MONOGRAFIE CESKYCH JATROVEK. (HEPATICAE FRONDOSAE BOHEMIAE.) DIL I. JATROVKY LUPENITE.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MONOGRAFIE CESKYCH JATROVEK. (HEPATICAE FRONDOSAE BOHEMIAE.) DIL I. JATROVKY LUPENITE."

Transkript

1 ARCHIV PRO PRIRODOVEDECKY VYZKUM CECH. (Dil XVI. Cislo 2.) MONOGRAFIE CESKYCH JATROVEK. DIL I. JATROVKY LUPENITE. (HEPATICAE FRONDOSAE BOHEMIAE.) NAPSAL Dr. KAREL KAVINA, ASSISTENT BOTANICKEHO ÜSTAVU CESKE UNIVERSITY KARLO-FERDINANDOVY. S 50 OBRAZY V TEXTU. \i PRAHA V KOMISI FR. RIVNÄCE. TISKEM DR. EDUARDA GREGRA A SYNA V PRAZE.

2

3 » Download from The Biodiversity Heritage Library Pfedmluva. Pfiznive pfijeti monografie ceskyeh raselinnikü domäci i cizi kritikou, jehoz se memu dilu dostalo, podnitilo ve mne myslenku zpracovati ve stejnem smeru vsechna ostatni ceskä bryophyta. Ümysl tento byl podporovän nad jine vyhodnymi okolnostmi, jmenovite laskavosti slovutneho meho ucitele p. univ. prof. Dr. J. Velenovskeho, jenz nejen ze k präci teto mne vybidl i povzbudil, a dal k disposici cely svüj ohromny herbäf, nybrz po celou dobu nescislnymi radami a bohatymi zkusenostmi stäle mne podporoval. A tak dovoluji si jako dalsi pfispevek k monografickemu zpracoväni ceskyeh rostlin meehovitych pfedloziti po petilete skoro praei zpracoväni ceskyeh jatrovek frondosnich, jemuz pozdeji ve lhüte nedaleke bude näsledovati monograficke zpracoväni i jatrovek foliosnich, jichz znacnou cäst mäm prostudovanou. Öeske jatrovky byly zpracoväny jiz dvakräte, a zdäla by se tedy tfeti jich studie zbyteenou. Lee väzne düvody opravnovaly zaovuzoracoväni tohoto thematu. Prvni präce o ceskyeh jatrovkäch vysla v»archivu pro pfir. vyzkum Cech«r z pera zvecneleho professora Jos. Dedeclca, a pfed ctrnäcti lety pocal vydävati»öeske Jatrovky«univ. prof. Dr. Jos. Velenovsky. Kdo vsak se rozhledne po svetove literatufe hepatikologicke, uzasne, jaky präve v letech od vydäni techto del uplynulych ucinen byl rozmach a pokrok, takze pfirozene bylo nutne, aby cesky material byl znovu revidovän. Jiz präce Velenovskeho jevi ohromny pokrok vüci präci Dedeckove (jiz zajiste nikdo velky vyznam a cenu neupirä), tfebas, ze literatura hepatikologickä tou dobou byla skrovnou. Bohuzel px - äce Velenovskeho, jez jest monografii v kazdem smeru vzornou a nad podobne vynikajici, züstala nedokoncenou, takze autor säm k novemu zpracoväni ceskyeh jatrovek vybizel. Behem doby vzrostl i material ke studoväni, takze mnoho novinek pfibylo. Pokrok tento jevi se nejlepe v näsledujicim pfehledu: Ze skupiny: Dedeckova präce obsahuje Velenovskeho» nase»» Riceiaceae Marchantiaceae Junge rm. anaerog. Anthocerot. 7 dr. 8 dr. 13 dr. 2 dr. (3) 9 dr. 8 dr. 14 dr. 2 dr. (3) 15 dr. 8 (9) dr. 21 dr. 4 dr.

4 Mimo to pojaty byly vsechny ostatni stfedoevropske i cetne jihoevropske druhy, jez mi bylo mozno na materialu herbäfovem studovati, v kriticke rozbory, takze präce nase celkem vice jak pfes 50 druhü probirä nez präce p. prof. Velenovskeho a tim nabyvä interessu i pro botaniky zemi mimoceskych. Sknpina jatrovek frondosnich volena pouze z praktickych ohledü, nebof vedecky nelze ji nijak oddüvodniti; ponevadz ale listnate jatrovky tvofi celek, jenz nebylo by lze na dily trhati, podäväme nejprve zpracoväni jatrovek frondosnich, dobfe vedouce, ze tim zabrnujeme skupiny rüznorode, jako ku pf. Anthocerotaceae, jez by die pfh-ozeneho systemu patfily az za foliosni Jungermanniaceae. Literaturu mel jsem k präci svoji temef kompletni, a stejne snazil jsem se ziskati i bohaty material srovnävaci, takze skoro vsude mohl jsem zävery sve na zäklade vlastnich zkusenosti a studii, ovsem vzdy s ohledem na pfislusnou literaturu, pronäseti; take obräzky, az na 7 klassickych vyobrazeni Velenovskeho, jichz cliche mi byly laskave autorem propüjceny, jsou originaly. Pfi pofizoväni vykresü, jmenovite detailü mikroskopickych, vedl jsem si stejnym zpüsobem jako pfi monografii raselinniku. Doklady ku mojim studiim nachäzeji se v herbafi prof. Velenovskeho, mojim vlastnim i v herbafi kral. zemskeho ces. musea, kam vsechny duplikäty sve jsem ulozil. Püvodne bylo mojim ümyslem pfipojiti obsählou cäst vseobecnou; lec jednak z nedostatku mista, jednak i proto, ze Studie tyto vlastne se z rämce»archivu pro pfirodovedecke prozkoumäni Cech«vymykaji, byl jsem nucen celou tuto partii vynechati. I podal jsem toliko strucny Jen üvod vseobecny, pojav v nej vsechna nova vlastnich podrobnych studii morfologickych a biologickych, ktera samostatne v obsirnejsi forme soucasne s touto praci uvefejnim. Za to specialni cäst jsem rozpracoval do podrobnosti; uznävaje jaky vyznam mä citovanä literatura i obrazy pro odbornika, jmenovite jemuz chybi pfistup anebo posträdä obsähle knihovny odborne, uvedl jsem u vsech druhü citäty z del, ktere mi byly pfistupny. Vsude k vüli jasnejsimu pfehledu citoväna jest literatura, illustrace i exsikäta zvläste; jen tarn, kde nebylo toho zapotfebi, cituji vse soucasne. Ku konci zbyvä mi milä jeste povinnost vzdäti uctive diky vsem, kdoz mue v präci moji podporovali, a jichz jedine laskavou pomoci studia svä konati jsem mohl. V prve fade slusi obzvlästni moje diky slovutnemu memu uciteli, p. univ. prof. Dr. Jos. Velenovskemu, fediteli botanickeho üstavu a botanicke zahrady ceske university v Praze, ktery nescislnym zpüsobem se o präci moji zaslouzil; nemeusi vdecnosti a diky väzän jsem i slovutnemu p. univ. prof. Dr. K. Dominovi, za cenne rady, vsemoznou podporu i obzvlästni pozornost, jiz mi po celou dobu präce venoval. Slavny pfirodovedecky sbor musea kräl. ceskeho umoznil mi podporou svoji nejednu exkursi, a slavne komite pro pfir. vyzkum Cech vyslo mi s neobycejnou ochotou vstfic pfi publikaci teto monografie; jednatel ko-

5 mitetu, slovutny p. Dr. V. Vävra byl mi innokou radou pfi tisknuti pnice näpomocen. Cennych rad tykajicicb se mikrotecknickeho zpracoväni materialu pfi vseobecnych myeh studiick vdecim tez milyra svym pfatelüm pp. Dr. Cejkovi, Dr. Rambouskovi a Ph. C. Komärkovi. Material ze vseeh konöin Öech mi poskytli pp.: prof. Dr. J. Ambroz, prof. Dr. A. Bayer, assist. E. Hejny, odbor. uc. J. Bezdeh, red. F. Hampl, odb. ue. E. Kalenshy, odbor. uc. J. Kubin, red. Kutäk, odb. uc. J. Rohlena, prof. J. Simek, prof. Dr. S. Trapl, prof. Dr. J. Vilhelm. Pan kustos botanickeho oddeleni musea kräl. ceskeho, slovutny p. Dr. E. Bayer vychäzel mi pak pfi studiich mycb v herbäfi musejnim ve vsem ocbotne vstfic. Vsem tem plaftez moje uctive a upfimne diky. V Praze, v prosiaci Karel Kavina.

6

7 Cäst vseobecnä. I. Prehled literärne-historicky. Jatrovky patfi k rostlinäm, ktere lidstvo poznalo teprve pomerne pozde. Stafi närodove, pokud se näm pisemne pamätky zachovaly, nerozezuävali vübec jatrovek, zahrnujice je vesines pojmem»ßqüov«, jimz oznacovali hromadne uejen vsechny kryptogamy makroskopicke, nybrz i jehnedovitä kvetenstvi, ano i nektere drobne fanerogamy; dokladem toho jsou näm spisy Theophrastovy, nästupce slavneho Aristotela. Prvni, kdo urcite zminuje se o jatrovce jest Dioskorides, jenz ve svem spise»7t gi cpvzcüv lazoqcag«venoval rostline ßgvov cili leiy^v celou 53. kapitolu; üdaje Dioskoridovy pfevzal Caius Plinius Secundus do svycb»historiae naturalis libri XXXVII«, v nichz shrnul vsecbny poznatky lidstva sve doby o pfirode vübec. Ten rovnez venuje rostline»liehen«celou 10. kapitolu v dvaeäte seste knize; z popisu jeho plyne, ze pod slovem»liehen«zahrnovali stafi dve rostliny: jednou jest minena nejakä velkä frondosni jatrovka, nejspise Marchantia nebo Fegatella, druhou nektery lupenity lisejnik (Sticta nebo Peltigera).»Liehen«byl velice oblibenym lekem, aneni tedy divu, ze pfijat byl i do herbafü stfedovekych botanikü-lekafü, jez vice se v starovekych autorech a planych disputacich lepe vyznali, nez v pfirode same. Prvni vyobrazeni jatrovky nachäzime v povestnem herbäfi Matthiolove, jenz na hrubem obrazu pfedstavuje plodnou Marchantia polymorpha, kterou radi pouzivati:»is illitus sanguinis profluvia sistit, inflamationes arcet, impetigini medetur. Juvat regio morbos coreptos, cum melle illitus: oris & linguae defluxiones inhibit«. Marchantia z Matthiolova herbäfe pak objevuje se pod velmi rüznymi jmeny u soucasnych i pozdejsich botanikü {Hieronymus Bock zvany Tragus, Camerarius, Gesner, Caesalpini, Parkinson), az teprve v posmrtnem dile flanderskeho botanika Mathiase de V Obel (krätee Lobelius feceneho)»plantarum seu stirpium historia (1626 na str. 645) nalezäme opet originelni obrazek Marchantie, jenz zase stal se vefejnym majetkem vsech knih soudobyeh i pozdejsich. Rod Liehen zahrnoval u stfedovekych autorü velke jatrovky, lisejniky i mechy, jak se ze seznamu a pfehledü v C. Bauhinove -»m,va% Theatri botanici«nebo Morisonove»Historia plantarum«(1715, III, p, 622.) mü-

8 zeme pfesvedciti. Foliosni jatrovky unikaly dlouho pozornosti botaniku; shledäväme se sice tu a tarn v stfedovekych herbafich inezi rodem»museus«s nepodafenym vyobrazenim, jez da se stejne vztahovati na Selaginellu jako nejakou velkou jatrovku foliosni, ale s prvnim dobrym vyobrazenim i popisem setkävame se az v dile Leona Pluokeneta, Parkinsova nästupcc v feditelstvi ne.istarsi botanicke zahrady anglicke, hamptoncourtske, v jehoz r vydane Phytogeografii na tab. 98. fig. 8. nakreslena hrube, ale vystizne foliosni jatrovka, nejpravdepodobneji Chiloscyphus rivularis pod jmenem»museus polytriehoides, pellucidus ferre, l'oliis dentieulatis, ad margines velutis, crispis«. Vetsi pocet jatrovek jest obsazen v nädhernem dile pafizskeho profesora botaniky Sebestiana Yaülanta»Botanicon parisiense«(az sest let, r po smrti autorove vydanem), kde na nekolika mistech nachäzime popisy i velice zdafilä vyobrazeni (slavneho malife Claude Aubrieta) cele fady jatrovek; Vaillantovo dilo shrnuje vsechny poznatky do te doby ucinene, takze je müzeme oznaciti jako zäkladni praci, z ktere pozdejsi autofi hojne cerpali. Ohromny pokrok v kryptogamologii vübec, a v hepatikologii zvläste znamenä dilo feditele zahrady floreutinske Pier' Antonio, Micheliho»Nova plantarum genera«r za podpory cetnych bohäcü a patriciü italskych s velikym näkladem vydane; jest to prvni dilo, v nemz setkaväme se s celou fadou novinek, svedcici'ch o znamenitem pozorovaeim talentu i bystrem duchu autorove, ktery samostatne s ohledem na literaturu stavajiei, zpracoval kryptogamy sveho okoli tak, ze ve velmi mnohem neni dilo toto dosud zastaralym. Mieheli pft.dstihl daleko svou dobu, a müze byti oznacen pravem jako zakladatel moderui kryptogamologie a hepatikologie. Jatrovky klade pfed prvni tfidu Tournefortovu a uvädi rody: Marchantia s 5 dr., Hepatica s 3 dr., Targionia s 1 dr., Sphaerocarpus s 1 dr., Lunularia s 1 dr., Marsilea s 5 dr., Jungermannia s 22 dr., Muscoides s 6 dr., Anthoceros s 2 dr., a Riecia se 7 druby; posledui rod uvädi v pfibuzuosti r. Salvinia, Museus a Lichenoides, kdezto vsechny ostatni shrnuje v skupinu, prvni v systemu, a navazuje pfimo na ni r. Fluvialis, jak oznacil dnesni Najas. Vsichni näsledujiei botanikove pfedlinneovsti zaklädaji svoje pnice o jatrovkach na dile Micheliove, ktere rozmanite interpretuji, na mnoze ku skode tohoto odvetvi vedy systematicke. Tak jiz Dillenius, jenz v»historia niuscorum«(r. 1741) mechy znamenite zpracoval, pfevzal obrazky jatrovek z Micheliho, a vyjma toho, ze mnohe jatrovky, jez Micheli stastne a dobfe rozfesil, Dillenius spletl a zahrnul s mechy a lisejniky ve svüj rod Lichenastrum, uovelio niceho nepridal. Linne v pamätnyeh svych»species plantarum«, ktere vysly poprve r zahrnuje vsechny tehda zname jatrovky v 6 rodü (Jungermannia s 29 druhy, Targionia s 1 dr., Marchantia se 7 druhy, Blasia s 1 dr., Riecia s 5 dr., Anthoceros s 3 dr.), ktere klade na zacatku ctvrteho fadu svoji dvacatectvrte tfidy (Cryptogamia), jenz tvofily jeste lisejniky a fasy. V tomto pfibuzenstvi byly dlouho jatrovky ponechäny;

9 Download from The Biodiversity Heritage Library i Necker, ktery ve svych präcech (Methodus muscorüm 1771, Elementa botanica 1791) o mnohou poclrobnost zaämosti o jatrovkäch rozmnozil, ponechävä je jeste mezi fasami. Prvni, kdo oddelil jatrovky z tohoto nepfirozeneho okoli, byl lipsky botanik Jan Hedwig, jenz v pamätnem svem spise»theoria generationis et fructificationis plantarum cryptogamicarum«(i. vyd. r. 1784; II. vyd. 1798, str. 154.) pridelil rody Marchan tia a Jungermannia k meehüm, jez rozdelil ve dve skupiny, musci frondosi a musci hepatici; rody ostatni (Anthoceros, Blasia, Riccia) vsak mezi fasy ponechal. Hedwigova pfikladu näsledoval Jussieu a skoro soucasne Wüldenov, jenz oddelil vsechny jatrovky od ras v samostatny Lichenes stojiei fad Hepaticae, samostatne mezi mechy Musci a lisejniky (Prodr. fl. berol. 1787, Species plant ). S pfibyvajieim zäjmera o botaniku vübec vzrüstaji i präce o jatrovkäch; Weber-Mohr (1807), Schwaegrichen (1814), Weber (1815), Martins (1817), Schmidel, Scopoli i celä fada jinych podali pfehledy systematicke nebo i podrobne nektere skupiny propracovali. Jmenovite znacne pozornosti tesil se stary, jiz Ruppiem r vymezeny rod Jungermannia, ktery Du Mortier (1822, 1831), Hooker (181*6), 8. F. Gray-) (1821), Corda (1829; monogr. r. Anthoceros, Corsinia, Grimaldia), a jmenovite Raddi (1820; 1841 v Bonnu) a Nees ( ) v celou fadu novych rodü rozdelili, vzdor üsili Lindenberga (1829), Eckarta (1832) a Huebenera, ktefi snaiili se jej v plnem rozsahu linneovskem zachovati. Mnohe detaily anatomicke i morfologicke podali zvläste Corda (1835), Bischoff (1835), Gotische, Mirbel a Nees, po jehoz obsirnem zpracoväni evropskych jatrovek ( , Naturgeschichte der europäischen.lebermoose, 4 dily, Vratislav) doslo i k soubornemu sepsäni vsech dosud znämych jatrovek v»synopsi«, jiz ( v Hamburku) vydali nejslavnejsi hepatikologove te doby, Gottsche> Nees a Lindenberg, pouzivse nejen cetnych svych i cizich praci, nybrz i hojneho materialu herbäfoveho, ktery ze vsech koncin sveta jim byl zasilän. Evropske jatrovky na to pak byly mnohokräte pfepracoväny: Rabenhorst (1848, 1863), Du Mortier (1875), Stephani (1879), Lindberg (1875), kdezto florami lokälnimi se zabyvali a pekne präce podali Husnot (1875), Limpricht (1876), Dedecek (1883, 1886), Heeg (1893), Klinggraeff (1893), Cooke (1894), Pearson (1902), Velenovskg (1903), Wamstorf (1903), Loeske (1903), Boulay (1904); neschäzeji i kompilacni präce, chybami se pfimo hemzici, jako jsou na pf. präce Sydowova (1882), Hahnova (1894, pro spoustu chyb odstrasujici obzvläste pfiklad!), Migulova (1904), Lacoutureova (1905), Lorchova (1914) a j. Jatrovkami celeho sveta zabyvali se a namnoze jeste zabyvaji Undenvood (jehoz Index hepaticarum, I. dil bibliografii doporucujeme k podrobnejsi informaci v literatufe hepaticologicke), Schiff ner, Mitten, Notaris, Stephani (Species hep., vychäzejici od *) Botanik tento pouzival k oznaceni rodü jatrovek s oblibou osobnich jnien, jako na pf. Berbertus, Pappa, Cesius, Lippius, Herverus, Salviatus, Maurocenius, Pallaviciaius atd. ; pojmenoväni jeho vsak se neujala.

10 III r. 1898), Spruce, Müller, Austin, Taylor, Kraus a j. Obsirne zpracoväni stfedoevropskyeh jatrovek vychäzi präve v Rabenhorstove Flore z pera K. Müllera, nejlepöi a nejnovejsi florou lokälni jest Macvicar (1912), The student's handbook). Ütada praci tykajieich se anatomie, fysiologie i Cytologie jatrovek jest skoro nepfehlediiä, takze nutno Dam se omeziti na nejdülezitejsi autory: Kny, Kienitz-Gerloff, Janczewski, Strasburger, Hofmeister, Leitgeb, Taylor, Stahl, l'oigt, Guignard, Pfeffer, Vöchting, Klebs, Kamerling, Velenorsh-y, Nemec, Peklo, Berkovcovä, (lochet, GolenMn, Gayef, Schostakowitsch, Lampa, Moore, Lohmarm, Rüge, Tilden, Andreas, Garjeaime, Paris, Covers, Benecke, Farmer, Chambe riain, Ikeno, Bolleter, Campbell, Lang, Mottier, Lyon, Garber, lirer, Lewis, Belajeff, Kruch, Corbiere, Humphrey, Johnson, Tintret, Utah. Kreh, Donin a j. Dejiny vyzkumu jatrovek nasi vlasti spadaji v jedno s dejinami ceske bryologie vubec, jez jsem podrobne nastfnil ve sve monografii ceskj'ch raselinnikü. Zde stüjtez pouze ve struenem pfehledu : Zacatek vyzkumu hepatikologickeho v Cechach spada do doby Opizovske, kdy Opiz se svymi pfateli Sykorou, Preslem, Palliard im, Funckem, Kalmusem, Leonhardim, Vondräckem, Cordott, Peylem, Öenkem, Veselski'/m, T ackern, Schöblem, Mengelem, Kablikovou, Sigmundem, Neuma>tnem, Karlem a celou fadou jeste jinych pilne jatrovky sbirali a urcovali. Pokrok ve vyzkumu jevi se znamenitevpublikacich Opizovyeh; kdezto r v»deutschlands kryptogamische Gewächse«znal Opiz toliko 21 druhü jatrovek, uvädi r v»böheims phauerogamische und kryptogamische Gew.«58 druhü, kteryzto pocet vzrostl v»seznamu«r na 104 druhy. Floru Krkonos dükladne probädali zvläste Flotoiv, Nees ab Essenbeck, jichz nälezy znovu zpracoval Limpricht, säm jeste muohe pfipojiv. Sedin let po knize Limprichtove vysla präce Dedeckova (r cesky, 188(> nemecky) v Archivu pro pfirodoved. prozkoumani Cech, kde autor opiraje se o zäkladni dila Neesova a Limprichtova popisuje celkem 124 jatrovky, die nalezü starsich autorü, svojich i soueasnych svych pratel. Jiz tehda sbiral pilne jatrovky Jos. Velenovsky, tvofe zaklad ku pozdejsim svvm velkym pracem bryologickym. Skoro soucasne objevuje se na tomto poli druhy badatel, nemecky botanik V, Schiffner se svymi pfateli Schmidtem a Andresem, k nimz pfipojili se pozdeji Bauer a Matauschek; bryologove tito zaslouzili se zejmena o vyzkum severozapadnich Cech a publikovali cetne sve pfispevky v Lotosu, österr. bot. Zeitschr., Allgemeine bot. Zeitschr., Verhandl. der zool.-bot. Gesell, in Wien. Verb, des Vereines der Naturfr. in Reichenberg a v Bot. Centralbl. R pocal univ. professor Dr. J. Velenovsky vydävati svoje»jatrovky Ceske«, v nichz shrnul vsechny dosavadni svoje i verohodne üdaje jinych ve vyzkumu reskych jatrovek. Prvni dilspisu obsahuje l'oliosni Jungermanniaceae, rody (Jymnomitrium, Sarcoscyphus, Scapania, Diplophyllum, Jungermaunia, Alieularia, Cephalozia a Blepharostoma, druhy, r vydany, ostatni rody tohoto oddeleni; tfeti dil z r zahruuje jatrovky frondosni. Kcelemu

11 11 dilu pfipojeno jest 12 litografovanych tabulek, na nichz jest pfekräsne, velmi zdafile vetsina druhü nejen kabituelne nybrz i ve svych podrobnostech zachycena ; vsech drubü uvädi se 128, z nichz nekolik jest vübec novych, vsechny pak kriticky rozfeseny a znovu studoväny, takze mozno smele oznaciti dilo toto jako zäkladni pro Studium jatrovek stfedoevropskych vübec, a jest jen litovati, ze v cizi literatufe, jednak proto, ze psäno jest eesky, uamnoze ale i z düvodü osobnich, nebylo dilu tomuto venoväno tolik pozoraosti, kolik ji skutecne zasluhuje; ani dükladnä jinak dila, jako jest na pf. Müllerovo, jez vsimaji si kazde i stränkove publikace (jmenovite autoru nemeckenärodnosti), nebefou obled na dilo Velenovskebo v takove mife, jak jest nutne. Skoda, ze professor Velenovsky, vrzen byv okolnostmi na jine pole vedy botanicke, nedokoncil sveho dila, nevydav ctvrtebo dilu, ktery mel obsahovati cäst vseobecnou a mnohe jeste dodatky, jez bebem let se nastfädaly. Rokem 1903 ustävä ve vlasti nasi skoro vsecben rucb bepatikologicky; i nemecti bryologove, ztrativse odchodem pro f. Schiff nera do Vidne svebo vüdce, bud üplne pfestali ve studiu ceskych jatrovek, anebo venovali pozornost svoji jinym oborüm, po pfipade flofe zemi cizich. A tak po celycb skoro dvanäcte let lezi jatrovky nasi vlasti nestudoväny. Nejlepe az dosud züstävaji prozkoumäny stfedni Ceclry a severni; v stfednieb Cecbäcb sbirali jmenovite Velenovsky, Domin, Schiffner, Bauer, Matouschek, Poclpera, Kavina, Vilhelm, v severnicb Cechäch zvläste Robenhorst, Watsei, Karl, Schmidt, Schiffner, Sitensky, Anders, Bauer, Matouschek. Dokonale znämy jsou Krkonose, jez jiz nejstarsi badatele Nees, Flotoiv, Opiz, Dedecek, Limpricht, Milde, Göppert podrobne prostudovali; z novejsich bryologu pfinesli z Krkonos cenne pfispevky Velenovsky, Schiffner, Cypers, Vilhelm, Matouschek, Sitensky, Bauer, Prager, Baumgartner, Kavina. V jiznieb Cecbäcb sbirali Velenovsky, Domin, Dedecek, Sitensky, Matouschek, Podpera, Lukes, Weidmann ; Sumavu prozkoumali Velenovsky, Schiffner, Paul, Hora, Podpera, Bauer, Kavina. Nejmene znämä jest vysocina cesko-moravskä; tarn sbirali jen Kalensky, E. Bayer, Podpera, Volc, Koväf, Servit a Kavina. Z ceskycb jatrovek vydäny byly mnohe jiz v exsikätech Opizova vymennebo üstavu, v Rabeuhorst-Gottsche-ove sbirce evropskych jatrovek, v Bauerove Bryotbeca boh., v exsikätech eis. musea videfi., i Schiffnerovych jatrovkäch. Samostatnä sbirka ceskych jatrovek susenych vydäna dosud nebyla; chystä se v»kritickem herbäfi«, jejz redakci univ. prof. Dr. K. Domina vydävä Ceskä Botanickä Spolecnost v Praze.' II. Morfologie orgänu vegetativnfch. 1. Stelka. Telo jatrovek tvofeno jest stelkou, jak je oznacujeme se stanoviska srovnävaci morfologie, nebot posträdä orgänu, ktere by se fidily nejakymi vseobecne platnymi zäkony. Tvar stelky u jatrovek frondosnich

12 12 jest v podstate stejny, plochy, rozmanite lalocnaty. Mimo nepravidelne lalocnateho tvarn, jaky nalezäme u Anthoeerotacei a nekterych frondosnich Jungermamiiacei (Sphaeorocarpus, Thallocarpus), mä v nejmnozsich pfipadeeh stelka tvar vice mene pentlicovity s okraji rovnymi, neb rozmanite lalocnatymi (Pellia, Aneura), sklädajic u Ricciacei i ozdobne hvezdicky. Mala sknpina mä stelku rozlisenou ve stfedni lodyzku a postranni listky; takovouto stelku ozuacujeme näzvem kormus, ponechävajice pak pro stelku prveho druhu stary nazev thallus. Kormus maji jatrovky foliosni, a z oddeleni frondosnich jen skupiny Fossombronioideae a Haplomitrioideae, ktere tvofi pfi'my pfechod k foliosnim. Rozliseni stelky v osu a listy neni zädnym ostrym a pfesnym mefitkem, nebot mame celou fadu tvarü pfeehodnich od stelky eiste lupenite az k listnate. Tak jiz u r. Blasia nachazime stelku siee lupenitou, Obr. 1. Blasia pusilla, stelka s lalocnate vykrajovanymi okraji. lokrät zvetseno. Die Velenovskeho. ale na okrajich hluboee v nepravidelne laloky vykrajovanou ; laloky tyto jsou pfi basi vicevrstevne, v dalsi sve casti ale jednovrstevne, tak jako listky jatrovek foliosnieb. U r. Fossombronia, Noteroclada jest rozcleneni jeste dokonalejsi; setkäväme se s pravym kormem, majicim lodyzku i listy, ktere vsak jsou tvaru neurciteho a pfi basi vrstevnate. Urcitejsibo tvaru nabyvaji jiz listy u podivne jävske Treubia insignis, Goeblem r objevene, kde dokonee objimaji drobnym lalückem na zpüsob jezdivycb listü lodyzku. Dokonale listky maji rody Haplomitrium a Calobryum, ktere take byvaji k foliosnim jatrovkam pocitany, aekoliv die vetsiny znakü nalezi ku skupine frondosnich; tyto dva rody maji stelku orthotropickou na rozdil od vseeh ostatnieh jatrovek, kde vzdy jest stelka plagiotropiekä. Srovnanim stelek posledne jme novanych rodü dospivame k zäveru, ze foliosni kormus vznikl z frondosnilio thallu znenahlym rozlisenim stfedni casti v lodyzku a postranni casti v listky; nejsou tedy listky foliosnich jati-ovek nie jineho nez isolovane laloky stelkove. Ze tomu skutecne tak jest, plyne näzorne pfi pozoroväni mladych rostlinek r. Fossombronia, jez meli jsme pfilezitost na druzich F. Wondräczeki a F. angulosa pozorovati; ze spory vznikne nejprve ütvar pentlicovity (nekterymi nesprävne jako prothallium oznacovany), ktery vzriistä dale v makroskopicky thallus, jenz eim starsi, tim jest ku krajüm vice a vice ztenceny, a posleze zaene se na okrajich i lalocnate vykrajovati, az pfechäzi v dokonaly kormus, jaky u rostlinky dospele spatfujeme. Kdyz kormus povyrostl, odumirä celä tato cäst rostlinky; na mlade Fossombronii opakuje se tedy cely vyvoj jatrovky foliosni z frondosni, jak srovnävaci methodou bylo dfive dokäzcino. Ona cäst rostlinky, kterä pocinä se na okraji lalocnate

13 13 v listky rozdelovati a tak verne na stelku r. Plasia upominä, nazväna budiz, jako samostatne a vyznacne Stadium ve vyvoji tohoto rodu, proto- a dluzno na kormus. Jest tedy kormus fylogeneticky mladsi nez tkallus lupenite jatrovky take jako na tvary püvodnejsi pohlizeti. Na kormu rozeznäväme tudiz lodyzku (caulis*) a listky (folia), dobfe si ale uvedomujice, ze jsou to jen analogicke orgäny, nikolivek totozne s oson a listem, ktery pfiehäzi u tajnosnubnych cevnatych a jevnosnubnych. Na stelce jatrovek, vyjma jmenovane orthotropicke rody Haplomitrium a Calobryum, rozeznäväme vzcly stranu svrchni cili dorsälni (pagina superior c. antica) a stranu spodni, venträlni (p. inferior c. postica). Byvaji zpravidla jiz zbarvenim od sebe odlisny. Spodni strana pfechäzi v postranni strany oznacovane v popisu boky (latera), ktere casto byvaji prodlouzeny v horizontälni tenkä kfidla (alae). stelky byvä nejsilnejsi Stfedni cäst a proto vseobecne se nazyvä stfednim zebrem (eo r sta), nebof pfi prühledu jevi se jako temny pruh stfedem stelky se tännouci; na svrchni strane jest casto zebro uprostfed vyhloubeno, opatfeno podeinou, vice mene zfetelnou ryhou (snlcus). Nejjedaodussi stelku nachäzime u jmenovanych jiz r. Sphaerocarpus, Thallocarpus a u cele skupiny Anthocerotaceae; tarn jest stelka slozena z jedine, nanejvys dvou vrstev bunek üplne stejnych. U jinych rodü frondosnich Junger manniacei, jako ku pf. u r. Aneura nachäzime vice vrstev bunek nad sebou stelku sklädajicich; lec vsechny bunky jsou üplne stejne, polygonälni a toliko vrstvy nejzevnejsi ponekud nizsi nez vnitfni. Näpadnejsi jest jiz tento rozdil u r. Pallavicinius nebo Pellia, kde nejzevnejsi vrstvy sestävaji z nizkych, na prüfezu bunek kvadratickych skoro, jez pfedstavuji näm svrchni a spodni pokozku (epidermis), kdezto bunky vnitfnich vrstev jsou velke, polygonälni, tvofice parenchymaticke pletivo zäkladni; bunky pokozkove obsahuji cetne chloroplasty, b. pletiva zäkladniho reserväty v rozmanite podobe. Steny bunek zäkladniho pletiva byvaji take rozmanite ztloustle, teckovane nebo sifkovane. U r. Pallavicinius, Hymenophytum (Dum.; 4 dr. trop.) a Symphyogyna (Mont. Nees; 36 dr. trop.) tähne se stfedem celeho stfedniho zebra skupina bunek protählych, se stenami silne stlustlymi o male svetlosti, ktere tvofi jakysi eenträlni svazek (fasciculum fibrovasale), jenz se da zpravidla jako tenkä nitka ze stelky vypreparovati ; steny bunek centrälniho svazku jsou bud' bezbarve, nebo nafialovele, zazloutle i nahnedle. Centrälni svazek mä hlavne jen vyznam mechanicky, dodävati stelce nälezite pevnosti; k temuz ücelu slouzi i siroke listnovite ztlusteniny napfic od bunky k buiice celym zäkladnim pletivem probihajici a rovnez v nejmnozsich pfipadech zbarvene, jake nachäzime u obycejne nasi Pellia epiphylla a nekolika jeste jatrovek cizozemskych. Obycejne ofechäzi stfedni *) Uvädime terminologii latinskou beznou ve velkyeh synopsieh, Gottsehe. Nees-Lindenbergove i Stephaniho.

14 14 zebro znenähla v boky, popfipade i postranni kfidia; nekdy jest ale zebro znacne od bocny-eh ßästi stelky odchylne, jako ku pf. u r. Blasia, Mörckia. Nejvetsi rozdil mezi obema castmi stelkovymi nalezäme ale u r. Metzgeria, kde stfedni zebro jest vicevrstevne, namnoze i epidermis opatrene, kdezto bocna kfidia jednovrstevna, ostfe odlisnä, a stfedem po obou stranäch okrouhlehlo zebra vetknuüi; lodyzka pak u r. Fossombronia neni take nie jineho nez stfedni zebro ostfe od bocnych listkü differencovane. Chloroplasty jsou zpravidla drobne, cetne; jedinö u skupiny Obr. 2. Riceia Bischoffii, prüfez stelkou, silne zvets.: a) epidermälni bunky, b) vzdusne komürky, c) assimilacni pilif e, /) bunky subepidermalni, d) zäkladni pletivo, e) rhizoidy. Die Velenovskeho. Antlioeerotaceae byva v bunkäch jen jediny, velky. knlaty ehloroplast pravidlem. Slozitejsi stavbou stelky vyznacuji se Rieciaceae. U techto setkä- na spodni strane stelky s po- väme se kozkou z nizkych, kvadratickyeh bnnek, nad nimiz pak näsleduje rozmanite silna vrstva polygonälnieh, parenehymatiekych tenkostennych bunek pletiva zäkladniho, obsahujiciho jen drobonnka zrnka skrobovä. Nad zäkladnim pletivem zvedä se mohutnä vrstva assimilacni, sestävajiei z cetnych rovnobezne vzhnru volne treieich pilifu, slozenyeh vzdy z jedine fady kuliiekych kratkych bunek hojne cblorofyllem naplnenyeh ; kazdy pilif konci posledni bunkou bezbarvou, rozmanite bruskovitc-, kulovite nebo vejcite nafouklou. Nekdy i pfedposledni bunka byvä rovnez bezbarvä a mivä svrchni stranu slabe stlustelou; tyto bufiky pfedstavuji näm svrchni epidermis, kterä ovsem, ponev r adz pilife (jez oznaeujeme tez jako vlakna assimilacni) jsou volne, kolem dokola mezerami obklopene, neni souvislä, nybrz spoustami otvorü otevfenou. Otvory tyto nazyväme otvory dychaeimi a mezery mezi pilifi byvaji podobne oznacoväny jako mezery dychaci cili vzdusne. U vetsiny druhu r. Riceia jsou pilife navzajem rovnobezne a kolmo vzhüru spofadane; lec u mensiny, asi 50 druhü, jsou assimilacni pilife rozmanite ukloneny, protinaji se a ohranieuji tak mezi sebou nepravidelne komürky. U techto druhü jest pak svrchni epidermis souvislä, jen tu a tarn otvürkem, rozestoupenim bunek povstalym, opatfenä; otvürek takovy nazyvä se dychaeim (porus, nespi'ävne stoma), a vede vzdy do vzdusne komürky. Dychaci otvory, jake nachäzime na stelce jatrovek nelze naprosto stotoznovati s prüduchy, jake jsou vyvinuty na sporogonu mechü a listu jevnosnubnych i tajnosnubnych cevnatych; tarn jsou opatfeny vzdy sveraeimi bunkami a vznikaji docela jinak, nez dy-

15 15 cbaci otvory u jatrovek. U r. Rieciocarpus jsou jiz nejen vzdusne" komürky, nybrz dycbaci otvory inohutneji a pravidelneji vyvinuty, nez u skupiny Riceiella, kam zminenycb 50 druhü r. Riccia (mezi nimi obeenä R. fluitans) nälezi; tim cini r. Rieciocarpus pfechod ku skupine Marchantiaceae, jez maji nejvyse organisovanou stelku mezi vsemi jatrovkami. Na spodu stelky jest u teto skupiny rovnez vyvinutä, ostfe rozlisenä epidermis, jez na kylovite vypukline stfedniho zebra byvä dvou- az trivrstevnä, a postupne na bocich se ztencuje; tato pfecbäzi v mobutnou vrstvu zäkladniho pletiva parencnymatickebo, sestävajicibo z polygonälnich bunek, jez mivaji steny teckovane, prubovite neb sifkovite ztlustle. Mezi bimkami nacbäzi se casto buiiky vetsi, protähle, naplnene slizem, ano u nekterych rodü, jako ku pf. r. Fegatella prostupuji zäkladnim pletivem dloune slizove kanälky, na pficnem prüfezu jako makroskopicke otvürky patrne. Sliz die Preschera vylucuje protoplasma, kterä pozdeji celä se v sliz pfemenuje, a po fixoväni alkobolem a zbarveni Delafieldovym baematoxylinem jevi sliz koncentricke vrstveni. Slizove kanalky zaklädaji se jiz v bezprostfedni blizkosti vegetacniho vrcbolu jako fady bunek, jicbz pficne pfehrädky posleze se resorbuji; Leitgeb pfipisuje jim vyznam pfi vzrüstu stelky do delky, Prescher poklädä je za hygroskopicke orgäny (»Scbwellkörper«), fidici napieti sfav v zäkladnim pletivu. Pravdepodobne budou ale miti toliko vyznam k nabromadeni a usebovävani, do pfipade i rozvädeni vody, jak Bolleter se domnivä. Mimo to budou slizove kanälky i bunky soucasne asi i ochrannym zafizenim proti pozerku blemyzd'ü, nebof ani jednou nenalezl jsem Fegatellu okousanou na stfednim zebru ; rovnez i pfi oziräni samicicb i samcicb receptakuli u Marchantia polymorpba vyhybaji se plzove stfednim partum, slizove bunky obsabujieim. Podobne jako u r. Pallavicinius a pfib., take u r. Preissia setkäväme se s mecbanickymi vläkny sklerencbymatickymi, jez ale ojedinele celym stfednim zebrem probibaji; ponevadz maji steny nezbarvene, jsou nezfetelüe a tezko rozeznatelne. Näsledujici vrstva pletiva assimilacniho jest vzdy u Marcbantiacei mohutne vyvinutä. Az na rod Dumortiera (R. Bl.; 3 dr. 2 vychodoasijske, 1 kosmopol., D. birsuta (Sw.) R. BL, v jiz. Evr. a Anglii pfichäzejici) jest assimilacni pletivo vzdy rozdeleno ve velke vzdusne komory, navzäjem jednovrstevnymi bunkami od sebe oddelene ; nekdy (Neesiella, Fimbriaria) byvaji i komürky ve vrstväch nad sebou. Vsechny bunky assimilacnibo pletiva obsahuji hojne cblorofyll, takze bohate assimiluji, a assimiläty uklädäny jsou v bunkäcb pletiva zäkladnibo. U r. Peltolepis, Bucegia, Tesselina, Corsinia, Clevea, Sauteria, Cyatboidium jsou vzdusne komory präzdne ; u vsecb ostatnicb rodü jsou ale komory vyplneny assimilacnimi vläkny, ktere kolmo vzhüru z base, tvofene obycejne nejvrchnejsi vrstvou pletiva zäkladnibo, se zdvibaji, silne rozvetvuji a buste propletaji. Buiiky techto vläken byvaji obycejne vejcite, takze cele vläkno rozvetvene upominä silne na trs pucicicb kvasinek, anebo clänkovanou opuncii. Vyvoj vzdus-

Význam v ekosystému. Prameny

Význam v ekosystému. Prameny Mechorosty ve vodách a u vod Co uslyší šíte úvod systematické dělení, životní strategie a rozmnožování základní determinační znaky prameny, kde najít informace játrovky mechy Svatava Kubešová Moravské

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin pomocný materiál k poznávačce pomněnka rolní - kališní cípy delší než ½ kalicha - kalich s rovnými i háčkovitými chlupy; pokud háčkovité chlupy chybějí, pak

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 4 Reprodukční orgány

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Květní vzorce a diagramy autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ POMŮCKY MIKROSKOP LUPY KLÍČ K URČOVÁNÍ PL PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ FOTOAPARÁT VZORKY LIŠEJNÍKŮ A POČÍTAČ MECHŮ KARTY S LIŠEJNÍKY A MECHY LUPY MIKROSKOP mechy a lišejníky Cíl: UKÁZAT, jak rostliny indikují

Více

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41 Květ, jeho stavba, květenství, KVĚT - FLOS = výtrusorodý prýt omezeného vzrůstu listy na něm jsou přeměněny a přizpůsobeny pohlavnímu rozmnožování rostliny 2 Stavba květu KVĚTNÍ LŮŽKO Vyrůstají na něm

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 8.4.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Květ a květenství

Více

Vefejnopravni smlouva o poskytnuti neinvesticni dotace z rozpoctu obce Jasenna cislo: SVPDOT05/2015

Vefejnopravni smlouva o poskytnuti neinvesticni dotace z rozpoctu obce Jasenna cislo: SVPDOT05/2015 Vefejnopravni smlouva Vefejnopravni smlouva o poskytnuti neinvesticni dotace z rozpoctu obce Jasenna cislo: SVPDOT05/2015 (uzavfena die 159 a nasl. zakona c. 500/2004 Sb., spravni fad, ve zneni pozdejsich

Více

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka Prostorový a časový průběh Pero, tužka Perokresba http://www.modrykocour.cz/muzeum-stranka.php?page=29 http://www.rezbarlukas.estranky.cz/fotoalbum/nejake-me-kresby/perokresba-psik.html Jak vytvořit prostorový

Více

SMLOUVA O POSKYTOVANI SLUZEB. uzavfena die ustanoveni 2586 a nasl. zakona c. 89/2012 Sb., obcanskeho zakoniku, ve zneni pozdejsich pfedpisu

SMLOUVA O POSKYTOVANI SLUZEB. uzavfena die ustanoveni 2586 a nasl. zakona c. 89/2012 Sb., obcanskeho zakoniku, ve zneni pozdejsich pfedpisu *k^y* SMLOUVA O POSKYTOVANI SLUZEB uzavfena die ustanoveni 2586 a nasl. zakona c. 89/2012 Sb., obcanskeho zakoniku, ve zneni pozdejsich pfedpisu C.j.:KRPL-110069-16./CJ-2014-1800VZ Smluvni strany: Ceska

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE RYBY

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE RYBY Doplňující informace o jednotlivých třídách obratlovců budou umístěny do inspiračních krabic. ( jednotlivé informace je nutné rozstříhat na proužky) DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE RYBY Tělo většiny druhů ryb je

Více

Vojtěška setá Medicago sativa L.

Vojtěška setá Medicago sativa L. Vojtěška setá Medicago sativa L. Lodyhy: přímé i vystoupavé, lysé Listy: trojčetné, lístky v horní třetině na obvodu zubaté, prostřední lístek dlouze řapíčkatý Květenství: hlávkovitě zkrácený hrozen Květy:

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Smlouva o dilo die 536 a nasi. obch. zakoniku

Smlouva o dilo die 536 a nasi. obch. zakoniku Smlouva o dilo die 536 a nasi. obch. zakoniku Uzavfena nize uvedeneho dne, mesice a roku mezi: 1. Pavel Dvorak se sidlem: Ulice l.maje, 411 45 Ustek IC: 69 41 28 21 DIG: 196-6805101853 bankovni spojeni:

Více

Zverejneno prostfednictvim site internet na www.ukhuvelkovu.en a www. kontos-kadan. cz VYZVA K PODANI NABIDKY A K PROKAZANI SPLNENI KVALIFIKACE

Zverejneno prostfednictvim site internet na www.ukhuvelkovu.en a www. kontos-kadan. cz VYZVA K PODANI NABIDKY A K PROKAZANI SPLNENI KVALIFIKACE tvropska UNIb Zverejneno prostfednictvim site internet na www.ukhuvelkovu.en a www. kontos-kadan. cz V Praze dne 2. unora 2011 VYZVA K PODANI NABIDKY A K PROKAZANI SPLNENI KVALIFIKACE Vazeni, obracime

Více

Zastupitelstvo obce se usneslo podle 96 zakona c. 128/2000 Sb., o obcich (obecni zfizeni) v platnem zneni, na tomto svem jednacim fadu:

Zastupitelstvo obce se usneslo podle 96 zakona c. 128/2000 Sb., o obcich (obecni zfizeni) v platnem zneni, na tomto svem jednacim fadu: Jednaci fad zastupitelstva obce Francova Lhota Zastupitelstvo obce se usneslo podle 96 zakona c. 128/2000 Sb., o obcich (obecni zfizeni) v platnem zneni, na tomto svem jednacim fadu: Uvodni ustanoveni

Více

KUPNl'SMLOUVA uzavfena v souladu s 1724 a nasi, zakona c. 89/2012 Sb., obcansky zakonik

KUPNl'SMLOUVA uzavfena v souladu s 1724 a nasi, zakona c. 89/2012 Sb., obcansky zakonik Vyssi policejni skola Ministerstva vnitra v Praze Pod Taborem 102/5 190 24 Praha 9 DV90P00060C9 C.j.: VPSA-1565/EU-2014/OVZI Pocet stran: g KUPNl'SMLOUVA uzavfena v souladu s 1724 a nasi, zakona c. 89/2012

Více

S T A N O V Y Asociace verejne prospesnych organizaci CR, z.s.

S T A N O V Y Asociace verejne prospesnych organizaci CR, z.s. S T A N O V Y Asociace verejne prospesnych organizaci CR, z.s. Preambule Asociace verejne prospesnych organizacf CR, z.s. (dale jen,,asociace", ph'padne,,avpo CR") vznikla jako zajmove sdruzenf pravnickych

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

PRE - kompletni udaje k jednotlivym typum uveru "Standard" nabizenych spolecnosti CPE Credits of Private Equity a.s.

PRE - kompletni udaje k jednotlivym typum uveru Standard nabizenych spolecnosti CPE Credits of Private Equity a.s. CPE Credits of Private Equity a.s. - Predsmluvni informace ke spotrebitelskym PRE - kompletni udaje k jednotlivym typum uveru "Standard" nabizenych spolecnosti CPE Credits of Private Equity a.s. 1. Udaje

Více

USNESENI. ve veci. proti

USNESENI. ve veci. proti c.j. 108 EX 12093/06 eislo navrhu S-VS-VZP-12-00320684-A931 USNESENI Soudni exekutor JUDr. Zdenek Zitka, Exekutorsky urad Plzen - mesto, se sidlem Palackeho nam. 28, 301 00 Plzen, povereny provedenim exekuce

Více

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C Biologická olympiáda, 8. ročník, školní rok 203 20, okresní kolo, kategorie C AUTORSKÉ ŘEŠENÍ KATEGORIE C Upozornění: Soutěžící budou potřebovat základní sadu pastelek. Časová dotace: Přibližný čas pro

Více

future ouch t ZARIZENI NA ODMASTOVANI KOVU EVT Eiberger Verfahrenstechnik GmbH www.evt-gmbh.eu "',. "'"',. " 0

future ouch t ZARIZENI NA ODMASTOVANI KOVU EVT Eiberger Verfahrenstechnik GmbH www.evt-gmbh.eu ',. '',.  0 ouch t future "',. "'"',. " 0 ZARIZENI NA ODMASTOVANI KOVU EVT Eiberger Verfahrenstechnik GmbH www.evt-gmbh.eu ----------------------------------------~------ -~ TVPV ZARiZENi NANO Male dily, mala kapacita,

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Celostátní kolo soutěže Mladý programátor 2013, kategorie C, D

Celostátní kolo soutěže Mladý programátor 2013, kategorie C, D Pokyny: 1. Kategorie C i D řeší úlohy 1, 2, 3. 2. Řešení úloh ukládejte do složky, která se nachází na pracovní ploše počítače. Její název je stejný, jako je kód, který váš tým dostal přidělený (C05, D10

Více

1.6.9 Keplerovy zákony

1.6.9 Keplerovy zákony 1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých

Více

Název materiálu: Květ

Název materiálu: Květ Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

KRAJSKY URAD KRALOVEHRADECKEHO KRAJE Odbor ekonomicky - oddeleni kontroly obci a analyz

KRAJSKY URAD KRALOVEHRADECKEHO KRAJE Odbor ekonomicky - oddeleni kontroly obci a analyz KRAJSKY URAD KRALOVEHRADECKEHO KRAJE Odbor ekonomicky - oddeleni kontroly obci a analyz SpZn: CJ: Zprava o vysledku pfezkoumani hospodafeni Obec Podhorni Ujezd a Vojice, 1C: 00271942 za rok 2011 Pfezkoumani

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího

Více

Obecne plati, ze Patent Prosecution Highway (PPH) dohody jsou spolecne iniciativy, ktere

Obecne plati, ze Patent Prosecution Highway (PPH) dohody jsou spolecne iniciativy, ktere Pilotni program Patent Prosecution Highway (PPH) mezi Uradem prumysloveho vlastnictvi (UPV) a Patentovym a znamkovym ufadem USA (USPTO) A. Uvod Obecne plati, ze Patent Prosecution Highway (PPH) dohody

Více

Systém játrovek. systém uvnitř se vyvíjí mnoho publikovaných variant, není ustálený, (neosekvenované skupiny)

Systém játrovek. systém uvnitř se vyvíjí mnoho publikovaných variant, není ustálený, (neosekvenované skupiny) Systém játrovek Marchantiophyta monofyletická skupina systém uvnitř se vyvíjí mnoho publikovaných variant, není ustálený, (neosekvenované skupiny) systém molekulární markery problémy molekulární klasifikace

Více

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Borovice lesní Borovice lesní, sosna Pinus silvestris L. Strom středních rozměrů, vždyzelený,

Více

Praktické cvičení č. 1.

Praktické cvičení č. 1. Praktické cvičení č. 1. Cvičení 1. 1. Všeobecné pokyny ke cvičení, zápočtu a zkoušce Bezpečnost práce 2. Mikroskopie - mikroskop a mikroskopická technika - převzetí pracovních pomůcek - pozorování trvalého

Více

Udaje o vymerach jsou informativni. Pozemkovy fond CR neposkytuje mapy katastm nemovitosti.

Udaje o vymerach jsou informativni. Pozemkovy fond CR neposkytuje mapy katastm nemovitosti. VEREJNA NABIDKA POZEMKTJ URCENYCH K PRODEJI PODLE 7 ZAKONA c\9 Sb., O PODMTNKACH PREVODU ZEMEDELSKYCH A LESNICH POZEMKTJ Z VLASTNICTVI STATU NA JfNE OSOBY, VE ZNENI POZDE JSICH PREDPIStJ (DALE JEN ZAKON

Více

KUPNI SMLOUVA. Stfedni prumyslova skola, Stfedni odborna skola a Stfedni odborne uciliste, Hradec Kralove,

KUPNI SMLOUVA. Stfedni prumyslova skola, Stfedni odborna skola a Stfedni odborne uciliste, Hradec Kralove, Pfiloha c. 7 KUPNI SMLOUVA Cislo: kterou ve smyslu pfislusnych ustanoveni zakona c. 513/1991 Sb., obchodniho zakoniku, ve zneni pozdejsich pfedpisu, uzavfely nize uvedeneho dne, mesice a roku na zaklade

Více

Obsah. Podekovani... 11. Uvod... 13 Hledani "toho praveho"... 15 Proc zapadni svet ztratil pfirozeny postoj vuci sexu. 17 Statistika...

Obsah. Podekovani... 11. Uvod... 13 Hledani toho praveho... 15 Proc zapadni svet ztratil pfirozeny postoj vuci sexu. 17 Statistika... Obsah Podekovani.................................... 11 Uvod... 13 Hledani "toho praveho"......................... 15 Proc zapadni svet ztratil pfirozeny postoj vuci sexu. 17 Statistika......................................

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Značení krystalografických rovin a směrů

Značení krystalografických rovin a směrů Značení krystalografických rovin a směrů (studijní text k předmětu SLO/ZNM1) Připravila: Hana Šebestová 1 Potřeba označování krystalografických rovin a směrů vyplývá z anizotropie (směrové závislosti)

Více

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace. Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace. Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE název práce Obor: Třída: Školní rok: jméno a příjmení autora

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

Vyzva k podani nabidky

Vyzva k podani nabidky Vyzva k podani nabidky k verejne zakazce maleho rozsahu na sluzby s nazvem Zajisteni prohlidektel zemrelych na uzemi Kralovehradeckeho kraje mimo zdravotnicke zanzeni zadavanou podle 18 odst. 5 a 12 odst.

Více

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 3. MĚŘENÍ STROMU Veškerá měření a popisy se uskutečňují jen na zaměřených stromech, které se v okamžiku šetření nacházejí na inventarizační ploše

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

DOMOVNI RAD Spolecenstvi Laudova 1025-1027, Praha 6 61.1. Uvod

DOMOVNI RAD Spolecenstvi Laudova 1025-1027, Praha 6 61.1. Uvod DOMOVNI RAD Spolecenstvi Laudova 1025-1027, Praha 6 61.1 Uvod Domovni rad vychazi ze Stanov Spolecenstvi vlastniku, dale jen..spolecenstvi", a vymezuje obecna pravidia chovani v dome, prava a povinnosti

Více

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ABSOLVENTSKÁ PRÁCE název práce

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ABSOLVENTSKÁ PRÁCE název práce Střední prů myslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ABSOLVENTSKÁ PRÁCE název práce prosinec 2006 jméno a příjmení autora FORMÁLNÍ STRÁNKA ZPRACOVÁNÍ

Více

Obrázky viz: http://www.ta3k.sk/bio/

Obrázky viz: http://www.ta3k.sk/bio/ Rozmnožování krytosemenných rostlin Materiál a pomůcky: Květy různých rostlin (doporučuji vybírat velké květy např. tulipán a pozor na záměnu květu a květenství), ostrá žiletka, pinzeta, preparační jehla.

Více

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) Úloha č. 18 Obnova apikální dominance na klíčních rostlinách hrachu - 1 - OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RŮSTOVÝCH KORELACÍ Jednotlivé

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ HORŠOVSKÝ TÝN ALLPLAN. verze 2005 CAD SYSTÉM PRO OBOR POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VELIKOST VÝKRESŮ, SKLÁDÁNÍ

STŘEDNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ HORŠOVSKÝ TÝN ALLPLAN. verze 2005 CAD SYSTÉM PRO OBOR POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VELIKOST VÝKRESŮ, SKLÁDÁNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ HORŠOVSKÝ TÝN ALLPLAN verze 005 CAD SYSTÉM PRO OBOR POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VELIKOST VÝKRESŮ, SKLÁDÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 005/006 SOŠ a SOU H. Týn, Ing. Bohumil Veit Zobrazování

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2

Více

MESTO PRESTICE MASARYKOVO NAMESTI107 33401 PRESTICE VYZVA

MESTO PRESTICE MASARYKOVO NAMESTI107 33401 PRESTICE VYZVA MESTO PRESTICE MASARYKOVO NAMESTI107 33401 PRESTICE VYZVA k podani nabidky v zadavacim fizeni pro vyber zhotovitele vefejne zakazky maleho rozsahu (ve smyslu ustanoveni 12 odst. 3 zakona c. 137/2006 Sb.,

Více

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná

Více

Obec Francova Lhota Obecne zavazna vyhlaska obce Francova Lhota c.m 4 \ Rad vefejneho pohfebiste

Obec Francova Lhota Obecne zavazna vyhlaska obce Francova Lhota c.m 4 \ Rad vefejneho pohfebiste is Obec Francova Lhota Obecne zavazna vyhlaska obce Francova Lhota c.m 4 \ Rad vefejneho pohfebiste Zastupitelstvo obce Francova Lhota se usneslo dne 3.5.2002, usn.c.253/22 die 10 pism.a) a 84 odst.2 pism.

Více

Zprava o vysledku pfezkoumani hospodafeni obce TOUSICE

Zprava o vysledku pfezkoumani hospodafeni obce TOUSICE Krajsky ufad Stredoceskeho kraje / XUi&ULLUUHiUtUiiUfll m HBsi I '-5... I I^L. Zborovska 11 15021 Praha5 SpZn: SZl31696/2011/KUSK Cj.: 003 895/2012/KUSK Stejnopis c. 9 Zprava o vysledku pfezkoumani hospodafeni

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

VY_12_INOVACE_5HAU SKLOŇOVÁNÍ PODLE VZORU IDEA. Mgr. LENKA HAUSMAJEROVÁ ČESKÝ JAZYK VIII. SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN PODLE VZORU IDEA

VY_12_INOVACE_5HAU SKLOŇOVÁNÍ PODLE VZORU IDEA. Mgr. LENKA HAUSMAJEROVÁ ČESKÝ JAZYK VIII. SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN PODLE VZORU IDEA Základní škola Zdounky, okres Kroměříž, příspěvková organizace 768 02 Zdounky 59 tel.: 573 365 130, fax.: 573 365 939, email: skola@zszdounky.cz Označení VY_12_INOVACE_5HAU Název vzdělávacího materiálu

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu.

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte střední velikost zrna připraveného výbrusu polykrystalického vzorku. K vyhodnocení snímku ze skenovacího elektronového mikroskopu použijte kruhovou metodu. 2. Určete frakční

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy

Více

Rozmnožování rostlin

Rozmnožování rostlin Rozmnožování rostlin 1. Rozmnožování pohlavní a nepohlavní Rozmnožování slouží k zachování druhu. Existují dvě různé strategie rozmnožování pohlavní a nepohlavní. Nepohlavní rozmnožování znamená, že vznikne

Více

Pomocné výpočty. Geometrické veličiny rovinných útvarů. Strojírenské výpočty (verze 1.1) Strojírenské výpočty. Michal Kolesa

Pomocné výpočty. Geometrické veličiny rovinných útvarů. Strojírenské výpočty (verze 1.1) Strojírenské výpočty. Michal Kolesa Strojírenské výpočty http://michal.kolesa.zde.cz michal.kolesa@seznam.cz Předmluva Publikace je určena jako pomocná kniha při konstrukčních cvičeních, ale v žádném případě nemá nahrazovat publikace typu

Více

^ ^3-03-20/U. MESTSKY URAD VSETIN odbor zivotniho prostfedi VERE JNA VYHIA KA^'^-~I^~ ROZHODNUTI

^ ^3-03-20/U. MESTSKY URAD VSETIN odbor zivotniho prostfedi VERE JNA VYHIA KA^'^-~I^~ ROZHODNUTI MESTSKY URAD VSETIN odbor zivotniho prostfedi SPIS. ZN.: MUVS-S 558/2012 OZP/Nov C.J.: MUVS 7606/2012 VYRIZUJE: Novotna Milena, ing. TEL.: 571491709 E-MAIL: milena.novotna@mestovsetin.cz DATUM: 21.3.2012

Více

Katalog okrasných trav = rod Miscanthus =

Katalog okrasných trav = rod Miscanthus = Katalog okrasných trav = rod Miscanthus = (Ozdobnice) Luděk Urban 2010 Představené kultivary: Miscanthus japonicus Giganteus Miscanthus japonicus Goliath Miscanthus sinensis Adagio Miscanthus sinensis

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

Protokol o otevirani obalek

Protokol o otevirani obalek Protokol o otevirani obalek c. j. KRPL-22072-3/CJ-205-800VZ Vefejna zakazka zadavana ve zjednodusenem podlimitnim fizeni:,,dodavky nahradnich dilu na SDP znacky SKODA" Zadavatel: Ceska republika - Krajske

Více

sbírkové předměty: inv. č. XII 6131/1 2, dva motáky pplk. Mašína z konce června 1942

sbírkové předměty: inv. č. XII 6131/1 2, dva motáky pplk. Mašína z konce června 1942 ZPRÁVA O KONZERVACI MOTÁKŮ PPLK. MAŠÍNA sbírkové předměty: inv. č. XII 6131/1 2, dva motáky pplk. Mašína z konce června 1942 majitel: Vojenský historický ústav Praha 1. POPIS STAVU PŘED KONZERVACÍ Jedná

Více

Základní provize v systému MLM ZetClub

Základní provize v systému MLM ZetClub Základní provize v systému MLM ZetClub Každý prodejce může pod sebou zaregistrovat dalšího prodejce, ten zas dalšího atd. Každý prodejce, tedy může být buď zaregistrován přímo pod firmou, nebo má nad sebou

Více

Dle podnoží můžeme metody roubování rozdělit na roubování v ruce a roubování na trvalém stanovišti.

Dle podnoží můžeme metody roubování rozdělit na roubování v ruce a roubování na trvalém stanovišti. ROUBOVÁNÍ Dle podnoží můžeme metody roubování rozdělit na roubování v ruce a roubování na trvalém stanovišti. Roubování v ruce provádíme na vepřed připravených podnožích, pohodlně v místnosti. Z hlediska

Více

Pracovní list Tropické deštné lesy

Pracovní list Tropické deštné lesy Pracovní list Tropické deštné lesy 1) Přečtěte si následující text a: a. červeně označte informace týkající se přírodních poměrů tropického deštného lesa b. modře označte informace týkající se fauny tropického

Více

Střední odborná škola a střední odborné učiliště Centrum odborné přípravy Sezimovo Ústí. Studijní text. Tiskárny

Střední odborná škola a střední odborné učiliště Centrum odborné přípravy Sezimovo Ústí. Studijní text. Tiskárny Střední odborná škola a střední odborné učiliště Centrum odborné přípravy Sezimovo Ústí Studijní text Tiskárny Zpracoval: Bc. Josef Čepička Tiskárny Tiskárna je výstupní zařízení počítače a využívá se

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

KUBISTOll TUKU 01. finalistka DNU KOMBINACI. Zuzana. Krasne bricho a FITNESS MODELS. J.z CERVENAA MO PRO ZDRAVI DOB S~ LOVACE.

KUBISTOll TUKU 01. finalistka DNU KOMBINACI. Zuzana. Krasne bricho a FITNESS MODELS. J.z CERVENAA MO PRO ZDRAVI DOB S~ LOVACE. ~~DRZfM:E VASE CHUTE NA UZDE 1/1L~ 69Kc'4,10 predplatne 57 Kc '3,29 Zuzana " KUBISTOll finalistka FITNESS MODELS Krasne bricho a ~ --1 ~I J.z o DNU KOMBINACI 'V', CERVENAA MO PRO ZDRAVI DOB Konzumace barevnych

Více

KIMJONG IL S UCTOU UCINMEVELKEHOVODCE. OUDRUHA KIM IL SUNGA vktnym PREZIDENTEM NASI REPUBLIKY

KIMJONG IL S UCTOU UCINMEVELKEHOVODCE. OUDRUHA KIM IL SUNGA vktnym PREZIDENTEM NASI REPUBLIKY KIMJONG IL S UCTOU UCINMEVELKEHOVODCE OUDRUHA KIM IL SUNGA vktnym PREZIDENTEM NASI REPUBLIKY CmKJ-\ REPUBLI KA PRAHA 2008 U pi'ilezitosti 60. vyroci vzniku Korejske lidove demokraticke republiky vydava

Více

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Téma: Měkkýši (Mollusca) Úkol: 1. Proveďte důkaz chemického složení schránek (ulity, lastury) měkkýšů dle pracovního postupu. Důkazy vyjádřete rovnicemi.

Více

Determinanty a matice v theorii a praxi

Determinanty a matice v theorii a praxi Determinanty a matice v theorii a praxi 1. Lineární závislost číselných soustav In: Václav Vodička (author): Determinanty a matice v theorii a praxi. Část druhá. (Czech). Praha: Jednota československých

Více

Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové iluze a klamy

Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové iluze a klamy I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 18 Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové

Více

MEZINARODNI SJEZD SOCIÁLNÍ POLITIKY V PRAZE 1924

MEZINARODNI SJEZD SOCIÁLNÍ POLITIKY V PRAZE 1924 PUBLIKACE SOCIÁLNÍHO ÚSTAVU C. 12. I I MEZINARODNI SJEZD SOCIÁLNÍ POLITIKY V PRAZE 1924 (REFERÁTY A PERSONALIE) (ll V U. v P R A ZEl 9 2 4. Nákladem Sociálního ústavu Českoslo~~gki republiky. (Praha III.

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Ekonomika III. ročník. 004_Potřeby, vzácnost, čas

Ekonomika III. ročník. 004_Potřeby, vzácnost, čas Ekonomika III. ročník 004_Potřeby, vzácnost, čas Zákon vzácnosti a zákon ekonomie času Zákon vzácnosti = co nemůžeme mít kdykoliv a v jakémkoliv množství je pro nás vzácné. Vzácné (omezené) jsou: přírodní

Více

Úpravy povrchu. Pozinkovaný materiál. Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16

Úpravy povrchu. Pozinkovaný materiál. Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16 Úpravy povrchu Pozinkovaný materiál Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16 Aplikace žárově zinkovaných předmětů Běžnou metodou ochrany oceli proti korozi jsou ochranné povlaky,

Více

STEEGMÜLLER KAMINOFLEX GmbH 0432 PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ES. tímto prohlašuje podle směrnice o stavebních výrobcích ES 89/106/EWG, že

STEEGMÜLLER KAMINOFLEX GmbH 0432 PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ES. tímto prohlašuje podle směrnice o stavebních výrobcích ES 89/106/EWG, že Překlad z němčiny do češtiny (výtah) STEEGMÜLLER CE KAMINOFLEX GmbH 0432 PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ES Výrobce: tímto prohlašuje podle směrnice o stavebních výrobcích ES 89/106/EWG, že stavební produkt: výrobního

Více

MESTSKY URAD CHABAROVICE odbor stavebni urad Husovo namesti 183, 403 17 Chabarovice

MESTSKY URAD CHABAROVICE odbor stavebni urad Husovo namesti 183, 403 17 Chabarovice r r v MESTSKY URAD CHABAROVICE odbor stavebni urad Husovo namesti 183, 403 17 Chabarovice 6'slo spisu: C.J.: Vyrizuje: Tel.: E-mail: Datum: 15.5.2012 015/2012 982-983/SU/183-184/12/R/dub Dubska 475 225

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více