Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""

Transkript

1 Formulace doporučení MPSV v oblasti sociálního pilíře udržitelného rozvoje vycházejících z mezinárodní komparace Závěrečná zpráva k projektu MPSV HR139/05 prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. prof. Ing. Juraj Nemec, CSc. Ing. Jan Pavel, Ph.D. Ing. Jiří Přibil Ing. Leoš Vítek, Ph.D. prosinec 2005

2 OBSAH ÚVOD 3 1 SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍHO PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ČESKÉ REPUBLICE ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMU OBECNÁ DEFINICE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A JEHO PILÍŘŮ SOCIÁLNÍ PILÍŘ A JEHO VAZBA NA OSTATNÍ PILÍŘE SOCIÁLNÍ PILÍŘ A VEŘEJNÉ FINANCE VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍHO PILÍŘE TRANSFORMACE SOCIÁLNÍ POLITIKY PRO POTŘEBY STANDARDNÍ SMÍŠENÉ EKONOMIKY SOUČASNÝ STAV VÝVOJ SOCIÁLNÍ POLITIKY V EVROPSKÉ UNII ZÁVĚR 47 2 CHÁPÁNÍ SOCIÁLNÍHO PILÍŘE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI ÚVOD SVĚTOVÁ BANKA SOCIÁLNĚ VYBALANCOVANÝ PŘÍSTUP K ROZVOJI ZÁKLADNÍ PŘÍSTUP KE KONCEPCI TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE TEORETICKÝ RÁMEC SOCIÁLNÍHO ROZVOJE - SOCIÁLNÍ DYNAMIKA A UDRŽITELNÝ ROZVOJ KONCEPT SOCIÁLNÍHO ROZVOJE A JEHO KLÍČOVÉ PRVKY KLÍČOVÉ PRINCIPY SOCIÁLNÍHO ROZVOJE CÍLE A OBSAH SOCIÁLNÍHO ROZVOJE KLÍČOVÉ PRIORITY A STRATEGICKÉ CÍLE PRO SOCIÁLNÍ ROZVOJ STRATEGICKÉ PRIORITY PRO SOCIÁLNÍ ROZVOJ ZÁVĚR OSN UDRŽITELNÝ ROZVOJ A SOCIÁLNÍ DIMENZE ZÁKLADNÍ PŘÍSTUP KE KONCEPCI TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SOCIÁLNÍ ROZVOJ KLÍČOVÉ PRVKY A OBSAH SOCIÁLNÍHO ROZVOJE NÁRODNÍ STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ZÁVĚR OECD - PŘÍSTUP A KONCEPCE SOCIÁLNÍHO PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ZÁKLADNÍ PŘÍSTUP KE KONCEPCI TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJI A VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY KONCEPT SOCIÁLNÍHO PILÍŘE TEORETICKÝ RÁMEC PRO POSUZOVÁNÍ TUR OBSAH SOCIÁLNÍHO PILÍŘE/SOCIÁLNÍ TUR KLÍČOVÉ PROBLÉMY, STRATEGIE A POLITIKY ZÁVĚR EU - PŘÍSTUP A KONCEPCE SOCIÁLNÍHO PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ZÁKLADNÍ PŘÍSTUP KE KONCEPCI TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBSAH SOCIÁLNÍHO PILÍŘE TUR LISABONSKÁ STRATEGIE SOUČASNÝ STAV V IMPLEMENTACI STRATEGIE TUR V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU ZÁVĚR PŘÍSTUPY K SOCIÁLNÍMU PILÍŘI V ANGLO-SASKÝCH ZEMÍCH VELKÁ BRITÁNIE 89 STRANA 1

3 BOX 1: SEZNAM SLUŽEB, KTERÉ POSKYTUJE NEBO KOORDINUJE PRO OBČANY V PRODUKTIVNÍM VĚKU MINISTERSTVO PRÁCE A DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ VELKÉ BRITÁNIE KANADA USA ZAHRANIČNÍ POSTUPY A NÁSTROJE PRO ZVYŠOVÁNÍ ZAMĚSTNANOSTI PRACOVNÍKŮ DŮCHODOVÉHO A PŘEDDŮCHODOVÉHO VĚKU ÚVOD VYMEZENÍ PROBLEMATIKY, CÍL A METODIKA STUDIE LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE DAŇOVĚ-DÁVKOVÉ NÁSTROJE OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA POPTÁVKOVOU STRANU TRHU PRÁCE OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA NABÍDKOVOU STRANU TRHU PRÁCE (DE)STIMULY NA STRANĚ DÁVKOVÝCH SYSTÉMŮ PŘÍPAD SOUBĚHU PŘÍJMŮ Z PRÁCE A STAROBNÍCH DŮCHODŮ (DE)STIMULY NA STRANĚ DÁVKOVÝCH SYSTÉMŮ PŘÍKLAD ODLOŽENÝCH A ČÁSTEČNÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ DOPLŇKOVÁ OPATŘENÍ ZÁVĚR 128 ZÁVĚR 130 LITERATURA 131 PŘÍLOHA - TABULKY 135 STRANA 2

4 ÚVOD Tato zpráva shrnuje výsledky řešení projektu Formulace doporučení MPSV v oblasti sociálního pilíře udržitelného rozvoje vycházejících HR139/05, kterých docílil řešitelský tým složený s pracovníků VŠE a externích odborníků. Projekt byl zpracováván v druhé polovině roku 2005 a struktura jeho řešení vychází ze schváleného projektového záměru a zápisů z kontrolních dnů. Původní harmonogram prací byl v etapě 3 na základě požadavků zadavatele modifikován (viz zápis z kontrolního dne ). Čerpání finančních prostředků proběhlo zcela v souladu s přijatým rozpočtem. Výstupy projektu shrnuté v této zprávě byly v průběhu řešení konzultovány se zástupci zadavatele a také představeny odborné veřejnosti na semináři, který se uskutečnil 20. prosince 2005 v prostorách VŠE. Semináře se zúčastnilo více než 20 zástupců MPSV, VŠE a MF. Kvalita výstupů byla obecně shledána jako vysoká a následná diskuse přispěla k nasměrování budoucího výzkumu v této oblasti. Závěrečná zpráva je strukturována z hlediska tématických okruhů, které byly zpracovávány. Kapitola první je zaměřena na analýzu současného stavu sociálního pilíře v ČR. Druhá část obsahuje komparaci přístupů mezinárodních organizací k problematice sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Konečně třetí, závěrečná část, je zaměřena více prakticky a představuje přehled opatření a postupů v zahraničí zacílených a zvyšování zaměstnanosti pracovníků důchodového a předdůchodového věku. K této závěrečné zprávě je přiložena zpráva o čerpání finančních prostředků poskytnutých zadavatelem včetně požadovaných formulářů. STRANA 3

5 1 SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍHO PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ČESKÉ REPUBLICE 1.1 ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ POJMU Trvale udržitelný rozvoj patří v posledních desetiletích mezi značně frekventované pojmy a to především na úrovni mezinárodních organizací a vládních dokumentů. Jeho používání je spojeno především s procesem postupného uvědomování si omezených přírodních zdrojů a z toho plynoucí potřeby omezit extenzivní růst požadavků současného ekonomického vývoje. Problematiku trvale udržitelného rozvoje však nelze omezovat pouze na otázku ochrany životního prostředí, ale je nutné neopomenout i ostatní aspekty - ekonomický a sociální. Cílem tohoto pracovního dokumentu je načrtnout obecnou definici pojmu trvale udržitelný rozvoj a v základní rovině definovat jeho složky resp. pilíře. 1 Dalším cílem dokumentu je analýza současné podoby sociálního pilíře v České republice a jeho vývoj v minulosti. Na závěr jsou na základě provedené analýzy definována slabá místa současného pojetí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje v ČR a identifikovány klíčové výzvy, před kterými stojí OBECNÁ DEFINICE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A JEHO PILÍŘŮ V rámci exitující jak světové, tak i domácí odborné literatury lze narazit na řadu definic, snažících se vystihnout podstatu trvale udržitelného rozvoje. V řadě případů jsou však tyto definice zaměřeny pouze na problematiku ochrany životního prostředí, což z hlediska cíle tohoto textu, tedy analýzy sociálního pilíře, není příliš uspokojivé. Proto se jako lepší jeví využití obecnějších definic, mezi které patří i následující: Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. (Brundtland 1987). Tato definice akcentuje klíčový prvek teorie trvale udržitelného rozvoje, kterým je zodpovědnost existující generace za život generací budoucích, což jinak řečeno znamená, že současná generace by měla žít takovým způsobem, aby neomezovala v životě generaci budoucí. Tato omezení vznikají především z titulu čerpání omezených zdrojů. Může se jednat 1 Podrobnější vymezení sociálního pilíře a jeho základních vazeb na pilíře ostatní bude provedeno na základě komparace přístupů mezinárodních institucí. Tato problematika je řešena v rámci druhé etapy projektu formou rešerší a analýz relevantních dokumentů klíčových mezinárodních institucí. STRANA 4

6 o zdroje ekonomické, environmentální a také sociální. Dostáváme se tak již v hrubé rovině ke třem oblastem, na které je trvale udržitelný rozvoj zaměřen. Výše popsaná definice je však v určitém směru nedokonalá. Jedná se o fakt, že zcela přesunuje pozornost na generaci budoucí a opomíjí stav současný, tedy životní podmínky generace přítomné. To je důležité zejména v sociální oblasti, kde je představa trvale udržitelného rozvoje spojena s určitou garantovanou kvalitou života. Výše uvedená definice pochází z Brundlandovy zprávy, která byla vydána v roce 1987 a která představuje určitý přelom. Od té doby byl opuštěn úzký pohled na problematiku trvale udržitelného rozvoje a byla postupně akceptována jeho komplexnější verze zahrnující i problematiku ekonomickou a sociální. Mezi základní milníky vedoucí k současnému pojetí je možné považovat: Konferenci v Rio de Janeiro organizovanou Spojenými národy v roce 1992, která vyústila v přijetí tzv. Agendy 21, kterou lze chápat jako komplexní plán opatření na mezinárodní, národní i lokální úrovni, které by měly vést k trvale udržitelnému rozvoji. Konference na nejvyšší politické úrovni v Johanesburgu v roce 2002, jejímž výsledkem byla nejen identifikace klíčových problémů, ale i vytvoření institucí, které budou pokrok v implementaci potřebných kroků monitorovat. Gothemburgský summit Evropské unie, kde byla formulována Strategie EU pro trvale udržitelný rozvoj. Lisabonský summit z roku 2000 představoval další klíčový krok v procesu tvorby dlouhodobé hospodářské strategie zohledňující jak sociální tak i environmentální aspekty. Z hlediska Evropské unie je tento summit základním kamenem pro formulaci dlouhodobých politik. Revize Lisabonské strategie na jaře 2005 vycházející z poznatků Kokovy zprávy, která vyústila v přijetí tzv. Integrovaných směrů hospodářské politiky. Jejím cílem je zajištění hlubší konzistentnosti mezi jednotlivými opatřeními mimo jiné také vzhledem k cílům trvale udržitelného rozvoje. Současný pojem trvale udržitelného rozvoje je tak chápán podstatně šířeji než v minulosti a zahrnuje tři základní dimenze, které jsou v řadě případů nazývány pilíři. Jedná se o pilíř ekonomický, environmentální a sociální. STRANA 5

7 Ekonomický pilíř je soustředěn především na posilování konkurenceschopnosti ekonomiky za předpokladu respektování limitů existujících environmetálních zdrojů. Environmentální pilíř je zaměřen na oblast ochrany životního prostředí resp. jeho zlepšování a zabránění vyčerpání omezených přírodních zdrojů. Spolu s opatřeními implementovanými v rámci ekonomického pilíře by mělo docházet k motivování ekonomických subjektů zavádět ekologicky šetrné technologie. Kvalitní životní prostředí má potom silné dopady na kvalitu života populace, což již zasahuje do oblasti sociální. Sociální pilíř je oproti pilířům předešlým více zaměřen na přítomnost a jeho vazba na generace budoucí je znatelná pouze v případě problematiky stárnutí populace a z toho plynoucího přesunu břemene důchodového systému na tuto generaci. Opatření sociálního pilíře by měla sledovat především zajištění kvalitního života z hlediska absence hmotné nouze. V některých případech je do problematiky zajištění kvalitního života přidávána i otázka uspokojování kulturních potřeb. Obecně jsou v rámci sociálního pilíře akcentovány tři oblasti: o zamezení sociálnímu vyloučení, což souvisí s otázkou chudoby a nezaměstnanosti, o zajištění kvalitního bydlení, o zabezpečení ve stáří (což lze v jistém úhlu pohledu chápat jako zamezení sociálnímu vyloučení starých občanů). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že současné chápání trvale udržitelného rozvoje s sebou nese tři tématické oblasti a dvě roviny časové. Přehledně lze tento koncept znázornit na následujícím schématu. Přitom je ale nutné mít na paměti, že opatření, která jsou přijímána ve snaze vyřešit určitý problém v rámci jednoho z pilířů, nepůsobí izolovaně, ale mají dopady jak na ostatní pilíře, tak i na obě roviny časové resp. generační. Schéma 1: Aspekty současného pojetí trvale udržitelného rozvoje Pilíř Generace Ekonomický Environmentální Sociální Současná Budoucí STRANA 6

8 1.1.2 SOCIÁLNÍ PILÍŘ A JEHO VAZBA NA OSTATNÍ PILÍŘE Nový pohled na problematiku trvale udržitelného rozvoje, který vedle oblasti životního prostředí akceptuje i dimenzi ekonomickou a sociální, s sebou nepřinesl pouze rozšíření záběru problematiky trvale udržitelného rozvoje, ale také zvýšil jeho komplexnost. V rámci současné podoby trvale udržitelného rozvoje je totiž zdůrazňována provázanost těchto tří pilířů a fakt, že opatření přijatá v rámci jednotlivých pilířů mají signifikantní dopady i do pilířů ostatních. V rámci současného pojetí sociálního pilíře lze zřejmě identifikovat nejtěsnější vztah mezi náklady, které implementace jednotlivých kroků v této oblasti přináší, a vyrovnaností resp. stabilitou ekonomického pilíře. Důvodem je fakt, že řešení tří klíčových okruhů sociálního pilíře (tedy zamezení sociálnímu vyloučení s úzkou vazbou na politiky trhu práce, zajištění kvalitního bydlení a zabezpečení ve stáří) vyžaduje značnou finanční participaci veřejného sektoru (jinak řečeno pohlcuje značný objem veřejných výdajů). Tyto tzv. sociální výdaje mají většinou mandatorní charakter a v řadě případů narušují stabilitu veřejných rozpočtů. Existence příliš vysokých sociálních výdajů má potom řadu negativních dopadů do oblasti ekonomického a environmentálního pilíře. Jedná se například o následující: Vysoké sociální výdaje plynoucí z veřejných rozpočtů si vyžadují vysoké daňové zatížení ekonomických subjektů. To má negativní dopady na jejich investiční aktivitu, což podlamuje konkurenční schopnost a zároveň snižuje tempo zavádění ekologicky šetrných technologií. Vysoké sociální výdaje mohou vytěsňovat veřejné investice do oblasti infrastruktury a lidských zdrojů, což má opět negativní dopady na konkurenční schopnost ekonomiky a sekundárně také na kvalitu života (Meričková 2005). Vysoké sociální výdaje mohou vytlačovat i veřejné výdaje na ochranu životního prostředí s negativním dopadem na kvalitu života a trvalou udržitelnost stavu existujících přírodních zdrojů. Neefektivní systém sociální ochrany také odrazuje řadu lidí od pracovního úsilí (pasti chudoby a neaktivity), což jednak podlamuje ekonomickou efektivnost a navíc prohlubuje problém sociálního začleňování (Šumpíková 2003). Konečně nerovnováha veřejných financí způsobená neřešením některých problémů v oblasti sociálního pilíře (zejména důchodové reformy v kontextu stárnutí populace) má STRANA 7

9 negativní dopady na existující makroekonomické prostředí (vytěsňovací efekt soukromých investic 2 apod.) a navíc přesouvá řešení současných problémů na generace budoucí, což je z hlediska existující filozofie trvale udržitelného rozvoje nežádoucí. Z výše uvedených důvodů je nutné se na opatření navrhovaná v rámci sociálního pilíře dívat vždy komplexně a pečlivě analyzovat jejich dopady na ostatní aspekty trvale udržitelného rozvoje. Přitom je nutné mít neustále na paměti, že pro řešení je k dispozici jen omezené množství zdrojů a že existují jasně definovatelná trade off mezi efekty dosahovanými v rámci jednotlivých pilířů. Řada problémů, které je nutné v rámci sociálního pilíře řešit, má dlouhodobý charakter, a kroky vedoucí k jejich řešení jsou často provázeny nepopulárními opatřeními. Proto je jejich řešení často odkládáno, což je i případ České republiky, jak o tom svědčí analýza současného stavu několika dílčích oblastí SOCIÁLNÍ PILÍŘ A VEŘEJNÉ FINANCE Jak již bylo v předešlé kapitole zmíněno, jsou opatření prováděná v rámci sociálního pilíře značně náročná na zdroje veřejných rozpočtů. Jejich stav však není rozhodně uspokojivý. Česká republika v současné době čelí značným deficitním tlakům, přičemž velikost deficitů veřejných rozpočtů se nedaří dlouhodobě stabilně snižovat. Pokles deficitů veřejných rozpočtů v roce 2004 byl pak způsoben především jednorázovým započtením státních záruk v roce 2003 a cyklickým vývojem ekonomiky. Tabulka 1: Vývoj deficitů veřejných rozpočtů v ČR a EU (v % HDP) EU ,8 0,8-1,2-2,3-2,9-2,6 EU ,7 1,0-1,1-2,2-2,8-2,6 Euro-zóna -1,3 0,1-1,7-2,4-2,8-2,7 Česká republika -3,6-3,7-5,9-6,8-11,7-3,0 Zdroj: Eurostat Současný problém deficitu veřejných rozpočtů ČR je do značné míry spojen s politikami v sociální oblasti a s tzv. mandatorními výdaji. Relativní velikost těchto výdajů se dlouhodobě nesnižuje, což omezuje manévrovací prostor vlády pro provedení potřebných reforem. 2 viz například IMF (2005) STRANA 8

10 V oblasti sociálního pilíře je to především reforma důchodového systému, která musí reagovat na proces stárnutí populace a zamezit tak tomu, aby nebyla budoucí generace nadměrně zatížena důchodovými platbami pro generaci současnou. Tabulka 2: Celkové výdaje na sociální ochranu jako % HDP EU ,0 27,3 EU ,0 27,5 27,4 27,3 27,6 28,0 Euro-zóna 27,8 27,4 27,4 27,2 27,4 27,9 Česká republika 18,3 18,3 19,1 19,3 19,2 19,9 Zdroj: EC (2005) Dalším styčným místem mezi politikami sociálního pilíře a veřejnými financemi je politika daňová, zejména pak v oblasti práce. Vysoké zdanění práce s sebou nese negativní stimuly zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, kterým se nevyplácí pracovat a je pro ně výhodnější zůstávat neaktivní při pobírání sociálních dávek. Tyto skupiny se tak dostávají do tzv. pasti chudoby resp. neaktivity se všemi negativními dopady na jejich sociální začlenění. Tento fakt nejenže neumožňuje řádné začlenění těchto skupin do společnosti, ale navíc zatěžuje výdajovou stranu veřejných rozpočtů a přináší s sebou také ekonomickou neefektivnost z titulu nevyužití existující pracovní síly. Na základě provedené hrubé analýzy vztahu mezi politikami sociálního pilíře a veřejnými financemi, lze zformulovat následující závěry: politiky v oblasti sociálního pilíře jsou poměrně náročné na veřejné zdroje, proto je nutné pro kvalitní implementaci těchto politik disponovat konsolidovaným systémem veřejných financí, v dlouhodobém horizontu představuje klíčovou výzvu sociálního pilíře proces stárnutí populace spojený s reformou důchodového systému; tato reforma si však vyžaduje značné finanční zdroje, STRANA 9

11 vhodná reforma daňového zatížení práce 3 spojená s reformou dávkového systému může být jedním z kroků k posílené sociálního začleňování nízkopříjmových skupina a vést k potenciálním úsporám na výdajové straně veřejných rozpočtů. 1.2 VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍHO PILÍŘE Trvale udržitelný rozvoj je pojmem, který je v České republice stále nový a jeho význam a potřebnost nejsou vždy správně chápány. Systémově bylo k této problematice přistoupeno ze strany vládních institucí už v druhé polovině 90. let minulého století, kdy byly zahájeny práce na Strategii udržitelného rozvoje České republiky 4 (dále jen Strategie). V současnosti existuje verze této strategie z listopadu 2004, která již akceptuje strukturování problematiky do tří pilířů. V rámci sociálního pilíře jsou zde akcentovány problémy v oblasti sociální soudržnosti a stárnutí populace. Slabinou exitující Strategie je zejména malá provázanost opatření v kontextu jednotlivých pilířů, neuvědomění si existence trade off mezi zvolenými cíly a nevhodně vybrané monitorovací indikátory. 5 Z hlediska minulého vývoje sociálního pilíře v České republice lze konstatovat, že tento pohled nebyl do politické reality transformován, ač většina problémů, která svým charakterem do sociálního pilíře spadá, byla řešena v rámci standardní sociální politiky. Proto je nutné se při analýze a identifikaci hlavních změn, které proběhly v oblasti sociálního pilíře, spokojit s analýzou dílčích aspektů sociální politiky. V následujících podkapitolách je tak popsán vývoj a současný stav ve třech oblastech, které jsou v rámci sociálního pilíře vnímány jako klíčové. Jedná se o bytovou politiku, zabránění chudobě a otázku zabezpečení ve stáří. Aby bylo možné pochopit celkový kontext změn, byla zařazena i kapitola objasňující základní aspekty transformace socialistické sociální politiky na sociální politiku v moderním slova smyslu. 3 Pozitivní posun v této oblasti lze očekávat v souvislosti s připravovanou ekologickou daňovou reformou, kde se uvažuje, že v rámci kompenzačních opatření bude snižováno právě zdanění práce (Assenza 2000) Podrobná analýza slabých stránek existující Strategie bude provedena v další fázi projektu, kdy bude moci být konfrontována s analýzou zkušeností ostatních zemích a doporučeními mezinárodních institucí. STRANA 10

12 1.2.1 TRANSFORMACE SOCIÁLNÍ POLITIKY PRO POTŘEBY STANDARDNÍ SMÍŠENÉ EKONOMIKY Sociální politika za dob reálného socialismu Před listopadem 1989 v rámci existujícího centrálně-plánovaného hospodářství, které v řadě případů extenzivně vyčerpávalo vzácné ekonomické i environmentální zdroje, nebyl prostor pro formulaci a již vůbec ne pro implementaci zásad trvale udržitelného rozvoje. Tehdejší socialistické Československo de facto ani nemělo sociální politiku v tom smyslu, jak je chápána po r Šlo více méně jen o aktivity státu v sociální oblasti, tedy o sociální politiku "sui generis", která byla poznamenána i řadou dalších deformací. Mluví pro to následující skutečnosti: Především sám termín sociální politika z našich slovníků začátkem padesátých let vymizel, (vrací se sem až v 70. a 80. letech v souvislosti s vytvářením tzv."socialistického způsobu života"). Z ideologického hlediska totiž neexistovaly sociální problémy, které socialismus údajně odstranil (viz např. neexistence nezaměstnanosti, chudoby aj.). Tyto problémy samozřejmě existovaly, ve společnosti byly latentně přítomny, byly skryty a řešeny nikoli systémy a mechanismy sociálními, ale prostřednictvím ekonomiky, zejména přezaměstnaností a cenovými dotacemi. Aplikace distribučních procesů, rozsáhlé a nepřehledné redistribuce respektovaly v nadměrné míře rovnostářské myšlenkové koncepty. Konfuse "ekonomického" a "sociálního" byla značná a škodila ekonomické racionalitě a vedla k zastírání sociálních problémů. Sociální politika byla deformována především v tom smyslu, že šlo de facto pouze o aktivity státu, který monopolně realizoval spolu s jinými aktivitami i jisté aktivity v sociální oblasti. Role ostatních sociálních subjektů byla potlačena (občan, rodina) nebo zcela vyloučena (např.církví, charit). Systém byl vysoce centralizován, byl značně nedemokratický. Stát výrazně omezil (případně likvidoval) prostor pro samostatné sociální chování všech nestátních subjektů, včetně rodiny, jejichž působení je ve všech demokraticky fungujících systémech naprostou samozřejmostí. Občanům tak byla vnucena role pasivních příjemců dávek a služeb, aniž měli významnější reálnou možnost o jejich rozsahu a kvalitě spolurozhodovat. Okleštění politických a sociálních práv mělo 6 Následující kapitoly jsou založeny na analýzách publikovaných v Krebs a kol. (2005). STRANA 11

13 za následek, že sociální opatření byla prezentována jako dary velkorysého a štědrého státu občanovi, který vystupoval především v roli pouhého objektu sociální politiky. Monopol státu byl v sociální sféře takřka totální. Stát koncipoval, realizoval, financoval a kontroloval celou oblast. (Ani podniková sféra nebyla ve svém sociálním chování autonomní, neboť v podstatě byla jen prodlouženou rukou státu.) K tomu také využíval výlučně státních institucí a mechanismů. Ve svých myšlenkových konceptech respektoval sociální spravedlnost spíše ve smyslu rovnostářství a prosazoval především universální schémata a celospolečenský solidarismus. (Tato oficiální filosofie zároveň nevylučovala privilegované jištění určitých vrstev, viz např. bezpečnostní složky, stranický aparát, opory režimu). Způsob financování byl výlučně založen na státním rozpočtu a financování sociálních opatření fungovalo spíše jako reziduální. Prioritou v rozdělování zdrojů byla politika, armáda a ekonomika. Dostatek zdrojů pro financování relativně rozsáhlých sociálních výdajů ze státního rozpočtu se v průběhu let stával stále problematičtější. Stagnace a pokles ekonomického rozvoje v 60 a 80. letech naznačovaly nutnost změny. Sociální systém signalizoval, že beze změn postavení občanů (zejména bez posílení vlastní odpovědnosti a participace), bez korekcí výdajů na sociálních účely a změn ve způsobu jeho financování nutně vyústí v krizi. Nicméně nutno poznamenat, že sociální jištění obyvatelstva v minulosti se snad ze všeho nejméně setkávalo a setkává s odsudky. Velké sociální systémy, jako je např. zdravotnictví, školství, sociální zabezpečení v minulosti relativně dobře fungovaly. Vycházely a čerpaly z dlouholeté a dobré tradice a úrovně. Postupem let se dále vyvíjely a sledovaly (alespoň v časově omezeném vývojovém období, zhruba do 60. let) v určité míře i vývoj ve vyspělých zemích a akceptovaly nebo přihlížely i k mezinárodním konvencím a doporučením nadnárodních organizací (např. ILO, WHO apod.). Obohacovaly se však, jak již bylo uvedeno, zejména solidaristickými prvky a staly se neúnosně ekonomicky nákladnými a samozřejmě i nadmíru uniformními a z hlediska motivace naprosto indiferentními. Uvedené okolnosti měly za následek, že zatímco minulá politika a ekonomika (opírající se o nedemokratické uspořádání a administrativní řízení) byly zcela odmítány, nebylo a není tomu tak vždy a jednoznačně v oblasti sociální. Nutnost sociální reformy jako procesu dlouhodobého, jehož smyslem je nastolení nové sociální politiky byly sice obecně uznána a STRANA 12

14 započata, ale konkrétní představa a naplňování této reformy krystalizuje postupně a relativně pomalu. Důvody toho lze s ohledem na charakter transformace chápat Obecná charakteristika procesu transformace Podstatou procesu transformace je přeměna dřívějšího společenského systému se všemi jeho základními atributy na nový společenský systém. Prioritní úlohu v něm nesporně zaujímá ekonomická a sociální oblast, resp. jejich vnitřní těsné sepětí. Tyto dvě oblasti se po několik desetiletí rozvíjely do značné míry nezávisle na sobě a v podstatě nezávisle na změnách a vývoji ve vyspělých zemích světa, především Evropy. Obě tyto oblasti se po r nacházejí v procesu transformace. Více než 40ti letá existence komunistického režimu v Československu vedla k propadu úrovně jeho hospodářské vyspělosti a k zaostávání řady sociálních oblastí. Např. v roce 2000 HDP přepočtu na hlavu činil v PPP jen 59% průměru zemí EU, takže i v současnosti existuje v ekonomické úrovni EU a ČR výrazná mezera, která mimo jiné svazuje i možnosti rozvoje celé sociální oblasti. Její zaostávání v ČR je poměrně značné. (Lze je např. přiblížit podílem výdajů na sociální ochranu obyvatel na HDP, který činil v roce 2000 podle VÚPSV jen 22,6% a který byl s výjimkou Španělska ve všech zemích EU (a v některých dosti výrazně) vyšší. Rovněž je v ČR např. podíl veřejných výdajů na zdravotnictví (6,6%), na školství (4,4%), a na důchody (9,8%) nižší než činí průměrné hodnoty za EU.) Při objasňování podstaty a základních problémů transformace sociální politiky v naší zemi, je účelné upozornit na tři skutečnosti, které podstatným způsobem ovlivňují celkovou obecnou snahu naší společnosti o uplatnění novodobé sociální politiky a které se výrazným způsobem dotýkají všech subjektů a objektů sociální politiky bez ohledu na úroveň řízení a regionální aspekty: V prvé řadě jde o proces, v němž naše společnost přechází od dřívějšího systému k systému pro ni novému, ve vyspělém světě však dlouhodobě realizovanému a historií osvědčenému. Pro systém, k němuž vědomě směřujeme, je charakteristické především demokratické uspořádání celé společnosti a tržní mechanismus a také určitý systém morálních hodnot. Jedná se o změnu zásadního charakteru, kterou lze též vyjádřit jako základní kvalitativní zvrat (zlom). Takovouto systémovou změnu nelze uskutečnit v krátkém časovém údobí. Svoji povahou jde o proces, v němž vedle sebe koexistují prvky nového a starého systému: starý systém již ve své původní funkci neexistuje, ale zároveň ještě ve své celistvosti dostatečně nepůsobí systém nový. Toto poznání má STRANA 13

15 mimořádný význam právě pro celou oblast sociální, kde se doslova každodenně nové potýká se starým. Proto lze s určitostí říci, že některé dnes konkrétně používané způsoby a formy a provádění sociální politiky nutně doznají změn. Opodstatněnost této hypotézy plyne i z faktu, že sociální politika je vždy systémem živým, který musí nutně reagovat na aktuální podmínky a úkoly společnosti a jako takovou ji nelze nikdy považovat za definitivní a jedině správnou konstantu. Neméně významný je druhý proces, vnitřně úzce související s procesem prvým. V naší společnosti značná část lidí (několik generací) ve skutečnosti prakticky nepoznala žádný jiný systém sociální politiky než ten dřívější a neměla také reálnou možnost jiný systém poznat. To zanechalo na naprosté většině z nás velmi silné negativní stopy, bez ohledu na to, zda si to uvědomujeme či ne, nebo zda si to vůbec chceme připustit. Dosavadních postojů a návyků se zbavujeme a ještě dosti dlouhou dobu se budeme zbavovat velmi těžce. Transformaci je proto třeba vnímat nejen jako proces směřující k nové a jiné podobě sociální politiky, ale současně i jako proces směřující ke kultivaci jedince, ke změně jeho postojů, chování, hodnotových orientací apod. Třetí proces lze ve stručnosti vystihnout jako problém trendů ve vývoji sociální politiky, což není samozřejmě náš specifický problém, ale problém všech vyspělých zemí. Jde v podstatě o tendenci přechodu ke společnosti informací, o nutnost věnovat maximální soustředěnou pozornost člověku, o účinnější zvládání velmi rychle postupujícího vědeckotechnického vývoje a diverzity v životě společnosti, o přechod od národních hledisek a kritérií k aspektům mezinárodním apod. Uvedené skutečnosti samozřejmě poznamenávají sociální politiku v procesu transformace. Projevuje se to např. na těchto faktech: v sociální politice stále ještě v určité míře přežívá starý mechanismus tvorby zdrojů a jejich přerozdělování státem. Nový fondový způsob hospodaření se buduje pomalu a s problémy (viz např. soustava sociálního pojištění); stále nedostatečná je míra participace nestátních subjektů na realizaci sociální politiky. Činnost hnutí, spolků, církví a jednotlivců je teprve v počátcích a státem není v potřebné míře stimulována, objevil se fenomén nezaměstnanosti a spolu s ní potřeba řešit situace lidí, kteří mnohdy a ne vlastní vinou přišli o práci. S tím souvisí vznik nových problémů i možnost chybných kroků; STRANA 14

16 existuje nedořešenost legislativy v některých sociálních oblastech (např. ve sféře bydlení, vzdělání, sociálních služeb aj.); není dořešen přesun pravomocí na regionální orgány zejména ve smyslu decentralizace rozhodování a regionální uspořádání samotné bylo prakticky po celá 90. léta oddalováno, nejpomaleji a nejtíže se mění vědomí občanů a jejich snaha stále se spoléhat na stát. Zodpovědnost za vlastní životní podmínky ze strany občanů se prosazuje pomalu a s obtížemi Sociální reforma Od samého počátku transformace naší společnosti bylo zřejmé, že transformace ekonomiky není možná a proveditelná bez zásadních změn v sociální oblasti. Jinak řečeno: ekonomická reforma musela být - a to platí dodnes - souběžně doprovázena reformou sociální. Obě reformy se navzájem podmiňovaly, žádnou nebylo možno uskutečnit izolovaně od druhé. V podstatě šlo o to, aby bylo zabezpečeno, že každý postupný krok ekonomické reformy bude sociálně přijímán a že nebude docházet k nadměrnému sociálnímu napětí či snad krizi. To také byl a pořád je jeden ze základních předpokladů toho, aby mohly být v ekonomické oblasti realizovány další postupné změny a kroky. Proto byl současně se scénářem ekonomické reformy připraven a vládou přijat i scénář sociální reformy. Sociální reformu je třeba chápat nikoli jako jednorázový akt, ale jako reformu kontinuální. Jejím posláním je, jak jsme již zmínili postupně měnit minulý sociální systém v nový, neboť sociální politika, tak jak byla uplatňována v uplynulých zhruba čtyřiceti letech reagovala na naprosto odlišné poměry ve společnosti. Ve změněných podmínkách politických (práva a svobody občanů) i ekonomických (rozvíjení tržní ekonomiky) se ukázala jako nefunkční a neefektivní. Protože konkrétní opatření (náplň) reformy je předmětem výkladu dalších navazujících kapitol II. oddílu této učebnice, uvádíme na tomto místě jen tři základní vzájemně propojené procesy, které charakterizují proces sociální reformy obecně. Jedná se o: odstranění státního monopolu, podporu nestátních subjektů v sociální politice, liberalizaci sociálních aktivit občanů, jejich dobrovolných sdružení a organizací; opuštění státního paternalismu a nastolení principu občanské odpovědnosti a participace (spoluúčasti); STRANA 15

17 odklon od centrálního direktivismu a vytváření decentralizované správy na demokratickém základě. Počátek sociální reformy je spojován s přijetím scénáře sociální reformy, který byl vypracovaný a vyhlášený vládou ČSFR v r Scénář je chápán jako prvý krok v rámci kontinuální reformní činnosti v sociální oblasti. Je prakticky sociálním programem tehdejší ještě federální vlády zpracovaným na přechodné období dvou let a možno říci, že je zároveň prvým koncepčněji zaměřeným programem naší sociální politiky po roce Scénář byl pojat spíše jako program ochranný (sanační a garanční, který měl umožnit a podpořit ekonomickou reformu), nežli jako program orientovaný cílově, tj. ke komplexnímu zdokonalení celého sociálního systému. Proto se přednostně zaměřil na vytipování aktuálních rizik dalšího vývoje, které spatřoval v nezaměstnanosti, inflaci a privatizaci a na opatření, která budou tlumit sociální napětí spojená s těmito procesy. Přes svůj převážně ozdravný a garanční charakter sehrál scénář velice aktivní roli, neboť sociální politika jako taková podpořila a umožnila start a počátek ekonomické reformy. Scénář však svůj charakter v určitém smyslu přesáhl. Položil základy k vybudování sociální politiky nového typu, zejména tím, že vytvářel chybějící sociální instituce (např. úřady práce), instituty (např. sociální pojištění, životní minimum) a mechanismy (např. valorizační mechanismy, kolektivní vyjednávání). K tomu účelu byla také přijata v počátcích 90. let řada zákonů (např. zákon o zaměstnanosti, o životním minimu, sociální potřebnosti, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o zdravotním pojištění aj.) Tyto zákonné normy i dalších opatření doznaly v průběhu 90. let a na počátku tohoto století mnoha změn, o nichž se hovoří v dalším textu. Zde je jen nutno poznamenat, že naší sociální politice se v transformačním období doposud nepodařilo připravit dlouhodobější program rozvoje celé sociální oblasti a dosáhnout celospolečenského konsensu o řešení základních sociálně politických problémů, k nimž patří zejména reforma důchodového systému. Scénář sociální reformy také inicioval budování záchranné sociální sítě Záchranná sociální síť Záchrannou sociální síť lze vymezit jako soubor různých legislativních norem upravující různá sociálně politická opatření, kterými stát garantuje všem občanům určitou minimální úroveň pomoci v případě, že se ocitnou v závažných a státem uznaných nouzových sociálních situacích. Je zamýšlena především jako reakce na nepříznivé sociální důsledky ekonomické STRANA 16

18 reformy a fungování tržního mechanismu vůbec. funkce: Záchranná sociální síť plní tyto základní aktivně působí v politice zaměstnanosti a spoluvytváří předpoklady k tomu, aby se pracovní síla vracela do aktivní ekonomické činnosti a byla zabezpečena nezbytnými příjmy v případě nezaměstnanosti; garantuje ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu minimální výši pracovního příjmu garantováním tzv. minimální mzdy; garantuje nezbytně nutnou výši příjmů sociálně potřebným občanům, zejména nízkopříjmovým rodinám s dětmi (např. stanovením tzv. životního minima) - poskytuje určitou ochranu bydlení sociálně potřebným občanům (určitými příspěvky na úhradu nákladů spojených s bydlením). Záchranná sociální síť je institutem, který je ve vyspělých zemích značně rozšířen a používán. Tato síť je - a to i z hlediska mezinárodních zkušeností - považována za podstatnou součást kteréhokoliv programu ekonomické reformy. Všeobecně se uznává, že má být integrální součástí reformního procesu, neboť v opačném případě hrozí nezbezpečí, že může dojít k výraznému zpomalení až zpochybnění ekonomické reformy. Záchranná sociální síť má v podstatě především zmírňovat nejvyhraněnější sociální dopady jednotlivých postupných kroků transformace ekonomiky. Je výrazem celospolečenské solidarity a zodpovědnosti státu ve vztahu k občanům pro případ, že se ne vlastní vinou dostanou do stavu nouze, případně že jsou ohroženy důležité sociální zájmy občana nebo i státu (společnosti). V těchto případech stát garantuje potřebný, nezbytný, společensky uznaný standard pomoci. Záchranná sociální síť je koncipována jako aktivizační, adaptabilní a pružný systém sociálních opatření, který musí nutně reagovat na změny, k nimž dochází v reálném životě. Zatímco základní charakteristika záchranné sítě (zejména je-li chápána jen jako garance minimálního příjmu) je poměrně jednoduchá, je mnohem složitější jak žádoucího fungování dosáhnout. To vyžaduje řadu klíčových rozhodnutí, protože záchranná síť může mít velmi rozdílné formy. Může být spravována centrálně s jednotnou výší dávek, nebo lokálně, třeba i s lišícími se dávkami. Může být aplikována na domácnost, rodinu, jednotlivce. Může to být schéma všeobecné podpory, nebo schéma cílené na specifické kategorie obyvatelstva. Výše dávek může být vázána na hranici chudoby, nebo vyjádřena relací k minimální mzdě apod. STRANA 17

19 Rovněž rozsah sociálních situací, které záchranné sítě pokrývají se liší. Tradičně se sítě zaměřují na podporu chudých. Fungování záchranných sítí není bezproblémové. Především jejich úspěšnost není jednoznačná. 7 Příčinou je buď okolnost, že v sítích jsou značné mezery, sítě jsou příliš řídké a nepokrývají některé žádoucí sociální situace občanů buď vůbec, nebo v nedostatečné míře a nebo naopak zabezpečují přílišné sociální pohodlí občanů a dostatečně je nemotivují k vlastní aktivní činnosti. Přitom je zřejmé, že konkrétní podoba sítí není jen otázkou dobré vůle a sociálního cítění ve společnosti, ale že je závislá na zdrojích, z nichž jsou opatření financována (a to ať jde o zdroje určené k financování dávek, či k financování administrativní správy sítí). 8 Dalším problémem fungování sítí je fakt, že sami lidé vždy nevyužívají možnosti požádat o dávky a mnohdy nemusí o nich ani vědět, či nevěří, že by na ně měli nárok. (Např. pocit poníženosti, odrazující způsob administrace dávky, nedostatek času na získání informací a vyplnění žádosti, nedostatečná znalost čtení, psaní apod.). 9 Význam různých důvodů pro nevyužívání dávek se liší mezi skupinami obyvatelstva a jednotlivými zeměmi. Existují důkazy z celé řady zemí, že neúplné využití práva na podporu je problém, jehož překonání není snadné. Záchranné sociální sítě mají v sociálních politikách vyspělých zemí důležitou roli. S narůstáním jejich důležitosti ale současně narůstá problém nedostatečné efektivnosti prostředků, které jsou na ně vynakládány. Vzdor tomu je třeba záchrannou sociální síť jako institut uplatňovat pro její humánní podstatu a naplňování sociální spravedlnosti cestou širší společenské solidarity. Je však na ni třeba nahlížet jako na jedeno ze série sociálně politických opatření. Záchranná sociální síť nemůže být všelékem, ale jakýmsi záchranným lanem pro případ nepříznivých sociálních událostí. Těm však je nezbytné primárně předcházet a to jak makroekonomickou politikou, (dostatečná 7 Např. v USA dobře ale nikoli dostatečně efektivně funguje síť zaměřená na chudé. Není zde však universální záchranná síť. Ve Velké Britanii není rozšířena na rodiny. O omezené úspěšnosti záchranných sítí se hovoří v Německu a Irsku. Ve Finsku a ve Švédsku sítě nedostatečně fungují ve vztahu k mladým skupinám obyvatelstva. 8 Administrativní výdaje spojené s fungováním sítí jsou značné. V některých vyspělých zemích činí až pětinu celkových výdajů na dávky. K jejich výši přispívají zejména náklady spojené se zjišťováním sociální potřebnosti. 9 Dokumenty vyžadují určitou úroveň znalostí, kterou potenciální žadatel nemusí mít. Např. v USA jedna studie dospěla k závěru, že zhruba 75% chudých obyvatel má znalosti na úrovni 8. třídy, přičemž vyplnění okolo 90% dokumentů agentur veřejné sociální pomoci vyžaduje úroveň vyšší a 1/3 dokumentů úroveň dokonce vysokoškolskou. STRANA 18

20 nabídka pracovních míst, neinflační vývoj) tak i sociální politikou (např. opatřeními v oblasti důchodového pojištění, vzdělávací politiky aj.) Jedině tak lze také zajistit, že finanční výdaje na tyto sítě budou pro společnost únosné Orientace procesu transformace v dalším období Orientaci dalšího vývoje sociální politiky a jejích proměn ovlivňuje skutečnost, že dlouhodobější a dostatečně konkrétní program sociální politiky zatím nebyl zformulován. Tato skutečnost má sice své pochopitelné příčiny spočívající především v komplikovanosti zpracování takového programu, v konfliktnosti procedury sjednocení se na konkrétních záměrech apod. Z těchto důvodů proto naše představa o budoucí sociální politice není zatím zcela zřetelná a je více méně jen obecná. Víme, že sociální politika musí být adresná, přehledná, pružná a účinná v reakci na životní podmínky lidí a samozřejmě i ekonomicky únosná, nevyvolávající vysoké daňové zatížení poplatníků a že současně to musí být pochopitelně politika sociálně citlivá a politika se stimulačními impulsy vůči ekonomickému a celému společenskému vývoji. Problémem pro budoucnost zůstává tyto rysy - mnohdy vzájemně konkurenční - v sociální politice prosadit. To, co bylo po roce 1989 v sociální politice realizováno sice dokazuje, že vláda a stát nepostupují v této oblasti jenom krátkodobě a prakticisticky. Nicméně vnitřně vyvážený středně až dlouhodobý program (koncepce) řešení základních sociálních problémů chybí. Jejich řešení nelze oddalovat (viz např. situace mladých rodin a problém bydlení, či problém reformy důchodového pojištění). I vcelku dobré výsledky jichž bylo doposud v transformaci sociální politiky dosaženo by neměly vést k přílišnému uspokojení a v žádném případě k tomu, že by včas nebylo připraveno řešení důležitých problémů ve střednědobém horizontu. Transformační proces naší společnosti otevřel řadu zásadních, konfliktních a nejen společensky, ale především i lidsky bolestivých problémů, které nejsou ani snadno, ani krátkodobě odstranitelné a vyřešitelné. To, k čemu se naše společnost rozhodla, a co je uznáváno a podporováno většinou lidí (i když nejde o všeobecnou shodu) je vybudování demokratické společnosti s tržním hospodářstvím, funkční sociální politikou a vyspělou kulturou. Taková společnost jako historicky vyhraněný typ již dlouhou dobu ve světě reálně existuje. Cesta k ní je však dlouhodobější a není bezproblémová. Je účelné upozornit na některé závažné skutečnosti, jejichž první symptomy se již v dosavadním průběhu transformace STRANA 19

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

O autorce... 10 Úvodem... 11

O autorce... 10 Úvodem... 11 O autorce............................................ 10 Úvodem............................................. 11 1 Veřejné finance a jejich využití ve smíšené ekonomice.... 15 1.1 Příčiny tržního selhání

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Ministr pro místní rozvoj Únor 2010 www.mmr.cz 1 Bytová situace v ČR ČR disponuje 427 byty na 1000 obyvatel počet bytů je obdobný jako průměr

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Doporučení pro budoucí období 2014+ - administrativní procesy. Ing. Vít Šumpela, ředitel Odboru řízení a koordinace NSRR

Doporučení pro budoucí období 2014+ - administrativní procesy. Ing. Vít Šumpela, ředitel Odboru řízení a koordinace NSRR Doporučení pro budoucí období 2014+ - administrativní procesy Ing. Vít Šumpela, ředitel Odboru řízení a koordinace NSRR Přístupy k vyhlašování a řízení výzev Definovat metodická doporučení pro řízení a

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování

Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování Vliv interakce systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování Závěrečná zpráva k projektu MPSV HC 185/10 Vysoká škola ekonomická v Praze prosinec 1. Příjemce a řešitel Název

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Strategické projekty Smart Administration 1. Identifikace výzvy Číslo

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH?

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? RNDr. Zdeněk Somr Viceprezident HKČR Ústupky, 28. listopadu 2014 Strana 1 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů

Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů společnosti, a tak není divu, že problematika jeho financování

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více