Vize ekonomiky ČR vs. Dopady krize: adaptace a implikace
|
|
- Dalibor Blažek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vize ekonomiky ČR vs. Dopady krize: adaptace a implikace Prof. Michal Mejstřík Institut ekonomických studií UK-FSV a EEIP,a.s Konference Aktuální otázky ve zdravotnictví konaná ve dnech v hotelu Aquapalace, Čestlice Snímek 1
2 Obsah: 1. ČR v době finanční krize Kontextuální pohled na dopady finanční krize ve světě Protikrizové balíčky ve světě a jejich význam pro ČR Dopady krize v ČR Národní protikrizový plán v ČR 2. Restrukturalizační opatření podniku v době krize 3. Elementy výhledu ekonomiky ČR vize NERVu 4. Závěr Snímek 2
3 2. Současný retailový trh ve světě a ČR V roce 2008 pokles cen akcií ale pokračující nárůst bankovních depozit, růst akcií opět 2009 Bil. USD Bankovní depozita Vládní dluh Soukromý dluh Akcie Bankovní depozita = konzervativní nástroj Existuje vysoký potenciál pro kvalitní finanční poradenství Zdroj: McKinsey (2009) Snímek 3
4 POKLES BANKOVNÍCH ŮVĚRŮ V ROCE > NIŢŠÍ TOKY GLOBÁLNÍHO KAPITÁLU Source: McKinsey (2009) Snímek 4
5 Změna globální struktury finančních aktiv vzestup Číny 1) Transfer globálního bohatství do Cíny 2) Transfer úspor 3) Rostoucí role rozvíjejících se trhů (Čína, Indie etc.) Zdroj: McKinsey (2008) Snímek 5
6 % Různá struktura finančních aktiv ve světě USA Eurozóna VB Rusko Východní Evropa Japonsko Čína Indie Bankovní depozita Vládní dluh Soukromý dluh Akcie Zdroj: McKinsey (2009) Snímek 6
7 Bil. USD Penzijní a podílové fondy patří k největším správcům aktiv ve světě 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 30,4 25,0 Penzijní fondy 26,2 18,8 Podílové fondy 18,9 16,5 5,1 5,0 4,4 4,8 Pojišťovny Petrodolary Asijští investoři (státy) ,9 Hedžové fondy 1,4 0,9 0,9 Private equity Bankovní depozita = konzervativní nástroj Existuje vysoký potenciál pro kvalitní finanční poradenství v českém prostředí však je situace podstatně jiná / určitá nerozvinutost českého trhu v oblasti finančního investování Zdroj: McKinsey (2009) Snímek 7
8 USD bn Největší držitelé US Gov t dluhu Mnoho z tohoto dluhu je drženo soukromým sektorem, ale okolo 40 % je v držení veřejných entit či vlád. červen 2009: Largest international buyer of US debt Increased by USD bn y-o-y (2009/2008) Venezuela, Indonesia, Bahrain, Iran, Iraq, Kuwait, Oman, Qatar, Saudi Arabia, UAE, Nigeria, Algeria Russia s investment into US debt grew over 393% between January 2008 and March Bahamas, Bermudas, the Cayman Islands, Panama etc. Snímek 8
9 Rostoucí vklady v bankách/konzervativismus českých investorů Úloha bank vzrostla během krize (konzervativnost resp. nedůvěra českých investorů v kapitálový trh) konzervativnost českých investorů jde však na úkor spořícím a jiným investičním finančním produktům Zdroj: MF ČR, ČNB, AKAT Snímek 9
10 Největší sovereign wealth funds Source: McKinsey (2009) Snímek 10
11 % of GDP Stupeň bankovního zprostředkování ve SVE Czech Rep. Slovak Rep. Poland Hungary CE Average Eurozone Average assets/gdp deposits/gdp loans/gdp Podstatně nižší míra ve SVE oproti EU A konzervativnější přístup bank Source: Mejstřík, Pečená, Teplý (2008), RB (2009) Snímek 11
12 Výkonnost české ekonomiky v kontextu SVE Odlišné ekonomické podmínky ČR vs Pobaltské státy Přebytek depozit nad úvěry bank (nejvíce v EU) Nízký podíl zadlužení v cizích měnách jak podnikového sektoru tak domácností Dostatek likvidity v české bankovním systému, nebyla potřeba pomoc EU či MMF Zdroj: ČNB (2009) Snímek 12
13 TOP světové banky 2006 (trţní kapitalizace) Source: Financial Times Snímek 13
14 Dopady krize ve světě (1) Trţní kapitalizace bank Snímek 14
15 Změna: TOP 3 světové banky v červenci 2009 jsou čínské! Source: The Banker Snímek 15
16 Globální krize a země SVE Pokles světového HDP v 2009, růst v 2010? V nebo W? Pokles světového export a průmyslové produkce (%) implikuje pokles světového HDP Zdroj: WIIW, IMF (2010) Snímek 16
17 Výkonnost české ekonomiky v kontextu SVE Vývoj ekonomiky v SVE a ve světě (meziročně v %) Zdroj: WIIW (2010) Snímek 17
18 Protikrizové balíčky část prvá - stimuly Snímek 18
19 Protikrizové balíčky část druhá dle IMF Podpora finančnímu sektoru (duben 2009, % HDP roku 2008) Země Kapitálová injekce Odkup aktiv/půjčka MF Podpora od centrální banky Dodatečná likvidita od centrální banky Záruky Celkem z veřejných rozpočtů Přímo od vlády USA 3,9 1,3 1,1 42,1 31,3 79,6 6,3 AT 5, ,3 5,3 BE 4, ,2 30,9 4,7 FR 1,2 1, ,4 19 1,5 DE 3,8 0, ,2 3,7 EL 2,1 3, ,2 11,6 5,4 IR 5, ,3 IT 1, ,5 0 3,8 1,3 NL 3,4 2, ,7 39,8 6,2 PT 2, ,4 2,4 ES 0 4, ,3 22,8 4,6 SE 2,1 5,3 0 15,3 47,3 70 5,8 UK 3,9 13,8 12,9 0 51,2 81,8 20,2 HU 1, ,7 1,1 6,9 1,1 PL 0, ,2 3,6 0,4 AUT 0 0,7 0 0 N/A 0,7 0,7 JAP 2,4 11,3 0 1,2 7,3 22,1 0,8 PLC 0, ,5 0 G20 1,9 2,5 1 12,4 14,3 32,1 3,4 Rozvojové země 0,2 0,1 0,4 1,6 0,1 2,4 0,1 Zdroj: IMF duben 2009 Snímek 19
20 Global context Očekávaná vyšší inflace Očekávaná vyšší inflace jako důsledek expanzivní monetární politiky Efekt cen energií??? Zdroj: IMF (2010) Snímek 20
21 Globální krize a země SVE Fiskální nerovnováha ve světě (2010) Zdroj: PIMCO (2010) Snímek 21
22 Globální kontext/první noha makroekonomické dopady krize na periferní země EU implikují vyšší potřebu financování vlád resp. vydávání dluhopisů Zdroj: Dealogic, Citigroup Snímek 22
23 Globální kontext/první noha makroekonomické dopady krize na periferní země EU..což implikuje vyoský podíl dluh/hdp nejen u PIGS (i Finska) Source: Fitch (2010) Snímek 23
24 Globální kontext/první noha makroekonomické dopady krize na periferní země EU Kreditní riziko zemí PIGS reflektováno na trhu Vyšší CDS spread -> vyšší riziko -> dražší dluh Zdroj: The Economist 4/2010 Snímek 24
25 Globální kontext/druhá noha konkurenceschopnost - cenová Klesající konkurenceschopnost PIGS (euro ) Zdroj: BIS (2010) Snímek 25
26 2. Globální kontext/druhá noha konkurenceschopnost necenová Konkurenceschopnost PIGS vs Finsko Snímek 26
27 2. Globální kontext/druhá noha - konkurenceschopnost ČR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko Snímek 27
28 Globální kontext/druhá noha konkurenceschopnost Inovace ale různé úrovně produktivity podpora zombies!!! Růst zaměstnanosti podle kvartilů produktivity je dlouhodobým signálem (EU vs. Čína vs. USA) 7% 6% 5% 4% 3% 2% EU USA 1% 0% -1% Most prod. 2nd prod. 3rd prod. Least prod. -2% Nedomyšlené státní zásahy a podpory mohou blokovat nutné strukturální/inovativní změny a neřešit staré problémy Staré země EU mohou zaostávat za Čínou a USA v produktivitě, ale nikoliv země SVE Zdroj: Mejstřík & Chytilová (2008) podle Gretschmann (2006), The Economist 11/2009 Snímek 28
29 Dopady krize v ČR přenos krize do ČR Ačkoliv Česká republika nebyla zasaţena finanční krizí a toxickými aktivy, hospodářská krize byla v roce 2009 nevyhnutelná. Krize dopadla na jednotlivé sektory ekonomiky nerovnoměrně. Zdroj: ČNB Snímek 29
30 Protikrizová opatření (1) Zdroj:Národní protikrizový plán Snímek 30
31 Protikrizová opatření (2) Zdroj:Národní protikrizový plán Snímek 31
32 Protikrizová opatření (3) Zdroj:Národní protikrizový plán Snímek 32
33 Rizika Pomalejší oţivení (především Eurozóny), Další destabilizace v SVE Nejistota v bankovním a finančním sektoru Vyšší (než očekávaný) nárůst platební neschopnosti českých firem i domácností Růst nezaměstnanosti České oţivení s časovým zpoţděním za oživením globálním a Eurozóny Obezřetné chování bankovního sektoru Rozhodující: udrţení makroekonomické stability Kontrola deficitů veřejných financí Opatření v sociální oblasti Odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům Problém deficitu veřejných financí 2010 Janotův balíček Snímek 33
34 3. Výkonnost české ekonomiky v kontextu SVE Vývoj ekonomiky v ČR (mezikvartálně v %) Zdroj: OECD (2010) Snímek 34
35 2. Globální kontext/druhá noha konkurenceschopnost Volatilní měnové kurzy Zdroj: WIIW (2010) Snímek 35
36 Dopady krize v ČR (10) Rostoucí úvěrové riziko českých podniků / / / / / / zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců nad 250 zaměstnanců Podnikový sektor Pramen: ČNB (Centrální registr úvěrů) Rostoucí riziko zejména středních podniků ( zaměstnanců) Možné řešení garance ČMZRB Zdroj: ČNB( Centrální registr úvěrů) Snímek 36
37 3. Výkonnost české ekonomiky v kontextu SVE Klesající dynamika bankovních úvěrů v SVE (meziročně v %) Source: WIIW (2010) Snímek 37
38 Dopady krize v ČR (7) Relativní niţší dynamika / pokles úvěrů (měsíční data, meziroční růst bankovních úvěrů podnikům podle počtu zaměstnanců v %) / / / zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců nad 250 zaměstnanců Podnikový sektor Snížení dynamiky Pramen: ČNB u všech (Centrální typů registr úvěrů úvěrů) 5,7% meziroční pokles u úvěrů pro podniky střední velikosti ( zaměstnanců) Zdroj: ČNB(Centrální registr úvěrů) Snímek 38
39 2. Současný retailový trh ve světě a ČR Pokles dynamiky poskytování úvěrů Oživení na úvěrovém trhu bude souviset s vývojem ekonomiky a fází ekonomického cyklu Zdroj: ČNB Singer (2010) Snímek 39
40 Mld. Kč Dopady krize v ČR (12) Vyšší úvěrové riziko českých bank plně pokryto ,6 27,6 23,2 13,1 12,3 21,1 16,3 10,9 9,0 8,7 36,9 42,8 46,3 24,1 26, Ztrátové pohledávky (>360 dnů) Nestandardní pohledávky ( dnů) Pochybné pohledávky ( dnů) Opravné položky k pohledávkám celkem Zvýšený podíl klasifikovaných pohledávek, ale ztrátové jsou pokryty opravnými položkami Zdroj: ČNB Snímek 40
41 Vývoj územních rozpočtů 2009 (mld.kč) odhad CCB listopad 2009 časopis Moderní obec odhad 2009 růst 09 příjmy celkem 207,6 396,9 210,4 399,1 0,55% --daňové příjmy 98,5 204,2 92,8 192,5-5.7% --nedaňové příjmy 13,6 29,5 14,2 30,8 4,41% --kapitálové příjmy 7,1 16,3 6, ,88% --přijaté transfery 88,5 146,9 97,3 16 1,5 9,94% výdaje celkem 169,5 381,8 181,8 414,1 8,46% --běžné výdaje 141,5 288,4 148,3 302,3 4,82% --kapitálové výdaje 28,0 93,5 33,4 111,8 19,57% saldo 38,1 15,0 28, 6-15,0 Pramen: Zpráva o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.,věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec, listopad 2009 Poznámka: Údaje nezahrnují příjmy a výdaje města Brno ve 2. čtvrtletí 2009 Při odhadech CCB aplikovala stejné relace hlavních příjmových a výdajových položek v prvním pololetí roku 2008 a celoročních údajů i na rok Za výše uvedených předpokladů by se celkové příjmy územních samospráv v roce 2009 ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o 0,6 %, výdaje pak o 8,4 %. Saldo jejich rozpočtů by se z loňského přebytku ve výši 15 mld. Kč obrátilo ve schodek ve stejném rozsahu. Daňové příjmy by se snížily méně, než se očekávalo. Přesnější odhady vycházející z aktualizovaných dat by mohlo poskytnout Ministerstvo financí. Snímek 41
42 Obsah: 1. ČR v době finanční krize Kontextuální pohled na dopady finanční krize ve světě Protikrizové balíčky ve světě a jejich význam pro české podniky Dopady krize v ČR Národní protikrizový plán v ČR 2. Restrukturalizační opatření podniku v době krize 3. Elementy výhledu ekonomiky ČR 4. Závěr Snímek 42
43 Časování Krize Divestice Restrukturalizac e Cost-cutting Hrozící úpadek Úpadek Razantní costcutting (insolvenční správce a soud) Konkurs Konec insolvenčního řízení Příprava moratoria Příprava reorganizačního plánu Moratorium Reorganizac e Konec insolvenčního řízení Snaha o kapitálovou stabilizaci společnosti Konkurs Snímek 43
44 Kam dál? (1) Úpadek společnosti Insolvenční návrh Moratorium (3 měsíce) čas na jednání s bankami (nejde o insolvenci) možnost připravit ve spolupráci s věřiteli reorganizační plán (rozvrh, pořadí vypořádání pohledávek) možnost ustanovení předběžného insolvenčního správce možnost zrušení moratoria hlasy nadpoloviční většiny věřitelů moratorium může trvat max. 3 měsíce (se schválením soudu ještě 30 dní navíc) Konkurs dva způsoby - zpeněžení celé majetkové podstaty nebo zpeněžení po částech vedení společnosti přechází na insolvenčního správce znemožňuje výkon rozhodnutí, zastavuje exekuční řízení, závazky, které nebyly uspokojeny z výěžku konkursu nezanikají soupis pohledávek, incidenční spory, soupis součástí majetkové podstaty Reorganizace možnost připravit ve spolupráci s věřiteli reorganizační plán (rozvrh, pořadí vypořádání pohledávek) stále lepší ve vztahu k bankám dohled insolvenčního správce konsensuální vs. nekonsensuální reorganizace možnost nastartovat provoz ještě před zpeněžením majetku společnosti (potenciálně vyšší výnos) Snímek 44
45 Obsah: 1. ČR v době finanční krize Kontextuální pohled na dopady finanční krize ve světě Protikrizové balíčky ve světě a jejich význam pro české podniky Dopady krize v ČR Národní protikrizový plán v ČR 2. Restrukturalizační opatření podniku v době krize 3. Elementy výhledu ekonomiky ČR vize NERVu 4. Závěr Snímek 45
46 Problém budoucnosti: Fiskální deficity a volební cyklus Snímek 46
47 % od konkrétního volebního cyklu (průmer cyklu = 100%) Finský rozpočtový deficit není závislý na volebním cyklu- krásný příklad fiskální zodpovědnosti Finsko - volební cyklus a rozpočtový deficit ( ) 1000% 900% 800% 700% 600% 500% 400% 300% 200% 100% % 0% -100% -200% -300% -400% -500% -600% VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS Snímek 47
48 % od průměru konkrétního cyklu (průměr cyklu = 100%) Maďarský rozpočtový deficit je silně ovlivňován volebním cyklemkrásný příklad fiskální nezodpovědnosti Maďarsko - volební cyklus a rozpočtový deficit ( ) 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS Snímek 48
49 % od konkrétního volebního cyklu (průmer cyklu = 100%) České rozpočtové deficity a volební cyklus- Maďarsko to není, ale Finsko s jeho zdrženlivostí také ne ČR - volební cyklus a rozpočtový deficit ( ) 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% VOL. CYKL. VOL. CYKL. VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS Snímek 49
50 Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě dle fiskálního výhledu MF Hrubý domácí produkt Predikce Predikce Výhled Výhled Fiskální výhled - duben 09 (mld. Kč, b.c.) (růst v %, s.c.) 2,7-5,0 0,3 2,8 3,3 0,8 2,4 3,0 Spotřeba domácností (růst v %, s.c.) 3,4 0,7-1,3 2,3 2,5 0,9 2,0 2,5 Spotřeba vlády (růst v %, s.c.) 1,6 2,0-1,0-0,6-0,2 1,2 0,8 0,0 Tvorba hrubého fixního kapitálu (růst v %, s.c.) -1,1-7,8-3,9 2,5 3,6-0,2 2,5 3,0 Příspěvek zahr. obch. k růstu HDP (proc. body, s.c.) 1,5-1,0 1,4 0,6 1,0 0,5 0,6 1,0 Deflátor HDP (růst v %) 1,7 2,7 0,2 2,3 2,0 0,7 2,2 2,2 Průměrná míra inflace (%) 6,3 0,9 1,4 1,8 2,0 0,9 2,2 2,0 Zaměstnanost (VŠPS) (růst v %) 1,6-1,3-1,9 0,0 0,5-1,6-0,4 0,4 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) (průměr v %) 4,4 6,5 8,4 8,2 7,6 7,5 8,3 8,0 Objem mezd a platů (dom. koncept) (růst v %, b.c.) 8,7-0,3-1,1 4,5 5,3 2,3 4,7 5,2 Podíl BÚ na HDP (%) -3,1-1,4 0,4 0,9 0,9-2,6-2,3-1,2 Cíl pro vládní sektor 1) (ESA 95) Predikce Výhled Výhled Výhled (mld. Kč) [ 1 ] -77,4-239,6-195,8-215,7-222,6 (% HDP) [ 2 ] -2,1-6,6-5,3-5,6-5,5 Rozdíl ESA 95 - fiskální cílení (mld. Kč) [ 3 ] -40,2-7,7-14,9-4,2-14,2 Cíl pro veřejné rozpočty (metodika fiskálního cílení) (mld. Kč) [ 4=1-3 ] -35,4-233,4-180,9-211,5-208,4 (% HDP) [ 5 ] -1,0-6,4-4,9-5,5-5,1 Saldo složek VR mimo SR a SF (% HDP) [ 6 ] 0,9-0,7-0,3-0,3-0,2 Cíl pro státní rozpočet a státní fondy (% HDP) [ 7=5-6 ] -1,9-5,8-4,7-5,2-5,0 (mld. Kč) [ 8 ] -69,4-208,4-163,7-184,1-184,0 státní rozpočet (mld. Kč) [ 8a ] -46,7-205,2-160,3-184,5-183,5 státní fondy (mld. Kč) [ 8b ] -22,7-3,2-3,5 0,4-0,5 Predikce příjmů SR a SF (mld. Kč) [ 9 ] 1081,7 1075,3 1131,5 976,4 1013,3 státní rozpočet (mld. Kč) [ 9a ] 987,2 937,7 1018,1 936,4 973,4 státní fondy (mld. Kč) [ 9b ] 94,4 137,6 113,4 40,0 39,8 Nové výdajové rámce pro SR a SF (mld. Kč) [ 10=9-8 ] 1151,1 1283,7 1295,2 1160,5 1197,2 státní rozpočet (mld. Kč) [ 10a ] 1033,9 1142,9 1178,3 1120,9 1156,9 státní fondy (mld. Kč) [ 10b ] 117,2 140,8 116,9 39,6 40,3 Snímek 50 Deficity sektoru vlády v letech ovlivňují předpoklady o prodeji jednotek přiděleného množství CO 2 (deficit 2009 zlepšen o cca 11 mld. Kč, pro 2010/2011 předpoklad nulového dopadu, v roce 2012 kompenzující zhoršení deficitu). Výdajové rámce 2009/2010 nastaveny v období konjunktury roku 2007 bez významné modifikace nastavení odráží původní optimistická očekávání budoucího vývoje, vyšší hladina plánovaných výdajů zvedá deficity. Koncem 2008/počátkem 2009 přijala Vláda opatření ke zmírnění dopadů krize a podpoře tuzemské ekonomiky: souhrnná výše cca 2 % HDP. Schválen balíček úsporných opatření s cílem snížit deficit sektoru vlády v roce 2010 na 5,3 % HDP Další roky výhledu ovlivněny koncem účinnosti protikrizových a úsporných opatření
51 Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Hrubý konsolidovaný vládní dluh Podíl vládního dluhu na HDP byl do roku 2008 pod hranicí 30 %HDP, jiţ v roce 2010 se přiblíţí 40 % HDP a po roce 2012 překročí 44.5 % HDP Strukturální saldo vládního sektoru (v % HDP) překračuje hranice sjednané s EU Predikce Výhled Výhled Výhled Růst HDP ve stálých cenách (v %) 2,7-5,0 0,3 2,8 3,3 Růst potenciálního HDP (v %) 3,5 3,0 2,3 2,3 2,8 Produkční mezera 2,9-5,1-6,9-6,5-6,1 Saldo vládního sektoru -2,1-6,6-5,3-5,6-5,5 Cyklická složka salda 0,8-1,4-2,0-1,9-1,7 Cyklicky očištěné saldo -2,9-5,2-3,4-3,8-3,9 Jednorázové a ostatní přechodné operace -0,1 0,2-0,1-0,1-0,3 Strukturální saldo -2,8-5,4-3,3-3,8-3,6 Úroky 1,1 1,2 1,8 2,1 2,2 Strukturální primární saldo -1,7-4,2-1,5-1,7-1,3 Změna strukturálního salda -1,3-2,6 2,1-0,5 0,2 Snímek 51
52 Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Dočasné zlepšení stavu veřejných financí především cyklického charakteru rokem 2009 končí. Reformy od roku 2009 nedostatečné pro udržitelnost veřejných rozpočtů ve střednědobém horizontu, trvá potřeba implementace strukturálních reforem (mj. důchodového systému) V červnu 2008 ukončena procedura při nadměrném schodku, ČR se však do této procedury koncem roku 2009 zřejmě vrátí (na základě platného střednědobého výhledu nedojde ke snížení deficitu sektoru vlády pod 3% maastrichtskou hranici). Při platné metodice výpočtu strukturálního salda nebude dosaženo ani snížení strukturálního vládního deficitu na 1 % HDP do roku 2012, ke kterému se ČR zavázala v rámci fiskálních pravidel EU (tzv. střednědobý rozpočtový cíl). Protože EK nepřipustí významné překračování 3% deficitů za rok 2012, ČR bude nucena pokračovat ve fiskální konsolidaci. Snímek 52
53 Dlouhodobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Snímek 53
54 Dlouhodobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Makroekonomické předpoklady projekcí v % HDP Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Růst produktivity 4,1 3,8 2,9 1,8 1,7 1,7 1,7 práce Reálný růst HDP 6,6 4,4 2,5 1,4 0,9 0,7 1,1 Míra participace muţů (ve věku 15-64) Míra participace ţen (ve věku 15-64) Celková míra participace (ve věku 15-64) Míra nezaměstnanosti Podíl populace starší 65 let na celkové populaci 78,3 78,7 81,0 78,8 78,5 79,0 78,9 61,6 63,3 66,7 66,0 66,0 67,8 68,1 70,0 71,0 73,9 72,5 72,3 73,5 73,5 5,3 4,6 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 14,4 15,4 20,2 22,9 26,3 30,9 33,4 Projekce MF ukazují fiskální neudržitelnost bez zásadních zásahů v % HDP Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Celkové výdaje 42,4 41,1 40,1 41,8 44,6 49,5 54,5 z toho: Výdaje závisející na věkové struktuře 19,2 18,7 18,8 20,1 21,9 24,8 26,5 Důchody 8,2 7,7 7,7 8,1 9,6 11,5 12,4 Důchody v rámci sociálního zabezpečení 8,2 7,7 7,7 8,1 9,6 11,5 12,4 Starobní a předčasné důchody (55+) 7,5 7,1 7,1 7,4 9,0 10,9 11,8 Ostatní důchody (do 54) 0,7 0,6 0,6 0,7 0,6 0,6 0,6 Zaměstnanecké důchody 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zdravotní péče 6,3 6,3 6,7 7,3 7,8 8,5 8,9 Dlouhodobá péče 0,2 0,3 0,3 0,4 0,5 0,5 0,7 Vzdělání 3,6 3,4 3,1 3,3 3,1 3,1 3,4 Ostatní výdaje závisející na věkové struktuře 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,1 1,1 z toho: Úroky 1,1 1,1 0,8 1,2 2,1 4,2 7,5 Celkové příjmy 41,4 39,6 39,0 39,0 39,0 39,0 39,0 z toho: Důchod z vlastnictví 0,8 0,7 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 z toho: Pojistné na důchodové zabezpečení 8,6 8,6 8,6 8,6 8,6 8,6 8,6 Aktiva fondů důchodového zabezpečení (a) 0,4 2,9 13,2 22,9 26,3 9,8 0,0 z toho: Konsolidovaná aktiva 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Snímek 54
55 Dlouhodobá fiskální neudrţitelnost zejména penzijního systému v ČR Dlouhodobá projekce MF výdajů vs. příjmů Primární deficit a prudce rostoucí státní dluh zejména díky růstu nákladů na zdravotní péči a důchody. Navíc rozhodnutí Ústavního soudu v dubnu Dlouhodobá fiskální neudrţitelnost v důsledků stárnutí populace a prodlouţení naděje na doţití aţ 88 let (ČSÚ 2009), hrozba poklesu reálných důchodů Potřeba penzijní reformy s povinným druhým fondovým pilířem (soukromé fondy + 1 státní jako v Singapuru?) Snímek 55
56 Proč potřebujeme fiskální zodpovědnost? Zadluţování má dynamické dopady, neroste jen dluh samotný, ale i cena peněz a tedy pákově i náklady dluţní sluţby Rozdíl mezi dnešními náklady a optimistickým scénářem činí (v dnešních cenách) 30 mld. Kč ročně Při výši dluhu 60% (limit Maastrichtu) je roční náklad vyšší o téměř 70 mld. Pro porovnání (data 2008): Dávky státní sociální podpory 54 mld.kč Náklady na vysoké školství- 26 mld. Kč Dluhová služba Dnešní stav, dluh 30% HDP, úrok 4% p.a. Za 2 roky 40% a úrok 5%p.a. Vyšší cena dluhu (6%p.a.) Dluh 60% HDP za 5% Zdroj: Deloitte CZ Snímek 56
57 Vize: Návrhy vybraných dlouhodobých opatření NERVu Viz Závěrečná zpráva NERVu ze září 2009 na stránkách Snímek 57
58 Opatření na straně výdajů (1/2) Strukturální reformy sociálního systému Provázání podpor v nezaměstnanosti na veřejně prospěšné práce nebo veřejnou službu, případně na účast v rekvalifikačních kurzech Zrušení automatické indexace dávek Analýza souběhu dávek a jejich dopadu na motivaci k účasti na ekonomických aktivitách Testování dávek na příjmovou a majetkovou situaci žadatele Další parametrické úpravy průběžného solidárního pilíře jsou nevyhnutelné a měly by zahrnovat mj.: automatické prodluţováním odchodu do důchodu ve vazbě na očekávanou délku dožití (Skandinávie) v stanoveném poměru (autopilot) třeba 1:1 nebo 1:2 (12 měsíců navýšení průměrné délky dožití bude znamenat prodloužení věku odchodu do důchodu o 6 resp. 4 měsíce). Revize jednou za 3 roky. zrušení náhradních dob (vysokoškolské studium, rodičovská dovolená) přechod na indexaci podle indexu spotřebního koše domácností seniorů Druhý, fondový a plně zásluhový pilíř, byť veřejně spravovaný a státem garantovaný (jako Central Provident Fund v Singapuru), je pro zachování rozumného náhradového procenta velmi potřebný Analytické podklady jsou dávno připraveny, je třeba jednat Snímek 58
59 Opatření na straně výdajů (2/2) Odstranění obtížně zdůvodnitelné diskrepance v relativních cenách bytové výstavby a infrastrukturních staveb a zavedení spolupráce se soukromým sektorem při výstavbě infrastruktury (za předpokladu jasné prokazatelnosti úspor oproti výdajům na infrastrukturu z veřejných zdrojů podle robustní mezinárodně akceptované metodiky) Zásadní sníţení výdajů na správu státu prostřednictvím externích personálních auditů a periodických výkonnostních auditů zahrnutí nyní nezdanitelných náhrad do daňového základu ústavních činitelů; omezení hmotných požitků a dalších výhod Zavedení centralizovaného nákupu a center sdílených služeb ve státní správě Opatření pro posílení transparence a omezení korupce (viz samostatná návrhová část) Omezení výdajů na stavební spoření a dalších podpor vlastnického bydlení (bubliny na trhu realit vznikly mimo jiné i vinou těchto opatření; navíc mají ve svých důsledcích pravděpodobně dosti negativní dopad na mobilitu pracovní síly) Snímek 59
60 Opatření na straně příjmů Postupné sbliţování sníţené sazby DPH k základní sazbě, zvýšení základní sazby Podstatné zvýšení spotřebních daní zejména v případě substancí s negativními účinky na lidské zdraví Časový harmonogram pro podstatné zvýšení majetkových daní (menší distorzní účinek na ekonomický růst než přímé daně) Vyšší příjmy z dividend ČEZ Zvýšení ekologické daně a jejich zdrojové využití pro zdravotní péči a environmentální opatření (elektřina, plyn, uhlí) Důsledný prodej povolenek na vypouštění CO2 (tedy nikoli jejich rozdávání) Pokud se budou přijímat opatření na straně přímých daní včetně kvazipojištění : respektovat potřebu nezvyšování nákladů práce na straně zaměstnavatelů, jejichž důsledkem je v krátkém období snížení poptávky po práci usilovat o vyšší příjmy z přímých daní pomocí pružnějšího trhu práce, eliminací daňových výjimek a rozšíření daňového základu Snímek 60
61 Fiskální pravidla Posílení role ministerstva financí a pravidel rozpočtové politiky tak, aby MF ČR dokázalo udržet kontrolu nad celou rozpočtovou soustavou zakotvení upraveného maastrichtského pravidla pro veřejné deficity a veřejný dluh: růst HDP + deficit veřejných rozpočtů 4% (alternativně pravidlo strukturálního přebytku na úrovni 2-3% HDP). doplněného o zvláštní reţim odvíjející se od vývoje státního dluhu (po překročení hranice 40% zostřený reţim výdajových škrtů) Zavedení sankcí při nedodržení pravidla na úrovni kabinetu (nesmí rozpočet porušující pravidla předložit), tak PS (může měnit vnitřní strukturu rozpočtu, ale nikoli porušovat pravidlo samotné) Nedodrţení nominálních výdajových rámců znamená sníţení platu daného ministra a náměstků o 20% Zavedení pětileté zákonné výdajové rámce (zmírnění dopadů čtyřletého politického cyklu a efektu volebních let se zvýšenou fiskální nedisciplínou). Samostatnou přílohou zákona o státním rozpočtu by měly být názorné edukativní propočty, kvantifikující: Fiskální projekce a návrh opatření na straně výdajů, která stanoví termín, kdy dojde k dosažení vyrovnaných veřejných rozpočtů a docílení přebytkového financování po dobu minimálně tří přebytkových let O kolik by se musely zvednout daně (např. DPFO), aby stát hospodařil vyrovnaně. Fiskální projekce, která stanoví, kdy dojde k snížení zadluženosti na úroveň 20% HDP Jak dlouho by se musel splácet dluh až do jeho úplného splacení, pokud by stát zabavil všem výdělečně činným jejich plat, a jim zůstalo jen měsíční životní minimum. Měsíční kontrola veřejných výdajů včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Výdajové limity pro všechny výše uvedené složky Snímek 61
62 Čerpání fondů EU V období krize a prohlubujícího se nedostatku národních rozpočtových prostředků disponuje Česká republika na období let z prostředků kohezní politiky EU ve formě strukturálních fondů a z prostředků Kohezního fondu částkou přibližně se rovnající 680 mld. Kč (nebo-li v původně stanovené alokační sumě 27 mld. EUR) V čase výrazné potřeby úspor ve výdajích českých veřejných financí se tak suma přicházející ve výši přibližně 100 mld. Kč ročně ze strukturálních fondů a Kohezního fondu můţe stát oním nástrojem potřebné fiskální expanze, navíc bez výraznějšího zatížení systému národních veřejných financí (rozpočtově neutrální) cca 9 % rozpočtových výdajů Maximální vyuţití tohoto podpůrného zdroje se tak stává vrcholnou nejen rozvojovou, ale i fiskální prioritou. Její součástí je pak i zajištění potřebné sumy pro spolufinancování těchto projektů na co nejefektivnější bázi Fondy EU lze tedy vnímat jako dodatečný finanční zdroj při financování rozvojových potřeb země a jejích regionů nicméně za podmínky, že systém využití a vyčerpání těchto zdrojů je bude směřovat do smysluplných a rozvoj přinášejících projektů Snímek 62
63 Čerpání fondů EU OP a ROPy regionální operační programy Problémy spolufinancování a vlastního financování cash-flow projektů) A. Nižší vlastní zdroje podniků (pokles zisků) a cizí zdroje (konzervativnost bank při poskytování investičních i provozních úvěrů). B. Zvýšený počet druhotné platební neschopnosti a insolvencí firem C. Očekávaný pokles daňových příjmů obcí a krajů během hospodářského poklesu ČR (až 5-15%) Výpadek v příjmech SFDI (nižší příjmy z mýtného, spotřební a silniční daně) -> riziko spolufinancování Konzervativnost bank při poskytování úvěrů (viz odpovědi OP/ROP a též průzkumy HK ČR) Podpora efektivních a udrţitelných projektů zajištěním likvidity pro příjemce během projektu např. krátkodobý úvěr na cash flow (před refundací etapy projektu), střednědobý úvěr na kofinancování projektu; Finanční nástroje: Finanční inţenýrství Jessica type Spolupráce s EIB, bankami a ČMZRB (záruky na úvěry apod.) Snímek 63
64 Čerpání fondů EU - realokace Přeložení finančních alokací původně zamýšlených na pozdější fázi programovacího období co nejvíce do přítomnosti a nejbližší budoucnosti; Přizpůsobení obsahového vymezení výzev nynějším krizovým potřebám; Uskutečnění maximálně možného administrativního a procedurálního zjednodušení celého procesu projektového managementu z pohledu žadatelů; Rozšíření moţnosti průběţných a zálohových plateb ve prospěch příjemců; Posílení role nástrojů návratného financování projektů na úkor nenávratných dotačních nástrojů s vidinou dlouhodobé změny forem kohezní politiky EU cestou rozvojových (holdingových, revolvingových) fondů; Svědomitá příprava parametrů kohezní politiky na období po roce Snímek 64
65 Zdravotnictví Veřejné výdaje na zdravotnictví jako % HDP v ČR (ve srovnání s průměrem OECD) nízké nejsou, a odpovídají ekonomické úrovni země. Prostor pro jejich zvýšení je velmi limitovanýspoluúčást populace na krytí nákladů na zdravotní péči, a to bez ohledu na to, jaký model organizace systému zdravotní péče bude zvolen, je tedy nevyhnutelná, a může být uplatňována se zvýšenou sociální citlivostí, a větší možností volby pro pojištěnce. Současný pluralitní model veřejnoprávních zdravotních pojišťoven má ekonomický smysl tehdy, pokud připustí reálnou cenovou konkurenci: zavést dvousložkové pojistné podle současného holandského modelu (případně švýcarskou komunitní sazbu) a zároveň podstatně sofistikovanější klíč pro přerozdělování vybraného pojistného Akcentace preventivních opatření, především pokud jde o předcházení vzniku civilizačních chronických onemocnění, a výchova ke zdravému životnímu stylu včetně stravování, tomu přizpůsobit celý zdravotní systém včetně jeho organizace, elektronizace, úhrad a zdrojů financování. Zatíţení rizikového chování jednotlivce ekonomickými sankcemi prostřednictvím zavedení spotřebních daní na substance či potraviny, jež jsou jasnou kauzální příčinou rostoucích výdajů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Nasazení výpočetní techniky do celého sektoru zdravotnictví (ehealth, telemedicína)- podstatné zvýšení role pacienta v systému, transparence, pokud jde o nákup i efektivnost a medicínskou účinnost zdravotní péče, včetně zjevného zneužívání preskripce léků. Snímek 65
66 Trh práce Nárůst nezaměstnanosti je většinou fázově opoţděn oproti vývoji HDP a český trh práce zůstává nepružný Implementace vybraných prvků severského modelu flexicurity je českému systému historicky i kulturně bližší než anglosaský model, protože rovněž klade důraz na vyšší míru sociálních jistot, aniž by byla obětována flexibilita na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců. Měl by proto být pro českou společnost přijatelnější alternativou Úpravy zákoníku práce zvyšující flexibilitu najímání a propouštění pracovníků Úpravy dávek podněcující aktivitu a rekvalifikace (a udržující životní standard i sociální statut uvolněných zaměstnanců na dobré úrovni) Alternativní modely zaměstnaní - pruţná pracovní doba, práce u počítače doma Rekvalifikační projekty zaměřené specificky na osoby měnící zaměstnání (např. i specifická Kurzarbeit - zvyšování kvalifikace prostřednictvím školení ve volných dnech zkráceného pracovního týdne), Systémy celoţivotního vzdělávání Daňové stimuly pro zaměstnávání osob nově vstupujících na trh práce a starších zaměstnanců kompenzujících nižší produktivitu Zapojení financování z EU do rekvalifikačních programů se ukazuje jako efektivní Snímek 66
67 Znalostní společnost Pokud máme investovat, tak inteligentně: do inteligence národa, a to masívně: Realizovat komplexní reformu školské soustavy s cílem změny metod a principů vzdělávání, přístupu k žákům a studentům a dosažení inovací vzdělávacích programů. Důraz na samostatné, aplikační a kreativní a syntetické myšlení místo memorování pouček. Podpora interaktivní metoda a metody případových studií (např. Harvard Uni.) Přijmout potřebné změny v terciárním vzdělávání ve smyslu návrhů Bílé knihy terciárního vzdělávání Dopracovat obsahový základ celoživotního učení do podoby národní soustavy povolání a soustavy kvalifikací. Zavést systém hodnocení úspěšnosti škol- zahájit fúze špatných do dobrých Konsolidace škol, kterým chybí žáci a studenti- z úspor fixních nákladů však mnohem lépe platit kvalifikované pedagogy Zavést státní maturity včetně matematiky Zavést odloţené školné (se zvýšenými subvencemi přírodních a technických oborů státem) a využít veškerý potenciál podporou studentů ze sociálně slabších rodin formou státem garantovaných půjček (testováno na příjem rodiny) Silně podpořit výuku jazyků, zejména AJ, a to na všech stupních Omezit dabing v televizi Snímek 67
68 Věda a výzkum Zvyšovat výdaje na výzkum, vývoj a inovace a nadále zvyšovat podíl prostředků skutečně využitých v aplikovaném výzkumu Přijmout novelu zákona 130/2002 Sb., o státní podpoře výzkumu, vývoje a inovací včetně souvisejících prováděcích předpisů Hodnotit výsledky výzkumu, vývoje a inovací se zpětnou vazbou na rozdělování prostředků Specifikovat ty oblasti výzkumu, které přinášejí ekonomické efekty a zajistit preferenci jejich podpory Podporovat rozvoj technologických platforem s cílem vytvořit podmínky pro rozvoj spolupráce privátního a veřejného výzkumu a uživatelů Podpořit investice do VaV z privátního sektoru, zvýhodnit (daňově) výzkum nakupovaný privátním sektorem ve veřejných výzkumných organizacích (zejména univerzity a pracoviště AV ČR) Pokračovat v reformě výzkumu a vývoje s cílem zvýšit využitelnost výsledků výzkumu a integrovat český výzkum a vývoj do evropského výzkumného prostoru Snímek 68
Jakou cestou menších EU zemí půjde ČR na sever, zůstane v centru nebo na jih?
Jakou cestou menších EU zemí půjde ČR na sever, zůstane v centru nebo na jih? Prof. Michal Mejstřík Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze Konference k 20 letům
VíceEkonomická recese jako realita : Makroekonomický rámec hospodaření obcí
Ekonomická recese jako realita : Makroekonomický rámec hospodaření obcí Prof. Michal Mejstřík Institut ekonomických studií UK-FSV a EEIP,a.s Konference XII. Celostátní finanční konference Pokles ekonomiky
VíceSTAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH
STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru
VíceStátní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv
Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv Ing. Irena Válková odbor 11 Státní rozpočet Irena.Valkova@mfcr.cz Východiska pro sestavení SR na rok 2018 Programové prohlášení vlády České
VíceKonvergenční program ČR aktualizace duben 2013
Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2013 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 25/4/ Obsah: Tabulková příloha (dle Code of Conduct) Tabulka 1a: Ekonomický růst
VíceRozpočet a finanční vize měst a obcí
Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových
VíceMakroekonomická predikce (listopad 2018)
Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,
VíceFiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS
Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS ministr Ministr financí financí Miroslav KALOUSEK Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257
VícePředpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí
Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad
Více3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh
3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního
VíceStatistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014
Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016
Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti
VíceN Á V R H. Střednědobé výdajové rámce
N Á V R H Střednědobé výdajové rámce na léta 2015 a 2016 Č.j. MF 60 669/2013/11-1104 1. Úvod Na základě ustanovení 8 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
VíceStátní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv
Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah
VíceVztah státu a podnikatele, co může (a nemá)udělat vláda pro úspěšný rozvoj mikroekonomické sféry
Vztah státu a podnikatele, co může (a nemá)udělat vláda pro úspěšný rozvoj mikroekonomické sféry Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. Ostrava 6. ledna 2010 Úvod Obdobné příčiny krizí cyklus nadbytečné likvidity,
Víceský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009
Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh
VíceFinancování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 Ministerstvo financí únor 2017 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a
VíceNávrh státního rozpočtu na rok květen 2019
květen 2019 1 Makroekonomická predikce MF (duben 2018) 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Aktuální dubnová predikce Hrubý domácí produkt (s.c.) růst v %, s.c. -0,5 2,7 5,3 2,6 4,4 3,6 3,3 2,6
VíceNejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR
Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016
Financování a hospodaření obcí, krajů, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 květen 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 Státní rozpočet a hospodaření obcí a krajů v roce 2016, návrh
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových
VíceSetkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje
Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 1. října 2015 David Šátek Ministerstvo financí Obsah prezentace Hospodaření obcí v roce 2015 Predikce hospodaření obcí v roce 2016 Vývoj zadluženosti Návrh
VíceFunkce rozpočtu. Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí.
ŘEDNÁŠKA č. 11 Fiskální politika Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. Ovlivňování chodu ekonomiky pomocí příjmů a
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových
VíceNávrh státního rozpočtu ČR na rok Jan Gregor září 2010
Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2011 Jan Gregor září 2010 Východiska Programové prohlášení vlády Střednědobý výdajový rámec na rok 2011 Rámec byl upraven dle dikce zákona o rozpočtových pravidlech Při
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových příjmů a jejich
VíceDlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí březen 2019 Národní rozpočtová rada Úvod a struktura Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech
VíceMakroekonomická predikce
Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY Odbor Finanční politika Č Ministerstvo financí Č, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 2 ekonomický výkon, ceny zboží a služeb, trh práce, vztahy k zahraničí,
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 15. října 2015 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 David Šátek Ministerstvo financí 19. listopadu 2015 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (včetně
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 listopad 2016 - Otrokovice Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových příjmů
VíceHOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED. Karla RUCKÁ
HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED Karla RUCKÁ Ekonomický vývoj 2 VÝVOJ ČESKÉ EKONOMIKY růst reálného hrubého domácího produktu v % Zdroj: Predikce MF ČR (červenec 2019). 3
VícePAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ
PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické
VíceDůvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky
Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních
VíceStátní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004
Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního
VíceJak stabilizovat veřejný dluh?
Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí únor 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj daňových
VíceOMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?
OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí
VíceVI. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011
VI. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011 Ministerstvo financí ČR Praha duben 2011 Jan Zikl Porovnání příjmů SR a obcí Skutečnost dle SZÚ
VíceVIII. Setkání starostů a místostarostů Královéhradeckého kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011
VIII. Setkání starostů a místostarostů Královéhradeckého kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011 Ministerstvo financí ČR Dětenice květen 2011 Jan Zikl Porovnání příjmů SR a obcí Skutečnost
Více8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh
8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA NERV. Business Centrum, Veletrhy Brno, a.s
1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA NERV Business Centrum, Veletrhy Brno, a.s. 14. 9. 2009 2 Struktura Závěrečné zprávy NERV Plné znění Závěrečné zprávy naleznete na webových stránkách Úřadu vlády České republiky na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/zaverecna_zprava_nerv
VíceNárodní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR
Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)
VíceWebinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer
1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne
Víceské politiky v současn asné ekonomické situaci
Aplikace hospodářsk ské politiky v současn asné ekonomické situaci VIII. Setkání představitelů významných podniků Jihočeského kraje Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 12.
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz
1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceRozpočtový deficit a veřejný dluh
Obsah přednášky Rozpočtový deficit a veřejný dluh Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy Teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy Fiskální kritéria Definice fiskální nerovnováhy nesoulad mezi veřejnými příjmy
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceBankovní regulace v evropském kontextu
Krize Eurozóny makroekonomický výhled Bankovní regulace v evropském kontextu Lubomír Lízal, PhD. Strategické fórum Štiřín, 6.12.2012 Nejnovější prognóza ČNB + listopadové zátěžové testy Prognóza růstu
VíceV. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv
V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna
Vícecností Miroslav Singer
Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:
VíceSvětová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky
Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu
VíceFiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012
Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém
VíceRozpočtový výhled Olomouckého kraje na období
Rozpočtový výhled Olomouckého kraje na období 2018 2019 Schválený usnesením Rady Olomouckého kraje UR/3/50/2016 ze dne 5. 12. 2016 Důvodová zpráva 1. Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného
Vícecností a firem: pohled ČNB Miroslav Singer
Zadluženost domácnost cností a firem: pohled ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Cesta k odpovědnému úvěrování v ČR, Solus Praha, 9. června 21 Obsah Dopady krize na domácnosti Dopady
VíceKonvergenční program ČR aktualizace duben 2015
Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 30/4/ republiky ČR ben 2015 vá příloha Obsah: Tabulková příloha (dle Code of
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní
VíceRizika předčasného přijetí společné měny. šík
Evropské fórum podnikání: : Zájmy Z České republiky a přijetp ijetí společné evropské měny Rizika předčasného přijetí společné měny Vladimír r Tomší šík Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 17. září 28 Strategie
VíceALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.
ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru
VíceOsmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů
Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního
VíceDůvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu
Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních
VíceStabilita veřejných financí
Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu
VíceJiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR
Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit
VíceDůvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu
Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních
VícePavel Řežábek člen bankovní rady ČNB
Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci 8. ročníku odborné konference Očekávaný vývoj odvětví automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno,
VíceTurbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.
Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. květen 2012 Obsah prezentace 1. Postavení ČR v zrcadel dluhových problémů
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceČeská ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru
Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky
VíceAnalýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008
Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008 Mojmír r Hampl viceguvernér Praha, 16. ledna 2009 Je ČR R připravena p na přijetp ijetí eura? Schopnost ekonomiky dobře fungovat bez vlastní měnové
VíceVýzvy na cestě k euru
Česká republika a euro Výzvy na cestě k euru Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady Konference Firma a konkurenční prostředí 2009 Oslavy 50. výročí založení PEF MZLU v Brně 12. března, 2009 Strategie
Více5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika
5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební
Více1. Ú vo v d Zác á hr c ana a na př ed ba nk ba ro r tem m n ut n ná, ná a l a e j ak a??? Ba B nky a krize z 2007/ Zdroj: The Economist 4
MAGICKÝTROJÚHELNÍK EXITOVÝCH STRATEGIÍ Petr Teplý Teorie kontraktů Institut ekonomických studií FSV Univerzita Karlova v Praze 29. dubna 2010 Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. Úvod Poučení z minulých krizí Exit(us)
VíceC.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.
Prameny kapitoly : ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C..: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: Odhad Výhled Zaměstnanost ) průměr v tis.osob růst v %,,,,,,,,,, zaměstnanci
VíceČeská ekonomika na ivení. Miroslav Singer
Česká ekonomika na začátku oživeno ivení Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Holiday Inn, Brno, 23. října 213 M. Singer Česká
VíceEKONOMICKÝ VÝVOJ A VEŘEJNÉ FINANCE V ČESKÉ REPUBLICE
EKONOMICKÝ VÝVOJ A VEŘEJNÉ FINANCE V ČESKÉ REPUBLICE VIII. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČESKÉ REPUBLIKY I 1. 2. DUBNA 2019 Alena SCHILLEROVÁ Ekonomický vývoj 2 VÝVOJ ČESKÉ EKONOMIKY růst
VíceSoučasný ekonomický vývoj a trh práce
Současný ekonomický vývoj a trh práce Vladimír Dlouhý prezident Hospodářská komora České republiky www.komora.cz ING Bank, 24. října 2018 Struktura prezentace Podnikatelský sentiment Komorová národohospodářská
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření
VíceČeská ekonomika: Nejasná zpráva o konci krize
Česká ekonomika: Nejasná zpráva o konci krize Eva Zamrazilová členka bankovní rady ČNB Jihočeská hospodářská komora Třeboň, 20.4.2010 Makroekonomický vývoj a prognóza Finanční sektor 2 Hospodářský růst
VíceReforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004
Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí
VíceC.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:
C.3 Trh práce Prameny: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 9 5
VíceVII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje
VII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011, rozpočet na rok 2012 Ministerstvo financí ČR říjen 2011 Vývoj daňových příjmů územních samosprávných
VíceŠetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika
šetření prognóz makroekonomického vývoje v ČR, HDP zemí EA9, cena ropy Brent, M PRIBOR, výnos do splatnosti R státních dluhopisů, měnový kurz CZK/EUR, měnový kurz USD/EUR, hrubý domácí produkt, příspěvek
VíceVÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ
VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě
VíceZáklady ekonomie. Monetární a fiskální politika
Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice
VíceFinancování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019 Miroslav MATEJ ředitel odboru Financování územních rozpočtů březen 2019 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů
VíceVII. Setkání starostů Plzeňského kraje
VII. Setkání starostů Plzeňského kraje Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Rozpočtový výhled Ministerstvo financí ČR říjen 2011 Vývoj daňových
VíceAktuální vývoj a výhled financování ÚSC
Aktuální vývoj a výhled financování ÚSC Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 a 2018 Ministerstvo financí únor 2018 1 Obsah prezentace
VíceNÁVRH ROZPOČTU ÚSTECKÉHO KRAJE NA ROK 2011
NÁVRH ROZPOČTU ÚSTECKÉHO KRAJE NA ROK 2011 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2011 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem na období 2011 2015, s Rozpočtovými
VíceFinancování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 únor 2017 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 Zadluženost a rozpočtová
VíceKonvergence a růst: ČR a sousedé
Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové
VíceZájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny
Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence
VíceAktuální vývoj a výhled financování ÚSC
Aktuální vývoj a výhled financování ÚSC Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 a 2018 Ministerstvo financí září 2017 1 Obsah prezentace
VíceStav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav
II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.
VíceZpůsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)
Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní
VíceEVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ
EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě
Více