Kapka v moři? Tomáš Růžička. Krajina jako životní. Antonín Buček. ~U~rruDIl1lfi 2!l

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kapka v moři? Tomáš Růžička. Krajina jako životní. Antonín Buček. ~U~rruDIl1lfi 2!l"

Transkript

1

2

3 Kapka v moři? Tomáš Růžička Ochrana krajiny a přírody neprožívá zrovna nejlepší období. Tlaky na výstavbu na periferiích měst, stavby nových dálnic, opouštění venkova a tradičního způsobu hospodaření, nelegální těžby dřeva a záplava reklamních poutačú v krajině jsou symptomy současného období. Stále se snižující množství finančních prostředků pro ochranu přírody nebo tlaky na okleštění zákona na ochranu přírody jsou jen druhou stranou téže mince. Jen v letošním roce se např. prostředky v programu péče o krajinu snížily oproti loňsku na polovinu, stát nemá ani dostatek prostředků na financování základního mapováni soustavy evropsky významných chráněných území Natura Fondy EU, z kterých by mohla Česká republika čerpat na ochranu přírody a krajiny, jsou až na výjimky několika pilotních projektů zatím nedostupné. Do nejvýznamnějšího programu pro ochranu přírody - LlFE se ČR nepřihlásila z důvodu vysokého vstupního poplatku. Až příliš to vypadá, že naše společnost nevidí ochranu přírodního dědictví jako svou prioritu. Příroda, zdá se, propadla sítem zájmu občanů i politiků. Pesimismus však není na místě. Veřejnosti utajených aktivit chránících cenná území a pečujících o ně je celkem dost. Nadace Partnerství je hlavním soukromým zdrojem financí právě pro takovéto typy činností. Ač je Nadace Partnerství nejvýznamnějším soukromým zdrojem prostředků pro projekty neziskových organizací v ČR, její podpora činnostem na ochranu přírody či krajiny může být vnímána jako pověstná kapka v moři. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila přes 200 projektů zaměřených na ochranu přírody a krajiny částkou přesahující 14 mil. Kč (cca 20 % všech udělených grantů). Nicméně význam těchto prostředků není zanedbatelný. Nadace podpořila projekty s celostátním významem, jako jsou např. kampaně proti snahám výrazně oslabit zákon o ochraně přírody nebo aktivity zaměřené na "ekologizaci" sloupů elektrického vedení. Velká většina podpořených projektů měla ovšem v celé desetileté historii Nadace Partnerství Clo věkem využívaná kulturní krajina je harmonická tehdy, je-li dobrým domovem nejeli lidí, ale i všech dalších orga/lislllzl, je-li nejen produktivní a užitečná, ale i krásná. Ilustračnífoto Tomáš Gr;1Il ~U~rruDIl1lfi 2!l Krajina jako životní prostředí Antonín Buček První celosvětové konference o životním prostředí, konané pod heslem "Je jen jedna Země" v roce 1972 ve Stockholmu, se tehdejší Ceskoslovenská socialistická republika jako stát sovětského východního bloku nezúčastnila. V roce 1992 se konal Summit Země v Rio de Janeiro. Ceská a slovenská federální republika se tehdy rozpadala na dva státy, a tak nebyla zastoupena hlavou státu jako většina zemí. Naši delegaci tehdy vedl první a poslední federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek. Výsledky těchto celosvětových shromáždění nevyvolaly v české společnosti příliš velkou odezvu. Koncem srpna bude v jihoafrickém Johannesburgu zahájen Světový summit o trvale udržitelném rozvoji, další v řadě celosvětových setkání státníků a zástupců nevládních organizací věnovaných stavu životního prostředí naší planety. Proto se v tomto čísle Veroniky zabýváme tím, jak je v Ceské republice naplňováno heslo "myslel globálně. jednal lokálně", vystihující podstatu způsobu naplnění koncepce trvale udržitelného rozvoje, tedy takového využití zdrojů naší Země, kdy při naplnění potřeb současné generace nejsou omezovány potřeby generací budoucích a není nevratně ochuzováno bohatství přírody. 2ivotním prostředím člověka je krajina. Clověkem využívaná kulturní krajina je harmonická tehdy, je-li dobrým domovem nejen lidí, ale i všech dalších organismů, je-ii nejen produktivní a užitečná, ale i krásná. Krajinní ekologové vědí, že exaktní parametry charakterizující harmonickou kulturní krajinu se nalézají obtížně. Právě taková krajina se však stává krajinou srdce, krajinou, kterou vnímáme jako svůj domov, na kterou nezapomínáme a kam se rádi vracíme. Dokládá to tradiční rubrika našeho časopisu, ve které už desítky autorů vyznaly svůj vztah k jejich srdci nejbližším krajinám. Zatímco v přírodní krajině, divočině, vyvíjející se dlouhodobě podle vlastních zákonitostí, jsou zásahy člověka nežádoucí, harmonická kulturní krajina vyžaduje neustávající lidskou péči. Dnes již tato krajina nevzniká jako vedlejší produkt hospodářské činnosti, zajištění péče o její přírodní a historické skladebné prvky vyžaduje prostředky z veřejných zdrojů. Za velmi varovné pokládám snižování finančních prostředků uvolňovaných na krajinotvorné programy Ministerstva životniho prostředí, jak dokládá v tomto čísle Hana Hofmeisterová. Všichni dotázaní zástupci parlamentních stran, pánové L. Ambrozek, M. Kužvart, V. Mencl a F. Pelc, i M. Rokos ze Strany zelených v minulém čísle Veroniky vyjád řili názor, že by se množství peněz vydávaných na krajinotvorné programy mělo zvýšit. Uvidíme, jaká bude skutečnost, podaří -Ii se snižovat dluh, který ke krajině jako svému životnímu prostředí dosud máme a který zatím stále ještě spíše narůstá. OCHRANA KRAJINY 1

4 Kresba Rostislava Pospfšila lokální nebo regionáln í význam. Příkladem může být podpora n ěkolika projektů na záchranu trad ičn í ch odrůd ovoce, výsadbu biokorido r ů nebo obnovu mokřadů. Ředite l Nadace Partnerství Miroslav Kundrata to charakterizuje slovy: "Snažíme se podporovat takové projekty, které mohou být inspiraci pro ostatní nebo mají velký význam v místě, kde se realizuj[. Naše správní rada velmi zvažuje, které projekty podpořit a jakou částkou, aby naše podpora byla co nejefektivnější. " Místní projekty - korálky na niti Péče o krajinu a česká politika životního prostředí B edřich Moldan Krajina je nepochy b ně pojem základního významu. Je živo t ně dů l ežitým spojovacím článkem mezi měřítkem globálním a lokálním pohledem na fungování přírodních i lidmi vytvoře n ých ekosystémů. Na kraj inu m ů žel1}e pohlížet jak "makroskopem", to znamená vidět j i v souvislostech velkých kontinentálních nebo i globálních systémů, tak i "mikroskopem" a zam ěřit se na detailní poznání procesů v ekosystémech nebo v jejich částech. Krajina je přitom vždy něčím naprosto konkrétním, co má svou neopakovatelnou, jedinečno u tvář. Přitom je to fenomén o b t íž n ě uchopitelný, těžko defi novatelný, p rávě pro svou velkou obsažnost a možnost pohledu z nejlůznějších úhlů (krajina um ě l c ů, zemědělc ů, vojáků č i plánovačů dálnic). V posledních letech se krajině dostává zasloužené pozornosti ze strany vědeckého výzkumu, krajinná ekologie je jednou z nejmladších věd o Zemi a životě vůbec, krajinná úroveň je v poslední době uznaným rozměrem biodiverzity. Je m i mořádně po t ěšitelné, že náš současný Ne příliš často jsou nadací financovány akce, do kterých není zapojena ve větší míře veřej n ost. Jedn ím takovým projektem byla uzávěra štoly Stříbrni ce na Brněnsku, kde se ZO ČSOP Veverka pustila do z abe zp eče ní staré što ly stříbrného dolu z 15. století proti přístupu osob. Tímto o patře ním se po dařilo zajistit klid zimujícím n etopýrům, což e projevi lo i na zvýšených počtech těchto tajemných ž i vočic hů již následující rok. Důvo dem pro finan cování tohoto projektu byl jeho modelový charakter. Vůbec poprvé se totiž podařilo realizovat zabezpečení štoly ve spolupráci ČSOP s geologickým odborem MŽP ČR a prošlapat cestičku, která je p r áv n ě dosti komplikovaná, pro další následovníky. Ukázkovým projektem v oblasti ochrany přírody a zapojení veřejnosti je projekt na vybudování jezírek pro obojživelníky u Středn í zahradnické ško ly v Litomyšli. Zahradníci o. p. s. zde ve spolupráci s odbornou firmou Ekochov Romana Rozínka vybudovali tři menší nádrže pro obojživeln íky, které slouží i jako praktická ukázka v hodinách ekologie. Tento projekt, jenž má především výchovný charakter pro žáky zdejšího uči li ště, kteří se platný zákon (č. 114/1992 Sb.) se nazývá Zákon o oc hran ě přírody a krajiny. Jeho tvůrci sami podílejí na úpravě okolí nádrží, má svůj význam i ochranářský. Již za s velkou prozíravostí přímo do jeho názvu zakotvili tento klíčový pojem. Zákon 114 se Pohled Ila II/okhu( I'vhl/dopall.v I'e StHtc6. Foto Tomá.f RMička stal osou nejen ochrany přírody, ale i základním právním předpisem pro ochranu životního prostředí v maximální šíři. Dnes, po deseti letech jeho platnosti, si už ani neuvědomujeme, jak mnohé "s t očt rn ác t ka" změnila a n ově zavedl a. Na jejím zák l adě vznikla řada institucí v oblasti ochrany přírody i životního prostředí a zavedla se soustavná praxe, která je dnes významnou a zcela běžnou so uč ástí procesu veřejné správy. Zákon poskytl orgánům ochrany přírody značné pravomoci. Na nejrůznější programy s cílem chránit přírodu a zlepšit krajinu byly navíc vynaloženy i nemalé finanční prostředky. Mnohé akce výrazně přispěly k celkovému zlepšení stavu naší přírody a krajiny. Zákon 114 se nepochybně v brzké době změní. Období od přijetí zákona Č. ll4 až do dneška bude v nejbližší době vystřídáno obdobím novým, které bude charakterizovat nový zákon. Důvodem je nejen potřeba sladit naši legislativu i praxi s požadavky Evropské unie, ale i potřeba celkové harmonizace české environmentální legislativy mezi jejími jednotlivými prvky navzájem i s ostatními čás tmi našeho právního řádu. Již v minulém volebním období bylo plánováno předložení ~ 2 OCHRANA KRAJINY ~9mJDllufi ~

5 Vd3n~ Dllufi ~ několik týdnů se totiž v jezírcích objevili první obojživelníci - ropuchy, kuňky a čolci. Budování jezírek bylo navíc i impulsem pro vedení školy začít s dalšími úpravami okolí. Stalo se také velkou inspirací pro další školy, které začínají uvažovat o podobných aktivitách. Zajímavým projektem, který byl opakovaně podpořen Nadací Partnerství, jsou aktivity ZO ČSOP Roudnice nad Labem, která se dlouhodobě zabývá kroužkováním čápů bílých, instalací hnízdních podložek a osvětou. Každoročně vyjíždějí dobrovolníci pod vedením ornitologa Stanislava Chvapila do desítek obcí v j ižních Čechách 'a na Slovensko, kde sledují přes 130 lokalit jejich výskytu. Díky podpoře Nadace Partnerství mohla organizace vydat propagační letáčky o čápech, jež jsou velmi cennou pomůckou pro všechny "zvědavce", kteří se v každé obci přijdou podívat, kdo že to obtěžuje "jejich" čápy. Je až neuvěřitel né, jaký vztah lidé k čápům mají. Někteří dokonce přesně evidují datum jejich příletu po několik let či dokonce sledují úspěšnost hnízdění. Projekt získal podporu i p ros t ředn i ctvím Virtuální nadace, když na něj uspořádalo sbírku několik amerických rodin, místo toho, aby si mezi sebou dávaly dárky k Vánocům. Pod stromečkem našli tedy roudničtí cenný příspěvek a v deseti rodinách na druhé straně Atlantiku zavládl skvělý pocit z podpory dobré věci. Takto bychom mohli pokračovat dále v ukázkách činnost i desítek spo l ků a sdružení z celé republiky. Jako kapky ty to projekty postupně vytvá řejí kaluže živé vody, mozaiku, kterou je třeba udržet a propojovat... Výsadba bioko r idorů jako součásti ÚSES, kterou provádí řada organizací (např. ZO ČSOP Studénka), je zajímavou paralelou stejně jako obnova nebo tvorba nových mokřadů (např. ZO ČSOP Valašské Meziříčí, Vlaš im či Orchidea Vsetín). Podobn ě jako malý mokřad o něko l ik a metrech čtve rečných, má i činnost party nadšenců v jednom m í stě velký význam nejen pro kraj inu, ale i pro komunitu, v které daná skupinka pracuje. Pozemkové spolky Asi n ej v ýraz nějším poč i ne m Nadace Partnerství v ochra 'ně krajiny byla snaha obnovit hnutí pozemkových spo l ků u nás. Pozemkové spolky jsou zajímavou formou ochrany cenných lokalit ve spolupráci s h os p odáři a vlastníky pozemků. Spo l ečně s nadací QLF zorganizovala Nadace Partnerství několik stáží do USA zaměřenýc h na participativní metody ochrany pří r ody a pozemkové spolky. Tento důl e ži t ý impuls našel po z ději odezvu u ČSOP, který se myšlenkou pozemkových spol ků začal zabývat velmi systematicky. Kromě vydání dvou publikací o pozemkových spolcích v našich podmínkách a zkušenostech ze zahraničí se ČSOP soustav n ě zasazuje o lepší postavení pozemkových spolků v našem ne právě příznivém legislativním pros t ředí. Že se mu podařilo pozemkové spolky v ČR obnovit, dokládá existence 28 registrovaných pozemkových spolků, které se starají o cca I 500 ha pozemků, a ambiciózní plán č i nno st i na období Ač jsou pozemkové spolky asi n ejvi d i t el n ějším výstupem spolupráce s ame rickou nadací QLF, velmi zajímavé jsou i tzv. expertní konzultace v oblasti ochrany přírody a krajiny (Landscape Stewardship Exchange). V České re publice se uskutečnilo celkem pět takovýchto programů: na Pálavě, v Bí lých Karpatech, na Frýdlantsku, v Uherském Hradišti a Če s kém krasu. Ex pertní konzultace v oblasti ochran y p řírody a krajiny jsou možností, jak zahájit proces řešení dané problematiky v urč i tém regionu (n ap ř. neprůmyvr~rrudilufi ~ nového zákona ajeho projednání a schválení, ale z různých důvodů se tak nestalo. Novela stočtrnáctky či nový zákon zůstává jedním z mála dluhů, které dosud vůči Evropské unii v této oblasti máme. Je to jasný úkol a nová vláda a parlament jej v nejbližší době nepochybně splní. Jde o to, aby výsledek byl co nej lepší. Přípravě nového zákona 114 by bylo třeba věnovat podstatně větší pozornost včetně veřejné diskuse, než je tomu v současné době. Diskuse se přitom nemá omezit jen na "odborníky", musí rozhodně zahrnout širokou veřejnost a zvláště předs t avitele veřejné správy na lokální a regionální úrovni. Ochrana přírody se po koncepční stránce od začátku 90. let výrazně proměnila. Dnes je především zaměřena na ochranu biodiverzity s jejími čtyřmi úrovněmi: genetickou, druhovou, ekosystémovou a krajinnou. Teoretické i praktické pokroky v této oblasti jsou značné, a právě nyní máme příležitost je promítnout do skutečné praxe. Musíme přitom mít na mysli, že ohrožení biologické rozmanitosti patří mezi vůbec nejvážnější hrozby v globálním měřítku vůbec a že zvláště Evropa v tomto směru zaznamenává stále sestupný trend navzdory desítkám let systematických opatření na ochranu přírody. V oblasti ochrany přírody a krajiny platí celá řada mezinárodních úmluv. Nejdůlež i globální úmluva o biodiverzitě, existuje však mnoho dalších. Některé z nich mají globální rozsah, jiné,jen" evropský, jako např. evropská úml uva o krajině či známá Aarhuská úmluva. Nový zákon by měl reflektovat co nejvíce z těchto prv ků mezinárodního práva, především už platné úmluvy ajiné dokumenty, které Ceská republika ratifikovala, ale i takové, které jsme pouze podepsali a ratifikace se teprve připravuje. Oficiálním podpisem byl totiž vyjádřen jasný úmysl se ustanoveními dané mezinárodní právní normy řídit. Nová legislativa bude samozřejmě reflektovat poslední podobu evropských předpisů. Jde o to, podaří-li se zachytit literu evropských směrnic a jiných složek právního řádu evropských společenství, ale zejména plně promítnout ducha tohoto zákonodárství včetně těch p rv ků, které jsou připraveny pro nejbližší období a budou s největší pravděpodobností brzy platit. Zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat otázce krajiny. Návrh strategie udržitelného tější je rozvoje, který zpracoval rozsáhlý kolektiv autorů v rámci projektu UNDP koordinovaného Centrem UK pro otázky životního prostředí, uvádí jako jednu ze čtyř základních priorit "zachovat a rozvíjet českou krajinu". Vychází z toho, že kulturní krajina, jakou je i kraj ina česká, je tvořena třemi základními typy. Především je prostorem urbanizova ~ OCHRANA KRAJINY 3

6 slový rozvoj území, zajištění protipovodňové ochrany, zabezpečení údržby orchideových luk apod.). Jsou založeny na týdenním pobytu skupiny odborníků z jiných oblastí, případně ze zahraničí, v regionu a na intenzivní přípravné práci skupiny složené z místních zástupců samosprávy, nevládních organizací, odborných institucí, podnikatelů a významných jednotlivců. výstupem týdenního pobytu jsou doporučení zpracovaná lidmi, kteří se dovedou podívat na problémy nezatíženi místními vazbami a stereotypy, což je velmi cenné. Často se tento týdenní program stane impulsem pro zintenzivnění činnosti místních sdružení nebo dokonce pro zahájení zcela nových aktivit, jak tomu bylo např. na Frýdlantsku, kde se začala realizovat celá řada akcí pod společným názvem Smědá - naše řeka. Na zkušené ve Velké Británii V květnu 2002 zorganizovala Nadace Partnerství studijní cestu do Walesu, Anglie a Skotska pro devět zástupců správ CHKO, nevládních organizací a místních samospráv z Broumovska, Beskyd a Bílých Karpat. Cílem cesty bylo seznámit se s přístupem k ochraně přírody a krajiny na britských ostro vech a přístupem k soustavě Natura Tato cesta byla organizována ve spolupráci s Mezinárodním centrem pro chráněné oblasti (International Centre for Protected Landscapes - ICPL). Lze s jistotou říci, že náplň cesty, ale i reakce účastníků, předčily všechna očekávání. V dlouholeté demokra cii a několik desetiletí vytvářeném systému ochrany přírody a krajiny se ukázala řada problémů české ochrany přírody v plné nahotě. Ne snad, že bychom neměli dostatek odborníků nebo odpovídající legislativu. Spíše na opak. Pro trvalou ochranu se však jako zásadní vyjevil problém vzdělávání pracovníků státní ochrany přírody, osvěty a komunikace s veřejností. Ve všech těchto oblastech má státní ochrana přírody obrovské rezervy, které musí řešit, pokud nechce čelit vzrůstajícím tlakům na samu podstatu ochra ny přírody a chráněných území. Pokud místní lidé nepochopí důvody ochra ny přírody a krajiny, pak je trvalá ochrana území (např. v CHKO) zcela ne možná. Výsledkem cesty je několik doporučení pro státní ochranu přírody týkají cích se především komunikace s veřejností, soustavy Natura 2000 a vzdělá vání pracovníků CHKO (k dispozici v kanceláři Nadace Partnerství). V těchto oblastech jsou dle mínění všech účastníků studijní cesty nutné systémové změny, ke kterým se musí odhodlat především centrální orgány ochrany přírody. Zorganizováním cesty do Velké Británie vytvořila Nadace Partnerství příle žitost pro pojmenování některých klíčových problémů ochrany přírody v ČR a nabízí v tomto směru pomoc při jejich řešení. Předseda správní rady Jan Dungel k tomu dodává: "Nadace nemúže řešit všechny problémy sama. Její role spočívá v odkrývání problémových oblastí a ukázání možných cest k jejich řešení." Věřme, že aktivity Nadace Partnerství a projekty, které podporuje v celé České republice, nebudou nevýznamnou kapkou v moři, ale snad i jazýčkem na vahách. Kresba Rostislava Pospíšila ným, kam počítáme zastavěná území měst, průmyslových objektů a dopravní infrastruktury, dále prostorem venkovským zaujímaným obhospodařovanými poli a lesy. V poslední době se ve světě věnuje zvláštní pozornost oblastem "příměstským", které jsou obvykle zvláště významným místem střetů nejrůznějších zájmů. Konečně jde o prostor přírodní, který tvoří mozaika menších i větších ploch s převážně přírodním charakterem. Přitom samozřejmě nejde o původní typy ekosystémů. Mezi jednotlivými typy nejsou žádné ostré hranice ani co do jejich teoretického vymezení, ani co do prosto protože se mnohdy vzá rového ohraničení, jemně prolínají. Lidé v krajině hospodaří, rozvíjejí ji, cestují, rekreují se, obdivují ji. Od věků ji přetvářejí, její podoba je otiskem lidské civilizace i lidské kultury. Cílem národní strategie, jak ji navrhl projekt UNDP, je hledání, optimalizace a postupné zavedení nového společenského modelu, který vyvažuje ochranu krajiny s jejím využíváním. Hlavní metodou je přírodě blízké hospodaření, jehož podstatou je respektování unikátní situace každého konkrétního místa. Ta je dána geomorfologií, klimatem a dalšími přírodními podmínkami, technickým zázemím, kulturními aspekty, demografickou a sociální situací. Vodítkem je rovněž snaha po minimálním narušení přírodních nebo přírodě blízkých ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti i v nejmenším měřítku a zároveň, snaha o udržení nebo zlepšení místních sociálních a ekonomických podmínek a ochránění kulturního dědictví. Přírodě blízké hospodaření vychází z přesvědčení, že kulturní krajinu mohou sdílet lidé i příroda, že i při hospodářské činnosti a rozvoji civilizace lze zachovat zdravé životní prostředí pro lidi i příznivé přírodní prostředí pro ostatní ži vé bytosti. Takovéto pojetí krajiny by měl zakotvit nový zákon. Definování důležitých pojmů souvisejících s krajinou je nutno věnovat velkou pozornost a provést je zvláště pečlivě. V neposlední řadě by bylo velmi zapotřebí vytvořit spolehlivý soubor indikátorů, které by dostatečně průkazně charakterizovaly různé aspekty stavu krajiny. Je nutno zachytit jak prvky přírodní, tak antropogenní včetně kulturních aspektů a zejména se zaměřit na identifikaci případných překážek či limitů různého typu využívání krajiny. Krajina, její harmonický rozvoj a zároveň ochrana jejího rázu (který je ovšem třeba definovat co nejlépe a nejpřesněji) je mostem mezi legislativou i politikou ochrany přírody a životního prostředí a místního a regionálního rozvoje. Vazba nového zákona na předpisy definující pravidla pro tento rozvoj, jako Mgr. Tomáš Růžička - Nadace Partnerství, Brno je především územní plánování, by měla být -7 4 OCHRANA KRAJINY ~~9n~Dnufi 2!l

7 ČSOP pečuje o podblanickou krajinu Pavel Pešout Co je Podblanicko Utváření pojmu "Podblanicko" souvisí s dovršením procesu, v němž se konstituoval moderní český národ a česká občanská společnost a se snahou pojmenovat oblasti obývané českým etnikem. Ve zvláště významných případech to bylo pojmenování se silným ideovým nábojem, zejména když se vázalo k mytickým symbolům českého národa. O přijetí a stabilizaci takového pojmu však rozhodlo až postupné osvojování si nového názvu několika po sobě následujícími generacemi. Dříve bylo pod název Podblanicko zahrnováno různě velké území, jehož rozsah odpovídal významu přikládanému v té které době Blaníku jako symbolu národního vědomí. V současné době se k Podblanickti řadí území okresu Benešova severní části okresu Tábor. Namísto popisu Podblanicka uvádíme vyznání našeho předního botanika V. Zeleného (1976): "Zvlněný kraj s lesnatými hřbety i malými lesíky, romantick.ými údolími řek a potokú, nápadnými oky rybníui, nepravidelnými plochami polí a rozpf)í/enými vesnicemi s typickými kostelíky - takové je Podblanicko. V pestrém střídání temné zeleně lesú s jasnějšími pásy luk a rl/znobarevnými cípy polí, v té zcela spec(fické kombinaci barev, světel a stím! spočívá zvláštní podmanivé kouzlo krajiny, která působí prostou až melancholickou krásou a nedá nikdy zapomenout. " Aby podblanická krajina nebyla poničena, abychom neztratili přírodovědně či historicky nenahraditelná místa, vyvíjí Český svaz ochránců přírody Vlašim celou řadu aktivit, do kterých se snaží zapojit co nejširší veřejnost. Organizace Českého svazu ochránců přírody vznikla ve Vlašimi v roce Od svého vzniku se hlásí k tradici okrašlovacího spolku púsobícího ve Vlašimi a okolí v letech V současné době sdružuje přes 200 členů (z toho přibližně 30 dětí) a 300 příznivců. Od kosy k dohodě S vlastníkem Od počátku činnosti se členové ČSOP Vlašim věnují realizaci praktických opatření v přírodě s cílem uchovat její druhovou rozmanitost. V současné do- Komplex pastvin u obce Luby se nachází převážně v J. a Jl. zóně zvýšeného zájmu ochrany CHKO Blaník aje začleně" do Pozemkového spolku pro přírodll a památky Podbla"icka. Foto Pavel Pešout ~U~n'\lDllnn ~ o -:J C" f' J (,..,,. ) I v~~ Kresba Jana Stek/rka základním požadavkem. Stejně jako ochrana přírody nesmí bránit udržitelnému rozvoji, musí regionální a místní rozvoj zajistit účinnou ochranu biodiverzity ve všech jejích úrovních. Rozvoj území zejména v období relativně rychlého hospodářského růstu:' kterým Ceská republika prochází, je velmi často ze své podstaty zdrojem kontliktů. Jejich překonání se může dít buď cestou konfrontace a vyhrocení jednotlivých stanovisek, nebo cestou spolupráce a kompromisu. Je třeba důkladně zhodnotit, jak se dařilo či nedařilo uplatnit konstruktivní spolupráci mezi různými subjekty veřejné správy, soukromého sektoru i představitelů občanské společnosti, jako jsou nevládní organizace ekologického typu. Současně je žádoucí pečlivě a objektivně rozebrat četné spory 'mezi "zastánci rozvoje" a "ochranáři". Nepochybně se ukáže, že ve velkém počtu případů jsou argumenty jedné či druhé strany, případně obou stran, pouze argumenty zástupnými, kterými zúčastnění buď zneužívají dikce zákona a.,zájmů ochrany přírody", nebo naopak "zájmů hospodářské prosperity" k dosažení vlastního prospěchu. Mělo by se rovněž prokázat, které části stávajícího zákona dobře fungují a poskytují směrnici pro všeobecně přijatelné a obecně dobré řešení, a které jsou naopak zdrojem kontliktů, jež mohou být reálné, ale mnohdy jsou zbytečné. Definitivní podoba zákona bude nakonec výsledkem politického rozhodnutí, stejně jako je tomu u všech ostatních zákonů. Toto rozhodnutí by však nemělo být učiněno jen na základě okamžitých poměrů a nálad v parlamentu, nýbrž především na základě relevantních a co nejobjektivnějších informací. Prof. Bedřich Moldan - Centrum UK pro otázky životního prostředí OCHRANA KRAJINY 5

8 Obří billboard Mattoni u dálnice Dl. Investorovi se jej d{ky účasti ČSOP ve správním řízení nepodařilo postavit v centrální části České Sibiře II Miličína (resp. nikde u silnice 1/3 na okrese Benešov). Foto Pavel Pešout bě přesahuje celková výměra lokalit s dlouhodobou péčí ochránců přírody 250 ha (z toho přes 20 hektarů tvoří podmáčené a rašelinné louky, které je třeba každoročně ru č n ě či lehkou mechanizací posekat). Brzy jsme pochopil i, že péči o všechna zv l áště chrán ě ná území a další přírodo vědně cenné plochy nemůžeme zajistit pouze vlastními silami. Proto ČSOP začal navazovat spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků. Pilotním projektem byla přírodní památka "Na os t rově" u Nemíže. Jde o bývalé jalovcové pasínky s mimořádnou přírodovědnou hodnotou (vyskytují se zde mj. endemické druhy hub). O toto území se vlašimská organizace ČSOP z ač ala starat na základě dohody s okresním úřadem již v roce V roce 1995 byla zahájena spolupráce s vlastníkem většiny pozemků - obcí Nemíž. Následující rok zastupitelstvo rozhodlo pronajmout všechny obecní pozemky v přírodní památce ČSOP za symbolickou cenu na 50 let a pomáhat ochráncům pří ro dy v jejich údržbě. Spolupráce s vlastníky a uživateli se vyvíjela i na dalších lokalitách a nakonec v roce 1999 vyústila v založení Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka (PSPPP). V současné době je do aktivit pozemkového spolku zahrnuto přes 300 ha přírodovědně cenných pozemků a více než 50 dalších objektů přírodního či kulturního dědictví. Největší plocha těchto pozemků se nachází v 1. zó n ě CHKO Blaník, kde PSPPP na základě dohody uzavřené s vlastníky a uživateli pozemků mj. podporuje šetrnou pastvu. Chceme pečovat o tvář naší domoviny Krajina pod Blaníkem je krajinou kulturní. Je charakterizována pestrou mozaikou polí, luk, pastvin a menších rybníků s převáž n ě n erušivě začleněnou zástavbou obcí a samot s velkým množstvím kulturních památek. V této krajině je přítomna řada významných p rvků často utvořených, ale vždy udržovaných člověkem. Jedním z takových prvků jsou aleje stromů. Nacházejí se podél cest, na mezích nebo na místech cest dnes již zaniklých. Mnohdy je provází kaplička, křížek nebo jiný prvek zasazený sem lidskou rukou, který pomáhá udržovat naši paměť a utváří naši domovinu. ČSOP ve spolupráci s obcemi a dalšími vlastníky postupně obnovuje tyto so u část i krajiny. Dosud se nám na Podblanicku podař i lo obnovit více než 20 km ovocných a dalších stromořad í, a to především díky podpoře z programu péče o krajinu MŽP, obcí, nadací a sponzorů. K podblanické kraj i ně neodmyslitelně patří také zámecké parky, kterých je tu neuvěřitelných čtyřice t. Parky představují zdaři lé dílo člověk a, vnímavé a citlivé využití přírody. Zpravidla jsou v širokém okolí nejcennějšími biotopy ptáků, hmyzu a dalších organismů ajako takové vyžadují naši péči a ochranu. Vlašimští ochránci př í rody se dlouhodobě věnují dokumentaci, propagaci i ochraně hodnot zámeckých parků na Podblanicku a snaží se též ve spolupráci s vlastníky zajistit jejich potřebnou rekonstrukci a pravidelnou péči. Pilotním projektem je 70 ha rozlehlý zámecký park ve Vlašimi, kde členové Svazu vysadili od roku 1995 přes stro mů a keřů, obnovili něko l ik hektarů luk, 6 Krajinotvorné programy zkušenosti z Brněnska Stanislav Koukal Program revitalizací říčních sys témů Po celou dobu fungování programu (PRŘS) převládá obnova a budování malých vodních nádrží nad revitalizacemi toků. Přes nesporný pří no s programu je bohužel pravda, že nevhodným využíváním nově vzniklých vodních ploch často dochází ke snižování revitalizačního efektu. Ačkoliv původní záměr (alespoň podle projektu) spočíval ve zvýšení biodiverzity a vytvoření vhodného prostředí pro rozmnožování ohrožených druhů živočichů nebo' pro vytvoření cenných mokřadních společenstev, mnohdy jsou vlastníci - ve snaze o maximální rybářské využití lokality - spíše devastátory přírody. I když poradní sbory kontrolují dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí poradního sboru o doporučení dotace, vyskytují se případy jejich poru'ování (dokonce i porušování manipulačního řádu). Pozitivní je skutečnost, že se ve stále větší míře žádosti neposuzují jako izolované akce, ale jsou doporučovány pouze ty, které mají návaznost na další opatření. Přík l adem je běžný požadavek na vyřešení erozních problémů v povodí před doporučením dotace na stavbu poldru nebo vodní nádrže. Přes tože jde zpravidla o pozemky jiných v lastníků, často se podaří za pomoci dotací z programu péče o krajinu skloubit zatravnění či výsadby dřevin se zamýšlenou revitalizační akcí. Stejně tak v případě revitalizace toků je stále méně akcí, které se omezí jen na opatření v korytě (bez změny jeho trasy) s odůvodněním, že okolní pozemky patří jinému maj iteli. Letos se výrazně omezil rozpočet PRŘS a lze tedy předpokládat, že dosavadní zhruba roční čekací doba od doporučení žádosti po přidělení finančních prostředků se značně prodlouží. (Pozn. red.: Je nutno konstatovat, že občas jsou peníze přiděleny i v termínu několika dnů - zvláště když je před volbami a žadatelem je obec, jejíž starosta kandiduje na hejtmana. To potom není překážko u ani skutečnost, že akci poradní sbor j ednomyslně nedoporučil k tinancování z PRŘS.) Program péče o krajinu V uplynulých letech byl program péče o krajinu využíván ke všem typům opatření, která nabízí (převažují výsadby dřevin, ať už ve formě zakládání prvků územních systémů ekologické stability nebo břehových porostů, větrolamů či protierozních mezí). Díky stabilitě programu (přibližně stejný rozpočet a nepatrné změny směrnice pro každý další rok) se podařilo docílit toho, že byly připravovány v předstihu i značně majetkoprávně či finančně náročné akce. Díky spolupráci kolegů z referátů životního prostředí se dařilo systematicky realizovat opatření, o nichž si ochrana přírody dlouhá léta nemohla ani nechat zdát. Příkladem je postupné vytváření sítě mokřadů zejména na okrese Brno-venkov a Znojmo, kde byla realizována již asi stovka tůní a ně -7 OCHRANA KRAJINY vr~n~dnufi ~

9 pod a ři l o se zde též prosadit zří ze ní Správy parku s d ostateč n ý m personálním a materiálním zázemím, která zaj iš ťuje pravidelnou odbornou údržbu. ČSOP se ale věnuje též p arkům u z ám k ů Jemniště, N ačeradec, Ra tmě ři ce, Tloskov, Kono p iště, Prč i ce atd. Nejnovějš í aktivi tou je z ařazení Starého hradu stoj ícího ve vlašimském parku do pozemkového spolku s cílem jeho rekonstrukce a využití k propagaci podblanických zámeckých parků. Krajinu musíme aktivn ě chránit Členové ČSOP na okrese Benešov od roku 1992, kdy vstoupi l v platnost nový zákon na ochranu p řírody a krajiny, začali a ktivně vstupovat do správních řízení vedených ve věcech týkajících se zájmů ochrany p ř íro d y a krajiny. Za tuto dobu se zúčastnili přib li žně dvou tisíc správních řízení. Jde o činnost nesmírně náročnou na čas a finanční prostředky. Přesto považujeme účast ve správních řízeních za jednu z našich nejdůležitějších činností, protože díky ní se daří odvrátit největší množství hrozeb pro přírodní, ale často i kulturní dědictví Podblanicka. Z analýzy hodnotící efektivnost účasti ČSOP ve správních ř ízeních na okrese Benešov v letech , která byla podpořena Nadací Partnerství, vyplývá více než 80% úspěšnost při prosazování zájmů ochrany přírody a krajiny. Jednou z vyhodnocovaných oblastí byla stavba základnových stanic operátorů mobilních telefonů. Z ní je možno mj. vyčíst, že ČSOP přiměl ke sdílení operátory v řadě lokalit. V těsném okolí CHKO Blaník proto nestojí devět stožárů, ale pouze tři, a to ještě na místech, kde je jejich negativní vliv na dochovaný krajinný ráz co nejvíce omezen. Před chaotickou stavbou stožárů se nám podařilo uchránit také území stávajících či připravovaných přírodních parků a řadu krajinných dominant. Ochrana krajinného rázu na Podblanicku je v uplynulých deseti letech vůbec jedním z nejčastějších důvodů účasti ČSOP ve správních řízeních. Téměř vždy se podařilo najít pro krajinu šetrnější řešení a zastavit řadu hrozeb. Kupříkladu po několika odvoláních byla zastavena stavba obřího billboardu Mattoni u silnice 1/3 nedaleko Miličína nebo - ve spolupráci s místními občany - stavba velkokapacitního vepřína u Divišova apod. ČSOP měl od počátku cíl stát se dlouhodobě názorově stabilním partnerem orgánům státní správy. Tento cíl se daří naplňovat, proto je účast ochránců přírody ve správních řízeních respektovaná a především u obcí i vítaná. Za nejvýznamnější krok směrem k transparentnosti našich názorů lze považovat vydání brožurky Úč a st ČSOP ve správních řízeních na okrese Benešov (1999), od které si slibujeme předevš í m otevřenou deklaraci cílů a zásad ČSOP. Včasným seznámením investorí1 s postoji Svazu chceme předcházet eventuálním střetům. Chceme také více otevřít Svaz neorganizovaným spoluobčanům. Publikace, v níž jsou uvedeny také četné příklady řízení a jejich výsledky z Podblanicka, je k dispozici na všech obcích, stavebních úřadech v regionu, dostávají ji zdarma projektanti, investoři a další. Láska k domovině - nejlepší předpoklad k její ochraně V roce 1994 zřídil ČSOP Vlašim Podblanické ekocentrum. Jedním z jeho základních poslání je environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. S využitím široké škály přístupů se ve velkém rozsahu zaměřuje na poznávání, ochranu a tvorbu krajiny pod Blaníkem. Spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi, obcemi, Správou CHKO Blaník a dalšími orgány veřejné správy. Zde se vracíme na začátek tohoto pojednání, kde je celkem obsáhle popsán vznik a vývoj názvu Podblanicko. Vlašimští ochránci přírody vsadili na symbol Blaníka, cíleně oživují a propagují pojem Podblanicko a snaží se posílit vztah obyvatel ke svému rodnému kraji. V silném poutu a úctě k domovině lze spatřovat jeden z nejdůležitějších motiví1 k tomu, abychom využívali krajinu citlivě a s pokorou. Pokud se nám výše naznačenými cestami (výchova a osvěta, aktivní ochrana i praktická péče) podaří tento záměr naplňovat, nebude naše práce zbytečná. Ing. Pavel Pešout - předseda 20 ČSOP Vlašim ~U~Il'\lDll1lfi ~ Křížová cesta u Načeradce byla obnovena ve spolupráci obce Načeradec a ČSOP Vlašim. Obec provedla obnovu kapliček na jednotlivých zastaveních, ČSOP obnovu stromořadí. Foto Karel Kříž kolik rozsáhlejších mokřadů (s výměrou nad I hektar). Dnes můžeme říct, že všechny runě jsou obsazeny obojživelníky a zejména rozsáhlé mokřady hostí i kriticky ohrožené druhy obojživelníků či ptáků. Dobrým příkladem je např. mokřad Omická bažina. kde byl podle návrhu Josefa Martišky vytvořen mokřad o několikahektarové rozloze, kde bylo již prvním rokem zaznamenáno rozmnožování čolka velkého a masový výskyt dalších druhů obojživelníků. Ornitology jistě potěší opakované hnízdění vodouše rudonohého v nově vytvořeném mokřadu na pozemcích LČR Židlochovice v Rumunské bažantnici. V drtivé většině případů je při kontrolách starších akcí zjištěno dobré chování žadatelů k realizovaným opatřením, o vysazené dřeviny je že finanč náležitě pečováno atd. Lze tedy říct, ní prostředky vložené do programu jsou účelně vynakládány. Bohužel, v letošním roce se výrazně snížil rozpočet programu a navíc došlo k značným omezením i co do typu opatření. Například po dobrých zkušenostech s fungovaolm "podchodu pro obojživelníky" u Žebětínského rybníka (který byl financován z programu péče o krajinu, ačkoliv bychom občas z vyjádření představitelů města Brna mohli usoudit, že byl zaplacen z městského rozpočtu) bylo pro letošní rok připraveno obdobné opatření u Březolup na okrese Uherské Hradiště. Letos však nebude možné toto opatření realizovat. Větším nedostatkem je ovšem ťakt, že za této situace je obtížné v předstihu připravovat akce na příští rok. Problémový moment představuje rovněž zánik okresních úřadů v příštím roce. Celkově lze konstatovat, že krajinotvorné programy i se všemi svými nedostatky jsou užitečným a efektivním nástrojem pro ochranu přírody a krajiny. Ing. Stanislav Koukal- AOPK CR. středisko Brno OCHRANA KRAJINY 7

10 Krajinotvorné programy Hana Hofmeisterová Krajina je dnes poznamenaná nešetrným způsobem hospodaření v nedávné minulosti. Meliorace a odvodnění mokřadů výrazně snížily jejich retenční schopnost, rozorání mezí a vznik obrovských lánů vytvořilo podmínky pro odnos půdy erozními procesy, zrušení starých cest a alejí výrazně snížilo prostupnost krajiny a mnoho dříve hojných druhů rostlin i živočichů vymizelo či přežívá v malých populacích. Potřeba učinit nápravu nevhodných zásahů do krajiny vedla ke vzniku systému dotací uvolňovaných ze státního rozpočtu a přidělovaných ve prospěch opatření podporujících návrat ekologicky stabilních prvků do krajiny. Dotace, které spravuje Ministerstvo životního prostředí, jsou nazývány krajinotvorné programy. Patří sem Program revitalizace říčních systémů, Program péče o krajinu a Program drobných vodohospodářských ekologických akcí. Krajinotvorné programy Ministt:!rstva životního prostředí ale nejsou jediným možným zdrojem dotací směřovaných do krajiny. Dalším možným zdrojem financí je Státní fond životního prostředí, který má mezi svými programy i tzv. Program péče o přírodní prostředí s řadou dílčích podprogramů. Určité dotace do krajiny poskytuje také Ministerstvo zemědělství v rámci nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. Tento článek se dále věnuje pouze první jmenované skupině, krajinotvorným programům MŽP. Program revitalizace říčních systémů byl přijat vládou ČR v roce 1992 a for mulován jako program obnovy, stabilizace a péče o vodní režim krajiny s ná sledujícími základními cíli realizace: - podporovat a zvyšovat retenční schopnost krajiny, tj. zvětšovat podíl drno vého fondu, zpomalovat povrchový i podzemní odtok, zvyšovat infiltrační vlastnosti a retenční schopnosti půdního profilu, zachycovat vodu v rybní cích, mokřadech a malých nádržích, Obr. J: vývoj výše finančních prostředků uvolňovaných na Program revitalizace říčních systél11/1 8 mil. Kč:..-; I 00.J..---t-----j o~~ Voda a město Karel Hudec Kresba Rostislava Pospíšila V bývalé Kohnově cihelně na Starém Brně byla kdysi v nejspodnější vrstvě sprašových hlín pod svahem vybraná jáma, v níž stála voda. Vytvořilo se tak nehluboké kulaté jezírko, odborněji tůňka, při jeho okraji vyrostlo několik trsů orobinců, svah zarostlý stromy a křovinami vytvářel zelenou kulisu, zjara se objevily v jezírku i žáby a posléze provazce jejich vajíček. Pak se k jezírku od Vídeňky blížily paneláky, potom cihlové domy na ulici Horní, později bylo jezírko zasypáno a nakonec na jeho místě postaveny řadové garáže. Proces shledán lidosprávou mnohostranně užitečným: v jezírku se nemohly v budoucnosti utopit děti, které kromě toho získaly možnost hrát si na ulici či mezi garážemi; do jezírka nemohli neukáznění občané v noci odhazovat pneumatiky, televizory a jiný větší odpad, který se vejde pod hladinu, ale ne do popelnice; zlikvidovalo se možné líhniště komárů, skřehotaniště žab a místo původu nevábných plynných emisí; bylo kam zavřít asi šest aut. Že by kolem jezírka mohla být vytvořena cestička s lavičkami, jezírko občas vyčištěno, vedle založeno dětské hřiště a že by si místní občané měli kam sednout v půvabném místě, nikoho ani nenapadlo. Většina " věcných" argumentů proti vodním nádržím v lidských sídlištích, vážně a s převahou odpovědnosti a rozumu pronášených na jednáních, je absurdní. Zdá se však, že nevraživý nebo alespoň bázlivý poměr k vodní hladině jako estetickému prvku v zástavbě je pevným bodem ve výuce všech našich vysokých technických škol, jejichž absolventi ovlivňují sídlištní krajinu. Úprava hranatě betonových požárních nádrží, nuceně postavených ve městech během II. světové války a představujících jediné poněkud větší městské vodní plochy, se zdá být možná - přinej- -7 OCHRANAKRAJmY ~~~~m~~

11 - systémově napravovat negativní důsledky nevhodně provedených pozemkových úprav, nevhodných způsobů obhospodařování půdy a velkoplošného odvodnění a omezovat účinky nevhodně provedených odvodňovacích soustav, - obnovovat přirozené funkce vodních toků a jejich koryt, odstraňovat nevhodné úpravy toků, zvyšovat přírodními prostředky odolnost břehů a koryt proti erozi a jejich stabilitu při povodních, členitostí dna i břehů podporovat samočisticí schopnost vody, stabilizovat hladiny, zajistit minimální průtoky a podmínky pro biologické oživení ('\ I! \ I I 'j/- Z tab. I je vidět rozložení typů opatření, která byla realizována v roce 200 I. Jako každý rok převládají opatření na zadržení vody v krajině - výstavba a obnova vodních nádrží (rybníků), ale počet opatření podporujících revitalizaci přirozené funkce vodních toků není uspokojivý. Co ovšem není z tabulky patrné, je způsob provedení jednotlivých opatření. Zatímco na akcích realizovaných v počátcích programu je patrná setrvačnost projektantů i zhotovitelů stavby, přistupujících k práci stejně jako k vodohospodářským a melioračním úpravám dob minulých, je pro změnu na řadě nových akcí vidět snaha nejen zadržet vodu v krajině, ale také vytvořit přírodě blízké biotopy pro vodní a mokřadní druhy rostlin a živočichů. Tab. 1: Typy opatření p()dpořellých Programem revitalizace říčiiích systémzi v roce 2001 uvolněná počet typ revitalizačního opatření dotace realizovaných (v tis. Kč) opatření revitalizace přirozené funkce vodních toků zakládání a revitalizace prvků ÚSES vázaných na vodní režim revitalizace retenční schopnosti krajiny (výstavba a obnova vodních nádrží) rckonstrukce technických prvků a odbahňování produkčních rybníků výstavba kořenových čistíren, zakládání umělých mokřadů I odstraňování příčných překážek na vodních tocích (stavba rybích přechodů) Program péče o krajinu byl schválen v roce 1996 v návaznosti na schválený zákon o státním rozpočtu. Každoročně jsou na tento program vyčleňovány fi nanční prostředky z rozpočtu MŽP. Předmětem podpory jsou opatření vedou cí k ochraně a obnově základních funkcí krajiny, prováděná vlastníky či ná jemci pozemků (popř. pověřenými osobami) nad rámec jejich povinností stanovených zákonem. Program péče o krajinu podporuje především tato opatření: - komplexní ekologickou revitalizaci území ve vazbě na ostatní krajinotvor né programy, programy SFŽP, dotační politiku MZe a pozemkové úpravy, realizace vymezených a schválených skladebných částí ÚSES, tvorba protierozních průlehů, mezí a remízů s výsadbou stromů a keřů, podpora obnovy stanovišť původních rostlinných a živočišných druhů, zprůchodnění překážek na vodních tocích a zmírnění bariérového efektu liniových staveb, které znemožňují migraci volně žijících živočichů, a to pouze na stavbách již postavených, - realizace plánů péče o zvláště chráněné části přírody. Kresba Jalla Steklíka menším v Brně - pouze dvojím způsobem: buď "zazemněním" (v Lužánkách) nebo vytvořením vany jiných rozměrů (před JAMU). U té druhé jsou naštěstí pozitivním, ale určitě nechtěným, funkčním zařízením schody, na kterých mohou posluchači JAMU a případně návštěvníci Brna za parných dnů sedět a koupat si nohy. Schody tak nahrazují ukradené lavičky, pro jejichž odvoz byly vytvořeny dostatečně široké zpevněné cesty. Pravoúhlý tvar nádrže u JAMU vede i k dalším úvahám. Oblíbeným konečným argumentem o estetice v krajině je to, že každému se líbí něco jiného a neexistuje objektivizace a normování závazných estetických parametrů. Jistě je možné použít, a proto také jsou navrhována, "objektivní kritéria" krajinné estetiky bodující intenzitu orografického reliéfu, diverzitu biotických a abiotických, antropogenních i přírodních krajinných prvků, -7 Umělecky ztvámě/lé kašlly a vodotrysky nejeli osvěžl/jí prostředí města, ale ZVyŠl/jí i jeho estetickoulzodnotu. Foto Jarmila Kocourková V prostoru velkoplošných chráněných území (chráněné krajinné oblasti a ná rodní parky) je stěžejní okruh tzv. managementových opatření, která naplňují schválený plán péče o konkrétní chráněné území (např. geodetické zaměření hranic chráněného území, kosení květnatých luk a likvidace náletu, ale také podpora přírodě blízké druhové skladby lesa apod.). Stejný okruh opatření se ~-u~n,,(]dnun.?1 OCHRANA KRAJINY 9

12 provádí i v chráněných územích národní kategorie (národní p řírodní památka a národní přírodní rezervace), jejich organizací je stejně jako ve. volné krajině pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny. Vzhledem k charakteru těchto prací a jejich opakovatelnosti nej sou tato opatření ani fi n anční prostředky na ně vynaložené zahrnuty v grafu na obr. 2 ani v tab. 2. Určitou představu o poměru finančních prostředků na management a ostatní opatření si lze učinit z obr. 3. Tab. 2: Typy opatření podpořených Programem péče o krajinu na území mimo velkoplošná chráněná území (NP a CHKO) v roce 2001 typ revitalizačního opatření opatření spojená s realizací ÚSES managementové zásahy ve VKP managementové zásahy v chráněných územích břehové porosty liniové výsadby (větrolamy a podél cest) ostatní výsadby tvorba mezí a remízků zatravnění údržba květnatých luk ošetření památných a významných stromů podpora obojživelníků (tůně, mokřady apod.) podpora rybích druhů podpora ptačích druhů likvidace invazních druhů ostatní opatření uvolněná dotace (v tis. Kč) Obr. 2: vývoj výše finančních prostředků uvolňovaných na Program péče o krajinu mil. Kč 150 ~ O počet realizovaných opatření jejich tvar a synergické optické působení, tónování barevných celků a podcelků v jednotlivých ročních obdobích, během dne, v závislosti na typu a hustotě mraků filtrujících sluneční svit, na směru a intenzitě větru hrajícího jak vlny osením atd. atd. Pak však stejně přijde příslušný pan starosta, podnikatel či majitel s prvotním argumentem, že jemu se líbí něco jiného než multikriteriální analýze. A bude podle jeho - pokud ho příslušný architekt nepřesvědčí podle svého. A tak vzhledem k tomu, že každému se líbí v krajině něco jiného, mohu i já říci, co se mi líbí a o čem bych chtěl přesvědčit především architekty, kteří budou přesvědčovat starosty. Většina z architektů asi viděla různá proslulá sídliště, jako např. finské Otaníemi, v nichž se i podle jejich vyjadřování obdivuhodným způsobem spojuje výstavba s přírodou. Nevím ovšem, zda všichni pochopili nebo budou souhlasit s názorem, co je tam asi hlavním činitelem tak úspěšného spojem: neuniformita a tím neznásilňování přírody do rovnoběžných linií stromů stejného druhu a věku, vod do betonových van s řadou stejně vysokých vodotrysků a případné přitesávání bludných balvanů do hranolů. Domnívám se subjektivně, že i pro technicky vzdělaného pravicového neintelektuála musí být zvláštní - alespoň jako první dojem, než se to vezme pragmaticky - představa zámeckého parku v Lednici s rybníkem pravoúhlého tvaru v betonových březích, v něm stejně velké čtvercové ostrůvky osázené řadami stejně starých stromů. Krása tohoto parku je založena na neuniforrnítě symbiózy vody a jejího okolí, stejně jako je přívětivost města založena na změkčování strohých stavebních linií nepravidelnými tvary zeleně. Uniformita vytvářející dojem vojenských hřbitovů vzbuzuje zcela jiné pocíty než radost z krásy a zrcadlení domova. Že je možné vytvořit atraktivní jezírko i na malé ploše uvnitř města, je vidět v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně na Kotlářské ulici (tam bych snad přidal jen nějaký ten schod na koupání nohou). Podobně lidské prostředí vytvářelo donedávna jezírko y nádvoří Etnografického oddělení Moravského zemského muzea, bývalého Domu šlechtičen; bývalé šlechtičny se asi měly kde potěšit. Podobných jezírek bych přál Brnu i dalším městům mnohem více; rozhodně více než písečných ploch kolem skleněných pomníků, vlhčených v parteru psy, výše i lidmi, byť i lemovaných v pravidelném sponu jednotlivými stromy. 10 OCHRANA KRAJINy ~~Jl«jDIlUfi 2!l

13 1, Na Program drobných vodohospodářských ekologických akcí byla ve vládou schváleném rozpočtu na rok 1998 vyčleněna částka 150 mil. Kč, čímž mohl tento program vzniknout. Cílem programu je zlepšení životního prostředí formou podpory čištění odpadních vod v menších obcích (s počtem ekvivalentních obyvatel nižším než 2 000, tedy v obcích, které nemohou řešit problémy s čištěním odpadních vod prostřednictvím Státního fondu životního prostře d í nebo prostřednictvím Ministerstva zemědělství). Kromě řešení problémů s čištěním odpadních vod a odkanalizováním je cílem programu i dosažení provázanosti krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí a komplexní přístup k řešení ekologické stability území. Z tohoto krátkého přehledu financování krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí je na první pohled patrný úbytek fi nančních prostředků, které jsou v letošním roce na krajinotvorné programy vyčleněny. Přesto má tento systém dotací místo při podpoře obcí, různých nevládních i státních organizací a fyzických osob ve snaze zacelit alespoň některé "zlo- Obr. 3: Srovnání výše finančních prostředků z Programu péče o krajinu přidělených na opatření ve volné krajině a na tzv. management NP, CHKO, NPR a NPP 100 o management o lm volná krajina AOPKCR SCHKOCR NP činy" v krajině, urychlit samoobnovné procesy a návrat života do krajiny. Neznamená to ale, že s pomocí zmíněných krajinotvorných programů jsme schopni krajině v krátké době vrátit její původní členitost, druhovou pestrost j estetickou hodnotu. Nic takového nemůžeme samozřejmě očekávat. Musíme se znovu naučit přizpůsobovat hospodaření v krajině nejen svým okamžitým potřebám, ale i přirozeným podmínkám, které kraj ina nabízí. To platí ve stejné míře pro zemědělce či lesní hospodáře stejně jako pro stavitele silnic a rekreačních sídel. Mgr. Hana Hofmeisterová - Agentura ochrany přírody a krajiny CR, Praha ~'U~mlDllufi ~ :! :.- Kresba Rostiswva Posp{šiw Konference Tvář naší země - krajina domova Karel Merhaut Na nedávné tiskové konferenci v Senátu Parlamentu CR vyhlásili jeho předseda Petr Pithart a předseda Společnosti pro krajinu Ivan Dejmal 2. ročník vloni úspěšné multioborové konference a výstavy Tvář naší země - krajina domova. Konference se koná z podnětu prezidenta republiky Václava Havla a uskutečni se října 2oo~ v Senátu a v kongresovém centru Výzkumného ústavu Silva-Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Pruhonicích. Petr Pithart převzal nad akcí záštitu, I van Dejmal je jejím odborným garantem a klíčovým organizátorem. O prezidentovi je známo, že se o počinu, který je vskutku jeho myšlenkovým dítkem z časů po ničivých záplavách na Moravě, nechává přesně informovat a chce se letos části programu zúčastnit. Loňská konference umožnila vzájemné naslouchání si do té doby nebývalého počtu odborniků zabývajících se cíleně krajinou. Tím se začalo slibně naplňovat její posláni obrátit pozornost k prostředí našich sídel a volné krajiny, přispět k hlubšímu pochopení našeho místa na zemi a ke korekci zájmů, kterými krajinu ovlivňujeme. "Bylo-li při první konferenci smyslem hlavně poukázat na vážnost a souvislosti krajinné problematiky, pak tentokrát již chceme více hledat řešení, jejich příčiny i následky, " shrnul pojetí Dejmal. "S kritikou m/4 žeme začít hned u vlády ČR, která např. dosud nepřistoupila k podpisu a ratifikaci Evropské úmluvy o krajině. " V souladu se záměrem organizátoru otevírat postupně téma krajiny jako systémově nazíranou "věc veřejnou" byla při konferenci představena i nová webová stránka která obsahuje i diskusni fórum umožňující dialog o tom, co je venkov a krajina, k čemu je společnost potřebuje a co je třeba pro naplnění žádoucích očekávání udělat. Dodejme, že na konferenci naváže prestižní výstava, která chce rytinami, vedutami, mapami i fotografiemi veřejnosti přiblížit proměnu vybraných krajinných celků. Expozice je plánována do Jízdárny Valdštejnského paláce na květen až říjen OCHRANA KRAJINY 11

14 Územní systémy ekologické stability v teorii a praxi Eliška Zimová V rámci projektu Ministerstva životního pro středí Péče o krajinu II, který probíhal v letech , bylo provedeno vyhodnocení již realizovaných skladebných částí územního systému ekologické stability a na základě těchto poznatků byl navržen optimalizovaný způsob zakládání biocenter a biokoridoru. Návrh optimálního způsobu zakládání seg mentů místních územních systémů ekologic ké stability (dále jen ÚSES) vycházel přede vším z poznatků experimentálně zakládaných biokoridorů na jižní Moravě, ze zkušeností přizvaných odborníků realizačních firem, au torizovaných proj ektantů ÚSES, pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny a vý zkumného ústavu okrasného zahradnictví a krajiny v Průhonicích. Pozornost byla vě nována zakládání skladebných částí ÚSES pro cílová lesní společenstva na zeměděl ském ptldním fondu. Cílem projektu bylo: - vyhodnocení různých technologií zakládá ní a jejich vliv na vývoj a funkce biokoridoru či biocentra, - ověření vhodné velikosti a vyspělosti vý sadbového materiálu, způsobů výsadby, růz ných druhů mulče a použití mechanizace při zakládání, - vyhodnocení vlivu změněných trofických, hydrických a mikroklimatických poměrů na zakládání skladebných částí místních ÚSES, - vyhodnocení správnosti výběru druhů dře vin, možnosti použití rychlerostoucích a "pi onýrských" druhů dřevin, - rozpracování optimálních způsobů údržby segmentů místních ÚSES (zaplevelování, probírky, zálivka), - vyhodnocení různých způsobů ochrany před škodami působenými zvěří a jinými faktory. Pro ověřování teorie územních systémů ekologické stability, která se v současnosti dostala na lokální úrovni do fáze realizací skladebných prvků ÚSES, je systematický a dlouhodobý výzkum nezbytný. Umožní nejen verifikaci teoretických vstupů, ale také volbu efektivnějších, levnějších a účinnějších postupů při zakládání a údržbě místních územních systémů ekologické stability. Realizace ÚSES je individuální a složitý úkol, který je nutno chápat jako dlouhodobý proces, nikoliv jednorázovou akci. Rychlost a rozsah realizací se jednoznačně odvíjejí od vůle dotčených subjektů a jejich ekonomických možností. Tyto možnosti jsou jen velmi těžce ovlivnitelné tam, kde je realizace ÚSES zcela odkázána na soukromou aktivitu. Roz hodující část realizací však bude záviset na státní nebo obecní podpoře. Pro ně je účelné sestavovat preferenční hierarchii postupů. Je významnější realizovat ÚSES tam, kde - je stabilita krajiny nízká, - jsou opatření nenáročná a s jistým výsledkem, - je doba sukcesního vývoje do přírodních či přírodě blízkých stadií dlouhá, - je třeba vytvořit alespoň základ regionál ních a vyšších ÚSES, Cel/I/é mokřady v přírodní rezervaci PLolllK se podařilo obllovit dlky dotaci z programu péče o kraji/lu. Foto Stal/islav KOl/kaL - je možno založit přírodě blízká společen stva v rámci realizace jiných zájmů a potřeb, - dochází k realizací jiných záměrů snižují cích ekologickou stabilitu. Vlastní realizace ÚSES v praxi má mnoho různých podob a není možno je projekčně typizovat. Jednotlivé realizační projekty, asanační a regulační management a jejich vzájemná provázanost se liší tak. jak se liší cílové typy společenstev, jejich funkce, vnější vlivy, charakter místních genofondových zdrojů i specifické potřeby vlastníka a provozovatele. Navíc je nutno konstatovat, že realizační fáze ÚSES je dosud v začátcích, a je s ní proto dosud poměrně málo zkušeností. Jednotlivé skladebné části ÚSES (biocentra a biokoridory), jako specífické funkční zájmy v určitých plochách, nevyžadují vždy jejich monofunkčnost. Je možné a často i žádoucí slučování ekostabilizační funkce s celou řadou dalších funkcí, které v krajině existují. Lokálním biocentrem např. může být hos p odářský les s přirozenou dřevinnou skladbou a s upraveným hospodařením, lokální biokoridor sloužící zároveň jako větrolam, široký břehový porost s cyklostezkou apod. Slučitelnost či neslučitelnost funkcí je dána základními požadavky na biocentra a biokoridory. Ty se řídí těmito zásadami: I. vnitřní prostředí dané části ÚSES musí odpovídat podmínkám. ve kterých dané společenstvo vzniklo, nebo požadovanému cílovému stavu. U lesního to tedy musí být lesní prostředí (právě jeho dosažení výrazně limitují minimální parametry těchto biocenter a biokoridorů), u lučního to musí být zabezpečení pravidelného kosení, u stepních lad periodické či průběžné odstraňování náletů atd.; 2. všechny typy společenstev v ÚSES musí být tvořeny zásadně autochtonními druhy, a to pokud možno z místních populací; 3. společenstva ÚSES musí být vytvářena a udržována ve vhodné věkové struktuře. Zejména u lesních společenstev je nutno dbát na kontinuálně zabezpečenou přirozenou věkovou strukturu dřevin. Na lokální úrovni to musí být alespoň dvě věkově odlišné skupiny (u regionálních a vyšších již úplná struktura); 4. vnitřní prostředí ÚSES musí být chráněno před vnějšími rušivými vlivy. Tyto vlivy jsou zprostředkovávány transportními systémy, a právě jejich regulace je proto úkolem tzv. ochranných zón biocenter a biokoridorů. Jde o ochranu před zavátím (např. ochranná pásma před leteckou ochranou zemědělských plodin), před splachy (např. záchytné a svodné příkopy), před ruderalizací (např. mechanická likvidace plevelů a hlavně jejich refugií v okolí), před hlukem (např. ochranné pásmo před silniční a železniční dopravou) atd. ~ 12 OCHRANA KRAJINY ~~~J1<l:IDn1lfi 2!l

15 Dalším problémem je zplisob realizace ÚSES. V krajině je dnes jen velmi málo segmentli, které jsou jako ÚSES plně funkční a vyžadují pouze prliběžnou údržbu. Většina součástí kostry ekologické stability, která je využívána pro zabezpečení ÚSES, vyžaduje větší či menší úpravy od technických opatření v tzv. ochranných zónách až po regulační zásahy ve vlastní fytocenóze (např. přechod na cílovou skladbu dřevin). Častým případem dále jc, že sice máme pro ÚSES k dispozici plochu, ta je však ruderalizována či jinak blokována v počátečních sukcesních stadiích. Zde je vždy nutno odborně rozhodnout, zda je v daném případě vhodnější pouze regulačními zásahy urychlit a vhodně nasměrovat sukcesní vývoj nebo je vhodnější společenstvo zcela nově založit. Druhou skupinu případli tvoří ty, kde kostra ekologické stability neexistuje, a navíc v současnosti nejsou k dispozici potřebné pozemky. Zde je nutno v první fázi uplatnit princíp ochrany potenciality, tedy územním rozhodnutím bránit vzniku jakékoliv funkce, která by bránila budoucí realizaci ÚSES. V druhé fázi je nutno v prostoru přísně chránit všechny fragmenty přírodních společenstev, které by mohly být pro funkci ÚSES využitelné (např. alej stromli, mez s keři apod.). V třetí fázi, po vyřešení majetkoprávních vztahli k pozemklim, lze provádět vlastní realizaci. Při vytváření nových skladebných částí ÚSES jako celku je však nutno si uvědomit, že jde o proces evoluční, jehož cílem je kontinuální pozvolné převedení krajinných struktur do nového režimu. Nový ÚSES bude vznikat fragmentovitě a v rlizně dlouhých časových etapách daných jak přirozeným rytmem přírodních procesů, tak i ekonomickými možnostmi společnos t i. Pozornost byla věnována zejména konkrétním projektlim a navazujícím realizacím v podmínkách odpovídajících studované problematice. Praktické poznatky byly získány od projektantli i realizačních firem v okresech Zlín (Vizovice), Opava (Uhlířov), Bruntál (5 lokalit), Prostějov (Čeho vice) a Znojmo (3 lokality) a rovněž ze sledovaných experimentálně založených biokůridorli na jižní Moravě (Vracov, Radějov, Stříbrn i ce, Medlovice, Křižanovice). Závažným problémem bylo zejména v počátečním období zakládání skladebných částí ÚSES podcenění majetkoprávních vztahli k plidě, na níž byly realizovány výsadby. To přineslo řadu problémli při následné péči a údržbě založených porostů. Optimálním řešením z majetkoprávního hlediska jsou komplexní pozemkové úpravy, v jejichž rámci jsou pozemky pro plnění funkce ÚSES vyčleněny a geometricky odděleny. Další mož nou cestou jsou v případě dostatku finančních zdrojů i výkupy pozemkli. Skladebné části ÚSES je možno realizovat i na základě žádosti vlastníkli pozemků. Podmínkou je schválená územně plánovací dokumentace s návrhem plánu ÚSES. Řada vlastníkli pozemkli přiléhajících k nově zakládaným skladebným prvklim ÚSES často oprávněně poukazuje na jejich nedostatečnou údržbu, zaplevelení, případně výskyt škůdcli a podobně. I to jsou důvody pro odmítání nově zakládaných ploch ÚSES v očích zemědělské veřejnosti. Zlepšení situace lze očekávat ve spojení s lepší technologickou přípravou realizací, s osvětou, publikováním a zveřejňováním kladných příkladli a všestrannou popularizací problematiky. Výraznou chybou technologických částí projektové dokumentace bývá opomenutí či nedostatečné řešení zajištění porostli po výsadbě (další ošetřování výsadeb, ochrana proti zaplevelení, ochrana proti okusu, chorobám a škůdcům, případná zálivka apod.). Alespoň naznačena by měla být opatření uvažovaná v období výchovy porostli (asi po 5 letech od realizace). Realizace má vycházet z odborně zpracovaného projektu. V praxi je situace značně odlišná. Často dochází při zakládání skladebné části ÚSES k řadě změn a úprav navrhovaného řešení, někdy není projekt pro realizaci výsadeb zpracován v odpovídajícím stupni podrobnosti. Také ve vlastním zabezpečení realizace jsou rozdíly, a to jak na straně investora (obec, okresní úřad, státní meliorační správa a další), tak na straně dodavatele (specializovaná firma, místní ZD, zájmové organizace působící v obci apod.). Dozorování prací je též zajišťováno rozdílně - přímo pracovníky investora, zprostředkovaně placenou firmou v oblasti inženýringu, případně dalšími osobami. Účast projekta nt ů při realizaci akcí bývá nízká, což svědčí o značném podcenění úlohy autorského dozoru. Realizační fáze vychází z projektové dokumentace a předkládaný návrh na realizaci skladebné části ÚSES mnohdy nemusí být odrazem skutečných možností efektivnějšího způsobu realizace. Mnoho dotazů se týká vyjádření finanční náročnosti výsadeb I ha dřevinných porostů v zemědělské krajině s jejich tříletou údržbou. Ve všech hodnocených případech byly použity technologie, sazenice i materiály obvykle používané v lesním hospodářství. Cena založení I ha porostu s ochranou a tříletou péčí kolísá od Kč po Kč. Ing, Eliška Zimová - Low a spol., s.r.o., Brno ~/~ ~~ I Kresba Jana Steklíka Smích Bogusfaw Zllrakowski Boleslawu Banasovi Větve této rostlin)' vyrůstají pnmo. ze vzduchu A krouží /lad našimi hlavami jako stí/ly ptákli. Někdy setřásajíjiskry k našim nohám chladné Ohně - rozptylují léto a vyvolávají zpod země Smích. Zkouším hledat koreny a ovoce této rostliny, Její semena - suché slzy, kterými se živí Vítr. Dojít tak k leslim, borrim, praleslim, Kde se dodnes skrývají veselá zvířata A lidé, kten se nám nepodobají. Memento Boguslaw Zurakowski Když se loučíme a odcházíme dále Než hory, reky, oceány, zlomek paměti Roste v lebce jak ovoce. Jednoho dne Se ve mně osvobozuje úplněk Il/lly Vkročil jsem do prostoru, Dívám se klidně na kulatý otvor s malou štěrbinou. Nahoře jsem vešel na cestu nevedoucí nikam, Po které se budou vracet tak rychle, Jako jsem obvykle pospíchal na scluizku. Po kamenné cestičce běží horský potok. Byliny Bogusfaw Zllrakowski Nemoc proměnila hvězdné nebe na bělmo stropu. Nyní jsem odsouzen k něčemu, co nelze vůbec Vidět. Navštívily mne dvě sudičky - vyprávějí O lásce, která se přihodila před léty v jednom malém městě (Pokoj se stává jasným jako cesta vytýčená sluncem). Spařují byliny ke spánku, ale zavírají okno S vyhlídkou na romantid'ý les - kusy noci jako sníh Padají na oči. ~'U~n<qDnnn ~ OCHRANA KRAJINY 13

16 Krajina mého srdce Libor Musil Mé srdce je klidné na cestě od naší zahrady k dubll. Zahrada, pás trávy, švestek a jabloní, se dvěma záhonky, sousedí s posledním stavením nah vesnice. Od dubu, který je majestátní výspou listnatého" Hájkll ", je vidět daleko na lesy Drahanské v)'sotiny, údolí Rakoveckého potoka, okolní vesnice a nad nimi položený kostel svatého Martina. Mírně stoupající cestu lze projít ZCl deset minut. Mně to ohvykle trvá déle. Chodím tudy téměř denně, kvl/ii psovi často dvakrát a za všen/mého počasí. Po Vánocích vnizí cesta v závějích, během rokli se přílij nemění: zpevněný štěrk, napravo tráva a řada stromů, nalevo pole. Sousedé si myslí, že se psem chodívám většinou sám. Pokud se mnou nejde žena nebo některé z našich odnhtajících dětí, sklltečně to tak vypadá. Jenže náš domek není daleko a já, jako bych jen vyšel na zápraží. O své zážitky se po chvíli podělím s rodinou, které nemusím vysvětlovat, jak to myslím. To, co se děje na cestě, vnímám očima našich roz/iovoi"ii. Pes, mohl/tný pastevec Gero, má cestou podobný program jako já. Tu a tam se zastaví a něco pozoruje. Sousedé tomu říkají, že "čuchá". Mírný nesoulad mezi jeho pobíháním a mojí o něco plynl/lejší cmli řeší dlouhé vodítko. Nechat ho běžet si netrollfám. Mohl by začít zahánět "v/lq" (jiné velké psy a jejich pány) a byla by z toho sociální havárie. Po pravé strallě lemuje cestu vysoká //lez s květnatou loukou. Její část obvykle někdo z pamětníkli vyseče. Hlavně na neposečeném roste mezi šípky pestrá směsice květin a trav. Kromě mochny husí, mateřído u šky, šalvěje, pryskyřníku a t řezal/..y neumím většinu z přítomných rostlill pojmenovat. Nebrání mi to každoročně očekávat, až se zase objeví, a se zalíbením pro rt/znorodost sledovat, jak se skládají jedna k druhé a proplétají se s travinami. Znovu a znovu prohlížím kombinace žluté s odstíny modré a rozemávám nenápadná zbarvení sotva bílých nebo nazelenalých květenství. Sdená louka je dnes stejně vzácná jako chráněná step na nedalek:;ích Větrníkách. přistihnu, jak je bezděčn ě porovnávám. Nevypásaná step je po většinu roku šedá, louka je i v pozdním létě zelená. Obě v letních vedrech lačně lapají slllneční žár. Před časem mez osázeli třešiíovou alejí. Pole, které se nad ní rozprostírá, se s přívalem ddtě přestě/lovalo do vsi a proniklo do dom/i. Obava z pohromy přivedla lidi k myšlence, že mez zpevní stromy. Louce to neuškodilo. Plody Občas se spásají děti a špačci. Radost nad každoročně /..-vetoucíl1li třešněmi mi však kalí dvě věci. Na části meze se stromky nel/jaly. Pokusy vysázet další končily stejn ě. Snad je to dtlsledek "zasolení"? Do místa, které nepřeje stromtlm, směřuje spád pole. Mez zde asi byla zásobována splachy chemikálií nejvíce. Možná, že trávě to nevadí, zatímco stromktlm mlo. Těžko říct. Po posledním pokusu o výsadbu zbývají dva chradnoucí stromky a pocit, že něco není v pořádku. Blíže k hájku, poblíž nové boží muky zasvěcené svatému Josefu, rostla planá jablo/í a hloh. Mohutné kde patmy na mez jako vlaštovka do hnízda. Drobné ptactvo v nich nacházelo útočiště. V mezeře mezi nimi se ujal doubek. Rozložité siluety ovšem narušovaly pravidelnost trešiíové aleje a padly jí za oběť. Koreny vytrhávali obecní znzenci buldozerem. Doubek to naštěstí pj'ežil. Zjeho pocuchaných kořem/ vyrazil rozsochatý keřík. Na mezi Ll Hájku jsem predloni potkal netopýty. Táhli ze vsi k lesu. Řekl jsem to znalci, Mojmírovi Vlašínovi. Netopýti by podle něj měli létat celé jaro a denně. Jal jsem se tedy vyltlížet jejich těkavý let. Za soumraku jsem Drobné sakrální stavby patří Ileodmyslitelně k moravské kraji//ě. Foto Libor Musil 14 KRAJINA MÉHO SRDCE _ potkával jen pár "opozdilctl". Kdyžjsem se za nimi vydal hned po západu slunce, za necelou pt1lhodinu jsem jich napočítal čtyřicet osm. Rozrušen jsem pozoroval, jak prokmitávají mezi stromy do lesa. Psa netopýj'i nezajímali. Celou dobu seděl u mě a užíval si "pána", kterého měl jen a jen pro sebe. Nalevo od cesty jsou pole. Stejnějako naše zahrada se svažují do ne/ilubokého závěru údolí. Na jeho dně zeje jáma. Dříve tam Z podzemního zdroje vyvěral pramen. Dodnes se tam říká " Ve studýnkách ". Na okraji jámy jsou však liž jen zbytky mohutných vrb. Pramen ljlýštil z podzemního jezera, do kterého voda přitéká podzemními štěrky. Ty na náhorní plošině za Hájkem vystupují k povrchu. Do púdy tam vsakuje nebývalých 80 % srážek. Voda teče štěrk')', čistí se a sytí zdroj. Z pramene je však vodu nutné čerpat. Během čtyř let, co z něj napájeli vodovod ve Slavkově, se dlouhodobá podzemní zásoba ztenčila natolik, že voda přestala samovolně vytékat. V podzemním jezeře, na kterém je závislý obecní vodovod, je teď tolik vody, kolik po dešti prosákne z povrchu. Pramen zmizel a studily v okolí vyschly. Jedna z nich byla v naší zahradě. Voda na zalévání, která bývala po ruce a zadarmo, se nyní na zahradu dostane až poté, co vodovodem oběhne vesnici. Donedávna jsme za ni platili. Vloni nám pj'ed domem opravili obecní studnu. Za vodil už neplatíme, jenom ji na zahradu, kde dříve byla samovolně, musíme vozit v konvi. Před naší zahradou stojí vrba. D/~razná doporu čení, abych tento svévolně rostoucí strom, který prý stíní zahradu, odstranil, jsem zarputile odmítal. Když zpevňovali cestu, poškodili vrbě koreny buldozerem. S myšlenkou na mtlj prospěch, chopili se tíkladníci príležitosti a pod záminkou, že tak učinili cestáři, osekali zbytek. Vrba jejich dobré úmysly naštěstí ptežila. Mám radost, když se na jaj'e zazelená, a ptám se sám sebe: Není bláhové považovat její mohutnějící větve za symbol schopnosti přírody odolávat predstavě, že kácení stro//li~ je něco jako úklid v zaprášeném obýváku? Vrba prežila, ale ořech, který rostlo kus dál, už nestojí. Padalo z něj listí sousedovi na dvorek. Když pod kostelem nedávno vykáceli několik stromtl, jedna paní si pochvalovala, že je to tam "pěkně vyčištělly ". Zjiného stromu zase "srali vrabci na auta"... Naše vrba naštěstí zmladila. Nemyslím, že za to vděčí toliko svým genetickým dispozicím. Pomohlo jí, že ji máme rádi. Hlavně Gero jí to dává často najevo svým psím zp/1sobem. Od vrby vyjdu pozvolna k dubu. Nad mezí, která mi dosud bránila v rozhledu, se ofevl'e výhled na vzdálené lesy a 'oblaka. Zvečera dává jejich obraz zapomenout na starosti. Slovy Jeníka Hol/ana: "Vrstva mraktt je osvětlena zespodu, sll/ncem pro nás již zapadlým. Mraky získají úchvatnou plastičnost, v barvách stěží napodobitelných. " V pnlzoreclzlilezi nimi m/~žeme tušit světy, které nám zahaluje oranžově zlatá záj'e. Klasy nepokosené trávy se zamyšleně sklání. Neuspořádaná květemtví trezalky napodobují bg/vll mraktl. StFemhlav proletí vlaštovka. Kéž by ji náš Pán ve své velkorysosti zachoval do pnštích dll/i. \)'([~n"gdllnfi ~

17 Galerie o Ivanu KeIly Kohlerovi Tomáš Mazáč Největší fotka I/a světě. Žilinský fotograf, výtvarník, jazzman a žonglér se slůvky Ivan Keily Kohler touží po tom udělat největší modrobílou fotku na světě. A zavěsit ji na oblohu těsně pod nejspodnější oblak. Pokud mermomocí chcete vědět, co na té fotografii bude, pak tedy vězte, že obloha. Neboť [van K. Kohler miluje velké paradoxy. Svou Žilinu. Jazz. Krásné ženy. Víno. Básnění. Snění. Fotograf zasazený do krajiny. Krajina drobných vesnic v drsně krásném okolí Žiliny,..hore na Kysuciach". Kamenitá, nemluvná, neokázalá. Tvrdá až k věrnosti. Musí se jet autem, pak pěšky a na dlouho. Povídat si s lid ma. Získat důvěru v místech, jež se nepodbízejí. U lidí, kteří se nepodbízejí. Fotograf nemůže jen tak přijet a pak zase odjet. Musí se trpělivě nechat zasadit do krajiny jak strom. Nenápadný. nevtíravý... Stane se pak fotografem zasažel!)'m krajino ll. Fašiangy. Desítky let mapuje 1. Kohler s fotoaparátem a s diktafonem, se svou vynikající pamětí a chutí bájit ončch někol i k zázračných dní před velkým půstem. Tehdy je dovoleno vše. Zbořit u souseda plůtek. Dvořit se vdané ženč. Zpívat, blábolit, bát se. Ale hlavně změnit identitu skrze masku. Zhostit se (anebo spíše zmocnit se) jiné životní úlohy. A taky třeba pohřbít sněhovou vločku. Neboť venkovská krajina, zvláště o masopustě, je po okraj naplněna věcmi - bytostmi. Ožívá. Nebudeš fotografovati ťašiangy, když se sám nezúčastníš. dí nepsané pravidlo. Když se jaksepatří neopiješ, nerozřehtáš, nerozezpí- Všecllllafoto Ivall Kelly Ko/der váš, nezatancuješ si jaksepatří a vroucně nevyobjímáš všecky ženské v průvodě i mimo něj. [vana o fašiangoch nikde neseženete, není ani ve svém domě - ateliéru na Okružnej ulici v Žili ne, ani ve své usedlosti na břehu Kysuce ve V raní, ani na fotbale, ani na jazzu, ani na pivě. Někde v poslední vsi se raduje a fotí. Od černobílé fotky k tajemství. Uměleckých fotografií zdaleka ne jenom z fašiangov let šedesátých, sedmdes,ítých, osmdesátých a devadesátých v černobílé i barevných má Ivan Kohler doma stovky. A protože je také experimentátorem, zkouší, míchá, sjednocuje, spojuje a dělí. Výsledkem takovéhoto tajemného procesu je fotoobraz, fotokoláž, fokalk, dekalk, krátce a dobře: svébytné výtvarné dílo, mnohdy jakási laskavá karikatura bližních, fašiangových slavitelů, jazzmanů. Co se děje v jeho mysli i v temné komoře, ještě než své fotoobrazy autor pustí mezi lidi, samozřejmě neprozradí. Ale protože nechce být nezdvořilý a má dobré srdce, pábí na požádání leccos o krásných model kách, střevíčku a vínku. Je to ale předevší m urputná práce s negati vem nevyzpytatelným až běda. Největší jazzový koncert na světě. Jazzman I van K. Kohier touží uspořádat největší jazzový koncert na světě (a zčásti de facto i v nebi). Na žilinském náměstí, kam by se na chviličku zase vrátily "žilinské panny" se svým nezávazným vodotryskem, by se sešli všichni žijící jazzmani. I Armstrong, Jacksonová, Ursíny, Brom a Velebný na propustku z nebe. Hráli by až do rána a koncert by trval věčně... Ale protože takovýto koncert trvá dlouho připravit, zabývá se zatím Ivan K. Kohler organizováním jazzových koncertů menších. (Kdysi se takovéto činnosti říkalo hezky: osvě t ová kulturní práce.) A fotografováním jazzových hudebníků. Činnost krásná i hromská, jsou neustále v pohybu, v rytmu, v napětí. Zkuste jim říct, aby uprostřed taktu, když jedou naplno, ráčili na chvíli spočinout a říct "sííí r"! Alchymie exkrementografie. Kdybyste se kteréhokoliv fotografa optali. co jej ohrožuje nejvíc, určitě by odpověděl: "Světlo tam, kde ho nechci, oheň a voda." Jednoho dne, podezřele všedního a obyčejnského, si, s prominutím, exkrementy spletly svou podzemní cestu a zaplavily Koh l erův sklep s fotoarchivem, knihami, zápisky, fotočasopisy. Za pár vteřin bylo po desítiletích. Jiný by se opil, vynadal by původci neštěstí, nechal všeho, všechno vyhodil atd., atd. Ne tak Ivan Keily Xohler. Rozpomněl se na své "prostřední jméno". odvozené z příjmení rudolfinského alchymisty, záhadného mága a šarlatána v jedné osobě doktora Kellyho, a dal vzniknout bizarním "exkrementografiím", resp.,.exkrementografikám". Nevonná zlravá hmota totiž tisíce fotek, diapozitivů a negativů "zničila" speciálním, "výtvarným" způsobem. A pak už stačilo mít, řečeno s F. X. Šaldou, "hrdinný zrak", a uvidět význam, smysl tohoto zprvu jen destruktivního narušení věcí již hotových. Podstata světa a umění totiž spočívá v nejednoznačnosti, věc může být sudá i lichá, milá a zároveň tristní a život zbabraný i zázrak. A nebyl by to Ivan Alchymista Kohler, kdyby se nesnažil zasahovat ještě do již zasaženého. Jak se mu dařilo hrát si se stopami možná přece jen nakonec trochu šťastného neštěstí, budou moci diváci posoudit již letos na podzim, kdy, přesně ll. ll. v II hodin II minut, začne v Považskej galérii umenia v Žiline Kohlerova retrospektivní výstava k jeho blížící se šedesátce. Žit jako o život. Jestliže řekl André Gide o Oscaru Wildovi, že byl velkým "viverem", obrozensky pře l oženo "životníkem", měl na mysli spisovatelovu vědomou a záměrnou stavbu života jakožto uměleckého díla. Totéž platí i o Ivanu Keily Kohlerovi, který žije jak o život, prudce, bezprostředně, nádherně s nádechem smutku. Je to živel, rouhač, utrhač, posměvač a taky dobrý rádce, přejícník a přítel. Nejde jinak než s ním buďto vřele souhlasit, anebo jej vřele odmítat. Tvoří svůj život a žije svou tvorbou. S vervou rozdávanou někdy až marnotratně. Žilinský fotograf, výtvarník, jazzman a žonglér se slůvky Ivan Keily Kohler touží po tom, udělat nejmenší fotku na světě. Jen tak, do dlaně. A touží ji darovat své ženě a synkovi Andymu, protože je má oba rád. ~'U9n'\lDTIufi ~ GALERIE 15

18 Certifikace lesů Jaroslav Tymrák Myšlenka certifikace lesů vznikla začátkem devadesátých let jako tržně orientovaná odezva na postupující devastaci tropických pralesů a jisté selhání tradičních nástrojů ochrany těchto ekosystémů. O přínosu certmkace lesů pro řešení těchto problémů asi nelze pochybovat. Historicky jiná situace je však ve střední Evropě, kde jsou principy trvalosti a vyrovnanosti produkce uplatňovány již více než 200 let. Současné požadavky lidské společnosti na plnění funkcí lesa jsou však mnohem širší a souvisejí s obecným trendem trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů ve svčtě. Tento trend společně se snahou informovat spotřebitele o ekologických kvalitách dřeva jako suroviny jsou také hlavním dlivodem zavádční certit1kace lesli v Evropě. Zavádění certifikace lesli je v současné době motivováno rozličnými zájmy. Například prumyslem a obchodem je vnímána jako marketingový nástroj. Zákazníklim a spotřebitellim poskytuje inťormaci o vlivu výrobkli na životní prostředí a umožňuje jim svobodnou spotřebitelskou volbu. Pro vlastníky lesli a lesní hospodáře je nástrojem přístupu na některé trhy, získání tržních výhod a snad i cenové prémie. Ekologická hnutí spatřují v certifikaci možnost ovlivňovat zplisob hospodaření v lesích a podporovat ochranu přírody. Pro vládu je certifikace "jemným" nástrojem lesnické politiky pro podporu trvale udržitelného hospodaření v lesích, uplatňování modelu trvale udržitelné spotřeby a dosahování dalších envi ronment.\lních a sociálních cílli. Ve světě se postupně vyvinula celá řada certi fikačních systémli zabývajících se lesním hos podářstvím, které mají globální, regionální ne bo národní platnost. Vyspělé evropské lesnictví reagovalo na tuto situaci vytvořením Celoevropského systému certifikace lesli (PEFC - Pan European Forest Certitication). Rozšíření certifikačních systémů ukazuje ná sledující přehled: PEFC (Pan European Forest Certification) 41,06 mil. ha FSC (Forest Stewardship Council) 26,01 mil. ha SFI (Sustainable Forest Initiative, USA) 15,50 mil. ha ATFS (American Tree Farm Systém, USA) 10,83 mil. ha CSA (Canadian Standards Association) 5,94 mil. ha Celkem 95,40 mil. ha (Zdroj: PEFC, FSe, SPI, ATFS, CSA) Poznámka: SFI, ATFS a CSA plánují požádat v roce 2002 o uznání v rámci PEFe. PEFC - Celoevropský systém certifikace lesů Rada PEFC (PEFC Council) je nezávislá nezisková organizace podporující nezávislou certifikaci trvale udržitelného hospodaření, tj. ekologicky vhodného, sociálně prospěšného Myšle1lka certifikace lesll vz1likla začátkem devadesátých let minulého století jako tržně orie1ltovallá odezva na postupující devastaci tropických prales ll. Foto Tomáš Grim a ekonomicky životaschopného hospodaření v lesích. PEFC nevytváří jednotný globální certifikační systém, ale provádí vzájemné uznávání nezávislých národních nebo regio nálních systémli a poskytuje společné logo pro označování výrobkll pocházejících z certitiko vaných lesů. Rada PEFC má v současné době 18 řádných členů: Belgie, L:eská republika, Dánsko, Fin sko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Kanada, Lotyšsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Spanělsko, Svédsko, Svýcarsko, USA a Velká Británie. PEFC staví na definici a principech trvale udr žitelného hospodaření v lesích schválených v rámci ministerského procesu ochrany lesů v Evropě (Helsinky 1993, Lisabon 1998), kte rého se účastnily stovky odborníků z ruzných zájmových skupin. Tyto principy byly odsou hlaseny ministry většiny evropských zemí. Základních šest kritérií trvale udržitelného hospodaření v lesích je definováno takto: - zachování a vhodné rozšiřování lesních zdrojů ajejich přínos ke globálnímu koloběhu uhlíku, - zachování zdraví a vitality lesních ekosysté mů, - zachování a podpora produkčních funkcí le sa, - zachování, ochrana a vhodné zvyšování bi ologické diverzity lesních ekosystémli, - zachování a vhodné posílení ochranných funkcí lesa, - zachování ostatních sociálně-ekonomických funkcí lesa. Jednotlivé členské státy PEFC jsou zodpověd ny za vytváření národních certifikačních systémů. Pouze systémy, které prošly nároč ným posuzovacím procesem a jsou uznány Radou PEFC, mohou používat logo PEFC a společná prohlášení PEFe. L:eský systém certifikace lesli (dále jen CFCS) byl schválen v červnu 2001 jako sedmý v pořadí. Mezi uznané dále patří systémy Finska, Svédska, Norska, Německa, Rakouska, Svýcarska, Francie a Lotyšska. Více informací o Radě PEFC je k dispozici na PEFC Česká republika PEFC L:eská republika je správcem L:eského systému certifikace lesů (CFCS) a členem Rady PEFe. PEFC L:eská republika je dobrovolným sdružením právnických osob, které svou účastí deklarují svůj závazek podporovat trvale udržitelné hospodaření v lesích a využívání dřeva jako ekologicky šetrné a obnovitelné suroviny. Předmětem činnosti PEFC L:eská republika jsou: CERTIFIKACE LESÚ ~~~midnufi ~

19 - správa CFCS, schvalování a revize standar dú certifikace. - prezentace a propagace CFCS, - vzájemné uznávání obdobných certifikačních systémú především zapojením do Celo evropského systému certitikace lesú (PEFC), - poskytování licencí k používání loga PEFC pro označování výrobkú pocházejících z ccrti tlkovaných lesů. Cleny PEFC Ceská republika jsou: Lesy Ces ké republiky. s.p.. Vojenské lesy a statky CR, s.p., Sdružení vlastníků obecních a soukro mých lesil, Sdružení majitelů a podnikatelů v lesním hospodářství, Ceská asociace v les ním hospodářství. Společenstvo dřevozpracu jících podnikl! v CR, Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, Svaz průmyslu celulózy a papíru. Ceská zemědělská univerzi ta. Mendelova zemědělská a lesnická univer zita v Brně, Odborový svaz pracovníků dře vozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství. Ceská lesnická společnost a Sdružení taxačních kanceláří. PEFC Ceská republika je sdružením otevře ným pro další právnické osoby, které se zabý vají lesním hospodářstvím. ochranou přírody, zpracováním nebo prodejem výrobků ze dřeva a které souhlasí se zaměřením této organizace. Český systém certifikace lesů (CFCS) CFCS je národním a nezávislým systémem cel1iťikace lesů pl!sobícím na území Ceské republiky. Byl vytvořen na základě účasti všech zájmových skupin a jeho kritéria jsou založena na Panevropském ministerském procesu na ochranu lesl! v Evropě (Helsinky 1993, Lisabon 1998). CFCS využívá princípu regionální certifikace lesl!, tzn. že certiti kační orgán posuzuje shodu hospodaření s kritérii v rámcí územní jednotky - regionu bez ohledu na majetkové hranice. Cílem regionální certifikace lesl! je: - nabídnout účast všem vlastníkl!m bez rozdílu velikosti lesního m~etku, - zajistit finanční efektivnost certijikace, - umožnit posuzov,íní kritérií. která nejsou hodnotitelná na úrovni individuálního vlast nictví (bez dostatečné výměry). Vlastnící lesl!, kteří budou mít zájem využívat certifikace lesl!, tzn. používat logo a prohlášení o certifikovaných lesích, se mohou přihlásit k regionální certitikaci lesů. a tím se zavázat k dodržování kritérií trvale udržitelného hospodaření definovaných dokumenty CFCS. Hospodaření těchto vlastníků pak bude pravidelně prověřováno formou interních nebo externích auditů. Myšlenka regionální certitikace tedy umožňuje vlastníkilm lesi'! společně žádat o certifikaci lesíl a rozdělit tak náklady s certifikací spoje ~u~n,,(]dnm~ Certifikace lesůje triní1llnástrojem pro zlepšení hospodaření v lesích. Zároveiíje vhodnýl1llllarketingovýl1iliástrojem pro informovállí zákazlll1dt a spotřebitelů o ekologických kvalitách výrobků ze dřeva a ltmožiíltje spotřebitelskou volbu spojenou s preferencí ekologicky šetrných výrobkll. Foto Tomáš Grim né. Zároveň však přináší společnou zodpovědnost při plnění stanovených kritérií a společné jsou také důsledky vyplývající ze zjištěného nesouladu nebo porušování daných kritérií. Závěr Certi rikace lesíl je tržní m nástrojem pro zlepšování hospodaření v lesích. Zároveň je vhodným marketingovým nástrojem pro informování zákazníki'! a spotřebiteli'! o ekologických kvalitách výrobki'! ze dřeva a umožňuje spotřebitelskou volbu spojenou s preferencí ekologicky šetmých výrobki'!. Ceský systém certifikace lesů (CFCS) vytvořený na základě principú PEFC splňuje základní prvky důvěryhodných certitikačních systémíl: - Trvale udržitelné hospodgl'ení jako cíl. Kri téria CFCS vycházejí z obecně platných a při jatých definic a dokumentů Panevropského ministerského procesu ochrany lesů v Evropě ajsou s nimi plně v souladu. - Oddělení moci. V rámci CFCS jsou institu cionálně odděleny činnosti vytváření standar dú (PEFC Ceská republika), samotné certifi kace (nezávislý certifikační orgán) a akreditace certifikačních orgánú (Ceský in stitut pro akreditaci). - Dlivěryhodnost a transparentnost. CFCS byl vytvořen za účasti širokého spektra hlavních zájmových stran s cílem dosažení konsenzu. Veškeré návrhy dokumentú byly veřejně přístupné a zájmové skupiny byly informovány o procesu jejich vzniku a pozvány k jejich připomínkování. Schválené dokumenty jsou veřejně přístupné. - Certifikace třetí nezávislou stranou. Certmkace je prováděna třetí nezávislou stra nou, která musí svou nezávislost a odbornost prokázat v rámci akreditace zajišťované akre ditačním orgánem nezávislým na tvorbě stan dardi'! nebo realizaci samotné certifikace. - Nediskrilllinační charakter. CFCS umožňu je účast všech vlastníkú bez ohledu na druh nebo velikost vlastnictví za finančně přijatel ných podmínek. Náklady na certilikaci neo hrozí finanční situaci lesnického sektoru a ne zhorší konkurenceschopnost dřeva vi'!či jiným materiáli'!m, jakými jsou např. železo, beton, hliník, umělé hmoty apod. V pruběhu roku 2002 bude v Ceské republice zahájena certilikace lesů dle CFCS. Vlastníci lesi'! a následný dřevozpracující sektor tak zís kají možnost označovat výrobky pocházející z certifikovaných lesi'! společným logem PEFC. Ing. Jaroslav Tymrák - PEFe Ceská republika a Národní certifikační centnlll1 ÚHÚL. Bmndýs nad Labem CERTIFIKACE LESŮ 17

20 Náš rozhovor Toulání po ž ivotě Pan Ing. Igor Míchal, CSc., projektant, lesník, ale hlavně dlouholetý ochránce přírody, oslavil před ncdávnem sedmdesátku. U této příležitosti požádala Veronica svého stálého přispěvatele a příznivce o rozhovor. Věděl jste už ve st ředoško lském věku, čemu byste se ch těl věnovat? Ještě pred maturitoll na gymnázill jsem nevěděl. Rozhodoval jsem se mezi studiem architektlll)', pnrodních věd a lesnické fakulty. Některé Z těchto oboni mají k sobě blízko, jiné daleko. Domnívám se, že se mi během let podarilo tyto oboly propojit. Nakonec jste vystudoval lesnickou fakultu Vysoké školy zemědě lské v Brně..Jaké bylo Vaše další směřování po ukončení studia? Mým kritériem pro náslllp do zaměstnání po absolvování lesnické faklllty bylo to, že v lesním závodě, kalii nastoupím, se blldoll vyskytovat všechny velké šelmy. Proto jsem podepsal umístěnku na lesní Závod Murá/í. Nádherná krajina! Když jsem se ale jel na místo podívat, zjistil jsem, že jediné, co mi moholl poskytnout, je bukového paliva... Rozpomněl jsem se, že jsellluspěl v konkurzu do Státního souboru písní a tancl1. Nabídka místa stále platila, navíc okol'eněná možností cestovat. To rozhodlo. Teď zpětně si myslíll1, že jsem se o zkušenost strávit rok dva na MlI/'áni sice ochudil, ale působil jsem čtyr; roky ve státním reprezentačním tělese a velice mne to bavilo. V raných letech padesátých, kdy v:íjezd do Budapešti, Berlína, nákuli do Vídně byl událostí, jsem projel dvakrát expresem pres Sibir. Poznal jsem spoustll zajímavých lidí... V době, kdy jsem si už balil kufr)' a chtěl jsell1 nastoupit do Lesprojektu, premluvi/i mě na zájezd do Japonska, Indie, Barmy. To byl rok Po návratu jste do Lesprojektu opravdu nastoupil? Ano. Pracoval jsem ve Zvolenu. Pak p6šel čas na ženění a já se IJ/'estěhoval za ženou do Prahy a dojížděl jsem na ústredí Lesprojektu pro Ceskou republikll do Brand)'sa nad Labem. To bylo v době, kdy ještě nebylo metro. Jezdil jsem napnč Prahou na prvllí, většinou preplněllý, alllobus z Florence. Po čtyrech letech mě to věčné dojíždění opravdu ničilo... Dalo se s tím něco děla t? V době, kdy jsem dělal externě aspiranturu z pěstění les/i, nechal mě profesor Mezera, člověk neobyc<ejně vzdělaný a svobodomyslný, jezdit na postgraduál z územního plánování na stavební fakultu do Brna. Díky tomu jsem se pak dostal do státního LÍstavu pro územní plánovállí Terplan, kde se dělaly centrálně-byrokratic ké dokumenty a územní plány, jejichž schvalování si vyhradila vláda. Jedna z pracovních skupin měla na starosti pnrodní podmínky - živqtní prostredí. Postupem času jsem dostal tuto skupinku na starost. Na tu dobu mne práce napliíovala uspokojením, i když o jejích výstupech nemám nejmenší iluze. Postupem čas u prišly i problémy s realizacemi, _napnklad realizace směrnice vlády pro ekologicky šetrné zptisoby obnovy lesa v Krušllých Horách. Skutečné provedení - hrázděné hospodál'ství, jehož valy jsou na krušnohorských pláních vidět doposud - bylo opakem toho, co měli lidé, kteh pfipravovali vládní usnesení, /IQ mysli. Ne měl jste ch uť z podniku odejít? Neoddel jsem. Děla l i jsme územní plán brněnské aglomerace, p/~i kterém se rozhodovalo napr. o stavbě Velké ceny. Náš LÍsek argumentoval, že dnešní umístění motocyklové dráhy je tou nejhorší variantou, vždyť jde o nejcennější a z hlediska životního prostredí nejkvalitnější rekreační prostor od prehrady na jih. Taky se stavěly Nové Mlýny. Terplan dostal zadání zpracovat územní dtisledky vodohospodársk)ích IÍprav na jižní Moravě. Pro mne byla tato práce príležitostí sewámit se katastr od katastru s jižní Moravou. Své stanovisko k Novým MIJínům jsem nikdy nezmě Ilil, tuhle stavbu považuji za principiálně zbytdný investiční náklad, kte/ý se teď ještě násobí skandální záležitostí s ostrovy. Tyto kauzy ale každý zná... Myslím, že se blížíme k roku Kde jste prožil listopadové události? Já jsem byl jednou nohou ve špitále. Vobdobí polistopadové euforie, kdy lidé vnímali problém)' životního prostredí jako jedny Z nejpalčivějších, jsem pomáhal Josefu Vavrol/škovi, tehdejhm/l federálnímu ministrovi životního prostredí, v přípravách na jím svolanou první evropskou poraduministni životního prostredí na DobHši. Vavroušek vnesl do konference lil/who podněul a svlíj spi ritus agens, který na dalších setkáních ministni 11ikdo neprekonal. Také první zpráva o životním prostredí Evropy, která vyšla asi s šesti- Kresba Jalla Steklfka letým zpožděním, mu byla dedikována. A pl Ilým právem. Jenomže období federálního ministerstva bylo velice krátké, skončilo hned po volbách v roce Pak jsem lilěl mezidobí, kdy jsem dělal pro Správu chráněných krajinných oblastí a na Ceském ekologickém ústavu. Tec/' pracuji v Agenture ochrany přírody a krajiny a extemě prednášílll na Karlově a Masarykově univerzitě. Před začátkem rozhovoru jste se zmínil, že byste ch t ěl letošní léto více odpočívat a m én ě pracovat... Odpočívat jsem nenkal! Říkal jsem toulat! Paní Olga Havlová má knížku, kterou jsem neče tl, ale zal/jal mne její titul.. Clověk má dělat to, nač má sílu ". A v těch sedmdesáti už cítíte, že těch sil začíná ubývat a člověk si musí dobre rozmyslel, na co má sílu a o co by on osobně stál... Ctenáři Veroniky znajl vaše fotografie. Fotografování patří k Vaší práci nebo je koníčkem? Já jsem nikdy neměl výtvarné aspirace. Když jsem byl zaměstnaný u Lesprojektu, několik sezon jsem dělal práci, která nemohla vyvolávat velké intelektllální nadšení - jezdil jsem na motorce od jedné lesní školky ke dmhé, odebíral jsem vzorky, interpretoval je a určoval jsem, jak dál v péči o stromky poslupovat. Sobotní dopoledne, které v té době bylo ještě pracovní, jsem investoval do poznávání pěstebních pozol'llhodností jednotliv.ých lesních závod/i. Nevytvárel jsem úplnou dokumentaci, ale z velké části repllbliky jsem měl poměmě ucelené fotografické podklady. Mockrát jsem měl pokušení /legativy vyhodit, pak jsem je ale neočekávan)ílll zplisobem použil NÁŠROZHOVOR ~U9~OO~~

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

12. výzva 1 Ministerstva životního prostředí

12. výzva 1 Ministerstva životního prostředí Číslo výzvy v MS 2014+: 05_15_012 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_12. výzva PO4, SC 4.3, kolová 12. výzva 1 Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

Úvod do problematiky OPŽP

Úvod do problematiky OPŽP Úvod do problematiky OPŽP Ing. Kamila Lisalová EKOTOXA s.r.o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Osnova Návrh projektového

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3 Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3 Š I N D L A R s. r. o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

12. výzva Ministerstva životního prostředí

12. výzva Ministerstva životního prostředí Číslo výzvy v MS 2014+: 05_15_012 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_12. výzva PO4, SC 4.3, kolová 12. výzva Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Ing. Michal Kotus Projektový manažer odboru ochrany přírody, odpadů a ENV Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost

Více

Projekty OPŽP ve Městě Vlašim 2007-2014

Projekty OPŽP ve Městě Vlašim 2007-2014 Projekty OPŽP ve Městě Vlašim 2007-2014 Ing. Karel Kříž ZO ČSOP Vlašim Eva Lupačová Město Vlašim Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny http://www.dotace.nature.cz/ Péče o dřeviny Opatření je zaměřeno především na péči o památné a jinak významné stromy. Udržení jejich životaschopnosti je významné

Více

OPŽP prioritní osa 4. Petr Šandor, Martin Tomešek AOPK ČR, regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zlín, 1.10.2015

OPŽP prioritní osa 4. Petr Šandor, Martin Tomešek AOPK ČR, regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zlín, 1.10.2015 OPŽP prioritní osa 4 Petr Šandor, Martin Tomešek AOPK ČR, regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zlín, 1.10.2015 OSA 1 Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní 1.1 - Snížit množství vypouštěného

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Odbor ochrany vod michaela.vojtechovska@mzp.cz Vodoprávní úřady Nové Město, 29. 30. 4. 2015 Obsah prezentace Legislativa Co je plánování? Jaké

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Ministerstvo zemědělství a protipovodňová opatření

Ministerstvo zemědělství a protipovodňová opatření Ministerstvo zemědělství a protipovodňová opatření Katastrofické povodně v ČR regionální Morava, Olomouc 1997 Vltava, Praha 2002 Katastrofické povodně v ČR bleskové Jizera, Dvůr Králové 2000 Bělá, Deštná

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Vzdělávání pro lepší zeleň kolem nás

Vzdělávání pro lepší zeleň kolem nás Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm nábř. Dukelských hrdinů 570, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm TEL: 571 654 390, FAX: 571 654 392, E-MAIL: info@szesro.cz Vzdělávání pro lepší zeleň

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 odbor programového financování ve vodním hospodářství MZe Teplice 8. 3. 2007 Vláda 15. 11. 2006 schválila 15,2 mld. Kč na léta 2007

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Nadace Partnerství. Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012. 1.

Nadace Partnerství. Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012. 1. Nadace Partnerství Výzva k předkládání projektů na úpravu a tvorbu veřejných prostranství Místo pod stromy 2011-2012 1. Cíl grantu Podpora vzniku nových a obnova stávajících zelených veřejných prostranství

Více

ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC

ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC OBJEDNATEL: OBEC STRUŽINEC POŘIZOVATEL: MĚÚ SEMILY, OBVODNÍ STAVEBNÍ ÚŘAD, ODD. ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI: URBANISTICKÉ

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

OPŽP 2014 2020 aktuální informace

OPŽP 2014 2020 aktuální informace OPŽP 2014 2020 aktuální informace Mgr. Ing. Jana Tejkalová Odbor ochrany vod, odd. ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě 29. - 30. 4. 2015 OBSAH

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Rok rozvoje. Výroční zpráva 2011. Zajímavá čísla. www.salamandr.info

Rok rozvoje. Výroční zpráva 2011. Zajímavá čísla. www.salamandr.info Výroční zpráva 2011 Rok rozvoje Rok 2011 byl plánován jako rok rozvoje naší organizace, a také se jím stal. Začali jsme se více orientovat na spolupráci s firmami a úřady, na fundraising a propagaci organizace.

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MORAVANY

ÚZEMNÍ PLÁN MORAVANY ÚZEMNÍ PLÁN MORAVANY TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU příloha č.: I.A etapa: ÚZEMNÍ PLÁN pro vydání pořizovatel dokumentace: Magistrát města Pardubice, Odbor hlavního architekta Objednatel: Obec Moravany Zhotovitel:

Více

Kritéria pro výběr projektů přijímaných v rámci Programu podpory obcí ležících v regionech národních parků

Kritéria pro výběr projektů přijímaných v rámci Programu podpory obcí ležících v regionech národních parků Kritéria pro výběr projektů přijímaných v rámci Programu podpory obcí ležících v regionech národních parků 1. Neinvestiční podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a poradenství Kritéria

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Inteligentní a kulturní lidi, včetně úředníků, nemusí do ochrany přírody a krajiny nutit právní předpis.

Více

Operační program. Životní prostředí

Operační program. Životní prostředí Operační program Životní prostředí (avíza, květen 2015) Přehled prvních výzev OP ŽP plánovaných k zahájení příjmu žádostí v srpnu 2015 Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní...

Více

Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje

Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MLÉKOJEDY V UPLYNULÉM OBDOBÍ návrh určený k projednání dle ustanovení 47 odst. 1 až 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí ODESílATEL: RNDr. Alena Vopálková ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Vršovická 65 10010 Praha 10 ADRESÁT: Rozdělovník V Praze dne Čj.: 5. srpna 2014 51437/ENV/14 1731/62014 Věc:

Více

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Pozemkové úpravy Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Zemědělsky využívána více než polovina celkové výměry ČR (53,8 %). Zemědělství - jeden

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Zápis z II. jednání. Pracovní skupiny Životní prostředí

Zápis z II. jednání. Pracovní skupiny Životní prostředí Zápis z II. jednání Pracovní skupiny Životní prostředí Spálené Poříčí, 2.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na prvním setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy v oblasti kvality života

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Bytový projekt Skanska Milíčovský háj

Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Podklad pro jednání s občanským sdružením Hezké Jižní město Praha, 19.12.2012 Úvod 1. Společnost Skanska a občanské sdružení Hezké Jižní město ( dále jen HJM ) vedou

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad

Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad 2 3 Protierozní opatření: = současně vodohospodářská opatření, zpomalující odtok vody z území = často přímo protipovodňová opatření, ochraňující obce, majetek

Více