Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013"

Transkript

1 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví

2 Analytická část 2

3 I. Úvod... 5 II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS... 5 II. Analytická část... 6 A. Situační analýza regionu Úvod k Situační analýze Charakteristika regionu Horní Pomoraví Poloha a přírodní podmínky Krajinné a kulturní zajímavosti Správní členění Složení a vznik MAS Základní údaje o regionu Rozvoj regionu Obce a rozloha Přehled obcí Vznik obcí Sídelní struktura Obce podle velikosti Obce podle počtu obyvatel Obce Horního Pomoraví v územním srovnání s vyššími celky Horní Pomoraví v územním srovnání s obvody Olomouckého kraje Složení obyvatelstva Vývoj počtu obyvatel Obyvatelstvo a migrace Demografické údaje okresu Šumperk Srovnání demografických údajů Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Věková struktura obyvatelstva Index stáří Srovnání věkové struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obyvatelé podle pohlaví a rodinného stavu Vzdělanostní struktura Srovnání vzdělanostní struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Ekonomické ukazatele Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Trh práce podle odvětví Srovnání pracovních odvětví v regionu, v okrese, kraji a ČR Dojížďka do zaměstnání a škol Srovnání vyjížďky z obcí v Horním Pomoraví, v okrese, kraji a ČR Podnikání Nezaměstnanost Srovnání nezaměstnanosti v Horním Pomoraví, okrese, kraji a ČR Platy Sociální charakteristika regionu

4 6. 1. Národnostní složení Náboženské vyznání Srovnání náboženského vyznání v regionu Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Krajina a technické vybavení regionu Pozemky Srovnání druhů pozemků na Šumpersku a v kraji Domovní a bytový fond Technická vybavenost Občanská vybavenost Školství Doprava Přehled významných tahů Silniční komunikace Železnice Autobusová doprava Místní doprava Závěr k situační analýze regionu...58 B. SWOT analýza Úvod k SWOT analýze Popis tvorby SWOT analýzy Přehled SWOT analýzy MAS

5 I. Úvod Strategie místního partnerství MAS Horní Pomoraví je zpracovávána na období a vychází z původní strategie rozvoje mikroregionu Hanušovicko a strategie rozvoje regionu Ruda. Součástí strategie MAS je i aktualizace situační analýzy regionu, formulace vize, sestavení SWOT analýzy a navržení systému akčního plánování, který vymezuje aktivity. Aktivity bude možné realizovat díky spolupráci místního partnerství ve vymezeném časovém horizontu. Strategie respektuje požadavky místního partnerství MAS Horní Pomoraví, o.p.s., rozsáhlost území regionu a členství všech zainteresovaných subjektů ziskových a neziskových - v místní akční skupině, jež umožňuje řešení řady jejich problémů samostatně, na místní úrovni. Strategie dále využívá principy metody Leader a bere v potaz stávající projekty MAS. II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS Integrovaná strategie rozvoje se skládá ze tří hlavních částí. První (analytická) část obsahuje souhrnnou situační analýzu a SWOT analýzu sledovaného území. Druhá část dokumentu je zpracována již jako návrhová (strategická) a vyplývají z ní prioritní projektové záměry MAS Horní Pomoraví. Třetí část popisuje implementaci strategie formou akčního plánu vymezujícího konkrétní aktivity a projekty určené k realizaci ve vymezeném období. Členění dokumentu: Analytická část: Situační analýza SWOT analýza 5

6 Strategická část: Vize Priority Opatření Aktivity Implementační část: Akční plán katalog projektů Systém řízení a financování rozvoje MAS Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace strategie II. Analytická část A. Situační analýza regionu 1. Úvod k Situační analýze První z komplexních dokumentů vytvořených v rámci strategického plánování MAS Horní Pomoraví je tzv. situační analýza. Situační analýza je text, jehož cílem je komplexně zmapovat dané území. Kvalitní popsání stavu je východiskem pro správné stanovení strategických směrů a cílů. Většinou se jedná o kombinaci tvrdých dat a mírně hodnotícího stylu. Každá kapitola má svůj vlastní závěr, ve kterém je zdůrazněno to nejdůležitější v dané oblasti (největší problémy, největší potenciál, výjimečnost atd.). Součástí situační analýzy je i vyhodnocení dotazníkových šetření, která proběhla v prosinci 2006 až květnu Dotazníky byly strukturovány jednak na základě zjištění aktuálních potřeb a stavu vybavenosti obcí regionu, ale i na základě zjištění potřeb a 6

7 vnímání situace v regionu prostřednictvím dotazování aktivních obyvatel. Vyhodnocení dotazníkového šetření je přílohou Integrované strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví. 2. Charakteristika regionu Horní Pomoraví Poloha a přírodní podmínky Území regionu Horní Pomoraví leží v CHKO Jeseníky. Z hlediska klimatického jsou Jeseníky chladnější oblastí bohatou na srážky. Bohatá je zde též sněhová pokrývka, která se v hřebenové části pohoří vyskytuje zpravidla od poloviny října až do konce května, což vytváří vhodné podmínky pro zimní sporty. Osu oblasti tvoří v severojižním směru protékající řeka Morava. Jejími největšími přítoky jsou levostranné přítoky Krupá a Branná a odtékají s ní do Dunaje a Černého moře. Z hlediska využití ploch převažuje lesní půda, představuje cca 40 % plochy území, zemědělská půda zaobírá necelých 30 %. V oblasti jsou vymezeny maloplošné chráněné přírodní rezervace a památky Krajinné a kulturní zajímavosti Region návštěvníky zaujme příjemnou přírodou jako stvořenou pro pěší i cykloturistiku. V oblasti je celá řada přírodních zajímavostí přírodní rezervace Na Hadci, Štola Mařka či památný strom Fetkova lípa. Ještě širší spektrum možností nabízejí místní historické, kulturní a technické památky hrad Kolštejn, budova fojtství v Branné, zřícenina Nového hradu, zámek v Rudě nad Moravou, pivovar v Hanušovicích a další. V obcích se dosud uchovávají tradiční venkovské zvyky této oblasti jako pálení čarodějnic, stavění či kácení máje. Nedílnou součástí života obcí je i fungování místních spolků, které se mimo jiné podílejí na kulturním životě obce. 7

8 2. 3. Správní členění Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Z administrativního hlediska se region Horní Pomoraví rozkládá v severní části někdejšího okresu Šumperk. Z hlediska veřejné správy je region součástí vyššího územně samosprávního celku (VÚSC) Olomouckého kraje Složení a vznik MAS MAS Horní Pomoraví tvoří 10 obcí ze správního obvodu Šumperk, který vykonává státní správu pro celkem 76 obcí. Členem MAS Horní Pomoraví jsou zároveň 2 obce samostatného mikroregionu Ruda, který má celkem 5 obcí - k Hornímu Pomoraví nepatří tři obce tohoto regionu - Bohutín, Olšany a Bušín. MAS Horní Pomoraví byla založena v roce Základní údaje o regionu Region se rozkládá na území o rozloze ,93 hektarů s hustotou 35,90 obyvatel/km 2. V 10 obcích MAS žije obyvatel. Dominantní postavení v tomto směru nemá žádná obec, přestože Hanušovice (3 451 obyvatel) a Staré Město (1 970 obyvatel) mají statut města. Obec Ruda nad Moravou s obyvateli je největší obcí bez statutu města v regionu. Další dvě obce mají nad tisíc obyvatel (Jindřichov 1 418, Bohdíkov 1 418). Čtyři obce mají počet obyvatel do pěti set a z toho dvě do sta obyvatel. Jmenovitě tvoří MAS Bohdíkov, Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Ruda nad Moravou, Staré Město, Šléglov, Vikantice Rozvoj regionu Region Horní Pomoraví vstoupil do iniciativy LEADER, aby mohl žádat o finanční prostředky z fondů EU (především PRV osy IV. Leader). V zemích Evropské unie i v 8

9 České republice je rozvoj venkovských oblastí financován právě z tohoto programu. Ten se zaměřuje na financování záměrů, které rozvíjejí místní ekonomiku, přispívají k ochraně přírodního a kulturního dědictví, zlepšují kvalitu života ve vesnicích a malých městech. Zvláštností programu je, že díky němu mohou financovat své záměry jak obce, tak i firmy, jednotliví živnostníci, spolky, zájmové organizace a další organizace, které v daném regionu působí. Jedná se o finančně málo náročné projekty (řádově statisíce až miliony Kč), které jsou však v daném území nové, inovativní a které dohromady vytvářejí tématicky jednotný plán rozvoje daného regionu. MAS Horní Pomoraví navazuje v rámci přípravy na program LEADER a ve svých aktivitách na již započaté činnosti mikroregionu Ruda, který má zpracovanou Strategii rozvoje z roku Dále MAS využívá zkušeností a navazuje na Strategický dokument mikroregionu Hanušovicko z roku Strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví bere také zřetel na rozvojové dokumenty vyšších územních celků a dlouhodobé koncepční dokumenty, a to především: Dokumenty na úrovni státu (NUTS I): Národní (regionální) rozvojový plán Národní dlouhodobé koncepce Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje Strategie regionálního rozvoje České republiky Dokumenty na úrovni kraje (NUTS III): Program rozvoje územního obvodu kraje Koncepce odpadového hospodářství kraje Strategie cestovního ruchu Územní energetická koncepce Podpora podnikání, brownfields, aftercare Marketingová koncepce kraje Dokumenty pro využití strukturálních fondů: Rámec podpory Společenství 9

10 Sektorové operační programy 3. Obce a rozloha Přehled obcí Základní údaje o obcích regionu Horní Pomoraví Obec Počet Místní části Rozloha** Hustota Obyvatel (ha) obyv./ km2 Bohdíkov , ,06 Branná , ,42 Hanušovice , ,73 Jindřichov , ,42 Kopřivná , ,97 Malá Morava ,2907 8,40 Ruda n.m , ,85 Staré Město , ,83 Šléglov ,4644 4,60 Vikantice ,8784 8,97 Celkem , ,90 * Počet obyvatel: ČSÚ ** Rozloha: údaje ČSÚ roku 2004 Největší počtem obyvatel v regionu je město Hanušovice s obyvateli. Největší obcí bez statutu města je Ruda nad Moravou s obyvateli. Nejmenší Šléglov má 33 obyvatel. Všechny obce, kromě Branné, Šléglova a Vikantic, mají své místní části. Většinou větší počet místních částí značí větší rozlohu. Největší obec je Staré Město s rozlohou ha se svými 5 místními částmi. Nejvíce místních částí - 9, má Malá Morava, která je rozlohou druhou největší s ha. Město Hanušovice je s rozlohou 3 10

11 681 ha menší, kromě již zmíněných (Staré Město, Malá Morava) ještě než Jindřichov (5 170 ha). Obec Šléglov (4,60), kvůli nízkému počtu obyvatel, a Malá Morava (8,40), kvůli své velké rozloze, jsou nejméně zalidněnými obcemi na km 2 v regionu. Nejhustěji zalidněnou obcí je Ruda n. M. (102,85), pak město Hanušovice (93,73) Vznik obcí Město Hanušovice bylo povýšeno na město , při 650. výročí 1. písemné zmínky o Hanušovicích. Již od roku 1923 byly Hanušovice městysem. V tomto roce došlo k spojení s místní částí Holba, kde byl od roku 1874 pivovar, hlavně díky němuž jsou dnes Hanušovice známé. Od této doby nastává hospodářský vzestup a obec (městys) roste. Roku 1975 byla k Hanušovicím připojena Kopřivná, která se však v roce 1991 osamostatnila. Obec Jindřichov vznikla v roce 1953 spojením osad Pusté Žibřidovice, Pekařov, Sklené, části Hanušovic, Vikantic a Nových Losin. Od tohoto roku je také součástí okresu Šumperk. Vznik obcí regionu Horní Pomoraví rok vzniku Hanušovice Staré Město 1325 Bohdíkov 1351 Jindřichov 1958 Malá Morava před 1350 Ruda nad Moravou 1310 Šléglov 1992 Vikantice 1437 Branná 1282 Kopřivná 1414 Dnešní podoba obce Malá Morava vznikala postupným připojováním okolních vesnic (Vojtíškov, Podlesí, Křivá Voda, Vysoká, Vlaské, Vysoký Potok a Sklené), ležících na svazích Hrubého Lesa a Kralického Sněžníku v jeden správní celek. Těmto obcím byl společný nepříznivý vývoj zejména po druhé světové válce, který byl způsobený odsunem původních obyvatel německé národnosti a nedostatečným dosídlením nových obyvatel. K Rudě nad Moravou byly v roce 1960 přičleněny Hostice a v roce 1980 Hrabenov. 11

12 3. 2. Sídelní struktura Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Střediskem regionu je město Hanušovice. Nemá však výraznou převahu v počtu obyvatel nad největšími obcemi. Má pouze o 878 obyvatel více než největší obec Ruda nad Moravou. Statut města v regionu drží ještě Staré Město. Hanušovice však s určitostí (vychází i z dotazníkového šetření) můžeme označit za centrum regionu. Město Staré Město a velké obce Bohdíkov, Jindřichov a Ruda nad Moravou tvoří největší procento populace v regionu. Jedinou obcí středně velkou je Malá Morava (574). Obce Branná a Kopřivná již musíme zařadit do kategorie obcí malých, Šléglov a Vikantice s počtem obyvatel nižším než 100 do kategorie obcí velmi malých Obce podle velikosti V rozdělení obcí podle velikosti nejsou uvedena města Hanušovice a Staré Město. Mimo obec Malá Morava můžeme tvrdit, že region se skládá z obcí velkých a malých. Dvě obce jsou velmi malé. A) Velké obce přes 1000 obyvatel (3) Bohdíkov, Jindřichov, nad 2000 má Ruda nad Moravou B) Středně velké obce obyvatel (1) Malá Morava C) Malé obce méně než 500 obyvatel (2) Branná, Kopřivná D) Velmi malé obce méně než 100 obyvatel (2) Vikantice, Šléglov Obce podle počtu obyvatel Obce regionu Horní Pomoraví lze rozdělit také podle počtu obyvatel. Dominantní postavení mají velké obce. 12

13 Skupiny obcí podle počtu obyvatel Graf 1 obyvatel % obyvatel Hanušovice ,44% Staré Město % Velké obce ,58% Středně velké obce 574 4,73% Malé obce 608 5,01% Velmi malé obce 123 1,01% Skupiny obcí podle počtu obyvatel 45% 28% 5% 1% 5% 16% Hanušovice Staré Město malé obce velmi malé obce středně velké obce velké obce Obce Horního Pomoraví v územním srovnání s vyššími celky Horní Pomoraví v územním srovnání okresu, kraje a ČR (1) Region Horní Pomoraví Okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika Obyvatelé % % kraje % ČR Rozloha % % kraje % okresu (ha) okresu ČR ,77% 1,91% 0,12% ,68% 6,42% 0,33% Zdroj: ČSÚ, 2004 (Počet obyvatel k ) 13

14 MAS Horní Pomoraví se podílí 10 procenty na počtu obyvatel okresu Šumperk, podíl regionu na obyvatelstvu kraje činí 2 procenta a na obyvatelstvu České republiky 0,12 procenta. Region se podílí 26 procenty na rozloze okresu, 6 procenty na rozloze kraje a 0,33 procenty na rozloze ČR. Horní Pomoraví v územním srovnání okresu, kraje a ČR (2) Hustota zalidnění poměr okresu poměr kraje poměr ČR Počet obcí % % kraje % Region Horní Pomoraví Okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika okresu ČR 36,11 menší menší menší 10 12,82 2,52 0, Zdroj: ČSÚ, 2005 (Počet obyvatel k ) Hustota zalidnění je u regionu menší než v okrese, kraji i celé ČR. Nejvíce se blíží okresnímu číslu, ovšem i tak je rozdíl značný. Počtem obcí se Horní Pomoraví podílí na okrese 13 procenty, v případě kraje je to 2,52 procenty. Podíl obcí Horního Pomoraví na celé ČR činí 0,16 procenta. 14

15 Horní Pomoraví v územním srovnání s obvody Olomouckého kraje Srovnání MAS Horní Pomoraví se správními obvody Olomouckého kraje (2005) ORP obcí částí obcí katastrů obyvatel Rozloha (hektary) Kraj celkem Region Horní Pomoraví Hustota zalidně ní ,11 Šumperk ,73 Jeseník ,44 Konice ,66 Lipník nad Bečvou ,08 Litovel ,69 Mohelnice ,13 Olomouc ,52 Prostějov ,34 Přerov ,76 Šternberk ,99 Hranice ,97 Uničov Zábřeh ,16 Údaje jsou k , kdy se Olomoucký kraj rozšířil o 3 nové obce. Zdroj: ČSÚ 2005 MAS Horní Pomoraví je součástí správního obvodu Šumpersko. Těžko lze srovnávat region Horní Pomoraví s vyššími územními celky uvedenými v tabulce z pohledu počtu obcí, počtu obyvatel či rozlohy území. Proto srovnáváme ORP Šumperk jako vyšší celek, kterého je region součástí. Správní obvod Šumpersko je podle počtu obyvatel i podle počtu obcí na čtvrtém místě v Olomouckém kraji. Velká rozloha obvodu 15

16 ( ha), která je jen o 100 ha menší než u Olomoucka, dává obvod na druhé místo v Olomouckém kraji. Znamená však pro Šumpersko nízkou hustotu zalidnění (84,73), která je čtvrtá nejnižší v kraji. Nižší má jen Jesenicko, Konicko a Šternbersko. Region Horní Pomoraví můžeme srovnat s vyššími celky z pohledu hustoty zalidnění, kde s 36 obyvateli na km2 značně zaostává za srovnávanými obvody. 4. Složení obyvatelstva 4.1. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel v obcích regionu Horní Pomoraví Obec sčítání Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava Ruda n. M Staré Město Šléglov Vikantice Celkově Zdroj: Český statistický úřad, Celospolečenské změny na začátku 90. let se nejvíce projevily v obci Branná, kde došlo za 5 let (1990-5) k poklesu populace o více než 30%. K většímu poklesu v těchto letech dochází také v Hanušovicích (-399), Starém Městě (-133) a na své poměry i ve Vikanticích, kde úbytek o 39 obyvatel znamená 28 %. Poté se situace stabilizuje. Ve většině obcí ovšem dochází k postupnému úbytku. Celková populace v regionu klesá v každém roce. Největší úbytek byl v letech o 568 obyvatel. Za dalších 11 let klesl o 354 obyvatel. Největší pokles za sledovaných 16 let nastal v obci Branná, kde dosáhl 16

17 téměř 50 procent. Pokles pokračuje také ve zmíněných Hanušovicích a Starém Městě. Pokračuje, ale výrazně se zpomaluje až ustává ve Vikanticích. Stabilní počet s drobnými výkyvy zůstává v Bohdíkově, Kopřivné, Malé Moravě a Šléglově. Nárůst počtu obyvatel je zaznamenán v Rudě nad Moravou a Jindřichově. V obou obcích je nárůst spatřen v letech V Rudě nad Moravou mírně pokračuje a v posledních dvou letech i roste. V Jindřichově po poklesu v letech počet mírně roste. V obou obcích je však nárůst za 16 let patrný. graf Vývoj počtu obyvatel regionu Horní Pomoraví sč ítání Vývoj počtu obyvatel srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast Region Horní Pomoraví Okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika Sčítání Zdroj: Český statistický úřad, 2005 údaje k

18 Počet obyvatel obcí, které v současnosti příslušejí k regionu Horní Pomoraví, v posledních šesti letech mírně klesá. Na úrovni okresu Šumperk je pokles obyvatel znatelnější. Snižování populace na úrovni Olomouckého kraje se zastavilo v roce 2004, poté následuje zvyšování. V roce 2007 již kraj udává o 525 obyvatel více než při sčítání lidu v roce Ke stejnému obratu došlo v roce 2004 na úrovni celé České republiky Obyvatelstvo a migrace Narození, zemřelí a přírůstek stěhováním v regionu Horní Pomoraví Obec Živě narození Zemřelí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava Ruda n. M Staré Město Šléglov Vikantice Celkově Zdroj: Český statistický úřad, 2004 Vzhledem k současné demografické situaci, která je v celé České republice charakterizována velmi nízkou porodností je zřejmé, že přirozenou měrou dochází k početním úbytkům obyvatel. V regionu Horní Pomoraví byl však ve sledovaném roce 2004 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých. V ČR se rodí méně dětí než na počátku devadesátých let, avšak v regionu je situace v tomto ohledu odlišná. Problém regionu je s vystěhováváním. Přesto, že se o 24 obyvatel více narodilo než zemřelo, je celkový přírůstek v regionu negativní. Je to z důvodu 63 vystěhovaných obyvatel. Celkový přírůstek je tedy negativní a činí -39 obyvatel.vyšší natalita než mortalita je ve všech obcích regionu, s výjimkou Bohdíkova (-1) a Šléglova (-2). Nejlepší bilanci v tomto ohledu mají Hanušovice (+9). Situace větší natality než mortality ve většině obcí je v České republice spíše raritou. Problém s vystěhováváním je zřejmý ve všech osadách 18

19 kromě Rudy nad Moravou, Kopřivné a Šléglova. Zatímco u Rudy nad Moravou se zdá být tento jev pravidelný, jako asi momentálně u jediné obce regionu, tak u Kopřivné a Šléglova je to spíše výjimka (viz tabulka vývoj počtu obyvatel v obcích regionu). Ostatní obce zaznamenaly úbytek. Největší emigrace byla zjištěna u Starého Města (-42). Ostatní čísla již nejsou tak vysoká, pouze Jindřichov, Branná a Malá Morava mají nad 10 vystěhovaných. Celkový pozitivní přírůstek má Ruda nad Moravou (+28) a Kopřivná (+12). Hanušovice a Šléglov zakončili rok s přírůstkem 0. Ostatní obce mají záporný přírůstek Staré Město (-38), Branná (-17), Jindřichov (-9), Vikantice (-6), Malá Morava (-5) a Bohdíkov (-4) Demografické údaje okresu Šumperk Demografické údaje v okrese Šumperk za delší časové období Živě narození Zemřelí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Počet obyvatel Sňatky Rozvody V případě roku 2001 je v této časové řadě jiný údaj než v případě jiných tabulek, které uvádějí v roce 2001 údaj ze sčítání lidu. Zdroj: Český statistický úřad, 2004 U statistik okresu Šumperk už vidíme jasný celorepublikový trend vyšší mortality než natality. Problémem vystěhovávání však trpí celý okres. Výjimkou byl pouze rok 2003, kdy byl přírůstek stěhováním nulový. Celkově tedy každoročně počet obyvatel v okrese Šumperk klesá. Co se týče počtu sňatků ročně, tak zde se hodnoty drží přibližně na stejné úrovni. Mírně roste počet rozvodů. 19

20 Srovnání demografických údajů Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Narození, zemřelí a přírůstek v regionu Horní Pomoraví srovnání okresu, kraje a ČR Obec Region Horní Pomoraví - na 1000 obyvatel Živě narození Zemřelí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek ,5 8,6-5,1-3,2 Okres Šumperk - na 1000 obyvatel: Olomoucký kraj - na 1000 obyvatel: Česká republika - na 1000 obyvatel: ,2 9,7-3,6-4, ,3 10,0-1,2-1, ,6 10,5 1,8 0,9 Zdroj: Český statistický úřad, 2004 Zatímco údaje o celkovém počtu obyvatel znamenají pro Horní Pomoraví pokles, počet živě narozených vykazuje opačný trend. Ve srovnání s okresem, krajem a ČR se v regionu narodilo v roce ,5 dětí na 1000 obyvatel, zatímco v okrese Šumperk 9,2, v Olomouckém kraji 9,3 a v ČR 9,6. Přitom v regionu zemřelo méně obyvatel na 1000 osob než v případě okresu, kraje i ČR a to velmi výrazně. V případě ČR 10,5, v případě regionu 8,6 na 1000 obyvatel. Zatímco celá ČR zaznamenala v roce 2004 přírůstek obyvatel díky přistěhovalcům (1,8 na 1000 obyvatel), úbytek pocítil Olomoucký kraj (-1,2), okres Šumperk (-3,6) i region Horní Pomoraví (-5,1). 20

21 I když celá Česká republika zaznamenává kladný celkový přírůstek obyvatel (narození + přistěhovalí), kraj, okres i region Horní Pomoraví hlásí úbytek. Zde má ovšem region (-3,2) vyšší hodnotu než okres Šumperk (-4,2) kvůli vyšší natalitě a nižší mortalitě Věková struktura obyvatelstva Obyvatelstvo v obcích regionu Horní Pomoraví podle věkové struktury Obec nezj. Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava Ruda n. M Staré Město Šléglov Vikantice Celkem Celkem v % 18,45 6,76 17,7 13,6 14,44 12,84 16,19 42,92 40,89 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB

22 Graf 3 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Obyvatelstvo regionu Horní Pomoraví podle věkové struktury Index stáří Index stáří (počet obyvatel ve věku 60 let a více k počtu osob 0 14) Bohdíkov 1,024 Malá Morava 0,672 Branná 0,703 Ruda n. M. 1,156 Hanušovice 0,824 Staré Město 0,718 Jindřichov 0,845 Šléglov 1,000 Kopřivná 0,875 Vikantice 0,636 CELKEM: 0,877 Zdroj: výpočet dle SLDB 2001 Z uvedené statistiky je patrné, že v regionu žije více mladých lidí než starých. Výjimku tvoří pouze Ruda nad Moravou (1,156) a Bohdíkov (1,024). Ve Šléglově je poměr starých a mladých vyrovnaný. Nejmladší obcí jsou Vikantice s indexem 0,636. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel není hodnota až tak směrodatná. Avšak u Malé Moravy (0,672) a Starého Města (0,718) index ukazuje na velmi mladé obce. Ale i hodnoty těsně nad 1,000 nejsou vysoké. Celkově lze region (0,877) označit za mladý, bereme-li v úvahu stárnutí populace v České republice. Nejvíce obyvatel je ve většině obcí (8) ve věkové kategorii od 20 do 29 let. Vzhledem k tomu, že sčítání lidu se konalo v roce 2001, přesunula se tato věková kategorie, kterou tvoří silné populační ročníky začátku sedmdesátých let, do kategorie starší let. Nejvíce čtyřicátníků žilo v Branné (61, třicátníků 57) a Vikanticích (zde stejně třicátníků 17). 22

23 V celém regionu Horní Pomoraví tvoří děti do 14 let 18,45 procenta a lidé starší 60 let 16,19 procenta populace. Zbylých 65,36 procenta tvoří lidé od 15 do 59 let. Poměrně vyrovnaný je přitom poměr populace do 30 let, která tvoří 42,92 procenta, a lidé od 30 do 60 let zaujímají 40,89 procenta celkového počtu Srovnání věkové struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Věková struktura srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast nezj. Region Horní Pomoraví v % 18,45% 6, ,61 14,44 12,84 16,19% Okres Šumperk - v % ,11% 6,83 17,38 13,03 14,46 13,75 17,44% Olom kraj v % 16,48% 6,88 17,11 13,31 14,39 13,65 18,18% ČR v % ,17% 6,68 16,70 13,46 14,33 14,20 18,45% Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001 Region Horní Pomoraví má zajímavý potenciál v nejmladších obyvatelích. Při srovnání věkových kategorií při sčítání lidu v roce 2001 totiž vykazuje největší procento osob do 14 let (v roce 2007 dosahují nejstarší z nich 20 let) 18,45 procenta oproti 16,17 v celé ČR. Region má také menší procento osob starších 60 let než okres, kraj i celý stát. 23

24 4. 4. Obyvatelé podle pohlaví a rodinného stavu Obyvatelstvo regionu Horní Pomoraví podle pohlaví a rodinného stavu Obec Ženatí Ovdovělí Vdané Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava Ruda n. M Staré Město Šléglov Vikantice Celkově Celkem muži/ženy Muži Svobodní Rozvedení Ženy Svobodné Rozvedené Ovdovělé Celkem v % 23,10 22,45 3,63 0,90 17,71 22,27 4,13 5,81 50,08 49,92 Do počtu celkově sčítaných obyvatel (viz tabulka Vývoj počtu obyvatel SL 2001) je třeba započítat údaj nezjištěno, který v regionu tvoří 57 mužů a 31 žen. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001 V obcích regionu Horní Pomoraví převládá mírně počet svobodných mužů, ale naopak výrazně vdaných žen, což může svědčit o tom, že ženy se vdávají dříve. U mužů tvoří výjimku Bohdíkov, Hanušovice a Ruda nad Moravou. U žen Malá Morava (velmi mladá obec, viz tab. index stáří) a velmi malé obce např. : Branná, Vikantice a Šléglov, kde je ovšem poměr téměř vyrovnaný. Nápadně a několikanásobně více je ovdovělých žen než mužů, což svědčí o tom, že se ženy dožívají vyššího věku. Zajímavé je, že ve všech obcích je více svobodných mužů než žen, přitom poměr mezi muži a ženami je v regionu Horní Pomoraví vyrovnaný. Mužů (6174) je jen o 20 více než žen (6154). 24

25 4. 5. Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel regionu Horní Pomoraví od 15 let Obec Bez vzdělání základní vyučení, Úplné Vyšší odborné, Vysoko- Nezjištěno odborné, střední, nástavba školské bez mat. Maturita Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava Ruda n. M Staré Město Šléglov Vikantice Celkem Celkem v % - 32,83 42,32 19,19 1,97 3,69 - Celkové údaje v procentech nezahrnují skupinu 271 osob, kteří uvedli bez vzdělání a kde údaj nebyl zjištěn. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001 Vzdělání ovlivňuje schopnosti uplatnit se na trhu práce. Vyšší vzdělání přináší větší využití ekonomického potenciálu regionu. Nejvíce obyvatel regionu Horní Pomoraví patří do skupiny vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity (tato kategorie vzdělání převládá ve všech 10 obcích). Bohužel také ve všech obcích převažují lidé se základním vzděláním nad počtem lidí, kteří mají střední školu s maturitou (bez vyššího a vysokoškolského). Výjimkou je pouze Šléglov, kde je počet těchto lidí vyrovnaný (5:5). Bohužel se také v mnoha obcích počet lidí se základním vzděláním velmi blíží počtu lidí vyučených. V Branné, Jindřichově a Malé Moravě je menší rozdíl než

26 Do skupiny vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity patří obyvatel regionu, tedy 42,32 procenta. Úplné střední vzdělání s maturitou má obyvatel, tedy 19,19 procenta. Významnou skupinou jsou osoby se základním vzděláním, která je zastoupena 32,83 procenty lidí (3235). Počet osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním je 5,56 procent obyvatel regionu, tedy 558. Celkové shrnutí vzdělanostní struktury regionu lze charakterizovat tak, že je velmi vysoký počet osob se základním vzděláním a významná je skupina vyučených či se středním odborným vzděláním bez maturity. Celkem je to 75,14 procenta obyvatel (7 406). graf 4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva regionu Horní Pomoraví od 15 let (%) 19,19 1,97 3,69 32,83 42,32 základní úplné střední, maturita vysokoškolské vyučení, odborné, bez maturity vyšší odborné, nástavba 26

27 Srovnání vzdělanostní struktury Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Vzdělanostní struktura od 15 let srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obec Region Horní Pomoraví Bez základní vyučení, Úplné Vyšší Vysoko- Nezjištěno vzdělání odborné, Odborné, střední, nástavba školské bez mat. Maturita v % - 32,83 42,32 19,19 1,97 3,69 - Okres Šumperk v % - 25,82 40,08 23,23 2,86 6,48 - Olomoucký kraj v % - 23,97 39,68 25,05 3,04 8,25 - Česká republika v % - 23,45 38,64 25,34 3,52 9,05 - Celkové údaje v procentech nezahrnují skupinu 271 osob, které v dotaznících uvedly bez vzdělání, nebo údaj nebyl zjištěn. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001 S výším vzděláním je na tom region Horní Pomoraví nejhůře ve všech porovnáních. Region má pouze 3,7 procenta vysokoškoláků a 2,0 procenta lidí s vyšším odborným vzděláním a nástavbou, zatímco okres Šumperk má 6,5 procenta vysokoškoláků a 2,9 osob s vyšším vzděláním. Okres Šumperk pak ještě zaostává za krajskými ukazateli (8,3 vysokoškolské, 3,0 vyšší) a i kraj zaostává za ukazateli celorepublikovými (9,1 vysokoškoláků, 3,5 vyšší). Stejně tak zaostává v ukazatelích obyvatel se středním vzděláním s maturitou. Naopak co se týká osob se základním a středním vzděláním bez maturity je v regionu hodnota o 14% vyšší než v celorepublikovém průměru. 27

28 5. Ekonomické ukazatele Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Obyvatelstvo v obcích regionu Horní Pomoraví podle ekonomické aktivity Obec Nezaměstnaní Ekonomicky aktivní V tom: Zaměstnaní Z toho: Ekonomicky neaktivní Z toho: Pracující důchodci Ženy ** Neprana mateřské cující důchodci Žáci, studenti učni Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava Ruda n. M Staré Město Šléglov Vikantice Celkem Celkem v % ,19% Pozn. * V tabulce není uveden počet nezjištěných osob v SLDB. Počet nezjištěných osob je 148. ** Nezaměstnanost v této tabulce je uvedena dle sčítání lidu v roce Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001 Celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel regionu Horní Pomoraví byl podle sčítání obyvatel obyvatel. Toto číslo je nižší než počet obyvatel ekonomicky neaktivních (důchodci, studenti), kterých bylo 6 179, tedy 50,4 procenta. 28

29 5. 2. Trh práce podle odvětví Obyvatelstvo v obcích regionu Horní Pomoraví podle pracovních odvětví Obec Ekonomicky aktivní celkem Zemědělství, lesnictví rybolov Průmysl Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel Pošta, telekomunikace, doprava Veřejná správa, obrana, soc. zabez. Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava Ruda n. M Staré Město Šléglov Vikantice Školství zdravotnictví, sociální činnost Celkem Celkem v % - 13,83 42,96 10,41 8,27 9,24 6,75 8,54 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001 Z hlediska pracovního odvětví výrazně převažuje v regionu Horní Pomoraví práce v průmyslu 42,96 procenta. Následuje zemědělství, lesnictví a rybolov 13,83 procenta, stavebnictví - 10,41 procenta, pošta, telekomunikace a doprava 9,24 procenta, školství, zdravotnictví a sociální sféra 8,54 procenta, obchod 8,27 procenta a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení 6,75 procenta. Podíl nezaměstnaných činil v době sčítání lidu v roce 2001 celkem 18,19 procenta ekonomicky aktivních obyvatel. 29

30 Graf 5 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v regionu Horní Pomoraví podle pracovního odvětví 8% 7% 14% 10% 43% zemědělství, lesnictví, rybolov pošta, telekomunikace, doprava průmysl veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 9% 9% stavebnictví školství, zdravotnictví, sociální činnost obchod, opravy motor. vozidel Srovnání pracovních odvětví v regionu, v okrese, kraji a ČR Pracovní odvětví srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast Region Horní Pomoraví Ekonomicky Zemědělství, Průmysl Stavebnictví Obchod, opravy Pošta, telekomunikace, Veřejná správa, Školství zdravotnictví, aktivní lesnictví motor. obrana, rybolov vozidel soc. sociální celkem doprava zabez. činnost v % - 13,83 42,96 10,41 8,27 9,24 6,75 8,54 Okres Šumperk - v % - 7,46 45,37 10,23 10,57 7,81 6,18 12,37 Olomoucký kraj v % - 7,19 38,69 11,73 12,07 8,04 7,86 14,41 ČR v % - 5,75 38,05 11,34 13,86 8,75 8,03 14,22 Zdroj: Český statistický úřad, SLDB Údaje v procentech jsou počítány pouze ze zaměstnaných. V regionu Horní Pomoraví pracuje ve srovnání s okresem Šumperk, Olomouckým krajem i Českou republikou nejvíce lidí v zemědělství a lesnictví (o 8 procent více než 30

31 ČR), dále v průmyslu (o 5 procent více než ČR) a také v oblasti dopravy, pošt a telekomunikací (o necelé 1 procento). Naopak ve srovnání s okresem, krajem a státem je v regionu nejméně pracovníků obchodu (o 5,5 procenta), školství, zdravotnictví a sociální činnosti (0 5,5 procenta), veřejné správy, včetně obrany (o více než 1 procento) a ve stavebnictví (o necelé 1 procento). V celokrajské oblasti jsou srovnání podobná. Drobné rozdíly jsou jen v rozsahu procent. V okrese Šumperk je narozdíl od republikových a celokrajských srovnání méně zaměstnanců v průmyslu (o 2,5 procenta) a více ve veřejné správě, obraně a soc. zabezpečení a jen nepatrně více ve stavebnictví Dojížďka do zaměstnání a škol Vyjíždění do zaměstnání a škol z obcí regionu Horní Pomoraví Obec Výjezd do práce Z toho: Práce mimo obec Žáci mimo obec V rámci V rámci V rámci Mimo denně denně Obce Okresu kraje kraj Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Malá Morava Ruda n. M Staré Město Šléglov Vikantice Celkem Celkem v % 73,69% 44,63% 39,04% 3,41% 8,49% 30,13% 31,09% z EAO * z EAO* ** * EAO je ** Celkem je podle SLDB v kategorii žáci, studenti, učni 2200 osob. Zdroj: Český statistický úřad, SLDB

32 Do práce dojíždí 73,7 procent ekonomicky aktivních obyvatel Horního Pomoraví. Z toho 44,6 procenta lidí dojíždí v rámci obce; 39 procent v rámci okresu; 3,4 procenta v rámci kraje a 8,5 procenta obyvatel dojíždí za prací mimo kraj. Přitom denně mimo obec za prací dojíždí obyvatel, což znamená 30,13 procenta ze všech ekonomicky aktivních obyvatel. Denně mimo svou obec podle sčítání lidu v roce 2001 vyjíždí 684 žáků a studentů, což činí 31 procent ze všech. Graf 6 Vyjíždění do práce a škol z regionu Horní Pomoraví Žáci mimo obec denně Práce mimo obec denně Mimo kraj V rámci kraje V rámci okresu V rámci obce Výjezd do práce

33 Srovnání vyjížďky z obcí v Horním Pomoraví, v okrese, kraji a ČR Vyjíždění do zaměstnání a škol srovnání regionu Horní Pomoraví, okresu, kraje a ČR Obec Region Horní Pomoraví Výjezd do Z toho: práce Práce mimo obec Žáci mimo obec V rámci V rámci V rámci Mimo denně Denně** Obce Okresu kraje kraj v % 73,69 % * 44,63% 39,04% 3,41% 8,49% 30,13 %* 31,09% Okres Šumperk v % 80,71 % * 47,06% 37,98% 3,56% 7,49% 32,39 % 30,47% * Olomoucký kraj v % 79,70 % * 51,97 % 33,56 % 4,74 % 6,70 % 30,11 % * 29,09 % Česká republika v % 81,62 % * 47,56 % 24,88 % 16,09 % 7,48 % 27,30 % * 25,93 % * Procenta jsou počítána z EAO: v Horním Pomoraví 6090, v okrese Šumperk , v kraji , v ČR ** Celkem je podle SLDB v kategorii žáci, studenti, učni v regionu 2200 osob, v okrese , v kraji , v ČR Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001 Z regionu Horní Pomoraví vyjíždí za prací nejméně lidí ve srovnání okresu, kraje a státu (o 6-8 procent v jednotlivých srovnáních). V případě denní vyjížďky za prací je poměr mnohem vyrovnanější. Procento je prakticky srovnatelné s hodnotou Olomouckého kraje, je o 2 procenta nižší než v případě okresu, ale o 3 procenta vyšší než v ČR. Žáků, kteří vyjíždí mimo obec, je v jednotlivých procentuálních srovnáních nejvíce. V rámci okresu a kraje je rozdíl 1 respektive 2 procenta. Největší rozdíl je v celorepublikovém porovnání, kde je větší než 5 procent. 33

34 V případě vzdálenosti vyjížďky za prací vyjíždí nejvíce obyvatel v rámci obce (44,5 procent), avšak v procentuálním srovnání s okresem, krajem a ČR jich vyjíždí v rámci obce nejméně. Rozdíl je největší ve srovnání s krajem, kde činí 8 procent. Jen o 5 procent méně ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí v rámci okresu (39 procent). Zde je ve srovnání s ČR velký rozdíl 15 procent. Procento je větší i ve srovnání s krajem a okresem. Rozdíl 13 procent je ve srovnání regionu s ČR. V opačném případě se projevuje ve výjezdu za prací v rámci kraje. V Horním Pomoraví jsou to pouze 3,4 procenta, zato v České Republice 16,1 procenta. Hodnota je nižší i v rámci okresu a kraje, ale zde jen minimálně. Procentuální bilance výjezdu mimo kraj je nejvyrovnanější, v regionu je nejvyšší, ale rozdíly tvoří pouze 1-2 procenta. Tyto údaje v kostce znamenají, že lidé z Horního Pomoraví nejvíce pracují ve své obci nebo v rámci okresu, když vyjíždějí za prací. V rámci okresu se nejčastěji vyjíždí za prací do Šumperka, Hanušovic, případně Zábřeha. Zhruba 12 procent ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací v rámci kraje nebo mimo něj Podnikání Největší zaměstnavatelé v regionu působí v Hanušovicích. Mezi firmy, které mají více než 100 zaměstnanců patří Pivovar Holba, a.s. a firma ZKL, a.s., podnikající v automobilovém průmyslu. V textilnictví zaměstnává v regionu nejvíce firma Slezan Frýdek-Místek, a.s., mající provozovnu v Hanušovicích. Hanušovická lesní, a.s. (lesnictví) a Stavrel v.o.s. (stavebnictví) zaměstnávají také kolem 100 lidí. Významnými zaměstnavateli mimo Hanušovice jsou Olšanské papírny, a.s. závod Aloisov (papírenství), Lesy Ruda nad Moravou (dřevozpracující), PRO-BIO s.r.o. Staré Město a firma Kameníček a.s. (zemědělství). 34

35 Počet ekonomických subjektů v obcích a v ORP Horní Pomoraví Malá Morava Ruda n. M. Staré Město Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Šléglov Vikantice celkem Počet podnikatelských subjektů zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl stavebnictví doprava a spoje obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství ostatní obchodní služby veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění školství a zdravotnictví ostatní veřejné, sociální a osobní služby Státní organizace

36 Počet ekonomických subjektů v obcích a v ORP Horní Pomoraví Malá Morava Ruda n. M. Staré Město Bohdíkov Branná Hanušovice Jindřichov Kopřivná Šléglov Vikantice celkem Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání ostatní právní formy zdroj: Český statistický úřad, SLDB

37 5. 5. Nezaměstnanost Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví Nezaměstnanost v obcích regionu Horní Pomoraví Obec EAO Ekonomicky aktivní Počet uchazečů o práci 2001 Míra nezaměstnanosti 2001 Počet uchazečů o práci 2006 Míra nezaměstnanosti 2006 Bohdíkov ,67% 65 9,50% Branná ,29% 40 20,61% Hanušovice ,60% ,67% Jindřichov ,85% ,27% Kopřivná ,17% 33 22,76% Malá ,75% 53 17,97% Morava Ruda n. M ,76% 100 8,49% Staré ,38% ,14% Město Šléglov ,33% 5 33,33% Vikantice ,10% 14 33,33% Celkem ,19% ,14% zdroj:eao: je uveden z konečných výsledků SLDB 2001, ÚP Nezaměstnanost v regionu Horní Pomoraví je velkým problémem. Situace z období let se sice zlepšila z 18,19 procenta na 15,14 procenta, ale jelikož se celková míra nezaměstnanosti v České Republice pohybuje pod 10 procenty, patří Horní Pomoraví mezi výrazně ohrožené regiony. Porovnáme li míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích, zjistíme velké rozdíly. K zlepšení došlo ve všech obcích s výjimkou Šléglova, kde 3 nezaměstnaní navíc udělali v celkových číslech rozdíl 20 procent (13,3 procenta na 33,3 procenta). Nejvyšší nezaměstnanost,a to v kritických číslech, byla v roce 2001 (38,1 procenta) i v roce 2006 (33,3 procenta) ve Vikanticích. Přestože v Kopřivné byla v roce 2006 vysoká nezaměstnanost (22,7 procenta), došlo zde k výraznému zlepšení o téměř 13 procent. 37

38 Čísla přes 20 procent jsou ještě ve Starém Městě (24,1 procenta) a v Branné (20,6 procenta). Přes 19 procent v Jindřichově a 18 procent v Malé Moravě je také velmi vysoká hodnota. V Hanušovicích sledujeme zlepšení o 4 procenta (z 16,6 na 12,7). Nejlépe jsou na tom Ruda nad Moravou (8,5 procenta) a Bohdíkov (9,5 procenta). V jediné Rudě byly hodnoty pod 10 procenty již v roce 2001 (9,8 procenta). Míra nezaměstnanosti v porovnání s ostatními regiony ČR odhaluje některé závažné problémy regionu Horní Pomoraví. Relativní údaje upozorňují na nepříznivé skutečnosti. Jedná se například o: - růst počtu uchazečů o práci, - vysoký počet evidovaných nezaměstnaných mladých uchazečů, - růst počtu dlouhodobě (nad 12 měsíců) evidovaných uchazečů, - nesoulad mezi strukturou uchazečů a strukturou nahlášených volných pracovních míst (podle požadavků na vzdělání, dovednosti a znalosti), - u pracovních míst s nízkou kvalifikací (či bez kvalifikace) není rovnovážný stav mezi mzdou a pracovními podmínkami, a proto se uchazečům nevyplatí (s ohledem k výši nabízené mzdy a výši sociálních dávek) pracovat, - volná pracovní místa nahlášená v souvislosti s požadavkem na zaměstnávání cizinců jsou prakticky pro zprostředkování uchazečů minimálně použitelná, - značná část uchazečů neunese stav, kdy chtějí pracovat, ale jsou potencionálními zaměstnavateli odmítáni (především problém pro specifické skupiny obyvatelstva - v předdůchodovém věku, ženy po mateřské, příslušníci romské menšiny); po delší době evidence se dané situaci přizpůsobí a o zaměstnání již v podstatě neusilují, - vznik vrstvy obyvatel, kde z rodiny nikdo nepracuje děti přejímají životní postoje od svých rodičů. Je možno říci, že zdrojem zaměstnanosti v příštích letech bude zejména vysoká odbornost a kvalifikace, vysoká flexibilita i ochota a možnost využívat zkrácené pracovní úvazky, pružné, nepravidelné pracovní doby, možnost plně využívat nabídek pracovního trhu EU a možnosti, které skýtá využití Evropského sociálního fondu. 38

39 Srovnání nezaměstnanosti v Horním Pomoraví, okrese, kraji a ČR Míra nezaměstnanosti srovnání Horního Pomoraví, okresu, kraje a ČR Oblast Počet uchazečů Míra nezaměstnanosti Region ,14% Horní Pomoraví Okres Šumperk ,96% Olomoucký kraj Česká republika Zdroj: ÚP, ,65% ,90% Srovnání míry nezaměstnanosti ukazuje, že v regionu Horní Pomoraví byla v roce 2006 výrazně vyšší míra nezaměstnanosti (15,14 procenta) než v okrese Šumperk (11,96 procenta) i v Olomouckém kraji (10,65 procenta). Celostátní míra nezaměstnanosti (7,9 procenta) je o více než 7 procent nižší než v Horním Pomoraví. I přes klesající míru nezaměstnanosti je stále ve všech srovnávaných datech míra nezaměstnanosti v regionu Horní Pomoraví výrazně vyšší. 39

40 Nezaměstnanost ve správních obvodech ORP v Olomouckém kraji Registrovaní z toho podíl (v %) uchazeči žen Absolventů Lidí se změněnou Registrovaná míra nezaměstnanosti v Kraj, ORP o práci Škol pracovní k k schopností Kraj celkem ,8 7,83 13,94 12,57 12,21 Šumperk ,67 7,45 14,31 12,96 13,39 Hranice ,49 6,36 12,53 12,69 11,9 Jeseník ,06 6,16 12,09 17,24 18,43 Konice ,68 17,24 13,77 12,77 Lipník n. Bečvou ,47 8,03 8,87 17,11 17,05 Litovel ,72 8,39 16,21 13,52 11,89 Mohelnice ,74 9,31 13,01 11,21 11,76 Olomouc ,27 8,89 15,5 10,42 9,53 Prostějov ,77 8,72 17,26 10,72 10,52 Přerov ,83 6,78 10,64 13,9 13,26 Šternberk ,38 6,49 17,65 13,27 11,86 Uničov ,15 8,28 14,58 17,26 16,04 Zábřeh ,76 8,2 11,56 12,04 12,86 x) Registrovaná míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních (podle sčítání lidu, domů a bytů k ) % x) V roce 2004 bylo na Šumpersku více nezaměstnaných žen - 51,7 procenta. Ve srovnání třinácti správních obvodů Olomouckého kraje je toto číslo průměrné jako i v ostatní sledovaných údajích. Nejvíce nezaměstnaných žen bylo na Hranicku 53,5 procenta, zatímco nejméně jich bylo na Šternbersku 45,4 procenta. Podíl nezaměstnaných absolventů je na Šumpersku 7,45 procenta. Nejmenší byl na Jesenicku 6,2 procenta a největší na Konicku -10,7 procenta. Celková míra nezaměstnanosti byla na konci roku 2004 na Šumpersku čtvrtá nejvyšší 13,4 procenta (horší čísla byla na Jesenicku - 18,4, v okrese Lipník - 17,05, na 40

míra počet uchazečů k 31.12. (2008 - 2000) (procentní body) na 1 volné místo (%)

míra počet uchazečů k 31.12. (2008 - 2000) (procentní body) na 1 volné místo (%) 3.4. Trh práce Jedním ze základních ukazatelů, který se vztahuje k problematice trhu práce, je tzv. míra ekonomické aktivity, která vyjadřuje podíl ekonomicky aktivních osob na počtu osob starších 15 let.

Více

vodní plochy 1,2% lesní pozemky 25,2% trvalé travní porosty 3,6% ovocné sady 0,8%

vodní plochy 1,2% lesní pozemky 25,2% trvalé travní porosty 3,6% ovocné sady 0,8% Mladá Boleslav Správní obvod Mladá Boleslav leží v severní části Středočeského kraje, kde sousedí s kraji Libereckým a Královéhradeckým. Dále hraničí s obvody Mělník, Brandýs n.l.-st.bol., Lysá n.l., Nymburk

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Ve Středočeském kraji převažoval v roce 2001 počet ekonomicky aktivních osob (584 628) nad osobami ekonomicky neaktivními (529 576). U třech správních

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

NOVÝ JIČÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj 2004 1

NOVÝ JIČÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj 2004 1 Správní obvod Nový Jičín se nachází na jihu Moravskoslezského kraje. Na jihu sousedí se Zlínským a na jihozápadě s Olomouckým krajem. Na západě jeho hranici tvoří obce správního obvodu Odry, na severu

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

LITOMYŠL. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004

LITOMYŠL. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004 Správní obvod Litomyšl leží ve střední části Pardubického kraje, na severu hraničí s obcemi Ústeckoorlicka, na východě sousedí s Českotřebovskem a Svitavskem. Z jižní strany je obklopen obcemi Poličska

Více

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Zpracovala: Mgr. Pavla Šimoňáková Ing. Dana Diváková Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6 702 00 Ostrava www.ikor.cz Obsah dokumentu 1. Úvod

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020. Analytická část

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020. Analytická část Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020 Analytická část 2 Obsah 1 Základní informace o MAS Stolové hory... 7 1.1 Historie MAS... 7 1.2 Odůvodnění

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

OSTRAVA. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj 2004 1

OSTRAVA. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj 2004 1 Správní obvod Ostrava se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Ze severu je ohraničen obcemi správních obvodů Hlučín a Bohumín, na východě jej ohraničují obce správních obvodů Orlová

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TŘEBOŇ

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TŘEBOŇ Správní obvod obce s rozšířenou působností Třeboň se nachází v jihovýchodní části kraje, kde hraničí s Rakouskem. Území tvoří plochá krajina Třeboňské pánve. Řeka Lužnice s důmyslnou sítí umělých stok

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Grafy. Vývoj počtu domů a počtu obyvatel ve Žďáru nad Orlicí. Rok. Bilance počtu obyvatel ve Žďáru nad Orlicí -období od roku 1971 (v %)

Grafy. Vývoj počtu domů a počtu obyvatel ve Žďáru nad Orlicí. Rok. Bilance počtu obyvatel ve Žďáru nad Orlicí -období od roku 1971 (v %) Grafy Graf 1 Vývoj počtu domů a počtu obyvatel ve Žďáru nad Orlicí 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 787 117 845 181 190 421 Počet domů Počet obyvatel Rok Zdroj dat: Historický lexikon obcí České republiky

Více

KARLOVY VARY. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

KARLOVY VARY. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Karlovy Vary je největším obvodem v Karlovarském kraji, jak rozlohou 1 196,44 km 2, tak počtem obyvatel 89 180. Zároveň je druhým největším správním obvodem v rámci celé České republiky (po

Více

TŘINEC. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj 2004 1

TŘINEC. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj 2004 1 Správní obvod Třinec se nachází na jihovýchodě Moravskoslezského kraje. Z východu jej ohraničuje státní hranice se Slovenskem, na jihu obce správního obvodu Jablunkov, na západě obce obvodu Frýdek-Místek

Více

Rurální sociologie = Sociologie venkova. Co to je VENKOV?

Rurální sociologie = Sociologie venkova. Co to je VENKOV? Rurální sociologie = Sociologie venkova Co to je VENKOV? Který z uvedených pojmů si nejvíce spojujete s venkovem? Výzkum Obrazy venkova, Sociologická laboratoř 2005, 1591 respondentů 1. Zemědělství 2.

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

HRADEC KRÁLOVÉ v jižní části celkem 82 obcí Hradce Králové Chlumec nad Cidlinou Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem řeka Labe Orlice

HRADEC KRÁLOVÉ v jižní části celkem 82 obcí Hradce Králové Chlumec nad Cidlinou Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem řeka Labe Orlice Správní obvod Hradec Králové leží v jižní části kraje. Na jihu sousedí s krajem Pardubickým, na západě s obcemi správního obvodu Nový Bydžov, na severu se správními obvody Hořice, Dvůr Králové nad Labem

Více

Administrativní mapa správního obvodu Jihlava (Stav k 1. 1. 2003)

Administrativní mapa správního obvodu Jihlava (Stav k 1. 1. 2003) Administrativní mapa správního obvodu Jihlava (Stav k 1. 1. 2003) Jihlava # Hranice obvodů pověř. obec. úřadů Hranice obcí Zbinohy POLNÁ Záborná Kalhov Dobronín Ústí Větrný Jeníkov Smrčná Dobroutov Ždírec

Více

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA POLSKÁ REPUBLIKA 2014 2020

PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA POLSKÁ REPUBLIKA 2014 2020 PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA POLSKÁ REPUBLIKA 2014 2020 Návrh č. 1 srpen 2014 Obsah ODDÍL 1 STRATEGIE, NA JEJÍMŽ ZÁKLADĚ BUDE PROGRAM SPOLUPRÁCE PŘISPÍVAT KE STRATEGII UNIE PRO INTELIGENTNÍ

Více

Integrovaná strategie území MAS Šumperský venkov, z. s. 2014 2020. Z lázní do lesů a hor, to je náš krásný region ANALYTICKÁ ČÁST

Integrovaná strategie území MAS Šumperský venkov, z. s. 2014 2020. Z lázní do lesů a hor, to je náš krásný region ANALYTICKÁ ČÁST Integrovaná strategie území MAS Šumperský venkov, z. s. 2014 2020 Z lázní do lesů a hor, to je náš krásný region ANALYTICKÁ ČÁST Obsah 1 Vymezení území... 3 2 Vyhodnocení současného stavu, definování negativ

Více

Administrativní mapa správního obvodu Humpolec (Stav k 1. 1. 2003)

Administrativní mapa správního obvodu Humpolec (Stav k 1. 1. 2003) Administrativní mapa správního obvodu Humpolec (Stav k 1. 1. 2003) Hořice Píšť Ježov Vojslavice Hojanovice Kaliště Proseč Řečice Syrov Koberovice Hor ní Rápotice Budíkov Kejžlice Senožaty Čejov Jiřice

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Oblast 1.5 Ekonomika

Oblast 1.5 Ekonomika Oblast 1.5 Ekonomika 1.5.1 Struktura ekonomických subjektů Vývoj počtu ekonomických subjektů na daném území je jedním z ukazatelů ekonomické aktivity. Mezi těmito subjekty jsou zahrnuty nejen soukromé

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Libereckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Ústeckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji kraje,

Více

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2.1 Charakteristika území Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města 1 Obsah (verze prosinec2012) 1 Úvod... 4 2 Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza... 5 2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání

Více

4. Komunitní plán sociálních služeb Olomouce na období let 2016-2019. (návrh po jednání RMO 6. 10. 2015)

4. Komunitní plán sociálních služeb Olomouce na období let 2016-2019. (návrh po jednání RMO 6. 10. 2015) 4. Komunitní plán sociálních služeb Olomouce na období let 2016-2019 (návrh po jednání RMO 6. 10. 2015) 1 Obsah Obsah... 2 1. Komunitní plánování sociálních služeb... 3 2. Vybrané sociodemografické údaje

Více

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ A MLÁDEŽE 2 OBSAH Úvod...4 1. Krajská specifika

Více

březen 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

březen 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Strategie území správního obvodu ORP Jablonec nad Nisou v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství, cestovního ruchu a dopravní obslužnosti regionu a

Více

Jablonné v Podještědí

Jablonné v Podještědí Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 11 Město: JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561631 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 3 672 (31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 57,85 km 2, tj. 5 785 ha Základní ekonomické údaje

Více

Administrativní mapa správního obvodu Žďár nad Sázavou (Stav k 1. 1. 2003)

Administrativní mapa správního obvodu Žďár nad Sázavou (Stav k 1. 1. 2003) Administrativní mapa správního obvodu Žďár nad Sázavou (Stav k 1. 1. 2003) Chlumětín Svratka Herálec Vojnův Městec Radostín Karlov Škrdlovice Cikháj Malá Losenice Vepřová Račín Polnička Světnov Počítky

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

1. Analytická část... 6. 1.1. Vymezení a stav území... 6. 1.1.1. Obyvatelstvo na území MAS Třešťsko... 11

1. Analytická část... 6. 1.1. Vymezení a stav území... 6. 1.1.1. Obyvatelstvo na území MAS Třešťsko... 11 1 Obsah 1. Analytická část... 6 1.1. Vymezení a stav území... 6 1.1.1. Obyvatelstvo na území MAS Třešťsko... 11 1.1.2. Podnikání, zaměstnanost a vzdělávání... 16 1.1.3. Zdravotnictví a sociální služby,

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Úřad práce České republiky krajská pobočka v Příbrami Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Prosinec 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky

Více

Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003)

Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003) Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003) Hranice obvodu pověř. obec. úřadu Hranice obcí Čikov Jasenice Zahrádka Naloučany Pucov Krokočín Ocmanice Jinošov Hluboké Studenec

Více

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ... 53 KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ...

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ... 53 KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ... Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2006/2007 ÚVOD 4 Obsah 1 STAV A VÝVOJ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY... 5 1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SÍTI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ...

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Dokument je zpracováván na období 2015 až 2024

Dokument je zpracováván na období 2015 až 2024 Strategie území správního obvodu ORP Hlučín v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a bezpečnosti v obcích a dopravě Dokument je zpracováván na období

Více

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024 Strategie území správního obvodu ORP Varnsdorf v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu Dokument je zpracován na období 2015 až

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Úřad práce České republiky krajská pobočka v Příbrami Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Březen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2006/2007 Obsah Úvod...................................................................... 4 1 Stav a vývoj vzdělávací

Více

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Malý podíl městského stva Kraj Vysočina (do 30. května 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. srpna 2011 jen Vysočina) jako správní celek vznikl k

Více

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010 Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec

Více

Strategie územně správního obvodu ORP Vrchlabí v oblasti sociálních služeb na léta 2015-2020

Strategie územně správního obvodu ORP Vrchlabí v oblasti sociálních služeb na léta 2015-2020 Strategie územně správního obvodu ORP Vrchlabí v oblasti sociálních služeb na léta 2015-2020 Profil (základní charakteristika) území správního obvodu ORP Vrchlabí, souhrnná SWOT analýza... Profil území

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014)

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014) OBEC: BOROVNÁ Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 184 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Kraj se vyznačuje průměrnou ekonomickou výkonností Graf č. 3 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 199 = 1) Určujícím prvkem využití a rozvoje lidských zdrojů

Více

Plán prevence kriminality město Benešov 2013-2015. MOTTO: Všechny dobré zásady jsou již napsány, nyní jen zbývá je uskutečnit (B.

Plán prevence kriminality město Benešov 2013-2015. MOTTO: Všechny dobré zásady jsou již napsány, nyní jen zbývá je uskutečnit (B. Plán prevence kriminality město Benešov 2013-2015 MOTTO: Všechny dobré zásady jsou již napsány, nyní jen zbývá je uskutečnit (B. Pascal) Obsah Úvod... 1 Prevence kriminality... 3 Strategie prevence kriminality

Více

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB MĚSTA MNICHOVO HRADIŠTĚ A SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ (ORP)

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB MĚSTA MNICHOVO HRADIŠTĚ A SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ (ORP) Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán města Mnichovo Hradiště a spádových obcí, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2006 Mgr. Josef Slovák náměstek hejtmana Zlínského kraje pro oblast školství, mládež a sport Vážené dámy, vážení pánové, po třech

Více

Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020

Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020 Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020 září 2013 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Vymezení a charakteristika venkova v rámci Královéhradeckého kraje... 4 3.1 Vymezení venkova...

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020. Strategická část

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020. Strategická část Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020 Strategická část 1 2 Obsah 1 Definování vize a principů dodržovaných při realizaci strategie... 5 2

Více

ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Květen 2016 Obsah 1. Úvod do problematiky... 1 1.1. Úvod... 1 1.2. Metodika... 1 2. Vstupní analýza a

Více

Bytová výstavba očima statistiky

Bytová výstavba očima statistiky 18 téma Bytová výstavba očima statistiky Statistika bytové výstavby je jednou z prvních statistik, které byly obnoveny a rozšířeny po druhé světové válce. První data byla získána již za rok 1946, kdy bylo

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O MAS UNIČOVSKO, O.P.S...

ZÁKLADNÍ INFORMACE O MAS UNIČOVSKO, O.P.S... MAS UNIČOVSKO, O.P.S. STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO 2014-2020 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O MAS UNIČOVSKO, O.P.S... 6 1.1 Historie MAS Uničovsko... 7 1.2 Zkušenosti

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství

Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a volitelného tématu Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Více

Dokument je zpracováván na období 2015-2024.

Dokument je zpracováván na období 2015-2024. Strategie území správního obvodu ORP Kraslice v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství, zdravotnictví a zaměstnanosti Dokument je zpracováván na období

Více

HMDIS - pasport Výčapy 591939 - Výčapy - Základní údaje. 591939 - Výčapy - Administrativa

HMDIS - pasport Výčapy 591939 - Výčapy - Základní údaje. 591939 - Výčapy - Administrativa HMDIS - pasport Výčapy 591939 - Výčapy - Základní údaje Pasport municipality (obce/městysu/města) vznikl v rámci řešení výzkumného úkolu podporovaného Ministerstvem pro místní rozvoj Název projektu: "Návrh

Více

Jankov. Charakteristika

Jankov. Charakteristika Jankov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,5% vodní plochy 1,4% lesní pozemky 38,4%

zastavěné plochy a nádvoří 1,5% vodní plochy 1,4% lesní pozemky 38,4% Rakovník Správní obvod Rakovník se rozkládá v západním cípu Středočeského kraje, kde sousedí s kraji Plzeňským a Ústeckým. Hraničí s obvody Slaný, Kladno a Beroun. Území obvodu leží na rozhraní Plzeňské

Více

vodní plochy 1,0% lesní pozemky 31,1%

vodní plochy 1,0% lesní pozemky 31,1% Kladno Správní obvod Kladno se nachází v severozápadní části Středočeského kraje a sousedí s obvody Rakovník, Slaný, Kralupy n.vlt., Černošice a Beroun. Obvod náleží k Brdské oblasti, rozkládá se na rozhraní

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 Ministerstvo práce a sociálních vě cí Č eské republiky III. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 VERZE ÚNOR 2007 OBSAH OBSAH... 2 1. ÚVOD... 4 2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Více

Hlavatce. Pamětihodnosti

Hlavatce. Pamětihodnosti Hlavatce Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Hřiště

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji 2012 Schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 36/2012/ZK-29 ze dne 7. 2. 2012. Zveřejněno na www.kraj-jihocesky.cz,

Více

Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol

Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol Zpráva ze šetření zaměstnavatelů v technických odvětvích Mgr. Gabriela Doležalová Praha 2013 OBSAH 1. Celkový pohled na problém uplatnění absolventů...

Více

SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ

SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ Pavel Linha Abstrakt I když se Česká republika rozkládá na poměrně malém území, je možné zde nalézt velké rozdíly v hodnotách různých ukazatelů.

Více

Strategický plán rozvoje města Němčice nad Hanou

Strategický plán rozvoje města Němčice nad Hanou Strategický plán rozvoje města Němčice nad Hanou 2016 2022 Zadavatel: Město Němčice nad Hanou Palackého nám. 3 798 27 Němčice nad Hanou Zpracovatel: Institut veřejné správy Ekonomicko-správní fakulta Masarykova

Více

Strategie území správního obvodu ORP MIKULOV. Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Strategie území správního obvodu ORP MIKULOV. Dokument je zpracován na období 2015 až 2024 Strategie území správního obvodu ORP MIKULOV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hornolidečska na období 2014 2020

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hornolidečska na období 2014 2020 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hornolidečska na období 2014 2020 Příprava strategie byla spolufinancována z rozpočtu Zlínského kraje a z operačního programu Technická pomoc Zpracovatel:

Více

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL 9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL Osoby dojíždějící do zaměstnání nebo škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než

Více

Strategie území správního obvodu ORP Nový Jičín

Strategie území správního obvodu ORP Nový Jičín Strategie území správního obvodu ORP Nový Jičín v oblasti předškolního vzdělávání a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu Dokument je zpracován na období 2015

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Vlivy na utváření sídelní struktury kraje... z pohledu historie, nedávné minulosti Rozmístění stva na určitém území je zákonitě spjato s dlouhodobým

Více

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 1 ÚVOD... 5 2 SBĚR DAT... 7 3 STRUKTURA SOUBORU... 10 3.1 Regionální zastoupení... 10 3.2 Struktura dotazovaných organizací

Více

ROZVOJOVÝ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE

ROZVOJOVÝ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE ROZVOJOVÝ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE 2013 2018 [1] Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního

Více

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024 Strategie území správního obvodu ORP Havlíčkův Brod v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a administrativní podpora obcí Dokument je zpracován na

Více

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024. Zdroj: 1. verze květen / 2015

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024. Zdroj: 1. verze květen / 2015 Strategie území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovní ruch Dokument je zpracován na období

Více

KRÁLÍKY. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004

KRÁLÍKY. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004 Správní obvod Králíky sousedící z velké části s Polskou republikou představuje nejsevernější výběžek Pardubického kraje. Na východě hraničí s obcemi Olomouckého kraje, na jižní straně sousedí s Lanškrounskem

Více

Plán rozvoje obce Mladeč na roky 2016-2023

Plán rozvoje obce Mladeč na roky 2016-2023 Plán rozvoje obce Mladeč na roky 2016-2023 Mladeč, duben 2016 OBSAH ÚVODEM... 3 1. ANALYTICKÁ ČÁST... 3 1.1. Základní informace o obci... 3 1.2. Charakteristika obce... 4 1.2.1. Popis území... 4 1.2.2.

Více