Jméno průzkumu (id): Inovační záměr B7 (19782) Otázka: Vaše odpověď Datum odeslání: :00:32. IP adresa:

Transkript

1 Jméno průzkumu (id): Inovační záměr B7 (19782) Otázka: Vaše odpověď Datum odeslání: :00:32 IP adresa: Kontaktní údaje 1.1 Uveďte název inovačního záměru: NetFactor 1.2 Uveďte Vaše kontaktní údaje: Jméno: Daniel Topinka Organizace: SocioFactor s.r.o. Adresa: Chopinova 523/10, Ostrava-Přívoz Telefon: Datum odeslání konečné verze záměru: Datum konzultace inovačního konceptu: 2. Popis problému, který inovace řeší 2.1 Jaký problém, chcete řešit: Chceme eliminovat negativní důsledky sociálního vyloučení na trhu práce prostřednictvím vybudování komplexní sítě významných aktérů (stakeholderů), kteří ovlivňují zaměstnanost a odstranit hlavní bariéry při zaměstnávání osob v riziku sociální exkluze. Jednou z nejvýznamnějších příčin sociálního vyloučení je nemožnost osob v riziku sociálního vyloučení vstoupit na legální trh práce, uspět v soutěži o volná pracovní místa a nalézt trvalejší formy zaměstnání. Zaměřujeme se na řešení vážného sociálního problému, který spočívá v nízké možnosti zaměstnat osoby, které se ocitly dlouhodobě mimo trh práce a jejichž sociální situace je silně znevýhodňuje. 2.2 Jaké jsou příčiny problému: Překážky existují jak na straně trhu práce a jeho aktérů, tak i na straně kandidátů na zaměstnání, kteří nedisponují potřebným lidským kapitálem nebo i motivací. Na jedné straně se setkáváme s bariérami v oblasti zaměstnávání, ty se týkají zejména nízké ochoty a nedůvěry zaměstnavatelů, nízké schopnosti Úřadu práce umisťovat osoby se sociálním handicapem, neschopností vzdělavatelů pracovat s kategoriemi vyloučených osob a vůbec celkově nízké institucionální kapacity sociálně vyloučené integrovat na trh práce. Na druhou stranu je problémem nízká zaměstnatelnost kandidátů, kterou prohlubuje sociální vyloučení, a odráží jejich obecně nízký lidský, ekonomický, kulturní a sociální kapitál (nízká kvalifikace, absence vzdělání, špatná orientace, chybějící kompetence a motivace, zadlužení atd.). Z prostředí sociálních služeb zaznívá, že hlavním problémem je právě zaměstnávání, přičemž není možné z pozice sociálních služeb tuto potřebu naplnit. Záměr situujeme do regionů Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kde jsou

2 okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci celé ČR a vykazují největší míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Z našich zkušeností s dosavadním vzděláváním a zaměstnáváním osob ze sociálně vyloučeného prostředí vyplývá, že hlavní překážkou při začleňování na trh práce je absence propojenosti a koordinace jednotlivých aktérů poskytovatelů sociálních služeb, samotných uchazečů o zaměstnání, zaměstnavatelů, Úřadu práce a vzdělavatelů. Tyto systémy jsou vzájemně nepropojeny, nekomunikují, není prostor pro synergické efekty, což vytváří bariéry pro začleňování na trh práce. 2.3 Jaké jsou stávající a předpokládané důsledky problému, pokud nebude řešen: Důsledkem neřešení sociálního problému je prohloubení sociální exkluze a podle našeho názoru i zásadní prohloubení mechanismu reprodukce sociálního vyloučení a jeho mezigeneračního přenosu. Setkáváme se již dnes se známkami toho, že se sociální vyloučení a absence působení na trhu práce se promítají do generace dětí, do jejich životních způsobů, děti neviděly své rodiče pracovat a nerozumí významu práce. Nejenže se rozvolňuje vnímání času a norem, ale vzniká kategorie osob, které sociálně (ne)fungují mimo společnost a jejich zkušenost neovlivňuje práce jako taková. Mizí tím normy, hodnoty a vytrácí se vazby ke společnosti jako celku. Problém se netýká jen rozvoje patologických vzorců jednání ve vyloučeném prostředí, ale má celospolečenské důsledky vytrácí se společenská solidarita obecně a většinová společnost se vymezuje vůči sociálně vyloučeným, roste sociální napětí (viz demonstrace, pochody, verbální i fyzické útoky). 2.4 Jak byl nebo je problém dosud řešen: Integrace na trh práce je předmětem různých aktivních politik zaměstnanosti a sociálních intervencí. Disponujeme řadou analýz, odborných studií, evaluací. Celkově se ale domníváme, že se množství intervencí orientuje na snáze začlenitelné osoby na trh práce. Ti, kteří jsou dlouhodobě mimo trh práce, nebo dokonce i mimo evidence úřadů práce, tak zůstávají mimo působnost politik. Je to dáno značnými bariérami a obtížností práce s těmito cílovými skupinami. Existují zprostředkovatelé zaměstnání, ale motivace po zisku vyčleňuje v projektu zmínění cílové skupiny, nejsou atraktivní. Setkáváme se s tím, že se problémovým skupinám věnují různé podpůrné programy, ty ale nevykazují výslednou efektivitu v počtu reálně zaměstnaných osob. 2.5 Proč se nepodařilo problém dosud vyřešit: Domníváme se, že řada řešení byla prováděna izolovaně a nepropojovala významné aktéry na trhu práce. Řešení systémového problému musí být zase systémové a zdá se nám, že doposud ne zcela úspěšně docházelo k propojení zaměstnavatelů a kandidátů na zaměstnání z vyloučeného prostředí (a samozřejmě dalších systémových aktérů). Nebyla využívána potence procesu síťování a nebyly vytvářeny systémy podpůrné

3 struktury, která eliminuje handicapy na všech stranách. Také se nám zdá, že problém nebyl dostatečně řešen na místní úrovni a řada místních zdrojů a kapacit byla nevyužita. 2.6 Proč je potřebné inovační řešení: Izolované intervence jsou málo efektivní. Potřeba inovativního řešení spočívá v tom, že osoby sociálně vyloučené nejsou s to čelit na individuální úrovni systémovým důsledkům a mechanismům vyloučení. Problematické je neuvědomované vylučování na institucionální úrovni, kdy klienti sociálních služeb nejsou pro zaměstnavatele, ale i vzdělavatele a další sociální partnery. Bez systémové podpory nemohou rizikům kategorie vyloučených osob čelit. Je potřeba systémového řešení, zapojení více aktérů do současné eliminace bariér na mnoha stranách. 2.7 Kvantifikujte rozsah problému a jeho předpokládaný vývoj nebo alespoň objasněte, jak byste při kvantifikaci postupovali (např. jaká data byste museli získat): Hlavním datovým zdrojem by byl Český statistický úřad a také zdroje Úřadu práce, ze kterých lez vyčíst regionální struktury nezaměstnanosti a zejména rozložení dlouhodobé nezaměstnanosti. Data vypovídají o trvale špatné situaci v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti v ORP Přerov, Prostějov, Bruntál atd. Většina okresů Olomouckého a Moravskoslezského kraje se nalézá v první třetině seznamu okresů podle dosažené míry nezaměstnanosti. Vypovídající je také vysoký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. O data jsme zvyklí žádat a také je zpracovávat a vyhodnocovat. V oblasti zaměstnanosti jsou poměrně snadno dostupná a aktualizovaná. Známe výpovědní limity dat (např. v důsledku nedávné změny metodiky ÚP). Přehledy o cílových skupinách a jejich potřebách lze čerpat z komunitních plánů obcí a krajů a různých studií, ale i strategických dokumentů, věnovaných tématu sociálního vyloučení. Sami jsme autory některých z nich (viz 3. Změna dosažená inovací 3.1 Jakých cílů má Vaše inovace dosáhnout: Cílem inovace je prostřednictvím procesu síťování vytvořit systém efektivní sítě zprostředkovávání zaměstnání pro osoby obtížně čistitelné na trhu práce. Jedná se o systém společensky prospěšné služby, která je v konečném důsledku být nezávislá na veřejných zdrojích. Cílem je vytvořit formální regionální sítě všech významných aktérů na poli zaměstnanosti a propojit tuto strukturu s osobami ohroženými sociálním vyloučením, které jsou dlouhodobě bez legálního a trvalého zaměstnání. Bude se jednat o formální spojení lidí a organizací, síť vztahů, která umožní komunikaci a spolupráci při zaměstnávání osob. V centru této sítě bude zprostředkovatelna zaměstnání (dále Poradna), která bude současně nabízet: 1. pracovně-právní poradenství, 2. sociální poradenství a bude fungovat i 3. jako vzdělávací a diagnostické středisko. Poradny budou zřízeny dvě v krajských městech a budou poskytovat služby,

4 jejichž smyslem bude eliminovat bariéry na straně kandidátů na zaměstnání. Bude zde probíhat pracovně-právní poradenství umožňující orientaci na trhu práce a rozvoj kompetencí potřebných pro vstup do zaměstnání, dále sociální poradenství, které bude zaměřeno na odstraňování elementárních sociálních handicapů (případně bude přesměrovávat klienty na sociální služby, nebudeme suplovat sociální služby, ale spolupracovat s nimi), dále vzdělávání v podobě motivačních kurzů, tréninkových modulů a rekvalifikací (směřuje k rozvoji kompetencí) a diagnostika (vytvoříme zcela novou diagnostiku, která bude zohledňovat potřeby a sociální realitu osob ohrožených sociálním vyloučením standardní testování podle naší zkušenosti selhává; efektivní diagnostika umožní propojení schopností kandidátů s nabídkou pracovního trhu). Síť, která se kolem Poradny rozprostře, bude zahrnovat: 1. zaměstnavatele (personalisty a organizační pracovníky), 2. úřady práce (propojení na rekvalifikace a podporovaná pracovní místa, případně nabídku volných míst), 3. vybrané vzdělavatele (možnost doplnění vzdělání), 3. významné osoby cílových skupin (kontaktní osoby, tzv. významné druhé s autoritou, angažované, které budou šířit informace ve svém okolí), 4. poskytovatele sociálních služeb (vyhledávání kandidátů, případně paralelní poskytování služeb). Bude se jednat o tematickou síť, kde budou sdíleny zdroje, kontakty a sledován společný cíl podpora zaměstnanosti. Podpora zaměstnatelnosti (rozvoj kompetencí) bude zase doménou Poradny. 3.2 Jak budete hodnotit úspěšnost dosažení cílů Vaší inovace (jak prokážete superioritu Vašeho řešení oproti alternativám): Hodnocení cíle bude dáno vytvořením komplexní sítě zahrnující zaměstnavatele, úřady práce, vzdělavatele, reprezentanty cílových skupin. Měřitelnost bude dána počtem členů této sítě. Tyto dynamické a tematické sítě budou propojeny. Ústředním prvkem bude zprostředkovatelna zaměstnání, která bude zajišťovat zprostředkovávání v každém kraji. Její udržitelnost bude dána tím, že bude fungovat tržně, jako ostatní zprostředkovatelé pobírající za zprostředkování provizi, ale myslet bude sociálně, to zn. že provizi bude reinvestovat zpět do své činnosti ve prospěch kandidátů na zaměstnání a financování činností Poradny. Což je v souladu s obecnými zásadami sociálního podnikání. Výsledkem bude otevřený systém eliminující bariéry a nabízející šance na zaměstnávání. 3.3 Jaké jsou cílové skupiny Vaší inovace: S ohledem na obecný charakter sítí a činností Poradny budeme otevřeni všem podporovaným cílovým skupinám. Jsme si vědomi různosti a specifik jednotlivých kategorií, také odlišnosti jejich životních způsobů a situací. Na tyto chceme reflektovat individuálním charakterem poskytovaných poradenství v Poradně. Potřebujeme tuto individuální stránku a zjišťování individuálních potřeb vyzdvihnout. Procesně si jsme vědomi, že

5 je zapotřebí si zajistit individuální přístup k cílovým skupinám. To zajistíme dvojím způsobem: 1) spoluprací s poskytovateli sociálních služeb, kteří vypomohou s šířením informací a paralelním poskytováním odborných sociálních služeb, 2) individuálním poradenstvím pro kandidáty (sociální, pracovně-právním, diagnostikou, koučováním, motivací, nácviky), které zohlední nejen specifika dané cílové skupiny, ale i specifika konkrétní životné situace. Ohledně specifik cílových skupin odkazujeme na naše výzkumné zprávy ( 3.4 Jak bude cílová skupina zapojena do inovačního řešení jako jeho spolutvůrce: Cílová skupina bude zapojena dvojím způsobem: 1) v rámci síťování vytvoříme síť spolupracovníků, které nazýváme významné osoby cílových skupin jedná se o kontaktní osoby s autoritou, angažované, které budou šířit informace ve svém okolí a přenášet informace mezi sítí a vyloučeným prostředím, 2) v podobě klientů, tedy kandidátů na zaměstnání, za kandidáta považujeme i osobu s nízkou mírou počáteční motivace. S kandidáty bude uzavřena dohoda o účasti, která bude vymezovat práva a povinnosti obou partnerských stran. Důraz budeme klást na emancipační prvek a partnerské zapojení s důrazem na rozvoj samostatnosti (nikoliv závislosti na službách). Zapojení se týká i zmíněného síťování, kdy budou mít zaměstnavatelé a další aktéři na očích příklady angažovaných kandidátů. Velkým impaktem bude narušení tradičních negativních stereotypů a předsudků (nezájem o zaměstnání, závislost na dávkách, línost apod.) a prohlubování sociální soudržnosti a důvěry. 4. Novost a jedinečnost inovace 4.1 V čem spočívá novost Vašeho řešení oproti stávajícím přístupům: Snahy o propojení zaměstnavatelů a uchazečů o zaměstnání nejsou ničím nové. Ve své podstatě byl k tomu zřízen Úřad práce. Novost našeho přístupu spočívá v několika prvcích: 1) síťuje více významných aktérů najednou a tím eliminuje určité systémové bariéry (případně bariéry, které vytváří systém sám), 2) využívá nástroj zprostředkovatelny zaměstnání pro udržitelnost projektu a jeho nezávislost, 3) Poradnu koncipuje jako poradenské a vzdělávací pracoviště, sloužící ke zvýšení zaměstnatelnosti kandidátů, 4) provází kandidáta po celou dobu: oslovuje ho, poskytuje mu poradenství, diagnostiku, poté je přítomno asistenční formou při pohovorech u zaměstnavatelů a nakonec i monitoruje adaptaci na pracovišti a stálost zaměstnání. Tento přístup je v ČR nový, je to dáno tím, že obecně síťování je považováno za formální aktivitu a není dobře řízeno. Nevyužívá se tak jeho potence a možnosti (synergie, sociální kapitál apod.). Týká se to i pojetí sociální práce, která je více izolovaná a orientovaná na řešení situace klienta, než na emancipaci okolí. Ze stáží v Belgii, Švédsku a Holandsku v sociálních službách máme zkušenosti, že systémové přístupy, třeba i neformální a bourání bariér mezi cílovými skupinami, je velmi efektivní a přispívá k lepšímu kvalitě soužití.

6 4.2 V jakém měřítku jde o nové řešení (v rámci organizace, regionu, země, oboru, sektoru, cílové skupiny ad.): V rámci našeho výzkumného působení jsme evaluovali řadu projektů zaměřených do oblasti pracovního poradenství a podpory inkluze obecně. Často jsme se setkávali s malou odvahou zaměstnávat osoby z vyloučeného prostředí, protože to znamená velkou zátěž a také riziko neúspěchu. Množství aktivit, se kterými jsme se setkali, byly formulovány jako poradenství a zdálo se nám, že jsou málo odvážné. Setkali jsme se ale i s výjimkami, uvedeme například činnost brněnského sdružení IQ Roma servis nebo pracovní agentury Rubikon. Co se týká síťování, které chceme využít jako ústřední metodu, příliš nám české prostředí neslouží jako inspirace, evaluovali jsme činnost Agentury pro sociální začleňování, kde byly znát nedostatky tohoto procesu, do značné míry jsou odrazující i některé formální síťování v rámci komunitních plánování sociálních služeb. V rámci kraje Moravskoslezského a ještě více Olomouckého jsme se setkali s některými aktivitami, ty ale nenesly systémové prvky, spíše jsme se inspirovali výsledky izolovaných činností, které jsme sestavili do komplexnějšího systému. 4.3 Uveďte, zda bylo Vaše řešení (nebo jeho obdoba) někde realizováno (případně i neúspěšně) a tuto informaci doplňte odkazem: Nejblíže našemu řešení je projekt, který realizovalo zmíněné IQ Roma Servis pod názvem IQ servis Systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce v letech (Equal) (viz Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ Navreme Boheme, s.r.o.). Neobsahoval však klíčový prvek zprostředkování zaměstnání, který umožňuje nezávislost na veřejných zdrojích. Dále potom činnost pracovní agentury Rubikon, zaměřená jen na jednu cílovou skupinu, která je rovněž závislá na vnějších zdrojích (dotovaná pracovní místa) a nedisponuje komplexním poradenstvím a vazbami na další aktéry (naše šíře síťování překračuje horizont zaměstnavatelů) ( 5. Zlepšení a dopad inovace 5.1 Proč je Vaše inovační řešení lepší oproti stávajícímu přístupu: Využívá metodu síťování, čímž může dosáhnout efektivity a dobrých výsledků. Výsledky jsou dobře hodnotitelné základním kritériem je počet členů a dynamika sítě a dále počet umístěných osob na trh práce. Nabízí komplexní řešení a dává šanci osobám z vyloučeného prostředí, je sociálně přátelské. 5.2 Jak prokážete přínos Vašeho inovačního řešení oproti stávajícímu přístupu Vyjádřete rozdíl oproti stávajícímui a inovačnímu řešení: Rozdíl je především v navázání propojení, komunikaci, propojenosti a spolupráci, možnosti vyjednávání, výměně a sdílení zdrojů a informací, využití potence a dynamičnosti sítě (nahrazuje nízký sociální kapitál kandidátů), vznik vazeb. Řešení dává větší šanci lidem, kteří ji ve stávajícím systému nedostávají.

7 5.2 Jak prokážete přínos Vašeho inovačního řešení oproti stávajícímu přístupu Jakou metodou nebo jakými metodami budete hodnotit dopad inovace: Dopad pro nás představuje celkový účinek naší intervence, ten je dvojí: 1) dopad na aktéry sítě a vytvoření inkluzivnějšího prostředí, 2) dopad na kandidáty ve všech etapách procesu. Obecně se budeme řídit evaluačním schématem a vyjdeme z konceptu systémového pohledu na sociální program. V této perspektivě budeme posuzovat dvě základní roviny, které v cílech formativní evaluace blíže specifikujeme. Zaprvé se jedná o tzv. transformaci, tj. do jaké míry se daří vstupy převést do žádoucích výsledků, které jsou vymezeny jako cíle projektu. Budeme sledovat, jestli se daří dosahovat žádoucích cílů (s tím, že se jedná o zlepšení zaměstnanosti i zaměstnatelnosti). Zadruhé budeme sledovat, jak program interaguje s vnějším prostředím, jaký je účinek síťování na úrovni všech zapojených aktérů a jaké je trvalé udržení sociálního programu. Tj. jestli po programu zůstává nějaká trvalejší stopa, jak se daří zaměstnávat kandidáty a jak na program reaguje širší prostředí. 5.3 Jaké jsou podmínky dosažení předpokládaného účinku inovace (jeho maximalizace), tj. silné stránky a příležitosti: Silné stránky: umíme zpracovávat výzkum, evaluace a pracovat a vyhodnocovat data a informace, máme zkušenost s vyhodnocováním i realizací sociálních programů v oblasti podpory zaměstnanosti, známe sociálně vyloučené prostředí, sídlíme v něm, disponujeme zkušenými zaměstnanci, představa inovace se utvářela prostřednictvím zkušeností, umíme pracovat a vzdělávat cílové skupiny. Příležitosti: vytvořit funkční síť, realizovat sociální poslání, podpora inovace, respekt možné problematické implementace programu, zajištění financování, možnost navázat partnerství, založit finančně soběstačný projekt, možnost spolupracovat s nadnárodními firmami (tolerance jinakosti), šance uplatnit komplexní přístup. 5.4 Uveďte faktory (vnitřní nebo vnější), které mohou omezit nebo omezují dosažení účinku inovace (překážky, hrozby): Limity: nízká ochota zaměstnavatelů, nedostatečná dynamika trhu práce, nízká motivace kandidátů, potíže s vytvářením vlastní diagnostiky, nezvládnutí adaptačního procesu kandidáty, nezájem vzdělavatelů. 6. Nároky inovačního řešení 6.1 Uveďte finanční nároky Vašeho inovačního řešení, které chcete nárokovat v projektové žádosti (uvádějte pouze orientační odhady pro nejvýznamnější položky): Osobní náklady Kč, Cestovné Kč, Zařízení a vybavení Kč, Nákup služeb Kč, Přímá podpora Kč 6.2 Uveďte personální nároky Vašeho inovačního řešení, které chcete nárokovat v projektové žádosti (uvádějte pouze orientační odhady pro nejvýznamnější typy kvalifikací): Manažer projektu, Asistent projektu, Ekonom projektu Sociální pracovník, Personální poradce, Pracovně-

8 právní poradce, Expert na síťování, Psycholog, Zprostředkovatel, Interní evaluátor 6.3 Uveďte nejvýznamnější nepřímé náklady inovačního řešení mimo vlastní projekt (např. v navazujících fázích inovačního cyklu, zavedení a šíření inovace ad.): Náklady na PR a kampaň, podpůrné činnosti (personální, mzdové). 7. Fáze inovačního řešení 7.1 Jaké fáze inovačního cyklu zahrnuje zahrnuje Vaše inovační řešení (použijte typy, resp. čísla fází uvedené v zadání otázky): Fáze 1: Týmová práce: specifikace činností pracovní agentury designování typů poradenství vzhledem k potřebám cílových skupin (pracovněprávní, sociální, tréninkové modely, motivační kurz, koučing), tvorba adekvátní diagnostiky (úprava a přizpůsobení psychologických metod). Vytvoření návrhů, oponentury. Interní evaluace č. 1. Fáze 2: Zahájení síťování: vyhledávání a oslovování členů sítě mezi zaměstnavateli, poskytovateli sociálních služeb, úřady práce, vzdělavateli a kandidáty. Iniciace procesu, stanovení cíle, nalezení členů sítě, výběr partnerů, tvorba mapy sítě, analýza problému a volba strategie. Interní evaluace č. 2. Fáze 3: Vypracování systému podpory kandidátů: a) vyhledávání a kontaktování, b) vstup do Poradny a zahájení aktivizace, c) Volba podpůrných programů a poradenství, d) příprava na kontakt se zaměstnavatelem, e) moderování a pomoc při výběrových řízeních a výběrech, f) zprostředkování zaměstnání, g) podpora při adaptaci na nové zaměstnání, h) monitoring pracovníka. Interní evaluace č. 3. Fáze 4: Implementace: Vytvoření plánu implementace, fyzické budování Poradny a technického zajištění. Interní evaluace procesu č. 4. Fáze 5: Pilotáž 1: Ověření produktů vzniklých ve fázi 1 až 3. Fáze 6: Průběžná evaluace výsledků č. 5 vyhodnocení a následná korekce produktů 1 až 3. Fáze 7: Nový vývojový cyklus: rozšíření pilotáže pro více cílových skupin. Fáze 8: Pilotáž 2: Ověření produktů vzniklých ve fázi 1 až 3. Fáze 9: šíření výsledků. 7.3 Pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu (bez počátečních fází): objasněte průběh (výsledky) předchozích fází (např. realizovaných v minulých projektech nebo jinými subjekty): Nepředpokládáme. 7.3 Pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu (počátečních fází): objasněte předpoklad realizace následných fází (např. podmínky udržení a šíření inovace, jejího promítnutí do makro systémových změn): Nepředpokládáme. 8. Zapojení inovačních aktérů 8.1 Objasněte, jak do inovačního řešení budou zapojeni tvůrci a uživatelé inovace (tedy cílové skupiny, které jsou vlastně spolutvůrci inovace) Jak budou zapojeni tvůrci inovace (forma a intenzita zapojení, případně fáze cyklu): Tvůrci inovace budou zapojeni zejména ve fázi 1 až 3. V první fázi půjde o týmovou spolupráci při definování náplně pracovní agentury a druhů poradenství,

9 ve druhé budou do aktivit zapojeni i další aktéři a stakeholdeři. Ve třetí fázi tým vypracuje posloupnost procesů a aktivit, kterými bude kandidát postupně procházet. Do pilotáže se tvůrci zapojí prostřednictvím svých týmových rolí. 8.1 Objasněte, jak do inovačního řešení budou zapojeni tvůrci a uživatelé inovace Jak budou zapojeni uživatelé inovace (forma a intenzita zapojení, případně fáze cyklu): Uživateli inovace budou členové tematické sítě a také přímo kandidáti. Kandidáti se zapojí jednak v roli aktivně spolupracujících členů sítě a dále především v roli klientů, ale emancipovaných. Budou součástí evaluací a hodnocení kandidátů bude součástí celkového hodnocení účinnosti. 8.2 Objasněte, jak se budou uživatelé inovace podílet na tvorbě inovace (způsob podílu, případně fáze inovačního cyklu). Uživatelé inovace jsou cílové skupiny inovačního řešení.: Budou se podílet ve fázi 2 tvorba sítě a ve fázi 5, 6 a 8, kdy bude probíhat pilotáž a její vyhodnocení. Půjde o reflexi dopadů. 8.3 Jaké interakce a spolupráce budou vytvářeny a jak přispějí k inovačnímu řešení (jeho impaktu, udržitelnosti): Spolupráce se bude rozvíjet zejména na úrovni tematického síťování. Poskytovatelé sociálních služeb budou pomáhat s vyhledáváním kandidátů, případně poskytováním odborné péče, která přesahuje rámec projektu. Klíčovými budou zaměstnavatelé, zastoupeni především personalisty, kterým budou doporučováni kandidáti, případně bude poskytována pomoc při výběrových řízeních a asistence kandidátům. Úřady práce mohou nabídnout rekvalifikační kurzy, případně i dotovaná místa. Vzdělavatelé budou nabízet možnost doplnění či rozšíření vzdělání. Centrem síťování bude Poradna v každém ze dvou krajů. 9. Rizika a nejistoty inovačního řešení 9.1 Uveďte rizika a nejistoty Vašeho inovačního řešení: Hlavní rizika spočívají v nedostatečném zvládnutí procesu síťování (poslání síťování) a dále nezvládnutí eliminace bariér zaměstnatelnosti na straně kandidátů (poslání Poradny). Rizika jsou dvojího rázu: možné neefektivity obsahů dílčích aktivit (fáze 1 3) a dále nezvládnutí organizace a propojenosti fází. 9.2 Specifikujte rizika a nejistoty jednotlivých fází inovačního cyklu, zejména přechodů mezi fázemi: Zejména sem patří riziko nepropojenosti fáze 1 a 3 s fází 2. Síťování by se mohlo vzdálit svou systémovou povahou od profilace konkrétních podpůrných aktivit pro kandidáty. Dále je riziková fáze 6, která bude reagovat na první pilotáž a lze stěží předvídat, které navržené aktivity se ukážou být zbytečné, případně do jaké míry je bude nutné korigovat. Totéž se týká fáze 7, kdy dojde k rozšíření pilotáže pro více cílových skupin. 9.3 Objasněte principy managementu rizika, které budete při inovačním řešení aplikovat: Zvládání rizik dosáhneme: 1) věnování pozornosti fázím 1 3, kdy budou vznikat poradenské činnosti, proběhne síťování a bude profilován proces kariérního postupu kandidátů. Zajistíme externí oponentury návrhů a prostupnost těchto fází prostřednictvím účasti pracovníků v

10 těchto oblastech. Pozornost bude věnována průběžné evaluaci, kterou zajistíme interně. 2) Síťování provedeme podle metodiky tvorby tematických sítí a její součástí bude vyhodnocování potence a dynamiky vznikající sítě, 3) podpůrné poradenské činnosti musí vykonávat zkušený a kvalifikovaný personál, bude tomu uzpůsoben výběr zaměstnanců, důraz bude kladen na oblast andragogiky, 4) Po dvou pilotážích (užší a širší) musí být tým připraven kritické postřehy akceptovat a zapracovat, bude nutné zvolit jinou metodu práce, která umožní pohlédnout na inovaci reflexivně. Půjde o moderované vstupy a skupinovou práci (možnost bálintovských skupin), 5) Dynamiku sítě bude potřeba vyhodnocovat i v dalších fázích projektu, a síť rozvíjet, doplňovat, aktivizovat. 9.4 Objasněte rizika a nejistoty navazujících fází inovačního cyklu po ukončení Vašeho řešení (např. při zavedení, udržení nebo šíření inovace): Hlavní riziko spočívá v zajištění finanční soběstačnosti projektu. Pokud nebude fungovat zprostředkování, potom nebudou do inovace přitékat potřebné finanční zdroje, tím pádem nebude z čeho podpůrné činnosti podporovat. Co se týká síťování, udržování funkční sítě netvoří velkou finanční položku, nejnákladnější se zdají být poradenské, motivační, diagnostické a další aktivity realizované prostřednictvím Poradny. Přesný finanční propočet nelze v této chvíli zajistit, protože není známa náročnost a konečné složení poradenských a dalších aktivit Poradny. 10. Inovační kapacity organizace 10.1 Jakou inovaci jste zavedli nebo jste se na jejím zavedení podíleli, případně jakou inovaci připravujete k zavedení. Nejde nám o standardní projekty s inovačními prvky, ale o dosaženou konkrétní kvalitativní systémovou změnu s prokazatelným impaktem, včetně snížení nároku na veřejné zdroje.: Máme zkušenosti z prolnutí výzkumné činnosti se vzdělávací, kdy výsledky výzkumu přenášíme přímo do akreditovaných vzdělávacích kurzů. Přenášíme tak aktuální a nové informace směrem, k sociálním pracovníkům, pracovníkům v sociálních službách a dalším. Za účinné a inovativní řešení pokládáme posloupnost činností, které jsme vytvořili v rámci několika projektů na posílení aktivních politik zaměstnanosti. Zaměřili jsme se na osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané ze sociálně vyloučených lokalit, přičemž jsme zvolili metodu trychtýře, kdy jsme vyhledávali vhodné osoby přímo v terénu, využili jsme přitom spolupráce s úřady práce i neziskovými organizacemi. V první fázi prošli všichni účastníci motivačními kurzy, které se zaměřily na posílení orientace na trhu práce a základních znalostí a dovedností. V další fázi projektu jsme vybrali vhodné účastníky, kteří vstoupili do bilanční diagnostiky. Následně vybraní účastníci absolvovali kvalifikační kurzy zaměřených na získání kvalifikace pracovník v sociálních

11 službách, a po jeho absolvování nastoupili nejlepší absolventi do zaměstnání na podporovaná místa. I po skončení jednoho z projektů dále poskytujeme pracovní poradenství a neznamená pro nás velkou zátěž, ani časovou, ani finanční. Tento model pokládáme za efektivní a inovativní. Uplatnili jsme ho v projektech Terénní pracovníci pracovní uplatnění osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (CZ.1.04/2.1.01/ ), Pečovatelství pracovní uplatnění osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (CZ.1.04/2.1.01/ ), TEPROM Terénní pracovníci v olomouckém a Moravskoslezském kraji (CZ.1.04/3.3.05/ ), Pečovatelství, osobní asistence pracovní uplatnění osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (CZ.1.04/2.1.01/ ) Pokud nemáte žádnou dosavadní inovační zkušenost, uveďte Vaši znalost inovačních řešení v ČR a v zahraničí. Tato inovační řešení musí mít stejné kvalitativní parametry, jaké očekáváme od Vašeho inovačního záměru - tj. musí jít o systémové, udržitelné, nové řešení, snižující nároky na veřejné zdroje.: 11. Ostatní informace Uveďte: Chceme pouze doplnit informace o naší společnosti, aby bylo patrné, že inovativní záměr odpovídá jejímu dlouhodobému záměru. Také je zřejmé, že jsme schopni si zajistit interní evaluaci zavádění inovace. Společnost se vymezuje jako výzkumná a vzdělávací organizace, jejímž předmětem podnikání jsou činnosti, které patří přímo do oblasti aplikovaného výzkumu a vzdělávání. Vyvíjí podnikatelské aktivity v oblasti aplikovaného výzkumu, tj. realizuje teoretické a experimentální práce zaměřené na získávání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených postupů a služeb, zejména v oblasti posílení sociální integrace a soudržnosti. Dále společnost vyvíjí aktivity v oblasti vzdělávání zaměřené na oblast tzv. dalšího vzdělávání, které zlepšuje šance na získání pracovního uplatnění sociálně znevýhodněných osob. Za tímto účelem společnost poskytuje služby v následujících oblastech: a) aplikovaného výzkumu tj. zpracovávání výzkumů, analýz a expertíz vztahujících se k sociální problematice, sociální integraci a soudržnosti a dalším obecně prospěšným cílům, b) vzdělávání / výuka, a to jak v expertní rovině, tak přímo znevýhodněným skupinám, za využití výsledků aplikovaného výzkumu. Společnost funguje na principech sociálního podnikání. 12. Stručné shrnutí záměru 12.1 Jaký problém chcete řešit: Chceme eliminovat negativní důsledky sociálního vyloučení na trhu práce prostřednictvím vybudování komplexní sítě významných aktérů (stakeholderů), kteří ovlivňují zaměstnanost a odstranit hlavní bariéry při zaměstnávání osob v riziku sociální exkluze (podpořit jejich zaměstnatelnost) Proč je Vaše řešení důležité (společensky potřebné): Řešení je důležité,

12 protože důsledky vyloučení z trhu práce vyvolávají další mnohočetná vyloučení a mají pro vyloučené osoby fatální důsledky. Důsledkem neřešení sociálního problému je prohloubení sociální exkluze a podle našeho názoru i zásadní prohloubení mechanismu reprodukce sociálního vyloučení a jeho mezigeneračního přenosu. Podpoříme tím společenskou solidaritu a snad přispějeme k tomu, abychom všichni žili v dobré společnosti V čem je Vaše řešení nové: Volíme systémové řešení osoby sociálně vyloučené nejsou s to čelit na individuální úrovni systémovým důsledkům a mechanismům vyloučení. Bez systémové podpory nemohou rizikům kategorie vyloučených osob čelit. Na jedné straně eliminujeme systémové bariéry prostřednictvím síťování (inkluzivnější prostředí) a na druhé rozvíjíme lidský kapitál osob sociálně vyloučených (prostřednictvím služeb Poradny). Je potřeba systémového řešení, zapojení více aktérů do současné eliminace bariér na mnoha stranách V čem je Vaše řešení lepší oproti stávajícím přístupům: Novost našeho přístupu spočívá v několika prvcích: 1) síťuje více významných aktérů najednou a tím eliminuje určité systémové bariéry (případně bariéry, které vytváří systém sám), 2) využívá nástroj zprostředkovatelny zaměstnání pro udržitelnost projektu a jeho nezávislost, 3) Poradnu koncipuje jako poradenské a vzdělávací pracoviště, sloužící ke zvýšení zaměstnatelnosti kandidátů, 4) provází kandidáta po celou dobu: oslovuje ho, poskytuje mu poradenství, diagnostiku, poté je přítomno asistenční formou při pohovorech u zaměstnavatelů a nakonec i monitoruje adaptaci na pracovišti a stálost zaměstnání. Tento přístup je v ČR nový, je to dáno tím, že obecně síťování je považováno za formální aktivitu a není dobře řízeno. Nevyužívá se tak jeho potence a možnosti (synergie, sociální kapitál apod.) Jaké jsou klíčové kroky inovačního řešení (od začátku do konce): (1) specifikace činností pracovní agentury designování typů poradenství vzhledem k potřebám cílových skupin (pracovně-právní, sociální, tréninkové modely, motivační kurz, koučing), tvorba adekvátní diagnostiky (úprava a přizpůsobení psychologických metod). (2) Zahájení síťování: vyhledávání a oslovování členů sítě mezi zaměstnavateli, poskytovateli sociálních služeb, úřady práce, vzdělavateli a kandidáty. Iniciace procesu, stanovení cíle, nalezení členů sítě, výběr partnerů, tvorba mapy sítě, analýza problému a volba strategie. (3) Vypracování systému podpory kandidátů: a) vyhledávání a kontaktování, b) vstup do Poradny a zahájení aktivizace, c) Volba podpůrných programů a poradenství, d) příprava na kontakt se zaměstnavatelem, e) moderování a pomoc při výběrových řízeních a výběrech, f) zprostředkování zaměstnání, g) podpora při adaptaci na nové zaměstnání, h) monitoring pracovníka. (4) Následné ověřování dvěma pilotážemi. (5) Šíření

13 výsledků Jak budete hodnotit impakt inovace (úspěch Vašeho řešení): Spolupráce se bude rozvíjet zejména na úrovni tematického síťování. Dopad je dvojí: 1) na aktéry sítě a vytvoření inkluzivnějšího prostředí, 2) na kandidáty ve všech etapách procesu. Obecně se budeme řídit evaluačním schématem a vyjdeme z konceptu systémového pohledu na sociální program. V této perspektivě budeme posuzovat dvě základní roviny, které v cílech formativní evaluace blíže specifikujeme. Zaprvé se jedná o tzv. transformaci, tj. do jaké míry se daří vstupy převést do žádoucích výsledků, které jsou vymezeny jako cíle projektu. Budeme sledovat, jestli se daří dosahovat žádoucích cílů (s tím, že se jedná o zlepšení zaměstnanosti i zaměstnatelnosti). Zadruhé budeme sledovat, jak program interaguje s vnějším prostředím, jaký je účinek síťování na úrovni všech zapojených aktérů a jaké je trvalé udržení sociálního programu. Tj. jestli po programu zůstává nějaká trvalejší stopa, jak se daří zaměstnávat kandidáty a jak na program reaguje širší prostředí.