Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným"

Jindřiška Žáková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je obecně známým škůdcem, který se v současné době vyskytuje po celé České republice, kde se pěstuje kukuřice. Jeho housenky přezimují ve spodních částech stébel a na jaře od května do června se kuklí a první motýli se líhnou v posledních dnech května a začátkem června. Hromadný let nastává od poslední dekády června do začátku srpna s jedním maximem v první polovině a s druhým maximem výskytu ve druhé polovině července. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů (obr.1) a na stébla rostlin. Vylíhlé housenky provádí žír na povrchu listů (obr. 2) a později se zavrtávají do stébla, kde zůstávají po většinu svého vývoje (obr.3). Koncem léta se housenky stahují dolů k patám stébel, kde zůstávají v diapauze přes zimu. Obr. 1. Vajíčka zavíječe kukuřičného nakladená na spodní straně listů Housenky zavíječe kukuřičného škodí přímo svým žírem ve stéblech i v palicích kukuřice a oslabují rostliny. Poškozené rostliny poznáme dle kruhovitých otvorů a chodeb o průměru 3 až 4 mm v místech žíru. Při vyšším napadení dochází k lámání poškozených rostlin a tím k přímým sklizňovým ztrátám. K nepřímým škodám dochází tím, že v místech žíru je kukuřice přednostně napadána houbovými patogeny, zejména houbami druhu Fusarium, které produkují mykotoxiny. Úroveň toxiciy jednotlivých mykotoxinů k teplokrevným živočichům je různá, ale ve svém komplexu působí negativně na zdravotní stav hospodářských zvířat. Zavíječ kukuřičný je tedy významným škůdcem nejen kukuřice pěstované na zrno, ale i kukuřice pěstované na siláž.

Hromadný let nastává od poslední dekády června do začátku srpna s jedním maximem v první polovině a s druhým maximem výskytu ve druhé polovině července.

2 Obr. 2. Housenka zavíječe kukuřičného s požerky na povrchu listu Obr.3. Housenka zavíječe ve stéble kukuřice

3 V posledních čtyřech letech byl sledován výskyt zavíječe a bylo hodnoceno napadení kukuřice na jižní Moravě. Z výsledků průzkmu vyplývá, že se tento škůdce vyskytuje ve škodlivé míře prakticky na všech hodnocených lokalitách. Jeho přímá i nepřímá škodlivost je u některých pěstitelů podceňována a ochrana proti němu se nedělá. V tabulce 1 jsou uvedeny výsledky z napadení kukuřice zavíječem kukuřičným na některých lokalitách v okolí Brna v letech 2004 až Z tabulky je zřejmé, že ne každoročně se zavíječ kukuřičný může vyskytoval ve vyšší míře. Např. rok 2007, který svým průběhem počasí v období kladení a líhnutí housenek zavíječi nevyhovoval, byla početnost housenek nižší, ale procento napadených rostlin zůstávalo relativně vysoké. Uvedené plochy kukuřice jsou lokality, kde nebyla provedena žádná ochrana proti tomuto škůdci. Tabulka 1 Výskyt zavíječe kukuřičného na některých lokalitách v okolí Brna v letech 2004 až 2007, kde nebyla prováděná žádná ochranná opatření proti němu Rok /lokalita Procento napadených Průměrný počet chodeb Průměrný počet housenek rostlin kukuřice na 10 rostlin kukuřice na 10 rostlin kukuřice 2004 Troubsko 40 * 4,6 Popůvky 80 * 9,6 Žabčice I 62,5 * 7,8 Žabčice II 37,5 * 7, Troubsko I 98 33,8 24,6 Troubsko II 96 15,4 15,4 Žabčice I 73 14,4 7,3 Žabčice II 83 20,1 13, Troubsko I ,4 Troubsko II 90 22,4 3 Žabčice I 66, Žabčice II 93,3 25 5,7 Troubsko III ,4 24, Troubsko I 50 8,6 6,4 Troubsko II 60 12,0 3,4 Žabčice I 42,5 6,8 1,8 Žabčice II 32,5 5,0 2,0 * v tomto roce se nehodnotil počet chodeb na rostlině Ochrana kukuřice před zavíječem kukuřičným není jednoduchou záležitostí a proto je nutné uplatňovat řadu opatření, které vedou k redukci jeho početnosti. Z agrotechnických opatření přichází v úvahu zejména dodržení osevního postupu, při sklizni dělat co nejnižší

Jeho přímá i nepřímá škodlivost je u některých pěstitelů podceňována a ochrana proti němu se nedělá.

4 strniště, posklizňové zbytky rozdrtit a následně zapravit do půdy a na lokalitách, kde je pravidělně silný výskyt zavíječe nepoužívat redukované zpracování půdy. Z dalších možných způsobů ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným je použití chemických přípravků. Hlavní úskalí tohoto způsobu ochrany je stanovení optimálního termínu ošetření tak, aby účinnost použitých přípravků byla vysoká. Ani aplikace nejúčinnějšího přípravku na housenky zavíječe není efektivní, pokud je aplikován v nevhodnou dobu. V současné době je používáno ke stanovení doby ošetření několik způsobů. Suma efektivních teplot je méně přesná a orientační metoda, která uvádí pro aplikaci chemických přípravků hodnotu 550 o C. Je to hodnota, která se stanoví ze zbytků denních průměrných teplot nad 10 o C od 1. ledna daného roku. Nálet zavíječů lze také stanovit pomocí světelného lapače (obr. 4), který umístíme nejlépe k porostu kukuřice v období od poloviny června. Zavíječ kukuřičný bude náletovat do lapače v noci od června až do srpna, ale má dva vrcholy náletu, jeden v první a druhý ve druhé polovině července. Chemická ochrana je doporučena u přípravků typu Nomolt v době vrcholu náletu, u ostatních přípravků asi týden po vrcholu náletu. Oba tyto způosby nejsou přesné a nemáme zaručenou dobrou účinnost použitého přípravku. Obr. 4. Světelný lapač pro zjištění náletu zavíječe kukuřičného Pro přesné stanovení ochrany, kdy chceme postihnout líhnoucí se housenky zavíječe ještě před tím než se dostanou do stébel či palic, je nutné sledovat kladení vajíček a termín líhnutí housenek. V období vrcholu náletu při chladnějším a vlhčím počasí kladou samičky velké množství vajíček na spodní stranu listů (obr. 1). Doba embryonálního vývoje je závislá na průběhu povětrnostních podmínek a trvá 3 až 12 dní. Za nepříznivého průběhu povětrnostních podmínek pro vývoj zavíječe (suché počasí a vysoké teploty) dochází k

Hlavní úskalí tohoto způsobu ochrany je stanovení optimálního termínu ošetření tak, aby účinnost použitých přípravků byla vysoká.

5 vysoké mortalitě housenek prvního instaru. Při kontrole nakladených vajíček zjišťujeme po několika dnech určitou změnu. Bílá vajíčka se mění, zvětší objem a zčernají (obr. 5). To je známka toho, že se v krátké době vylíhnou housenky. Vylíhlé housenky prvního instaru nejdříve sežerou obal vajíček a pak provádí žír na povrchu listů kukuřice (obr. 2). V tomto okamžiku je nejvhodnější termín aplikace registrovaných chemických přípravků pyrethroidů (Decis EW 50, Decis Flow 2,5, Karate Zeon 5 CS, Vaztak 10 EC/SC), ale i v praxi ověřeného přípravku Integro. Obr. 5. Vajíčka zavíječe kukuřičného těsně před líhnutím housenek Zavíječ kukuřičný je také jediným z mála škůdců, proti kterým se v polních podmínkách používá komerční biologický přípavek na bázi makroorganismů. Jedná se o vaječného parazitoida rodu Trichogramma (T. evanescens, T. pintoi, T. brassicae) v přípravcích Trichoplus a Trichocap se dvoufázovou či jednofázovou ruční aplikací. V současné době jsou registrovány také geneticky modifikováné hybridy kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému. V České republice je registrován hybrid kukuřice s označením MON 810. V posledních letech jsme sledovali všechny uvedené způsoby ochrany proti zavíječi. Na ploše jednoho hektaru kukuřice jsme ověřovali chemickou ochranu, biologickou ochranu i geneticky modifikovanou kukuřici MON 810. Výsledky z posledních dvou let jsou v tabulce 2. Pro chemickou ochranu jsme použili přípravek Integro s účinnou látkou methoxylfenozid v dávce 0,6 l/ha a termín aplikace jsme určovali dle líhnutí housenek zjišťováním požerků na listech a přítomností housenek prvního instaru, případně již zčernalých vajíček. Pro biologickou ochranu byl použit doporučené přípravky Trichoplus, případně Biotop, které obsahovaly vaječného parazitoida, vosičku drobněnku rodu Trichogramma, v posledním roce se ověřovala účinnost parazitoida z čeledi Braconidae, jehož larvy napadají housenky

V tomto okamžiku je nejvhodnější termín aplikace registrovaných chemických přípravků pyrethroidů (Decis EW 50, Decis Flow 2,5, Karate Zeon 5 CS, Vaztak 10 EC/SC), ale i v praxi ověřeného přípravku

6 zavíječe (obr. 6). Z tabulky 2 je zřejmé, že jakékoliv ochranné opatření proti zavíječi kukuřičného se ve srovnání s neošetřenou kontrolou významně projeví. Po čtyři roky měla Tabulka 2 Biologická účinnost sledovaných způosbů ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným v letech 2004 až 2007 Varianta/rok Počet chodeb na Počet housenek Procento napadení Procento biologické 50 rostlin na 50 rostlin rostlin účinnosti 2006 Neošetřená kontrola * Integro 0,6 l/ha ,5 MON Biologická ochrana Neošetřená kontrola * Integro 0,6 l/ha ,8 MON Biologická ochrana ,1 Obr. 6. Parazitovaná housenka zavíječe kukuřičného parazitoidem z čeledi Braconidae

Procento napadení Procento biologické 50 rostlin na 50 rostlin rostlin účinnosti 2006 Neošetřená kontrola 110 47 92 * Integro 0,6 l/ha 12 2 24 87,5 MON 810 0 0 0 100 Biologická

7 100 % účinnost pouze geneticky modifikovaná kukuřice MON 810, když jsme nezaznamenali v žádné rostlině příznaky napadení. Vysokou účinnost měla také chemická ochrana přípravkem Integro v dávce 0,6 l/ha, když při vysoké úrovni napadení (rok 2006) byla účinnost proti zavíječi 87,5 % a při nižší úrovni napadení (rok 2007) 93,8 %. Závěr Pro ochranu kukuřice před zavíječem kukuřičným je nutné sledovat nálet motýlů a kladení vajíček na rostliny a v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek sledovat líhnutí housenek. Hodnocení je pracně nenáročné a čas věnovaný tomuto monitoringu se odrazí ve zvýšené účinnosti použitých chemických přípravků proti němu. V chemické ochraně za použití přípravku Integro v dávce 0,6 l/ha bylo v posledních dvou letech dosaženo účinnosti okolo 90 %. Některé výsledky uvedené v tomto článku byly získány při řešení výzkumného projektu 1B53043 Produkce kvalitních a bezpečných cereálních produktů s využitím různých stratégií ochrany kukuřice a skladovaných produktů, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

93,8 %. Závěr Pro ochranu kukuřice před zavíječem kukuřičným je nutné sledovat nálet motýlů a kladení vajíček na rostliny a v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek sledovat líhnutí housenek.

Podobné dokumenty

Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.

Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. V posledních letech se škodlivost zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) zvyšuje a proto je nutné omezovat jeho výskyt