PhDr. Josef Kasal, Ph.D.X EXTREMISMUS CHCI POMÁHAT BEZ ROZDÍLU ANEB JAK NA SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY, CZ.1.07/3.2.13/

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PhDr. Josef Kasal, Ph.D.X EXTREMISMUS CHCI POMÁHAT BEZ ROZDÍLU ANEB JAK NA SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY, CZ.1.07/3.2.13/01.0036"

Transkript

1 PhDr. Josef Kasal, Ph.D.X EXTREMISMUS E CHCI POMÁHAT BEZ ROZDÍLU ANEB JAK NA SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY, CZ.1.07/3.2.13/

2 EXTREMISMUS PhDr. Josef Kasal, Ph.D. CHCI POMÁHAT BEZ ROZDÍLU ANEB JAK NA SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY, CZ.1.07/3.2.13/

3 OBSAH 1 Úvod 3 2 Charakteristika a kořeny extremismu Sociální východiska a příčiny extremismu Vliv nezaměstnanosti na extremistické postoje Základní pojmy Charakteristika extremismu 11 3 Typy a projevy extremismu Pravicově orientovaný extremismus Levicově orientovaná extremistická scéna Fanatismus, fundamentalismus Terorismus Náboženský extremismus Rasově motivovaný extremismus, xenofobie Projevy extremismu na hudební scéně, skrytá extremistická symbolika 32 4 Fotbalové divácké násilí jako zvláštní druh extremismu Charakteristika fotbalového prostředí jako zázemí pro extremistické projevy Subkultura fotbalových fanoušků, typologie Extremismus na českých fotbalových stadionech Sociální pracovník při práci s fotbalovými fanoušky 48 5 Použité zdroje 52 2

4 1 ÚVOD V této příručce je zpracována tématika extremismu tak, aby mohla být srozumitelně prezentována frekventantům kurzů v časovém rozpětí dvou výukových dnů. Problematika extremismu, jako ostatně každého sociálního jevu, je velmi obsáhlá a složitá. Tato složitost je dána, již zmíněným, společenským charakterem a také nalezením dělicí čáry mezi tzv. normálním jednáním a jednáním, které označujeme jako extrémistické. Chceme-li pochopit jakýkoliv společenský jev, je nutné osvojit si jeho kontexty. V našem případě bude uplatňováno stanovisko, že extremismus hluboce souvisí s vnímáním norem ve společnosti ve vztahu k jinému, či cizímu. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že i český extremismus je výsledkem širšího dějinného a společenského vývoje. Lektor by v úvodní části výuky měl tuto skutečnost zdůraznit a také se po celou dobu trvání kurzu k těmto základním východiskům vracet tak, aby umožnil frekventantům pochopit širší společenské kontexty extremismu. Průvodce kapitolami Kapitoly jsou doplněny power pointovými prezentacemi, které lektor používá na základě svého zvoleného přístupu k tématu. Možnost využití prezentací je v textu označena zkratkou PW s odvolávkou na číslo prezentace uvedené v seznamu prezentací. Kapitoly jsou tvořeny texty z literatury, která je vždy uvedena na konci. To umožní lektorovi doplňovat daná témata o rozšiřující informace. Text je vodítkem a nabídkou témat, která si volí lektor podle struktury frekventantů, cíle výuky a časových možností. Metodická poznámka Jednotlivá témata může lektor uvést tak, že položí frekventantům otázky, které se váží k jejich vlastní zkušenosti s danou problematikou. Možné otázky jsou uvedeny na počátku témat. Cíl kurzu Na základě pochopení normality ve společnosti prohloubit u frekventantů schopnost odlišit extremistické chování od běžného na základě jeho signifikantních znaků. 3

5 2 CHARAKTERISTIKA A KOŘENY EXTREMISMU (PW 1) 1. Stalo se Vám již někdy, že jste se s nedůvěrou nebo strachem stavěli k jiné skupině lidí, než do jaké patříte? 2. Byly tyto postoje oprávněné s odstupem času? Co myslíte, že vás vedlo k této nedůvěře? Extremismus je pouze jednou odnoží typického, stereotypního a přirozeného nedůvěřivého přístupu skupin lidí ke skupinám jiných lidí. Tuto nedůvěru bychom mohli dávat do souvislosti s odvěkým zápasem všech živočichů, a tedy i lidí, o přežití. Tak, jak se vyvíjí lidská kultura, jak se vrší lidské poznání, nabývá tento zápas jiných sofistikovanějších forem. V dnešním světě nejde ani tak o fyzické přežití jako spíše o získávání výhod. Tento zápas předurčuje také rozdělení skupin na MY a ONI. V tomto rozdělení můžeme hledat základ řady vzájemných animozit např. mezi bohatými a chudými, Němci a Čechy, levicí a pravicí, různými etniky atp. G. W. Allport spojuje tento typ chování s předsudky a jeho zamyšlení přesně vystihuje nejhlubší kořeny extremismu. Proč lidské bytosti sklouzávají tak snadno k etnickým předsudkům? Protože k lidskému myšlení neodmyslitelně patří dvě přirozené, zcela běžné věci mylná generalizace a nepřátelství Všude na světě se setkáváme s tím, že skupiny lidí se od sebe separují. Sdružují se lidé téhož druhu. Tato automatická soudržnost většinou není nic víc než pouhá pohodlnost. Společnost není třeba hledat mimo vlastní skupinu. Máme-li po ruce dost lidí na výběr, proč si přidělávat problémy tím, že bychom se museli přizpůsobovat novému jazyku, novým lidem, nové kultuře nebo lidem s jinou úrovní vzdělání? Cizinci jsou zátěž, stejně jako lidé z vyšší nebo nižší společenské či ekonomické třídy než my. Extremismus, na pozadí uvedeného, je ostřejší formou vědomí si vlastní výlučnosti, je spojen s otevřeným nepřátelstvím, dehonestací, ale také často se separací vůči většinové společnosti. K tomu poznamenává Allport: Jakmile je takový separatismus jednou na světě, jsou položeny základy pro všechny možné psychologické podoby. Separovaní lidé mají málo komunikačních kanálů. Snadno se může stát, že rozdíly mezi skupinami zveličují a nesprávně chápou. A asi nejdůležitější je to, že separace může vést ke skutečným střetům zájmů a k mnoha střetům zdánlivým. J. Chmelík, náš přední specialista na extremismus jej spojuje s různorodostí názorů a postojů v každé společnosti. Určitá část společnosti se však přiklání k extrémně idealistickým a radikálním postojům na rozdíl od běžného občana a tyto své extrémní postoje se snaží, více či méně razantněji, prosazovat. Obecně je však možné konstatovat, že projevy extrémních jedinců jsou většinou, z hlediska stability 4

6 společnosti a jejích institucí, nezávažné a pro většinu stabilní společnosti představuje extremismus okrajový problém. Máme-li být schopni držet extremismus na hranici okrajovosti, nemůžeme se jím nezabývat. Určitá lhostejnost a neschopnost detekce extrémistického chování vedla v historii k nejedné katastrofě. 2.1 SOCIÁLNÍ VÝCHODISKA A PŘÍČINY EXTREMISMU (PW 1) 1. Co považujete za konformní jednání? V jakých případech si myslíte, že jednáte nonkonformně? Korigujete své vlastní postoje spíše na základě většinových či menšinových názorů? Jak vlastně vznikají extrémní názory? Do jaké míry sem vstupuje vliv vlastní zkušenosti a do jaké míry názorový vliv společnosti? Pokusme se dané otázky zodpovědět prostřednictvím poznatků sociální psychologie. Hewstone a Stroebe uvádějí pro naši potřebu experiment psychologa Solomona Asche, který se snažil zjistit, do jaké míry ovlivní ostatní lidé náš úsudek, i když je zřejmé, že se mýlí. Asch porovnával výsledky dvou skupin, které měly jednoduchý úkol: osmnáctkrát měly rozhodnout, která ze tří srovnávacích čar je stejně dlouhá jako standardní čára. Při každém pokusu byla jedna čára skutečně stejně dlouhá jako standardní čára, ale zbývající dvě se různily. Příslušníci kontrolní skupiny o velikosti 37 lidí posuzovali délku čar o samotě a jejich úsudek byl velmi přesný, experiment ukázal pouze 0,7 procent chyb v odhadu. V experimentální skupině byli účastníci rozsazení do polokruhu požádáni, aby nahlas vyslovili svůj úsudek v pořadí, v jakém seděli od místa číslo 1 do místa číslo 7. Ve skutečnosti byl účastníkem pouze jeden z nich na místě číslo 6. Všichni ostatní byli spolupracovníky badatele a při každém pokusu vyslovili předem určenou odpověď. Experimentální účastníci chybovali v téměř 37 procentech. Výsledky vypovídají o ohromném vlivu evidentně nesprávného, ale jednohlasně většinového úsudku na úsudek osamoceného účastníka. Z výše uvedeného je zřejmé, že když lidé hodnotí nějakou stránku reality za přítomnosti ostatních, jde jim o dvě věci: chtějí mít pravdu a chtějí na druhé udělat dobrý dojem. K určení toho, co je pravda, mají lidé dva zdroje informací: 1. To, co naznačuje jejich percepce vnímané reality (naše adaptivní hodnota obsažená ve vystavění svých úsudků a chování na vlastním pojetí reality). 2. To, co říkají ostatní (stejně adaptivní zkušenost spojená se spoléháním se na úsudky ostatních). 5

7 Ve většině případů se jak naše, tak úsudky ostatních překrývají a poskytují nám stabilní obraz našeho prostředí. Jak dochází ke konformitě? Situace, v níž dochází ke konformitě, se však staví proti těmto dvěma zdrojům informací, a jedinec se tak dostává do konfliktu, kdy si musí mezi dvěma v zásadě spolehlivými zdroji informací vybrat. Jestliže člověk takto dospívá ke konformitě, pak říkáme, že byl vystaven informačnímu vlivu: vzdává se ostatním, protože důvěřuje jejich úsudku víc než vlastnímu. Druhý typ konformity je způsobena touhou být oblíben a averzí k nelibosti ostatních, tato konformita je řízena normativním vlivem. Shrnuto: Informační vliv (Informational influence): Vliv založený na informační hodnotě názorů vyjadřovaných ostatními, a na tom, co člověku o určité stránce reality řeknou. Normativní vliv (Normative influence): Vliv založený na potřebě být druhými akceptován. Informační a normativní vliv tedy představují hlavní obecné mechanismy, kterým skupina ovlivňuje své členy. Mechanismus vzniku konformity také zcela jasně ukazuje na zodpovědnost institucí a jednotlivců, kteří vychovávají a ovlivňují zejména mladé lidi. Ke vzniku extrémistických postojů vedou zavádějící a nepodložené informace a nedostatek sociálního přijetí ze strany osob blízkých. Názorovou hladinu ovlivňují také v každém historickém období vědecké objevy. To, jak negativně na dlouhá období dokáží ovlivnit postoje lidí, lze prokázat na několika příkladech z historie fyzické antropologie. Za všechny lze uvést americké vědce Agassize a Mortona, kteří se neblaze podepsali na vytvoření, dnes již zcela nepřijatelného, obrazu černochů jako rasy, která díky menším rozumovým schopnostem a dětinskosti, není schopna konkurovat bílým lidem. Prozatím jsme mluvili o vlivu většiny na vytváření sociálních postojů. V případě extrémistických skupin však často řešíme opačný problém. Jak je možné, že jednotlivci naslouchají názorům, které můžeme označit za menšinové a stávají se tak členy různých extrémistických skupin a hnutí? Na to lze zase najít odpověď v sociální psychologii. Francouzský psycholog Moskovici (jak uvádí Hewstone a Stroebe) tvrdí, že menšiny nemají k prosazování názorů příliš dobrou pozici: bývají zastoupeny malým počtem; často nemají normativní kontrolu nad většinou; zpočátku bývají spíš zesměšňovány, než aby je brali ostatní vážně. Jinými slovy, je evidentní, že nemají přístup k informačním a normativním zdrojům kontroly, kterou explicitně či implicitně disponuje většina. Jak pak mohou vůbec mít nějaký vliv? Jádro jejich vlivu spočívá v jejich vlastním stylu chování. 6

8 Menšina musí předložit vlastní názor na daný problém a pevně se ho držet, odolávat neustálému tlaku většiny. Nejdůležitější součástí tohoto stylu chování je konzistence, se kterou menšina brání a obhajuje vlastní názor. Jen pokud členové menšiny souhlasí mezi sebou a vytrvají ve svém přesvědčení, mohou čekat, že se většina začne zamýšlet nad vlastním názorem, zváží správnost názoru menšiny a nakonec se nechá ovlivnit. Právě koheze skupiny neustále posilována pevným lpěním na svém názoru, je tou silou, která může na svoji stranu strhávat váhající jedince bez vlastního pevného hodnotového rámce. Zde je také odhalena přitažlivost extrémistického chování pro určitý typ členů společnosti. 2.2 VLIV NEZAMĚSTNANOSTI NA EXTREMISTICKÉ POSTOJE Nezaměstnanost pochopitelně úzce souvisí s prací. I když někteří z nás mají tendenci roli práce v životě zlehčovat faktem je, že od práce si odvíjíme svůj vlastní obraz a odvíjí se od něho i společenský status. Okolí nás také definuje podle naší pracovní činnosti. Čemu práce slouží? materiálnímu zajištění života; je výrazem osobního postavení a identity; je zdrojem sociálních kontaktů s možností rozhovorů, setkání s jinými lidmi, navazování přátelství atd.; je rámcem sociální orientace, který podstatně přispívá k individuálnímu sebehodnocení; je základem pro časovou strukturu dne a celého života. (Belz, Siegrist, str. 23) Lidé, kteří ztratí práci a dlouhodobě ji nenaleznou (nebo nechtějí najít), se dostávají do ekonomických, společenských i individuálních potíží. Lidé bez práce se ocitají ve zvláštním společenském vakuu. Pokud byli doposud zaměstnaní, jsou zvyklí na určitý časový harmonogram, zvyklí na určitou hmotnou úroveň a samozřejmě také na společenské kontakty. To vše rázem mizí. Je nutné hledat způsoby, jak výpadek z pracovního procesu nahradit. Ideální je hledání nové práce, hledání možností rekvalifikací atp. Ztráta zaměstnání je frustrující záležitostí, lidé často rezignují, mají pocit, že selhali. Nezaměstnanost se tak stává těžkou psychickou zátěží. Nezaměstnanost nahrává i extremistickým postojům a názorům. Všude tam, kde se lidé dostávají do svízelných situací, které jsou 7

9 umocněny zkresleným vnímáním reality, je připravena půda pro extremismus. Nerovnoměrné rozdělení bohatství ve společnosti bylo vždy terčem společenské kritiky a extremismus nabízí snadná a jednoduchá řešení. O tom, že těmto řešením naslouchá vcelku početná skupina, zejména mladých lidí bez práce, svědčí činnost hnutí a stran typu Dělnické strany sociální spravedlnosti. A právě část mladých lidí může hledat vysvětlení svých potíží v inklinaci k extremismu. Tyto postoje pomáhají udržet vnitřní integritu, pomáhají zahánět myšlenky o vlastní nedostatečnosti, účast v extremistických skupinách naplňuje čas a dává mu jakýsi smysl. Vztah mezi nezaměstnaností a extremistickými postoji a orientacemi v sobě implikuje širší společenské vztahy a poruchy. Smolík uvádí (str. 64), že subkultura (v našem případě extrémistická skupina) znamená kolektivní reakci na problémy vznikající ze sociální nerovnosti, kdy společnost není s to jedinci nabídnout uspokojivé řešení jeho situace podmíněné sociálními důvody. Těmto skupinám se věnuje ve svých mnohočetných studiích od začátku 20. století chicagská škola. Jeden z jejích výzkumníků Cohen (in Smolík, str. 67) charakterizuje gangové skupiny takto: Neutilitární jednání (jednání, které není primárně zaměřeno na získání hmotného majetku, racionality, odpovědnosti). Spíše lze zde nalézt ničení předmětů symbolizujících hodnoty střední třídy (vandalismus). Zlomyslnost, nenávist, zlý úmysl. Známe z působení např. ultrapravicových skupin, fanoušků apod. Negativismus. Tito mladí lidé nejsou ve sporu s respektovanými hodnotami, ale vědomě je popírají, negují. Hédonismus. Základem morálky gangu je preference příjemných prožitků a odsouvání nepříjemných skutečností. Proměnlivost. Mnohostrannost aktivit gangu jednotlivé aktivity provozované gangem se průběžně proměňují podle konkrétní situace. Skupinová autonomie. Základní hodnotou je loajalita vůči členům gangu. Uváděné charakteristiky umožňují sociálním pracovníkům zaměřit se v preventivní práci i následné péči na odbourávání těchto negativních postojů. Je nutné si uvědomit také, že mladí lidé, kteří se ocitnou na okraji společnosti, získávají dlouhodobé zkušenosti se strategiemi zvládání tak, jak jsou nastaveny v subkulturních skupinách. Uchránit před tímto prostředím lze včasným vyhledáváním lidí, kteří se ocitají bez práce spojené se snahou nabídnout jim okamžitou pomoc, která v první fázi je zaměřena na pomoc při navazování vztahů s podobně postiženými lidmi. 8

10 Pro efektivní součinnost s pracovními úřady a dalšími instituce, které nabízejí tuto pomoc, uveďme tři fáze psychického vývoje dlouhodobě nezaměstnaného: 1. Fáze optimismu. Do této fáze vstupuje nezaměstnaná osoba po prvním šoku. Nezaměstnanost ještě není pociťována nezbytně jako nepříjemná, protože existuje naděje, že se brzy najde nějaké jiné místo. 2. Fáze pesimismu. Víra v úspěch se zmenšuje. U postižené osoby vyvstává stále více pocit vlastní viny. Tento pocit je zesilován chováním okolí. 3. Fáze rezignace. Nezaměstnaný se chová jako druhořadý člověk. Začínají se vyvíjet závažná psychosomatická onemocnění, sociální kontakty definitivně ustávají, nastupuje osamělost. (Belz, Siegrist, str. 25) ZÁKLADNÍ POJMY (PW 1) 1. Co rozumíte pod pojmem normální, co je normální? 2. Kdo určuje nebo čím je určeno co je a co není považováno za normální? 3. Co zejména považujete za nenormální? Při vysvětlování základních pojmů, týkajících se našeho tématu budeme postupovat od obecného k jednotlivému. Pojmy jsou definovány podle Velkého sociologického slovníku a publikace Jana Chmelíka. Lidé se ve společnosti chovají podle kritérií, která se v průběhu vývoje dané společnosti ukázala jako užitečná a ku prospěchu společnosti jako celku či ku prospěchu většiny jejích jedinců. Těmto kritériím říkáme normy. Norma: (z lat. norma = úhelnice, míra, měřítko) pojem používaný ve třech významech: 1. Označuje to, co je normální, odpovídající normálnímu rozložení podoby Gaussovy křivky. 2. Jakýkoliv sociální determinismus nebo jakýkoliv sociokulturní regulativ, který v určité situaci působí na lidi jako členy skupiny a ovlivňuje jednotným způsobem jejich chování. 3. V nejčastěji užívaném významu označuje pojem norma obecné verbalizované pravidlo, jež mají jednající ve svém chování respektovat a které se pro ně pokládá za závazné. G. C. Homans vymezuje normu jako ideu v myslích členů skupiny, která může být vyjádřena jako výpověď specifikující, co by členové skupiny nebo jiní lidé měli dělat, co se od nich za daných okolností očekává. 9

11 Shrneme-li výše uvedené poznatky, je možno konstatovat, že normu, to, co je normální stanovuje společnost. To, co se od těchto společně sdílených norem odlišuje je deviantní. Deviace: (z lat. Deviatio = odchylka, úchylka) porušení nebo podstatná odchylka od některé sociální normy chování nebo od skupiny norem; nerespektování požadavků, které na individuum nebo skupinu klade určitá norma nebo soubor norem. Rozlišujeme tzv. negativní a pozitivní deviace, aby se postihlo, že každá odchylka od normy je deviací, tedy nejenom porušení a nedodržení normy, ale také její přehánění, dovádění do krajnosti (chudoba, bohatství, workoholismus, alkoholismus ad.) Některé projevy deviantního chování jsou patologické. Patologie sociální: (z řec. pathos = utrpení, vzrušení; logos = slovo, nauka, řeč) shrnující pojem pro nezdravé, nenormální, negativně sankcionované formy deviantního chování, ale hlavně pro studium příčin jejich vzniku a existence. Lemert a Becker definují sociální patologii jako jednání, které není jednáním odchylujícím se od normy, ale takové, které je za deviantní označeno. Deviace pak v tomto pojetí není kvalitou činu, ale důsledkem sankcí skupiny uplatňovaných vůči jednotlivci. O klasifikaci typu chování (zda je či není normální, deviantní, patologické) rozhodují kromě společenských norem také hodnoty. Hodnota: Obecný pojem pro všechno, čeho si ceníme a vážíme, co je cenné a významné pro člověka. To, proč dáváme něčemu (před méně hodnotným) přednost (svoboda volby?). Je to také určitá vlastnost jevů, dějů, činů v sociální sféře, která určuje jejich pozitivní nebo negativní význam pro člověka či společnost. Hodnotu z hlediska etického posuzujeme hodnocením, tj. srovnáváním s určitými standardy, zvyky, obyčeji atd. Nyní bude jasnější vymezení extremismu, jako specifického sociálního chování. Extremismus: V obecném pojetí jde o výrazné odchýlení se od obecně uznávaných a v aktuální době přijímaných norem. V rovině sociologické lze extremismus vymezit jako souhrn určitých sociálně patologických jevů, vytvářených více či méně organizovanými skupinami osob a příznivci těchto skupiny, s dominujícím odmítáním základních hodnot, norem a způsobů chování platných v aktuální společnosti. V politice je takto označován krajně radikální nebo výstřední postoj. Policie naopak definuje extremismus jako Verbální, grafické, fyzické a jiné aktivity spojené zpravidla s vyhraněným ideologickým nebo jiným kontextem, které vyvíjejí jednotlivci nebo skupiny osob s názory výrazně vybočujícími z všeobecně uznávaných společenských norem, se zřetelnými prvky netolerance, zejména rasové, národnostní, náboženské nebo jiné obdobné nesnášenlivosti, a které útočí proti demokratickým 10

12 principům, společenskému uspořádání, životu, zdraví, majetku nebo veřejnému pořádku. Někdy je také označován jako ultrapravicový nebo ultralevicový postoj. Extremismus obvykle neumí reálně hodnotit politickou situaci, jeho stoupenci nesouhlasí s kompromisy, radikalizuje řešení vztahu občan, stát. Lidé, kteří vyznávají a prosazují extremistické názory a postoje, mají tendence vytvářet jednotnou platformu uskutečňování svých zájmů hnutí. Hnutí (extremistické hnutí): Neoficiální, více či méně pevné sdružení občanů stejných nebo podobných extrémních názorů na společenské vztahy, postavení národa, člověka, náboženství ve společnosti, usilující o prosazení svých názorů a cílů, a to i za využití různých i protiprávních prostředků 2.3 CHARAKTERISTIKA EXTREMISMU (PW 1) Kde se nejčastěji setkáváte s pojmem extremismus? Jaké bývají jeho projevy? Mluví-li se o levicovém a pravicovém extremismu, co si pod oběma pojmy představujete, jak se liší? Co je xenofobie, patří mezi extrémistické projevy? Extremismus patří mezi mediálně velmi frekventované pojmy a z toho důvodu často míváme pocit, že toto slovo natolik zdomácnělo, tolik se objevuje v souvislosti s určitým typem událostí, že je vnímáme jako srozumitelné. Opak je pravdou. Je to pojem, který je nejednoznačný a panují vůči němu v odborných kruzích i laické veřejnosti protichůdné názory. Pokusíme se tedy o charakteristiku extremismu, tak jak ji uvádí Jan Chmelík. Na podporu východisek a tvrzení použijeme také Allportovu práci. Hovoříme-li o extremismu, nelze se nevyhnout alespoň zmínce o některých možných psychických dispozicích lidí, pro které se extremismus stává životním programem. Protože extremistické názory jsou velmi pevně spojeny s předsudky, lze pro přiblížení mechanismů inklinace k nim použít zjištění G. W. Allporta. Za jeden z rysů můžeme označit projekci. Tu můžeme definovat jako sklon připisovat neprávem jiným lidem motivace či povahové stránky, které jsou ve skutečnosti naše vlastní nebo které nějakým způsobem naše vlastní motivace či povahové stránky vysvětlují a ospravedlňují. Allport rozlišuje 3 typy projekce: 1. přímá projekce 2. projekce tříska trám 3. komplementární projekce. 11

13 Protože projekce je proces skrytý našemu vědomí je nutné seznámit se s dalšími pojmy, které k ní bezprostředně patří. Žárlivost - člověk závidí druhým, ví, že je závistivý. Závist vede člověka k tomu, aby o někom jiném smýšlel špatně mnohem hůř, než by odpovídalo situaci. Takovou žárlivostí u extrémistů může být např. antisemitismus žárlivost na úspěchy a schopnosti Židů. Extropunitivita někteří lidé si neustále hledají alibi. Takovým člověkem byl Hitler. Za své mnohé neúspěchy v mládí dával vinu špatnému světu, špatné škole, osudu. I za jeho politické a vojenské nezdary mohli ostatní. Extropunitivní rozhořčení vyvolává jakési rozjaření. Sám být vzorný a zlobit kvůli někomu jinému, nebo dokonce kvůli osudu, to je jako být na flámu. Studie prováděné mezi dětmi ukazují, jak brzy se začíná vyvíjet sklon zbavovat se odpovědnosti. Den v mateřské škole je plný různých alibi: nemůžu pít džus z papírového kelímku; chce se mi blinkat. Nemůžu ležet na boku; maminka mi to nedovolila. Tento sklon se může postupně měnit ve zvyk svalovat vinu na ostatní. Posuďte sami jak často slýcháte od různých extrémistických vůdců a z jejich vyhlášení, že převezmou na sebe odpovědnost, jak často nabízejí konstruktivní řešení? Nebo jsou jejich exposé plná svalování vin na druhé? Komplex špatného zacházení jde o lidi, kteří vyrůstají s přesvědčením, že jejich život je samé neštěstí a všichni se k nim chovají špatně. Potlačení znamená, že člověk nedovolí, aby některá osobní konfliktní situace (nebo její část) zasáhla do jeho vědomí a do reakce, přizpůsobené okolnostem. Potlačit lze cokoli, co je našemu vědomí nepříjemné. Vytěsněný materiál se často týká strachu a úzkosti, nenávisti obzvlášť vůči rodičům. Ne každé potlačení musí být na škodu, protože někdy může jít o zbavení se nežádoucích popudů získat víc. Přímá projekce jako příklad může posloužit obviňování Židů, že jsou sadističtí. Lepší příklad přímé projekce bychom nenašli. Nejenže se v židovských kulturních tradicích sadismus nikdy nevyskytl, ale okolnosti krutého pronásledování, kterému byli Židé vystaveni, by zabránily jakémukoli sadistickému chování, i kdyby nějaký příslušník židovské skupiny takové nutkání měl. Ale viditelné potěšení, které mnoha nacistům dělalo mučení Židů, na druhé straně ukazuje, že sadismus byl osvědčenou praktikou SS. To je zcela jasný příklad přímé projekce. Vlastnost, kterou máme my a vůbec ne druhý nevidíme u sebe, ale právě u druhého. Přímá projekce je způsob řešení vlastního konfliktu tím, že člověk připisuje jiné osobě (nebo skupině) emoce, motivace a chování, které jsou ve skutečnosti jeho vlastní, nikoli člověka, kterého z nich obviňuje. 12

14 Mechanismus třísky a trámu bychom mohli definovat tak, že u jiných lidí zveličujeme vlastnosti, které skutečně mají a jež máme i my, i když si to nemusíme uvědomovat. V případě vzájemného obviňování mezi nacisty a Židy šlo někdy právě o tento mechanismus. Většinu jedinců na obou stranách například určitě tížil nějaký vytěsněný sexuální konflikt. Ti proto s nezvyklou horlivostí přehnaně obviňovali druhou stranu z perverze. Komplementární projekce nejde ani tak o vnímání zrcadlené, jako spíš racionalizované. Souvisí s hledáním příčin našich rozbouřených emocí. Definovat ji můžeme jako vysvětlování a ospravedlňování našeho vlastního stavu mysli odkazem na domnělé záměry a chování ostatních. Má-li jít skutečně o komplementární projekci, musí být popis záměrů a chování falešný, protože kdyby byl správný, bylo by vnímání realistické a nešlo by o žádnou projekci. Jako příklad může zase posloužit vztah mezi nacisty a Židy, kdy obě strany viděly v té druhé méněcennou rasu. Popisované procesy ilustrují pravý chod iracionální stránky lidské povahy. Představují infantilní, potlačené, obranné, agresivní a projektivní součásti nevědomého duševního života. Při objasňování extremismu sice hrají tyto procesy důležitou roli, nelze jim však připisovat vše. Své sehrává také kulturní tradice, společenské normy, co se dítě učí a jak se to učí, rodičovský vzor, sémantické matení, ignorování skupinových odlišností, princip vytváření kategorií a mnoho dalších faktorů. Jan Chmelík reprezentuje sociologický a kriminologický přístup k extremismu. Při jeho charakteristikách upozorňuje na komplikovanost vymezení tohoto společenského jevu. Pro příklad uvádí názor profesora Stankiewicze, který tvrdí, že extremismus je jen slovem označujícím, a nikoli pojmem, protože nemá svou historii a jeho prostřednictvím není možné popsat podstatu jevu. Naše vymezení extremismu se bude nejspíše blížit vymezení užívanému v SRN. Ale i tam se rozlišuje mezi radikalismem (tzv. chováním v rámci ústavních pravidel) a extremismem (chováním mimo ústavu, proti ústavě), přičemž za levicový je obvykle označován radikalismus a pravicový je extremismus. Běžnější je rozlišování mezi pojmy fašismus a nacismus nebo neofašismus a neonacismus, které jsou považovány za protiústavní aktivity a jako takové jsou posuzovány veřejností i orgány činnými v trestním řízení. Podle Z. Zbořila by bylo mnohem případnější užívání termínů xenofobie, rasismus, antisemitismus, jako pojmů vycházejících z politické antropologie nebo sociologie, pojmů jako je fašismus, nacismus, neofašismus a neonacismus, které jsou výsledkem historických bádání, anebo pojmů, které mají oporu v právu, jako jsou např. protiústavnost, zločinné spolčování, zastrašování aj. 13

15 Extremismus je přímo závislý na uspořádání a stavu společnosti, v níž se projevuje. Chmelík zdůrazňuje, že nárůst extremismu je přímou reakcí na případné narůstající rozpory ve společnosti. Dalším pohledem na tento jev je vztah k demokracii. Demokracie totiž nemá dostatek mechanismů, aby se ubránila všemu, co jí škodí. Pokud by takové mechanismy měla, přestala by být demokracií a stala by se diktaturou. Z tohoto pohledu je extremismus jako jakési nutné zlo, se kterým se každá demokratická společnost musí neustále vyrovnávat. Určení extremismu, extremisty často bývá velmi složité. Hranice mezi extremismem a normalitou je velmi široká a nejasně formulovaná. Označení extremistických skupin se děje na základě odlišných přístupů a stanovisek, které lze rozdělit do tří skupin: 1. Skupiny, které usilují o realizace vysoce ušlechtilých a humánních ideálů, ale způsobem, který v menší či větší míře narušuje zákon (např. militantní ekologové, odpůrci potratů atp. Prosazují tedy humánní hodnoty nežádoucím způsobem. 2. Příslušníci této skupiny se pokoušejí prosadit své představy o fungování společnosti, které odporují obecným normám morálky, humanity, způsobem, který jim umožňuje platný právní řád (např. volební vítězství NSDAP v roce 1933). Pokoušejí se slušným způsobem prosadit neslušné cíle. 3. Příslušníci této skupiny se snaží o realizaci svých nelidských a protizákonných idejí protizákonnými a nelidskými způsoby (např. teroristé apod.). Příslušníky této skupiny označuje naprostá většina občanů jako extrémisty. Pravicový a levicový extremismus. Základní ideologie obou je podobná, tj. odmítání demokratického právního státu, vyznávání ideologie nerovnosti určitých individuí nebo skupin. Pravicoví extrémisté pak požadují autoritářský stát, za nejvyšší hodnotu považují národ a rasu, vyznávají podřízení jednotlivce národnímu lidovému společenství, vedenému vůdcem. V obecném sociologickém pohledu je extremismus chápán jako jakýkoliv výstřední nebo krajně radikální postoj a s tím související činnosti. Z bezpečnostního hlediska zahrnuje část aktivit, nazývajících se subverze (z angl. subversion podvracení, zkáza), které cíleně nebo ve svých následcích útočí na politický systém a společenské upořádání nebo jejichž důsledkem je závažná trestná činnost. Projevy extremismu jsou značně odlišné od méně závažných, tzv. bagatelních projevů až po nejzávažnější trestnou činnost. 14

16 Pro prevenci extremismu je důležité znát základní charakteristiky členů extrémistických hnutí a skupin. Chmelík uvádí výčet těchto charakteristik na základě výzkumu IVVM provedeném v letech Většina extrémistů - členů a příznivců extremistických hnutí jsou mladí lidé. Vůdčí osobnosti extrémistických hnutí jsou lidé vyznačující se sklonem k mesiášství, megalomanii. Řadoví členové a příznivci hnutí se rekrutují v převážné míře z mladých lidí, kteří se dostali shodou okolností na okraj společnosti především z důvodu ztráty zaměstnání, rodinného zázemí, jde o přistěhovalce, etnické či jiné menšiny a další. Nejrizikovější skupinou je mládež nesvazuje ji strach o majetek a prosperitu rodiny, svým věkem přirozeně směřuje k radikalismu v řešení chyb a nedostatků společnosti, které velmi citlivě vnímá. Mladým lidem vyhovuje černobílé vidění světa a koncentrace problému do jednoduchých hesel, hledání nepřítele, který je za všechno zodpovědný, řešení situace řešením úkolů stanovených někým. Věk sám o sobě není dostačujícím důvodem náležení mladých lidí k extrémistickým hnutím. Nezralý mladý člověk, hledající jednoduchá řešení, snadno podléhá vlivu demagogů, kteří mu černobílé vidění světa předkládají a nabízejí mu, aby se účastnil řešení věci agresivními akcemi. Současnost je vnímána jako bezperspektivní a příznivci extremistických hnutí v ní nevidí místo pro seberealizaci. Uvedený přehled konvenuje s psychologickými předpoklady, uvedenými v první části kapitoly. Nacházíme v něm podstatné informace k efektivní práci nejenom s těmito skupinami, ale především v oblasti primární prevence v základních školách. 15

17 3 TYPY A PROJEVY EXTREMISMU (PW 1) 1. Zkuste charakterizovat pravicový a levicový extremismus, co je odlišuje, popř. spojuje? 2. Které projevy extremismu považujete za nejnebezpečnější? 3. Znáte sami nějakou extremistickou skupinu nebo hnutí? Jak již bylo zmíněno, v praxi jsou rozlišovány dva typy extremismu levicový a pravicový. V literatuře jsou také označované jako extremistické směry. 3.1 PRAVICOVĚ ORIENTOVANÝ EXTREMISMUS Pravicově orientovaný extremismus je reprezentovaný neonacistickými, fašisticky a nacionalisticky orientovanými skupinami. Představitelé: hnutí SKINHEADS, vznik na počátku 80. let. Jeho kořeny sahají o deset let zpět. Tyto skupiny sestávaly především z mladých chlapců dělnického původu, jejich zájmy byly velmi prosté. Šlo o pití alkoholu, hlavně piva, z něhož se postupně stal kultovní nápoj (viz. na poč. 90. let česká skupina Orlík a text její písně pivečko pijem a vesele žijem, desítku, dvanáctku do sebe lijem, mladí i staří jsme kamarádi, v hospodě u piva máme se rádi OJ!). Skinheads si velmi dlouho uchovávali původní vnější znaky oholená hlava (při bitce nelze uchopit za vlasy), americká bunda tzv. bomber, džíny, boty martensky. V Čechách hnutí českých skinheads zahrnuje jak ultrapravicové, tak ultralevicové frakce. Ultrapravicové lze rozdělit na neonacisticky, fašisticky a nacionalisticky orientované skiny. Výrazný rozdíl je mezi neonacistickými a nacionalisticky laděnými směry. Fašisté se inspirují Mussolinim a gen. Gajdou. Nacionalistické organizace akcentují ideu státu, v němž vládne zákon, a odmítají antisemitismus. Bohemia Hammer Skins (BHS) jedna z nejmilitantnějších odnoží skinheads u nás. Odhaduje se, že má cca 550 až 800 členů ve věkovém průměru let. Ideologie vychází z neonacismu, nacionálního socialismu, rasismu a antisemitismu. Své názory propagují tiskovinami, nášivkami apod. Z něho se vyprofilovalo mimo jiné hnutí Blood Honour Division Bohemia (BHDB) nejvýraznější reprezentant neonacistické scény. Pro toto hnutí je příznačná změna taktiky činnosti a akcí, kterou lze shrnout takto: ústup od pořádání velkých koncertních setkávání příznivců na skinheadských koncertech, 16

18 pokles produkce tiskovin, šíření CD s nahrávkami písní s rasisticky orientovanými texty a dalších propagačních materiálů, snaha po vytvoření registrovaného seskupení občanů. Jako další zástupce lze uvést hnutí Národní odpor (NO), Hnutí národního sjednocení (HNS), část jeho členů preferuje program mezinárodní organizace International Third Position. Z menších je to např. Národní aliance, která pod heslem Nic než národ bojuje za práva Čechů. W.A.R. (White Arian Resistance) jde o rasistické internacionální hnutí, pravděpodobně ustavené v Brně skinheadskou organizací. Sudetoněmecká vlastenecká fronta založena pravděpodobně v České Lípě přívrženci sudeťáků. 3.2 LEVICOVĚ ORIENTOVANÁ EXTREMISTICKÁ SCÉNA Levicově orientovaná extremistická scéna je v České republice reprezentována zejména tzv. anarchoautonomy (spojení klasických anarchistů s tzv. autonomním hnutím, tj. nedogmaticky a neideologicky orientovaným). V České republice je scéna reprezentována Československou Anarchistickou federací, která se profiluje výrazně k anarchokomunismu. Antifašistická akce (AFA), Federace sociálních anarchistů (FSA) a další. Od roku 1996 se agilně projevovala skupina Socialistická solidarita a Svaz komunistické mládeže. Součástí tohoto hnutí jsou však i příslušníci hnutí skinheads (Redskins a Sharpskins). Sharpskins je v podstatě bezproblémová odnož skinheads, naopak sami bývají terčem útoků jiných skupin skinheads. Redskins jsou společně s neonacisty považováni za nejradikálnější a nejmilitantnější levicově orientovanou odnož hnutí skinheads. Vyznávají různé marxistické ideologie, jako je stalinismus, maoismus a trockismus. Kromě politicky orientovaných skupin patří k autonomnímu hnutí i aktivity stoupenců alternativního způsobu života v tzv. squatech. Squat znamená nelegálně, tj. bez svolení majitele obsazený objekt komunitou zpravidla mladých lidí. Sem také můžeme zařadit hnutí PUNKS (také pekáči, v české interpretaci mizerný, nesmyslný). Je reakcí na neúspěch filosofie HIPPIES. Extremismus, který se od počátku 90. let projevoval především verbálními útoky, je v současné době stále agresivnější a nabývá charakteru brachiálních (fyzických) útoků vyvěrajících z rasismu. Od roku 1998 se také setkáváme stále častěji s projevy xenofobie, a antisemitismu, které spočívají nejen v znesvěcování židovských synagog a hřbitovů, ale také ve veřejném hanobení osob pro jejich rasu či vyznání, ale také ve fyzickém násilí zejména proti Romům. 17

19 3.2.1 FANATISMUS, FUNDAMENTALISMUS Hned na začátek je třeba říci, že fanatismus a násilí nejsou totéž. Günter Hole, z jehož práce budeme vycházet, uvádí, že násilí je v podstatě zcela jiným fenoménem než fanatismus. Motivy agrese, jako vypočítavé úsilí o moc a hromadění majetku, závist a žárlivost, nenávist nebo pomsta, nemají s fanatismem v první řadě nic společného. Jedná se jednoznačně o odlišné kořeny jejich psychického zrodu, o různé úrovně, na nichž probíhá neblahé emocionální nahuštění a eskalace. [Hole, str. 7] Dále Hole uvádí, že existuje i tichý, nenápadný, zevnitř člověka jdoucí fanatismus. Fanatismus je také prodchnut zaujetím a nadšením vysokými etickými hodnotami a cíli. Zde příklad sémantiky daného výrazu. Fanaticus, člověk podléhající chrámové extázi, služebníci kultů, náboženští nadšenci. Chování značné části extremistů je takové, že balancuje na hraně fanatismu, přesněji v některých projevech vztahu ke skupině a jejím rituálům. Kdy tedy můžeme hovořit o příklonu k nějakému hnutí, a kdy o fanatismu? Kde je hranice mezi přitakáním a fanatismem, a kdy tuto pomyslnou hranici aktér překračuje? Je to tehdy, kdy jak říká Hole, selhává vnitřní regulace prostřednictvím nadjá nebo svědomí, tím že podcení etické důsledky svých postojů. K hlubšímu pochopení však potřebujeme znát více z teorie fanatismu. Žhavé nadšení pro aktivity v mládežnické skupině, stejně tak, jako nepřátelský postoj k cizincům ještě nemusí být fanatismem. Fanatismem není ani každé tvrdohlavé lpění na nějakém postoji a každý druh úsilí o prosazení. Vnější impulsy zpracovává vědomí každé osoby sobě vlastním způsobem, a tak i mezi lidmi inklinujícími k fanatickým názorům a projevům chování se nacházejí různé typy. Hole jako základní vymezuje: 1. Dle vnějších projevů: a) militantní a b) tiší fanatici; 2. Dle pohnutek vedoucích k fanatickému chování: a) klasický fanatik jako zástupce esenciálního, původního, strukturálního fanatismu, má primárně sklon k fanatickému utváření a prosazování idejí; b) indukovaný, fanaticky infikovatelný nebo také jako částečný fanatik, potřebuje vhodnou situaci a povzbuzení, strhující podnět zvnějšku, právě kvůli nim je téma fanatismu tak palčivé, aktivně jednající osoby ve všech fanatických proudech se rekrutují převážně z této početné a dopředu těžko odhadnutelné skupiny. 18

20 3. Dle způsobů prosazování: a) tvrdý a b) měkký fanatismus. (srov. Hole, str. 7-10) Mimo zjevné formy fanatismu, existují i formy nejasného fanatismu s mlhavými představami a neohraničeným myšlenkovým zaměření. Ale všechny formy fanatických postojů mají ve svém základu určitý ideový svět. Při řešení našeho problému tedy otázky, kdy se příznivci stávají fanatiky, je nutné se vypořádat se značným rozsahem a mnohotvárností fanatických jevů a s přiblížením se elementárním psychickým pochodům aktérů. Fanatismus představuje veskrze komplexní rozhodnutí 1 a při jeho iniciaci, více než psychické pochody, hraje roli začlenění v sociálních strukturách, tradice daného prostředí i politické souvislosti. K příklonu k fanatickému chování a jednání je třeba: určitý ideový svět, zjednodušení situací, ve kterých se ocitám, názorné formy, důležitá jsou hesla. Hole ještě vychází ze spojitosti fundamentalismu a fanatismu, jejich vzájemné podmíněnosti. Analyzujme si chování příznivců na základě šesti typických prvků tohoto vnitřního postoje (fundamentalismu, fanatismu), které Hole znázorňuje ve formě zvláštních psychických potřeb. Jsou to: potřeba bezpečí, odstranění všech dalších nejistot o správnosti zvolené vlastní cesty; potřeba zakotvení, tj. pevné uchycení na spolehlivém fundamentu, který má být stálou oporou; potřeba autority, podřízení se obsahové předloze dané jednou osobou, jejíž kompetence jsou nepochybné; potřeba identifikace, úplného osobního souhlasu nebo splynutí se zastávanou ideou nebo společenstvím, které je jejím nositelem; potřeba dokonalosti, jako výraz přání dokonalosti zastupovaného postoje, který nežádá žádného doplnění nebo opravy; potřeba jednoduchosti, tj. redukce komplexních, mnohoznačných souvislostí na několik principů nebo pouček. (Hole, str. 20) Jak z uvedeného vyplývá, v potřebách se primárně zračí vnitřní pochody aktéra, ne reakce na společenskou situaci. Znovu zde vystupuje, jako základní charakteristický rys velké části okrajových kultur, potřeba jistoty a zakotvení. U příznivců pocházejících z problémového sociálního prostředí, je patrná oikofóbie, strach a úzkost ze světa spojený se strachem z izolovanosti, ale také z domova. 1) Rozhodnutí jako vědomý, do určité míry promyšlený akt. Ne pouze spontánní podvědomá reakce. 19

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014. Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r.

Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014. Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r. Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014 Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r. 2013 / 2014 ročník předmět téma měsíc 1.r. Prvouka Jsem školák

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A.

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. Primární prevence: Workshop s Popelkou Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. AT Konference 2013 Workshop s Popelkou Co je primární prevence??

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 Školní třída jako sociální skupina Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 A: ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA 1. Vztahová síť ve školní třídě 2. 3. Potřeby jednotlivce a potřeby

Více

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům PLÁN ŠKOLNÍHO METODIKA PREVENCE NA ŚKOLNÍ ROK 2015/2016 Přípravná třída DÍTĚ A JEHO TĚLO - upevňování přátelských vztahy - prevence šikany DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

MEDIACE alternativní řešení konfliktů. 2. října 2014. Ing. Šárka Jarolímková

MEDIACE alternativní řešení konfliktů. 2. října 2014. Ing. Šárka Jarolímková MEDIACE alternativní řešení konfliktů 2. října 2014 Ing. Šárka Jarolímková 1 MOŽNOSTI MEDIACE (spory pro mediaci vhodné ) Strany, jejichž vztah pokračuje i v budoucnu Strany, které mají pocit odpovědnosti

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Výchova k občanství - Prima

Výchova k občanství - Prima - Prima Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy Školní program proti šikanování Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, Zavadilská 2472, Tábor Program proti šikanování vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII.

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII. Etická výchova II.st KOMUNIKACE otevřená komunikace úrovně komunikace, zásady verbální komunikace, komunikační chyby, dialog, komunikace ve ztížených podmínkách KD,6. a 7.roč. Verbální kom.,společenské

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov internet: www.fotbal.cz - sekce Grassroots e-mail: mestek@fotbal.cz, blazej@fotbal.cz tel: 233 029 111 fax: 233 353 107 3.

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Motivace, stimulace, komunikace

Motivace, stimulace, komunikace Řízení lidských zdrojů Motivace, stimulace, komunikace Analýzy fungování firem jednoznačně prokazují, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat lidské zdroje a využívat je

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Český politický extremismus stručný exkurs

Český politický extremismus stručný exkurs Český politický extremismus stručný exkurs Mgr. Michal Mazel Vstupní poznámky Spor o samotný pojem, definice politologické, úřední, policejní, využití politické Související pojmy: totalitarismus, radikalismus,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PODNIKOVÁ KULTURA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

Příloha č. 9 Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus

Příloha č. 9 Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus CO DĚLAT- INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí - rámcový koncept Příloha č. 9 Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus Za extremistické chování lze považovat takové, které

Více

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser VEDENÍ LIDÍ A PRACOVNÍCH SKUPIN 1. Vedení lidí jako manažerská funkce 2. Pracovní motivace 3. Způsoby a metody vedení lidí 4. Autorita a pravomoc manažera

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více