ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Transkript

1 SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA DANAÉ, s.r.o., Svídnická 1A/599, Praha 8 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu C, vložce č , dne ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Veřejnosprávní činnost DANAÉ Distanční forma vzdělávání 1

2 OBSAH Úvodní identifikační údaje 3 Profil absolventa 4 Charakteristika školního vzdělávacího programu 9 Učební plán 18 Učební osnovy 20 Personální a materiální zajištění výuky 209 Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při tvorbě a realizaci ŠVP 210 2

3 ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa školy Zřizovatel Název ŠVP Kód a název oboru vzdělání Dosažený stupeň vzdělání Délka a forma vzdělávání Způsob ukončení Certifikace Platnost Soukromá střední škola DANAÉ, s.r.o., Svídnická 1A/599, Praha 8 RNDr. Eva Vokálová Veřejnosprávní činnost DANAÉ M/01 Veřejnosprávní činnost střední vzdělání s maturitní zkouškou čtyřletá distanční maturitní zkouška vysvědčení o maturitní zkoušce od počínaje prvním ročníkem V Praze dne RNDr. Eva Vokálová, ředitelka Aktualizace provedena dne Aktualizace provedena dne

4 PROFIL ABSOLVENTA Uplatnění absolventa Absolvent oboru vzdělání Veřejnosprávní činnost se uplatní v rámci působnosti územních, ústředních nebo jiných orgánů státní správy a samosprávy jako referent státní správy nebo referent samosprávy. Zajišťuje odborné činnosti nebo ucelené agendy, např. v oblasti hospodaření s majetkem obce, vedení evidencí podle závazně platných předpisů, vedení agend správních a samosprávných komisí, práce související s vystavováním úředních dokladů, s určováním, vyměřováním a vybíráním dávek a poplatků, se správním řízením apod. Získané ekonomické a právní vzdělání mu umožní uplatnit se i v občanském sektoru. Absolvent vzdělávání v oboru vzdělání Veřejnosprávní činnost je připraven také tak, aby po složení maturitní zkoušky mohl nastoupit do některé z forem terciárního vzdělávání, zejména ke studiu na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole u nás a v zahraničí a aby rozvíjel vlastní podnikatelské aktivity. Výsledky vzdělávání Kompetence absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům následující kompetence, tzn., aby absolventi byli schopni: - orientovat se v našem právním systému a právním řádu, rozumět základním právním pojmům, pracovat se zdroji právních informací, - orientovat se v právní úpravě pracovněprávních vztahů a závazkových vztahů, - vyhledávat příslušné právní předpisy, - pracovat s příslušnými právními předpisy, - zpracovávat podklady a písemnosti při sjednávání a ukončování pracovního poměru, - znát strukturu a působnost orgánů státní správy a samosprávy, základní podmínky a postupy realizace práv a povinností adresátů veřejnosprávního působení, - umět aplikovat základní právní normy a správní řád při řešení standardních pracovních činností a situací v jednotlivých (vybraných) oblastech a úsecích veřejné správy, - odpovědně provádět potřebná šetření a rozhodnutí o nárocích klientů, dodržovat správní řád, - zpracovávat věcně, jazykově a formálně správně jednoduché právní písemnosti a podklady, - samostatně zpracovávat, kontrolovat nebo vystavovat správní a jiné úřední písemnosti a dokumenty, - vyhotovovat typické písemnosti v normalizované úpravě, - dodržovat předpisy pro evidenci a ukládání písemností a ochranu údajů, - provádět šetření, rozbory činností, výpočty a stanovování poplatků, zpracovávat podklady pro statistiky, - provádět platební styk a zpracovávat doklady související s hotovostním a bezhotovostním platebním stykem, - sestavovat kalkulace, - pracovat s počítačovými programy pro státní správu a samosprávu a s portálem státní správy, - využívat racionálně pro práci prostředky kancelářské techniky, ovládat desetiprstovou hmatovou metodu, - dbát na dodržování zákonnosti ve veřejné správě, jednat v duchu etiky státního úředníka, 4

5 - mít přehled o ekonomicko-sociálním rozvoji a stavu životního prostředí v regionu ve srovnání s ostatními regiony ČR, - umět vyhledat a připravit podklady pro sestavení místních rozpočtů a záměrů rozvoje regionu a obce, - chápat cíle a strategie EU, mít přehled o nástrojích a prostředcích evropské politiky a možnostech jejich využití pro místní a regionální rozvoj, umět vyhledat potřebné informace, - znát funkci euroregionů a možnosti mezinárodní spolupráce na regionální úrovni, - pracovat s odbornou literaturou a informačními systémy, využívat pro získávání informací znalosti cizích jazyků. - uplatňovat dovednosti ze sociální a řečové komunikace při ústním i písemném styku s občany i s institucemi, - v kontaktu s klienty dodržovat rovnováhu mezi asertivitou a empatií, reagovat přiměřeně ve vypjatých situacích, - zachovávat mlčenlivost a diskrétnost, dbát na ochranu osobnosti, - využívat získaných informací k poradenství občanům (klientům), - poskytovat úplné informace, - řídit se principy profesní etiky, jednat podle mravního kodexu státního úředníka, - uvědomit si význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení, - zvažovat při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady, - nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí, - chápat bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své, svých spolupracovníků, klientů a zákazníků i jako jednu z podmínek pro získání či udržení certifikátu podle příslušných norem, - dodržovat příslušné právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, hygienické předpisy a zásady, - spolupodílet se na vytváření bezpečného pracovního prostředí, dbát na používání pracovních nástrojů, pomůcek a technického vybavení v souladu s bezpečnostními a protipožárními předpisy, - uplatňovat oprávněné nároky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či při případném pracovním úrazu, - jednat odpovědně, samostatně, aktivně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném, - dbát na dodržování zákonů a pravidel chování, respektovat práva a osobnost jiných lidí, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, - jednat v souladu s morálními principy, přispívat k uplatňování demokratických hodnot, - uvědomovat si - v rámci plurality a multikulturního soužití - vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě jiných lidí, - aktivně se zajímat o politické a společenské dění u nás a ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru, - chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje, - ctít tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu, - ctít život jako nejvyšší hodnotu, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a řešit své osobní a sociální problémy, - myslet kriticky, tj. dokázat zkoumat věrohodnost informací, nenechávat sebou manipulovat, tvořit si vlastní úsudek a diskutovat o něm s jinými lidmi, 5

6 - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat, - formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, - aktivně se účastnit diskuzí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, respektovat názory druhých, - zpracovávat jednoduché texty na běžná i odborná témata a různé pracovní materiály, dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii, - písemně zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskuzí, porad aj.), - vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, - komunikovat ústní i písemnou formou ve dvou cizích jazycích, a to v osobním i pracovním životě, - reálně posuzovat své fyzické a duševní možnosti, odhadovat výsledky svého jednání a chování v různých situacích, - stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek, - efektivně se učit a pracovat, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok, - využívat ke svému učení zkušeností jiných lidi, učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností, - přijímat hodnocení výsledků své práce a způsobu jednání i ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku, - dále se vzdělávat, pečovat o své fyzické a duševní zdraví, - adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňovat, - pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností, - přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly, - podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých, - přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem, - porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky, - uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické, heuristické) a myšlenkové operace, - volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné ke splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve, - pracovat s osobním počítačem a s dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií, - pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, - učit se používat nový aplikační software, - komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky on-line a off-line komunikace, - komunikovat s elektronickou poštou a využívat další prostředky on-line a off-line komunikace při kontaktu s úřady a institucemi, - získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě internet, - pracovat s informacemi, a to především s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií, - správně používat pojmy kvantifikujícího charakteru, 6

7 - zvolit pro řešení úkolu odpovídající matematické postupy a techniky a používat vhodné algoritmy, - správně používat a převádět jednotky, - nacházet funkční závislosti při řešení praktických úkolů, vymezit je, popsat a využít pro konkrétní řešení, - provést reálný odhad výsledku řešení praktického úkolu, - sestavit ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků, - orientovat se v možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, - vytvořit si reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a možnostech profesní kariéry, znát požadavky zaměstnavatelů na pracovníky a srovnávat je se svými předpoklady, přizpůsobit se změněným pracovním podmínkám, - získávat a vyhodnocovat informace o pracovních nabídkách, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb, - vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, - znát práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků, - osvojit si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit, Způsob ukončování studia Vzdělávání v oboru vzdělání Obchodní akademie je ukončeno maturitní zkouškou podle zákona č. 561/2004 Sb., ze dne 10. listopadu 2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 177/2009 Sb., ze dne 10. června 2009, o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů příp. dalších platných prováděcích přepisů. Žáci v rámci společné části maturitní zkoušky skládají povinně zkoušku z českého jazyka a literatury, která se koná formou dílčích zkoušek, a to didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí. Druhou povinnou součástí společné části maturitní zkoušky je cizí jazyk, který žák volí z cizích jazyků, které jsou na škole vyučovány. Maturitní zkouška z cizího jazyka má stejnou formu jako maturitní zkouška z českého jazyka a literatury, tj. skládá se formou dílčích zkoušek, a to didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí. má možnost v rámci společné části maturitní zkoušky zvolit místo cizího jazyka matematiku. Ta se skládá pouze formou didaktického testu. Současně má žák možnost přihlásit se až ke dvěma nepovinným zkouškám společné části. Tyto nepovinné zkoušky volí z další nabídky jazyků, které jsou na škole vyučovány a matematiky. Vždy odlišně od toho, který předmět volil jako povinnou součást společné části maturitní zkoušky. vyková úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud vykonal úspěšně všechny povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky. V rámci profilové části maturitní zkoušky skládají žáci 3 povinné zkoušky. První zkouška má formu praktické zkoušky konané písemně, a to z ekonomie a veřejné správy. Ostatní dvě zkoušky mají formu ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. První z nich se skládá z ekonomie a účetnictví. Druhá zkouška se skládá z veřejné správy a práva. může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud vykoná úspěšně všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí. ovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vystaví ředitel školy vysvědčení o maturitní zkoušce. 7

8 Grafické shrnutí: Typ zkoušky Praktická zkouška profilové části maturitní zkoušky (písemně) Povinné ústní zkoušky profilové části maturitní zkoušky Nepovinné ústní zkoušky profilové části maturitní zkoušky Povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky Obsah zkoušky Ekonomie a veřejná správa Ekonomie a účetnictví Právo a veřejná správa Matematika Cizí jazyk Český jazyk a literatura Matematika/Cizí jazyk 8

9 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO DISTANČNÍ FORMU VZDĚLÁVÁNÍ Podmínky pro přijetí ke vzdělávání Přijímání ke studiu probíhá v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro přijetí ke vzdělávání ve střední škole je splnění povinné školní docházky nebo získání základního vzdělání před splněním povinné školní docházky a splnění podmínek přijímacího řízení podle pravidel stanovených na příslušný školní rok. Tyto podmínky jsou každoročně specifikovány v souladu s platnou školskou legislativou a vyvěšeny v prostorách školy a na webových stránkách školy. Zdravotní způsobilost uchazeče není požadována. Celkové pojetí vzdělávání ve vzdělávacím programu Pojetí a obsah vzdělávání v distanční formě vzdělávání se odvíjí od požadavků RVP, a to v plném rozsahu. Záměrem vzdělávání v oboru vzdělání Veřejnosprávní činnost je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák v přiměřené míře naplnil čtyři základní cíle vzdělávání, tj. učit se poznávat, učit se pracovat a jednat, učit se být a učit se žít společně. Metody práce a spolupráce se žáky, které naplňují základní cíle, jsou různorodé. Převažují metody aktivizující, kterými je žák nucen při získávání vědomostí a dovedností vyvinout vlastní úsilí. Velký důraz je v průběhu celého studia věnován jazykovému vzdělávání. Po celé čtyři roky žáci rozvíjejí své kompetence v oblasti mateřského jazyka a dvou jazyků cizích. Vzdělávání v distanční formě je v jeho průběhu založeno především a podstatně na prostředcích informačních a komunikačních technologií. Kromě výuky předmětů informační technologie a písemná komunikace a administrativa, jejichž náplň s počítači bezprostředně souvisí, je výuka některých dalších předmětů s prací na počítačích spojena, např. odborná praxe a účetnictví. Dále je řada předmětů podporována různými multimediálními programy nebo prací na internetu. Velký význam pro podporu a rozvoj vědomostí, dovedností a schopností žáků mají předměty, ve kterých se prakticky procvičují teoretické poznatky získané v průběhu studia, včetně odborné praxe v reálném prostředí. Práce se žáky v distanční formě vzdělávání je doplňována samostatnými pracemi žáků formou písemných prací, kontrolních testů, cvičení, ročníkových prací z každého předmětu v každém pololetí školního roku. Metody a postupy výuky se vyvíjejí v závislosti na úrovni žáků, zkušenostech pedagogů, nových poznatcích pedagogické vědy a reakci sociálních partnerů. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami zajišťují ve spolupráci se školním psychologem pedagogové v rámci svého odborného vzdělání. Jde převážně o žáky se specifickými vývojovými poruchami učení, pro které jsou upraveny metody prověřování. V každém případě je uplatňován individuální přístup k žákům, který respektuje jejich individuální možnosti, schopnosti, dovednosti a vědomosti. Tato forma vzdělávání je doporučována nadanějším žákům. 9

10 Organizace výuky Distanční forma vzdělávání trvá čtyři roky, stejně jako denní, kombinovaná a dálková forma. Podle zákona je to samostatná forma vzdělávání uskutečňovaná převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojená s individuálními konzultacemi. Předpokladem pro realizaci této formy vzdělávání je využití e-learningového systému MOODLE, který umožní kontakt se školou a s vyučujícími, přístup k individuálním studijním plánům, k doporučené literatuře a dalším studijním materiálům doporučeným ke studiu jednotlivých vyučovacích předmětů určených studijním plánem, k zadání úloh, cvičení, písemných a kontrolních prací a k dalším pokynům vyučujících v rámci spolupráce se žáky. Obsah a rozsah vzdělávání v distanční formě koresponduje s formou denní, kombinovanou a dálkovou. Do učebního plánu distanční formy vzdělávání jsou zařazeny stejné předměty jako ve formě denní, kombinované a dálkové, upravené v praxi s ohledem na specifika vzdělávání dospělých a k jejich specifickým dosavadním profesním zkušenostem, dovednostem, vědomostem a schopnostem. I v případě distanční formy vzdělávání je ke zvládnutí cizích jazyků na požadované úrovni doporučeno, aby žák zvolil další doplňkové formy studia k samostudiu podle individuálního studijního plánu. Praktické vyučování je zařazeno v odpovídajícím rozsahu s denní formou vzdělávání tak, aby byly splněny požadavky rámcového vzdělávacího programu na kompetence absolventa. Vzdělávání v distanční formě je realizováno z velké části systémem samostudia podle individuálních studijních plánů s možností a doporučením absolvovat osobní konzultace za účelem vysvětlení a procvičení problematické látky v jednotlivých předmětech u svého vyučujícího (tutora). Podmínkou připuštění žáka ke klasifikační zkoušce z předmětu za pololetí je vypracování a odevzdání nejméně čtyř prací zadaných vyučujícím do systému MOODLE. V oblasti výuky cizích jazyků, dějepisu a odborných předmětů jsou organizovány výukové a poznávací zájezdy do cizích zemí společně se žáky denní, kombinované a dálkové formy vzdělávání, pokud je pro žáky dálkové, kombinované a distanční formy vzdělávání časově možná. Praktické vyučování v rozsahu stanoveném školním vzdělávacím programem organizuje škola na pracovištích právnických osob, se kterými spolupracuje již několik let na základě dobrých zkušeností. S nimi škola uzavírá smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání, případně si žáci odbornou praxi zajišťují sami. Metodické přístupy k postupu práce se žáky distanční formy vzdělávání jsou průběžně vyhodnocovány a přizpůsobovány konkrétním cílům vzdělávání a úrovni žáků. Hodnocení žáků a diagnostika I. Úvod Hodnocení žáků je stanoveno částí školního řádu, tzv. hodnocení vzdělávání v distanční formě, který v této oblasti vychází z 69 zákona č. 561/2004 Sb., ze dne 10. listopadu 2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, školský zákon, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb., ze dne 29. prosince 2004, o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Hodnocení žáků je trvalou součástí výchovně vzdělávacího procesu a důležitým prostředkem ke splnění výchovně vzdělávacích úkolů školy. Jednou ze základních forem, kterou se vyjadřuje výsledek hodnocení, je klasifikace. Klasifikace především informuje žáka, do jaké 10

11 míry si osvojil požadované vědomosti, dovednosti, návyky, a ukazuje mu jeho další rezervy. Je podnětem k jeho další aktivizaci. Má motivační charakter. Učiteli klasifikace ukazuje, jak se mu podařilo dosáhnout cíle stanoveného školním vzdělávacím programem a zejména učebními osnovami. Klasifikace tak poskytuje učiteli zpětnou vazbu o nastavení a účinnosti edukačního prostředí. II. Hodnocení a klasifikace prospěchu žáka Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených učebním plánem se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Hodnocení práce žáka za každé pololetí je provedeno formou zkoušky. Termíny zkoušek v každém pololetí stanoví ředitelka školy obvykle na první tři týdny měsíce ledna (za I. pololetí) a první tři týdny měsíce června (za II. pololetí). Výsledné hodnocení žáka za pololetí je dáno výkonem u zkoušky s přihlédnutím k průběžnému hodnocení během klasifikačního období (hodnocení úloh, případně dalších prací). Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a). je celkově hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů (stanovených učebním plánem) hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný; průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů (stanovených učebním plánem) není vyšší než 1,5. b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů (stanovených učebním plánem) hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný. c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů (stanovených učebním plánem) hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nedostatečný nebo není-li hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí. d) nehodnocen(a), pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených učebním plánem školního vzdělávacího programu s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. III. Zásady hodnocení a klasifikace 1. Obecné zásady a) Při hodnocení pedagogický pracovník (dále jen "učitel" - tutor) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 11

12 b) Při celkové klasifikaci může učitel přihlédnout k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. c) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 2. Hodnocení průběhu a výsledků studia Průběžné hodnocení žáka je dáno hodnocením úrovně a správnosti vypracování zadaných úloh (popř. dalších prací) během pololetí. V souladu s výše uvedeným plánem zkoušek jsou na konci každého pololetí zařazeny zkoušky z jednotlivých předmětů obsahující komplexně učivo, které reflektuje zejména kognitivní a psychomotorické cíle daného předmětu za celé pololetí. Tyto zkoušky jsou rozděleny převážně na písemnou přípravu a ústní část. Doba trvání zkoušky je v rozsahu minut. Hodnocení zkoušky vychází zejména z ucelenosti, přesnosti a trvalosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvality a rozsahu získaných dovedností vykonávat požadované kognitivní a psychomotorické činnosti, schopnosti uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, přesnosti, výstižnosti a odborné i jazykové správnosti projevu, osvojení účinných metod samostatného studia. Výsledné hodnocení je dáno výkonem u zkoušky s přihlédnutím k průběžnému hodnocení. 3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků v distanční formě vzdělávání získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - výkonem při zkoušce - úrovní vypracování úloh, popř. dalších prací - diagnostickým pozorováním žáka při konzultacích a při zkoušce - sledováním výkonů žáka, jeho aktivity a jeho připravenosti na zkoušku i na konzultace. Učitel výsledky zkoušek zapisuje do předepsaných protokolů. 4. Sebehodnocení žáků Sebehodnocení žáků je důležitou součástí hodnocení žáků. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Učitelé se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. Při konzultacích a zkouškách vede učitel žáka, aby komentoval své výkony a výsledky. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří - co mu ještě nejde - jak bude pokračovat dál. 5. Klasifikace žáka Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel - tutor, který vyučuje příslušnému předmětu. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí zejména výkon při zkoušce. Přitom se přihlíží k úrovni vypracování zadaných úloh a k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Při určování klasifikačního stupně 12

13 posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nepodléhá žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Učitel předmětu informuje třídního učitele o závažném zaostávání v plnění povinností či výrazném zhoršení prospěchu žáka. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do klasifikačních archů a tyto jsou projednány pedagogickou radou. Klasifikace odsouhlasená pedagogickou radou je konečnou klasifikací žáka na konci pololetí. 6. Klasifikace v jednotlivých vyučovacích předmětech Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech vychází učitel - tutor z požadavků školního vzdělávacího programu. Při klasifikaci sleduje zejména: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů - kvalitu a rozsah splnění zejména kognitivních a psychomotorických cílů - kvalitu myšlení, především logiku, samostatnost a tvořivost - přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu - kvalitu výsledků činnosti - osvojení účinných metod samostatného studia. Každý učitel má právo stanovit další kritéria hodnocení v konkrétním vyučovacím předmětu, s nimiž žáky prokazatelně seznámí. Pravidelná práce žáka během pololetí, řádné odevzdávání zadaných úloh v předepsaných termínech a výborná úroveň vypracování těchto úloh se kladně projeví v celkovém hodnocení práce žáka za dané pololetí. Nesystematická práce během pololetí a případně slabá úroveň odevzdaných úloh (úkolů) se v hodnocení projeví naopak záporně. Při klasifikaci cizího jazyka klade učitel důraz především na: - pohotovost ve vyjadřování - slovní zásobu - gramatickou správnost - výslovnost - porozumění mluvenému projevu - úroveň psaného projevu. O hodnocení žáka za příslušné období rozhoduje zejména: a) stupeň osvojení stanoveného učiva b) úroveň myšlení, přesnost, výstižnost vyjadřování c) schopnost uplatňovat příslušné znalosti, vědomosti, dovednosti a návyky při řešení praktických úkolů d) samostatnost, tvořivost, schopnost aplikace Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Stupněm výborný je klasifikován žák, který ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a 13

14 tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Stupněm chvalitebný je klasifikován žák, který ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Stupněm dobrý je klasifikován žák, který má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Stupněm dostatečný je klasifikován žák, který má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Stupněm nedostatečný je klasifikován žák, který si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 14

15 7. Podmínky pro umožnění vykonání zkoušky Učitel daného předmětu přijme žáka distanční formy vzdělávání ke zkoušce v řádném termínu, pokud - žák odevzdá všechny zadané úlohy (úkoly) a v případě nedodržení termínů i náhradní úlohy, a to nejdéle 2 týdny před termínem zkoušky - hodnocení všech úkolů bude lepší než 50% - žák se řádným způsobem ke zkoušce přihlásí. 8. Podmínky pro umožnění vykonání zkoušky v předtermínu Učitel daného předmětu přijme žáka distanční formy vzdělávání ke zkoušce v termínu předcházejícímu řádnému termínu stanovenému pro konání zkoušek (v předtermínu ), pokud - žák odevzdá všechny zadané úlohy (úkoly) - hodnocení všech úkolů bude lepší než 50% - žák poté požádá písemně nebo em o zkoušku v předtermínu ředitelku školy - po udělení souhlasu ředitelkou školy si žák s učitelem dohodne termín konání zkoušky v předtermínu. 9. Oddálení klasifikace žáka Nevykoná-li žák zkoušku z povinného předmětu, který je předepsán učebním plánem pro první pololetí školního roku, ve stanoveném termínu (k datu konání pedagogické rady za příslušné období školního roku), bude na konci pololetí nehodnocen a bude konat zkoušku v náhradním termínu stanoveném ředitelkou školy. A to tak, aby hodnocení proběhlo nejpozději do konce června. Nevykoná-li žák zkoušku z povinného předmětu, který je předepsán učebním plánem pro druhé pololetí školního roku, ve stanoveném termínu (k datu konání pedagogické rady za příslušné období školního roku), bude na konci pololetí nehodnocen a bude konat zkoušku v náhradním termínu stanoveném ředitelkou školy. A to tak, aby hodnocení proběhlo nejpozději do konce září následujícího školního roku. Podmínkou pro přijetí žáka učitelem (tutorem) ke zkoušce v náhradním termínu je opět splnění tří výše uvedených podmínek (odevzdání všech zadaných úloh, v tomto případě také náhradních úloh a řádné přihlášení se ke zkoušce). IV. Zkoušky 1. Zkouška předepsaná učebním plánem pro dané pololetí školního roku se koná zpravidla v prvních 2-3 týdnech ledna za první pololetí příslušného školního roku a v prvních 2-3 týdnech června za druhé pololetí příslušného školního roku. všechny zkoušky předepsané pro dané pololetí vykoná před termínem konání pedagogické rady za příslušné pololetí. Pokud žák zkoušku(y) v uvedeném období nevykoná, je mu klasifikace v příslušných předmětech oddálena a koná zkoušky v náhradním termínu. Postup při přihlašování se k jednotlivé zkoušce je popsán i v dokumentu Shrnutí pravidel pro hodnocení žáků DIS, se kterým byl žák na začátku školního roku seznámen a který je dostupný na webových stránkách školy a v e- learningovém systému Moodle, stejně jako školní řád. ům je umožněno vykonat jednu či více zkoušek v období předcházejícím výše uvedeným termínům (v předtermínu). Tuto možnost však mohou žáci využít se souhlasem ředitelky školy a učitele pouze tehdy, pokud při vypracování zadaných úloh prokázali zvládnutí předepsaného učiva, tj. každá byla hodnocena nejméně na 50% a odevzdali všechny požadované práce (více odstavec 8 předchozí kapitoly). 15

16 Pokud se z vážných důvodů (nemoc potvrzená lékařem nebo pracovní zaneprázdnění potvrzené zaměstnavatelem) nemůže zkoušky ve zvoleném termínu zúčastnit, je povinen se v sekretariátu školy telefonicky nebo em co nejdříve omluvit (a neobsazovat termín ostatním), a to nejpozději 24 hodin předem. Znovu se přihlásí ke zkoušce výše popsaným způsobem. Pokud svou neúčast na zkoušce v termínu, ke kterému se přihlásil, žák včas neomluví nebo omluva bude posouzena jako neopodstatněná, bude na žáka pohlíženo, jako by se zkoušky zúčastnil a bude hodnocen stupněm prospěchu nedostatečný. 2. Zkouška v náhradním termínu předepsaná rozhodnutím pedagogické rady při nevykonání zkoušek v předepsaném termínu - tj. do dne konání pedagogické rady za příslušné pololetí školního roku. V prvním pololetí je stanoven termín uzavření klasifikace nejpozději do konce června školního roku. Do této doby žák vykoná zkoušky z povinných předmětů, ve kterých mu byl stanoven náhradní termín zkoušky, dle předem stanoveného harmonogramu. Není-li možné žáka hodnotit ani v tomto termínu, žák je za první pololetí nehodnocen., který je za I. pololetí nehodnocen v některém z povinných předmětů, je povinen sjednat si s učitelem tohoto předmětu stanovený termín přezkoušení a nechat se přezkoušet z učiva I. pololetí. Hodnocení za přezkoušení je zahrnuto do hodnocení předmětu za II. pololetí školního roku. Toto přezkoušení za I. pololetí lze konat nejpozději ve stejný den jako zkouška z daného předmětu za II. pololetí a přezkoušení za I. pololetí i zkouška za II. pololetí jsou dvě samostatné oddělené části. Povinnost odevzdat k přezkoušení všechny zadané úlohy je samozřejmá. Ve druhém pololetí je stanoven termín zkoušek v náhradním termínu na poslední týden v srpnu podle harmonogramu. V případě, že je žák u zkoušky z předmětu, ve kterém byl za 2. pololetí nehodnocen, v náhradním termínu za 2. pololetí hodnocen stupněm nedostatečný, může ředitelka školy povolit komisionální opravnou zkoušku do konce školního roku (do konce srpna). Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. V případě, že u komisionální opravné zkoušky neuspěje, může zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka požádat o opakování ročníku. 3. Opravná komisionální zkouška z důvodu neprospěchu (žák je nejvýše ve dvou předmětech hodnocen stupněm 5 - nedostatečný) :, který je na konci druhého pololetí hodnocen nejvýše ze dvou předmětů stupněm 5 - nedostatečný, koná v posledním týdnu měsíce srpna příslušného školního roku opravnou komisionální zkoušku(y), pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelkou školy dřívější termín. Termín zkoušek určí ředitelka školy tak, aby opravné komisionální zkoušky vykonal žák do konce školního roku (do konce srpna). V případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitelka školy žádosti o dřívější termín vždy., který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. V případě, že se žák ze závažných řádně písemně doložených zdravotních nebo neodkladných pracovních důvodů nemůže dostavit ke zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky v náhradním termínu nejpozději do konce září. V případě žáka, který měl stanovenu náhradní zkoušku a neprospěl, může ředitelka školy na žádost zletilého žáka nebo zákonných zástupců nezletilého žáka povolit opravnou komisionální zkoušku(y) do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. V případě, že u komisionální zkoušky neuspěje, může zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka požádat o opakování ročníku. 16

17 V jednom dni může žák konat pouze jednu opravnou komisionální zkoušku. Opravné zkoušky probíhají vždy za účasti dvou učitelů stejné či podobné aprobace a ředitelky školy, případně třídního učitele či výkonného ředitele školy. 4. Komisionální zkouška z důvodu přezkoumání výsledků hodnocení žáka Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy. Komisionální přezkoušení žáka může nařídit i ředitelka školy, pokud zjistí, že učitel porušil pravidla hodnocení. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost konat opravnou zkoušku. Není-li možné žáka ze závažných důvodů komisionálně přezkoušet, stanoví ředitelka školy náhradní termín přezkoušení. V jednom dni může žák konat pouze jednu komisionální zkoušku. Komisionální zkoušky probíhají vždy za účasti dvou učitelů stejné či podobné aprobace a ředitelky školy, případně třídního učitele či výkonného ředitele školy. 5. Zkouška při přijímání žáka do vyššího ročníku (rozdílová zkouška) V případě přestupu žáka na SSŠ DANAÉ z jiné střední školy nebo přijetí do vyššího ročníku po předchozím vzdělávání na jiné střední škole nebo středním odborném učilišti může ředitelka školy stanovit zkoušky a určit jejich obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu se základními pedagogickými dokumenty stanovenými pro příslušný obor vzdělávání. Zpravidla žák koná dle stanoveného harmonogramu zkoušky z předmětů stanovených základními pedagogickými dokumenty, které uchazeč o vzdělávání na škole, ze které přestupuje nebo na které se vzdělával, neabsolvoval. O průběhu těchto zkoušek se vede písemný zápis., který se bez vážných důvodů k vykonání těchto zkoušek nedostaví, je klasifikován stupněm prospěchu 5 - nedostatečný. Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle 66 školského zákona, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. V. Uvolnění z předmětu na základě předchozího dosaženého vzdělání Uzná-li ředitelka školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělávání. V takovém případě se na vysvědčení uvede místo stupně prospěchu slovo uvolněn. 17

18 UČEBNÍ PLÁN PRO DISTANČNÍ FORMU VZDĚLÁVÁNÍ Název ŠVP Veřejnosprávní činnost DANAÉ Kód a název oboru vzdělání M/01 Veřejnosprávní činnost Dosažený stupeň vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma vzdělávání čtyřletá distanční Způsob ukončení maturitní zkouška Certifikace vysvědčení o maturitní zkoušce Platnost od počínaje prvním ročníkem Aktualizace provedena Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet zkoušek v ročníku 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Základní všeobecné Český jazyk a literatura CJL X X X X X X X X První cizí jazyk PCJ X X X X X X X X Druhý cizí jazyk DCJ X X X X X X X X Občanská nauka OBN - - X X X X - - Společenská kultura SPK X X - - X X - - Dějepis DEJ X X X X Základy přírodních věd ZPV X X X X Matematika MAT X X X X X X X X Základní odborné Právo PRA X X X X X X X X Veřejná správa VSP X X X X X X X X Ekonomika EKO X X X X X X X X Účetnictví UCE X X X X Zeměpis ZEM - - X X Písemná komunikace a administrativa PKA X X X X X X - - Informační technologie INT X X X X X X - - Statistika a demografie SDE X X Cvičení z veřejné správy a práva CVP X X X X Komunikace s veřejností KSV X X Odborná praxe ODP týdny 2 týdny

19 Poznámky k učebnímu plánu 1. V distanční formě vzdělávání se vyučují dva cizí jazyky dle výběru žáka z jazyka anglického, německého, španělského a francouzského. 2. Od 2. ročníku je do učebního plánu zařazena odborná praxe v délce trvání 4 týdnů. Ve druhém ročníku probíhá odborná praxe v délce trvání 2 týdny, ve třetím ročníku probíhá odborná praxe také v délce trvání 2 týdny. 3. X v učebním plánu značí realizaci předmětu a nutnost splnění podmínek pro hodnocení v předmětu za dané pololetí. Přehled využití týdnů v období září červen školního roku Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Vyučování podle rozpisu učiva Odborná praxe Maturitní zkouška Časová rezerva Celkem týdnů

20 UČEBNÍ OSNOVY Název vyučovacího předmětu: Obor vzdělání: Forma vzdělávání: Platnost: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA M/01 Veřejnosprávní činnost distanční od počínaje 1. ročníkem Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Obecným cílem předmětu je poskytnout žákům efektivní metody ke zvládnutí studia, prostřednictvím rozboru a interpretace vybraných textů z různých funkčních stylů naučit žáky porozumět čtenému textu a posilovat jejich čtenářskou gramotnost. U co největšího počtu žáků pěstovat schopnost vyhledávat informace a pracovat s nimi, a současně žáky naučit základům hygieny duševní práce. Poskytnout žákům základy literárního vzdělání v oblasti vývoje literatury a uměleckých směrů jednotlivých kulturních epoch, prostřednictvím rozboru a interpretace vybraných literárních děl ovlivňovat hodnotovou orientaci žáků, utváření jejich morálního profilu a estetického cítění, pěstovat u co největší části žáků potřebu číst a pomocí znalosti základních literárněvědných poznatků vést žáky k pochopení struktury, významu a funkci literárního díla. Prohlubovat komunikační dovednosti žáků, rozšiřovat jejich aktivní i pasivní slovní zásobu. Poskytnout žákům základy jazykovědného vzdělání, prohlubovat v žácích kladný vztah k mateřskému jazyku a vést žáky k funkční a mediální gramotnosti. Charakteristika učiva Učivo zahrnuje základní poznatky z literární teorie, vývoj české i světové literatury v kulturních i historických souvislostech, práci s textem (analýzu, reprodukci, interpretaci), dále gramatiku, stylistiku, základy rétoriky a komunikačních dovedností, základy informační výchovy, obecné výklady o jazyce a poučení o vývoji českého jazyka a jeho postavení v systému jazyků. Pojetí výuky Žáci se vzdělávají převážně samostatnou, individualizovanou formou z doporučených učebnic a školou vypracovaných studijních materiálů. V rámci studia zpracovávají žáci čtyři úlohy v každém pololetí. Ty jsou rozloženy do celého jeho průběhu a reflektují látku, kterou má žák v daném období nastudovat. Úlohy jsou dostupné prostřednictvím didaktické techniky a po jejich vypracování je žák odevzdá v elektronické podobě svému tutorovi k ohodnocení. Metodologicky mohou být uplatňovány různé formy zpracování; zejména formy práce s verbálním i ikonickým textem, procvičovací úlohy, samostatná tvůrčí činnost, seminární práce, písemné podoby referátů či prezentací apod. Žáci jsou vedeni k samostatnému vyvozování závěrů a výsledků práce. Samostudium žáka je podporováno komunikací s tutorem elektronicky nebo osobně ve škole. V případě nepochopení učiva má žák možnost využít neomezený počet individuálních konzultací s tutorem za pololetí. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák měl pozitivní vztah k učení a vzdělávání, ovládal různé techniky učení, uměl si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky, uplatňoval různé způsoby práce s textem (zejména studijní a analytické čtení), uměl efektivně vyhledávat a zpracovávat informace a byl čtenářsky gramotný, s porozuměním poslouchal mluvené projevy a pořizoval 20