Finsko. (systém vzděláván í zaměřený na odborné školství)

Transkript

1 Markéta Tichá 3. ročník M Pg Srovnávací pedagogika Finsko (systém vzděláván í zaměřený na odborné školství) Všeobecné informace o Finsku Finko řadíme mezi tzv. severské či skandinávské země, přestože na Skandinávském poloostrově leží jen jeho severní část. Sousedními zeměmi jsou Norsko, Švédsko a Rusko. Hlavním městem jsou Helsinky. Rozloha země činí km 2 (čtyřikrát větší než ČR), což je šestá největší evropská země. Rozloha se navíc každým rokem zvětšuje v důsledku zvedání pevninské desky. Celá čtvrtina země leží za severním polárním kruhem. Země má přibližně 5,2 mil. obyvatel (hustota zalidnění činí 17 ob/km 2 ). Úředním jazykem je finština a švédština 1. Zároveň se po celé zemi učí na školách angličtina, není tedy problém se anglicky domluvit. 11 % obyvatel je vysokoškolsky vzdělaných, 86 % vyznává protestantské náboženství (lutheránství). V minulosti vedlo Finsko války se Švédskem i Ruskem, snažilo se však získat vlastní autonomii. Ve 13. století se stalo vévodstvím, roku 1581 pak velkovévodstvím patřícím pod Švédsko. Roku 1812 bylo připojeno k Rusko, postupně se snažilo osamostatňovat (1863 finština jako úřední jazyk za cara Alexandra II. dodnes je velmi ceněn), což car ke konci 19. století 1 Švédsky mluví 6 % obyvatel žijících především u jižního a západního pobřeží a obyvatelé provincie Älendy. 1

2 zatrhl a plná autonomie byla umožněna až roku 1917 po pádu Ruska. Po následující občanské válce a pokusu o ustavení monarchie se roku 1919 stává republikou. Od roku 1995 je Finsko členem Evropské unie. V čele republiky stojí president volený přímou volbou na dobu šesti let. Parlament je jednokomorový s 200 členy volenými na 4 roky, vláda čítá 18 členů. V politice se hodně angažují také ženy (roku 1906 jako první v Evropě zde získaly volební právo), najdeme je i ve vládě, současnou hlavou státu (od roku 2000) je také žena (Tarja Halonen). Země je rozdělena do 5 krajů (provincií), v čele každého z nich je hejtman. Kraje jsou: Jižní Finsko (největší co do počtu obyvatel, sídelní město Hämeenlina), Západní Finsko (sídelní město Turku), Východní Finsko (sídelní město Mikkeli), Oulu (sídelní město Oulu) a Laponsko (největší co do rozlohy, sídelní město Rovaniemi). Šestou částí Finska je souostroví Älendy, což je oblast zcela autonomní, s vlastním parlamentem, zemským sněmem a samosprávou. Povrch Finska je rovinatý, ale najde se tu také mnoho hornatých míst (nejvyšší hora Haltiantunturi měří 1324 m). Průměrná roční teplota je v každém období nižší než u nás. 4 % území zaujímají národní parky (29), přísné přírodní rezervace (19), jiné specifické rezervace (34) a chráněná rašeliniště (173). V jednotlivých oblastech je rozvinutý rybolov, lesnictví, papírenství, zemědělství, mlékárenství a průmysl. Země lesů a jezer tak se Finsku někdy říká. Není to náhodou, protože lesy a více než 188 tisíc jezer pokrývá převážnou část území. Příroda je podobná té v České republice, ale čím více na sever, tím se pro nás stává exotičtější. Školství všeobecně Ve Finsku je za výchovu a vzdělávání zodpovědný stát. Všechny instituce (včetně soukromých) tedy dostávají prostředky od státu. Vzdělávací zařízení jsou: předškolní vzdělávání: centra denní péče (day care centres) základní vzdělávání: souhrnné školy (comprehensive schools) střední vzdělávání: všeobecné vzdělávací pokračovací školy (general upper secondary schools), odborné pokračovací školy (vocational upper secondyry schools) vyšší vzdělávání: vysoké školy (univerzity), zařízení neuniverzitního vyššího vzdělávání Př edškolní vzděláván í Účastnit se předškolního vzdělávání není povinné, přesto jej 96 % dětí navštěvuje. V roce 2000 bylo vytvořeno nové kurikulum pro předškolní vzdělávání. Jestli bude dítě školku navštěvovat záleží na místních autoritách a rodičích. Šestileté děti mají zaručeno 700 hodin péče ročně a zdarma. Účelem je připravit děti na školní život (naučit je určitá fakta a zručnosti). Učitelé Učitelé souhrnných i pokračovacích škol musí být vysokoškolsky vzdělaní. Studium trvá 5 až 6 let. Požadavky ke kvalifikaci jsou stanoveny do malých detailů. 2

3 Hudba a umění Hudba a umění mají ve Finsku dlouhou tradici. Mnoho dětí tedy navštěvuje několikrát týdně po škole instituce, které zabezpečují jejich výuku. I ve škole je výuce uměleckých předmětů věnována velká pozornost. Souhrnné školy Jsou to povinné školy, které trvají celkem 9 let a jsou rozděleny na dva stupně (první stupeň: třída; druhý stupeň: třída). Školu začínají děti navštěvovat v roce, kdy dovrší 7 let věku. Docházku je možné začít o rok dříve či později, podle zralosti dítěte. Ročně tak do školy nastoupí na žáků. Vyučování, školní potřeby a jedno teplé jídlo denně mají děti na všech školách zdarma. Pro žáky z míst vzdálenějších pěti kilometrů od školy je zařízena doprava. Některé školy mají méně než 10, jiné více než 900 žáků. Celkem je ve Finsku okolo souhrnných škol. Na prvním stupni vyučuje všechny předměty jeden učitel a žáci dostávají jen slovní hodnocení. Na druhém stupni (7. 9. třída) vyučuje každý předmět jiný, specializovaný, učitel, hodnotí se známkami, vysvědčení dostávají žáci dvakrát v roce (190 dní školního roku je rozděleno na podzimní a zimní období). Zvláštností je, že kromě mateřského jazyka se žáci učí dvěma cizím jazykům (angličtině a jednomu dle vlastního výběru a možností školy). Některé školy se také mohou profilovat v určité oblasti (jazyky, matematika, přírodní vědy, sport, hudba a umění). Aktuálním cílem finského školního systému je zavedení odpolední péče pro děti a mládež, protože školy končí většinou ve 14,00 hod. Péči by měli zabezpečovat především nezávislé instituce. Všeobecně vzdělávací pokračovací školy (gymnázia) Gymnázia se mohou profilovat v určitých směrech, stejně jako školy souhrnné. Docházka na těchto školách činí přibližně 3 roky. Může to být ovšem i více, nebo méně. Studium je totiž navrhnuto do 75 kurzů, z nichž 45 až 49 je povinných. Studenti tedy nejsou uzavřeni ve skupině svých vrstevníků, ale navštěvují jednotlivé kurzy tak, jak jim to vyhovuje a je umožněno studijním plánem. Vyučování probíhá v blocích, jeden blok trvá šest týdnů a je ukončen zkouškovým týdnem. Studenti si vytváří pětkrát do roka vlastní plán výuky, jehož základem je povinná část. Studium je ukončeno maturitní zkouškou, která se skládá z testu mateřského jazyka (finština, švédština, sámi laponština), druhého úředního jazyka (finština nebo švédština), prvního cizího jazyka a matematiky nebo jiného hlavního předmětu. Poslední zkouškou je test z několika skupin předmětů (náboženství a etika; psychologie a filozofie; historie a občanská výchova; fyzika, chemie, biologie a zeměpis). Zkouška z matematiky a cizího jazyka má dvě úrovně (alespoň jeden musí být zvolen na vyšší úrovni). Je také možné maturovat kromě povinného cizího jazyka i z jiného cizího jazyka. Maturitní zkouška je vstupenkou na vysokou školu. Odborné pokračovací školy Odborné školy jsou ve Finsku velmi rozšířené. Vytváří se jejich úzká spolupráce s praxí, 3

4 kterou se snaží stále rozšiřovat. Na těchto školách se vzdělávají studenti v 75 kvalifikacích. Cesta k odbornému vzdělání trvá 3 roky, je utvářeno pro absolventy souhrnných škol a směřují k základní odborné kvalifikaci. V každém roce studia jsou nabízeny předměty vhodné pro budoucí další vzdělávání, s možností získání maturity, podmínky pro vysokoškolské studium. Vyšší vzdělávání Vyšší vzdělávání je poskytováno na univerzitách a odborných školách (tzv. polytechnics). Obě jsou na stejné úrovni a najdeme je po celé zemi. Snaží se tak zajistit, aby každý perspektivní student dostal vzdělávací příležitost bez ohledu na to, kde bydlí. Ročně jsou otvírány vysoké školy pro 68,4 % studentů dané věkové skupiny, z toho pro 31,4 % studentů otevírají univerzity a 37 % polytechniky. Univerzity spoléhají na spojení s výzkumem. Jejich základní záměr je účastnit se vědeckých výzkumů a v návaznosti na něj opatřit vysokoškolské vzdělání. Studenti mohou získat nižší (bakalářský) nebo vyšší (magisterský) akademický titul a samozřejmě další akademické vzdělání (doktorát), se standardní délkou studia jako u nás. Školy také otevírají programy pro celoživotní učení a vzdělávání učitelů. Ve Finsku je 20 univerzit (10 několikafakultních, 3 technologické, 3 ekonomické a obchodní administrativy, 4 umělecké). Ministersvo obrany zřídilo speciální Školu národní obrany. Pro přijetí je rozhodující přijímací zkouška a jestli se student vejde do počtu (míst je omezený počet). Nejžádanější obory jsou technické, humanitní a přírodovědné, nejméně žádané je výtvarné umění, herectví a tanec a veterinární studia. Polytechniky můžeme nazvat regionálními vysokoškolskými institucemi, které poskytují odborné zázemí v mnoha oblastech lidské činnosti. Snaží se o propojení s praxí, světem práce. Udělují tituly vysokoškolského typu s profesním důrazem. Studium trvá 3,5 až 4,5 roku. Také ony poskytují všechny formy a stupně vysokoškolského vzdělání, včetně nejrůznějších kurzů. Zvláštní školy Ve Finsku je jen málo žáků s vadami učení, většinou zůstávají na normálních školách, kde kromě klasického vyučování absolvují zvláštní výuku. Přesto několik zvláštních škol (odborných) existuje. Studium v oblasti práce s mládeží Univerzita Tampere nabízí vzdělávací program práce s mládeží v rámci společenských věd. Na fakultách vychovatelských věd je možné složit vyšší zkoušky a získat titul magistra vychovatelských věd se zaměřením na výchovu mládeže. Také na technických vysokých školách existují čtyřleté programy práce s mládeží a volnočasové aktivity. Studentská finanční pomoc Studenti mohou získat peníze ze studijních grantů, studijních grantů pro dospělé, fondu podpory bydlení a státem garantovanou půjčku. Zajišťovány jsou i další sociální podpory a příspěvky na jídlo. 4

5 Vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých je jednou z finských priorit. Ročně se všech programů tohoto vzdělávání účastní na milión lidí. Instituce poskytují tyto služby jsou: univerzity, polytechniky, soukromé i státní nižší odborné školy, vzdělávací centra dospělých, letní univerzity, vyšší sekundární školy pro dospělé, studijní centra, sportovní instituce a hudební školy. Stát na ně přispívá, někde si ale studenti musí vzdělání platit. Snaha ovšem je, aby byly poplatky co nejmenší. Boloňský proces Finsko se spolu s dalšími 28 evropskými zeměmi zavázalo k vytvoření prostupného vysokého školství. Základní body dohody jsou: transparentní a srovnatelné stupně vzdělání (kreditní systém, uznávání diplomů), jednotná struktura vzdělávacích stupňů (bakalář, magistr, doktor), organizace do kreditového systému, zvýšení mobility studentů, podpora evropské kooperace v kvalitě a příslib vytvoření kritérií a metodologie VŠ, podpora mezinárodní spolupráce (jazykové a kulturní vzdělávání). Později byly těmto bodům přidány další, zajišťující spolupráci studentů na procesu a propagující celoživotní vzdělávání. V důsledku této dohody se transformovalo finské vysoké školství na dvoukolový systém gradů (srpen 2005). Přijalo její myšlenky a stále více podporuje celoživotní vzdělávání, vydává zprávy o stavu vysokého školství, vede záznamy o akreditovaných studijních programech, které na požádání dá do rukou. Odborné vzdělávání Odborné pokračovací školy Odborné vzdělávání je ve Finsku velmi rozvinuté a má dlouhou tradici. Průměrně sem po souhrnné škole nebo nebo maturitě odchází 45 % žáků. Začala již v roce 1842 jako Nedělní škola pro učedníky a tovaryše (z výnosu cara o přípravě mistrů a pracovníků manufaktur). V některých pramenech se dokonce setkáváme nejen s vertikálním členěním školství, ale jeho rozdělením na General education a Vocational education and training), tedy na jakésy neodborné a odborné školství. Základní (počáteční) odborné vzdělání je poskytováno ve vzdělávacích institucích a učednických centrech (apprenticeship training). 75 kvalifikací je rozřazeno do několika sektorů: obnovitelné přírodní zdroje, technologie a trnsport, finance a administrativa, hotelnictví, zásobování a domácí ekonomika, zdraví a sociální práce, kultura, volnočasové aktivity a tělesná výchova. V souladu s legislativou poskytují nižší odborné školy znalosti a dovednosti v takovém rozsahu, aby se absolvent mohl uplatnit na trhu práce, popřípadě jít do vyššího vzdělávání. Studenti jsou do škol přijímáni na základě svých dosavadních školních výsledků, některé školy vyžadují zvláštní přijímací zkoušky. Požadované předměty na všech odborných školách 5

6 jsou: mateřský jazyk, druhý národní jazyk,, matematika, fyzika a chemie, tělesná a zdravotní výchova, sociální studia, studia podnikání a pracovního prostoru, studia umění a kultury. Kvalifikace také zahrnuje diplomový projekt. Studenti kromě teoretické výuky musí absolvovat praxe, které jsou propojovány s teoretickým vyučováním v periodách. Praxi absolvují v zařízeních zřizovaných školou, nebo v jiných smluvních zařízeních. Počáteční odborné vzdělávání je uspořádáno podle jednotlivých obcí či správních celků, probíhá v jejich zařízeních nebo soukromých organizacích a je pro studenty zdarma, stejně jako veškerá výuka a jídlo na těchto školách. Učňovský trénink (praxe) znamená, že poskytovatel vzdělání, zaměstnavatel, a zaměstnanec vstoupí do pracovního poměru. To studentovi umožní získat kvalifikaci v reálném pracovním prostředí a prokázat své praktické schopnosti. Není to však podmínkou konání competence based testu (testu způsobilosti). Vzdělávací program se skládá ze 120 kreditů: 90 kreditů za odborné studium (včetně alespoň 20 za praxi samotnou), 20 za hlavní předměty (mateřský a druhý úřední jazyk, matematika, fyzika a chemie, sociální vědy, obchodní a pracovně marketingové předměty, tělesná a zdravotní výchova, umění a kultura), 10 za předměty volitelné (graduenti volí vhodné pro přijetí na univerzitu nebo polytechniku). Již pracující dospělí mohou prověřit své znalosti ve speciálním testu a získat tak nižší, vyšší nebo speciální kvalifikaci. Příprava na tyto testy probíhá přímo na odborných školách a v praxi. Školy také poskytují navazující vzdělávání (zřejmě něco jako rekvalifikační kurzy), jako reakce na poptávku na pracovním trhu. V celém Finsku je okolo 200 škol poskytujících tyto kurzy. Polovina z nich je pod státní správou, zbylé jsou soukromé. Úroveň je na obou přibližně stejná, ale šance na přijetí je na státních školách mnohem větší. Vláda podporuje pět speciálních odborných škol a laponských učňovských center. Polytechniky Polytechniky patří spolu s univerzitami do vysokého školství. Na rozdíl od nich ale poskytují studentům prakticky orientované obory připravující odborníky také na vysoce kvalifikovaná a výzkumná místa. Ve Finsku se nachází 29 polytechnik. Mnoho z nich je několika disciplinárních, fungujících jako regionální instituce, které dávají částečnou váhu kontaktů s obchodem a průmyslem. Polytechniky jsou rozvinuté jako část národní a mezinárodní vysokoškolské komunity, se speciálním důrazem na jejich vysokou znalost pracovního světa a jeho výzkumu a vývoji. Studium trvá 3,5 nebo 4 roky. Požadavek k přijetí je buď doklad o ukončení vyšší sekundární školy, nebo odborný diplom (současný poměr těchto skupin je 7:3). Studijní programy polytechnik jsou schvalovány Ministerstvem školství. Studium programů vedoucích k akademickému titulu jsou zcela zdarma. Učitelé na polytechnikách se dělí na dvě skupiny. První jsou hlavní lektoři, kteří musí mít alespoň doktorský titul (z postgraduálního studia), a druhou lektoři, jimž stačí magisterský titul. Všichni však musí mít za sebou alespoň tři roky praxe. Soukromé i státní polytechniky jsou 6

7 spolufinancovány státem a místními autoritami. Obory, ve kterých poskytují polytechniky vzdělaní jsou: přírodní zdroje, technologie a doprava, administrativa a obchod, hotelnictví, zásobování a domácí ekonomika, zdraví a sociální práce, kultura, humanitní vědy a vzdělávání. Tab.: Údaje o polytechnikách Polytechnics Přihláš ení - v pregraduální přípravě v postgraduálních programech Studenti - v pregraduální přípravě v postgraduálních programech v učitelském tréninku * specializovaní * otevřené polytechniky** * Absolventi Učitelé * Jiní pracovníci * Lektoři * údaje jsou nedostupné ** účastníci, studenti Graf: systém finského školství 7

8 Informační zdroje Finsko. Dostupné na WWW: msmt.cz/prilohy/zahran/finsko.pdf Ministry of education, Finland. Dostupné na WWW: Research expenditure in the higher education sector. Dostupné na WWW: KUČEROVÁ, H. A kol. Finsko. Praha : Olympia,