Zprávy z ředitelny. Školní krounský občasník 2 únor/2011

Transkript

1 Školní krounský občasník 2 únor/2011 Zprávy z ředitelny Máme za sebou první pololetí tohoto školního roku. Zhodnotit jeho výsledky však není jednoduché. I nadále pokračuje, a navíc se dále prohlubuje trend, kdy se stále více rozevírají pomyslné nůžky mezi školními výsledky pracovitých, snaživých a aktivních žáků a mezi výsledky těch, kteří se prostě učit a snažit nechtějí. Vůbec přitom neposuzuji konečné známky, protože i snaživý a pracovitý žák, kterému prostě nějaký předmět nejde, může mít na vysvědčení čtyřku. Mám tím na mysli zejména skutečnost, že přestože učitelé dělají, co mohou, nabízejí bezplatné konzultace a doučování, vymýšlejí nové a zábavnější formy výuky, existuje, a dokonce se i stále zvětšuje skupina žáků, kteří kvůli své vlastní lenosti a lajdáckosti dosahují velmi špatných nebo nedostatečných školních výsledků. V praxi tak zůstává přibližně stejný počet jedničkářů, mírně přibývá dvojkařů (to jsou ti průměrní, kteří se snaží, učí se a využívají všech služeb, které jim škola pro zlepšení jejich prospěchu nabízí), ubývá trojkařů a přibývá čtyřkařů a pětkařů, a to hlavně těch, kteří by mohli dosahovat podstatně lepších výsledků, ale nechtějí. Děti, uvědomte si, že váš postoj k práci (a vaší prací je učit se!) do značné míry ovlivní váš budoucí život. Bez pracovitosti a bez vzdělání skončíte na dně společnosti mezi těmi nejchudšími. Staré známé přísloví bez práce nejsou koláče totiž stále ještě platí! Na druhou stranu všem, kteří v uplynulém období poctivě pracovali nebo se učili, patří obrovský dík. Deváťákům se nezadržitelně blíží jeden z nejdůležitějších okamžiků jejich dosavadního života - přijímací řízení na střední školy. Věřím, že si s pomocí rodičů i učitelů vyberou střední školy zodpovědně a přiměřeně svým schopnostem, budou přijati a v dalším studiu spokojeni. Přeji jim mnoho úspěchů a i kousek tolik potřebného štěstí. Ti, kteří dávali ve škole pozor a popřípadě se ještě doma poctivě učili, se určitě nemají čeho bát. V prosinci proběhlo celostátní testování žáků IX. tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Naše škola byla ve všech testovaných oblastech (matematika, český jazyk, obecné studijní předpoklady, anglický jazyk) hodnocena jako jedna z 10% nejlepších škol v celé republice. V matematice jsme dokonce dosáhli lepších výsledků, než měla víceletá gymnázia. Dík za to patří především všem pedagogům a samozřejmě také většině žáků letošní devítky, kteří zejména v prvním pololetí skutečně pilně pracovali. Mrzí mne, že každé přilepšení k obědu v podobě mandarinek nebo jogurtů je okamžitě spojeno s nepořádkem okolo školy. Věc má dvě roviny: většina dnešních dětí nepoznala nouzi (bohudík!) a až příliš mnoho z nich si neumí vážit práce jiných. Skutečně jsou vaši rodiče na tom finančně tak dobře, že můžete vyhazovat nebo rozšlapávat jídlo? Cožpak je opravdu tak těžké vyhodit slupky nebo kelímek

2 Školní krounský občasník 3 únor/2011 Školní krounský občasník 4 únor/2011 do koše nebo do popelnice? Doma také vyhazujete odpadky na zahradu? Nedělejte si kolem školy (a nejen tam) nepořádek a všímejte si i svých spolužáků a nabádejte je také k dodržování pořádku. Škola i obec je přece nás všech. V polovině ledna proběhl zápis do I. třídy. K zápisu přišlo v doprovodu rodičů celkem 24 dětí. K plnění školní docházky od jich bylo přijato 19 (10 dívek a 9 chlapců) a 5 žákům byl na žádost rodičů udělen odklad zahájení povinné školní docházky o 1 rok. Možná jste zaregistrovali, že v letošním školním roce poprvé od r neproběhla volba Miss a Missáka. Důvodem je naprostý nezájem žáků (a to hlavně těch, které jejich kamarádi svými hlasy poslali na místa vítězů). Během uplynulého období někteří žáci velmi dobře reprezentovali školu a obec: v okresním kole dějepisné olympiády skončil Dominik Bělský z IX. třídy na 3. místě a postupuje do kola krajského, dívky ze sedmé a osmé třídy (J. Urbanová, H. Pešková, D. Nováková a M. Sklenářová) postoupily do krajského kola Festivalu vědecko-technických projektů a vynikajících úspěchů dosáhli i krounští hasiči. Únor 2011 Mgr. Josef Kyncl, ředitel školy Bleskáč (naše interview) Druhý rozhovor letošního školního roku uskutečnili redaktoři Škrobu v pátek 14. ledna Tentokrát vyrazili do Poličky za poslancem Parlamentu České republiky a zároveň poličským starostou panem Jaroslavem Martinů. Při zajímavém posezení se dozvěděli mnoho informací o rozvoji Poličky, práci starosty a poslance i o osobních názorech pana Martinů. Redaktoři Škrobu při rozhovoru s panem poslancem J. Martinů Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Chtěl jsem být vším možným, asi jako každý kluk v dětském věku, chvíli sportovcem, jindy zase vojákem a tak podobně. Který předmět Vás ve škole bavil nejvíce a který nejméně? Nejvíce mě bavila matematika a nejméně asi hudební výchova a to i přesto, že se jmenuji Martinů, stejně jako významný hudební skladatel z Poličky. Neumím totiž zpívat. Kdy Vás začala bavit politika a jak dlouho v ní působíte? V mém vztahu k politice mě ovlivnilo několik událostí. První z nich byl atentát na prezidenta Kennedyho v roce Když prezident umíral, můj otec poslouchal zprávy z Ameriky a na mě tato událost velice zapůsobila, i když mi byly teprve čtyři roky. Další politickou událostí, která na mě měla vliv, byl rok 1968, kdy k nám vtrhly okupační armády Varšavské smlouvy (to mi bylo 9 let). Měl jsem také štěstí, že můj otec byl velice aktivní člověk. Sledoval veškeré dění, četl každý den všechny noviny a každý večer poslouchal zprávy Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky a já jsem to od něho všechno odkoukal. Už od dvanácti let jsem četl veškeré noviny, které u nás vycházely, a večer jsem poslouchal zahraniční vysílání rozhlasu. A to mi vydrželo až do revoluce v roce 1989 a potom jsem se vzápětí dal na politickou kariéru, vstoupil jsem do politické strany a krok za krokem jsem postupoval výš. Dnes jsem již popáté v Zastupitelstvu města Poličky. Začínal jsem jako zastupitel, pak jsem byl zastupitel a radní, v dalším volebním období místostarosta a teď jsem již podruhé starostou. To je moje politická kariéra. Takže již ve vašich letech jsem se zajímal o politiku. Mám to prostě v sobě. Jak moc náročné je být poslancem i starostou zároveň? Myslel jsem si, že to bude horší. Mám veliké štěstí v tom, že jsem již podruhé starostou, ve vedení města působím dlouhou dobu a mám už určité zkušenosti, které mi pomáhají rozeznat důležité věci od těch nedůležitých. Kdybych s komunální politikou neměl zkušenosti, asi bych to nedokázal. A za druhé, když jsem se stal nečekaně poslancem, měl jsem z toho daleko větší strach, myslel jsem si, že práce poslance bude daleko časově náročnější, než je. Ale nakonec se ukázalo, že se to dá dělat obojí. Já sám dneska vidím, že takových kolegů poslanců, kteří jsou zároveň starosty obcí, je více, dokonce jsou i hejtmani krajů, kteří zároveň pracují jako poslanci. Zdaleka nejsem sám. Ve všech parlamentních stranách se najdou lidé, kteří jsou zároveň starosty a poslanci Parlamentu České republiky. Co jste jako starosta pro město udělal a co máte ještě v plánu? Především si velice vážím toho, že jsem starostou Poličky a jedním z těch, kteří se mohou podílet na formování politiky a života v našem městě. Mým životním mottem jsou myšlenky našich rodičů a prarodičů, že nesmíme utrácet víc, než si vyděláme. A tím se řídím i při vedení města, které nechci zadlužovat. My jsme měli v Poličce poměrně velké dluhy, takže ty teď splácíme a zároveň se snažíme dělat spoustu nových věcí tak, abychom si na ně nemuseli půjčovat, ale dokázali je financovat z našich peněz. Chceme žít a hospodařit takovým způsobem, abychom z toho, co vyprodukujeme, dokázali udělat maximum. V poslední době jsme v Poličce udělali mnoho věcí, například na poli sportu jsme vybudovali zimní stadion, vystavěli jsme průmyslovou zónu a připravili jsme lokality pro stavby rodinných domků. Teď velkou měrou opravujeme náměstí, což je velká akce, opravujeme kanalizaci, vytvořili jsme centrum našeho velkého rodáka Bohuslava Martinů a budeme opravovat hrad Svojanov. Jsme jedním z mála měst, které vlastní hrad, jsme na to hrdí, je to naše velká chlouba, ale zároveň velká starost. Opravujeme městské hradby a hradební domy. A v neposlední řadě nesmíme zapomínat na obyčejné lidi, a proto se snažíme podporovat různé sportovní a kulturní kluby, společenské a zájmové

3 Školní krounský občasník 5 únor/2011 Školní krounský občasník 6 únor/2011 organizace, které pro město mnoho znamenají a odvádějí skvělou práci jak pro město, tak pro jednotlivé občany. Zasahuje funkce starosty do Vašeho soukromého života? Vyhrožoval Vám někdo, nebo Vás dokonce napadl? Každá práce zasahuje do soukromého života a práce starosty obzvlášť. Starosta má pracovní dobu 24 hodin. Já jsem si za šestnáct let nedovolil vypnout mobilní telefon. Zvedám telefony třeba i o půlnoci, v sobotu i v neděli. Je tedy jisté, že tato funkce zasahuje do soukromého života. A na otázku, jestli mi někdo vyhrožoval, musím odpovědět ano. Vyhrožovali mi i smrtí, fyzickou likvidací, ale já jsem prostě v zájmu města Poličky nechtěl podlehnout vydírání. Jistá firma totiž po nás chtěla víc peněz, než si zasloužila. Poslanec Parlamentu ČR a starosta Poličky pan Jaroslav Martinů Kdybyste se vžil do role turisty, kterou kulturní památku byste v Poličce navštívil nejdříve? Nejdříve bych asi navštívil věž kostela, světničku, kde se narodil Bohuslav Martinů. Ta je určitě dominantou Poličky. S tím souvisí také centrum Bohuslava Martinů, kde se nachází jeho muzeum. Prošel bych také kolem radnice, prohlédl bych si kostel, hradební opevnění a potom bych se jel podívat na městský hrad Svojanov. Pořádáte v Poličce nějaké kulturní nebo sportovní akce? Strašně moc a jsme na to pyšní. Pořádáme několik festivalů. Například festival 555 získal název od toho, že náměstí má nadmořskou výšku 555 m. Připravujeme mnoho akcí na poli sportovním i kulturním. Polička má velmi silného sportovního ducha, hrajeme dobře hokej, fotbal, děvčata ve vašem věku hrají výborně volejbal. Plní se Vám Vaše sny? Čeho byste chtěl ještě ve svém životě dosáhnout? Moje sny se mi plní. Já jsem spokojený, i když kolem sebe v dnešní době cítím velkou nespokojenost. A mám dokonce pocit, což mě velice mrzí, že ta nespokojenost narůstá. Že jsou lidé nespokojení, protože se nenaplnila jejich očekávání. I když, jakmile se podíváme na pokrok, ke kterému došlo, tak my jsme bezpochyby nejbohatší generací v porovnání s generacemi našich rodičů a prarodičů, která kdy žila. A tak si myslím, a je to otázka pro filozofy, vzdělané lidi, že čím jsme bohatší, tím jsme nespokojenější. Zdá se mi, že nám to bohatství radost a štěstí nepřináší. Vidíme to třeba i na počtu narozených dětí. Dříve měli lidé k dispozici třeba jen dvě místnosti, ale narodilo se jim například pět až šest dětí a přitom se dokázali o všechno rozdělit. Ovšem čím je svět bohatší, tím méně jsme schopni se uskromnit. Důsledkem toho je například klesající počet žáků ve školách. Takže zpět k vaší otázce, pro mě je další důležitou věcí v životě zdraví. To je podle mě klíčový problém. Já jsem spokojený, protože jsem fyzicky zdravý, a vážím si každého dne. A považuji za svůj úkol, tuto svou filozofii dál šířit. ZE ŽIVOTA ŠKOLY Připravili redaktoři Škrobu 10. října o půl páté ráno jsme se sešli u budovy školy. Celí natěšení jsme si posedali na místa a ve 4:40 hodin se vydali směrem Rakousko. Okolo půl desáté jsme dorazili na místo, a to do vídeňské školy Bilinguale Sekundarschule Komensky, která je již více než deset Žáci ZŠ Krouna ve Vídni let naší partnerskou školou. Zde jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina, členové souboru Dividlo, vzala z autobusu kulisy a šla se připravovat na představení a druhá se vydala na prohlídku školy. Paní učitelka Žežulková a pan ředitel se věnovali přednášce o interaktivní výuce a divadelníci odstartovali představení, při kterém zahráli žákům školy pohádku O líném Honzovi. Hrálo se tam moc hezky, ale mysleli jsme si, že bude trošku jiná odezva. Chování místních žáků bylo opravdu nevhodné. Místo toho, aby byli rádi, že jsme jim přijeli z takové dálky zahrát, neustále hlučeli a potom se ještě divili, že nic neslyší, a vyčítali nám, že nemáme mikrofony. Bohužel nejsme nějaká velká škola a na většinu představení žádné mikrofony nepotřebujeme.

4 Školní krounský občasník 7 únor/2011 I když si na naše chování doma učitelé velmi často stěžují, tak si myslím, že by měli být rádi za to, jak se chováme. Oproti žákům z Vídně jsme opravdu hodní. Zatímco herci hráli, druhá polovina zájezdu si procházela školu. Viděli několik různých tříd a tělocvičnu. Třídy se jim zdály celkem malé, zato tělocvična byla úplně jiná, než máme my. O hodně lepší. Navštívili také mateřskou školku. Celkový dojem z vídeňské školy však nebyl příliš pozitivní, a to hlavně kvůli chování jejich žáků. Po splnění povinností ve škole jsme se vydali na zámek Schönbrunn. Když jsme tam dorazili, pan ředitel šel koupit lístky a poté jsme dostali rozchod na 45 minut. Okolo bylo pár stánků s občerstvením a nějakými drobnostmi. Už po půl hodině většina z nás mrzla, a proto jsme si zalezli dovnitř do budovy. Odložili jsme batohy a zahájili prohlídku. Místo lidského průvodce jsme dostali každý takové sluchátko, kde jsme měli nastavenu češtinu a v určitých místnostech jsme mohli poslouchat zajímavý výklad. Návštěva zámku se nám velmi líbila. Procházeli jsme například místností, kde se nacházela postel, na které zemřel Josef II. Dozvěděli jsme se také mnoho zajímavého o významné panovnici Marii Terezii a získali jsme i další poznatky z historie. Po krásné prohlídce Schönbrunnu jsme se vrátili k autobusu a jeli do centra města, kde jsme se sešli s jednou paní učitelkou ze školy, která nás tím centrem prováděla. Ukázala nám mnoho zajímavých budov a míst, za což jí moc děkujeme. Pak už se blížila 18. hodina, my jsme dostali poslední krátký rozchod a pak nás čekal návrat domů s jednou zastávkou na znojemské benzínce. Obě cesty proběhly bez jakýchkoli problémů a také počasí nám přálo. V autobusu jsme si užili spoustu legrace a domů jsme si přivezli plno zážitků z krásného výletu. Daniela Nováková V první adventní neděli, která letos připadla na 28. listopad, byl v 17:00 hodin zahájen vánoční jarmark, na který se pilně připravoval celý první stupeň a šestá třída. Školní krounský občasník 8 únor/2011 Jarmark začal tím, že děti z družiny zazpívaly několik vánočních písní a zarecitovaly básně s vánoční tematikou. Pro zahřátí byl připraven teplý čaj. Po zkušenostech z loňského roku, kdy po vystoupení dětí nastala velká tlačenice, byl letos jarmark rozšířen i do malé tělocvičny, kde své výrobky nabízela čtvrtá a šestá třída. Šesté třídě pomáhala paní učitelka Urbanová a čtvrté třídě paní učitelka Žežulková. V informačním centru měla veliký stánek paní Homolková a spolu s ní také pátá třída. Vedle dveří do informačního centra se nacházel stánek druhé třídy s paní učitelkou Šmahelovou a na protější straně chodby stánek první třídy s paní učitelkou Novotnou. Vstupní prostor školy nad schodištěm zdobil již tradičně betlém s loutkami v životní velikosti, který připravil pan učitel Tlapák. Návštěvníci si mohli na jarmarku zakoupit mnoho krásných výrobků. Šesťáci nabízeli adventní věnce, čtvrtá třída perníčky a vánoční ozdoby (andělíčky, ozdobené ubrousky atd.). Na chodbě u stánku první třídy byly prodávány vánoční řetězy na stromek, které se daly i sníst, neboť Rozsvícení stromečku je tvořil převážně popcorn. K dispozici byla i krabička s překvapením. Druháci se pochlubili domečky se svíčkou a u páté třídy příchozí kupovali stříbrné šišky ve vatě a různé ozdoby. Po celou dobu konání jarmarku vládla ta správná předvánoční atmosféra a ti, kteří se přišli podívat, se tvářili spokojeně. Helena Pražanová

5 Školní krounský občasník 9 únor/2011 Školní krounský občasník 10 únor/2011 Bylo 7. února a my jsme se sešli na zastávce v Krouně, kde jsme čekali s paní učitelkou Broulíkovou na příjezd autobusu do Svratky. Ve Svratouchu pak ještě přistoupila paní učitelka Sádovská, a než jsme se nadáli, Sedmička na Buchťáku byli jsme ve Svratce. Asi po hodinovém rozchodu jsme nastoupili do autobusu, kterým jsme se dopravili do Sněžného a odsud jsme vyrazili pěšky do Daňkovic. Ještě štěstí, že nám batohy do Selského dvora přepravili obecním autem. Každý si našel svůj batoh a rozešli jsme se do pokojů. Po vybalování jsme až do oběda vyráběli sluníčka, prasátka a tabulky. Po obědě byl vyhlášen odpolední klid a potom jsme vyrazili zase do Sněžného, protože si paní učitelka Broulíková potřebovala koupit zubní kartáček. Než jsme se nadáli, byla večeře. Po ní jsme hráli hry a potom jsme si užívali volna až do večerky, která byla stanovena na desátou hodinu. V úterý jsme se o půl deváté dostavili na snídani a po ní jsme opět dostali volno, ve kterém jsme vyráběli maskoty. Touto činností jsme se zabavili až do oběda, který jsme měli o půl jedné. Po obědě následoval polední klid. Když jsme si odpočinuli, vyrazili jsme na zříceninu Štarkov. Když jsme se vraceli, narazili jsme na zmrzlou vodu, po které jsme se začali klouzat. Následovalo mnoho pádů. Večer jsme se šli opět navečeřet a po večeři si s námi naše paní učitelky zahrály hry. Pak nás však přišly pozvat děti z druhé školy na jejich diskotéku. Byla moc hezká, ale nastal čas večerky a paní učitelky diskotéku rozpustily. Pak nás ještě chodily kontrolovat, jestli už spíme. Ve středu jsme se po poledním klidu vypravili do Sněžného na autobus do Nového Města na Moravě, kde jsme navštívili Horácké muzeum. Po návratu jsme měli volno na přípravu masek, které jsme předvedli večer v klubovně. Paní učitelky nás potom propustily, abychom se mohli připravit na diskotéku. Některým trvalo opravdu dlouho, než se odlíčili a odstrojili. Diskotéku jsme si pak pořádně užili. Nastal čtvrtek, předposlední den. Dopoledne jsme závodili v běhu z Lyžařský výcvik 2011 kopečka do kopečka. Někteří z nás dole spadli, protože povrch byl velmi kluzký. Když jsme dozávodili, šli jsme na ubytovnu na oběd. Po poledním odpočinku jsme vyrazili do Krásného. Cestou jsme zabloudili, protože místo abychom šli po turistické značce, pustili jsme se po cyklistické. Nakonec jsme cestu do Krásného našli, ale prodloužili jsme si trasu asi o dva kilometry. Po návratu nám přišly paní učitelky říct, že máme jít do sklípku, kde na nás čekalo překvapení - ovocný pohár se zmrzlinou a šlehačkou. Potom jsme si pomalu na pokojích začali balit věci. K večeři jsme dostali oblíbený smažený sýr s hranolky a pak následovala diskotéka, tentokrát prodloužená, protože jsme si užívali poslední večer. Paní učitelky diskotéku ukončily až po jedenácté hodině.

6 Školní krounský občasník 11 únor/2011 V pátek jsme si dobalovali věci, které jsme si pak nanosili na chodbu ke kanceláři. Po snídani nám ještě paní učitelky rozdaly diplomy a ceny. Pro naše věci opět přijelo auto z obecního úřadu, aby nám je odvezlo do školy. Paní učitelka domluvila, že i nás postupně odvezou do Sněžného, protože pršelo a nechtěla, abychom byli mokří. Takže se odhlasovalo, že první pojedou kluci, a my holky netušily, že pojedeme v kufru. Ve Sněžném jsme si ještě stačili zajít do cukrárny, kde paní učitelka každému koupila čaj a zákusek. I ve Svratce jsme ještě stihli navštívit restauraci a pak už jsme jeli autobusem do Krouny. Došli jsme do školy a tam si pro nás přijeli rodiče a vyzvedli nás i batohy s lyžemi. Lyžařský výcvik se nám moc líbil. Radka Kusá, Monika Novotná V pátek 19. listopadu 2010 se žáci druhého stupně vydali do pardubického multikina Cinema City na promítání první části filmu Harry Potter a Relikvie smrti. Ráno o půl osmé jsme se sešli před školou a chvíli poté jsme vyrazili autobusem na cestu. Jakmile jsme dojeli do Pardubic, měli jsme asi hodinu rozchod. Oběhli jsme pardubické obchody, nakoupili drobné dárky a hurá do kina. V sále jsme se usadili do svých sedadel a s netrpělivostí očekávali film. První část filmu Harry Potter a Relikvie smrti začíná tím, že se Harry, Ron a Hermiona vydávají na nebezpečnou misi, jejímž cílem je najít a zničit tajemství Voldemortovy nesmrtelnosti - viteály. Spoléhat musí jen sami na sebe, a to víc než kdy dříve, protože jim už profesoři nepomohou a budou také bez ochrany profesora Brumbála. Navíc jsou mezi nimi temné síly, které se je snaží rozdělit. Film byl velice zajímavý a moc se mi líbil, ale všichni jistě netrpělivě očekáváme druhou část filmu. Erika Tomášková Foto: filmyaknihy.pise.cz Školní krounský občasník 12 únor/2011 Ondřej Bouška, žák IX. třídy Kolik je Ti let a kde ses narodil? Čím bys chtěl být, až budeš dospělý? Chodíš rád do školy? Jsi pilný žák? Jak hodně ve škole zlobíš? Měl jsi někdy sníženou známku z chování? Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět na ZŠ? Jaký předmět nesnášíš? Kdo je Tvým životním vzorem? Které lidi ze svého okolí máš rád? Jaký je Tvůj největší zážitek během školní docházky? Které země jsi ve svém životě navštívil? Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka či skupina? OTÁZKY NA TĚLO Je mi 15 let a narodil jsem se v Poličce. Už od 4. třídy bylo mým snem stát se bytovým nebo zahradním architektem. Jsou dny, kdy bych z postele ani nevylezl, natož jít ještě do školy. A jsou dny, kdy se do školy těším. Budu si věřit a řeknu, že na 99% jsem pilný žáček. A to zbylé procento jsou ty dny, kdy se mi do školy vůbec, ale vůbec nechce. Minimálně. A jestli jste někdy slyšeli opak, tak to samozřejmě byly samé lži!!! Nikdy!!! To se u mě nedá říct s přesností. Když je z něčeho písemka, tak je to u mě zrovna ten nejneoblíbenější předmět. Ale jinak mě převážně baví matematika a v 8. třídě to byl přírodopis - stavba lidského těla. Zase to nemůžu říct přesně, ale asi chemii. Nepatřím mezi lidi, co pobíhají za celebritami a řvou na ně, že je milují a že chtějí být jako oni. Takže mým vzorem jsou moji rodiče. Svou rodinu, své spolužáky, kamarády z tanečáku Nejsem rád, když jsem sám, a proto vyhledávám společnost své rodiny nebo svých kamarádů. Školní výlety - na ty se prostě nedá zapomenout. Hlavně na výlet, když jsme byli na Pálavě!!! Maďarsko, Slovensko, Rakousko. Nemám. Poslouchám vše, co se mi zrovna líbí.

7 Školní krounský občasník 13 únor/2011 Tvá oblíbená osobnost z televizní obrazovky, film? Tvůj oblíbený politik? Co sleduješ nejčastěji v televizi? Myslíš si, že máš v životě štěstí? Čeho se nejvíc bojíš? Na co se nejvíc těšíš? Máš nějaké tajné přání? Co Tě dokáže nejvíc rozčílit? Jaké roční období máš nejraději? Jaké máš koníčky? Jak odpočíváš? Eddie Murphy, Angelina Jolie, Jackie Chan. Nemám!!! Večerní filmy, sem tam nějaký dokument o přírodě a kriminálky (Odložené případy, Beze stopy atd.). ANO!!! Nemocí a ztráty blízkých lidí. Na prázdniny a společné chvíle s rodinou a svými kamarády!!! Ano, mám a ne jedno!!! V mém případě spíše kdo, než co. Moji milovaní bratříčci eventuelně tatínek =D Jaro, léto. Závodně již sedm let tancuji společenské tance, takže tancování. Dále je to rybaření a četba fantasy knížek. U knížky s puštěnou muzikou. ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE Na obálce již třetí Obamovy knihy jsou jeho dcery Sasha a Malia, venčící rodinného psa Boa. A právě jim je také knížka věnována. Stejně jako dalším milionům mladých Američanů. Cílem díla nesoucího název Of Thee I Sing: A Letter To My Daughters ( Tobě zpívám: Dopis mým dcerám ) je motivovat dospívající mládež k lepšímu životu. Obama na čtyřiceti stránkách vzdává hold třinácti osobnostem, ze kterých by si podle něj Školní krounský občasník 14 únor/2011 měly děti brát příklad. Mezi nimi je například první prezident Spojených států amerických George Washington nebo i legendární hráč baseballu Jackie Robinson. A stejně jako u dvou předchozích titulů, i u tohoto se očekává, že se stane bestsellerem. Prezidentský pár si ale z tržeb nic nenechá. Veškerý výtěžek opět poputuje na charitu. Tentokrát na vzdělávací fond pro děti vojáků, kteří zemřeli nebo byli zmrzačeni ve vedených válkách. foto: extravaganzi.com Podle serveru ihned.cz připravila Lucie Drahošová (21. říjen prosinec 1896) A. B. Nobel se narodil 21. října 1833 ve Stockholmu a zemřel 10. prosince 1896 v San Remu. Byl to švédský chemik, vynálezce dynamitu, a díky němu byla později také založena Nobelova cena. Na jeho počest byl po něm pojmenován chemický prvek nobelium. A. B. Nobel měl velmi dobré soukromé vzdělání a v sedmnácti letech mluvil nejen švédsky, ale také rusky, francouzsky, anglicky a německy. Měl veliké znalosti v oboru chemie. Věnoval se literatuře a přírodním vědám. Své vzdělání dokončil v Paříži a v USA. Na univerzitě v Turíně pracoval v laboratoři známého chemika Théophila-Jules Pelouzea. Tam také potkal italského chemika Ascania Sobrera, který v roce 1847 vynalezl vysoce výbušnou kapalinu nitroglycerin. Alfred se začal věnovat studiu výbušnin, zvláště problematice bezpečné výroby a manipulace s nitroglycerinem. Výroba nitroglycerinu však byla extrémně nebezpečná a ve Stockholmu byly veškeré pokusy s touto látkou zakázány. Nobel proto přesunul

8 Školní krounský občasník 15 únor/2011 svou laboratoř na loď kotvící na jezeře Mälaren. Jeho snaha byla nakonec úspěšná. V roce 1867 si nechává patentovat dynamit. Dalšími vynálezy byly například bezdýmý střelný prach nebo trhavá želatina. Foto: lucidcafe.com a wikipedia.org Podle wikipedia.org připravil Ondřej Bouška LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA Hádej, o jakou velkolepou stavbu se jedná Když se řekne přehrada, mnohý člověk si asi představí mohutné ošklivě šedé betonové monstrum, jehož základní funkcí je zadržovat vodu. Avšak není tomu tak u přehrady na Labi nedaleko Dvora Králové. Tato přehrada dokonale spojuje technické řešení s estetickou stránkou stavby. Prvotní myšlenka přehrazení Labe se stala aktuální po roce 1897, kdy se údolí od Vrchlabí přes Dvůr Králové až k Pardubicím proměnilo díky obrovské povodni doslova v měsíční krajinu. Bylo proto rozhodnuto vystavět dvě říční hráze, které by zadržovaly náhlé přívalové vlny. Jedna byla vystavěna pod Špindlerovým Mlýnem a druhá v úzkém údolí řeky nad Dvorem Králové. Tato přehrada se občas nazývá Těšnov nebo Bílá Třemešná. Určete její nejznámější název. Pokud jste poznali, o jaké stavbě je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 20. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravil Petr Hainc Zdroj a foto: interregion.cz Školní krounský občasník 16 únor/2011 KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Tento docela známý zpěvák se narodil 2. května 1942 v Praze. Je to český rockový zpěvák, skladatel, kytarista a vedoucí nahrávacího studia. Je hlavním zpěvákem a kytaristou skupiny Olympic. Složil mnoho hitů (např. Únos, Slzy tvý mámy, Želva atd.). Je jednou z největších legend v historii české hudby. 13. dubna 1974 se mu narodila dcera Marta, která se později proslavila jako zpěvačka německé kapely Die Happy. Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 20. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Podle článku serveru připravila Helena Pražanová Š K R O B D O P O R U Č U J E S V Ý M Č T E N Á Ř Ů M Lucka a Edmund se spolu se svým bratrancem Eustacem skrz obraz v Lucčině pokoji opět dostanou do Narnie. Na svou palubu je přijme loď Jitřní poutník, která patří Kaspianovi, nynějšímu králi Narnie. Ten konečně nastolil v Narnii mír a vydává se hledat sedm ztracených lordů z Narnie, kteří se kdysi dávno ztratili během nebezpečné výpravy. Na všechny čeká napínavá výprava až na samý okraj světa Hrají: Ben Barnes, Skandar Keynes, Georgie Henley, Will Poulter, Liam Neeson, Gary Sweet, Bruce Spence, Neil Young, William Moseley Režie: Michael Apted Dobrodružný / Rodinný / Fantasy Velká Británie, 2010, 113 min. Připravil Dominik Bělský Foto: csfd.cz

9 Školní krounský občasník 17 únor/2011 Thomas Brezina: Záhada divokých duchů - Klub Tygrů Přidej se k detektivům z Klubu Tygrů! Nenech si uniknout nic podezřelého a pomocí super lupy hravě přijdeš každé záhadě na kloub. Sotva vyluštili tajemství Chrámu hromů, stanou se svědky záhadného zmizení vzácného koně z hřebčína. Zdá se, že za všechno mohou duchové, a to pěkně hluční! Detektivové z Klubu Tygrů se však nezaleknou a záhadu krůček po krůčku objasňují. Zapoj se do pátrání i ty a zažij celé dobrodružství z první ruky! Nakladatel: Fragment Formát: 116 stran, česky, vázaná Rok vydání: 2010 BLACK EYED PEAS ELEPHUNK Zdroj: kosmas. cz; foto: akordshop.com Připravila Monika Novotná The Black Eyed Peas je populární americká hiphopová skupina z Los Angeles. Původně se kapela skládala pouze ze tří členů a těmi byli Will.i.am, Apl.de.ap a Taboo. V roce 2003 se k Black Eyed Peas přidala Fergie. S ní potom vydali své album Elephunk. Kapela vznikla přibližně před osmnácti lety, když se na škole potkali William Adams a Allan Pineda Lindo. Oba totiž chtěli dělat Školní krounský občasník 18 únor/2011 podobnou muziku, a to muziku ne zrovna nejznámější. Měl to být rap mixovaný s jazzem. Tak založili skupinu Tribaly nations. S touto skupinou nahráli CD, které nikdy nevyšlo. Poté do skupiny přibyl Eazy E. Kapela hrála po losangeleských klubech a získala základnu fanoušků. V roce 1995 však Eazy E zemřel. V roce 1998 se skupina přejmenovala na dnešní Black Eyed Peas a zároveň vydala své první album s názvem Behind the Front, které mělo velký úspěch. Další CD Bridging the gap, které bylo více komerční už takový úspěch nemělo. Fergie napřed do skupiny nepatřila, ale díky jejich textařovi Georgovi Pajonovi s ní nazpívali písničku Shut up, kterou připravovali na další album. Na koncertech vystupovala spíš jako křoví. V nakladatelství byli z písničky Shut up nadšení a Fergie se stala právoplatnou členkou kapely. Když v roce 2003 vyšlo CD Elephunk (prodalo se asi nosičů). Složení kapely: Apl.de.Ap: zpěv Will.i. Am: zpěv, producent Taboo: zpěv Stacy Ferguson: zpěv Vydané CD: Behind the Front Bridging the Gap Elephunk Monkey Business The E.N.D The Beginning CD Elephunk obsahuje tyto skladby: 1. Hands Up 8. Sexy 2. Labor Day (It's a Holiday) 9. Fly Away 3. Let's Get It Started 10. The Boogie That Be 4. Hey Mama 11. The Apl Song 5. Shut Up 12. Anxiety 6. Smells Like Funk 13. Where Is The Love 7. Latin Girls 14. Leťs Get It Started Foto: musicstack.com Připravila Michaela Sklenářová

10 Školní krounský občasník 19 únor/2011 Škrob doporučuje: ČASOPIS ABC MLADÝCH TECHNIKŮ A PŘÍRODOVĚDCŮ ABC (nazývané ábíčko ) je čtrnáctideník technického a přírodovědného zaměření pro mládež. Jeho součástí jsou kreslené seriály, vystřihovánky papírových modelů a další samostatně použitelné předměty, obvykle papírové. Vychází od roku 1957, od roku 1994 ho vydává společnost Ringier ČR. Unie vydavatelů udělila časopisu titul Časopis roku 2005 a 2006 v kategorii Časopis pro mládež. Prodaný náklad je v současnosti výtisků (01/2010, zdroj ABC ČR), čtenost čtenářů. Současným šéfredaktorem časopisu je Zdeněk Ležák, který zde pracoval mezi roky 1999 a 2008 jako redaktor. Ze spolutvůrců časopisu jsou významní například Vlatislav Toman (spisovatel a dlouholetý šéfredaktor) nebo Richard Vyškovský (tvůrce vystřihovánek). Připravil: Petr Schmied Zdroj: wikipedia.org; foto: papermodel.cz TIP NA VÝLET - KARLŠTEJN Školní krounský občasník 20 únor/ Karlem IV. kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků, později zde byly uchovávány české korunovační klenoty. V současnosti je hrad významnou národní kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Výzdoba kaple sv. Kříže ve Velké věži je ukázkou vyspělého gotického malířství. Karlštejn je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na vápencové skalní ostrožně (316 m n. m.) nad stejnojmennou obcí a skládá se z několika samostatně opevněných částí. V okolí se nacházejí vinice a hluboké, většinou listnaté lesy. Hlavními částmi hradu jsou Studniční věž, budova purkrabství, Hodinová věž, císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž. Foto: in.ihned.cz Ondřej Bouška Znáte svůj mateřský jazyk? Co je to: JAZYKOVÝ KOUTEK OBROK Tentokrát si vám dovoluji navrhnout jako tip na výlet nádherný středověký hrad Karlštejn. Karlštejn, dříve také nazývaný Karlův Týn, je středověký hrad nacházející se v okrese Beroun, asi 30 km jihozápadně od Prahy uprostřed Chráněné krajinné oblasti Český kras. Základní kámen byl položen 9. června Vyberte z následujících možností: a) to, co se děje ob (přes) rok b) krmivo pro koně (př. oves) c) obr, který má více ok

11 Školní krounský občasník 21 únor/2011 Co znamená, když: Vyberte z následujících možností: a) Je velmi chytrý. b) Nemá to v hlavě v pořádku. c) Jde mu ze všeho hlava kolem. NĚKDO MÁ V HLAVĚ O KOLEČKO VÍCE Řešení naleznete na straně 29. POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY? V listopadovém čísle Škrobu jsme opět přinesli hádanku z oblasti českého filmu. Připravili jsme pro vás úkol, v němž jste měli poznat, ze kterého díla jsme pro vás vybrali další známé filmové hlášky. Pokud jste při hledání řešení nebyli úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká komedie Sněženky a machři režiséra Karla Smyczka. Abyste se s filmem lépe seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku. Studenti druhého ročníku pražského gymnázia odjíždějí na povinný lyžařský výcvik. Horský učitelský sbor je složen ze zkušené profesorky Boženky, iluzemi naplněné čerstvé absolventky pedagogické fakulty Hanky a přísného profesora Kardy, který s sebou vzal také svou dceru Mariku. V humorném tónu je líčen příjezd a zabydlení studentů na horské chatě, nové a nečekané vztahy mezi studenty a jejich pedagogy. Sněženky - slečny - se chtějí líbit a Machři - kluci - se předhánějí ve vtipnostech i v ukázkách více či méně brilantního lyžování za účelem oslnění Sněženek. Cítí se náramně dospělí a přísný denní režim jim připadá nedůstojný. Proto připravují drobné vzpoury Zdroj: csfd.cz; foto: czdownload.blogspot.com Do únorového čísla Škrobu jsme vybrali ukázku ze scénáře dalšího populárního filmu, tentokrát od režiséra Jiřího Vejdělka. Uhodnete jeho název? Řešení se dozvíte v příštím čísle. 1) Pamela: Tak pojď, čumáčku! Max: Ještě jednou mi řekneš čumáčku, a rozmlátím ti palubní mikrofon! 2) Karel: Takže za prvé nejsme zvířata, jsme lidi. Školní krounský občasník 22 únor/2011 Ignác: Užitečná rada. 3) Pamela: A teď vám představím naše řidiče. Ten, co právě řídí, se jmenuje Karel a ten druhý se jmenuje taky Karel. Z toho vyplývá, že oba naši řidiči se jmenují Karel. 4) Jolana: Co se ti vybaví při slově dovolená? Mně liposukce. 5) Matka Jolany (o otci Jolany): Našli ho na pláži. Ležel tam jak vyvrženej vorvaň. Už se do něj pouštěli racci. 6) Jolana: Právě zatkli jednoho velice nebezpečnýho voyera. Ignác: Vždyť jsem tady nebyl. Prorazil spolužákem dveře. Perličky ze žákovských knížek Poznámka učitelky: V hodině zpěvu kdáká! Odpověď otce: A snáší taky vejce? Poznámka: Neustále lítá po třídě a posedává na oknech. Odpověď: Tomu nevěřím. Holub Pozorně sleduje dívky, jak se ve třídě po tělesné výchově převlékají, a baví ho to. Práskl dveřmi, až to třísklo. Praštil spolužačku mokrým hadrem do obličeje a vysmívá se mi do očí. Pravidelně chodí do školy nepravidelně. Prolézá zavřenými dveřmi. Prosím, domluvte Veronice, chová se jako výtržnice. Vykřikuje neustále, takhle už to nejde dále. (poznámka od vyučující českého jazyka) Prosím omluvte moji dceru, bolelo ji břicho nebo hlava. Provozoval tajně pod lavicí karban, přičemž kolem sebe plácal. Což později odůvodnil tím, že se mu mouchy dívaly do karet. Perličky ze školních lavic Český jazyk: Za starých časů mluvili kněží v kostele latinsky, takže jim nikdo nerozuměl, ale všichni jim to věřili. Ve škole nemůžeme používat hovorovou češtinu, protože by nám učitelé nerozuměli.

12 Školní krounský občasník 23 únor/2011 Školní krounský občasník 24 únor/2011 Vlastní jméno je takové, které někomu patří. Tečkám a čárkám ve větách se říká interrupční znaménka. Balada je, když to špatně dopadne. Matematika: Obdélník je takový prodloužený čtverec. Dělení beze zbytku znamená, že nám z čísla nic nezůstane. Literatura: Němci říkali, že Češi nemají žádné kulturní tradice, tak obrozenci zfalšovali Rukopis zelenohorský a královédvorský, aby jim dokázali, že nemají pravdu. Když čteme nějakou knihu, měli bychom si na ni vytvořit nějaký vlastní názor. Ale když jí nerozumíme, tak si názor vytvořit nemůžeme. A když si nemůžeme vytvořit vlastní názor, řekne nám ho učitel. Próza je příběh o něčem; poezie je o básníkovi. Počítat musíme umět, aby nás pak neokradli. Někdy ale počítáme s takovými čísly, která v životě ani neuvidíme. Dějepis: Člověk pochází z opice, která se postavila na zadní. Otrok byl majetkem svého pána, třeba jako křeslo nebo tak. Pyramidy jsou hrobky faraonů. Byly stavěné tak, aby se do nich po faraonově smrti nikdo nemohl dostat. Ale lidi se tam stejně dostali, protože zloději se dostanou všude. Obrázky: jmtv.cz a olomoucky.denik.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz Připravil Petr Schmied Jazykolamy Od poklopu k poklopu kyklop koulel kouli. Silvie syčí jako sýček. Letěl jelen jetelem, jetelem letěl jelen. Kdybys nebyl býval kýval, nebyl by se mýval hýbal. Připravil Jan Beneš Zdroj: jalam.cz/nahoda.php FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY STARÁ KNIHA Jsem stará kniha s otrhanými rohy. Zanesená prachem. Nikdo už mě nečte. To se na světě nenajde nikdo, kdo má rád staré knihy? Kdo je čte? Stará se o ně? To se nenajde někdo, kdo by si koupil starou knihu s vybledlými písmeny? Někdo, kdo prožívá slova ve mně vepsaná? Vím, nejsem jako ty nové knihy, celé novotou vonící, s nepomačkaným hřbetem. Ale na světě nejsou jen lidé nevšímaví. Proč někdo všímavý s dobrým srdcem nezavítá do tohoto antikvariátu a nekoupí si starou knihu? A hle, někdo přichází! Snad je to člověk dobrý. Prochází okolo mě, nevšímá si staré knihy. Hledá nové, nepoškozené. Jak neohleduplný mladík! Když jsem ještě byla mladá, lidem bylo jedno, jak je kniha stará. Teď, v době počítačů a mobilů, nikdo nehledá staré knihy. Jak dlouho tu budu ležet a čekat, kdy mě spálí? Nebo mě snad dají do sklepa? Budu bydlet s myšmi a žábami. Pomalu se budu rozkládat a nikdo mě nezachrání. Můj první pán, dobrý to muž, mě miloval. Až přišla jeho dcera a bez milosti mě prodala. Sem, kde nejsou lidé dobrosrdeční a milí, ale bezcitní a nevšímaví. Okolo mě jsou knihy nové i staré, ale jen ty staré si se mnou povídají. Už i ty nové knihy jsou namyšlené. Den, noc, den, noc A stále dokola. Po ulici jde dívka. Vypadá jako každá jiná, ale tahle není stejná. Je moudrá. Ví, co hledá. Zastavuje u výlohy a prohlíží si knihy. Myslím, že jí něco zaujalo. Otevírá dveře a vstupuje. Zvonek se rozezní a pak umlkne. Probírá se knihami a jednu po druhé vytahuje Je tu už přes hodinu a pořád si nevybrala. To je tak vybíravá? Konečně došla až sem. Vytahuje mě a listuje mnou. Zastavila se na dvacáté straně. Přejíždí prstem po řádcích, jako by byly hedvábné. Přechází ke stolku a sedá si. Usmívá se. Čte a nepřestává. Je spokojená. Jde se mnou k pultu. Ona si mě kupuje! Odnáší mě domů. Začíná číst tam, kde skončila. Když došla ke konci, otřela můj hřbet hadříkem, políbila mne a uložila do police. Konečně jsem doma. A budu tu doma, dokud mě její děti nevyhodí. Ale to bude trvat ještě dlouho. Iveta Sodomková Foto: battellemedia.com

13 Školní krounský občasník 25 únor/2011 Školní krounský občasník 26 únor/2011 Buší Iveta Sodomková Tento příběh se stal koncem školního roku ve čtvrté třídě. Jak už to v tomto období bývá, známky už mají své majitele a morálka začíná značně poklesávat. Celkem pravidelně se odehrávají houbové bitky. Ne jinak tomu bylo i Toto datum uvádím zcela záměrně, jelikož v sobě skrývá ono ďábelské číslo. Není se tedy čemu divit, že tento den nás zákonitě muselo něco neblahého postihnout. Pravidla houbovky jsou celkem jednoduchá. Ve třídě se nachází několik největších rivalů a ti začínají souboj. Houba se pohybuje z jedné poloviny třídy na druhou a je průběžně navlhčována. Pokud si nenajde svou oběť, zanechává nápadný otisk na protilehlé zdi, který je nutné po boji zamaskovat. Postupně je do této zábavy zataženo více a více spolužáků, jelikož se střely pohybují nad jejich hlavami a občas si nešťastně mířená střela vybere neplánovaný cíl. Takto došla řada i na mě. Jak už jsem psal, toto rozptýlení nebylo ničím zvláštním, takže jsem mu nevěnoval větší pozornost. Seděl jsem si pohodlně ve své lavici a věnoval se své oblíbené svačině. Z ničeho nic přilétla houba s takovou razancí, až mi byla pochoutka vyražena z ruky a musela skončit v nedalekém odpadkovém koši. To však nebyla jediná škoda na mé osobě. Újmu doznalo i mé triko, jehož zadní strana byla totálně promočena. S pokřikem "To vám nedaruju!" jsem se vrhl do bojové řady. Střelám jsem dával maximální razanci a i protivníci se postupně začali měnit na mokré krysy. Bohužel nikdo nezaznamenal konec přestávky, a tak boj neměl konce. Na mušce jsem nyní měl Honzu. Ten jediný stále odolával mé pomstě. Tak jsem se snažil dát co největší a nejpřesnější střelu na něho. Ale on stihl dokončit svůj úhybný manévr a houba pokračovala směrem ke dveřím, jež se začaly pozvolna otevírat. "A sakra," tak to byla má poslední slova. Do třídy se totiž chystal vejít pan učitel Janoušek. Neposlušná houba mu vyrazila obrázky a kafe z ruky, jež se rozlilo rovnou na naše veledíla. Tenkrát ve třídě zavládlo hrobové ticho, že by ani spadnuvší penál nebylo slyšet. Ačkoli jsme všichni už byli připraveni na dvojky z chování, pan učitel se zachoval jako gentleman. Potrestal nás opsáním školního řádu a vyčištěním celé naší třídy, čemuž tenkrát samozřejmě nikdo neodporoval. Dominik Bělský Foto: encosystem.com Buší a buší Nechce přestat V mojí hrudi srdce S láskou Buší a buší Bez přestání Oživlé strachem Bez lásky Bušilo a bušilo Jako nikdy v životě Prosilo, ať neodchází Jeho srdce nebuší NÁZORY, UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE VZPOMÍNKY NA ZŠ Buší a buší S krutostí Opustil srdce Nebuší Přestalo bušit Bez lásky Bušit nechce Srdce v mojí hrudi První září roku 2002 byl můj první školní den a třicátého června roku 2011 bude ten úplně poslední. Devět let se zdá být strašně dlouhá doba, ale opak bývá pravdou. Jak se tak sejde měsíc s měsícem, rok s rokem, a ačkoli se to nezdá, devět let velice rychle uteče. Kdybych měl tak nějak zhodnotit, co mi devítileté působení na základní škole přineslo, nebo taky nepřineslo, rozhodně by převažovalo to, co mi přineslo. Škola mi především dala vzdělání, které dozajista využiji v budoucnu. Také mě naučila samostatnosti, rychlému rozhodování a vnesla do mého života určitý řád. Na druhou stranu mě škola taky občas dost štvala, ale tak už to někdy bývá, takže nezbylo nic jiného než zatnout

14 Školní krounský občasník 27 únor/2011 zuby a vydržet to. A proto je dobré si uvědomit, že základní škola je neodmyslitelná devítiletá etapa našeho života, a že bez ní to prostě nejde. Na základní školu budu určitě vzpomínat v dobrém. Petr Hainc V naší republice dochází k čím dál většímu počtu únosů dětí. Rodiče unesených dětí třeba dluží někomu peníze, a když je dotyčné osobě nedají do určité doby, tak unesou to nejcennější pro všechny rodiče, jejich dítě. Únosci můžou být třeba i pedofilové, kteří dítě unesou a sexuálně zneužijí. Dětské oběti únosci zavraždí, převezou za hranice, nebo dítě poznamenají na celý život. Mají-li bývalí manželé spolu dítě, může dojít také k velice složité situaci. Když se rodiče rozejdou, dochází často k tomu, že rodiče, kterým nebyly děti svěřeny do péče, je unesou anebo je odmítají vrátit poté, co u nich byly na návštěvě. Také se stává, že rodič, který má děti v péči, s nimi odjede nebo jim neumožňuje kontakt s druhým z rodičů. Česko sleduje pátrání po zmizelé devítileté Aničce Janatkové. Dívka je přitom jen jedno z tisíce dětí, které se každoročně v republice ztratí. Její případ ale oživil debaty o možnostech zabránění únosům a mizení dětí. Uvažuje se i o jejich čipování. Zuzana Baudyšová, je asi jediným člověkem, který o čipování dětí v Česku mluví. V žádné zemi na světě se ještě nezavedlo a v USA mají čipy pouze vězni. Ve Velké Británii proběhly pokusy s čipováním dětí už před osmi lety. S myšlenkou implantace počítačových čipů přišel v roce 2002 přední britský expert na kybernetiku profesor Kevin Warwick z Readingu krátce po brutálních vraždách dvou jedenáctiletých dívek. Nápad se ale neujal. Odmítli ho jak zastánci lidských práv, tak dětské charitativní organizace. Británie však testuje zákon, který by rodičům umožnil zjistit, zda v sousedství žije osoba odsouzená za sexuální obtěžování či útok na dítě. Experiment umožňuje přístup do databáze pedofilů, je ovšem teprve v počátečním stádiu a testuje se v několika málo hrabstvích. Není jisté, zda se rozšíří celostátně. Čipování má své nesporné výhody i nevýhody. Pokud by fungovalo podobně jako čipování psů, jakkoli by bylo záhodno se vyhnout srovnávání psů a dětí, tak by se ztracené dítě našlo během pár minut či hodin. V databázi české policie by pak nebyly tisíce zmizelých dětí. Školní krounský občasník 28 únor/2011 Varování: 1) Děti by neměly chodit ze školy ani do školy samy. 2) Neměly by mluvit s cizími lidmi. 3) Nesedat s nimi do auta. 4) Od nikoho cizího si nebrat žádné sladkosti. 5) Neměly by chodit venku v nočních hodinách. 6) Měly by nosit u sebe mobil. Kdyby zjistily, že je někdo sleduje, měly by rychle utíkat a křičet, co nejvíc to jde, nebo jít za nejbližším dospělým a požádat ho o pomoc. Michaela Sklenářová Zdroj: Český rozhlas; Ilustrační foto: ordinace.cz Průzkum na naší škole: Který televizní kanál nejčastěji sleduješ? Jak trávíš školní přestávky? Vojtěch Kratochvíl, 4. třída Připravila Radka Kusá a Michal Hromádko Anketa: třída Většinu času trávím na WC.

15 Školní krounský občasník 29 únor/2011 Martin Bureš, 5.. třída Sedím v lavici, píšu taháky a hraji si s autem. Jiří Jelínek, 6.. třída Peru se. Jaroslav Baloun, 6.. třída Jsem na školním počítači nebo sedím v lavici. Rozálie Hostomská, 7.. třída Hraji si, svačím. Daniela Nováková, 8. třída - Většinou školní přestávky trávím povídáním se spolužáky. Kristýna Tuťálková,, 9. třída - S Bárou na topení. Připravily Jana Pokorná a Helena Pražanová Školní krounský občasník 30 únor/2011 VYMALUJ OBRÁZKY HLAVOLAM ŘEŠENÍ HLAVOLAMU RAMBO IX: Samozřejmě že to má happy end. To by nebyl americký film. Nejdřív přeběhnou lávku oba komandos(!) a jeden z nich se vrátí. Pak dá baterku politikům a ti přejdou spolu. Na druhém břehu ji dají čekajícímu Rambovi a ten se vrátí pro kolegu. Spolu doběhnou na druhý břeh k politikům a úplně jako ve filmu jim to přesně za zadkem všechno vylítne do povětří. Přesně 17 minut. PÁRY PONOŽEK Zadání: V šuplíku je 32 červených ponožek a 32 modrých ponožek. Levá a pravá ponožka jsou k nerozeznání. Taháte po tmě ponožky z šuplíku. Kolik jich musíte vyndat, abyste měli jistotu, že až se na ně podíváte, máte pár? Řešení přineseme v dalším čísle. Připravil Petr Hainc Řešení úkolu: Co je to: OBROK. Správná odpověď je b.; Co znamená, když: NĚKDO MÁ V HLAVĚ O KOLEČKO VÍCE. Správná odpověď je b. Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ , zs_krouna@xaz.cz, ročník XVIII. Redakční rada: L. Drahošová, J. Beneš, J. Pokorná, H. Pražanová, M. Hromádko, R. Kusá, M. Novotná, D. Nováková, M. Sklenářová, I. Sodomková, O. Bouška, P. Hainc, D. Bělský, Mgr. Petr Schmied Illustrations: Tereza Brožková Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno. Ú n o r Obrázky omalovanky-k-vytisknuti.ic.cz, kotanec.wsn.cz, sarah05.blog.cz

16 Školní krounský občasník 31 únor/2011 ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA Školní krounský občasník 32 únor/2011 &&&&& Žofka křížovka &&&&& V minulosti bývalo v rodinách mnohem více dětí než dnes a tak ( část tajenky) měla svoji vlastní školu alespoň pro první až pátou třídu. Kromě Krouny byla škola například i v Otradově nebo Rychnově. Jediná místní část dnešní Krouny, kde škola nikdy nebyla, je (3. část tajenky). VODOROVNĚ: A. Lidoopi; lest; označení trojice umělců. B. Chemická značka vápníku; věc, která působí škody. C. České město; starší označení WC; zpěvačka a moderátorka písniček a pořadů pro malé děti; jeden z druhů obilí (slovensky). D. Soukromý zemědělec; bylina pěstovaná často v domácnostech do polévek. E. Název řeckého písmene; 2. část TAJENKY; podlahová krytina. F. Pruh; 1. část TAJENKY; dovednost. G. Otvor ve zdi; krevní vedení v těle; zabít (anglicky). H. Číslovka druhová; už. I. Častá předpona španělských názvů; záměrně likvidovati. SVISLE: 1. Ohon; předložka. 2. Člověk, který tajně něco převáží přes hranice; 45 římskými číslicemi. 3. Spojka; pudinková zálivka; asi. 4. Povinnost něco udělat; součást zdravého jídelníčku. 5. Obec v Maďarsku; citoslovce; sportovec. 6. Slepičí citoslovce; prokazovati někomu úctu část TAJENKY; okraj. 8. Značka automobilu; domácky Eliška; označení nemocničního oddělení. 9. Vyráběj; předložka v (anglicky); kujný nerost. 10. Rovná plocha; římskými číslicemi 1; německy ano. 11. Zkratka pro normu kvality; krčit se (například před zimou). 12. Řeka v Belgii; měkkýši. Pomůcka: Sod; Otsa; ISO. Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým jménem a třídou na kousek papíru a do 20. března zaneste p. uč. Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.