Komentované výsledky projektu KALIBRO

Transkript

1 Tradiční testy KALIBRO Celkové výsledky 9. ročníku Komentované výsledky projektu KALIBRO Školní rok 2007/08 žáci 9. ročníku RNDr. Oldřich Botlík, CSc. IDEA RNDr. David Souček KALIBRO Praha, březen 2008

2 OBSAH 0. Informace o projektu KALIBRO 0.1. Všeobecné informace o projektu 0.2. Charakteristika souboru, z něhož se počítaly hlavní výsledky 0.3. Organizátor projektu 1. Formální podoba testových úloh, hodnocení úspěšnosti 2. Komentář k celkovým výsledkům žáků 2.1. až 2.6. Komentář k výsledkům jednotlivých testů 3. Orientace v tabulkové části 4. Znění testů Znění testů doplněné o úspěšnost žáků [celkem 18 stran] [21 stran] 5. Kódy výsledků otevřených úloh [1 strana] 6. Tabulková část 6.1. Četnosti (Celý soubor ), Četnosti (Základní školy), Četnosti (Gymnázia) 6.2. Četnosti (ZŠ Vesnice), Četnosti (ZŠ Malá města), Četnosti (ZŠ Velká města) 6.3. Četnosti (Prům. prospěch do 1,5), Četnosti (Chlapci Dívky), Četnosti (Varianta A Varianta B) 6.4. Úspěšnost žáků podle pohlaví, průměrného prospěchu, vzdělání rodičů a regionu, resp. podle varianty testu, typu a sídla školy, způsobu výběru testovaných žáků, zaměření třídy, zájmu o další studium (příp. odpovědi na otázky g. a h.) a vzdělávacího programu [6 stran] [6 stran] [6 stran] [6 stran] 6.5. Decily úspěšnosti podle žáků, tříd a škol [6 stran] 6.6. Sloupcové diagramy úspěšnosti [2 strany] 6.7. Rozložení úspěšnosti podle žáků [1 strana] 2

3 0. Informace o projektu KALIBRO 0.1. Všeobecné informace o projektu KALIBRO je dlouhodobý projekt, určený především základním a středním školám. Byl připraven s cílem pomáhat školám získávat podklady pro sebehodnocení. Projekt zahájily v roce 1995 testy, ve kterých žáci většinou vybírají jednu nebo několik správných odpovědí z nabídky (tzv. tradiční testy). V roce 2004 byl rozšířen o tzv. dovednostní testy, v nichž žáci či dvojice žáků tvoří své odpovědi. Zaměření testových úloh je v souladu s moderními cíli základního vzdělávání a odpovídá například pojetí prestižního mezinárodního srovnání PISA. Od roku 2004 je novou součástí projektu rovněž cyklus dotazníkových šetření ŠKOLA A JÁ věnovaných tomu, jak školu vidí žáci, jejich rodiče, učitelé a vedení. KALIBRO však není výzkumem, ale službou školám. Testování i dotazníková šetření probíhají každoročně a jsou zaměřována postupně a opakovaně na jednotlivé úrovně vzdělávací soustavy či populační ročníky. Nabídku k účasti v příslušném školním roce dostávají školy poštou. Každá škola se sama rozhoduje, kterých testování a šetření se zúčastní. Testy a dotazníky (připravované speciálně pro KALIBRO) rozesílá a vyhodnocuje organizátor projektu. Zúčastněné školy získávají souhrnné výsledky za třídy a školu, v případě testů pak rovněž detailní přehled o individuálních výsledcích žáků a dvojic žáků. Dále jim organizátor zasílá podrobné celkové výsledky (průměry za ČR, za různé kategorie žáků, škol apod.) včetně informace o rozložení souhrnných výsledků na pomyslném žebříčku, která ovšem zachovává anonymitu škol. Školy s nimi mohou srovnávat své výsledky podle vlastního uvážení a případně je rovněž veřejně prezentovat (například v regionálním tisku, ve výroční zprávě školy, na schůzkách s rodiči apod.). Pokud ovšem ředitel školy hodlá využít výsledky školy jen pro vlastní potřebu, nikdo další se je nedozví. Organizátor projektu dává každé zúčastněné škole písemnou záruku, že její souhrnné výsledky ani individuální výsledky jejích žáků v testech neposkytne třetím osobám. Za těchto okolností předpokládá, že vedení školy dodrží při testování a při dotazníkovém šetření jednotné pokyny a zajistí jejich korektní průběh (školy se pak totiž nemusí obávat případného zneužití svých výsledků a mají zájem získat nezkreslenou informaci). Možnost srovnat výsledky školy s průměry za větší soubory ředitelé velmi vítají pomáhá totiž překonat jistou izolovanost škol, která je běžná i ve větších městech. Další význam získala srovnatelnost výsledků dnes, kdy nový školský zákon poskytl školám větší autonomii v pedagogických otázkách. Projekt KALIBRO je tak pro ředitele vhodnou příležitostí, jak získat reálná měřítka výsledků vzdělávání a úplný přehled o obrazu školy v očích jejich žáků, rodičů a učitelů. Obojí využije jako jeden z podkladů při pravidelném sebehodnocení školy. Velký zájem o projekt KALIBRO a spokojenost s kvalitou získaných informací ukazují, že si to ředitelé škol jasně uvědomují. Projektu se již zúčastnilo přes základních a středních škol a obvykle vysoké počty testovaných žáků a dotazovaných osob v jednotlivých kolech jsou zárukou značné vypovídací hodnoty celkových (průměrných) výsledků. Rozsah dnes již třináctiletého projektu KALIBRO nemá v ČR obdoby. Významným rysem projektu je také zpětná vazba, která umožňuje utvářet podobu testů a dotazníků na základě připomínek účastníků projektu. Jejich přehled bývá často součástí celkových výsledků, a tak má každý ředitel školy příležitost seznámit se s názory svých kolegů na ostatních školách. Všechny informace o projektu dostávají příslušné školy poštou, objevují se však i v denním a učitelském tisku (Lidové noviny, MF Dnes, Moderní vyučování, Učitelské listy, Učitelské noviny). Projekt má rovněž svou internetovou stránku na adrese Projektu KALIBRO se může zúčastnit každá základní a střední škola. Například základní cena jednoho tradičního testu (včetně zpracování) činila v tomto školním roce 27 Kč (pro jednoho žáka). Organizátor však poskytuje řadu slev, které se kumulují (účastníci testování 9. ročníků mohli získat slevu 15 % z celkové ceny pro účastníky minulého testování stejné věkové skupiny, kterou si zajišťují také do budoucna, slevu až 480 Kč za včasné zaslání testů ke zpracování a slevu za nevyužité testy). Každá škola má navíc možnost vrátit do určitého termínu po dodání (i bez udání důvodu) všechny exempláře některého z objednaných testů či dotazníků, aniž by jí organizátor účtoval jakoukoli náhradu. Organizátor tím pamatuje na případy, kdy by škole test či dotazník nevyhovoval například svým zaměřením z pochopitelných důvodů není možné, aby například přesné znění testů bylo již součástí nabídky. Školy však tuto možnost využívají jen ojediněle, zpravidla kvůli nečekaným organizačním překážkám na své straně. Veškeré práce s vyhodnocením vyplněných testových formulářů a dotazníků provádí organizátor. 3

4 0.2. Charakteristika souboru, z něhož se počítaly hlavní výsledky Výběr žáků do jednotlivých podsouborů (viz řádky následující tabulky) vychází buď z údajů, které uvedli v záhlaví testového formuláře (pohlaví, průměrný prospěch, nejvyšší dosažené vzdělání rodičů, odpovědi na otázky g. a h.), nebo z údajů o škole (velikost sídla ZŠ, typ školy). Základní informace o složení souboru testovaných žáků Podsoubor Če Ma Hu Př An Ně Chlapci Dívky Prospěch do 1, Prospěch do 2, Prospěch do 3, Prospěch nad 3, Rodiče VŠ Rodiče s maturitou Rodiče bez maturity ZŠ Vesnice ZŠ Malá města ZŠ Velká města Po ZŠ maturitní obor (g. či h.) z toho na gymnázium z toho na SOŠ Po ZŠ učební obor bez mat. (g. či h.) Po ZŠ ostatní možnosti ZŠ Odpověď na otázku g. je ANO ZŠ Odpověď na otázku h. je ANO Celý soubor žáci ZŠ žáci Gymnázia žáci Ostatní SŠ žáci Celý soubor třídy ZŠ třídy Gymnázia třídy Ostatní SŠ třídy Celý soubor školy ZŠ školy Gymnázia školy Ostatní SŠ školy Počet zúčastněných škol v tomto ročníku projektu KALIBRO byl nepříznivě ovlivněn masivním testováním žáků ukončujících povinné vzdělávání, které organizovala bezplatně státní instituce CERMAT. Jak snad už všichni chápou, je slovo bezplatně fikcí: celkové náklady na toto testování jsou výrazně vyšší než náklady projektu KALIBRO. K testování se přihlásilo celkem 182 škol, kterým jsme distribuovali tyto počty tradičních testů: Če 6,2 tis., Ma 6,0 tis., Hu 4,0 tis., Př 4,0 tis., An 4,2 tis., Ně 1,1 tis. kusů. 4

5 Při přípravě brožury děláme uzávěrku dříve, než obdržíme ke zpracování testy ze všech škol, abychom zkrátili prodlevu mezi testováním a odesláním výsledků na minimum. Výsledky v brožuře se od výsledků za kompletní soubor, které míváme k dispozici zhruba o dva měsíce později, pravidelně liší jen zcela zanedbatelně. Přinejmenším pro běžnou potřebu učitelů a ředitelů škol. Následující tabulka obsahuje přehled úspěšností, kterých dosáhly některé významné podsoubory žáků. Základní informace o úspěšnosti (%) za hlavní podsoubory Podsoubor Če Ma Hu Př An Ně Chlapci 62,9 47,4 65,1 60,8 59,4 52,5 Dívky 67,1 44,2 64,1 60,4 62,0 55,5 Prospěch do 1,5 72,7 62,6 70,6 65,1 69,4 60,4 Prospěch do 2,5 66,7 48,4 64,5 61,5 61,5 55,1 Prospěch do 3,5 58,5 33,7 58,1 57,5 54,7 50,4 Prospěch nad 3,5 54,1 26,3 54,9 53,9 50,2 51,3 Rodiče VŠ 70,0 57,4 69,7 64,2 67,5 61,6 Rodiče s maturitou 65,9 46,5 65,1 60,9 60,1 54,2 Rodiče bez maturity 61,8 37,6 61,4 58,5 56,0 51,3 ZŠ Vesnice 63,1 40,8 63,4 60,0 57,5 53,1 ZŠ Malá města 64,2 44,1 63,5 59,7 58,9 52,0 ZŠ Velká města 66,4 47,1 65,4 60,8 62,2 58,9 Po ZŠ maturitní obor (g. či h.) 66,6 47,7 z toho na gymnázium 72,9 59,5 z toho na SOŠ 65,5 45,6 Po ZŠ učební obor bez maturity (g. či h.) 57,4 31,6 Po ZŠ ostatní možnosti 59,7 39,1 ZŠ Odpověď na otázku g. je ANO 66,6 60,4 63,8 53,3 ZŠ Odpověď na otázku h. je ANO 63,8 60,5 61,8 56,3 Celý soubor 65,1 45,8 64,6 60,6 60,7 53,9 ZŠ 64,3 43,7 63,8 59,9 59,3 53,1 Gymnázia 75,7 77,9 76,2 70,1 78,6 69,7 Ostatní SŠ 68,4 41, Organizátor projektu Projekt KALIBRO organizuje RNDr. David Souček KALIBRO. V operativních záležitostech souvisejících s průběhem jednotlivých kol lze organizátora projektu kontaktovat na adrese: KALIBRO, Na Pískách 130, Praha 6, tel (RNDr. David Souček, telefon má záznamník), případně elektronicky (kalibro@kalibro.cz). S obecnějšími dotazy doporučujeme obracet se na RNDr. Oldřicha Botlíka, CSc. IDEA, na adrese Čínská 13/717, Praha 6, tel (telefon má záznamník). 5

6 1. Formální podoba testových úloh, hodnocení úspěšnosti Každá testová úloha zařazená v tomto kole projektu KALIBRO měla jednu ze čtyř formálních podob: šlo buď o otevřenou úlohu s číselnou odpovědí, o výběrovou úlohu s jedinou správnou odpovědí v nabídce, o tzv. part s možností více správných odpovědí v nabídce nebo o úlohu na pořadí. Uvedené druhy úloh se liší mj. podobou rámečku, do něhož žáci zapisují svou odpověď. Ve výpočtech úspěšnosti žáků v libovolném testu, které jsou základem této zprávy, bylo možné získat za každou úlohu nejvýše 100 % další výklad se mj. zabývá rovněž tím, kdy žák získal maximum, kdy ocenění mezi 0 % a 100 % a kdy za svou odpověď nedostal nic. Z terminologických a jiných důvodů nazýváme jednotlivé prvky nabídky u výběrové úlohy, partu a u úlohy na pořadí většinou položkami ty v případě výběrové úlohy a partu buď vyhovují, nebo nevyhovují zadání. Jsme si velmi dobře vědomi nedostatků úloh s nabídkou odpovědí (tzv. uzavřené úlohy), především rozdílu mezi situacemi, kdy žáci něco sami tvoří, a situacemi, kdy jen vybírají z nabídky. Formální bohatostí uzavřených úloh, kterou se projekt KALIBRO výrazně odlišuje od jiných podobných akcí, se snažíme dosáhnout přijatelného kompromisu mezi požadavky na cenu testů a rychlost zpracování výsledků a mezi vypovídací hodnotou výsledků o skutečné vzdělanosti žáků Otevřené úlohy Otevřené úlohy používáme v projektu KALIBRO především tam, kde mají žáci něco spočítat, případně odpovědět číselnou hodnotou. Nejvíce otevřených úloh bývá v matematickém testu (tentokrát šlo o úlohy A, B, C, E a F), ale občas se vyskytují také v dalších testech. Otevřené úlohy neposkytují žádná další vodítka nebo nápovědu. Formálně tedy vedou k činnostem žáků, které jsou nejblíže například běžným kontrolním písemným pracím. Hodnocení úspěšnosti žáka může nabývat dvou hodnot: 100 % výsledek uvedený žákem je v rámci zvolené tolerance správný; 0 % výsledek uvedený žákem není v rámci zvolené tolerance správný (případně žák výsledek neuvedl). V úlohách, kde má nenulová tolerance smysl, obvykle uvádíme požadovanou přesnost v instrukci na konci zadání (je vytištěna kurzívou). Mnozí žáci dokážou volit při výpočtu správný postup, ale například nevhodně zaokrouhlují proto tolerance použitá při vyhodnocení jejich odpovědí bývá obvykle větší, než požaduje zadání. Informaci o velikosti tolerance použité při vyhodnocení obsahuje tabulka kódů výsledků otevřených úloh (viz kap. 5 a vysvětlení v kap. 3) Výběrové úlohy Výběrové úlohy směrují žáky a jejich práci nabídkou, ze které žáci vybírají svou odpověď tou je vždy jediné z čísel označujících nabízené položky (zadání tedy vždy vyhovuje pouze jediná položka nabídky). Abychom ztížili hádání a další postupy žáků, které by mohly vést k úspěchu i bez zvládnutí testovaných znalostí a dovedností, nabízíme nejčastěji nejméně pět položek, obvykle však více (maximálně devět). Při posuzování výsledků výběrové úlohy je dobré mít na paměti, že kdyby u úlohy se čtyřmi nabídkami všichni žáci náhodně hádali, dosáhnou jako celek úspěšnosti kolem 25 %. Výběrová úloha nenabízí žádnou možnost, jak takový postup odhalit. Jednotlivými položkami nabídky nechceme žáky mást na druhé straně se domníváme, že schopnost použít testovanou znalost zahrnuje i to, aby žák dokázal vyloučit faktory, které v dané situaci nemají význam, byť z nějakého důvodu přitahují pozornost. Příkladem výběrové úlohy jsou úlohy C a E v testu Če a úlohy D a N v Př. Hodnocení je u výběrových úloh zřejmé a jednoduché: vybere-li žák položku vyhovující zadání, započítává se mu 100 %, vybere-li jinou položku (případně nevybere-li žádnou), započítává se mu 0 % Party Part je nejčastěji používaným typem úlohy v testech KALIBRO. Může mít v nabídce několik položek, které vyhovují zadání. Někdy mu však vyhovují dokonce všechny položky nabídky (tato možnost nastala například v úloze G testu Če) a ojediněle mu naopak nevyhovuje žádná z nich (tato možnost tentokrát nenastala). Upozorňujeme na ni žáky zvlášť v instrukci k celému testu, protože pro účely odpovídání musí být jasně odlišena od případu, kdy žák ponechá úlohu bez odpovědi. Skutečnost, že počet položek vyhovujících zadání žáci předem neznají, výrazně ztěžuje úspěšné hádání. Ještě jeden rozdíl mezi partem a výběrovou úlohou je důležitý. Výběrovou úlohou se většina žáků přestává zabývat v okamžiku, kdy nalezne správnou odpověď, zatímco part je nutí posuzovat každou položku nabídky zvlášť. Mnozí žáci ovšem nedokážou využít toho, že part často nabízí mnohostranné pohledy na zkoumaný problém, a uvádí tak jeho aspekty do vzájemné souvislosti (viz například úlohy A a B v testu Hu či úlohy A a I v testu Př). Většina žáků obvykle dokáže alespoň jednu nabízenou položku posoudit správně o to větší význam pak mívá při posuzování úspěšnosti údaj o počtu žáků, kteří part vyhodnotili bez jediné chyby (tzv. reduko- 6

7 vaná úspěšnost, viz níže). Part žáky obvykle zaměstná na delší dobu než výběrová úloha. Rozdíl v myšlení žáků nad partem a nad výběrovou úlohou vynikne zvláště u partu, který má v nabídce jedinou položku vyhovující zadání (žáci to ovšem nevědí viz úloha B v testu Če ). Hodnocení odpovědí žáků vysvětlíme na příkladu. Předpokládejme, že nabídka partu má osm položek, správná odpověď jsou položky 1,3,6,7 a žák vybral položky 1,2,3,6,8. Obecně mohla u každé položky nastat právě jedna z těchto čtyř situací: žák položku vybral a měl ji vybrat (zde položky 1,3,6) získává za ni jeden bod žák položku nevybral a neměl ji vybrat (zde položky 4,5) získává za ni jeden bod žák položku vybral, ale vybrat ji neměl (zde položky 2,8) nezískává za ni žádný bod žák položku nevybral, ale vybrat ji měl (zde položka 7) nezískává za ni žádný bod. Úspěšností žáka v úloze je podíl počtu získaných bodů k celkovému počtu položek nabídky vyjádřený v procentech. Zde tedy získal po jednom bodu za správné posouzení nabídek 1,3,4,5,6 (tj. celkem 5 bodů), nezískal žádný bod za nesprávné posouzení nabídek 2,7,8. Jeho úspěšnost 5/8 vyjádřená v procentech tedy činí 62,5 %. Jestliže by žák rámeček partu přeškrtl zleva doprava, dal by tím najevo, že nevybral nic, a získal by 1 bod za každou položku nabídky, která zadání nevyhovuje (zde tedy za položky 2,4,5,8). Jeho úspěšnost by tedy činila 50 %. Jestliže by zadání nevyhovovala žádná položka, získal by žák za přeškrtnutí rámečku 100 %. Zůstane-li naopak rámeček partu prázdný, žák získá 0 % i tehdy, když žádná položka nevyhovuje zadání (úloha ponechána bez odpovědi). Z výkladu ovšem také vyplývá, proč bývá úspěšnost partů větší než úspěšnost srovnatelných výběrových úloh. Zvláště tehdy, když je posouzení některé nabízené položky velmi snadné, totiž získá většina žáků alespoň zlomek bodu. Pravděpodobnost úspěchu při náhodném hádání, v partu odhalitelném, má ze zřejmých důvodů hodnotu 0,5 (tj. 50 %). Existuje ovšem cesta, jak part vyhodnotit ještě přísněji než výběrovou úlohu. Pokud žák posoudí všechny nabídky partu správně, získává 100 %, zatímco ve všech ostatních případech nezískává nic. Toto hodnocení má často značnou vypovídací hodnotu, a proto mu dáme název redukovaná úspěšnost. Redukovaná proto, že podíl žáků, kteří u některé úlohy dokážou správně posoudit všechny nabízené odpovědi, se nejčastěji pohybuje na úrovni několika málo procent Úlohy na pořadí V úloze na pořadí žáci neposuzují u položek nabídky správnost ty zde často ani nemívají formu výroku. Cílem úlohy je uspořádat očíslované prvky nabídky tak, aby pořadí vyhovovalo požadavkům uvedeným v zadání. Logika uspořádání se přitom může případ od případu lišit. Žáci mají často za úkol uspořádat uvedené události chronologicky nebo seřadit nabízené objekty třeba podle velikosti. V jazykových testech bývá zařazena úloha, v níž žáci řadí nabízené věty tak, aby vzniklo krátké vypravování, dialog nebo třeba stručná osnova pohádky (úloha B v obou jazykových mutacích testu). Hodnocení žákovských odpovědí u úloh na pořadí už není možné bez použití počítače. Úspěšnost žáka se opět pohybuje v rozmezí 0 % až 100 %, ovšem mezi těmito krajními hodnotami je ještě jemnější škála než u partu. Při hodnocení se porovnává vzájemné pořadí čísel v každé dvojici žákova pořadí s jejich správným pořadím. Žák získává za každou správně uspořádanou dvojici 1 bod. Jeho úspěšností je podíl součtu získaných bodů k celkovému počtu dvojic vyjádřený v procentech. Úlohy na pořadí mívají poměrně vysokou úspěšnost, protože nulové úspěšnosti může žák dosáhnout v jediném případě: když je jeho pořadí přesně opačné než pořadí správné. Redukovaná úspěšnost zde má podobný význam jako u partů: všechna pořadí, která nejsou zcela správná, se bodují 0 %. Pro úplnost dodáváme, že pravděpodobnost úspěchu při náhodném vytváření pořadí nabízených položek je stejná jako u partu a má hodnotu 0,5 (tj. 50 %). 7

8 2. Komentář k celkovým výsledkům žáků V komentáři k výsledkům jednotlivých testů, stejně jako v přetištěném znění testů, uvádíme výsledky testování za celý soubor testovaných žáků. Podrobné výsledky za jednotlivé kategorie škol přinášíme v tabulkové části Český jazyk A Pravdivá tvrzení (úspěšnost 68 %, reduk. 6 %) Úloha zkoumala, zda si žáci na základě přečtené ukázky dokážou udělat o jejím obsahu přiměřenou vlastní představu. Nesprávné položky předkládaly většinou nepřesně zjednodušená až překroucená tvrzení, která bylo možné vybrat při povrchnějším čtení a nedostatečném chápání ukázky. Spíše než schopnost rychle dohledat sporná místa vyžadovalo správné posouzení všech položek to, aby žáci textu dobře porozuměli celkově. B Pravopis a gramatika (úspěšnost 71 %, reduk. 13 %) Dokážou žáci odhalit v jednoduchých větách pravopisné a gramatické chyby? Přestože je tento typ úloh méně náročný než tradiční diktáty, redukovaná úspěšnost většinou ani tak nebývá vysoká. Úlohu tohoto typu do testů zařazujeme ze dvou důvodů jednak pro srovnání s minulými ročníky, jednak proto, že schopnost opravit nedokonalý text považujeme za důležitou. V běžném životě je třeba nejen umět komunikovat písemně (obchodní dopis, životopis, prezentace), ale čím dál častěji také přejímat a upravovat cizí materiály (soubory stažené z Internetu ap.), přičemž jazyková úroveň výstupních dokumentů je často jedním z faktorů úspěchu. C Úvaha, kterou to dokazuje (úspěšnost 24 %) Výběrová úloha se zaměřila na klíčový bod celé ukázky a vyvrcholení rozhovoru Nicholase a tety: demonstraci neúprosné dětské logiky a její triumf. Bylo třeba rozebrat Nicholasovu úvahu, pochopit, jakým způsobem byla teta vehnána do pasti, a rozlišit jednotlivé úrovně rozhovoru (Nicholas vzorně poslušný a věřící v ďábla versus Nicholas logik, který se chce pomstít tetě za její výchovu). Analýza izolovaných argumentů i vztahů, do nichž jsou seřazeny, je stále ještě málo procvičována správně odpověděla pouze čtvrtina žáků. D Lokální náhrady (úspěšnost 79 %, reduk. 31 %) Part zjišťoval, zda žáci mají vyvinutý cit pro vztahy mezi prvky slovní zásoby a zda správně chápou pojem synonyma nikoliv u slov vytržených z kontextu, ale u výrazů zasazovaných do vět v ukázce. Některé z položek byly založeny na etymologické blízkosti obou porovnávaných výrazů, jiné na blízkosti jejich významů, kterou ovšem bylo nutné posoudit vzhledem ke konkrétní situaci (vhodnosti použití v dané větě ukázky). E Řeklo se mi (úspěšnost 44 %) Druhá výběrová úloha v testu zkoumala podobné dovednosti jako úlohy A a C. Cílem bylo zjistit, zda přehled žáků o ukázce zahrnuje i pochopení dětské strategie, která již od samého začátku rozhovoru cíleně vedla k vytvoření postavy vzorně poslušného Nicholase věřícího v ďábla. Žáci nemuseli odůvodnění vymýšlet sami, naopak stačilo jen posoudit nabízené položky a rozpoznat mezi nimi hledané vysvětlení, tedy jedinou relevantní odpověď. Přesto pouze necelá polovina žáků odpověděla správně. F Poslušné odmlouvání (úspěšnost 66 %, reduk. 18 %) V partu měli žáci vybrat ty výroky z ukázky, jež splňovaly zadané kritérium. Nicholasovu dvojí hru", která je zdrojem humoru ukázky, většina žáků zřejmě pochopila alespoň zčásti. Rozlišovat ovšem dále mezi jeho výroky na základě jemných požadavků zadání bylo často náročné každá z nesprávných položek nabídky zlákala přinejmenším třetinu žáků. Snad ale ukázka pobavila i je... G Výroky tety a Nicholase (úspěšnost 54 %, reduk. 2 %) Part zjišťoval schopnost žáků číst mezi řádky, tedy v tomto případě pochopit, jaké informace si Nicholas s tetou vlastně vyměňují, aniž by je vyslovili nahlas. Nejde jen o schopnost porozumět textu, ale i o jednu ze základních komunikačních dovedností, která je ovšem často uplatňována spíše podvědomě. Bylo třeba si uvědomit, že z explicitních výroků tety a Nicholase je možné odvodit i další informace, a následně číst ukázku v této rovině. Spíše než ji číst jen povrchně (srovnatelně s prohledáváním textu počítačem), jako je tomu při rychlém hledání věcných údajů. H Názvy vystihující vztah (úspěšnost 66 %, reduk. 5 %) Part zaměřený na výběr vhodných názvů ukázky je další tradiční úlohou ve testech Kalibro. Úloha byla ovšem obohacena zpřesněním zadání omezením vhodných odpovědí na základě přidaného kritéria. Vztah tety a Nicholase, respektive jejich vzájemný souboj, je těžištěm ukázky, bylo tedy vhodné význam zdůraznit tohoto motivu i v zadání pro vybírání jejího názvu. I Kde se kdo nacházel? (úspěšnost 71 %, reduk. 9 %) Part představoval protiklad k úlohám A a G šlo v něm o nalezení klíčových informací v textu 8

9 jeho prohledáváním, tedy o schopnost rychlého, diagonálního" čtení. Nejčastější chyby v odpovědích žáků vlastně vyplývaly z nedostatečného zvládnutí této techniky práce s textem: jednalo se o omyly z nepozornosti, z příliš povrchního chápání ukázky či nedočtení zadání (častý výběr nesprávné položky č % hlasů). J Výrazy podle opisu (úspěšnost 75 %, reduk. 24 %) Part vycházel ze ze slovní zásoby ukázky, ale snažil se ušetřit žáky hledání v textu. Přiřazení jednotlivých nabízených definic k odpovídajícím výrazům z ukázky bylo jednoznačné, ovšem pouze jediná z těchto dvojic byla v pořádku (tedy taková, že definice skutečně vyjadřovala výraz ze zadání). Nesprávné dvojice byly vytvořeny na základě tvarové nebo významové podobnosti, přičemž největším problémem se ukázala být dvojice zavařenina definice zmrzliny. K Co se určitě stalo? (úspěšnost 82 %, reduk. 27 %) Celkem dobře se žákům dařilo při řešení partu, který zkoumal, zda dokážou vyvozovat správné závěry ze zmínek v ukázce. Úspěšnější byli při posuzování těch tvrzení, která bylo možné jednoduše dokázat či vyvrátit na základě konkrétního místa v textu položky 1 a 4 naopak ukázaly, kteří žáci nemají v ději ukázky příliš jasno a pravděpodobně si její humor ani moc neužili. (Např. kdyby Nicholas již mluvil s tetou jako s ďáblem dříve, těžko by s touto taktikou mohl slavit úspěch i podruhé. Teta by na to pravděpodobně také učinila nějakou narážku namísto Nemluv nesmysly".) L Vhodná přísloví (úspěšnost 81 %, reduk. 24 %) Part zjišťoval, zda žáci svedou porovnat zašifrovaný" význam známých přísloví se situací v ukázce. Přísloví jsou sice specifický a spíše okrajový prvek slovní zásoby, ovšem představují elegantní způsob, jak shrnout delší úvahu do výstižné zkratky a zároveň tím text nebo promluvu oživit. Tento typ úlohy navíc po žácích nevyžaduje aktivní, ale pouze pasivní znalost přísloví, použití mnohých z nich šlo často odvodit i bez jejich předchozí znalosti Matematika A Spláchnutí objem (úspěšnost 58 %) V této úloze žáci prokazují dovednost dát zadané informace do správného matematického vztahu a správně provádět jednoduché početní operace (dělení, násobení). Chybné výsledky 40, 28,6 a 34,3 vznikly tak, že žáci zapomněli vydělit jedním z čísel (po řadě: počtem dnů v týdnu, členů domácnosti, počtem spláchnutí). Výsledek 6 vznikl nejspíše zaokrouhlením správného výsledku 5,7. V některých případech mohli také žáci prostě opsat jedno z čísel v zadání. Výsledek 200 vznikl vydělením pouze počtem spláchnutí. B Obvod obrazce III (úspěšnost 34 %) Úloha vyžaduje po žácích zejména schopnost seznámit se s novou situací, dobře ji pochopit a zvolit adekvátní strategii řešení. K výsledku chybnému 45 patrně žáci dopěli takto: První obrazec má obvod 3. 9, druhý 4. 9, třetí tedy musí mít obvod Na tom je zajímavé, že se žáci zjevně nesnažili proniknout do podstaty úlohy, místo toho řešili úlohu, kterou často mohou potkat v různých IQ testech. Nějakým podobným způsobem mohli dospět i k ostatním násobkům devíti: 54, 63, 72, 108 a 144. K výsledku 144 lze dojít také správným spočítáním malých úseček v obrázku III, pokud žáci současně zapomenou, že se úsečky oproti obrázku II zkrátily na třetinu. K výsledkům 42 a 54 mohli žáci dojít i tak, že se přepočítali při sčítání malých úseček (místo 6. 8 vzali 6. 7, případně 6. 9). Je zajímavé, kolik žáků nejspíš nevyužilo ani ten nejjednodušší způsob, který se nabízel: poznamenat si, na kterém místě začínám, a například ve směru hodinových ručiček všechny strany prostě odpočítat. Anebo ho využilo, ale dopustilo se chyby. C Harry Potter (úspěšnost 44 %) Úloha testuje, zda žáci dokážou pracovat správně s množinami (doplněk, průnik). Výsledek 52 patrně vznikl chybnou úvahou: četl a viděl není Výsledek 9 může být rozdílem Výsledek 48 ukazuje na velmi hojné nesprávné pochopení množinových vztahů a matematické logiky. Vznikl patrně jako doplněk 52 do 100. Jenže negace viděl v obou podobách není neviděl ani v jedné podobě, ale viděl v nejvýše jedné podobě. Výsledek 5 vznikl nejspíše jako doplněk čísla 43 (počet těch, co četli knihu) do čísla 48 (doplněk 52 do 100). Výsledek 0: někteří žáci asi usoudili, že když je součet čísel v tabulce větší než 100, musí být hledaná množina žáků prázdná. D Graf teploty vzduchu (úspěšnost 66 %, reduk. 4 %) Úloha testuje dovednost číst graf a vyvozovat z něj závěry o pravdivosti složitějších tvrzení. E Britské jednotky (úspěšnost 41 %) V této úloze po žácích chceme, aby aplikovali jednoduché početní operace (násobení, dělení) na reálný problém (převádění jednotek). Se stejnou situací se člověk musí vypořádat například při porovnávání cen v různých měnách (a metrických systémech). Číslo 27,74 odpovídá ceně v korunách za jednu stopu kabelu, číslo 61,09 zase ceně metru kabelu v dolarech. V obou případech 9

10 žáci zapomněli udělat jeden výpočetní krok. Výsledek 91,55 vznikl předčasným zaokrouhlováním v mezivýpočtech. Když žáci zjišťovali, kolik stop se vejde do metru, vyšlo přibližně 3,281, což zaokrouhlili na 3,3 a s tím dál počítali. Podobně mohly vzniknout výsledky 88,78 pokud žáci v mezikroku zaokrouhlili na 3,2 případně 83,23 při zaokrouhlení na 3,0. Číslo 55,86 vznikne jako trojnásobek ceny dolaru (18,62). Výsledek 90 mohl vzniknout tak, že žáci nezaokrouhlili na dvě desetinná místa, ale na dvě platná místa, případně si špatně přečetli zadání a zaokrouhlili na celé číslo. F Průměrná spotřeba (úspěšnost 32 %) Vyřešení této úlohy předpokládá dovednost číst z grafu a pracovat s váženým průměrem. Výsledek 5,9 vznikl počítáním neváženého průměru ze zadaných spotřeb. Číslo 17,9 je součtem zadaných spotřeb. Čísla 553 a 55,3 naznačují správné pochopení váženého průměru, došlo ale k numerickým chybám při práci s procenty. Výsledek 5 mohl vzniknout chybným zaokrouhlováním, přičemž se nedá usoudit, zda žáci počítali vážený průměr, nebo něco jiného. Výsledek 6,3 mohl vzniknout i tak, že žáci udělali aritmetický průměr z nejvyšší a nejnižší spotřeby škála chybných výsledků je tak pestrá, že je možné i tohle Humanitní základ A Hranice podle pravítka (úspěšnost 60 %, reduk. 5 %) Úloha vede žáky k zamyšlení nad tím, jaké problémy mohou nastat, vznikají-li hranice států zásahem shora, namísto dlouhodobého procesu, ovlivňovaného sociokulturními, etnickými a jinými skutečnostmi. Pro správné zodpovězení je důležité, aby žáci analyzovali příčiny problémů nastíněných v nabídce a rozhodli, souvisí-li s nově vzniklými hranicemi, nebo je-li jejich příčina jinde. Zeměpisné znalosti a znalosti z občanské výchovy mohou žákům rozhodování značně usnadnit. A to i takové znalosti, které se Afriky přímo netýkají. Podobné problémy s hranicemi se totiž v různých modifikacích vyskytují i jinde. Příkladem mohou být státy vzniklé po rozpadu SSSR či Jugoslávie nebo přes čtyřicet let rozdělené Německo. B Nerostné zdroje (úspěšnost 55 %, reduk. 0 %) Úloha se snaží bourat mýtus, že nerostné bohatství států přímo souvisí s životní úrovní jejich obyvatel. Při analyzování nabízených položek by se žáci měli zaměřit na dva aspekty celého problému. Zaprvé odhalit obecné předpoklady bránící růstu životní úrovně (korupce, kriminalita, nízká míra vzdělanosti obyvatel) a zadruhé si uvědomit, že cena suroviny ve většině případů tvoří pouze malou část konečné ceny výrobku. C Francouzští vs. němečtí (úspěšnost 65 %, reduk. 13 %) Úlohy C, D a G ověřují schopnost žáků pracovat s textem. Orientují se na jejich schopnost číst s porozuměním a třídit informace. Ukázka byla vybrána z knihy předního evropského spisovatele Stefana Zweiga, který nabízí velmi osobní (až osobitý) pohled na příčiny první světové války. Toto téma by mělo být v době testování již probráno. V této úloze žáci posuzovali, zda nabízené položky vyjadřují vztah francouzských průmyslníků k německým, o němž hovoří ukázka. D Příčiny války (Zweig) (úspěšnost 67 %, reduk. 10 %) Podobně jako předchozí úloha a jako úloha G má i tato úloha bezprostřední vztah k ukázce. Žáci posuzovali položky nabídky podle toho, zda vyjadřují názor S. Zweiga na hlavní příčiny první světové války. E Konjunktura (úspěšnost 66 %, reduk. 18 %) Výraz konjunktura žáci nemuseli před čtením ukázky znát. Po pozorném přečtení jim však mělo být zřejmé, že nejde o hospodářskou soutěž (25 % hlasů), o odolnost (13 % hlasů) ani o svízelnou situaci (19 % hlasů). F Vynálezy a válka (úspěšnost 71 %, reduk. 18 %) Úloha testuje znalosti žáků o technických prostředcích používaných během 1. světové války. Zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky je uvedeno i v očekávaných výstupech rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. G Co odpovídá ukázce? (úspěšnost 69 %, reduk. 22 %) V této úloze žáci posuzovali soulad jednotlivých nabízených výroků s tím, co si přečetli v ukázce. Podobně zaměřené úlohy bývají tradiční součástí našeho testu Český jazyk zde si mohli učitelé ověřit mimo jiné i to, nakolik mohou počítat s memoárovou literaturou jako se zdrojem historických informací, který žáci dokážou využívat. Dlužno říci, že jazyk učebnic pro povinné vzdělávání bývá leckdy o dost obtížnější. H Práce s memoáry (úspěšnost 66 %, reduk. 10 %) Úloha se zaměřuje na problematiku práce s prameny. Ověřuje, zda žáci dokážou posoudit, jaká úskalí přináší práce s prameny subjektivní povahy. 10

11 I Válka a 20. století (úspěšnost 63 %, reduk. 9 %) Úloha navazuje na ukázku jen velmi volně tematicky. Zjišťuje, zda žáci rozumějí souvislostem mezi významnými událostmi dvacátého století. Pochopení příčin a následků patří k základním cílům výuky dějepisu. J Místo původu (úspěšnost 68 %, reduk. 6 %) Úloha zjišťovala základní znalosti žáků o událostech, které se odehrály většinou ještě před začátkem našeho letopočtu. K Srov. dopravních prostředků (úspěšnost 71 %, reduk. 14 %) Úloha testuje schopnost číst informace z grafu. Většina položek je koncipována tak, aby ověřily, umějí-li žáci jednotlivé grafy správně interpretovat a porovnat. Několik položek zjišťuje, zda žáci rozlišují mezi tím, co se dá z grafu opravdu vyčíst, a tím, co je sice pravděpodobně pravda, ale graf o tom nic nevypovídá. Otázka také demonstruje výhodnost použití grafu pro názornou a přehlednou prezentaci dat. L Bicykly a státy (úspěšnost 63 %, reduk. 7 %) Part zjišťuje, jsou-li žáci schopni na základě přírodních a socio-kulturních podmínek zvážit relevantnost nabízených položek, resp. posoudit, jak mohou tyto podmínky ovlivňovat běžné lidské činnosti. Ke správnému vyřešení bylo dobré mít základní povědomí o porovnávaných státech. M Potřebné údaje (úspěšnost 54 %, reduk. 1 %) Aby žáci dokázali najít potřebné údaje (a jenom je), museli se vyznat v tom, co jednotlivé položky nabídky vyjadřují a jaký je mezi nimi vztah. Nemuseli nic počítat, jen si představovat, co by počítali a jak, kdyby měli z konkrétních údajů opravdu získat požadovanou částku. Zbavili jsme je tedy případných technických problémů s prováděním výpočtů, zato však jsme je postavili do situace, kterou v humanitních předmětech nejspíš nikdy neřešili. Postavili jsme je do ní právě proto. N Proč také nekrachují? (úspěšnost 66 %, reduk. 5 %) Úloha zjišťuje míru povědomí žáků o základních principech obchodování (podnikání) v tržní ekonomice. Žáci by při řešení měli vycházet z předpokladu, že podnikatel, který chce utržit zisk, musí prodat zboží za cenu vyšší, než jsou náklady na jeho produkci. Správné odpovědi buďto nabízejí návod, jak snížit náklady při výrobě, nebo jak navýšit (zachovat) cenu zboží, aniž by po něm klesla poptávka Přírodovědný základ A Princip: změna hustoty (úspěšnost 74 %, reduk. 8 %) Úloha zjišťuje, chápou-li žáci pojem hustota a teplota a mají-li ponětí, jak se dají jevy spojené s těmito veličinami využit v praxi. Pro správné posouzení nabídky je důležité uvědomit si, že změna hustoty při zachování hmotnosti znamená změnu objemu, dále pak rozlišit, kdy ke změně objemu dochází v důsledku zahřátí či ochlazení a kdy v důsledku působení jiných vnějších vlivů. Ve druhé řadě úloha testuje povědomí žáků o fungování přístrojů, se kterými se mohou běžně potkat v reálném životě. B Led v nápoji (úspěšnost 66 %, reduk. 3 %) Otázka ověřuje, jak žáci dokážou aplikovat vědomosti týkající se hustoty a změny skupenství (tání, sublimace) při řešení celkem běžného problému, jako je tání kostky ledu ve sklenici vody. Při řešení by žáci měli vycházet jak z fyzikálních znalostí, tak z vlastní zkušenosti. C Šíření tepla a výrobky (úspěšnost 67 %, reduk. 3 %) Chápou žáci alespoň intuitivně, jaký praktický význam má (ne)šíření tepla? Ve výběru správných odpovědí jsou uvedeny výrobky, se kterými se žáci běžně setkávají, čímž je zajištěno, že příčinou případných chybných odpovědí je nepochopení problematiky šíření tepla, nikoli neznalost technických parametrů výrobků. Správným zodpovězením otázky mimo jiné žáci prokážou, že chápou, že např. zimní bunda, svetr, či spací pytel samy o sobě nehřejí, pouze zadržují tělesné teplo, nebo že špatně odizolované lyžařské hole studí, protože odvádějí teplo od dlaní (to ovšem prokázalo pouhých 16 % žáků!), apod. D Mředev (smrtvodka) (úspěšnost 25 %) Úloha zjišťuje schopnosti žáků číst chemické vzorce jednoduchých látek: na základě vzorce mají žáci určit sloučeninu, která neobsahuje kyslík, a odlišit vzorec kyseliny od jiných typů chemických sloučenin. To vyžaduje znalost chemických značek kyslíku a vodíku a především specifického způsobu psaní vzorce kyselin s vodíkovým atomem na prvním místě. Vedle správné odpovědi byla relativně často volena kyselina sírová snad proto, že je velmi známá a při vyšší koncentraci nebezpečná. Dále též jedovatý chlorid rtuťnatý, který skutečně neobsahuje kyslík a jehož vzorec začíná písmenem H, ovšem nikoli jako značka vodíku, ale jako součást 11

12 značky rtuti Hg. E Oprava parního stroje (úspěšnost 47 %, reduk. 1 %) Úloha mohla žáky na první pohled zaskočit svým poměrně praktickým (tj. nikoli teoretickým) charakterem. Pro správné vyřešení bylo nutné alespoň částečně pochopit nákres parního stroje, tedy i jeho princip, což kladlo určité nároky na technické myšlení žáka a jeho schopnost orientace v textu zadání. Úloha se velmi zjednoduší, uvědomí-li si žák, že v podstatě veškeré mechanismy v parním stoji jsou zde proto, aby zajistily pohyb pístu. Poté už jde pouze o posouzení, zda uvedené závady mohou mít vliv na správnou funkci pístu. Jedním z úskalí úlohy může být analýza jevů, které sice ovlivňují chod stroje, ale nedají se považovat za poruchy. Není totiž důležité pouze to, jestli nějaký jev negativně ovlivňuje funkci pístu, ale i to, jestli se projevoval, ještě když stroj správně fungoval pak by totiž nešlo o poruchu. Funkci pístu určitě ovlivňují např. i hmotnostní charakteristiky materiálu, ze kterého je vyroben, je však nemožné, aby se materiál během činnosti parního stroje najednou změnil, píst příliš ztěžkl a začal zlobit. Odpovídající položku č. 5 však vybralo pouhých 16 % hlasů. F Ani kyselé, ani zásadité (úspěšnost 61 %, reduk. 1 %) V úloze žáci aplikují znalosti o kyselosti vodných roztoků, o nejznámějších kyselinách a zásadách. K odpovědi mohou využít jak zkušenosti (kyselé roztoky chutnají kysele), definice kyselosti roztoků (destilovaná voda, případně s přídavkem neutrální látky, bude mít neutrální ph), tak znalosti o složení jednotlivých vzorků (SAVO obsahuje hydroxid, coca-cola obsahuje kyselinu fosforečnou) a nebezpečnosti koncentrovanějších roztoků kyselin a zásad (SAVO je žíravina). Někteří žáci zjevně nepovažují chuť vzorku za dostatečný ukazatel kyselosti čaj s citrónem, jablečná šťáva i coca-cola byly voleny v nezanedbatelném počtu případů jako správná odpověď. Je možné, že žáci si výrazně kyselé vykládají ne ve smyslu reakce ph papírku, ale spíše ve smyslu nebezpečnosti. Námět: Je možné prakticky porovnat ph s intenzitou chuťového vjemu při různých zředěních u poživatelných kyselin (k. citronová, octová, ovocné šťávy). G Tlející stromy (úspěšnost 74 %, reduk. 14 %) Part se zaměřoval na to, zda si žáci uvědomují ekosystémový význam starých stromů, které jsou z hospodářského hlediska zjevně neužitečné. Nejvíce žáků chápalo tlející strom jako zdroj humusu, o něco méně jako dobrou příležitost pro vytesání hnízda a zhruba polovina žáků znala význam tlejícího dřeva pro život některých druhů hmyzu. Odpovědi ukazují na to, že někteří žáci nedokážou použít v novém kontextu poznatky, které se dozvěděli v různých obdobích výuky (žáci se např. učí o tom, že brouk roháč žije v trouchnivějícím dřevě, když se jich ale někdo zeptá na význam trouchnivějícího dřeva, na roháče si nevzpomenou). H Kde všude jsou nervy? (úspěšnost 83 %, reduk. 28 %) Úloha zjišťovala znalosti žáků nejenom o anatomii nervové soustavy, ale rovněž jejich představy o její funkčnosti. Žáci asi intuitivně vytušili, že v necitlivých derivátech lidského těla nervy nejsou. Naopak však zhruba čtvrtina z nich nevěděla, že každý pohyblivý orgán lidského těla musí být inervován. V případě zubů je na pováženou, kolik žáků (75 %) si nespojilo pojmy z běžného života (tahali mi nervy ze zubů, všeobecně rozšířená zkušenost s bolestí zubů) s učivem o nervech. I Slunovraty (úspěšnost 55 %, reduk. 2 %) Úloha se zaměřuje na důsledky natočení zemské osy vůči Slunci. Při analyzování správnosti odpovědí by měl žákům kromě povědomí o přibližné poloze Jihoafrické republiky a Česka víceméně postačit přiložený obrázek. Pouze u jediné odpovědi musí odhalit, že daný jev (zatmění Slunce) s natočením zemské osy nijak nesouvisí. Během postupných úprav nabídky, jejichž cílem bylo úlohu zjednodušit, jsme do ní nechtěně nastražili chyták v položce č 7: na sever od jižního polárního kruhu leží například celá oblast mezi severním polárním kruhem a severním pólem, kde samozřejmě polární noc nastává. Nezdá se však, že by to žáky vyvedlo z míry: položku vybrala pouhá pětina z nich. J Podivná mapka (úspěšnost 61 %, reduk. 4 %) Práce s mapou nezahrnuje pouze znalost symbolů, které mapa používá jsou ostatně uvedeny v legendě. Jde především o to, chápat mapu jako zmenšený zjednodušený model skutečnosti a umět tuto skutečnost rekonstruovat. Úloha tedy testuje dvě dovednosti: (1) Umějí žáci z mapy vyčíst, jakou polohu zaujímají vůči sobě a vůči terénu objekty zobrazené na mapě? (2) Je toto umístění logické, tj. neodporuje např. fyzikálním zákonům nebo jednoduše zdravému rozumu? K Vlk (úspěšnost 75 %, reduk. 10 %) Part se zaměřil na ověření znalostí o vlkovi, který u žáků nejspíš patří k nejpopulárnějším zástupcům naší fauny. Úloha se snažila ověřit, zda žáci mají alespoň základní poznatky o chování tohoto druhu, který budí často kontroverze i v denním tisku. Hlavní poznávací znak vlka, kterým ho lze dobře rozlišit od zdivočelého psa, neznaly dvě třetiny žáků (když uvidím šelmu, která vypadá jako vlk, a zavrtí na mne ocasem, pak to není vlk). Ostatní výsledky svědčí o relativně 12

13 dobrém přehledu žáků. L Hranice litosfér. desek (úspěšnost 71 %, reduk. 12 %) Úloha testovala, mají-li žáci základní povědomí o tektonických jevech a jejich důsledcích a umějíli si s řešením poradit za použití školního atlasu světa, kde na příslušných mapách mohou ověřit své hypotézy. M Dvě místa na rovníku (úspěšnost 50 %, reduk. 2 %) Smyslem úlohy bylo donutit žáky aplikovat základní znalosti a dovednosti na konkrétní situaci: místa A, B na zemském byla v úloze jednoznačně definována. Žáci je měli najít a potom posoudit, zda leží na souši. Pro ostatní položky nabídky je však ani hledat nemuseli: liší-li se zeměpisné šířky dvou bodů na rovníku o 180 stupňů jako v tomto případě, pak například nesporně platí, že je-li v jednom bodě poledne, musí být ve druhém půlnoc aniž víme, kde přesně na rovníku se ony body nacházejí. N Která kyselina? (úspěšnost 47 %) Úloha zkoumá schopnost žáků aplikovat znalosti o vlastnostech běžných kyselin skupenství a nebezpečnosti. Většinu kyselin znají žáci pouze ze zředěných vodných roztoků a nemají často představu, zda v čistém stavu vůbec existují, případně jakého jsou skupenství. Úlohu lze řešit také na základě zkušenosti z domácnosti. Při výuce je vhodné vyzvat žáky, aby zjistili, které kyseliny se nalézají v jejich kuchyni: ať už čisté, nebo jako součást nějakého výrobku. O Změny v období sklizně (úspěšnost 66 %, reduk. 3 %) Úloha ověřovala, zda si žáci odnášejí z hodin přírodopisu i ekosystémový přístup a jak reálná je jejich představa o fyziologických procesech rostlin. Jenom zhruba dvě pětiny žáků dokázaly spojit pojmy z hodin s popisovanou skutečností a vyhodnotily sklizeň jako úbytek biomasy a živin využitelných v pozdějším období. Třetina žáků nemá valnou představu o vodním režimu rostlin, nebo si nedokáže poznatky o odpařování vody rostlinami propojit s reálnou situací (pole s rostlinami velký odpar, pole bez rostlin menší odpar). Žáci poměrně dobře zareagovali na pojem fotosyntéza (v položce č. 5 jich chybovalo jen 20 %). P Koncentrace kys. octové (úspěšnost 48 %, reduk. 1 %) Úloha testuje hloubku pochopení kvantitativních změn při míchání roztoků o různých koncentracích. Jde vlastně o výpočet váženého průměru s neznámými váhami, z tohoto důvodu nelze prostě použít vzoreček, ale je třeba podstatě výpočtu porozumět. Pro odhad reálnosti výsledků při nejrůznějších výpočtech je užitečné, aby žáci věděli, že výsledná hodnota váženého průměru musí nutně ležet mezi nejnižší a nejvyšší použitou hodnotou. Námět: K pochopení lze využít grafického znázornění míchání roztoků (koncentrace může být znázorněna například pomocí stupňů šedi), kdy se ukazuje, že vyjdeme-li od roztoku o nejnižší použité koncentraci, přídavkem všech dalších roztoků dochází ke zvýšení koncentrace, a naopak vyjdeme-li od roztoku o nejvyšší použité koncentraci, přídavkem všech dalších roztoků dochází ke zřeďování. Je patrné, že ani nejvyšší, ani nejnižší koncentrace nemohla zůstat ve výsledku zachována, natož aby výsledek ležel mimo tyto meze. Při výpočtu výsledné známky pomocí váženého průměru získaných známek snad žáci tuto skutečnost chápou Anglický jazyk A Tázací výrazy (úspěšnost 64 %, reduk. 6 %) Úloha byla zaměřena na správné používání tázacích zájmen v obvyklých situacích věty, v nichž se zájmena vyskytovala, tedy nevyžadovaly nijak bohatou slovní zásobu. B Rozhovor dvou osob (úspěšnost 64 %, reduk. 27 %) Žáci měli za úkol uspořádat devět položek nabídky tak, aby tvořily rozhovor dvou osob. Šlo o jednoduché interview, bylo třeba najít začátek, adekvátní odpovědi a navazující otázky. Úloha testuje především schopnost žáků uvažovat v cizím jazyce. C Lokální náhrady (úspěšnost 57 %, reduk. 3 %) Je první ze tří úloh vztahujících se k ukázce (začátek příběhu Alenky v říši divů). Text nebyl úplně triviální. Žáci mohli používat slovník, avšak slova či slovní spojení, která neznají, byla většinou nahrazovaná nevhodnými výrazy a nebylo třeba je dohledávat. Ukazuje se však, že část žáků si úkol nepřípustně zjednodušila: neposuzovala vhodnost náhrady v kontextu ukázky. Je otázkou, zda vůbec vědí, že je to (obecně) nutné. D Pravdivá tvrzení anglicky (úspěšnost 58 %, reduk. 6 %) Testuje porozumění ukázce: úkolem žáků je posoudit, zda se něco v ukázce tvrdí, případně zda nějaké tvrzení z ukázky vyplývá. Překlad jednoduchých tvrzení by žákům neměl činit problémy. E Pravdivá tvrzení česky (úspěšnost 65 %, reduk. 13 %) Je velmi podobná úloze D, ale žáci si ani nemusejí překládat posuzovaná tvrzení. 13

14 F Překlady (úspěšnost 59 %, reduk. 1 %) Úloha je zaměřena především na jednoduchou gramatiku a na základní idiomatické vazby: v angličtině se věty nesestavují vždy stejným způsobem jako v češtině. G Úvahy nad plánkem (úspěšnost 53 %, reduk. 3 %) Žáci měli prokázat schopnosti uvažovat v cizím jazyce a porozumět vyjádřením, která se vztahují nikoli ke slovní, ale k obrazové informaci. Není to totéž při posuzování správnosti totiž žákům ubude jeden text (ten výchozí), čímž se výrazně sníží mentální nároky úlohy. H Totéž či skoro totéž (úspěšnost 59 %, reduk. 3 %) Schopnost vyjádřit totéž jinými slovy je důležitou součástí zvládnutí cizího jazyka; úloha testovala, zda žáci rozpoznají, kdy dvě rozdílné věty vyjadřují totéž nebo skoro totéž. I (Význam slov, úspěšnost 64 %, reduk. 5 %) Part simuloval jednoduché definice z výkladového slovníku. Při rozhovoru s cizincem se žáci budou běžně dostávat do situací, v nichž nebudou znát některé slovo a bude potřeba použít opis: chtějí-li neznámé slovo použít žáci, musí opis vymyslet oni, v opačném případě jim ho nabídne partner v rozhovoru. J Bez zásahu člověka (úspěšnost 74 %, reduk. 18 %) Otázka je jednoduchá, slovíčka by žákům také většinou neměla být cizí. Podstatou úlohy je zjistit, zda žáci dovedou v cizím jazyce přemýšlet alespoň na elementární úrovni. K Dosazování tří výrazů (úspěšnost 56 %, reduk. 0 %) Úloha je mj. příkladem užitečného cvičení. Odhalí totiž, ve kterých gramatických oblastech mají žáci slabiny (například užití zájmen, předložek, příslovečného určení času ve spojení se správným mluvnickým tvarem slovesa ap.) L Odpovědi na pozvání (úspěšnost 54 %, reduk. 2 %) Úloha představuje situaci z běžného života. Žáci měli rozpoznat smysluplné a adekvátní reakce Německý jazyk A Tázací výrazy (úspěšnost 63 %, reduk. 4 %) Úloha byla zaměřena na správné používání tázacích zájmen v obvyklých situacích věty, v nichž se zájmena vyskytovala, tedy nevyžadovaly nijak bohatou slovní zásobu. B Rozhovor dvou osob (úspěšnost 47 %, reduk. 10 %) Žáci měli za úkol uspořádat devět položek nabídky tak, aby tvořily rozhovor dvou osob. Šlo o jednoduché interview, bylo třeba najít začátek, adekvátní odpovědi a navazující otázky. Úloha testuje především schopnost žáků uvažovat v cizím jazyce. C Lokální náhrady (úspěšnost 49 %, reduk. 1 %) Je první ze tří úloh vztahujících se k ukázce (začátek příběhu Alenky v říši divů). Text nebyl úplně triviální. Žáci mohli používat slovník, avšak slova či slovní spojení, která neznají, byla většinou nahrazovaná nevhodnými výrazy a nebylo třeba je dohledávat. Ukazuje se však, že část žáků si úkol nepřípustně zjednodušila: neposuzovala vhodnost náhrady v kontextu ukázky. Je otázkou, zda vůbec vědí, že je to (obecně) nutné. D Pravdivá tvrzení německy (úspěšnost 52 %, reduk. 3 %) Testuje porozumění ukázce: úkolem žáků je posoudit, zda se něco v ukázce tvrdí, případně zda nějaké tvrzení z ukázky vyplývá. Překlad jednoduchých tvrzení by žákům neměl činit problémy. E Pravdivá tvrzení česky (úspěšnost 59 %, reduk. 10 %) Je velmi podobná úloze D, ale žáci si ani nemusejí překládat posuzovaná tvrzení. F Překlady (úspěšnost 64 %, reduk. 2 %) Úloha je zaměřena především na jednoduchou gramatiku a na základní idiomatické vazby: v němčině se věty nesestavují vždy stejným způsobem jako v češtině. G Úvahy nad plánkem (úspěšnost 49 %, reduk. 3 %) Žáci měli prokázat schopnosti uvažovat v cizím jazyce a porozumět vyjádřením, která se vztahují nikoli ke slovní, ale k obrazové informaci. Není to totéž při posuzování správnosti totiž žákům ubude jeden text (ten výchozí), čímž se výrazně sníží mentální nároky úlohy. H Totéž či skoro totéž (úspěšnost 50 %, reduk. 1 %) Schopnost vyjádřit totéž jinými slovy je důležitou součástí zvládnutí cizího jazyka; úloha testovala, zda žáci rozpoznají, kdy dvě rozdílné věty vyjadřují totéž nebo skoro totéž. I Význam slov (úspěšnost 54 %, reduk. 2 %) Part simuloval jednoduché definice z výkladového slovníku. Při rozhovoru s cizincem se žáci budou běžně dostávat do situací, v nichž nebudou znát některé slovo a bude potřeba použít opis: chtějí-li neznámé slovo použít žáci, musí opis vymyslet oni, v opačném případě jim ho nabídne 14

15 partner v rozhovoru. J Bez zásahu člověka (úspěšnost 66 %, reduk. 5 %) Otázka je jednoduchá, slovíčka by žákům také většinou neměla být cizí. Podstatou úlohy je zjistit, zda žáci dovedou v cizím jazyce přemýšlet alespoň na elementární úrovni. K Dosazování tří výrazů (úspěšnost 48 %, reduk. 1 %) Úloha je mj. příkladem užitečného cvičení. Odhalí totiž, ve kterých gramatických oblastech mají žáci slabiny (například užití zájmen, předložek, příslovečného určení času ve spojení se správným mluvnickým tvarem slovesa ap.) L Odpovědi na pozvání (úspěšnost 46 %, reduk. 2 %) Úloha představuje situaci z běžného života. Žáci měli rozpoznat smysluplné a adekvátní reakce. 15

16 3. Orientace v tabulkové části Klíč k údajům o úspěšnosti otevřených úloh (tj. úloh bez nabídky odpovědí) dávají kódy přiřazené nejčetnějším výsledkům otevřených úloh (viz kap. 6). Každá otevřená úloha má v tabulce kódů jeden pás. Pod kódem 9 (jinak) jsou shrnuty všechny výsledky, lišící se od hodnot uvedených pod kódy 1 až 8. V každém políčku pásu jsou dvě čísla: horní (vytištěné tučně) znamená číselnou hodnotu výsledku, dolní (vytištěné kurzívou) pak procento žáků, kteří k tomuto výsledku (v rámci příslušné tolerance uvedené v posledním sloupci) dospěli. Vystínována jsou políčka s výsledkem, který byl při výpočtu úspěšnosti pokládán za správný. Výběr hodnot byl proveden tak, aby tabulka poskytovala přehled o nejčastějších chybách a o jejich frekvenci. Tabulková část obsahuje tři základní typy tabulek s výsledky za celý soubor žáků a za vybrané podsoubory. Podsouborem je každá část souboru všech testovaných žáků, ovšem dobrý smysl mají jen ty podsoubory, které jsou definované rozumným výběrovým kritériem: například žáci gymnázií, žáci rodičů bez maturity, žáci s prospěchem od 1,5 do 2,5 apod. Prvním typem jsou tabulky nastojato jsou tři na stránce, týkají se vždy stejného testu a informují o tom, kolik procent žáků určitého podsouboru vybralo určitou položku nabídky, resp. uvedlo určitý číselný výsledek otevřené úlohy. Druhým typem jsou tabulky naležato jsou dvě na stránce, týkají se vždy stejného testu a umožňují snadno srovnat úspěšnost jednotlivých úloh ve vybraných podsouborech. Třetím typem jsou tabulky s anonymními žebříčky úspěšnosti škol, tříd a žáků pro každý test, vytvořené pro jednotlivé kategorie škol. Tabulky nastojato mají vlevo nadpis Četnosti (%) a uprostřed název podsouboru, kterého se týkají, případně názvy dvou podsouborů se znamením (minus) mezi nimi. Vysvětlíme nejdříve význam údajů v tabulce s názvem jediného podsouboru. Počet všech žáků, kteří byli příslušným testem testováni, tvoří 100 % (vždy pro příslušný test). U otevřených úloh (mají vystínované políčko s písmenem označujícím úlohu) vyjadřují hodnoty ve sloupcích 1 až 9 procento žáků, kteří uvedli číselný výsledek s tímto kódem. U výběrových úloh (písmeno označující úlohu je vytištěno tučně na bílém podkladě) vyjadřují hodnoty v těchto sloupcích procento žáků, kteří zvolili položku s příslušným číslem. U partů znamenají hodnoty uvedené ve sloupcích 1 až 9 procento žáků, kteří příslušnou položku označili za správnou (mohli takto označit libovolný počet položek). U úloh na pořadí (písmeno označující úlohu i čísla v tabulce jsou vytištěna kurzívou) znamenají uvedená čísla procento žáků, kteří příslušnou položku zapsali do téhož místa, na které patří u správného pořadí (tj. umístili ji ve svém pořadí správně). Ve sloupcích označených kódy 0, $ a / jsou rovněž uvedena procenta žáků, a to s následujícími významy: 0 žák se rozhodl pro možnost nechci použít žádnou z nabízených položek, protože se domnívám, že žádná z nich nevyhovuje zadání (přeškrtl tedy rámeček partu zleva doprava; u jiných úloh než u partů nemá tato odpověď význam a znamená vždy chybu); $ odpověď žáka není čitelná; / žák ponechal úlohu bez jakékoli odpovědi. Příslušné procento je zaokrouhleno na celá čísla, součet proto ani u otevřených nebo výběrových úloh nemusí dávat vždy přesně hodnotu 100 (u partů a úloh na pořadí pro to ani není důvod). Četnost položek, které autoři úlohy (a vyhodnocovací program) pokládají za správné, je vytištěna tučnou kurzívou a jejich políčko je jemně stínované. Vedle nápisu Četnosti (%) je uváděna celková úspěšnost příslušného podsouboru v procentech, tedy součet úspěšností jednotlivých úloh vydělený počtem úloh, a celková redukovaná úspěšnost testu, která je rovněž aritmetickým průměrem redukovaných úspěšností jednotlivých úloh. Úplně vpravo je uveden počet testovaných žáků, tedy velikost příslušného podsouboru. Úspěšnost a redukovanou úspěšnost jednotlivých úloh pak vyjadřují hodnoty uvedené napravo od jejich mnemotechnického pojmenování. Tabulky nastojato s názvy dvou podsouborů a znamením (minus) mezi nimi vyjadřují rozdíl četností. Vysvětlení, co to znamená, provedeme na příkladu podsouborů chlapců a dívek. Stejně jako výsledky všech žáků je možno spočítat zvlášť výsledky chlapců a zvlášť výsledky dívek a vytisknout je do tabulky typu Četnosti (%). Výpočet jsme provedli, ovšem do stejně členěné tabulky jsme vytiskli rozdíl těchto výsledků. Na každém místě tabulky počítač odečetl od procent odpovědí chlapců procenta odpovědí dívek. Například výsledek 6 v testu Če u úlohy L (Vhodná přísloví) a položky č. 1 vznikl zaokrouhlením rozdílu výsledku chlapců (78,7 %) a výsledku dívek (85,0 %). S rozdíly se lépe pracuje, neboť není nutné skákat z jedné tabulky do druhé. Je-li číslo v tabulce kladné, znamená to, že mezi chlapci tuto odpověď volila větší část než mezi dívkami. A naopak. Občas se v tabulce vyskytuje číslo 0. Je důsledkem zaokrouhlení a znamená, že dívčí podíl je nepatrně větší než podíl chlapecký. Výsledek 0 naopak znamená, že dívčí podíl je nepatrně menší než podíl chlapecký. Hodnota 4,2 % uvedená vedle nadpisu Četnosti (%) tedy analogicky znamená, že průměrná úspěšnost chlapců v tomto testu byla více než 2 % nižší než průměrná úspěšnost dívek. 16

17 Tabulky naležato s nápisem Úspěšnost (%) už neobsahují informace o četnosti jednotlivých položek nabídky, ale jen úspěšnost jednotlivých úloh (výpočet úspěšnosti partu a úlohy na pořadí, tj. jejich bodového ohodnocení, viz kapitola 1). Každý sloupec těchto tabulek odpovídá určitému podsouboru základního souboru a v řádku je uvedena průměrná úspěšnost příslušné úlohy u žáků tohoto podsouboru (například za gymnazisty, za děti vysokoškoláků apod.). Do podsouboru byl žák zařazen, pokud je příslušný údaj znám (tj. uvedl ho v záhlaví). Průměrný prospěch je znám, pokud žák uvedl v záhlaví alespoň tři známky ze čtyř. V posledních dvou řádcích je uveden počet žáků podsouboru, kteří byli příslušným testem testováni, a průměrná úspěšnost v podsouboru (tedy aritmetický průměr úspěšností ve sloupci). Tabulky nazvané Decily úspěšnosti (%) umožňují škole, třídě nebo žákovi najít své přibližné umístění mezi těmi, s nimiž se chce srovnávat. Představíme-li si uspořádání všech žáků testovaných například testem Če podle jejich úspěšnosti, pak má dobrý smysl postupně odstřihávat úseky tak, aby vzniklo deset přibližně stejně velkých skupin. V tabulce jsou nazývány desetiny žáků. Každé desetině odpovídá jeden řádek tabulky. V řádku je uvedena vždy nejnižší a nejvyšší úspěšnost žáka z příslušné desetiny. Tabulka je určena k tomu, aby si každý žák mohl najít, ve které desetině žebříčku úspěšnosti se nachází. Po příštím testování pak může porovnat, zda se posunul kupředu, zůstal ve stejné desetině nebo v žebříčku poklesl. Význam čísel ve stejném typu tabulek pro třídy a školy je podobný pro zařazení však třída či škola musí testovat alespoň 5 žáků. V tabulkové části jsou rovněž dva druhy diagramů. Sloupcové diagramy úspěšnosti (%) znázorňují graficky úspěšnost a redukovanou úspěšnost každé úlohy každého testu. Příslušné sloupce jsou vždy pohromadě v jednom diagramu (za každý test). A konečně diagram Rozložení úspěšnosti (%) znázorňuje, kolik procent žáků (svislá osa) dosáhlo v testu úspěšnosti vynášené na vodorovné ose (v procentech). Hodnoty jsou vynášeny vždy za desetiprocentní interval úspěšnosti. 17

18 4. Znění testů Na dalších 21 stranách je uvedeno plné znění všech testů doplněné o správné odpovědi, úspěšnost žáků a četnost nabízených položek u výběrových úloh a partů. U jednotlivých položek úloh na pořadí je rovněž uveden číselný údaj, má však jiný smysl. Například u úlohy B v testu An je před ním uvedeno písmeno U. Chceme tím dát najevo, že číselný údaj tentokrát představuje procento žáků, kteří příslušnou položku nabídky správně umístili. Tedy třeba u položky č. 5 je uvedena hodnota U61, což znamená, že 61 % žáků umístilo položku na začátek pořadí, kam správně patří. 18

19 Příloha k tradičnímu testu Český jazyk 9 Přečti si pozorně následující ukázku, kterou připravilo KALIBRO podle knihy Hectora H. Munroa (Sakiho) Kruté šprýmy (z povídky Komora, vyd. nakladatelství Lidová demokracie, Praha 1961, z angličtiny přeložil Bedřich Dvořák). Označení řádků (1 až 37) si zatím nevšímej. Potom se zabývej testovými úlohami na dalším listu (Tradiční test). K ukázce se samozřejmě můžeš kdykoli vracet. Nicholasi, Nicholasi! pokřikovala, okamžitě pojď sem! Není nic platné se schovávat. Po celou tu dobu tě vidím. Bylo to pravděpodobně za dvacet let poprvé, co se někdo v oné komoře s harampádím usmál. Vzteklé opakování Nicholasova jména zanedlouho ustalo a ozvalo se zaječení teta křičela, aby honem někdo přišel. Nicholas sklapl knihu, uložil ji pečlivě na její místo v koutě a střásl na ni trochu prachu z přilehlé kupy novin. Pak vyklouzl z komory, zamkl dveře a položil klíč přesně na místo, kde jej ráno vzal. Když se loudal do přední zahrady, teta pořád ještě vykřikovala jeho jméno. Kdo to volá? ptal se. Já, ozvala se odpověď z druhé strany zdi, což mě neslyšíš? Hledala jsem tě v angreštové zahradě a sklouzla jsem do nádrže. Naštěstí v ní není voda, ale stěny jsou kluzké a já se nemohu dostat ven. Vezmi žebříček, stojí pod třešní Řeklo se mi, že do angreštové zahrady nesmím, odpověděl pohotově Nicholas. Říkala jsem, že tam nesmíš, ale teď říkám, že smíš, ozval se poněkud netrpělivý hlas z nádrže na dešťovou vodu. Tvůj hlas se nepodobá hlasu mé tety, namítl Nicholas, ty můžeš být ďábel, který mě pokouší, abych byl neposlušný. Teta mi často říká, že mě pokouší ďábel a že se mu vždycky poddám. Tentokrát se mu nepoddám. Nemluv nesmysly, řekla zajatkyně v nádrži, jdi a přines žebřík. A bude k čaji jahodová zavařenina? ptal se Nicholas nevinně. Určitě bude, řekla teta, v skrytu srdce rozhodnuta, že Nicholas nedostane ani ochutnat. Tak teď vím, že jsi ďábel a ne teta, zahlaholil Nicholas radostně, když jsme včera večer chtěli od tety jahodovou zavařeninu, řekla, že žádná není. Já vím, že ve spíži jsou čtyři kelímky jahodové zavařeniny, protože jsem si to šel zjistit, a ty to ovšem víš ale ona to neví, protože řekla, že žádná není. Oh, ďáble, prodal jsi sama sebe! Byl to přenáramný pocit přepychu moci mluvit s tetou, jako bys mluvil se samým ďáblem. Nicholas však s dětskou bystrostí odhadl, že takové přepychové požitky se nesmějí vychutnávat přespříliš. Hlučně odešel a teprve děvče z kuchyně, které šlo do zahrady pro petržel, tetě konečně přineslo žebřík a vysvobodilo ji O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

20 Tradiční test Český jazyk 9 A úspěšnost 65,1 % Přezdívka žáka TT CeA a. Test 1A e. Pohlaví žáka (H / D) i. Český jazyk b. Škola f. Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (Z / S / M / V / N) j. Matematika c. Třída g. Další studium 1. volba (G / M / S / N) k. Dějepis d. Číslo žáka h. Další studium 2. volba (G / M / S / N) l. Cizí jazyk lepší Čistý čas na řešení: 40 minut Povolené a současně doporučené pomůcky: žádné Nejprve si přečti ukázku v Příloze k tradičnímu testu, která je na samostatném listu. A úspěšnost 68, redukovaná Která tvrzení o Nicholasovi jsou podle ukázky pravdivá (lze pro ně najít jasnou oporu v textu)? 1. občas dělá něco tajně chodí mlsat do spíže své tetě často lže žije sám s tetou a služebnictvem když se mu to hodí, je poslušný skrývá se v angreštové zahradě určitě věří v ďábla teta má s jeho výchovou potíže má přehled o věcech v domě 65 B úspěšnost 71, redukovaná 13 5 Které věty jsou bez pravopisných a gramatických chyb? 1. Naschledanou v nádrži! Jsou ďáblovi podaní všude? Slíbyla mi hodně zavařeniny Neslibuj co nechceš dát! Ďáblovy námitky byly marné Zapoměla na kelímky ve spíži Teto vylez po tom žebříku Okna byly také zaprášené Nedala Nicholasovy ani ochutnat. 24 C úspěšnost 24 2 Nicholas se na řádcích 28 až 32 tváří, jako by si myslel, že hlas ze zahrady patří skutečně ďáblovi, a ne tetě. V čem spočívá úvaha, kterou to dokazuje? (vyber nejsprávnější zdůvodnění) Ďábel, vydávající se za tetu, 1. čekal odměnu výměnou za Nicholasovu neposlušnost se prozradil odměnou, kterou si chtěl Nicholase získat vybízel Nicholase k neposlušnosti, což by teta neudělala povolil Nicholasovi něco, co mu už ale povolila teta zapomněl na to, že teta večer o zavařenině lhala se prořekl, že neví o něčem, o čem teta ví. 7 D úspěšnost 79, redukovaná Které výrazy v ukázce lze bez podstatné změny významu nahradit těmi, jež jsou uvedeny v závorce? 1. ř. 35: vychutnávat (ochutnávat) 9 2. ř. 35: požitky (zážitky) ř. 33: přenáramný (báječný) ř. 28: zahlaholil (hulákal) ř. 22: poddám se mu (podlehnu mu) ř. 5: zanedlouho (brzy) 85 E úspěšnost 44 4 Na ř. 16 začíná Nicholas svou odpověď spojením řeklo se mi. Mohl namísto toho začít spojením řekla jsi mi? Vyber odpověď s nejvýstižnějším odůvodněním. 1. Nemohl, protože teta to v další větě řekne znovu působilo by to neobratně Mohl, protože vstup do angreštové zahrady mu opravdu zakázala teta Mohl, protože odpověď tety v další větě na to plynule navazuje Nemohl, protože to by pak nemohl předstírat, že mluví s ďáblem Nemohl, protože to by bylo odmlouvání, zatímco chce předstírat poslušnost Mohl, protože na začátku rozhovoru nepochybuje o tom, s kým mluví. 9 O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

21 F úspěšnost 66, redukovaná Nicholas někdy mluví vzorně poslušně, a přitom ve skutečnosti vlastně tetě odmlouvá (vyhýbá se splnění jejích příkazů). Které Nicholasovy promluvy jsou takové? (tedy splňují obě podmínky) 1. Řeklo se mi, že do angreštové zahrady nesmím. (ř. 16) Teta mi často říká, že mě pokouší ďábel (ř. 21 a 22) Tentokrát se mu nepoddám. (ř. 22 a 23) Já vím, že ve spíži jsou čtyři kelímky (ř. 30) Oh, ďáble, prodal jsi sama sebe! (ř. 32) 34 G úspěšnost 54, redukovaná Která tvrzení o výrocích tety a Nicholase jsou pravdivá? 1. Teta v ukázce vyslovila lež a později slib Nicholas použil lsti, aby teta řekla něco, co se mu hodilo Nicholas dal tetě najevo, že dobře ví, že lhala Teta čekala, že Nicholas bude chtít zavařeninu jako odměnu Nicholas se od tety dozvěděl, že si myslela, že přestoupil její zákaz Teta čekala, že jí Nicholas přijde hned na pomoc. 74 H úspěšnost 66, redukovaná Vyber takové názvy ukázky, které pravdivě vystihují vzájemný VZTAH hlavních postav nebo jejich povahy. 1. Tragédie v zahradě Sklouzla do nádrže Vítězství logiky Kdo chodí mlsat do spíže? Nafoukaná teta Hlas za zdí Nicholasova poslušnost Zavařenina chutná i ďáblovi Jak si vychutnat tetu 59 I úspěšnost 71, redukovaná Kde se postavy z ukázky vyskytly v době od tetina pokřikování (ř. 1) do jejího vysvobození z nádrže (ř. 37)? 1. teta v angreštové zahradě Nicholas ve spíži tetina zachránkyně u nádrže Nicholas v angreštové zahradě teta v komoře s harampádím 9 6. děvče z kuchyně pod třešní teta u skleníku 4 8. Nicholas u zdi Nicholas pod třešní 7 J úspěšnost 75, redukovaná 24 2 Vyber ta slovní spojení, která vyjadřují význam některého z následujících výrazů: poddat se, zavařenina, přepych, požitek, pokoušet, teta. 1. způsobovat zranění ostrými zuby 7 2. příjemný zážitek působící pocit rozkoše přílišné sebevědomí nebo domýšlivost zmrazený krém z ovoce, cukru a želatiny tchyně otce nebo matky dopravit něco rukou na malou vzdálenost 11 K úspěšnost 82, redukovaná Které události se během dvaceti čtyř hodin před tetiným pokřikováním (ř. 1) určitě staly? 1. Nicholas byl v angreštové zahradě Nicholas vzal klíč od komory s harampádím teta zapřela jahodovou zavařeninu Nicholas mluvil s tetou jako s ďáblem vydatně pršelo 5 6. teta četla noviny 3 7. Nicholas četl noviny 8 8. teta nemohla najít Nicholase 74 L úspěšnost 81, redukovaná Řádky 34 a 35: Nicholas však s dětskou bystrostí odhadl, že takové přepychové požitky se nesmějí vychutnávat přespříliš. Jakým příslovím se při tom mohl řídit? 1. Všeho moc škodí Kuj železo, dokud je žhavé Stokrát nic umořilo osla Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne Kdo chce kam, pomozme mu tam Co se škádlívá, to se rádo mívá Dočkej času jako husa klasu Odříkaného chleba největší krajíc. 18 O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

22 Tradiční test Matematika 9 A úspěšnost 45,8 % Přezdívka žáka TT MaA a. Test 2A e. Pohlaví žáka (H / D) i. Český jazyk b. Škola f. Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (Z / S / M / V / N) j. Matematika c. Třída g. Další studium 1. volba (G / M / S / N) k. Fyzika d. Číslo žáka h. Další studium 2. volba (G / M / S / N) l. Cizí jazyk lepší Čistý čas na řešení: 40 minut Povolené a současně doporučené pomůcky: Matematické, fyzikální a chemické tabulky, kalkulačka Své řešení zapisuj do vyznačených políček. U úloh bez nabídky odpovědí zapisuj do rámečku výsledek výpočtu. U ostatních úloh nezáleží na pořadí číslic označujících vybírané položky, není-li to výslovně uvedeno. Pokud se domníváš, že žádná nabízená položka nevyhovuje zadání, přeškrtni všechna políčka rámečku vodorovnou čarou. Může to být správné řešení. 0 A úspěšnost 58 Jedno spláchnutí: 5,7 litrů V jedné pětičlenné domácnosti spotřebují splachováním na WC týdně asi 1200 litrů vody, přičemž každý člen domácnosti spláchne během dne průměrně šestkrát. Kolik vody se v průměru spotřebuje při jednom spláchnutí? (výsledek zaokrouhli na jedno desetinné místo) B úspěšnost 34 Obvod obrazce III: 48 cm Obrazec III ve tvaru sněhové vločky vpravo dole lze postupně vyrobit tak, že každou stranu v prostředku povytáhneme. Přesněji: (a) každou úsečku rozdělíme na třetiny, (b) nad prostřední třetinou sestrojíme rovnostranný trojúhelník, (c) základnu trojúhelníku (bývalou prostřední třetinu úsečky) odstraníme. Když tento postup použijeme na obrazec I, získáme obrazec II. Když tento postup použijeme na obrazec II, získáme obrazec III. Předpokládej, že délka strany rovnostranného trojúhelníku (obrazec I) je 9 cm. Jeho obvod tedy měří 27 cm. Snadno spočítáme, že obvod obrazce II je 36 cm. Spočítej obvod obrazce III. (výsledek zaokrouhli na celé číslo) C I II III úspěšnost 44 V obou podobách: 4 Celkem 100 dětí odpovídalo v anketě na tyto dvě otázky: Četl(a) jsi nějakou knihu s Harrym Potterem? Viděl(a) jsi nějaký film s Harrym Potterem? Výsledky ankety obsahuje tabulka vpravo. Kolik je účastníků ankety, kteří znají Harryho v OBOU podobách? (započítej každého, kdo ho zná jako knihu a současně i jako film) Četl(a) 43 Viděl(a) 9 Nečetl(a) ani neviděl(a) 52 O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

23 D úspěšnost 66, redukovaná Graf dole zobrazuje teploty vzduchu v prvních šesti červencových dnech. Která tvrzení jsou pravdivá? 1. Vůbec nejvyšší teplota byla dosažena dne Vůbec nejnižší teplota byla dosažena dne Vyšší teplota než 23 C byla dosažena ve dvou různých dnech Po celou dobu se teplota pohybovala mezi 6 C a 30 C Po celou dobu se teplota pohybovala mezi 10 C a 30 C Mezi půlnocí a 6. hodinou ranní teplota vždy klesala Nejvyšší polední teplota byla vždy nižší než 27 C Teplota mezi 9. a 15. hodinou byla vždy aspoň 15 C Teplota mezi 9. a 15. hodinou byla vždy nejvýše 15 C. 16 Teplota ( C) Teplota vzduchu Datum a čas E úspěšnost 41 Cena 1 metru: 91,02 Kč V USA často používají jako délkovou míru jednu stopu (tj. 30,48 cm). Na internetových stránkách jistého obchodu se sídlem v USA je nabídka elektrického kabelu: jedna stopa kabelu stojí 1,49 dolaru. Kolik stojí jeden METR tohoto kabelu v KORUNÁCH? (počítej s kurzem 1 dolar = 18,62 Kč; výsledek zaokrouhli na dvě desetinná místa) F úspěšnost 32 Na 100 km: 5,5 litrů Průměrná spotřeba automobilu manželů Votrubových se liší podle toho, zda jezdí ve městě, na dálnici, nebo po silnicích mimo obce a dálnice (viz tabulka dole). Koláčový diagram znázorňuje, jak Votrubovi využívali svůj automobil (například na dálnici najeli celkem dvakrát víc kilometrů než ve městě). Kolik litrů benzínu Votrubovi v průměru spotřebovali na 100 kilometrů? (výsledek zaokrouhli na jedno desetinné místo) Využití automobilu podle uražené dráhy 18% 46% Průměrná spotřeba benzínu na 100 km ve městě 7,6 litru na dálnici 5,3 litru jinde 4,9 litru 36% ve městě na dálnici jinde O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

24 Tradiční test Humanitní základ 9 A úspěšnost 64,6 % Přezdívka žáka TT HuA a. Test 3A e. Pohlaví žáka (H / D) i. Český jazyk b. Škola f. Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (Z / S / M / V / N) j. Matematika c. Třída g. Četl(a) jsi knihu S. Zweiga Svět včerejška? (A / N) k. Dějepis d. Číslo žáka h. Čteš aspoň třikrát za týden noviny (tj. ne časopis)? (A / N) l. Občanka Čistý čas na řešení: 40 minut Povolené a současně doporučené pomůcky: zeměpisný atlas světa Své řešení zapisuj do vyznačených políček. Na pořadí číslic označujících vybírané položky nezáleží, není-li to výslovně uvedeno. Pokud se domníváš, že žádná nabízená položka nevyhovuje zadání, přeškrtni všechna políčka rámečku vodorovnou čarou. Může to být správné řešení. Úloha s malým rámečkem má v nabídce jedinou správnou odpověď. 0 A úspěšnost 60, redukovaná Při pohledu na politickou mapu Afriky si na první pohled všimneme hranic států rovných jak podle pravítka. Většinu z nich vytyčily koloniální mocnosti na konci 19. století, aniž by dbaly na přirozená přírodní nebo etnická rozmezí. K čemu takto vymezené hranice vedly? 1. Občané jednoho státu hovoří mnoha odlišnými jazyky a navzájem si nerozumějí Lidé, kteří kdysi žili pospolu, se ocitli v odlišných státech a nemohou se nadále stýkat tak jako dřív Někteří lidé ztratili přístup k pitné vodě, ačkoli zdroj vody není fyzicky příliš daleko Státy jsou podobně bohaté, protože mají stejný přístup k přírodním zdrojům Státy spolu neválčí, protože poloha jejich vzájemných hranic je natolik jasná, že nevznikají žádné územní spory Občané nově vzniklých států mají méně starostí, protože se nemusejí starat o ty příbuzné, kteří zůstali za hranicemi Kočovní lovci, kteří dříve mohli volně následovat stěhující se zvěř, si nyní musejí hledat jiný zdroj obživy, protože nemůžou libovolně překračovat hranice svého státu Zvířata, která se dříve volně během roku stěhovala za potravou stovky kilometrů tam a zase zpět, musí nyní respektovat hranice a přesouvat se jen v rámci jednoho státu. 11 B úspěšnost 55, redukovaná Některé státy mají bohaté nerostné a další přírodní zdroje (zlato, ropa, diamanty, pralesy, velké řeky ap.), přesto je ale životní úroveň občanů těchto států nízká. Čím to může být způsobeno? 1. K ziskům z využívání přírodních zdrojů a prodeje surovin se dostane jen úzká skupina lidí Občané chudých států většinou nestojí o bohatství, které znají třeba z televizních pořadů o vyspělých zemích a jejich obyvatelích s majetkem jsou totiž jen starosti Státy mají nestabilní vlády a potýkají se s vysokou mírou zločinnosti. Lidé proto raději vydělané peníze hned utratí, aby o ně nepřišli namísto investic do výhodnějších dlouhodobých projektů nebo do podnikání Státy uzavírají nevýhodné smlouvy s těžařskými společnostmi. Často totiž nerozhoduje výhodnost zakázky, ale výše úplatku, který příslušný úředník za uzavření smluv dostane Velká část obyvatel nemá přístup ke vzdělání, a kvalifikovaná práce je proto prováděna až v zahraničí. Místní tak získají pouze zlomek zisku, který je s přírodními zdroji spojen (např. namísto vývozu drahého nábytku se vyvážejí levné nezpracované kmeny) Státy potřebují rychlé zisky, aby mohly okamžitě řešit neodkladné problémy. Prodej nezpracovaných surovin je zdrojem rychlých (ale nikoli nejvýhodnějších) zisků Nerostné bohatství obecně příliš nesouvisí s výkonností národního hospodářství Přírodní zdroje jsou spíš na obtíž kvůli různým aktivistům a ochranářům se stejně nedají moc využívat. 19 O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

25 Přečti si ukázku a odpověz na šest otázek, které se k ní vztahují. Stín nad Evropou Vzestup Evropy přišel asi příliš prudce, státy a města se staly příliš rychle mocnými a pocit síly stále sváděl lidi i státy k tomu, aby ji užili nebo zneužili. Francie oplývala bohatstvím. Ale chtěla ještě více, chtěla ještě jednu kolonii, ačkoli neměla vůbec žádné lidi pro ty staré; Itálie chtěla část území v severní Africe, Rakousko anektovalo Bosnu. Srbsko a Bulharsko zase zaútočily proti Turecku. A Německo, prozatím ještě vyřazené, už natahovalo pracku k hněvivému úderu Francouzští průmyslníci, kteří bohatě vydělávali, štvali proti německým, kteří bohatli zrovna tak, protože obě strany chtěly více dodávek kanónů. Hamburská plavba se svými ohromnými podíly na zisku pracovala proti britské společnosti southamptonské, maďarští ze mědělci proti srbským, jeden podnik proti druhému konjunktura způsobila, že všichni, tady i tam, šíleli v nezkrotné touze mít víc. Ptáme-li se dnes klidně a uvážlivě, proč Evropa v roce 1914 šla do války, nenalezneme jediný rozumný důvod a ani jeden podnět. Nešlo o žádné ideje, jednalo se sotva o malé pohraniční území; neumím to vysvětlit jinak než tímto nadbytkem síly, než jako tragický důsledek oné vnitřní dynamiky, která se nakupila za těch čtyřicet let míru a chtěla se vybít násilím. Každý stát měl najednou pocit, že je silný a zapomněl, že druhý stát pociťoval totéž, každý chtěl ještě více a každý něco od toho druhého podle knihy Stefana Zweiga Svět včerejška, Torst, Praha 1994, s , překlad Eva Červinková C úspěšnost 65, redukovaná Proč měli podle ukázky francouzští průmyslníci zájem na štvaní proti svým německým protějškům? Protože 1. se Německo snažilo dobýt Francii a francouzští průmyslníci ji bránili válečné zbrojení znamenalo dostatek zakázek chtěli vyšší zisky pro Hamburskou plavbu čím víc zbrojila jedna z obou armád, tím víc musela zbrojit také ta druhá chtěli podpořit maďarské zemědělce proti srbským chtěli podpořit srbské zemědělce proti maďarským. 9 D úspěšnost 67, redukovaná Jaké byly podle autora ukázky Stefana Zweiga HLAVNÍ příčiny první světové války? (správné mohou být i skutečnosti pojmenované jinými slovy než v ukázce) 1. pocit jednotlivých zemí, že jsou dostatečně silné, aby porazily ostatní přesvědčení Němců, že žijí v nejdůležitější zemi na světě nespoutaná sobecká touha mít co nejvíc vzít to ostatním spor o malé pohraniční území rozdílné ideologie na západě a východě Evropy hospodářský rozvoj evropských zemí 44 E úspěšnost 66, redukovaná Které výrazy mohou nahradit pojem konjunktura z druhého odstavce ukázky bez zásadní změny významu? 1. ekonomický vzestup hospodářská soutěž odolnost rozmach příznivý vývoj svízelná situace 19 F úspěšnost 71, redukovaná Které technické vynálezy ovlivnily průběh první světové války? 1. bojový plyn atomová bomba tank ponorka letadlo rentgen 9 G úspěšnost 69, redukovaná Které výroky odpovídají ukázce? 1. Francie se potýkala s přelidněním a chtěla do nově získaných kolonií přestěhovat část svých obyvatel Země jižní Evropy zatím stály mimo jakýkoli konflikt Existuje několik srozumitelných důvodů, proč Evropa vstoupila v roce 1914 do války Francie i Německo investovaly do zbrojního průmyslu Příčinou 1. světové války byl nerovnoměrný hospodářský vývoj v Evropě: některé země se rozvíjely, zatímco zbytek zaostával Jednu z příčin 1. světové války pojmenovává rčení s jídlem roste chuť. 55 O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

26 H úspěšnost 66, redukovaná Knihu Svět včerejška tvoří vzpomínky rakouského spisovatele Stefana Zweiga na období konce 19. a začátku 20. století. Pokud chceme čerpat informace ze vzpomínkových knih, deníků či vyprávění konkrétní osoby, je nutné si uvědomit některá pravidla. Která tvrzení o práci s takovými prameny jsou pravdivá? 1. Jsou vždy spolehlivým zdrojem faktografických informací (jmen, dat) Mohou nám pomoci porozumět způsobu, jak lidé v dané době přemýšleli Pro popis minulosti jsou použitelné, pouze pokud je psali historikové Informace mohou být ovlivněny členstvím autora v nějaké politické straně Vypravěč či autor deníku mohl některé informace záměrně utajit Při psaní knih o historii se takto získané informace obvykle nepoužívají Historická skutečnost a vzpomínky konkrétních lidí se mohou lišit Takto získané informace je vhodné ověřit v dalších zdrojích Pohled autora vzpomínkové knihy či deníku je většinou objektivní. 36 I úspěšnost 63, redukovaná Jakým způsobem ovlivnila první světová válka dvacáté století? (vyber pravdivé výroky) 1. Tvrdé poválečné podmínky pro Německo usnadnily nástup Adolfa Hitlera do čela země Rozdělila svět tzv. železnou oponou na demokratický Západ a komunistický Východ Nové uspořádání poválečné Evropy umožnilo vznik nezávislého Československa Spojené státy americké mohly poprvé vyzkoušet atomovou bombu Rakouská monarchie se po válce rozdělila na Rakousko a Uhersko Výrazně posílila postavení Spojených států amerických jako průmyslové velmoci Jako ochrana před dalšími konflikty vznikla Severoatlantická aliance NATO. 39 J úspěšnost 68, redukovaná Ve kterých dvojicích je správně uvedeno místo? 1. vznik islámu Indie Babylónská věž Kréta 9 3. pyramidy Egypt vynález hedvábí Čína starověké olympijské hry Řím chrám bohyně Athény Řecko sumerská města Irák chrám v Jeruzalémě Izrael 69 K úspěšnost 71, redukovaná Graf znázorňuje, za jakou dobu se v průměru můžeme z centra většího evropského města dostat do vzdáleností větších než 50 kilometrů. Čas se ale počítá už od okamžiku, kdy jsme se rozhodli, že vyrazíme na cestu (0 hodin). Co se dá z grafu vyčíst? 1. Do vzdáleností menších než 100 km se nejrychleji dostaneme osobním autem Chceme-li se dostat do vzdáleností mezi 150 km a 200 km, je časově nejvýhodnější použít vysokorychlostní vlak Používat letadlo do vzdáleností pod 100 km je časově velmi nevýhodné Vysokorychlostní vlak dosahuje vyšší rychlosti než letadlo Cestování letadlem je při vzdálenostech vyšších než 150 km levnější než cestování osobním autem Cestování letadlem je při vzdálenostech nižších než 150 km levnější než cestování osobním autem Do vzdálenosti kolem 800 km se výrazně nejrychleji dostaneme letadlem Vysokorychlostní vlaky se pohybují vyššími průměrnými rychlostmi než osobní auta. 77 dosažená vzdálenost (km) čas (h) letadlo osobní auto běžný rychlík vysokorychlostní vlak O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

27 L úspěšnost 63, redukovaná V tabulce jsou uvedeny údaje o cyklistice z první poloviny 90. let minulého století ve vybraných zemích EU. Obyvatelé těchto zemí tedy využívali jízdní kola (ř. C, D a E) velmi rozdílně. Čím to mohlo být způsobeno? Nizozemsko Dánsko Řecko Portugalsko A. Počet kol v zemi (mil. ks) ,5 B. Počet kol na 1000 obyvatel (ks) C. Pravidelné jízdy (alespoň 1 2 x týdně) (% obyvatel) 65,8 50,1 7,5 2,6 D. Příležitostné jízdy (alespoň 1 3 x měsíčně) (% obyvatel) 7,2 8 1,8 2,8 E. Na kole ujetá vzdálenost na 1 obyvatele za rok (km) Uvedené země měly (a stále mají) rozdílný počet obyvatel i rozdílnou rozlohu Dánsko a Nizozemsko jsou na rozdíl od Řecka a Portugalska rovinaté. Šlapání do velkých kopců totiž odrazuje mnoho lidí od jízdy na kole V Řecku či Portugalsku je na cyklistiku mnohdy až příliš teplé počasí V Dánsku a Nizozemsku byla tehdy nižší životní úroveň než v Řecku a v Portugalsku, a tak si tam jen málo lidí mohlo dovolit používat osobní automobily Čím blíže rovníku lidé žijí, tím jsou obéznější. Nadváha jim nedovoluje větší sportovní výkony V Řecku a Portugalsku bylo hodně zlodějů lidé si tam kupovali kola stejně často jako v Dánsku a v Nizozemsku, ale většině z nich je brzy ukradli V Řecku a v Portugalsku se těží hodně ropy. Mají tedy levný benzín a i pro chudé lidi je tam výhodnější jezdit na motorce V Nizozemsku a Dánsku má využívání jízdních kol jako dopravního prostředku tradici sahající daleko před rok I velká města vycházejí této tradici vstříc (jízdní pruhy pro cyklisty, stojany na odkládání kol, kola se dají půjčovat a vracet na poštách ap.). 63 M úspěšnost 54, redukovaná Pomocí následujících údajů lze vypočítat, jakou celkovou částku vyplatí určitý stát v roce 2008 ze státního rozpočtu důchodcům jako důchod. Které údaje jsou k TOMUTO výpočtu NUTNĚ zapotřebí? 1. poměr počtu důchodců k počtu pracujících výše průměrné mzdy počet pracujících žen hustota osídlení (na 1 km 2 ) rozloha (km 2 ) počet dětí předškolního věku, školáků a studentů počet pracujících mužů celková výše státního rozpočtu na rok průměrný měsíční důchod 74 N úspěšnost 66, redukovaná Texlen je další textilní firmou v hradeckém kraji, která zkrachovala. V únoru v konkurzu skončila společnost Tiba ze Dvora Králové na Trutnovsku, která je největším českým výrobcem potištěných tkanin. Loni v dubnu zkrachovala textilka Tepna Náchod. Skupina Texlen se podle dřívějšího vyjádření dlouhodobě dostávala pod silný obchodní a ekonomický tlak, zejména kvůli konkurenci asijských výrobců, sílící koruně a rostoucím cenám energií. (zpráva serveru IDNES.CZ z ) Některé jiné české textilní firmy však prosperují. Čím může být jejich úspěch způsoben? 1. Zaměřují se na výrobky, které se z Asie nedovážejí Část své výroby přesouvají na východ, kde využívají levnější pracovní sílu Skupují levné asijské zboží a vyvážejí ho zpět do zemí jeho původu Snaží se levné dovážené zboží napodobovat lidé si pak namísto asijského zboží omylem kupují české Jejich značka má dobré jméno. Lidé důvěřují jejich výrobkům více než levnému dovozu Platí svým českým zaměstnancům stejně nízké mzdy, jaké platí svým zaměstnancům asijské firmy Využívají moderní technologie, které jim umožňují snižovat počty zaměstnanců při zachování stejného objemu výroby, a navíc ještě ušetří za energii Vyvážejí zboží do bohatších zemí, kde jsou lidé ochotní více si připlatit za kvalitu Mají lepší reklamní kampaně, jejich zboží tak jde lépe na odbyt. 66 O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

28 Tradiční test Přírodovědný základ 9 A úspěšnost 60,6 % Přezdívka žáka TT PrA a. Test 4A e. Pohlaví žáka (H / D) i. Český jazyk b. Škola f. Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů (Z / S / M / V / N) j. Matematika c. Třída g. Viděl(a) jsi někde pohyblivý model parního stroje? (A / N) k. Přírodopis d. Číslo žáka h. Pohyboval(a) ses někdy v terénu podle turist. mapy? (A / N) l. Chemie Čistý čas na řešení: 40 minut Povolené a současně doporučené pomůcky: kalkulačka, pracovní papír, zeměpisný atlas světa, Matematické, fyzikální a chemické tabulky Své řešení zapisuj do vyznačených políček. Na pořadí číslic označujících vybírané položky nezáleží, není-li to výslovně uvedeno. Pokud se domníváš, že žádná nabízená položka nevyhovuje zadání, přeškrtni všechna políčka rámečku vodorovnou čarou. Může to být správné řešení. Úloha s malým rámečkem má v nabídce jedinou správnou odpověď. 0 A úspěšnost 74, redukovaná Se změnou teploty mění látky svou hustotu. Které přístroje a zařízení fungují díky tomuto jevu? 1. tlakoměr pružinový siloměr 6 3. rtuťový teploměr horkovzdušný balón parní stroj hydraulický zvedák pumpička na kolo lihový kahan žárovka 11 B úspěšnost 66, redukovaná Ondřej se za teplého letního dne rozhodl, že si dopřeje pořádně vychlazenou vodu. Dal do sklenice kostku ledu a dolil ji vodou až po okraj. Kostka ledu poté vyčnívala nad okraj sklenice. Ondřej postavil sklenici na stůl, odešel a vrátil se až za tři hodiny, protože na nápoj zapomněl. Co se s vodou a ledem mohlo během této doby stát? 1. Led neroztál, ale ochladil vodu Led roztál, ale voda nepřetekla přes okraj sklenice Některé molekuly H 2 O se dostaly přímo z vody ve sklenici do vzduchu a zvlhčily ho Některé molekuly H 2 O se dostaly přímo z ledu ve sklenici do vzduchu a zvlhčily ho Led klesl ke dnu a tam roztál Led roztál a voda ve sklenici se aspoň na chvíli ochladila Led neroztál voda by musela být vroucí, aby led začal tát. 5 C úspěšnost 67, redukovaná Teplo se šíří vedením, prouděním a zářením (sáláním). Vyber výrobky nebo části výrobků, které by měly být vyrobeny tak, aby se přes ně teplo šířilo co nejméně. 1. desky k zateplování domů ucho kuchyňského hrnce držadla lyžařských holí zimní bunda dno kuchyňského hrnce 9 6. spací pytel do nízkých teplot termoska plotna na kamnech 7 9. dveře od ledničky 76 D úspěšnost 25 5 Bezkyslíkaté kyseliny se za dob národního obrození pojmenovávaly přidáním koncovky -ev k názvu příslušného prvku (skupiny prvků). Například kyselina bromovodíková se dříve nazývala brudev (brudík byl tehdejší název pro brom), kyselina jodovodíková se nazývala chaluzev (chaluzík byl tehdejší název pro jod). Která bezkyslíkatá kyselina se nazývala mředev (jinak též smrtvodka)? 1. HgCl HNO CH 3 OH H 2 SO HCN H 2 O 3 7. NaOH 5 8. H 2 3 O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)

29 E úspěšnost 47, redukovaná Schéma představuje dvě fáze činnosti parního stroje, který vynalezl James Watt v 18. století. Píst (1) je poháněn horkou parou přiváděnou potrubím ( ), která je díky šoupátku (2) střídavě vpouštěna do komory z levé (obr. A) a z pravé (obr. B) strany. Pohybem pístu je poháněno zařízení, ke kterému je parní stroj připojen. Přitom je vytlačována již využitá pára ven ze systému potrubím ( ). Parní stroj dlouho pracoval normálně, teď se ovšem porouchal: rozeběhne se jen naprázdno, když ho od tohoto zařízení odpojí. Máš stroj opravit. V čem může závada na parním stroji spočívat? horká pára (přiváděná ) využitá pára (odváděná) 1. Píst (1) špatně těsní, a pára tak utíká kolem něj Šoupátko (2) je špatně seřízené a neumožňuje pístu, aby se dostal až ke svislým okrajům komory, ve které se pohybuje. Část již využité páry tak zůstává v systému Píst (1) není promazán, příliš se tře o stěny komory a část práce jím vykonané se přeměňuje na teplo Závada spočívá již v kotli (není na obrázku), kde se vytváří pára. Ta nemá dostatečný tlak Píst (1) je příliš těžký měl by být vyroben z jiného materiálu Potrubí přivádějící páru ( ) je zanesené Potrubí přivádějící páru ( ) špatně těsní. 42 F úspěšnost 61, redukovaná Vyber ty látky nebo směsi, které nejsou ani výrazně kyselé, ani výrazně zásadité. 1. SAVO (dezinfekce) čaj s citrónem osolená voda kravské mléko jablečná šťáva lidská krev coca-cola líh destilovaná voda 74 G úspěšnost 74, redukovaná Vlastníci lesa, kteří budou chtít čerpat peníze z Programu rozvoje venkova v letech , budou muset začít ponechávat k zestárnutí a zetlení nejméně 5 stromů na hektar. Proč je toto opatření důležité? 1. Ve dřevě starých a trouchnivějících stromů žije mnoho vzácných druhů hmyzu Staré stromy jsou důležité pro rozmnožování zajíce polního Tlející stromy zvyšují podíl humusu v půdě Tlející stromy brání šíření škodlivé rostliny křídlatky Pomocí starých stromů se dobře vymezují hranice pozemků Staré stromy umožňují výstavbu lesních školek, kde tvoří rohy oplocení Staré stromy snižují riziko povodně Staré stromy často slouží lesním ptákům k vytesávaní hnízdních dutin. 65 H úspěšnost 83, redukovaná Kde všude lze v lidském těle nalézt nervy? 1. v konečcích vlasů 9 2. ve svalech hýždí v mozku v malíčku levé ruky v jazyku v krvi 4 7. v zubech na koncích nehtů v srdci 67 O. Botlík, D. Souček, Znění testů (21)