Úloha V.E... Vypař se!

Transkript

1 Úloha V.E... Vypař se! 8 bodů; průměr 4,86; řešilo 28 sudenů Určee, jak závisí rychlos vypařování vody na povrchu, kerý ao kapalina zaujímá. Experimen proveďe alespoň pro pě různých vhodných nádob. Zamyslee se nad dalšími fakory, keré mohou rychlos vypařování vody ovlivni. Upozorňujeme, že experimen je velmi vhodné necha probíha po delší dobu (několik dní), proo ideálně začněe o hodně dřív než pár hodin před uzávěrkou. Kiki zvažovala, zda má cenu chodi pro hadr. Vypařování je ypickou vlasnosí kapalin. Při každé eploě přechází určiá čás molekul vlivem epelné enerie (kerá se projevuje pohybem molekul) do plynného skupensví. V podsaě dochází k omu, že molekula vody dosaečně blízko povrchu s dosaečnou kineickou enerií překoná soudržné síly a přejde do plynné fáze. Tao endence závisí na povaze kapalin, přesněji na jejich soudržných silách mezi molekulami. Probíhá-li vypařování v uzavřené nádobě, usaví se mezi kapalinou a její párou rovnováha. V naší úloze se však jedná o oevřenou sousavu, proo nedojde k usavení rovnováhy vlivem neusálého unikání molekul páry do okolního prosředí, proo bude kapalné fáze neusále ubýva. Naše úloha je zaměřená na o, jak souvisí velikos povrchu vody s rychlosí vypařování v, respekive s rychlosí úbyku kapalné fáze. Tuo rychlos vypařování v si můžeme definova jako množsví (případně objem) odpařené vody za čas. To, že s věším povrchem lze očekáva věší množsví odpařené vody, je poměrně inuiivní (nevíme, jak časo věšíe prádlo, ale asi nikdo z vás by nečekal, že mu ričko zmačkané do kuličky uschne rychleji než sejně mokré ričko pověšené na šňůře), nás však přímo zajímá, zda je ao závislos lineární, jak by se dalo čeka, či jiná, edy jaká je rychlos vypařování na jednoku povrchu. Nelze však zanedba skuečnos, že na rychlos vypařování má vliv celá řada dalších fakorů. Rychlos vypařování souvisí s enzí odpařených par nad kapalinou, pokud je ao enze věší, vypařování probíhá rychleji, neboť molekuly jsou více lačeny do okolí. Tenze par je navíc veličina provázaná s eploou a lakem. Na rychlos vypařování má aké vliv vlhkos vzduchu, neboť vlhčí vzduch bude méně ochoně přijíma nové molekuly páry. Sejně ak pohyb vzduchu je při odpařování důležiý, což je spolu se zvýšením eploy například principem fénu. Jak je vidě, nejlépe by bylo experimen provádě v mísnosi o sálé eploě, laku, vlhkosi vzduchu a bez jakéhokoli průvanu, a vůbec nejlépe na nic nesaha, nedýcha a ani am nebý. Tyo podmínky však v domácím prosředí ěžko splníe, zvlášť když je nuné provádě v průběhu experimenu měření, proo je dobré necha všechny nádoby s vodou spolu na sejném mísě a necha probíha experimen u všech zároveň, čímž máe zhruba zaručeno, že ač budou okolní podmínky do určié míry proměnlivé, budou v daném okamžiku pro všechny nádoby přibližně sejné, akže by pak jejich případný vliv měl bý pozorován u všech nádob a rozpoznán jako ovlivnění někerými ze zmiňovaných fakorů. Poslední vliv, kerý zde bude zmíněn, nejdříve ani nebyl v eorii uvažován, nicméně v průběhu samoného experimenu se ukázala jeho důležios. Jedná se o působení nádoby, kerá předsavuje nejen překážku pro kapalinu, ale aké pro páru. Pokud máme kapalinu pouze na dně poměrně vysoké a úzké nádoby, je pro molekuly páry ěžší uniknou do okolí, neboť při nárazu do sěny nádoby zraí čás své enerie, akže mnohem věší čás z nich zkondenzuje zpáky na kapalinu. Proo je vhodné pro experimen použí nádoby co nejvíce naplněné vodou nebo aspoň dosaečně široké, velmi úzkým nádobám (jako jsou například zkumavky) je dobré se vyhnou i kvůli kapilárním jevům, keré by zde již nemusely bý zanedbaelné. 1

2 Měření Pro první verzi experimenu bylo vybráno devě nádob, přičemž dvě z nich byly sejné (pro konrolu) a osaní se lišily. Všechny nádoby byly vybírány ak, aby měly var válce (aspoň na pořebném úseku např. seříznuá PET láhev) a bylo ím pádem snadné dá do souvislosi množsví u s jejich povrchem, kerý byl v podsaě konsanní a aké lehce zjisielný. Průměr nádob se pohyboval v rozmezí 58 mm až 137 mm. m v ,9 cm 2 40,7 cm 2 41,9 cm 2 56,8 cm 2 120,8 cm 2 147,4 cm h Obr. 1: Závislos množsví odpařené vody na čase. Je řeba říci, že množsví vody, keré bylo možno do nádob nalí, bylo limiováno ím, že váhy, keré byly k dispozici a měřily s přesnosí na seinu ramu, vážily maximálně do cca 400. Takže bylo posupováno ak, že bylo do nádob posavených na kuchyňské váze naléváno akové množsví vody, aby nádobu i s vodou bylo posléze možno zváži na výše zmíněné váze. Tak došlo k omu, že nádoby byly různě plné. Všechny nádoby s vodou byly po zvážení a zapsání času vážení umísěny spolu na okenní parape a po různých časových úsecích byly váženy, aby se zjisilo, kolik vody se z nich za danou dobu odpařilo. Po několika prvních měřeních však bylo zřejmé, že výsledky jsou jiné, než by se očekávalo. Zaímco dvě sejné nádoby poskyovaly přibližně sejný (byly i sejně vysoko naplněné), což bylo v pořádku, při srovnání osaních nádob bylo vidě, že z někerých širších nádob se odpařuje éměř sejně, nebo dokonce méně než z nádob užších. Nejlépe o bylo parné při srovnání nádob označených jako PET malá, kerá měla průměr 72 mm, a PET velká s průměrem 85 mm. První ři hodnoy množsví odpařené vody vždy za určié časové úseky z PET malé činily 1,52, 5,92 a 1,89, zaímco z PET velké se za sejné časové úseky odpařilo pouze 1,13, 4,45 a 1,64. Z oho plyne, že nádoba s povrchem o zhruba 30 % menším měla o 23 % až 35 % věší, což je poměrně podivné. Vysvělení spočívá právě v různé naplněnosi nádob, kerá vyplývala z omezeného množsví 2

3 1,6 1,4 1,2 podmínky 1 podmínky 2 podmínky 3 h 1 1 0,8 0,6 0,4 0, S cm 2 Obr. 2: Závislos rychlosi vypařování na povrchu. vody, keré mohlo bý do nádoby nalio, aby byla pořád vážielná. Tao různá vzdálenos hladiny od vrchní čási nádoby byla nejdříve zanedbána. Nyní ale vidíme, jak může fak, že PET malá byla naplněna vodou éměř po okraj, zaímco PET velká pouze zhruba do poloviny své výšky, neaivně ovlivni výsledky. Pro povrzení důležiosi ohoo efeku byl proveden miniexperimen se řemi shodnými skleničkami o průměru 58 mm, yo skleničky měly výšku zhruba 13 cm. První byla naplněna do výšky přibližně 11 cm (naprosé naplnění nebylo možné z váhového hlediska), druhá byla naplněna zhruba do poloviny, edy do výšky cca 7 cm a poslední byla naplněna pouze do výšky cca 3 cm. Z výsledků bylo posléze parné, že řeí skleničky časo činí méně než 50 % u skleničky první. Podrobnější daa k omuo měření jsou uvedena v abulce 1. Posléze se začalo s experimenem od začáku. Posup byl podobný, ovšem byly vyřazeny všechny skleněné nádoby a nahrazeny plasovými, neboť bylo řeba, aby samoná nádoba vážila co nejméně. Nakonec bylo pro měření použio šesi nádob: kalíšek od svíčky (1), PET malá (5), PET velká (6) (yo byly na začáku vodou zcela naplněny), plasový odpaďáček (4), plasový kry na CD (2) (naplněny zhruba 1 cm pod okraj) a plasová miska (3) (naplněná zhruba 4 cm pod okraj ovšem dosaečně široká), další údaje o použiých nádobách jsou uvedeny v abulce 2 spolu s výsledky. Po různých časových inervalech byly vždy všechny nádoby zváženy a získala se ak hmonos odpařené vody za daný časový úsek. Tao fáze experimenu probíhala od 4. března do 17. března. 3

4 Obr. 3: Počasí během experimenu (shora eploa, rosný bod, vlhkos a lak). Zdroj: hp://weaherspark.com. Tabulka 1: Srovnání u pro ři sejné skleničky naplněné do výšky 11 cm, 7 cm a 3 cm. min ,37 (100 %) 2,00 (84 %) 1,15 (49 %) 222 0,68 (100 %) 0,58 (85 %) 0,35 (51 %) 399 1,20 (100 %) 0,75 (63 %) 0,44 (37 %) 750 2,05 (100 %) 1,09 (53 %) 0,78 (38 %) 529 1,55 (100 %) 0,88 (57 %) 0,72 (46 %) Výsledky Souhrn experimenálně získaných da je uveden v abulce 2. Podle nich je vyvořen raf 1 závislosi hmonosi odpařené vody na čase pro jednolivé nádoby. Z rafu je parné, že ao závislos je lineární, nicméně nelze zde provés lineární reresi jedinou přímkou kvůli proměnlivým podmínkám, keré mají vliv na rychlos vypařování, což ovlivní sklon příslušné čási. Proo bylo fiováno funkcí s proměnnou směrnicí a všechny rafy se rozdělily na ři úseky. Jak je vidě, body zlomu pro jednolivé kapaliny nejsou ve zcela sejný čas, což však může bý důsledkem fiování, keré funuje na základě meody nejmenších čverců. Jak již bylo zmíněno, ao proměnlivos souvisí s výraznými změnami experimenálních podmínek. První věší změna nasala za zhruba 52 h od začáku experimenu, kdy se venku oeplilo, což by samo o sobě nemělo velký vliv, ale jako důsledek bylo vypnuo opení v mísnosi. Jelikož opení je umísěno kousek od mísa, na kerém sály nádoby s vodou, mohlo o rychlos 4

5 22 20 T C h Obr. 4: Teploa v mísnosi. vypařování ovlivni jednak eploně, jednak změnou proudění vzduchu a odvěrávání par. Počasí se však v u dobu aké měnilo nejen z hlediska eploy, ale aké laku, rosného bodu a vlhkosi, což je vidě na přiloženém záznamu (zlom je ve sředu dopoledne) na obrázku 3. Také bylo zaznamenáno, jak se měnila eploa v mísnosi, kde probíhal experimen, pomocí eploního čidla (obrázek 4). Všechny yo fakory se pravděpodobně podílejí na zpomalení odpařování, keré je pozorovaelné ve sřední čási rafu. Pro ověření, že zapnué opení má na na rychlos odpařování věší vliv, bylo v čase kolem 190 h od začáku experimenu opení znovu zapnuo a rychlos odpařování skuečně znovu narosla. Rozdělení na jednolivé úseky (edy použií rozdílných směrnic) bylo zohledněno i v rafu závislosi rychlosi u na povrchu kapaliny na obrázku 2. Diskuze Ze získaných da je vidě, že množsví odpařené kapaliny je lineárně závislé na čase, avšak ao rychlos vypařování závisí do značné míry i na podmínkách okolí. Podíváme-li se na závislos éo rychlosi na povrchu kapaliny, ak zjisíme, že zde lineární závislos není (aspoň dle získaných da). Naopak, s rosoucím povrchem rychlos u na jednoku povrchu klesá, což je zajímavý výsledek. Nicméně vzhledem k velkému poču fakorů, keré mají na vypařování vody vliv, a k omu, že širší nádoby nebyly vodou zcela naplněné, proože by pak nebyly vážielné naším vybavením, eno výsledek nelze považova za zcela průkazný. Naopak ovlivnění rychlosi u v závislosi na výšce hladiny je z uvedených da vidě mnohem jednoznačněji. 5

6 Závěr Z měření vyplývá, že rychlos vypařování není lineárně závislá na povrchu, ale s rosoucím povrchem má spíše klesavou endenci. Teno výsledek však vzhledem k povaze experimenu není nezpochybnielný. Za určiější výsledek edy lze považova spíš o, že rychlos odpařování je závislá na míře naplnění dané nádoby, ačkoliv o nebylo původním cílem úlohy. Krisína Nešporová kiki@fykos.cz Fyzikální korespondenční seminář je oranizován sudeny MFF UK. Je zasřešen Oddělením pro vnější vzahy a propaaci MFF UK a podporován Úsavem eoreické fyziky MFF UK, jeho zaměsnanci a Jednoou českých maemaiků a fyziků. Too dílo je šířeno pod licencí Creaive Commons Aribuion-Share Alike 3.0 Unpored. Pro zobrazení kopie éo licence, navšive hp://creaivecommons.or/licenses/by-sa/3.0/. 6

7 Tabulka 2: Paramery nádob; čas a množsví odpařené vody. r [mm] S [cm 2 ] 18,9 120,8 147,4 41,9 40,7 56,8 m 0 [] 5,01 20,22 91,44 39,67 8,24 8,32 m 0 + m v [] 98,01 396,64 392,44 416,93 321,65 365,83 min 0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, ,28 5,07 4,66 2,12 2,46 3, ,07 7,97 7,80 3,67 4,12 5, ,77 10,60 10,60 5,03 5,55 6, ,36 13,19 13,07 6,25 6,75 8, ,10 24,70 25,01 11,62 12,20 15, ,26 27,78 30,52 14,22 15,14 19, ,32 34,53 34,84 16,27 17,20 22, ,07 38,08 37,69 17,96 18,74 24, ,57 40,01 39,88 18,90 19,70 25, ,09 50,88 52,58 24,27 24,92 33, ,31 56,37 58,06 27,01 27,48 36, ,39 60,94 63,25 29,35 29,71 39, ,06 68,55 72,47 33,19 33,38 44, ,26 74,00 78,27 35,90 35,97 48, ,02 77,56 82,00 37,91 37,70 50, ,33 79,02 83,61 38,73 38,33 51, ,79 86,55 91,74 42,10 41,52 56, ,69 89,95 95,96 44,11 43,49 59, ,67 130,87 143,81 60,97 61,93 85, ,56 135,07 148,58 63,00 63,80 88, ,94 141,85 154,52 65,99 66,60 92, ,64 145,67 159,14 67,75 68,36 95, ,37 149,97 164,25 69,86 70,23 97, ,73 152,34 167,23 71,08 71,62 99, ,85 159,00 175,82 74,42 74,53 103, ,78 170,54 189,87 79,75 79,69 111, ,21 181,21 202,69 84,09 83,54 117, ,01 186,95 209,02 85,90 85,50 120, ,77 195,33 217,76 88,87 88,07 124, ,41 203,91 227,80 93,24 92,03 129, ,78 241,09 255,98 105,40 101,66 148, ,74 248,12 262,21 107,41 103,16 151, ,28 272,48 288,52 115,87 110,72 165, ,97 287,11 305,58 120,39 113,64 171, ,73 305,19 327,54 122,60 120,12 182, ,91 325,08 339,91 131,38 123,27 189,16 7