měnit. Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) (let) [buňka I21]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky s tím, že relevantní hodnota se zobrazí až po vyplnění kompletních údajů na listu Info a dále údajů o investičních nákladech, nákladech a příjmech projektu. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní v této položce předpokládané datum zahájení realizace projektu (stavebních a montážních prací) v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu projektu (více viz listy Náklady a příjmy ). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I25]: Zpracovatel položku nevyplňuje. hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I27]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I28]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím orgánem 18. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z definice pro Velké projekty, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. 18 Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 19 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období

18 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I30]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. Vrácení DPH je vztaženo pouze na investiční položky na listu Investiční náklady - běžné ceny, nikoli na provozní náklady a příjmy projektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (vratná DPH se stává nezpůsobilým nákladem projektu). V případě, že žádající subjekt není plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá nárok na vrácení DPH (nevratná DPH se stává způsobilým nákladem projektu). V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na Listu Investiční náklady-běžné ceny, musí Zpracovatel vybrat možnost částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí ve [sloupci U nebo W nebo Y] položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I32]: Zpracovatel nemá možnost položku měnit, standardně je předdefinována na možnost NE, tzn. že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I34]: Zpracovatel vybere v položce jednu z možností, a to dle charakteru žádajícího subjektu. Při výběru Zpracovatel postupuje v souladu s Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění a v souladu s relevantními Směrnicemi MŽP. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I35]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost obec, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost kraj a pokud je Žadatelem např. příspěvková organizace nebo jiný veřejný subjekt, vybere možnost ostatní veřejný. Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? (ANO/NE) [buňka I37]: Položka definuje, zda projekt podléhá nebo nepodléhá pravidlům veřejné podpory. Zpracovatel musí zvolit jednu z následujících možností: o Ne o Ano De minimis o Ano regionální bloková výjimka o Ano GBER (regionální investiční podpora) o Ano GBER (podpora pro ŽP) nebo o Ano Pokyny pro ŽP Zpracovatel zvolí jednu z možností Ano pouze v případě Velkých projektů, podléhajících pravidlům veřejné podpory. 18

19 4.2. List Investiční náklady běžné ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. To znamená, že např. projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládaného období realizace projektu. Investiční náklady zadané do Modelu (v běžných cenách ), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2). Údaje týkající se investičních nákladů se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo !!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Jsou - li investiční náklady projektu zpracovány například v c.ú. roku 2009, ovšem předpokládaná realizace projektu je plánována na roky 2010 a 2011, lze následně pro aktualizaci položkového rozpočtu využít předdefinovaných indexů, které jsou uvedeny v Modelu na listu Makroekonomická data. Pro přepočet investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položky Výstavba, lze pro finanční částku odpovídající danému roku využít indexu Index cen stavebních prací - list Makroekonomická data,[řádek 30]. Pro položky investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položek Projekce, Nákup pozemků a staveb, Stroje a zařízení, Rezerva, Propagace, Dozor v průběhu výstavby, lze pro finanční částky odpovídající danému roku, využít indexu Index měnověpolitických cen,- list Makroekonomická data, [řádek 29]. Takto aktualizovaný položkový rozpočet musí být následně vydán zpracovatelem projektové dokumentace jako položkový rozpočet předkládaného projektu. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisejí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu. List Investiční náklady běžné ceny je rozdělen do 3 hlavních oblastí: Celkové investiční náklady. Nezpůsobilé investiční náklady. Způsobilé investiční náklady. Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci U a/nebo W a/nebo Y 0 % místo původních 100 %. 19

20 Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást způsobilých nákladů projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že je DPH zahrnuto do celkových nákladů projektu, a to i v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně částka, odpovídající vratné (tj. nezpůsobilé) DPH, samostatně uvedena na listu Zdroje financování - [Buňka H47], více viz Kapitola 4.8. V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T a/nebo V a/nebo X] pro danou položku jako rovnu 0, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy plátce, neplátce nebo částečný plátce DPH. Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně započítáno do celkových nákladů projektu, nicméně částka odpovídající DPH, je v rámci výpočtu definována jako nezpůsobilý náklad projektu. V tomto případě musí Zpracovatel nastavit pouze jedinou položku: Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH?, možnost ANO. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T a/nebo V a/nebo X] pro danou položku rovnu 0. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu či dílo (např. Projektovou dokumentaci) v jednom roce (např. 2008) od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T a/nebo V a/nebo X] pro danou položku rovnu 0. Pokud v dalších letech (např. 2009) nakoupí stejnou službu (např. Projektovou dokumentaci) od plátce DPH, může Zpracovatel analýzy využít buňky Volitelná položka, kterou pojmenuje dle služby a ve [sloupci T a/nebo V a/nebo X] zadá odpovídající výši DPH. Při vyplnění názvu do uvedené buňky dojde ke žlutému podbarvení řádku a následně je možné v jednotlivých letech realizace projektu promítnout investiční náklad k dané činnosti. Uvedený postup platí také pro neplátce DPH s tím rozdílem, že Zpracovatel analýzy vybere na listu Info možnost Ne : Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? možnost Ne. Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit danou položku [sloupec T a/nebo V a/nebo X] rovnu 0. Změna plátcovství DPH v průběhu realizace projektu V případě, že dojde ke změně plátcovství DPH v průběhu přípravné a realizační fáze projektu, postupuje Zpracovatel (Žadatel) následovně: Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. 20

21 V listu Investiční náklady běžné ceny pak pro danou položku, které se týká přechod plátcovství DPH, uvést ve sloupci U a/nebo W a/nebo Y místo původních 100 % upravené procentní vyjádření poměru DPH v letech plátcovství ku součtu celkového DPH za všechny roky a položky. Takto nastavené DPH je v rámci výpočtu z části zahrnuto do nezpůsobilých nákladů projektu a z části do způsobilých nákladů projektu. Zohlednění změny plátcovství DPH ve vztahu ke způsobilým nákladům projektu může být rovněž provedeno pomocí volitelných položek (např. rozdělením předmětné předdefinované položky na částky s rozdílnou způsobilostí DPH a následným nastavením % způsobilosti (0 či 100) ve sloupci U a/nebo W a/nebo Y ). Veškeré skutečnosti související s přechodem plátcovství DPH a zadáním odpovídajících hodnot do Modelu musí Zpracovatel (Žadatel) detailně popsat ve Zprávě k FA/FEA. Celkové investiční náklady Obrázek 2: List Investiční náklady běžné ceny Celkové náklady projektu Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu Info položku Předpokládané datum zahájení realizace projektu a položku Předpokládané datum ukončení realizace projektu, automaticky se žlutě podbarví položky investičních nákladů, které odpovídají období realizace projektu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným počátkem realizace projektu (projekce, nákup pozemků a staveb, viz body níže). Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými, tak i nezpůsobilými (více viz Implementační dokument OPŽP 20 ). V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky Příprava staveniště, Kompletační činnost či Vedlejší rozpočtové náklady. Hodnota položek vztahujících se ke stavební činnosti bude přičtena do části Výstavba, zatímco Kompletační činnost a Vedlejší rozpočtové náklady do části Stroje a zařízení. Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je nastaven k datu , je možné vyplnit investiční náklady již od roku V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu 20 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 21

22 OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování žádosti, zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby, a to včetně organizace zadávacího řízení, atd.). Náklady za jednotlivé činnosti musí být přehledně rozděleny, např. dokumentace pro územní rozhodnutí/stavební povolení, odborný posudek, studie proveditelnosti, FA/FEA, zadávací dokumentace na realizaci daného opatření na financující subjekt, zhotovitele stavby, atd. Zpracovatel má možnost v rámci položek Volitelná položka zadat další možné druhy činností, týkajících se projektu. Pokud místo položky Volitelná položka Zpracovatel vyplní jiný druh činnosti, který není uveden u této položky v řádcích výše, dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je umožněno v jednotlivých letech realizace projektu zadání investičních nákladů k dané činnosti. Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 17]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je nastaven k datu , je možné vyplnit investiční náklady již od roku V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků a staveb, souvisejících s realizací projektu. Jestliže v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků nebo nemovitostí, měly by být částky uvedeny samostatně. Pokud dochází v rámci projektu k nákupu budov, pak musí být všechny investiční náklady za tyto budovy zahrnuty pouze v jedné předdefinované položce Nákup budov. Na základě přidělené životnosti (40 let) jsou následně počítány teoretické odpisy, tzn. položka je zahrnuta do výpočtu udržitelnosti projektu. Zpracovateli je dále umožněno vyplnění několika činností do buněk Volitelná položka. Zpracovatel musí vyplnit název do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech předpokládané realizace projektu. Do buňky Volitelná položka Zpracovatel vyplní rovněž případný věcný příspěvek, a uvede jeho hodnotu do roku zahájení realizace projektu. Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 28]: Zpracovateli je umožněno vyplnění několika činností v rámci položky do buněk Volitelná položka. Zpracovatel musí opět vyplnit název do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci V (pravý okraj listu) vyplnit hodnotu, která odpovídá životnosti položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu objektu, kterého se výstavba týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice položky, respektive stanovení případné zbytkové hodnoty položky v listu Přírůstkové náklady a příjmy. Například je-li životnost definované položky 30 let, měla by být tato položka po 30-ti letech reinvestována. V případě, že délka životnosti položky přesahuje referenční období projektu, bude na konci analýzy vypočtena tzv. zbytková hodnota, více viz sekce zbytková hodnota. Stroje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 39]: V rámci položky jsou předdefinovány některé činnosti, které může Zpracovatel využít pro zadání investičních nákladů. Zpracovatel může v rámci analýzy vyplnit několik 22

23 činností v rámci položky (technologie, vybavení) a to do buněk předdefinovaných jako Volitelná položka. Zpracovatel v tomto případě musí vyplnit název určité technologie nebo vybavení do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení relevantních řádků (roků) a následně je umožněno vyplnění investičních nákladů k dané technologii v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci položky dále musí Zpracovatel ve sloupci V vyplnit položku, která odpovídá životnosti dané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu stroje/zařízení, kterého se daná technologie nebo zařízení týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice výstavby v listu Náklady a příjmy, tzn. je - li životnost 10 let, je tato technologie (zařízení) po 10-ti letech reinvestována. Dále je nutné, aby Zpracovatel v rámci celkových investičních nákladů projektu zadat ostatní investiční náklady, které musí Zpracovatel vypočítat z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu. 21 Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro danou položku je detailně uvedeno v Implementačním dokumentu OPŽP, příp. upřesňujících dokumentech dotačního titulu OPŽP. Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 55]: Rezervu může Žadatel nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory. Výše rezervy je stanovena odlišně dle specifik oblastí podpory jednotlivých prioritních os. V případě prioritní osy 7 je způsobilá výše rezervy 5 % z celkových přímých realizačních výdajů na projekt. Technická pomoc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 56]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti související s komunikací se SFŽP v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu OPŽP definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz Tabulka Nezpůsobilé náklady projektu položka Technická pomoc ). Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU musí být Žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboard, novinová inzerce, pamětní deska, apod.). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz Implementační dokument OPŽP, případně upřesňující dokumenty. Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby do let, které odpovídají předpokládanému období realizace projektu. Výše způsobilých nákladů je uvedena v Implementačním dokumentu OPŽP. 21 Přímé realizační výdaje jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění 23

24 Celkem (tis. Kč) [řádek 59]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 60]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku 59 a vypočítané výše DPH v řádku 60. Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady. V položkách jsou uvedeny náklady spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou opět vyplňovány v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaném v listu Info. Nezpůsobilé náklady projektu musí být také vyplněny s přesností na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu, a tudíž nemohou být zařazeny ani do nezpůsobilých nákladů projektu. Obrázek 3: List Investiční náklady běžné ceny Nezpůsobilé náklady projektu Způsobilé investiční náklady Tato tabulková část, respektive jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady a Nezpůsobilé investiční náklady s tím rozdílem, že zde nejsou náklady vyplňovány, ale jsou automaticky dopočítávány jako rozdíl celkových nákladů a nezpůsobilých nákladů projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje Implementační dokument OPŽP. Náklady jsou vypočteny v souladu s harmonogramem realizace projektu, zadaným na listu Info. 24

25 Obrázek 4: List Investiční náklady běžné ceny způsobilé náklady projektu 4.3. List Investiční náklady stálé ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel nevyplňuje žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list se dopočítá automaticky a slouží k přepočtu z běžných cen na ceny stálé a to dle zadaných investičních nákladů projektu v listu Investiční náklady běžné ceny a předvyplněných parametrů na listu Makroekonomická data. Investiční náklady jsou přepočítány na c.ú. roku uvedeného na listu Info, [buňka I27] Cenová úroveň nákladů a výnosů. Struktura listu, respektive jednotlivých položek je shodná se strukturou listu Investiční náklady běžné ceny List Náklady a příjmy bez projektu V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje položky, které se týkají fixních, variabilních nákladů a příjmů projektu. Položky musí Zpracovatel vyplňovat ve stálých cenách (tis. Kč), a to v cenové úrovni roku, která je uvedena v buňce [I27] na listu Info. Zpracovatel FA/FEA musí vyplnit relevantní hodnoty provozních nákladů a příjmů bez projektu v tis. Kč s přesností na 3 desetinná místa. Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami, zadanými Zpracovatelem. Nárůst nebo pokles nákladů / příjmů bez projektu např. mezi rokem 2010 a rokem 2013 může být způsoben pouze např. připojením/odpojením od systému nebo uvedením nového/rekonstruovaného systému do provozu v průběhu let 2011 až 2012, který není součástí projektu. Rozdíl (nárůst nebo pokles) výše nákladů / příjmů v letech 2010 až 2013, nesmí být způsoben meziročním nárůstem cen (inflací)! Je nutné upozornit, že informace o plátcovství DPH Žadatele, uvedené na listu Info, [buňka I30, mají vliv pouze na zahrnutí DPH do výpočtu (způsobilých/nezpůsobilých nákladů) z pohledu investičních nákladů, a proto, nemá - li Žadatel ve vztahu k položkám listu Náklady a příjmy bez projektu nárok na vrácení DPH, musí být následně všechny náklady zadávány včetně (nevratné) DPH. Má - li Žadatel nárok na vrácení DPH (u provozních nákladů a příjmů projektu) musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH. Má - li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení 25

26 DPH. Tyto skutečnosti musí být Zpracovatelem (Žadatelem) popsány ve zprávě k FA/FEA. Analýza je počítána za projekt jako celek, tzn. vstupní data, která se týkají nákladů a příjmů, musí být konsolidována jak za vlastníka, tak i provozovatele (je-li provozovatelem infrastruktury jiný subjekt než vlastník). Tzn. v rámci FA projektu nejsou řešeny finanční toky mezi vlastníkem a provozovatelem. Roky pro vyplnění hodnot nákladů a příjmů jsou automaticky nastaveny na základě dat, vyplněných do položky Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu na listu Info [buňka I23] a [buňka I24]. Náklady a příjmy musí být zadávány bez nákladů a příjmů, které vzniknou z důvodu realizace projektu, tzn. náklady a příjmy odpovídají výši nákladů a příjmů před realizací projektu. Zpracovatel vyplňuje hodnoty (náklady a příjmy bez projektu) do prvního celého roku analýzy (první celý rok provozu projektu), tzn. je - li projekt uveden do provozu , budou poté data vyplňována do roku Data pro rok 2010 jsou automaticky vypočtena následovně: (náklady rok 2011 /365)*(počet dnů provozu rok 2010 ) List je rozdělen do následujících částí: Provozní náklady. Příjmy. Příjmy Náklady. Tabulka Provozní náklady (bez projektu) Provozní náklady (bez projektu) se vyplňují od roku předpokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku ( ), vyplní Zpracovatel předpokládanou výši provozních nákladů (bez projektu) v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu Info, [buňka I24]. Z takto zadaných provozních nákladů (bez projektu) se poměrově vypočítá hodnota provozních nákladů (bez projektu) v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. Obrázek 5: List Náklady a příjmy bez projektu Provozní náklady bez projektu Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Zpracovatel vyplní položky (žlutě podbarvené buňky) osobní náklady, opravy hmotného majetku, náklady 26

27 provozního majetku a režie, poddodávky a ostatní, jsou-li v rámci projektu relevantní. Fixní náklady (bez projektu) se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to do celé provozní fáze projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách však dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna fixních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci fixních nákladů nemohou být započítány odpisy, prostředky na obnovu zařízení, úroky v případě financování projektu prostřednictvím úvěrů a příp. nájemné hrazené provozovatelem vlastníku infrastruktury! Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Zpracovatel vyplní položky měrná jednotka např. (m 3 ) a variabilní náklad (tis. Kč). Položka Jednotkový náklad se pak automaticky vypočte do celé provozní fáze projektu. Variabilní náklady (bez projektu) se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna variabilních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit (definovat) až 5 typů variabilních nákladů projektu (Zpracovatel vyplní vždy název variabilního nákladu). Následně jsou takto definované variabilní náklady (bez projektu) automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku. Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. V tomto řádku se automaticky vypočítá celková hodnota provozních nákladů (bez projektu) jako součet fixních nákladů a variabilních nákladů. Tabulka Příjmy (bez projektu) Výši příjmů (bez projektu) vyplňuje Zpracovatel od roku předpokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku ( ), vyplní Zpracovatel předpokládanou výši příjmů (bez projektu) v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající příjmům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. datu uvedení projektu do provozu) na listu Info, [buňka I24]. Z takto zadaných celkových příjmů (bez projektu) se poměrově vypočítá hodnota příjmů (bez projektu) v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit (definovat) až 10 typů příjmů (bez projektu). Následně jsou takto definované příjmy automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku (viz položka Celkem, řádek 62). 27

28 Obrázek 6: List Náklady a příjmy bez projektu Příjmy bez projektu Příjem (tis. Kč): Zpracovatel vyplňuje pouze žlutě podbarvené buňky příjem (tis. Kč), do kterých uvede název příjmu. Příjmy (bez projektu) se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše příjmů) v průběhu jednotlivých let měnit, vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách však dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna příjmů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena a vypočítá se automaticky dle hodnot zadaných příjmů v řádcích výše, a to v průběhu celé provozní fáze projektu. Tabulka Příjmy Náklady (bez projektu) Tabulková část Příjmy Náklady (bez projektu) napomáhá Zpracovateli analýzy ke zjištění, zda takto nastavené příjmy (bez projektu) alespoň minimálně pokrývají náklady (bez projektu). Obrázek 7: List Náklady a příjmy bez projektu Příjmy - Náklady Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných provozních nákladů (bez projektu), a to pro každý rok analýzy. Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných příjmů projektu (bez projektu), a to pro každý rok analýzy. Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl hodnot celkové příjmy bez projektu mínus celkové provozní náklady bez projektu. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Položka se vypočítá automaticky, jedná se o kumulativní hodnotu položky Čisté příjmy (bez reinvestice) bez projektu List Náklady a příjmy (s projektem) List je identický s listem Náklady a příjmy bez projektu s tím rozdílem, že data, která jsou zde vyplňována, již musí zahrnovat náklady a příjmy po realizaci projektu (uvedení projektu do provozu). Analýza je počítána za projekt jako celek, tzn. vstupní 28

29 data, která se týkají nákladů a příjmů musí být konsolidována jak za vlastníka, tak i provozovatele (je-li provozovatelem infrastruktury jiný subjekt, než vlastník). To znamená, že v rámci projektu nejsou řešeny finanční toky mezi vlastníkem a provozovatelem. List se tedy vyplňuje stejným způsobem jako List Náklady a příjmy bez projektu a pro jeho vyplnění platí i stejná pravidla. Zpracovatel FA/FEA musí vyplnit relevantní hodnoty provozních nákladů a příjmů s projektem v tis. Kč s přesností na 3 desetinná místa. Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami, zadanými Zpracovatelem. Tabulka Provozní náklady (s projektem) Provozní náklady (s projektem) se vyplňují od roku předpokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku ( ), vyplní Zpracovatel přepokládanou výši provozních nákladů (s projektem) v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající provozním nákladům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. uvedení projektu do provozu) na listu Info [buňka I24]. Z takto zadaných provozních nákladů (s projektem) se poměrově vypočítá hodnota provozních nákladů (s projektem) v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. Obrázek 8: List Náklady a příjmy s projektem Provozní náklady s projektem Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Zpracovatel vyplní položky (žlutě podbarvené buňky) osobní náklady, opravy hmotného majetku, náklady provozního majetku a režie, poddodávky a ostatní jsou-li v rámci projektu relevantní. Fixní náklady (s projektem) se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to do celé provozní fáze projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, nicméně je zapotřebí si uvědomit, že vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách však dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna fixních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA. V rámci fixních nákladů nemohou být započítány odpisy, prostředky na obnovu zařízení, úroky v případě financování projektu prostřednictvím úvěrů a příp. nájemné hrazené provozovatelem vlastníku infrastruktury! Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Zpracovatel vyplní položky měrná jednotka např. (m 3 ) a variabilní náklad (tis. Kč). Položka Jednotkový náklad se pak automaticky vypočte do celé provozní fáze projektu. Variabilní náklady 29

30 (s projektem) se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše nákladů) v průběhu jednotlivých let měnit, vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách však dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna variabilních nákladů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit (definovat) až 5 typů variabilních nákladů projektu (Zpracovatel vyplní vždy název variabilního nákladu). Následně jsou takto definované variabilní náklady (s projektem) automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku. Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Zpracovatel tuto položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. V tomto řádku se automaticky vypočte celková hodnota provozních nákladů (s projektem) jako součet fixních nákladů a variabilních nákladů s projektem. Tabulka Příjmy (s projektem) Výši příjmů (s projektem) vyplňuje Zpracovatel od roku přepokládaného uvedení projektu do provozu s tím, že pokud je zahájen provoz např. v polovině roku ( ), vyplní Zpracovatel výši příjmů (s projektem) v roce následujícím (rok 2011). Roky odpovídající příjmům se dynamicky mění, a to v závislosti na uvedeném datu ukončení realizace projektu (resp. datu uvedení projektu do provozu) na listu Info [buňka I24]. Z takto zadaných celkových příjmů (s projektem) se poměrově vypočítá hodnota příjmů (s projektem) v roce uvedení projektu do provozu, viz vzorec výše. V rámci analýzy je Zpracovateli umožněno vyplnit (definovat) až 10 typů příjmů (s projektem). Následně jsou takto definované příjmy automaticky sečteny do jedné celkové položky, která odpovídá danému roku (viz položka Celkem, řádek 62). Obrázek 9: List Náklady a příjmy s projektem Příjmy s projektem Příjem (tis. Kč): Zpracovatel vyplňuje pouze žlutě podbarvené buňky příjem (tis. Kč). Příjmy (s projektem) se po vyplnění prvního celého roku provozu automaticky dopočítají, a to na celou provozní fázi projektu (světle žluté buňky). Zpracovatel analýzy může tyto položky (výše příjmů) v průběhu jednotlivých let měnit, vyplněním hodnot ve světle žlutých buňkách však dojde ke smazání přednastavených vztahů. Případná změna příjmů v průběhu analýzy musí být zdůvodněna ve zprávě k FA/FEA. 30

31 Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena a vypočítá se automaticky dle hodnot zadaných příjmů v řádcích výše, a to v průběhu celé provozní fáze projektu. Tabulka Příjmy Náklady (s projektem) Tabulková část Příjmy Náklady (s projektem) napomáhá Zpracovateli analýzy ke zjištění, zda takto nastavené příjmy (s projektem) alespoň minimálně pokrývají náklady (s projektem). Obrázek 10: List Náklady a příjmy s projektem Příjmy Náklady s projektem Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných provozních nákladů (s projektem), a to pro každý rok analýzy. Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Položka se automaticky vypočítá na základě zadaných příjmů (s projektem), a to pro každý rok analýzy. Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Položka se automaticky vypočítá jako rozdíl hodnot celkové příjmy s projektem mínus provozní náklady s projektem. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Položka je automaticky vypočtena, jedná se o kumulativní hodnotu položky Čisté příjmy (bez reinvestice) List Přírůstkové náklady a příjmy V rámci tohoto listu nevyplňuje Zpracovatel žádné položky, buňky jsou uzamčeny. Tento list zahrnuje automatický výpočet přírůstkových (fixních a variabilních) provozních nákladů a příjmů s vlivem realizovaného projektu, ve stálých cenách v cenové úrovni, uvedené na listu Info [buňka I27]. Výslednými hodnotami v rámci tohoto listu jsou následující položky: Přírůstkové provozní náklady. Přírůstkové příjmy. Přírůstkové (Příjmy Náklady). Reinvestice (pokud relevantní). Zbytková hodnota. Tabulka Přírůstkové provozní náklady Výše přírůstkových provozních nákladů se vypočítá automaticky jako rozdíl položek Provozní náklady v listu Náklady a příjmy s projektem a Provozní náklady v listu Náklady a příjmy bez projektu. Hodnoty se vypočítají automaticky v průběhu celého referenčního období analýzy, kdy počátek výpočtu je od roku uvedení projektu do provozu. 31

32 Obrázek 11: List Přírůstkové náklady a příjmy Přírůstkové provozní náklady Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl mezi celkovými hodnotami fixních nákladů v listech Náklady a příjmy s projektem (řádek 6) a Náklady a příjmy bez projektu (řádek 6). Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl mezi celkovými hodnotami variabilních nákladů v listech Náklady a příjmy s projektem (řádek 12) a Náklady a příjmy bez projektu (řádek 12). Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl mezi hodnotami celkových provozních nákladů v listech Náklady a příjmy s projektem (řádek 29) a Náklady a příjmy bez projektu (řádek 29). Tabulka Přírůstkové příjmy Výši přírůstkových příjmů projektu Zpracovatel nevyplňuje. Jednotlivé položky se dopočítají automaticky za celou provozní fázi projektu. Přírůstkové příjmy se automaticky dopočítají v závislosti na vyplněných a dopočítaných hodnotách v listech Náklady a příjmy bez projektu a Náklady a příjmy s projektem. Obrázek 12: List Přírůstkové náklady a příjmy Přírůstkové příjmy Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl mezi hodnotami celkových příjmů projektu v listech Náklady a příjmy s projektem (řádek 62) a Náklady a příjmy bez projektu (řádek 62). Tabulka Přírůstkové (Příjmy Náklady) Tabulková část Přírůstkové (Příjmy Náklady) napomáhá Zpracovateli FA ke zjištění, zda přírůstkové příjmy projektu alespoň pokrývají přírůstkové náklady projektu. Obrázek 13: List Přírůstkové náklady a příjmy Přírůstkové (Příjmy Náklady) Celkové provozní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Položka se automaticky vypočítá na základě celkových přírůstkových provozních nákladů projektu [řádek 29], a to pro každý rok analýzy. Celkové příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Položka se vypočítá automaticky na základě celkových přírůstkových příjmů projektu [řádek 62], a to pro každý rok analýzy. Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Položka se vypočítá automaticky jako rozdíl hodnot Celkové příjmy projektu (přírůstkové) [řádek 66], mínus Celkové provozní náklady (přírůstkové) [řádek 65]. 32

33 Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Položka se vypočítá automaticky, jedná se o kumulativní hodnotu položky Čisté příjmy (bez reinvestice). Tabulka Reinvestice (pokud relevantní) V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato sekce se dopočítá automaticky v závislosti na tom, jak byly vyplněny položky v listu Investiční náklady běžné ceny, respektive jak byly definovány životnosti pro jednotlivé prvky infrastruktury. Obrázek 14: List Přírůstkové náklady a příjmy Reinvestice (pokud relevantní) V případě, že na listu Investiční náklady běžné ceny jsou zadány náklady na investici s životností kratší, než je provozní fáze projektu, budou náklady na reinvestici realizovány v roce ukončení její životnosti. K reinvestici může docházet v případě krátké životnosti opakovaně. V případě, že životnost zařízení (vč. reinvestovaného) nekončí v roce hodnocení projektu, je započítána zbytková hodnota této položky (viz Zbytková hodnota). Celkem (tis. Kč) [řádek 284]: Položka se automaticky vypočítá jako součet jednotlivých položek Výstavba a Stroje a zařízení, tj. jako součet položek v řádcích [258 až 283]. Tyto položky odpovídají položkám Výstavba a Stroje a zařízení, vyplněným na listu Investiční náklady běžné ceny. o V rámci položky Nákup pozemků a budov jsou pro nákup budov u investičních nákladů předdefinovány životnosti 40 let. Reinvestice se u této položky realizují až po 40-ti letech od realizace dané stavby. V případě, že délka životnosti přesahuje referenční období analýzy, bude na konci analýzy vypočtena tzv. zbytková hodnota, více viz sekce Zbytková hodnota. o V rámci položky Výstavba jsou u jednotlivých typů investičních nákladů předdefinovány životnosti 30 let. Reinvestice se u těchto položek realizují až po 30ti letech od realizace dané stavby. V případě, že délka životnosti přesahuje referenční období analýzy, bude na konci analýzy vypočtena tzv. zbytková hodnota, více viz sekce Zbytková hodnota. o V rámci položky Stroje a zařízení jsou u jednotlivých typů investičních nákladů předdefinovány životnosti 5 až 10 let. Náklady na reinvestici technologie budou realizovány tedy po 5-ti až 10-ti letech od vydání příslušných nákladů na danou technologii (vybavení). Tabulka Zbytková hodnota V rámci této části nevyplňuje Zpracovatel žádnou položku. Tato část se dopočítá automaticky, a to v závislosti na zadané délce životnosti systému a výši nákladů na danou položku. Následně je zbytková hodnota pro daný rok vypočtena jako rozdíl nákladů na danou položku mínus roční umoření. Roční umoření je počítáno jako 33

34 podíl nákladů na danou položku (ve stálých cenách) děleno ekonomickou životností dané položky. Obrázek 15: List Přírůstkové náklady a příjmy Zbytková hodnota Celkem (tis. Kč) [řádek 314]: V rámci této položky se automaticky dopočítá výše odepisovaného majetku (v rámci položek výstavba a Stroje a zařízení ) v každém roce od zahájení předpokládané realizace projektu, a to dle počtu let životnosti daného prvku. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 378]: Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou následně využity pro posouzení (stanovení), zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů (list Výpočet míry podpory ). Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 380]: Položka udává hodnotu čistých příjmů projektu bez reinvestice. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 381]: Položka udává kumulované čisté příjmy bez reinvestice. 34

35 4.7. List Výpočet míry podpory V rámci listu Zpracovatel může vyplnit pouze několik málo položek ( Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy, [buňka I47] přednastaveno 100 %, Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy, [buňka I48] přednastaveno 100 % a výše procent v tabulce Citlivostní analýza souhrn pouze pro Velké projekty ), ostatní položky jsou počítány dle přednastavených výpočtů a prognóz. List slouží k přehlednému zobrazení výpočtu míry podpory, k příjmům, nákladům, ke stanovení, zda projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů, a citlivostní analýzy (pouze pro Velké projekty ). Uvedené hodnoty jsou vypočteny ve stálých cenách v cenové úrovni, která je uvedena v buňce [I27]. na listu Info. Obrázek 16: List Výpočet míry podpory Příjmy a náklady Tabulka Příjmy V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena automaticky na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Příjmy (tis. Kč) [řádek 6]: Položka udává výši příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Příjmy - diskontované (tis. Kč) [řádek 7]: Položka udává výši diskontovaných příjmů v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Zbytková hodnota (tis. Kč) [řádek 8]: Položka udává výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. Zbytková hodnota - diskontovaná (tis. Kč) [řádek 9]: Položka udává diskontovanou výši zbytkové hodnoty projektu na konci referenčního období analýzy. Příjmy celkem (tis. Kč) [řádek 10]: Položka udává výši celkových příjmů projektu v jednotlivých letech od roku uvedení projektu do provozu až do konce referenčního období analýzy. Hodnota je vypočtena jako součet položek Příjmy, a v posledním roce analýzy jako Příjmy plus Zbytková hodnota. 35

36 Tabulka Náklady V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Počáteční investice (tis. Kč) [řádek 13]: Položka udává výši počátečních investic v letech od zahájení realizace projektu do uvedení projektu do provozu. Výše počáteční investice vyplývá z údajů zadaných v listu Investiční náklady běžné ceny, respektive v listu Investiční náklady stálé ceny. Položka je vypočtena následovně: od celkových investičních nákladů projektu přiřazených danému roku se odečtou částky odpovídající rezervě a relevantní část nezpůsobilé DPH (přiřazené danému roku). Počáteční investice diskontovaná (tis. Kč) [řádek 14]: Položka udává výši diskontované počáteční investice, která byla vypočtena v položce Počáteční investice. Provozní náklady vč. případných reinvestic (tis. Kč) [řádek 15]: Položka udává výši provozních nákladů vč. reinvestic od roku uvedení projektu do provozu do konce referenčního období analýzy. Provozní náklady vč. případných reinvestic - diskontované (tis. Kč) [řádek 16]: Položka udává výši diskontovaných provozních nákladů vč. reinvestic, která byla vypočtena v položce Provozní náklady vč. případných reinvestic. Náklady celkem (tis. Kč) [řádek 17]: Položka udává součet položek Počáteční investice a Provozní náklady vč. případných reinvestic, a to v jednotlivých letech od zahájení realizace projektu do konce referenčního období analýzy. Čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 19]: Položka zahrnuje rozdíl položek Příjmy celkem a Provozní náklady vč. případných reinvestic. V posledním roce analýzy je připočtena také hodnota odpovídající výši zbytkové hodnoty projektu. Čistý tok hotovosti (tis. Kč) [řádek 20]: Položka se rovná rozdílu položek Příjmy celkem a Náklady celkem. Čistý tok hotovosti diskontovaný (tis. Kč) [řádek 21]: Položka udává hodnotu diskontovaných čistých příjmů, která byla vypočtena v položce Čistý tok hotovosti. Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty (tis. Kč) [řádek 22]: Položka udává hodnotu Čistý tok hotovosti v průběhu celého referenčního období analýzy, a to bez započtení zbytkové hodnoty projektu. Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 23]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti bez započtení výše příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty. Kumulovaný čistý tok hotovosti bez vlivu příspěvku Společenství diskontovaný (tis. Kč) [řádek 24]: Položka je vypočtena z hodnot v položce Kumulovaný čistý tok hotovosti v jednotlivých letech. 36

37 Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty) (tis. Kč) [řádek 27]: Položka je vypočtena na základě hodnot v položce Čistý tok hotovosti bez zbytkové hodnoty a z vypočteného příspěvku Společenství, uvedeného na listu Zdroje financování. Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (tis. Kč) [řádek 28]: Položka udává kumulativní čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Položka se vypočítá jako kumulativní součet hodnot Čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství (bez zbytkové hodnoty). Tato položka znázorňuje pouze tu skutečnost, jakých hodnot nabývá kumulativně čistý tok hotovosti v jednotlivých letech referenčního období analýzy (tzn. není zde např. mimo jiné zohledněna případná dluhová služba, potřebná k dofinancování projektu - splácení úvěru). Kumulovaný čistý tok hotovosti s vlivem příspěvku Společenství diskontovaný (tis. Kč) [řádek 29]: Položka udává kumulativní diskontovaný čistý tok hotovosti se započtením příspěvku Společenství. Hlavním výstupem na základě výpočtu výše uvedených položek je stanovení následujících hodnot: Finanční míra návratnosti (FRR/C) (%) [buňka H32]: Vypočtená hodnota udává finanční vnitřní míru návratnosti bez příspěvku Společenství, tato hodnota musí být < 5 %. 22 Čistá současná hodnota (NPV/C) (%) [buňka H33]: Vypočtená hodnota udává čistou současnou hodnotu bez příspěvku Společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční míra návratnosti bez příspěvku ze Společenství musí být < 5 %, musí být tato hodnota < 0. Tabulka Výpočet míry finanční mezery V této části Zpracovatel analýzy může upravit položky Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy, buňka I47 přednastaveno 100 % a Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy, buňka I48 přednastaveno 100 % (viz odrážky níže), ostatní položky nemůže Zpracovatel vyplnit ani upravit. Data v této tabulce jsou vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Hodnoty celkových investičních nákladů a zbytková hodnota jsou vypočteny jako nediskontované i jako diskontované. 22 V případě projektů, které vytvářejí příjmy dle Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 odst

38 Obrázek 17: List Výpočet míry podpory Výpočet míry finanční mezery a Citlivostní analýza Míra nedostatku financování (%) [řádek 44]: Tato položka udává výši nedostatku financování tak, jak byla vypočtena na základě zadaných dat do Modelu. Míra nedostatku financování je vypočtena na základě vztahů, uvedených v kapitole 2.3. Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů (%) [řádek 45]: Tato položka udává procento podpory Společenství jako podíl způsobilých nákladů, jak byla v rámci Modelu vypočtena. Procento, respektive vypočtená hodnota (Kč) je výše podpory, kterou Žadatel vyplňuje v BENE-FILLu v položce Podpora (příspěvek) z ERDF/FS. Dle podmínek Implementačního dokumentu OPŽP má Žadatel nárok na dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu, což znamená, že dotace jako příspěvek Společenství může dosáhnout maximální výše 85 % (z celkové Míry nedostatku financování = Finanční mezera). Podíl celkových investičních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 47]: Položka slouží v případě projektů, kde přírůstkové příjmy projektu nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží, tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení proporcionální části investičních nákladů k relevantní části projektu (generující příjem). Procento pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti ku celkové ploše nemovitosti, získaný poměr (procento) je následně zadáno do příslušné buňky [I47]. Tento poměr je následně aplikován na celkové investiční náklady projektu (dochází též ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky Čisté příjmy odpisy, respektive ke stanovisku, zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Podíl celkových provozních nákladů projektu souvisejících s příjmy (%) [řádek 48]: Položka slouží v případě projektů, kde přírůstkové příjmy projektu 38

39 nejsou generovány celou investicí (např. byla zateplena celá budova, ale pronajímáno je pouze jedno podlaží tzn. příjem projektu je pouze z jednoho podlaží), pro přiřazení proporcionální části provozních nákladů k relevantní části projektu (generující příjem). Procenta pro uvedený příklad (pronájem), je doporučeno pro tento případ vypočítat jako poměr pronajímané plochy nemovitosti ku celkové ploše nemovitosti. Tento poměr je následně aplikován na celkové přírůstkové provozní náklady projektu (dochází ke snížení provozních nákladů o zadané procento). Snížení je zapotřebí pro korektní stanovení položky Čisté příjmy odpisy, respektive ke stanovisku zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Kumulativní (modelované) čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 49]: Kumulativní (modelovaná) výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je stanovena na základě vypočítaných čistých příjmů projektu v průběhu celé analýzy (referenčního období analýzy). Kumulativní (modelované) čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda Projekt vytváří či nevytváří dostatečnou část odpisů [buňka L51]. Požadovaná výše čistých příjmů projektu v letech (tis. Kč) [řádek 50]: Položka je identická s položkou, uvedenou na listu Náklady a příjmy. Požadovaná výše čistých příjmů projektu je taková výše, která je rovna výši poloviny hodnoty původní investice ke konci ekonomické životnosti. Požadované čisté příjmy jsou využity pro posouzení (stanovení), zda Projekt vytváří či nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Modelované čisté příjmy - požadované čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 51]: Hodnota v této položce udává rozdíl mezi kumulativními (modelovanými) čistými příjmy a požadovanou výší čistých příjmů projektu s tím, že na základě vypočítané hodnoty je stanoveno, zda Projekt vytváří nebo nevytváří významnou část odpisů [buňka L51]. Jestliže je hodnota rozdílu kladná, tzn. větší jak 0, je následně podmínka, že projekt vytváří významnou část odpisů, splněna. Tabulka Citlivostní analýza souhrn Pro Individuální projekty není v této části vyžadováno zadání žádných dat, respektive citlivostní analýza je relevantní pouze pro tzv. Velké projekty, a proto bude tato část detailně popsána v kapitole věnované Velkým projektům List Zdroje financování V rámci tohoto listu se počítají všechny údaje, které se týkají financování předloženého projektu, tzn. stanovení výše příspěvku Společenství, dotace ze SFŽP/SR kap. 315 a následně je vypočtena částka na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Na listu musí Zpracovatel definovat způsob dofinancování projektu s tím, že musí stanovit procentuální podíl nákladů odpovídající způsobilým, respektive nezpůsobilým výdajům a položku Nezpůsobilé vratné DPH. Je - li uvažováno v rámci dofinancování projektu s úvěrem, musí Zpracovatel blíže specifikovat parametry úvěru v tabulce Finanční toky. 39

40 List Zdroje financování je rozdělen do následujících částí: Výpočet příspěvku z OPŽP. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře Žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL. Tabulka finančních zdrojů. Tabulka pro výpočet FRR/K. Tabulka finanční udržitelnosti. Tabulka výpočet úvěrů. Tabulka Výpočet příspěvku z OPŽP (běžné ceny) V této části Zpracovatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsou v tabulkách uvedena. Data jsou zde vypočtena na základě výpočtu, který je v Modelu standardně předdefinován. Obrázek 18: List Zdroje financování Výpočet příspěvku z OPŽP Celkové investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 8]: Hodnota v této položce odpovídá hodnotě, vypočítané jako celkové investiční náklady vč. DPH v rámci listu Investiční náklady běžné ceny, a to v jednotlivých letech realizace projektu a také celkem. Celkové investiční náklady jsou vždy s DPH, a to nehledě na skutečnost, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Celkové investiční náklady projektu bez nárokovatelné DPH (tis. Kč) [řádek 9]: Hodnota v této položce je vypočtena na základě toho, zda Žadatel má nebo nemá nárok na vrácení DPH. V případě, že Žadatel má nárok nebo má částečně nárok na vrácení DPH (v listu Info [buňka I30] vybráno ANO nebo ČÁSTEČNĚ), bude položka odpovídat hodnotě celkových investičních nákladů bez vratné DPH. V opačném případě, kdy Žadatel nemá nárok na vrácení DPH (v listu Info [buňka I30] vybráno NE), bude mít tato položka hodnotu, odpovídající celkovým investičním nákladům vč. DPH. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. Způsobilé investiční náklady projektu (tis. Kč) [řádek 10]: Hodnota v této položce vychází z listu Investiční náklady běžné ceny, sekce Způsobilé náklady. Hodnoty jsou znázorněny v jednotlivých letech průběhu realizace projektu a také celkem. Částka rozhodnutí (tis. Kč) [řádek 11]: Částka rozhodnutí je částka celkových způsobilých výdajů projektu, ze které se počítá výše dotace jako příspěvek společenství, viz kapitola 2.3. Hodnota v této položce se vypočítá jako součin položky Způsobilé investiční náklady projektu a položky Míra nedostatku financování. Příspěvek Společenství (tis. Kč) [řádek 12]: Hodnota v této položce se vypočítá jako 85 % z částky rozhodnutí, uvedené v řádku 11. Vypočítaná hodnota odpovídá výši, na kterou má Žadatel nárok, jako na podporu (příspěvek) z ERDF/FS. 40

41 Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (běžné ceny) Zpracovatel v rámci této sekce vyplňuje finanční zdroje na dofinancování projektu, a to v závislosti na tom, zda je žádající subjekt veřejný nebo soukromý. Hodnoty, které Zpracovatel vyplňuje v této části Modelu, se zadávají v Kč. Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL zahrnuje: Skladba financování shodná s BENE-FILLem Veřejný subjekt tabulka na dofinancování výdajů shodná s BENE-FILLem Soukromý subjekt tabulka na dofinancování výdajů shodná s BENE-FILLem Všechny výše uvedené tabulky jsou shodné s tabulkami v elektronické žádosti BENE-FILL (záložka E1), Zpracovatel vyplňuje pouze tabulku Veřejný, Soukromý subjekt, a to v návaznosti na typu Žadatele, vyplněný na listu Info [buňka I34]. Tabulka Skladba financování projektu (běžné ceny) Tabulka je shodná s tabulkou v elektronickém prostředí BENEFILL, zpracovatel zde však žádné údaje nevyplňuje. Tato tabulka slouží ke snadnému přenesení výstupů z FA do BENE-FILLu. Jestliže nejsou doplněny zdroje na dofinancování projektu ze strany Žadatele, je v [buňce H45] uvedena částka, odpovídající výši způsobilých výdajů na dofinancování projektu ze strany Žadatele. Bude - li korektně vyplněna příslušná tabulka Veřejný subjekt, Soukromý subjekt nebo Ostatní veřejný subjekt, bude následně tabulka Skladba financování projektu automaticky vyplněna [Buňka H45 = 0]. Obrázek 19: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL Vzhledem k tomu, že při vyplňování přílohy v elektronickém prostředí pro žadatele a příjemce, BENE-FILL, se již reflektuje skutečná realizovatelnost a proplácení finančních prostředků z OPŽP, byla pozastavena možnost vkládání hodnot do uvedených sloupců v letech 2010 a 2011 (ale investiční náklady dle FA byly skutečně vynaloženy, a proto pro zachování správného výpočtu FA musejí být ve FA vyplněny). Investiční náklady související s přípravou projektové dokumentace a 41

42 žádosti, které jsou ve FA způsobilým výdajem za roky 2010 a 2011 (tabulka Skladba financování projektu - běžné ceny) je nutné sečíst a doplnit do sloupce, příslušného řádku pro rok, v němž bude docházet k financování realizace daného projektu. Celkové výdaje na projekt (Kč) [řádek 27]: Hodnota v položce odpovídá hodnotě, uvedené v řádku [řádek 8]. Nezpůsobilé výdaje (Kč) [řádek 28]: Hodnota v položce odpovídá výši nezpůsobilých výdajů projektu, jako rozdíl celkových výdajů projektu [řádek 27] a celkových způsobilých výdajů projektu [řádek 29]. Celkové způsobilé výdaje [řádek 29]: Hodnota v položce odpovídá výši nezpůsobilých investičních nákladů projektu (list Investiční náklady běžné ceny [řádek 120]), z toho: o Způsobilé výdaje připadající na příjmy [řádek 30]: Výše čistých příjmů, připadající na způsobilé náklady projektu nediskontované (nejedná se o celkové příjmy projektu). o Způsobilé výdaje připadající na finanční mezeru [řádek 31]: Hodnota v položce odpovídá částce rozhodnutí v řádku [11]. Soukromé financování (Kč) [řádek 32]: Hodnota v položce se automaticky doplní v případě, že je Žadatelem Soukromý subjekt. Je-li Žadatelem Soukromý subjekt, musí se tento subjekt spolupodílet na financování projektu částkou, odpovídající 10% ze způsobilých výdajů projektu. Tzn., že soukromý subjekt má přispět k financování vypočtené míry nedostatku financování projektu. Bude-li Žadatelem soukromá subjekt, automaticky se zobrazí následující položky (v jiném případě zůstanou položky prázdné): o Soukromé financování ze zdrojů Žadatele [řádek 33] o Soukromé financování ze zdrojů SFŽP půjčka na doplnění VZ [řádek 34] Celkové způsobilé veřejné výdaje (Kč) [řádek 35]: Hodnota v položce je vypočtena jako hodnota příspěvku Společenství [řádek 12] krát 85 %, jako max. možnou mírou spolufinancování z ERDF/FS [buňka I37]. Celkově tato položka udává celkovou výši způsobilých veřejných výdajů projektu. Podpora OPŽP celkem (Kč) [řádek 36]: Hodnota v této položce odpovídá součtu položek Podpora (příspěvek) z ERDF/FS [řádek 37] a, Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP [řádek 39] a v případě, kdy je Žadatelem Soukromý subjekt, bude připočtena k uvedeným položkám hodnota Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP navýšení [řádek 40]. Podpora (příspěvek) z ERDF/FS (Kč) [řádek 37]: Hodnota je vypočtena jako součet položek v řádcích 39 až 43. V dílčích položkách jsou pak uvedeny: o Spolufinancování národní veřejné výdaje (Kč) [řádek 39]: Hodnota je vypočtena jako 15 % z celkových způsobilých veřejných výdajů [řádek 35]. o Spolufinancování ze SFŽP půjčka na doplnění VZ (Kč) [řádek 40]: Tato položka se automaticky zobrazí v případě, že Žadatelem je Veřejný subjekt. Hodnota je převzata z tabulky Veřejný subjekt (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem. 42

43 o Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315 /SFŽP - navýšení (Kč) [řádek 40]: Tato položka se automaticky zobrazí v případě, že Žadatelem je Soukromý subjekt. Hodnota je převzata z tabulky Soukromý subjekt (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem. o Spolufinancování ze zdrojů krajských rozpočtů (Kč) [řádek 41]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. o Spolufinancování ze zdrojů obecních rozpočtů (Kč) [řádek 42]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. o Finanční prostředky ze státního rozpočtu (Kč) [řádek 43]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. o Ostatní národní veřejné financování (ONVZ) (Kč) [řádek 44]: Hodnota v položce odpovídá údajům, které jsou zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Soukromý subjekt, a to dle typu žádajícího subjektu. Kontrolní součet (Kč) [buňka H45]: Zpracovatel FA/FEA musí dbát na to, aby částka na dofinancování, která se v této buňce objeví, byla správně zadána do jednotlivých relevantních položek v tabulkách, a to dle typu žádajícího subjektu (tabulka Veřejný subjekt, Soukromý subjekt ). Jakmile budou údaje v tabulce vyplněny korektně, objeví se následně v buňce hodnota - 0, (0). Nezpůsobilá vratná DPH (pokud má Žadatel nárok na vrácení DPH) (Kč) [buňka H47]: Celkové investiční náklady projektu musí být stanoveny vždy s DPH, a to i pro projekty, kde Žadatel je plátcem DPH (tzn. DPH je mu vráceno). V takovém případě je pak (z důvodu nezpůsobilosti tohoto výdaje) částka odpovídající vratné DPH automaticky přiřazena v tabulce Skladba financování projektu do položky Celkové nezpůsobilé výdaje. Z tohoto důvodu musí být částka odpovídající vratné DPH, uvedená v této položce, zahrnuta vždy do položky Žadatel - vlastní zdroje jde o nezpůsobilý výdaj (platí pro soukromý i veřejný subjekt). Je nutné poznamenat, že Žadatel tuto finanční částku prokazuje pouze formálně, a to z důvodu, že v průběhu realizace projektu bude získávat (od finančního úřadu) DPH z proinvestovaných investičních nákladů postupně zpět. Tudíž obdržené DPH může Žadatel následně použít jako finanční částku, odpovídající DPH u následujících proinvestovaných investičních nákladů. 43

44 Tabulka Veřejný subjekt (běžné ceny) Obrázek 20: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL (tabulka Veřejný subjekt ). Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem veřejný subjekt, tzn. v listu Info, [buňka I34] je vybrána položka Veřejný nebo Ostatní veřejný a tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk. Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H59] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce Skladba financování projektu, položka Kontrolní součet - zbývá dofinancovat [buňka H45] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, bude v buňce zobrazeno -, 0, (0). V rámci tabulky Veřejný subjekt je v řádku 59 položka Zbývá dofinancovat (buňka označena červeně), která slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu v rámci tabulky Veřejný subjekt. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v této položce -, 0, (0). Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů, viz položka zp. výdajů [sloupec I ]. Na základě definované procentuální výše způsobilých nákladů [sloupec I ] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, respektive nezpůsobilých výdajů sloupec [ J a K ]. Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J59 a K59] zobrazeno -, 0, (0) (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J59 a K59] zobrazena finanční částka, odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. 44

45 Jestliže Žadatel - Veřejný subjekt nezískal finanční část, která odpovídá 10 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu (dále jen CZVV ) od Veřejných subjektů, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, může Žadatel požádat SFŽP o poskytnutí půjčky na doplnění vlastních zdrojů v maximální výši 10 % z CZVV projektu. Tato hodnota odpovídá 10% celkových způsobilých výdajů projektu (dále jen CZV ) pro tento typ žadatele. Odpovídající údaje zanese Zpracovatel dle výše uvedených pravidel do buněk [H53 resp. I53]. Má li Žadatel Veřejný subjekt nárok na vrácení DPH nebo uplatňuje věcný příspěvek, musí být tato částka vložena/přičtena do položky Žadatel - vlastní zdroje [řádek 51] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [ I ] tak, aby celá částka odpovídající vratnému DPH byla definována jako nezpůsobilý výdaj [sloupec K ]. Ve sloupci [ I ] musí Zpracovatel analýzy nastavit % způsobilých výdajů) tak, aby daná finanční částka na financování projektu reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, resp. nezpůsobilé výdaje. 23 Tabulka Soukromý subjekt (běžné ceny) Obrázek 21: List Zdroje financování Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL ( tabulka Soukromý subjekt ) Zpracovatel vyplní v rámci této tabulky hodnoty do relevantních položek pouze tehdy, bude-li Žadatelem soukromý subjekt, tzn. v listu Info [buňka I34] je vybrána položka Soukromý (tím je Zpracovateli umožněno vyplnění potřebných hodnot do žlutě podbarvených buněk). Vyplněné hodnoty musí ve svém součtu [buňka H66] (buňka označena červeným obdélníkem) minimálně udávat hodnotu na dofinancování projektu v tabulce Skladba financování projektu v položce Kontrolní součet [buňka H45] (buňka označena taktéž červeným obdélníkem). V případě, kdy Zpracovatel vyplnil položky správně, bude v [buňce H45] zobrazeno -, 0 nebo (0). V rámci tabulky Soukromý subjekt jsou uvedeny položky Zbývá dofinancovat z veřejných zdrojů [buňka H72] a Zbývá dofinancovat celkem [buňka H73]. Položky slouží ke kontrole, zda Zpracovatel správně vyplnil položky na dofinancování projektu 23 Způsobilost výdajů viz Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 45

46 v rámci tabulky Soukromý subjekt. V případě, že byly položky správně vyplněny, objeví se v obou položkách -, 0 nebo (0) Nicméně pro správné rozdělení jednotlivých finančních zdrojů na financování projektu z pohledu způsobilosti nákladů musí Zpracovatel pro každou jím vyplněnou položku v tabulce procentuálně specifikovat výši způsobilosti výdajů, viz položka zp. výdajů [sloupec I ]. Na základě definované procentuální výše způsobilých výdajů [sloupec I ] je následně vyplněná finanční částka, která je rozdělena na část způsobilých, resp. nezpůsobilých výdajů sloupec [ J a K ]. Jestliže Zpracovatel správně nastavil % způsobilosti výdajů pro všechny jím vyplněné hodnoty, je v buňkách [J73 a K73] zobrazeno -, 0 nebo (0) (buňky jsou označeny modrým obdélníkem). Jestliže Zpracovatel nevyplnil korektně % způsobilých výdajů, je následně v buňkách [J73 a K73] zobrazena finanční částka odpovídající nedostatku nebo naopak přebytku financí a zároveň jsou buňky podbarveny červeně. Jestliže Žadatel - Soukromý subjekt nezískal finanční část, která odpovídá 10 % CZVV projektu od Veřejných subjektů, tzn. obce, kraje nebo ostatního veřejného subjektu, bude mu finanční částka ve výši 10 % uhrazena ze strany SFŽP. Žadatel Soukromý subjekt vyplní částku Spolufinancování ze zdrojů SR kap. 315/SFŽP navýšení [H 66 resp. I 66], ve výši 9% z CZV projektu, což je ekvivalentní 10 % z CZVV pro tento typ žadatele. Má - li Žadatel Soukromý subjekt nárok na vrácení DPH, musí být tato částka vložena do položky Žadatel - vlastní zdroje [řádek 63] a následně musí být nastavena procenta ve sloupci [ I ] tak, aby celá částka odpovídající vratnému DPH, byla zohledněna jako nezpůsobilý výdaj [sloupec K ]. Do vlastních zdrojů zahrne Žadatel i hodnotu věcného příspěvku. Zpracovatel analýzy musí % způsobilých výdajů [Sloupec I ] nastavit tak, aby daná finanční částka na dofinancování projektu reflektovala poměr výdajů mezi způsobilé, resp. nezpůsobilé výdaje. 24 Tabulka finančních zdrojů (běžné ceny) V této tabulkové části opět Zpracovatel FA/FEA nevyplňuje žádná data. Tabulka je automaticky vyplněna na základě korektně zadaných dat v jedné z tabulek (v závislosti na typu žádajícího subjektu) Veřejný subjekt a Soukromý subjekt. Tabulková část slouží jako jedna z výstupních tabulek zpracované FA/FEA. V rámci tabulky lze přehledně vypozorovat, z jakých zdrojů bude připravovaný projekt financován, resp. zda jsou finanční částky na dofinancování projektu z jednotlivých zdrojů nastaveny v dostatečné výši. V tabulce nejsou zobrazeny náklady na DPH v případě Žadatele, který má nárok na vrácení DPH, byť vratná DPH v tabulkách Skladba financování projektu, Veřejný subjekt a Soukromý subjekt, je započtena. Zdroje na vratnou DPH jsou automaticky odečítány od položky Vlastní zdroje žadatele ([buňka 138] nebo [buňka 145]), tzn. v tabulce jsou zobrazeny pouze ty náklady, které Žadatel reálně vynaloží. Tabulka pro výpočet FRR/K (stálé ceny) dle cenové úrovně roku uvedeného na listu Info [Buňka I27] 24 Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June

47 Tabulka slouží především k výpočtu ukazatelů Finanční vnitřní míry návratnosti (FRR/K) a Čisté současné hodnoty (NPV/K), Zpracovatel opět nemusí vyplňovat žádná data, nicméně hodnoty v této tabulce jsou převzaty z tabulek uvedených výše, případně zčásti z tabulek Výpočet úvěrů na listu Zdroje financování. Tabulky Výpočet úvěrů musí být vyplněny pouze v tom případě, kdy Zpracovatel zadal dofinancování projektu z nějakého typu úvěru (např. úvěr od bankovního ústavu, EIB / EIF). Jestliže Zpracovatel korektně nevyplní data v části Výpočet úvěrů (je-li to relevantní), vypočtené hodnoty ukazatelů FRR/K a NPV/K nebudou mít správnou vypovídající hodnotu. Obrázek 22: List Zdroje financování Tabulka pro výpočet FRR/K Tabulka finanční udržitelnosti (běžné ceny) Tato tabulková část znázorňuje z ekonomického pohledu schopnost Žadatele (vlastníka), financovat projekt v průběhu celé analýzy. Do výpočtu finanční udržitelnosti jsou zahrnuty jak přírůstkové příjmy (celkové finanční zdroje a výnosy bez případných poměrových vstupů), tak výdaje v podobě investičních nákladů, provozních nákladů, případného splácení úroků a daní. Jestliže takto vypočtený tok hotovosti, lépe řečeno kumulativní tok hotovosti, respektive diskontovaný kumulativní tok hotovosti nabývá záporných hodnot, znamená to, že Žadatel (vlastník) bude muset deklarovat, že případný záporný rozdíl bude muset zajistit z jiných zdrojů. Nicméně z pohledu prokázání udržitelnosti projektu je využíváno pouze prokázání, že projekt vytváří významnou část odpisů, viz list Výpočet míry podpory, respektive list Výstup pro SFŽP. Obrázek 23: List Zdroje financování Tabulka finanční udržitelnosti Finanční zdroje celkově (tis. Kč) [řádek 200]: Položka udává celkové finanční zdroje, použité k financování realizace projektu, tzn. dotace z OPŽP celkem, vlastní zdroje, jiné dotace, úvěr atd. Výnosy (tis. Kč) [řádek 201]: Položka udává výnosy z provozu realizovaného projektu. Výnos je vypočten na základě vypočítaných přírůstkových příjmů projektu na listu Přírůstkové náklady a příjmy. 47

48 Přítoky celkem (tis. Kč) [řádek 202]: Položka udává součet položek Finanční zdroje celkově a Výnosy. Investiční náklady (tis. Kč) [řádek 205]: Položka udává celkové investiční náklady v daném roce. Provozní náklady (vč. reinvestic) (tis. Kč) [řádek 206]: Položka udává výši přírůstkových provozních nákladů v daném roce plus případné vypočtené reinvestice v daném roce. Splácení úvěrů (vč. úroků) náklady (tis. Kč) [řádek 207]: Na základě případně definovaných úvěrů potřebných k dofinancování akce, jsou v této položce uvedeny hodnoty výše splácení úvěrů včetně úroků. Definování úvěrů se provádí v tabulkové části Výpočet úvěrů, - list Zdroje financování. Daně (tis. Kč) [řádek 208]: Na základě definované položky Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? list Info ([buňka I32]), je tato položka automaticky vyplněna. Tyto hodnoty nemají vliv na standardní výpočet Míry nedostatku financování projektu. Odtoky celkem (tis. Kč) [řádek 209]: Položka udává součet položek v řádcích 205 až 208. Tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 211]: Položka vypočítá rozdíl hodnot Přítoky celkem a Odtoky celkem v jednotlivých letech analýzy. Kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 212]: Položka udává kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti. Tok hotovosti znázorňuje, zda je projekt samofinancovatelný v průběhu celé analýzy jestliže jsou kumulativní toky záporné, znamená to, že přítoky projektu jsou nedostatečné vůči odtokům a tudíž musí být zajištěny jiné externí finanční zdroje. Diskontovaný kumulativní tok hotovosti celkem (tis. Kč) [řádek 213]: Položka udává diskontovaný kumulativní tok hotovosti, vypočtený na základě toku hotovosti. Tabulka Výpočet úvěrů (běžné ceny) Tato tabulková část musí být vyplněna pouze v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil v jedné z tabulek Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt finanční částku na dofinancování projektu, která bude zajištěna formou úvěru. Na základě vyplněných dat (úvěru) v jedné z výše uvedených tabulek se následně vyznačí/podsvítí sytě žlutou barvou dané typy úvěru. V případě, že Model neumožňuje přesné zadání všech údajů/informací k úvěru, je potřeba zadat takové hodnoty, které se realitě nejvíce blíží. Uvedené skutečnosti musí být popsány ve Zprávě k FA/FEA. Pro každý typ úvěru musí být stanoveno: Doba splácení (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka úvěru. Doba odkladu (roky): Zde musí být vyplněna předpokládaná délka odkladu splácení úvěru, která je v souladu s minimální dobou odkladu. Minimální dobou odkladu se v rámci Modelu rozumí počet let od data způsobilosti výdajů (rok 2007 včetně) až do roku ukončení realizace projektu, které Zpracovatel definoval v položce Předpokládané datum ukončení realizace projektu (list Info ). Výpočet Modelu je nastaven tak, že po dobu čerpání úvěru nemůže Žadatel zároveň splácet tento úvěr. Dodržení minimální doby odkladu je 48

49 nezbytné pro zajištění korektního výpočtu Modelu. V případě, že Žadatel fakticky uzavřel smlouvu s bankovním subjektem např. v roce 2009 a tudíž doba splácení úvěru je o 2 roky kratší (rozdíl mezi rokem 2007 a 2009), musí přesto Zpracovatel zadat minimální dobu odkladu, která je mu doporučena Modelem. Úroková sazba (%): Zde musí být vyplněna předpokládaná výše úrokové sazby pro plánovaný úvěr (pokud se jedná o fixní sazbu). Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru? (Ano/Ne): Zde musí být vyplněno, zda bude či nebude úroková sazba fixní po celou dobu splácení úvěru. Jestliže bude vybrána možnost Ano je následně zapotřebí vyplnit pouze položky Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? a Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru. Bude - li vybrána možnost Ne, musí být ručně stanovena úroková sazba pro každý rok splácení úvěru v položce Úroková sazba (ruční nastavení po letech). Konstantní splátky jistiny nebo konstantní celkové splátky? (Konstantní jistina / Konstantní celk. splátky): Určení, jakým způsobem bude předpokládaný úvěr splacen. Poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru (%): Zde musí být vyplněno procento, které odpovídá poplatku za zřízení úvěru u daného subjektu. Poplatek za zřízení úvěru (tis. Kč): Položka je automaticky vypočtena na základě zadaných procent v položce výše. Úroková sazba (ruční nastavení po letech) (%): Položka musí být vyplněna v tom případě, kdy Zpracovatel vyplnil položku Úroková sazba fixní po celou dobu úvěru?, na možnost Ne. Obrázek 24: List Zdroje financování Finanční toky 49

50 4.9. List Výstup pro SFŽP List byl primárně vyhotoven z důvodu potřeby shromáždění hlavních výstupů z FA na jednom listě. Nicméně list může taktéž sloužit Zpracovateli FA, respektive Žadateli jako souhrnný list výsledků FA. V rámci listu musí Zpracovatel vyplnit pouze následující tři obecné položky: Datum zpracování [Buňka P3]: Zpracovatel vyplní datum zpracování / tisku FA/FEA. Zpracoval [Buňka P5]: Musí být vyplněno jméno Zpracovatele FA/FEA. Telefon Zpracovatele [Buňka P7]: Musí být vyplněno telefonní číslo na Zpracovatele FA/FEA. V rámci tohoto listu jsou zobrazeny následující údaje: Obecné informace o projektu a Žadateli: Údaje jsou shodné s údaji, vyplněnými na listu Info. Tabulka Skladba financování projektu : Tabulka je shodná s tabulkou Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-.FILL, která je umístěna na listu Zdroje financování. Tabulka Zdroje Žadatele vzhledem k celkovým výdajům na projekt : Tabulka je shodná s jednou z tabulek Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt, které jsou umístěny na listu Zdroje financování. Tabulka se dynamicky mění dle toho, jak je na listu Info vyplněna položka Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt [buňka I34]. Tabulka Hlavní výsledky finanční analýzy : Zde jsou souhrnně zobrazeny vypočtené hodnoty pro FRR/C a NPV/C (hodnoty bez podpory společenství list Výpočet míry podpory ) a FRR/K a NPV/K (hodnoty s podporou společenství list Zdroje financování ). Tabulka Výpočet míry finanční mezery : Zde jsou zobrazeny hodnoty pro položky Míra nedostatku financování a Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů, hodnoty jsou vypočteny na listě Výpočet míry podpory. Tabulka Hodnoty pro projekt na základě stálých cen 2012 v tis. Kč : Tabulka je identická s tabulkou Výpočet míry finanční mezery, která je umístěna na listu Výpočet míry podpory. Čisté příjmy odpisy (tis. Kč): V tabulce je zobrazeno, zda projekt vytváří významnou část odpisů či nikoliv. Položka je propojena na tabulku Výpočet míry finanční mezery, která je umístěna na listu Výpočet míry podpory. Celkové investiční náklady projektu: V tabulce jsou uvedeny celkové investiční náklady projektu v CZK. Částka je vypočtena na základě celkových investičních nákladů, stanovených na listu Investiční náklady běžné ceny 25. Doba návratnosti: V tabulce je zobrazeno / vypočteno zda, respektive za jak dlouhou dobu od uvedení projektu do provozu, je projekt tzv. prostě nebo reálně návratný. Návratnosti jsou vypočteny pro stav projektu Bez podpory společenství a S podporou společenství. Prostá návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet peněžních toků 25 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 39, respektive Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 50

51 převýšil původní investici. Reálná návratnost je definována jako počet let potřebných k tomu, aby kumulativní součet diskontovaných peněžních toků převýšil původní investici. Tabulka Citlivostní analýza souhrn : Tabulka je relevantní pouze pro tzv. Velké projekty, kdy musí být také zpracována citlivostní analýza. Tabulka je shodná s tabulkou Citlivostní analýza souhrn umístěnou na listu Výpočet míry podpory List Makroekonomická data Zpracovatel FA/FEA nemůže na tomto listu zadávat ani upravovat žádná data. Data na tomto listu jsou předdefinována a slouží jako podkladní data / parametry pro předdefinované prognózy, které jsou implementovány do výpočtu Modelu. Především se jedná o data, potřebná pro převod z cen běžných na ceny stálé a naopak (různé typy inflace / inflačních indexů) a o data potřebná k diskontování daných položek (diskontní faktor). Na listu jsou obsažena níže uvedená následující data. Obrázek 25: List Makroekonomická data Provozní fáze projektu (viz list Info). Finanční diskontní míra. Ekonomická diskontní míra. Sazba daně z příjmu. Finanční diskontní faktor. Ekonomický diskontní faktor. Roční míra měnověpolitické inflace. Roční míra inflace cen stavebních prací. Průměrný roční nárůst reálných mezd. Roční míra inflace mezd. Roční míra inflace výnosů. Cenové indexy vždy ke konci daného roku: o Index měnověpolitických cen. 51

52 o Index cen stavebních prací. o Index mezd (ve stálých cenách). o Index mezd (v běžných cenách). o Index cenové úrovně výnosů. Finanční diskontní míra (%). Ekonomická diskontní míra (%). 52

53 5 VELKÉ PROJEKTY Nařízení Rady č. 1828/2006/ES udává povinnost pro všechny tzv. Velké projekty zpracovat analýzu nákladů a přínosů, a to v plném rozsahu. 26 Analýza nákladů a přínosů (včetně finanční analýzy, ekonomické analýzy, citlivostní analýzy a analýzy rizik) je tedy součástí povinných informací, které členské státy musí poskytnout / předložit Evropské komisi v rámci posouzení tzv. Velkých projektů, které žádají o podporu z Fondu soudržnosti, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Velký projekt je dle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 definován: jako operace, složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 50 milionů EUR. 27 Implementační dokument OPŽP definuje Velký projekt takto: Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 50 milionů EUR Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Cílem této kapitoly je stručně popsat hlavní závěry pro FA/FEA, vyplývající z Pokynu pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty (dále jen Pokyn MF pro směnný kurz ), který tvoří přílohu č. 1 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období Platnost pokynu je datována k 24. říjnu Pro posuzování charakteru (velikosti) projektu je nutné vždy vycházet z celkových investičních nákladů projektu včetně DPH!! A to bez ohledu na to, zda DPH je či není způsobilým nákladem projektu, dle specifické způsobilosti DPH. Použití kurzu pro určení charakteru projektu (Velký x Individuální) Posouzení, zda se jedná o Velký či Individuální projekt, je na Řídícím orgánu OPŽP, nikoli na samotném Žadateli. Toto posouzení je Řídícím orgánem provedeno na základě přepočtu celkových nákladů projektu z CZK na EUR za použití kurzu EK, 29 platného ke dni schválení Žádosti Řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení charakteru projektu zaznamenán do formuláře Určení charakteru projektu archivovaného ve složce projektu. Určení kategorie projektu v pracovním listu Info a tedy rozhodnutí, zda bude Žadatel předkládat Žádost na Individuální či Velký projekt, je plně na zodpovědnosti a uvážení Žadatele. Změní-li se projekt předložený jako Individuální 26 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 27 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek Měsíční účetní kurz Evropské komise, 53

54 na Velký, bude Žadatel povinen zpracovat Žádost na Velký projekt dle Příručky pro žadatele v platném znění. Žadatel však vždy předkládá projektovou Žádost vyplněnou v CZK. Použití kurzu pro předložení Žádosti o VP do EK, tj. stanovení výše částky v Rozhodnutí EK Výše podpory z OPŽP v EUR, která je následně uvedena EK v Rozhodnutí EK se rovná hodnotě, uvedené v Žádosti na Velké projekty 30 v řádku 3 bodu H.2.1. Aby nedocházelo k překračování této hodnoty a nebylo tak nutné žádat často o změnu Rozhodnutí EK, bude Žádost na Velké projekty přepočítána Řídícím orgánem z CZK na EUR, a to kurzem EK platným v měsíci, ve kterém bude Žádost předložena na EK, posíleným o 5 %. 31 Kurz použitý pro výpočet částky v EUR, která má být uvedena v Rozhodnutí EK, je Řídícím orgánem zaznamenán do formuláře Určení charakteru projektu archivovaného ve složce projektu. Model poskytuje Žadatelům všechny výstupy FEA, požadované pro vyplnění Žádosti na Velký projekt, dle Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009, a to jak v CZK (list Výstupy do žádosti CZK, tak v EUR (list Výstupy do žádosti EUR ). Měsíční účetní kurz EK, platný k datu předložení Žádosti na Velký projekt do EK, je zadáván Řídícím orgánem do pracovního listu Výstupy do žádosti EUR do [buňka L3], a to před odesláním Žádosti ke schválení na EK. Rozhodný směnný kurz použitý pro přepočet z CZK na EUR, který bude uveden v Rozhodnutí EK, je následně dopočítán v pracovním listu Výstupy do žádosti EUR v [buňka L5]. Tato kapitola Manuálu neobsahuje kompletní vyčerpávající informace, vyplývající z Pokynu MF pro směnný kurz. Řídící orgán a Zprostředkující subjekt Žadatelům doporučují kompletní verzi Pokynu MF pro směnný kurz prostudovat Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Cílem ekonomické analýzy projektu je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. EK vydala pro zpracování analýzy nákladů a přínosů dokumenty, které popisují základní metodický postup, jak uvedené analýzy zpracovat. Jedná se o následující dokumenty: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June Výše uvedené dokumenty standardně popisují proces zpracování EA ve třech základních krocích: Daňové opravy. Opravy v důsledku externalit. Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). 30 Příloha XXI nařízení Komise (ES) č. 846/2009 Velký projekt Žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Stanovení této úpravy kurzu vychází z Pokynu MF pro směnný kurz. 54

55 Hlavními ukazateli zpracované EA jsou následující ukazatele: ekonomická čistá současná hodnota (ENPV), ekonomická míra návratnosti (ERR) a poměr přínosů a nákladů (B/C). Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV): Ekonomická čistá současná hodnota (Economic Net Present Value) projektu je definována jako současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a užitků. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. Ekonomická míra návratnosti (ERR): Ekonomická míra návratnosti (Economic Rate of Return,) je taková úroková míra, kdy čistá současná hodnota budoucích socioekonomických nákladů a užitků je rovna nule. Jestliže je ekonomická míra návratnosti vyšší než společenská diskontní sazba, poté je projekt přijatelný. Poměr přínosů k nákladům (B/C): Poměr přínosů k nákladům (Benefit-Cost Ratio) je podíl součtu všech příjmů plynoucích z investice k výdajům na investici. Pokud je index větší než jedna, je projekt následně definován jako přijatelný Zadávání dat do Modelu Velké projekty Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. Velkých projektů je shodný s postupem vyplňování projektů Individuálních, pouze s tím rozdílem, že musí být navíc vyplněn list Ekonomická analýza a následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti 33 pro Velké projekty, využit list Výstupy do žádosti CZK (Žadatelem), případně Výstupy do žádosti EUR (Řídícím orgánem) List Ekonomická analýza List Ekonomická analýza je rozdělen do několika následujících základních tabulkových částí.: Daňové opravy (fiskální oprávky). Opravy z důvodu externalit. Od cen tržních k cenám účetním (stínovým). Výpočty. Výsledky analýzy nákladů a přínosů. Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory"). Konsolidovaná analýza citlivosti (tis. Kč). 32 V oficiálním překladu žádosti Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXII velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 1083/2006., je uveden název této položky jako Poměr nákladů k přínosům pravděpodobně se jedná o špatný překlad, jelikož v anglickém jazyce se jedná o poměr B/C, tedy Benefits/Costs - poměr přínosů k nákladům projektu. 33 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXII velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 1083/

56 Obrázek 26: List Ekonomická analýza Tabulka Daňové opravy (fiskální oprávky) : Model automaticky odečte z investičních nákladů projektu nepřímou daň, tzn. je odečteno DPH. Zpracovatel má dále možnost zadat do [řádku 7] jiné daňové opravy, a to dle vlastního výpočtu. V případě výpočtu těchto jiných daňových oprav, musí Zpracovatel vyplnit částku v závislosti na tom, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Je však nutné upozornit, že vyplnění položky o plátcovství DPH Žadatele na listu Info (buňka [I30]) má vztah pouze k výpočtu v rámci Investičních nákladů projektu. Tzn., že v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH (je plátcem DPH), musí být náklady a příjmy projektu vyplňovány bez (vratné) DPH, Zpracovatel hodnotu jiných daňových oprav v případě provozních nákladů vyplňuje také bez DPH. Dojde-li k těmto úpravám je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k FA/FEA. V případě, kdy Žadatel není plátcem DPH, musí být následně všechny náklady a příjmy vyplňovány vč. DPH. Má-li Žadatel částečně nárok na vrácení DPH, pak musí být vyplňovány pouze ty hodnoty nákladů vč. DPH, u kterých nemá Žadatel nárok na vrácení DPH. Dojde-li k těmto úpravám, je nutné, aby byly úpravy popsány a zdůvodněny ve zprávě k FEA. Tabulka Opravy v důsledku externalit : Zpracovatel má možnost zadat až pět druhů externalit (ať jsou externality kladné nebo záporné). Je potřeba zadat názvy externalit (které se následně promítnou do formuláře žádosti) buňky [B13, B18 atd.], a dále jejich peněžní hodnotu (peněžní vyjádření) v průběhu času v buňkách [H14:AK14, H19:AK19 atd.]. Zpracovatel má možnost zadat fyzické vyjádření dané externality (např. snížení emisí znečištění v tunách za rok) v buňkách [H15:AK15, H20:AK20 atd.] s tím, že v rámci této položky ve sloupci D Zpracovatel vyplní pouze jednotky pro danou externalitu a vypočtení hodnoty externality za fyzickou jednotku je uvedeno v buňkách [H16:AK16, H21:AK21 atd.]. Takto spočítané průměrné jednotkové hodnoty jsou prezentovány v tabulce E.2.2 žádosti na listu Výstupy do žádosti. Externality je nutné detailně popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. V rámci zpracování třetího kroku Od cen tržních k cenám účetním (stínovým), je zapotřebí nastavit vyrovnávací koeficienty pro změnu cen tržních na ceny účetní. 56

57 Metodický postup k nastavení těchto koeficientů je popsán v metodických dokumentech. 34 Obrázek 27: List Ekonomická analýza Od cen tržních k cenám účetním Vyrovnávací koeficienty mohou být nastaveny na různých úrovních: Pro investiční náklady jsou koeficienty nastaveny na úrovni sedmi hlavních položek (projekce a příprava, nákup pozemků, výstavba, stroje a zařízení atd.). Je třeba věnovat zvláštní pozornost položce Výstavba, protože část nákladů na výstavbu typicky zahrnuje náklady nekvalifikované pracovní síly, kde je vyrovnávací koeficient < 1. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí důvody úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. Pro přírůstkové provozní náklady jsou koeficienty nastaveny na takové úrovni, aby byly co nejvíce podobné údajům uvedeným v listech Náklady a příjmy. Tam, kde jsou jednotlivé položky fixních a variabilních nákladů vyčísleny, by koeficienty měly odpovídat těmto jednotlivým položkám. Pokud jsou k dispozici pouze hodnoty pro fixní a variabilní přírůstkové náklady jako celky nebo pro provozní přírůstkové náklady jako celek je potřeba zadat hodnoty koeficientů do relevantních buněk [buňky D52 a D58] pro fixní a variabilní přírůstkové náklady, respektive [buňka D51] pro provozní náklady jako celek. Znovu je potřeba věnovat zvláštní pozornost položce Osobní náklady [buňka D53] kde je třeba zvážit, zda by koeficient neměl mít menší hodnotu než 1. Dojde - li k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. Pro Příjmy projektu může být koeficient nastaven buď pro každou jednotlivou položku (pokud existují hodnoty pro tyto položky v listech Náklady a příjmy ) [buňky D66 až D75] nebo pro Příjmy jako celek [buňka D65]. Jestliže dojde k úpravám koeficientů, je zapotřebí úpravy popsat a zdůvodnit ve zprávě k FEA. V procesu nastavení koeficientů je potřeba mít na zřeteli, že pokud je koeficient nastaven na vyšší úroveň (např. pro celkové Příjmy ), pak nejsou aplikovány koeficienty na nižší úroveň, např. pro každý jednotlivý typ příjmu. 34 Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to cost-benefit analysis of investment projects), Evropská komise, Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen

58 Obrázek 28: List Ekonomická analýza Výpočty V rámci listu Ekonomická analýza část Výpočty musí Zpracovatel slovně popsat složky příjmů a externalit pro účel vyplnění povinného formuláře žádosti pro Velké projekty v části tabulka E.2.2. Obrázek 29: List Ekonomická analýza Výsledky analýzy nákladů a přínosů V této části listu jsou umístěny hlavní výsledky EA, jedná se o ukazatele ekonomické čisté současné hodnoty NPV, která je vypočtena v tis.kč, tis. EUR, ekonomické míry návratnosti ERR (%) a poměru přínosů k nákladům projektu (-). Tabulka Citlivostní analýza Analýza citlivosti se zaměřuje na zjištění kritických proměnných projektu. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Z proměnných se mění vždy pouze jedna a ostatní parametry zůstávají neměnné. Ve standardním formuláři žádosti je také vyžadována identifikace tzv. kritických proměnných a následně tzv. měnící hodnoty kritických proměnných. Kritická proměnná je taková proměnná, kde 1%-ní změna na vstupu vyvolá minimálně 1%-ní změnu ENPV na výstupu. Měnící hodnota kritické proměnné je taková hodnota, která vyvolá změnu kritické proměnné, která vede k ENPV = 0. 58

59 Obrázek 30: List Ekonomická analýza Analýza citlivosti Poslední uživatelský vstup pro EA je možný v části listu zabývající se analýzou citlivosti. Vliv změn investičních a provozních nákladů a (finančních) příjmů je vypočten pro ekonomické parametry ENPV, ERR, a to na základě odchylek základních hodnot, zadaných v listu Výpočet míry podpory (část Citlivostní analýza ). Zpracovatel může ve světle žlutých buňkách nastavit vlastní odchylky pro snížení a zvýšení celkových ekonomických přínosů (kromě zbytkové hodnoty) tak, aby mohl zjistit tzv. switching values, což jsou hodnoty, při kterých celospolečenské přínosy budou rovny investičním nákladům (ENPV = 0, ERR = 5,5%). Obrázek 31: List Ekonomická analýza Konsolidovaná analýza citlivosti Tabulková část Konsolidovaná analýza citlivosti částečně odkazuje na tabulku Analýza citlivosti list Výpočet míry podpory (viz Obrázek níže) a na tabulku Analýza citlivosti (ekonomická část; finanční část je v listu "Výpočet míry podpory") list Ekonomická analýza (viz Obrázek výše). V této souhrnné tabulce je přehledně 59

60 zobrazeno, které položky (Investiční náklady, provozní (přírůstkové) náklady, přírůstkové příjmy) a mají-li vliv na hlavní výstupní parametry projektu (výstupy z finanční analýzy - FRR/C, NPV/C, výstupy z ekonomické analýzy - ERR, ENPV ). Obrázek 32: List Výpočet míry podpory Citlivostní analýza Výstupy z ekonomické analýzy jsou poté přeneseny do standardního formuláře žádosti (list Výstupy do žádosti ), respektive do tabulek E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy, E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy a E.3.2. Analýza citlivosti List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - CZK slouží Zpracovateli, respektive Žadateli jako souhrnný list výstupů ze zpracované finanční a ekonomické analýzy (není uvedeno CBA z důvodu, že analýza rizik není součástí Modelu a tudíž není zpracována úplná CBA) 35. List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře žádosti, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář žádosti, může hodnoty z tabulek uvedených na listu Výstupy do žádosti - CZK jednoduše kopírovat do identických tabulek žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap. 5.1) Žadatel zpracovává a předkládá Finanční a ekonomickou analýzu a Žádost na Velké projekty v CZK! Obrázek 33: List Výstupy do žádosti - CZK Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení V rámci tohoto listu musí Zpracovatel pouze vyplnit tabulku Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení. Zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají buď přebytku, nebo naopak nedostatku finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu (jestliže je položka Celkové investiční náklady v tabulce H.2.2. Zdroje spolufinancování podbarvena červeně [buňka B150 ] (viz obrázek níže), musí být tato částka zadána 35 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 60

61 do buňky [J 148 nebo K148] (viz Obrázek výše), a to na základě typu Žadatele (veřejný/soukromý). Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč. Rozdíl vzniklý zaokrouhlením částky je zapotřebí dorovnat z vnitrostátních veřejných nebo soukromých zdrojů, tabulka Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení, a to tak, aby se položka Celkové investiční náklady v tabulce H.2.2. Zdroje spolufinancování shodovala s přesností na dvě desetinná místa,, tzn. položka Celkové investiční náklady nebude červeně podbarvena a položka Zbývá dorovnat v tabulce Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení: bude rovna -. Obrázek 34: List Výstupy do žádosti - CZK Tabulka H.2.2. Zdroje spolufinancování Má li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně finanční částka odpovídající vratné DPH uvedena v Tabulce H.2.2. Zdroje spolufinancování, resp. v položce Jiné zdroje (upřesněte). V žádosti o podporu bude následně uvedeno, že částka v položce Jiné zdroje (upřesněte) odpovídá výši vratné DPH a bude (dočasně) hrazena z vlastních zdrojů Žadatele, nebo např. dle kontokorentního úvěru. List Výstupy do žádosti - CZK obsahuje následující tabulky: Oddíl E - Analýza nákladů a přínosů o E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze. o E.1.3. Hlavní výsledky finanční analýzy. o E.2.2. Hlavní ekonomické náklady a přínosy. o E.2.3. Hlavní ukazatele ekonomické analýzy. o E.3.2. Analýza citlivosti. Oddíl H - Finanční plán o H.1. Rozpis nákladů. o H.2.1. Výpočet příspěvku Společenství. o H.2.2. Zdroje spolufinancování. o H.3. Roční finanční plán příspěvku Společenství. V rámci výpočtu příspěvku Společenství pro Velké projekty, kdy je Žadatelem soukromý subjekt, je v rámci tabulky H.2.1 nutné ve formuláři žádosti na Velký projekt uvést, že příspěvek Společenství (v CZK) se stanoví jako násobek částky rozhodnutí projektu, míry spolufinancování prioritní osy a hodnoty 0,9. Takto upravený výpočet příspěvku Společenství (pouze pro soukromý subjekt), je nutné zachovat pro dodržení principu adicionality Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí v platném znění,kapitola

62 Při vyplňování oficiálního formuláře Žádosti na Velký projekt je třeba pod tabulku H.1. Rozpis nákladů uvést, že hodnoty v tabulce (H.1.) jsou uvedeny v tzv. běžných cenách tzn. se započtením inflace, oproti tomu jsou hodnoty uvedené v tabulce E.1.2. Hlavní prvky a parametry použité při finanční analýze stanoveny v tzv. stálých cenách tzn. bez započtení inflace List Výstupy do žádosti - EUR List Výstupy do žádosti - EUR slouží pro přepočet souhrnného listu výstupů ze zpracované FEA do měny EUR. Tento přepočet se provádí na základě Pokynu MF pro směnný kurz, kurzem EK 37 platným v měsíci, ve kterém je Žádost o VP předkládaná do EK, posíleným o 5 %. Tento přepočet neprovádí Žadatel, ale Řídící orgán OPŽP (MŽP). Stejně jako v listu Výstupy do žádosti CZK, je nutné vyplnit tabulku Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení s tím rozdílem, že zde musí být doplněny finanční zdroje, které odpovídají rozdílu finančních zdrojů z pohledu dofinancování projektu v EUR. Rozdíl v dofinancování projektu je způsoben zadáváním investičních nákladů v Kč a následným převodem na měnu EUR. Postup zarovnání rozdílů ze zaokrouhlení je stejný, jako v předchozí kapitole s tím rozdílem, že položka Celkové investiční náklady v tabulce H.2.2. Zdroje spolufinancování, se musí shodovat s přesností na dvě desetinná místa. Tzn. položka Celkové investiční náklady nebude červeně podbarvena a položka Zbývá dorovnat v tabulce Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlení, bude rovna -. Toto dorovnání provádí Řídící orgán. 37 Měsíční účetní kurz Evropské komise, 62

63 6 VELKÉ PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY Jedná se o projekty, které jsou svým rozsahem definovány jako tzv. Velké projekty, a které splňují podmínky 38 pro zařazení projektu do režimu Veřejné podpory (podléhají pravidlům Veřejné podpory). 39 Pro projekty, kde je výše podpory stanovena v souladu s režimem poskytování Veřejné podpory, se výše podpory stanoví dle relevantních právních předpisů pro Veřejnou podporu. Tyto předpisy jsou uvedeny/definovány v Implementačním dokumentu OPŽP, případně v relevantních dokumentech pro Veřejnou podporu ( Pro projekty, kde je výše podpory stanovena v souladu s režimem poskytování veřejné podpory se nezpracovává FA za účelem stanovení výše podpory. Nicméně u Velkých projektů 40, musí být v rámci předložení žádosti vyplněn standardní formulář žádosti o potvrzení podpory. 41 Ve standardním formuláři žádosti pro projekty v režimu Veřejné podpory jsou EK vyžadovány některé hlavní výstupy / výsledky ze zpracované analýzy nákladů a přínosů. 42 Na základě výše uvedeného je v rámci Modelu umožněno stanovit potřebné ukazatele (výstupy) z FEA pro projekty, které jsou zařazeny v režimu Veřejné podpory. Obdržené ukazatele (výsledky) může zpracovatel FEA přepsat (nakopírovat) do standardního formuláře žádosti. Postup stanovení potřebných ukazatelů (výsledků) pro projekty v režimu Veřejné podpory je uveden v kapitolách níže Zadávání dat do Modelu Velké projekty v režimu Veřejné podpory Postup vyplňování a zadávání dat do Modelu v rámci tzv. Velkých projektů v režimu veřejné podpory je shodný s postupem vyplňování Velkých projektů. Následně je pro vyplnění standardního formuláře Žádosti 43 pro Velké projekty v režimu veřejné podpory využit list Výstupy do žádosti - CZK (Žadatelem), případně Výstupy do žádosti - EUR (Řídícím orgánem). Vzhledem ke skutečnosti, že u projektů v rámci Veřejné podpory je vyžadováno doložení pouze některých hlavních výstupů / výsledků ze zpracované FEA, je proto vyplňování a zadávání dat, resp. obdržení výsledků z FEA, v některých ohledech částečně odlišné od postupu vyplňování dat v Modelu pro tzv. Velké projekty. Standardně musí být vyplněny následující listy Modelu: List Info List Investiční náklady běžné ceny List Náklady a příjmy List Zdroje financování List Ekonomická analýza List Výstup pro SFŽP 38 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 39 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 40 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 41 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXII velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 846/ Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXII velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení (ES) č. 846/2009, oddíl E analýza nákladů a přínosů. 63

64 List Výstupy do žádosti - CZK (vyplněn Žadatelem) List Výstupy do žádosti - EUR (vyplněn Řídícím orgánem) 6.2. Postup vyplňování Modelu V prvním kroku musí Zpracovatel FEA vyplnit na listu Info položku Kategorie projektu [buňka I28], více viz Kapitola 4.1. Následně musí Zpracovatel vyplnit investiční náklady projektu (celkové, nezpůsobilé) 44 na listu Investiční náklady běžné ceny více viz Kapitola 4.2. Po zadání investičních nákladů projektu je v Modelu automaticky vypočtena celková výše investičních nákladů, dle které si Zpracovatel (Žadatel) FEA stanovil, zda předloží projekt jako tzv. Individuální nebo Velký. Je - li projekt definován jako tzv. Velký projekt, vyplňuje Zpracovatel FEA na listu Info položku Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? (buňka I37). Jedná se o definování, zda projekt podléhá či nepodléhá pravidlům veřejné podpory Zde Zpracovatel musí vybrat jednu z následujících možností: Ano De minimis, Ano regionální bloková výjimka Ano GBER (regionální investiční podpora), Ano GBER podpora pro ŽP Ano Pokyny pro ŽP nebo Ne Jestliže projekt podléhá pravidlům veřejné podpory, musí Zpracovatel pro zpracovávaný Velký projekt vybrat jednu z položek Ano. Obrázek 35: List Info Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? 44 Způsobilé náklady pro projekty v režimu Veřejné podpory jsou definovány v relevantních dokumentech pro veřejnou podporu a v Implementačním dokumentu Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 64

65 Následně může Zpracovatel vyplnit data na celém listu Info více viz Kapitola 4.1. Poté musí Zpracovatel vyplnit data na listu Náklady a příjmy, více viz Kapitola 4.4 a listu Ekonomická analýza více viz Kapitola List Zdroje financování Velké projekty v režimu Veřejné podpory Specifický postup je vyžadován pouze při vyplňování (zadávání) dat na listu Zdroje financování. Nejprve musí Zpracovatel analýzy zadat všechna relevantní data do elektronického formuláře žádosti BENE-FILL. Jsou-li v elektronické žádosti korektně vyplněna potřebná data, obdrží Zpracovatel na záložce E Financování projektu tabulku finančních zdrojů projektu. Zpracovatel musí tuto tabulku doplnit tak, aby byla hodnota v položce Kontrolní součet rovna -. Z vyplněné tabulky Zpracovatel přepíše souhrnná (celková) data do Modelu v rámci sloupce H, tabulky Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory list Zdroje financování (NUTNÉ TABULKU ZOBRAZIT!!!). Zobrazení tabulky Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory Jak je patrné z obrázku níže, není standardně Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory na listu Zdroje financování, zobrazena. Obrázek 36: List Zdroje financování Veřejná podpora Pro zobrazení tabulky musí Zpracovatel označit řádek [řádky 75 a 125] a následně kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat položku Zobrazit. Obrázek 37: List Zdroje financování Veřejná podpora, zobrazení tabulek finančních toků 65

66 Jestliže Zpracovatel provedl korektně výše uvedený postup, zobrazí se následně tabulky: Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory. Veřejný subjekt. Soukromý subjekt. Obrázek 38: List Zdroje financování Veřejná podpora, tabulky finančních toků Do zobrazených tabulek Zpracovatel překopíruje získaná data z elektronické žádosti BENE-FILL, data musí být vložena do sloupce [sloupec H], tabulky Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory a jedné z relevantních tabulek Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt (v závislosti na zvolené položce Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt?, respektive položce Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? list Info ). V tabulkách Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt musí být Zpracovatelem nastavena výše procent způsobilých výdajů projektu. Na základě vyplněných procent může být následně korektně vyplněna tabulka Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL pro projekty v rámci Veřejné podpory, více viz kapitola 4.8. Zpracovatel musí následně vyplnit parametry úvěru, který bude případně Žadateli sloužit k dofinancování nákladů projektu. Detailní popis položek a vyplnění předpokládaného úvěru je uvedeno v kapitole List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - CZK slouží Zpracovateli, respektive Žadateli jako souhrnný list výstupů ze zpracované FEA. List obsahuje identické tabulky, které jsou součástí standardního formuláře žádosti, tzn. Zpracovatel analýzy, respektive osoba, která bude vyplňovat formulář žádosti, může hodnoty z tabulek uvedených na listu Výstupy do žádosti - CZK jednoduše kopírovat do identických tabulek žádosti. Vzhledem k postupům, vyplývajícím z platného Pokynu MF pro směnný kurz (viz kap. 5.1) Žadatel zpracovává a předkládá Finanční a ekonomickou analýzu a Žádost na Velké projekty v CZK! 66

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE verze 16.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

Více

Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka

Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka Model verze 16.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz

Více

Manuál k modelu odpadového hospodářství Projekt: Aktualizace modelů a manuálů FEA

Manuál k modelu odpadového hospodářství Projekt: Aktualizace modelů a manuálů FEA VZOROVÝ PŘÍKLAD MODEL ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZELENÁ LOUKA VYBUDOVÁNÍ SYSTÉMU MECHANICKO-BIOLOGICKÉ ÚPRAVY KOMUNÁLNÍHO ODPADU PŘÍLOHA 2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Více

Vzorový příklad Jádrový model přírůstkový Výstavba sběrného dvora

Vzorový příklad Jádrový model přírůstkový Výstavba sběrného dvora Vzorový příklad Jádrový model přírůstkový Výstavba sběrného dvora PŘÍLOHA 2 MODEL ZELENÁ LOUKA VÝSTAVBA SBĚRNÉHO DVORA ý příklad Model environmentálního vzdělávání (přírůstkový) trukce environmentálního

Více

MANUÁL PRO VÝPOČET CITLIVOSTNÍ ANALÝZY PRO NÁSTROJE FEA

MANUÁL PRO VÝPOČET CITLIVOSTNÍ ANALÝZY PRO NÁSTROJE FEA MANUÁL PRO VÝPOČET CITLIVOSTNÍ ANALÝZY PRO NÁSTROJE FEA MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 duben

Více

Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Zelená louka

Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Zelená louka Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Zelená louka MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOV Model verze 18.0 (LIV. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz,

Více

Závazná osnova zprávy k FA/FEA Vodohospodářský model - Zelená louka

Závazná osnova zprávy k FA/FEA Vodohospodářský model - Zelená louka Závazná osnova zprávy k FA/FEA Vodohospodářský model - Zelená louka PŘÍLOHA 1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o

Více

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE Model verze 14.1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz,

Více

Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka

Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka Model verze 17.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz

Více

Manuál pro Jádrový model Přírůstkový

Manuál pro Jádrový model Přírůstkový Manuál pro Jádrový model Přírůstkový Model verze 18.0 (XLV. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800

Více

MANUÁL MODEL ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZELENÁ LOUKA. Model verze 17.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

MANUÁL MODEL ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZELENÁ LOUKA. Model verze 17.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR MANUÁL MODEL ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZELENÁ LOUKA Model verze 17.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800

Více

VZOROVÝ PŘÍKLAD- MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE ROZŠÍŘENÍ PLYNOVODNÍ SÍTĚ PŘÍLOHA 2. Manuál k Modelu plošné plynofikace Příloha 2

VZOROVÝ PŘÍKLAD- MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE ROZŠÍŘENÍ PLYNOVODNÍ SÍTĚ PŘÍLOHA 2. Manuál k Modelu plošné plynofikace Příloha 2 VZOROVÝ PŘÍKLAD- MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE ROZŠÍŘENÍ PLYNOVODNÍ SÍTĚ PŘÍLOHA 2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o

Více

MANUÁL MODEL ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

MANUÁL MODEL ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ MANUÁL MODEL ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Model verze 14.1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500

Více

Manuál Energetický model Přírůstkový

Manuál Energetický model Přírůstkový Manuál Energetický model Přírůstkový Model verze 17.0 (L. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260

Více

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání Zelená louka Výstavba environmentálního centra za účelem vzdělávání

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání Zelená louka Výstavba environmentálního centra za účelem vzdělávání Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání Zelená louka Výstavba environmentálního centra za účelem vzdělávání PŘÍLOHA 2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz,

Více

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA. Model verze 16.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA. Model verze 16.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Model verze 16.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz,

Více

Manuál Energetický model Zelená louka

Manuál Energetický model Zelená louka Manuál Energetický model Zelená louka Model verze 17.0 (L. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800

Více

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ Model verze 16.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz,

Více

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání - Přírůstkový Rekonstrukce environmentálního centra

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání - Přírůstkový Rekonstrukce environmentálního centra Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání - Přírůstkový Rekonstrukce environmentálního centra PŘÍLOHA 2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz

Více

MANUÁL JÁDROVÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

MANUÁL JÁDROVÝ MODEL ZELENÁ LOUKA MANUÁL JÁDROVÝ MODEL ZELENÁ LOUKA verze 15.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz,

Více

Manuál pro Jádrový model Zelená louka

Manuál pro Jádrový model Zelená louka Manuál pro Jádrový model Zelená louka MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ Model verze 18.0 (XLV., XLIX., L. a LVIII. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz,

Více

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA Model verze 16.1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 září

Více

Vzorový příklad pro Jádrový model - Zelená louka výstavba sběrného dvora

Vzorový příklad pro Jádrový model - Zelená louka výstavba sběrného dvora Vzorový příklad pro Jádrový model - Zelená louka výstavba sběrného dvora PŘÍLOHA 2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce

Více

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání (přírůstkový) Rekonstrukce environmentálního centra

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání (přírůstkový) Rekonstrukce environmentálního centra Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání (přírůstkový) Rekonstrukce environmentálního centra PŘÍLOHA 2 ý příklad Model environmentálního vzdělávání (přírůstkový) trukce environmentálního centra

Více

Vzorový příklad Energetický model (zelená louka)

Vzorový příklad Energetický model (zelená louka) Vzorový příklad Energetický model (zelená louka) Kotel na biomasu MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800

Více

Model pro zpracování finanční analýzy projektů pro prioritní osu 1 Operačního programu Životní prostředí ( ) Identifikace Žadatele a projektu

Model pro zpracování finanční analýzy projektů pro prioritní osu 1 Operačního programu Životní prostředí ( ) Identifikace Žadatele a projektu Model pro zpracování finanční analýzy projektů pro prioritní osu 1 Operačního programu Životní prostředí (2007 2013) Identifikace Žadatele a projektu Žadatel: Město Mníšek pod Brdy Název projektu: Mníšek

Více

MANUÁL PRO VÝPOČET CITLIVOSTNÍ ANALÝZY PRO PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY

MANUÁL PRO VÝPOČET CITLIVOSTNÍ ANALÝZY PRO PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY MANUÁL PRO VÝPOČET CITLIVOSTNÍ ANALÝZY PRO PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY Verze I. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce

Více

Manuál pro Model Provozní ztráty pro projekty v PO 7

Manuál pro Model Provozní ztráty pro projekty v PO 7 Manuál pro Model Provozní ztráty pro projekty v PO 7 Model verze 22.0 (LXV.výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce

Více

Model environmentálního vzdělávání Výstavba environmentálního centra za účelem vzdělávání

Model environmentálního vzdělávání Výstavba environmentálního centra za účelem vzdělávání Model environmentálního vzdělávání Výstavba environmentálního centra za účelem vzdělávání PŘÍLOHA 2 ENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VÝSTAVBA ÍHO CENTRA ZA ÚČELEM VZDĚLÁVÁNÍ ý příklad Model environmentálního vzdělávání

Více

Vzorový příklad Model plošné plynofikace rozšíření plynovodní sítě PŘÍLOHA 2 ZŠÍŘENÍ PLYNOVODNÍ SÍTĚ

Vzorový příklad Model plošné plynofikace rozšíření plynovodní sítě PŘÍLOHA 2 ZŠÍŘENÍ PLYNOVODNÍ SÍTĚ Vzorový příklad Model plošné plynofikace rozšíření plynovodní sítě PŘÍLOHA 2 ZŠÍŘENÍ PLYNOVODNÍ SÍTĚ OSNOVA 1 CHARAKTERISTIKA PROJEKTU... 3 2 VSTUPNÍ ÚDAJE PROJEKTU... 3 3 POSTUP PŘI VYPLŇOVÁNÍ A ŘEŠENÍ

Více

ZÁVAZNÉ POKYNY PRO ŽADATELE OP ŽP A DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE PRO KONEČNÉ PŘÍJEMCE. verze ke dni 3.9.2007

ZÁVAZNÉ POKYNY PRO ŽADATELE OP ŽP A DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE PRO KONEČNÉ PŘÍJEMCE. verze ke dni 3.9.2007 ZÁVAZNÉ POKYNY PRO ŽADATELE OP ŽP A DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE PRO KONEČNÉ PŘÍJEMCE verze ke dni 3.9.2007 OBSAH: 1 Obecná upřesnění příloh k Formuláři žádosti (vydání Rozhodnutí a uzavření Smlouvy)... 2 1.1

Více

Manuál pro Model Provozní ztráty pro projekty v PO 4 a PO 6

Manuál pro Model Provozní ztráty pro projekty v PO 4 a PO 6 Manuál pro Model Provozní ztráty pro projekty v PO 4 a PO 6 Model verze 20.0 (LVIII.výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro

Více

Výzva č. 5/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory

Výzva č. 5/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory Výzva č. 5/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního

Více

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL Model verze 14.1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

Více

SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Část 3: Finanční a ekonomická analýza infrastrukturních projektů projekty fondů EU 2007-2013 Základy teorie

Více

MANUÁL VODOHOSPODÁŘSKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

MANUÁL VODOHOSPODÁŘSKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu MANUÁL VODOHOSPODÁŘSKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA VERZE 14.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO

Více

Vzorový příklad Vodohospodářský model Historická data

Vzorový příklad Vodohospodářský model Historická data Vzorový příklad Vodohospodářský model Historická data PŘÍLOHA 2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260

Více

MANUÁL MODEL PROVOZNÍ ZTRÁTY PRO OBLAST ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

MANUÁL MODEL PROVOZNÍ ZTRÁTY PRO OBLAST ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MANUÁL MODEL PROVOZNÍ ZTRÁTY PRO OBLAST ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ verze 15.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace:

Více

1 ÚVOD Účel Manuálu a použití Modelu MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP... 7

1 ÚVOD Účel Manuálu a použití Modelu MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP... 7 OSNOVA 1 ÚVOD... 4 1.1. Účel Manuálu a použití Modelu... 4 2 MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP... 7 2.1. Finanční model (FM)... 7 2.2. Vyrovnávací nástroj (VN)... 7 2.3. Model finanční a ekonomické analýzy

Více

ZPRÁVA K FINANČNÍ ANALÝZE

ZPRÁVA K FINANČNÍ ANALÝZE ZPRÁVA K FINANČNÍ ANALÝZE 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název projektu: Skupinový vodovod pro obce Přerov nad Labem, Semice a Bříství Identifikace Žadatele: Mikroregion Polabí Husovo náměstí 23 289 22 Lysá nad

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz. Rozhodnutí ministra_kubíčková.pdf OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz. Rozhodnutí ministra_kubíčková.pdf OBSAH ROČNÍK XXV listopad 2015 ČÁSTKA 10 VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz Rozhodnutí ministra_kubíčková.pdf OBSAH SMĚRNICE A DODATKY Směrnice MŽP č. 4/2015..1 Dodatek č. 5 ke Směrnici MŽP

Více

PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2

PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2 PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2 1. Způsobilé výdaje Způsobilé výdaje musí být vynaloženy na stanovený účel a v rámci období

Více

PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2

PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2 PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2 1. Způsobilé výdaje Způsobilé výdaje musí být vynaloženy na stanovený účel a v rámci období

Více

Vzorový příklad Energetický model (přírůstkový) Rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu

Vzorový příklad Energetický model (přírůstkový) Rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu Vzorový příklad Energetický model (přírůstkový) Rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz

Více

k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti.

k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti. LXI. výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu

Více

1 ÚVOD Účel manuálu a použití Modelu MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP... 7

1 ÚVOD Účel manuálu a použití Modelu MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP... 7 OSNOVA 1 ÚVOD... 4 1.1. Účel manuálu a použití Modelu... 4 2 MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP... 7 2.1. Finanční model (FM)... 7 2.2. Vyrovnávací nástroj (VN)... 7 2.3. Model finanční a ekonomické analýzy

Více

Způsobilé výdaje. Prosím o konkretizaci uznatelných výdajů v návaznosti na standardy účetnictví. Výše režie a její náplň.

Způsobilé výdaje. Prosím o konkretizaci uznatelných výdajů v návaznosti na standardy účetnictví. Výše režie a její náplň. Způsobilé výdaje Musí být ve finančním plánu projektu vykázány všechny výdaje spojené s projektem? Např. předložený projekt bude za cca 500 mil CZK. V průběhu přípravy projektu bude zaplaceno cca 1,5 mil

Více

Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 26

Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 26 rozpočet musí být stvrzen zpracovatelem rozpočtu a ověřen žadatelem. Na takovýto rozpočet bude SFŽP ČR pohlížet jako na rozpočet v běžných cenách a údaje z něj budou použity jako vstupy do formuláře žádosti,

Více

Příloha č. 8 PPŽP Metodika způsobilých výdajů pro ROP SV

Příloha č. 8 PPŽP Metodika způsobilých výdajů pro ROP SV Příloha č. 8 PPŽP Metodika způsobilých výdajů pro ROP SV Účinnost: 31. 1. 2011 Verze č. 13.0 ~ 1 ~ OBSAH 1. Obecná pravidla způsobilosti výdajů... 2 1.1. Vymezení základních pojmů... 3 2. Dokladování způsobilých

Více

5 6 6 7 9 12 12 16 19 20 20 24 24 2 26 30 30 31 32 32 33 38 39 40 41 41 41 41 42 45 45 45 46 48 52 52 52 52 52 3 53 54 54 54 54 56 58 59 60 60 62 63 63 63 4 Kapitola 1.2 Finanční analýza přejmenována na

Více

Názorný příklad vyplnění VH model ZELENÁ LOUKA Výstavba nové kanalizace a ČOV

Názorný příklad vyplnění VH model ZELENÁ LOUKA Výstavba nové kanalizace a ČOV OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Názorný příklad vyplnění VH model ZELENÁ LOUKA Výstavba nové kanalizace

Více

Výzva č. 3/2016 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory

Výzva č. 3/2016 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory Výzva č. 3/2016 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního

Více

Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Rozhodnutí o poskytnutí dotace Rozhodnutí o poskytnutí dotace Poskytovatel Ministerstvo životního prostředí Identifikační číslo EDS : 115D222006139 Vršovická 1442/65 100 10 Praha 10 Identifikační číslo EIS : reg.c. IS SFZP 14203373

Více

Vzorový příklad provozní ztráta OH výstavba sběrného dvora

Vzorový příklad provozní ztráta OH výstavba sběrného dvora Vzorový příklad provozní ztráta OH výstavba sběrného dvora PŘÍLOHA 2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800

Více

PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2

PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2 PŘÍLOHA č. 14a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI Výklad pravidel způsobilosti výdajů Prioritní osy 1 a 2 Verze č. 4.5 Účinnost od 1. 9. 2015 SEZNAM ZMĚN Část Změny v textu oproti verzi 4.4 Kap.

Více

RUKOVĚŤ ÚSPĚŠNÉHO ŽADATELE V RÁMCI VÝZVY 06

RUKOVĚŤ ÚSPĚŠNÉHO ŽADATELE V RÁMCI VÝZVY 06 RUKOVĚŤ ÚSPĚŠNÉHO ŽADATELE V RÁMCI VÝZVY 06 v rámci INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU pro prioritní osu 2 Oblasti intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě VÝZVA ČÍSLO 06 KOMTINUÁLNÍ ROZVOJ SLUŽEB

Více

MANUÁL K FINANČNÍMU MODELU. verze II.0.8 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

MANUÁL K FINANČNÍMU MODELU. verze II.0.8 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR MANUÁL K FINANČNÍMU MODELU VERZE 2 verze II.0.8 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 duben 2010

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y -09 P01 V 16 V 223 1.0 4 V 16 V 223 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální

Více

Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod

Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod Pro projekt s názvem: Prioritní osa: Oblast podpory Číslo projektu: kód dle vyhl. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu

Více

PŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE

PŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE Ministerstvo pro místní rozvoj PŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE pro program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 1. vydání 10. října 2008 Obsah 1. Úvod...2 2.

Více

Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod

Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod Pro projekt s názvem: Prioritní osa: Oblast podpory Číslo projektu: kód dle vyhl. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA (OBECNÝ NÁVOD)

METODICKÁ PŘÍRUČKA (OBECNÝ NÁVOD) METODICKÁ PŘÍRUČKA (OBECNÝ NÁVOD) PRO ŽADATELE O DOTACI K VYPRACOVÁNÍ ANALÝZY SPOLEČENSKÉ NÁVRATNOSTI INVESTICE (SROI) PRO ŽADATELE O DOTACI Z NÁRODNÍHO PROGRAMU PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU PROGRAM: NÁRODNÍ

Více

Výzva 02_16_019 Excelentní výzkum

Výzva 02_16_019 Excelentní výzkum Výzva 02_16_019 Excelentní výzkum Nejčastěji kladené dotazy Obecné dotazy 1) Definice výzkumného centra Termín výzkumné centrum je definován v Pravidlech pro žadatele a příjemce specifická část, kde je

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 45 V 34 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Doklady požadované k Formuláři žádosti o podporu v Operačním programu Životní prostředí

Doklady požadované k Formuláři žádosti o podporu v Operačním programu Životní prostředí Příloha č. 1 k č. j. 3405/M/11, 55257/ENV/11 Doklady požadované k Formuláři žádosti o podporu v Operačním programu Životní prostředí Doklady, které jsou poţadovány jako přílohy k Formuláři ţádosti o podporu

Více

Studie proveditelnosti analýza nákladů a přínosů

Studie proveditelnosti analýza nákladů a přínosů Studie proveditelnosti analýza nákladů a přínosů Datum: Místo: Prezentuje: 21. 8. 2008 ÚRR Ing. Kateřina Hlostová Osnova Základní SP 1. Obsah 2. Úvodní informace 3. Strukturované vyhodnocení projektu 4.

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 26 V 311 Jesenicko 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu

Více

Otázky a odpovědi. k dotačnímu titulu

Otázky a odpovědi. k dotačnímu titulu Otázky a odpovědi k dotačnímu titulu Podpora sociálních služeb dle 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, pro rok 2015 Plzeňský kraj (18. 12. 2015) Čl. V., odst.

Více

Příloha č. 1B k č. j.: 4715/M/14, 66766/ENV/14

Příloha č. 1B k č. j.: 4715/M/14, 66766/ENV/14 Příloha č. 1B k č. j.: 4715/M/14, 66766/ENV/14 Doklady požadované k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace/rozhodnutí o poskytnutí dotace (změna) a ke Smlouvě o poskytnutí podpory/dodatku ke Smlouvě o poskytnutí

Více

Vzorový příklad Energetický model přírůstkový rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu PŘÍLOHA 2

Vzorový příklad Energetický model přírůstkový rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu PŘÍLOHA 2 Vzorový příklad Energetický model přírůstkový rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu PŘÍLOHA 2 OSNOVA 1 CHARAKTERISTIKA PROJEKTU... 3 2 VSTUPNÍ ÚDAJE PROJEKTU... 3 3 POSTUP PŘI VYPLŇOVÁNÍ

Více

Žádost o poskytnutí podpory

Žádost o poskytnutí podpory Žádost o poskytnutí podpory z Název projektu Žadatel Žádost o poskytnutí podpory Operační program Životní prostředí, výzva č. 28. výzva OPŽP Identifikační číslo projektu 16471198 Kraj realizace Pelechovská

Více

vrarrsc KUHSP38SI6YL IČ: 00020729 IČ: 70890692 Smluvní strany

vrarrsc KUHSP38SI6YL IČ: 00020729 IČ: 70890692 Smluvní strany _ KUHSP38SI6YL ; MíY- \\ ANYKí l /Sk', '.'Jt.-Z. fvrajsk- " a\m.''t,!.-,-. «. vrarrsc Státní fond životního prostředí České republiky se sídlem Kaplanova 1931/1,148 00 Praha 11 Smluvní

Více

SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE

SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE SPECIFICKÝ CÍL 2.4: ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A CELOŽIVOTNÍ UČENÍ KOLOVÁ VÝZVA Č. 15

Více

Výzva č. 8/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory

Výzva č. 8/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory Výzva č. 8/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního

Více

Česká republika MINISTERSTVO FINANCÍ

Česká republika MINISTERSTVO FINANCÍ Česká republika MINISTERSTVO FINANCÍ Letenská 15, 118 10 Praha 1 Tel.: 257 041 111 Fax: 257042609 IČO 00006947 V Praze dne 30. prosince 2015 Č. j.: MF- 57876/2015/6602-1 Věc: Výzva více zájemcům o veřejnou

Více

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA)

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) verze 4.03 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 4.01

Více

Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory

Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního

Více

Kmenové údaje. Všeobecně

Kmenové údaje. Všeobecně Kmenové údaje Všeobecně V této podnabídce kmenových dat naleznete takové programy, které mají přímý vliv na účetní zpracování klienta v EURO-FIBu. Zde provedená nastavení/ zadání se projeví jak v dalších

Více

Žádost o poskytnutí podpory

Žádost o poskytnutí podpory Žádost o poskytnutí podpory z Název projektu Žadatel Žádost o poskytnutí podpory Operační program Životní prostředí, výzva č. 5. výzva OPŽP zdravotního střediska Líbeznice Identifikační číslo projektu

Více

Přílohy II. Petr J. Kalaš v.r. ministr životního prostředí

Přílohy II. Petr J. Kalaš v.r. ministr životního prostředí Přílohy II Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR na opatření v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití

Více

SPOLE NÁ PRAVIDLA ZP SOBILOSTI. Programu EÚS Rakousko - eská republika 2007-2013 CCI Nr. 2007 CB1 63 PO 002

SPOLE NÁ PRAVIDLA ZP SOBILOSTI. Programu EÚS Rakousko - eská republika 2007-2013 CCI Nr. 2007 CB1 63 PO 002 Gemeinsam mehr erreichen. Spole n dosáhneme více. SPOLE NÁ PRAVIDLA ZP SOBILOSTI Programu EÚS Rakousko - eská republika 2007-2013 CCI Nr. 2007 CB1 63 PO 002 verze schválená Monitorovacím výborem dne 1.

Více

SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE

SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE SPECIFICKÝ CÍL 4.2: POSÍLENÍ KAPACIT KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ ŘÍDÍCÍCH A ADMINISTRATIVNÍCH

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST ZVLÁŠTNÍ ČÁST

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST ZVLÁŠTNÍ ČÁST Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídící orgán OP PIK PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

Více

Příloha 2 Pokyny pro žadatele o podporu v rámci 3. výzvy dle příloh V směrnice Program podpory vodohospodářských aktivit

Příloha 2 Pokyny pro žadatele o podporu v rámci 3. výzvy dle příloh V směrnice Program podpory vodohospodářských aktivit Příloha 2 Pokyny pro žadatele o podporu v rámci 3. výzvy dle příloh V směrnice Program podpory vodohospodářských aktivit 1 SEZNAM ZKRATEK ČR MŽP OPŽP SFŽP ČR Česka republika Ministerstvo životního prostředí

Více

MS2014+ Modul CBA Ekonomika projektu https://mseu.mssf.cz

MS2014+ Modul CBA Ekonomika projektu https://mseu.mssf.cz MS2014+ Modul CBA Ekonomika projektu https://mseu.mssf.cz 1 PROGRAM Rozpočet projektu Finanční plán projektu Modul CBA Základní nastavení a operace Ekonomická analýza projektu Vazba CBA na Žádost o dotaci

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE. Verze 1.8

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE. Verze 1.8 PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE Verze 1.8 Verze 1.8 Příručky pro žadatele a příjemce Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod, schválená dne 5. 9. 2008, je účinná pro výzvy vyhlašované od tohoto

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Řízená kopie elektronická Verze 5.02 Účinnost od 2.5.2014 Počet stran: 74 Počet příloh: 8 Ověřil: Ing. Vladimír Gelnar Schválil: Mgr. Kateřina Dostálová,

Více

73. výzva Ministerstva životního prostředí

73. výzva Ministerstva životního prostředí Číslo výzvy v MS 2014+: 05_17_073 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_73. výzva PO1, SC 1.2, kolová 73. výzva Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH. 3. Dodatek č. 15 ke Směrnici MŽP č. 6/2010 o poskytování

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH. 3. Dodatek č. 15 ke Směrnici MŽP č. 6/2010 o poskytování VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz ROČNÍK XIII, ČERVENEC 2013, ČÁSTKA 7 OBSAH 1. Dodatek č. 2 ke Směrnici MŽP č. 7/2010 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního

Více

Podpora ze zdrojů SFŽP ČR pro zařízení na využití biomasy

Podpora ze zdrojů SFŽP ČR pro zařízení na využití biomasy Podpora ze zdrojů SFŽP ČR pro zařízení na využití biomasy Dr. Blanka Veltrubská SFŽP ČR, KP České Budějovice Státní fond životního prostředí ČR, Olbrachtova 2006/9, 140 21 Praha 4 www.sfzp.cz www.opzp.cz

Více

Příručka pro příjemce podpory. k ukončování OPPP

Příručka pro příjemce podpory. k ukončování OPPP Příručka pro příjemce podpory k ukončování Praha, září 2008 Obsah 1 Realizace projektu...3 1.1 Zahájení realizace projektu uznatelnost nákladů...3 1.2 Povinnosti žadatele při zahájení realizace projektu...3

Více

JIHOČESKÝ KRAJ. DOTAČNÍ PROGRAM (administrovaný Odborem evropských záležitostí)

JIHOČESKÝ KRAJ. DOTAČNÍ PROGRAM (administrovaný Odborem evropských záležitostí) JIHOČESKÝ KRAJ DOTAČNÍ PROGRAM (administrovaný Odborem evropských záležitostí) PRIORITNÍ OSA KVALITNÍ INFRASTRUKTURA, SLUŽBY, PROSTŘEDÍ A SPOLUPRÁCE PRO POSILOVÁNÍ ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI PODPORA MUZEÍ A GALERIÍ

Více

Vyhlašovatel. JIHOMORAVSKÝ KRAJ Odbor regionálního rozvoje

Vyhlašovatel. JIHOMORAVSKÝ KRAJ Odbor regionálního rozvoje Vyhlašovatel JIHOMORAVSKÝ KRAJ Odbor regionálního rozvoje ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST (DÁLE JEN OP VK ) vyhlašuje 6. KOLO VÝZVY k předkládání projektových

Více

Příručka pro hodnotitele

Příručka pro hodnotitele Příručka pro hodnotitele Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Programové období 2014 2020 VERZE: 1 DATUM PLATNOSTI: VYDAL: Řídicí orgán OP VVV DATUM ÚČINNOSTI: 24. září 2015 Dnem zveřejnění na webových

Více

Výzva k předkládání žádostí o podporu

Výzva k předkládání žádostí o podporu Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor realizace programů ESF - veřejná správa a sociální inovace vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního

Více

SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE

SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE SPECIFICKÝ CÍL 2.4: ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A CELOŽIVOTNÍ UČENÍ KOLOVÁ VÝZVA Č. 14

Více

Metodický pokyn č. 37. k úpravě sledování a evidence projektů generujících příjmy

Metodický pokyn č. 37. k úpravě sledování a evidence projektů generujících příjmy Metodický pokyn č. 37 k úpravě sledování a evidence projektů generujících příjmy Účinnost od: 1. 6. 2011 ~ 1 ~ Metodický pokyn č. 37 Metodický pokyn č. 37 Řídícího orgánu Regionálního operačního programu

Více

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA)

METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI A EKONOMICKÉ ANALÝZY (CBA) verze 4.00 Tento metodický pokyn je zpracován v návaznosti na přílohu

Více

Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013

Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013

Více

Část B Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova platné pro 13. kolo příjmu žádostí

Část B Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova platné pro 13. kolo příjmu žádostí Část B Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova platné pro 13. kolo příjmu žádostí Opatření I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost 1. Popis opatření Opatření

Více