MONOGRAFIE CESKYCH JATROVEK. (HEPATICAE FRONDOSAE BOHEMIAE.) DIL I. JATROVKY LUPENITE.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MONOGRAFIE CESKYCH JATROVEK. (HEPATICAE FRONDOSAE BOHEMIAE.) DIL I. JATROVKY LUPENITE."

Transkript

1 ARCHIV PRO PRIRODOVEDECKY VYZKUM CECH. (Dil XVI. Cislo 2.) MONOGRAFIE CESKYCH JATROVEK. DIL I. JATROVKY LUPENITE. (HEPATICAE FRONDOSAE BOHEMIAE.) NAPSAL Dr. KAREL KAVINA, ASSISTENT BOTANICKEHO ÜSTAVU CESKE UNIVERSITY KARLO-FERDINANDOVY. S 50 OBRAZY V TEXTU. \i PRAHA V KOMISI FR. RIVNÄCE. TISKEM DR. EDUARDA GREGRA A SYNA V PRAZE.

2

3 » Download from The Biodiversity Heritage Library Pfedmluva. Pfiznive pfijeti monografie ceskyeh raselinnikü domäci i cizi kritikou, jehoz se memu dilu dostalo, podnitilo ve mne myslenku zpracovati ve stejnem smeru vsechna ostatni ceskä bryophyta. Ümysl tento byl podporovän nad jine vyhodnymi okolnostmi, jmenovite laskavosti slovutneho meho ucitele p. univ. prof. Dr. J. Velenovskeho, jenz nejen ze k präci teto mne vybidl i povzbudil, a dal k disposici cely svüj ohromny herbäf, nybrz po celou dobu nescislnymi radami a bohatymi zkusenostmi stäle mne podporoval. A tak dovoluji si jako dalsi pfispevek k monografickemu zpracoväni ceskyeh rostlin meehovitych pfedloziti po petilete skoro praei zpracoväni ceskyeh jatrovek frondosnich, jemuz pozdeji ve lhüte nedaleke bude näsledovati monograficke zpracoväni i jatrovek foliosnich, jichz znacnou cäst mäm prostudovanou. Öeske jatrovky byly zpracoväny jiz dvakräte, a zdäla by se tedy tfeti jich studie zbyteenou. Lee väzne düvody opravnovaly zaovuzoracoväni tohoto thematu. Prvni präce o ceskyeh jatrovkäch vysla v»archivu pro pfir. vyzkum Cech«r z pera zvecneleho professora Jos. Dedeclca, a pfed ctrnäcti lety pocal vydävati»öeske Jatrovky«univ. prof. Dr. Jos. Velenovsky. Kdo vsak se rozhledne po svetove literatufe hepatikologicke, uzasne, jaky präve v letech od vydäni techto del uplynulych ucinen byl rozmach a pokrok, takze pfirozene bylo nutne, aby cesky material byl znovu revidovän. Jiz präce Velenovskeho jevi ohromny pokrok vüci präci Dedeckove (jiz zajiste nikdo velky vyznam a cenu neupirä), tfebas, ze literatura hepatikologickä tou dobou byla skrovnou. Bohuzel px - äce Velenovskeho, jez jest monografii v kazdem smeru vzornou a nad podobne vynikajici, züstala nedokoncenou, takze autor säm k novemu zpracoväni ceskyeh jatrovek vybizel. Behem doby vzrostl i material ke studoväni, takze mnoho novinek pfibylo. Pokrok tento jevi se nejlepe v näsledujicim pfehledu: Ze skupiny: Dedeckova präce obsahuje Velenovskeho» nase»» Riceiaceae Marchantiaceae Junge rm. anaerog. Anthocerot. 7 dr. 8 dr. 13 dr. 2 dr. (3) 9 dr. 8 dr. 14 dr. 2 dr. (3) 15 dr. 8 (9) dr. 21 dr. 4 dr.

4 Mimo to pojaty byly vsechny ostatni stfedoevropske i cetne jihoevropske druhy, jez mi bylo mozno na materialu herbäfovem studovati, v kriticke rozbory, takze präce nase celkem vice jak pfes 50 druhü probirä nez präce p. prof. Velenovskeho a tim nabyvä interessu i pro botaniky zemi mimoceskych. Sknpina jatrovek frondosnich volena pouze z praktickych ohledü, nebof vedecky nelze ji nijak oddüvodniti; ponevadz ale listnate jatrovky tvofi celek, jenz nebylo by lze na dily trhati, podäväme nejprve zpracoväni jatrovek frondosnich, dobfe vedouce, ze tim zabrnujeme skupiny rüznorode, jako ku pf. Anthocerotaceae, jez by die pfh-ozeneho systemu patfily az za foliosni Jungermanniaceae. Literaturu mel jsem k präci svoji temef kompletni, a stejne snazil jsem se ziskati i bohaty material srovnävaci, takze skoro vsude mohl jsem zävery sve na zäklade vlastnich zkusenosti a studii, ovsem vzdy s ohledem na pfislusnou literaturu, pronäseti; take obräzky, az na 7 klassickych vyobrazeni Velenovskeho, jichz cliche mi byly laskave autorem propüjceny, jsou originaly. Pfi pofizoväni vykresü, jmenovite detailü mikroskopickych, vedl jsem si stejnym zpüsobem jako pfi monografii raselinniku. Doklady ku mojim studiim nachäzeji se v herbafi prof. Velenovskeho, mojim vlastnim i v herbafi kral. zemskeho ces. musea, kam vsechny duplikäty sve jsem ulozil. Püvodne bylo mojim ümyslem pfipojiti obsählou cäst vseobecnou; lec jednak z nedostatku mista, jednak i proto, ze Studie tyto vlastne se z rämce»archivu pro pfirodovedecke prozkoumäni Cech«vymykaji, byl jsem nucen celou tuto partii vynechati. I podal jsem toliko strucny Jen üvod vseobecny, pojav v nej vsechna nova vlastnich podrobnych studii morfologickych a biologickych, ktera samostatne v obsirnejsi forme soucasne s touto praci uvefejnim. Za to specialni cäst jsem rozpracoval do podrobnosti; uznävaje jaky vyznam mä citovanä literatura i obrazy pro odbornika, jmenovite jemuz chybi pfistup anebo posträdä obsähle knihovny odborne, uvedl jsem u vsech druhü citäty z del, ktere mi byly pfistupny. Vsude k vüli jasnejsimu pfehledu citoväna jest literatura, illustrace i exsikäta zvläste; jen tarn, kde nebylo toho zapotfebi, cituji vse soucasne. Ku konci zbyvä mi milä jeste povinnost vzdäti uctive diky vsem, kdoz mue v präci moji podporovali, a jichz jedine laskavou pomoci studia svä konati jsem mohl. V prve fade slusi obzvlästni moje diky slovutnemu memu uciteli, p. univ. prof. Dr. Jos. Velenovskemu, fediteli botanickeho üstavu a botanicke zahrady ceske university v Praze, ktery nescislnym zpüsobem se o präci moji zaslouzil; nemeusi vdecnosti a diky väzän jsem i slovutnemu p. univ. prof. Dr. K. Dominovi, za cenne rady, vsemoznou podporu i obzvlästni pozornost, jiz mi po celou dobu präce venoval. Slavny pfirodovedecky sbor musea kräl. ceskeho umoznil mi podporou svoji nejednu exkursi, a slavne komite pro pfir. vyzkum Cech vyslo mi s neobycejnou ochotou vstfic pfi publikaci teto monografie; jednatel ko-

5 mitetu, slovutny p. Dr. V. Vävra byl mi innokou radou pfi tisknuti pnice näpomocen. Cennych rad tykajicicb se mikrotecknickeho zpracoväni materialu pfi vseobecnych myeh studiick vdecim tez milyra svym pfatelüm pp. Dr. Cejkovi, Dr. Rambouskovi a Ph. C. Komärkovi. Material ze vseeh konöin Öech mi poskytli pp.: prof. Dr. J. Ambroz, prof. Dr. A. Bayer, assist. E. Hejny, odbor. uc. J. Bezdeh, red. F. Hampl, odb. ue. E. Kalenshy, odbor. uc. J. Kubin, red. Kutäk, odb. uc. J. Rohlena, prof. J. Simek, prof. Dr. S. Trapl, prof. Dr. J. Vilhelm. Pan kustos botanickeho oddeleni musea kräl. ceskeho, slovutny p. Dr. E. Bayer vychäzel mi pak pfi studiich mycb v herbäfi musejnim ve vsem ocbotne vstfic. Vsem tem plaftez moje uctive a upfimne diky. V Praze, v prosiaci Karel Kavina.

6

7 Cäst vseobecnä. I. Prehled literärne-historicky. Jatrovky patfi k rostlinäm, ktere lidstvo poznalo teprve pomerne pozde. Stafi närodove, pokud se näm pisemne pamätky zachovaly, nerozezuävali vübec jatrovek, zahrnujice je vesines pojmem»ßqüov«, jimz oznacovali hromadne uejen vsechny kryptogamy makroskopicke, nybrz i jehnedovitä kvetenstvi, ano i nektere drobne fanerogamy; dokladem toho jsou näm spisy Theophrastovy, nästupce slavneho Aristotela. Prvni, kdo urcite zminuje se o jatrovce jest Dioskorides, jenz ve svem spise»7t gi cpvzcüv lazoqcag«venoval rostline ßgvov cili leiy^v celou 53. kapitolu; üdaje Dioskoridovy pfevzal Caius Plinius Secundus do svycb»historiae naturalis libri XXXVII«, v nichz shrnul vsecbny poznatky lidstva sve doby o pfirode vübec. Ten rovnez venuje rostline»liehen«celou 10. kapitolu v dvaeäte seste knize; z popisu jeho plyne, ze pod slovem»liehen«zahrnovali stafi dve rostliny: jednou jest minena nejakä velkä frondosni jatrovka, nejspise Marchantia nebo Fegatella, druhou nektery lupenity lisejnik (Sticta nebo Peltigera).»Liehen«byl velice oblibenym lekem, aneni tedy divu, ze pfijat byl i do herbafü stfedovekych botanikü-lekafü, jez vice se v starovekych autorech a planych disputacich lepe vyznali, nez v pfirode same. Prvni vyobrazeni jatrovky nachäzime v povestnem herbäfi Matthiolove, jenz na hrubem obrazu pfedstavuje plodnou Marchantia polymorpha, kterou radi pouzivati:»is illitus sanguinis profluvia sistit, inflamationes arcet, impetigini medetur. Juvat regio morbos coreptos, cum melle illitus: oris & linguae defluxiones inhibit«. Marchantia z Matthiolova herbäfe pak objevuje se pod velmi rüznymi jmeny u soucasnych i pozdejsich botanikü {Hieronymus Bock zvany Tragus, Camerarius, Gesner, Caesalpini, Parkinson), az teprve v posmrtnem dile flanderskeho botanika Mathiase de V Obel (krätee Lobelius feceneho)»plantarum seu stirpium historia (1626 na str. 645) nalezäme opet originelni obrazek Marchantie, jenz zase stal se vefejnym majetkem vsech knih soudobyeh i pozdejsich. Rod Liehen zahrnoval u stfedovekych autorü velke jatrovky, lisejniky i mechy, jak se ze seznamu a pfehledü v C. Bauhinove -»m,va% Theatri botanici«nebo Morisonove»Historia plantarum«(1715, III, p, 622.) mü-

8 zeme pfesvedciti. Foliosni jatrovky unikaly dlouho pozornosti botaniku; shledäväme se sice tu a tarn v stfedovekych herbafich inezi rodem»museus«s nepodafenym vyobrazenim, jez da se stejne vztahovati na Selaginellu jako nejakou velkou jatrovku foliosni, ale s prvnim dobrym vyobrazenim i popisem setkävame se az v dile Leona Pluokeneta, Parkinsova nästupcc v feditelstvi ne.istarsi botanicke zahrady anglicke, hamptoncourtske, v jehoz r vydane Phytogeografii na tab. 98. fig. 8. nakreslena hrube, ale vystizne foliosni jatrovka, nejpravdepodobneji Chiloscyphus rivularis pod jmenem»museus polytriehoides, pellucidus ferre, l'oliis dentieulatis, ad margines velutis, crispis«. Vetsi pocet jatrovek jest obsazen v nädhernem dile pafizskeho profesora botaniky Sebestiana Yaülanta»Botanicon parisiense«(az sest let, r po smrti autorove vydanem), kde na nekolika mistech nachäzime popisy i velice zdafilä vyobrazeni (slavneho malife Claude Aubrieta) cele fady jatrovek; Vaillantovo dilo shrnuje vsechny poznatky do te doby ucinene, takze je müzeme oznaciti jako zäkladni praci, z ktere pozdejsi autofi hojne cerpali. Ohromny pokrok v kryptogamologii vübec, a v hepatikologii zvläste znamenä dilo feditele zahrady floreutinske Pier' Antonio, Micheliho»Nova plantarum genera«r za podpory cetnych bohäcü a patriciü italskych s velikym näkladem vydane; jest to prvni dilo, v nemz setkaväme se s celou fadou novinek, svedcici'ch o znamenitem pozorovaeim talentu i bystrem duchu autorove, ktery samostatne s ohledem na literaturu stavajiei, zpracoval kryptogamy sveho okoli tak, ze ve velmi mnohem neni dilo toto dosud zastaralym. Mieheli pft.dstihl daleko svou dobu, a müze byti oznacen pravem jako zakladatel moderui kryptogamologie a hepatikologie. Jatrovky klade pfed prvni tfidu Tournefortovu a uvädi rody: Marchantia s 5 dr., Hepatica s 3 dr., Targionia s 1 dr., Sphaerocarpus s 1 dr., Lunularia s 1 dr., Marsilea s 5 dr., Jungermannia s 22 dr., Muscoides s 6 dr., Anthoceros s 2 dr., a Riecia se 7 druby; posledui rod uvädi v pfibuzuosti r. Salvinia, Museus a Lichenoides, kdezto vsechny ostatni shrnuje v skupinu, prvni v systemu, a navazuje pfimo na ni r. Fluvialis, jak oznacil dnesni Najas. Vsichni näsledujiei botanikove pfedlinneovsti zaklädaji svoje pnice o jatrovkach na dile Micheliove, ktere rozmanite interpretuji, na mnoze ku skode tohoto odvetvi vedy systematicke. Tak jiz Dillenius, jenz v»historia niuscorum«(r. 1741) mechy znamenite zpracoval, pfevzal obrazky jatrovek z Micheliho, a vyjma toho, ze mnohe jatrovky, jez Micheli stastne a dobfe rozfesil, Dillenius spletl a zahrnul s mechy a lisejniky ve svüj rod Lichenastrum, uovelio niceho nepridal. Linne v pamätnyeh svych»species plantarum«, ktere vysly poprve r zahrnuje vsechny tehda zname jatrovky v 6 rodü (Jungermannia s 29 druhy, Targionia s 1 dr., Marchantia se 7 druhy, Blasia s 1 dr., Riecia s 5 dr., Anthoceros s 3 dr.), ktere klade na zacatku ctvrteho fadu svoji dvacatectvrte tfidy (Cryptogamia), jenz tvofily jeste lisejniky a fasy. V tomto pfibuzenstvi byly dlouho jatrovky ponechäny;

9 Download from The Biodiversity Heritage Library i Necker, ktery ve svych präcech (Methodus muscorüm 1771, Elementa botanica 1791) o mnohou poclrobnost zaämosti o jatrovkäch rozmnozil, ponechävä je jeste mezi fasami. Prvni, kdo oddelil jatrovky z tohoto nepfirozeneho okoli, byl lipsky botanik Jan Hedwig, jenz v pamätnem svem spise»theoria generationis et fructificationis plantarum cryptogamicarum«(i. vyd. r. 1784; II. vyd. 1798, str. 154.) pridelil rody Marchan tia a Jungermannia k meehüm, jez rozdelil ve dve skupiny, musci frondosi a musci hepatici; rody ostatni (Anthoceros, Blasia, Riccia) vsak mezi fasy ponechal. Hedwigova pfikladu näsledoval Jussieu a skoro soucasne Wüldenov, jenz oddelil vsechny jatrovky od ras v samostatny Lichenes stojiei fad Hepaticae, samostatne mezi mechy Musci a lisejniky (Prodr. fl. berol. 1787, Species plant ). S pfibyvajieim zäjmera o botaniku vübec vzrüstaji i präce o jatrovkäch; Weber-Mohr (1807), Schwaegrichen (1814), Weber (1815), Martins (1817), Schmidel, Scopoli i celä fada jinych podali pfehledy systematicke nebo i podrobne nektere skupiny propracovali. Jmenovite znacne pozornosti tesil se stary, jiz Ruppiem r vymezeny rod Jungermannia, ktery Du Mortier (1822, 1831), Hooker (181*6), 8. F. Gray-) (1821), Corda (1829; monogr. r. Anthoceros, Corsinia, Grimaldia), a jmenovite Raddi (1820; 1841 v Bonnu) a Nees ( ) v celou fadu novych rodü rozdelili, vzdor üsili Lindenberga (1829), Eckarta (1832) a Huebenera, ktefi snaiili se jej v plnem rozsahu linneovskem zachovati. Mnohe detaily anatomicke i morfologicke podali zvläste Corda (1835), Bischoff (1835), Gotische, Mirbel a Nees, po jehoz obsirnem zpracoväni evropskych jatrovek ( , Naturgeschichte der europäischen.lebermoose, 4 dily, Vratislav) doslo i k soubornemu sepsäni vsech dosud znämych jatrovek v»synopsi«, jiz ( v Hamburku) vydali nejslavnejsi hepatikologove te doby, Gottsche> Nees a Lindenberg, pouzivse nejen cetnych svych i cizich praci, nybrz i hojneho materialu herbäfoveho, ktery ze vsech koncin sveta jim byl zasilän. Evropske jatrovky na to pak byly mnohokräte pfepracoväny: Rabenhorst (1848, 1863), Du Mortier (1875), Stephani (1879), Lindberg (1875), kdezto florami lokälnimi se zabyvali a pekne präce podali Husnot (1875), Limpricht (1876), Dedecek (1883, 1886), Heeg (1893), Klinggraeff (1893), Cooke (1894), Pearson (1902), Velenovskg (1903), Wamstorf (1903), Loeske (1903), Boulay (1904); neschäzeji i kompilacni präce, chybami se pfimo hemzici, jako jsou na pf. präce Sydowova (1882), Hahnova (1894, pro spoustu chyb odstrasujici obzvläste pfiklad!), Migulova (1904), Lacoutureova (1905), Lorchova (1914) a j. Jatrovkami celeho sveta zabyvali se a namnoze jeste zabyvaji Undenvood (jehoz Index hepaticarum, I. dil bibliografii doporucujeme k podrobnejsi informaci v literatufe hepaticologicke), Schiff ner, Mitten, Notaris, Stephani (Species hep., vychäzejici od *) Botanik tento pouzival k oznaceni rodü jatrovek s oblibou osobnich jnien, jako na pf. Berbertus, Pappa, Cesius, Lippius, Herverus, Salviatus, Maurocenius, Pallaviciaius atd. ; pojmenoväni jeho vsak se neujala.

10 III r. 1898), Spruce, Müller, Austin, Taylor, Kraus a j. Obsirne zpracoväni stfedoevropskyeh jatrovek vychäzi präve v Rabenhorstove Flore z pera K. Müllera, nejlepöi a nejnovejsi florou lokälni jest Macvicar (1912), The student's handbook). Ütada praci tykajieich se anatomie, fysiologie i Cytologie jatrovek jest skoro nepfehlediiä, takze nutno Dam se omeziti na nejdülezitejsi autory: Kny, Kienitz-Gerloff, Janczewski, Strasburger, Hofmeister, Leitgeb, Taylor, Stahl, l'oigt, Guignard, Pfeffer, Vöchting, Klebs, Kamerling, Velenorsh-y, Nemec, Peklo, Berkovcovä, (lochet, GolenMn, Gayef, Schostakowitsch, Lampa, Moore, Lohmarm, Rüge, Tilden, Andreas, Garjeaime, Paris, Covers, Benecke, Farmer, Chambe riain, Ikeno, Bolleter, Campbell, Lang, Mottier, Lyon, Garber, lirer, Lewis, Belajeff, Kruch, Corbiere, Humphrey, Johnson, Tintret, Utah. Kreh, Donin a j. Dejiny vyzkumu jatrovek nasi vlasti spadaji v jedno s dejinami ceske bryologie vubec, jez jsem podrobne nastfnil ve sve monografii ceskj'ch raselinnikü. Zde stüjtez pouze ve struenem pfehledu : Zacatek vyzkumu hepatikologickeho v Cechach spada do doby Opizovske, kdy Opiz se svymi pfateli Sykorou, Preslem, Palliard im, Funckem, Kalmusem, Leonhardim, Vondräckem, Cordott, Peylem, Öenkem, Veselski'/m, T ackern, Schöblem, Mengelem, Kablikovou, Sigmundem, Neuma>tnem, Karlem a celou fadou jeste jinych pilne jatrovky sbirali a urcovali. Pokrok ve vyzkumu jevi se znamenitevpublikacich Opizovyeh; kdezto r v»deutschlands kryptogamische Gewächse«znal Opiz toliko 21 druhü jatrovek, uvädi r v»böheims phauerogamische und kryptogamische Gew.«58 druhü, kteryzto pocet vzrostl v»seznamu«r na 104 druhy. Floru Krkonos dükladne probädali zvläste Flotoiv, Nees ab Essenbeck, jichz nälezy znovu zpracoval Limpricht, säm jeste muohe pfipojiv. Sedin let po knize Limprichtove vysla präce Dedeckova (r cesky, 188(> nemecky) v Archivu pro pfirodoved. prozkoumani Cech, kde autor opiraje se o zäkladni dila Neesova a Limprichtova popisuje celkem 124 jatrovky, die nalezü starsich autorü, svojich i soueasnych svych pratel. Jiz tehda sbiral pilne jatrovky Jos. Velenovsky, tvofe zaklad ku pozdejsim svvm velkym pracem bryologickym. Skoro soucasne objevuje se na tomto poli druhy badatel, nemecky botanik V, Schiffner se svymi pfateli Schmidtem a Andresem, k nimz pfipojili se pozdeji Bauer a Matauschek; bryologove tito zaslouzili se zejmena o vyzkum severozapadnich Cech a publikovali cetne sve pfispevky v Lotosu, österr. bot. Zeitschr., Allgemeine bot. Zeitschr., Verhandl. der zool.-bot. Gesell, in Wien. Verb, des Vereines der Naturfr. in Reichenberg a v Bot. Centralbl. R pocal univ. professor Dr. J. Velenovsky vydävati svoje»jatrovky Ceske«, v nichz shrnul vsechny dosavadni svoje i verohodne üdaje jinych ve vyzkumu reskych jatrovek. Prvni dilspisu obsahuje l'oliosni Jungermanniaceae, rody (Jymnomitrium, Sarcoscyphus, Scapania, Diplophyllum, Jungermaunia, Alieularia, Cephalozia a Blepharostoma, druhy, r vydany, ostatni rody tohoto oddeleni; tfeti dil z r zahruuje jatrovky frondosni. Kcelemu

11 11 dilu pfipojeno jest 12 litografovanych tabulek, na nichz jest pfekräsne, velmi zdafile vetsina druhü nejen kabituelne nybrz i ve svych podrobnostech zachycena ; vsech drubü uvädi se 128, z nichz nekolik jest vübec novych, vsechny pak kriticky rozfeseny a znovu studoväny, takze mozno smele oznaciti dilo toto jako zäkladni pro Studium jatrovek stfedoevropskych vübec, a jest jen litovati, ze v cizi literatufe, jednak proto, ze psäno jest eesky, uamnoze ale i z düvodü osobnich, nebylo dilu tomuto venoväno tolik pozoraosti, kolik ji skutecne zasluhuje; ani dükladnä jinak dila, jako jest na pf. Müllerovo, jez vsimaji si kazde i stränkove publikace (jmenovite autoru nemeckenärodnosti), nebefou obled na dilo Velenovskebo v takove mife, jak jest nutne. Skoda, ze professor Velenovsky, vrzen byv okolnostmi na jine pole vedy botanicke, nedokoncil sveho dila, nevydav ctvrtebo dilu, ktery mel obsahovati cäst vseobecnou a mnohe jeste dodatky, jez bebem let se nastfädaly. Rokem 1903 ustävä ve vlasti nasi skoro vsecben rucb bepatikologicky; i nemecti bryologove, ztrativse odchodem pro f. Schiff nera do Vidne svebo vüdce, bud üplne pfestali ve studiu ceskych jatrovek, anebo venovali pozornost svoji jinym oborüm, po pfipade flofe zemi cizich. A tak po celycb skoro dvanäcte let lezi jatrovky nasi vlasti nestudoväny. Nejlepe az dosud züstävaji prozkoumäny stfedni Ceclry a severni; v stfednieb Cecbäcb sbirali jmenovite Velenovsky, Domin, Schiffner, Bauer, Matouschek, Poclpera, Kavina, Vilhelm, v severnicb Cechäch zvläste Robenhorst, Watsei, Karl, Schmidt, Schiffner, Sitensky, Anders, Bauer, Matouschek. Dokonale znämy jsou Krkonose, jez jiz nejstarsi badatele Nees, Flotoiv, Opiz, Dedecek, Limpricht, Milde, Göppert podrobne prostudovali; z novejsich bryologu pfinesli z Krkonos cenne pfispevky Velenovsky, Schiffner, Cypers, Vilhelm, Matouschek, Sitensky, Bauer, Prager, Baumgartner, Kavina. V jiznieb Cecbäcb sbirali Velenovsky, Domin, Dedecek, Sitensky, Matouschek, Podpera, Lukes, Weidmann ; Sumavu prozkoumali Velenovsky, Schiffner, Paul, Hora, Podpera, Bauer, Kavina. Nejmene znämä jest vysocina cesko-moravskä; tarn sbirali jen Kalensky, E. Bayer, Podpera, Volc, Koväf, Servit a Kavina. Z ceskycb jatrovek vydäny byly mnohe jiz v exsikätech Opizova vymennebo üstavu, v Rabeuhorst-Gottsche-ove sbirce evropskych jatrovek, v Bauerove Bryotbeca boh., v exsikätech eis. musea videfi., i Schiffnerovych jatrovkäch. Samostatnä sbirka ceskych jatrovek susenych vydäna dosud nebyla; chystä se v»kritickem herbäfi«, jejz redakci univ. prof. Dr. K. Domina vydävä Ceskä Botanickä Spolecnost v Praze.' II. Morfologie orgänu vegetativnfch. 1. Stelka. Telo jatrovek tvofeno jest stelkou, jak je oznacujeme se stanoviska srovnävaci morfologie, nebot posträdä orgänu, ktere by se fidily nejakymi vseobecne platnymi zäkony. Tvar stelky u jatrovek frondosnich

12 12 jest v podstate stejny, plochy, rozmanite lalocnaty. Mimo nepravidelne lalocnateho tvarn, jaky nalezäme u Anthoeerotacei a nekterych frondosnich Jungermamiiacei (Sphaeorocarpus, Thallocarpus), mä v nejmnozsich pfipadeeh stelka tvar vice mene pentlicovity s okraji rovnymi, neb rozmanite lalocnatymi (Pellia, Aneura), sklädajic u Ricciacei i ozdobne hvezdicky. Mala sknpina mä stelku rozlisenou ve stfedni lodyzku a postranni listky; takovouto stelku ozuacujeme näzvem kormus, ponechävajice pak pro stelku prveho druhu stary nazev thallus. Kormus maji jatrovky foliosni, a z oddeleni frondosnich jen skupiny Fossombronioideae a Haplomitrioideae, ktere tvofi pfi'my pfechod k foliosnim. Rozliseni stelky v osu a listy neni zädnym ostrym a pfesnym mefitkem, nebot mame celou fadu tvarü pfeehodnich od stelky eiste lupenite az k listnate. Tak jiz u r. Blasia nachazime stelku siee lupenitou, Obr. 1. Blasia pusilla, stelka s lalocnate vykrajovanymi okraji. lokrät zvetseno. Die Velenovskeho. ale na okrajich hluboee v nepravidelne laloky vykrajovanou ; laloky tyto jsou pfi basi vicevrstevne, v dalsi sve casti ale jednovrstevne, tak jako listky jatrovek foliosnieb. U r. Fossombronia, Noteroclada jest rozcleneni jeste dokonalejsi; setkäväme se s pravym kormem, majicim lodyzku i listy, ktere vsak jsou tvaru neurciteho a pfi basi vrstevnate. Urcitejsibo tvaru nabyvaji jiz listy u podivne jävske Treubia insignis, Goeblem r objevene, kde dokonee objimaji drobnym lalückem na zpüsob jezdivycb listü lodyzku. Dokonale listky maji rody Haplomitrium a Calobryum, ktere take byvaji k foliosnim jatrovkam pocitany, aekoliv die vetsiny znakü nalezi ku skupine frondosnich; tyto dva rody maji stelku orthotropickou na rozdil od vseeh ostatnieh jatrovek, kde vzdy jest stelka plagiotropiekä. Srovnanim stelek posledne jme novanych rodü dospivame k zäveru, ze foliosni kormus vznikl z frondosnilio thallu znenahlym rozlisenim stfedni casti v lodyzku a postranni casti v listky; nejsou tedy listky foliosnich jati-ovek nie jineho nez isolovane laloky stelkove. Ze tomu skutecne tak jest, plyne näzorne pfi pozoroväni mladych rostlinek r. Fossombronia, jez meli jsme pfilezitost na druzich F. Wondräczeki a F. angulosa pozorovati; ze spory vznikne nejprve ütvar pentlicovity (nekterymi nesprävne jako prothallium oznacovany), ktery vzriistä dale v makroskopicky thallus, jenz eim starsi, tim jest ku krajüm vice a vice ztenceny, a posleze zaene se na okrajich i lalocnate vykrajovati, az pfechäzi v dokonaly kormus, jaky u rostlinky dospele spatfujeme. Kdyz kormus povyrostl, odumirä celä tato cäst rostlinky; na mlade Fossombronii opakuje se tedy cely vyvoj jatrovky foliosni z frondosni, jak srovnävaci methodou bylo dfive dokäzcino. Ona cäst rostlinky, kterä pocinä se na okraji lalocnate

13 13 v listky rozdelovati a tak verne na stelku r. Plasia upominä, nazväna budiz, jako samostatne a vyznacne Stadium ve vyvoji tohoto rodu, proto- a dluzno na kormus. Jest tedy kormus fylogeneticky mladsi nez tkallus lupenite jatrovky take jako na tvary püvodnejsi pohlizeti. Na kormu rozeznäväme tudiz lodyzku (caulis*) a listky (folia), dobfe si ale uvedomujice, ze jsou to jen analogicke orgäny, nikolivek totozne s oson a listem, ktery pfiehäzi u tajnosnubnych cevnatych a jevnosnubnych. Na stelce jatrovek, vyjma jmenovane orthotropicke rody Haplomitrium a Calobryum, rozeznäväme vzcly stranu svrchni cili dorsälni (pagina superior c. antica) a stranu spodni, venträlni (p. inferior c. postica). Byvaji zpravidla jiz zbarvenim od sebe odlisny. Spodni strana pfechäzi v postranni strany oznacovane v popisu boky (latera), ktere casto byvaji prodlouzeny v horizontälni tenkä kfidla (alae). stelky byvä nejsilnejsi Stfedni cäst a proto vseobecne se nazyvä stfednim zebrem (eo r sta), nebof pfi prühledu jevi se jako temny pruh stfedem stelky se tännouci; na svrchni strane jest casto zebro uprostfed vyhloubeno, opatfeno podeinou, vice mene zfetelnou ryhou (snlcus). Nejjedaodussi stelku nachäzime u jmenovanych jiz r. Sphaerocarpus, Thallocarpus a u cele skupiny Anthocerotaceae; tarn jest stelka slozena z jedine, nanejvys dvou vrstev bunek üplne stejnych. U jinych rodü frondosnich Junger manniacei, jako ku pf. u r. Aneura nachäzime vice vrstev bunek nad sebou stelku sklädajicich; lec vsechny bunky jsou üplne stejne, polygonälni a toliko vrstvy nejzevnejsi ponekud nizsi nez vnitfni. Näpadnejsi jest jiz tento rozdil u r. Pallavicinius nebo Pellia, kde nejzevnejsi vrstvy sestävaji z nizkych, na prüfezu bunek kvadratickych skoro, jez pfedstavuji näm svrchni a spodni pokozku (epidermis), kdezto bunky vnitfnich vrstev jsou velke, polygonälni, tvofice parenchymaticke pletivo zäkladni; bunky pokozkove obsahuji cetne chloroplasty, b. pletiva zäkladniho reserväty v rozmanite podobe. Steny bunek zäkladniho pletiva byvaji take rozmanite ztloustle, teckovane nebo sifkovane. U r. Pallavicinius, Hymenophytum (Dum.; 4 dr. trop.) a Symphyogyna (Mont. Nees; 36 dr. trop.) tähne se stfedem celeho stfedniho zebra skupina bunek protählych, se stenami silne stlustlymi o male svetlosti, ktere tvofi jakysi eenträlni svazek (fasciculum fibrovasale), jenz se da zpravidla jako tenkä nitka ze stelky vypreparovati ; steny bunek centrälniho svazku jsou bud' bezbarve, nebo nafialovele, zazloutle i nahnedle. Centrälni svazek mä hlavne jen vyznam mechanicky, dodävati stelce nälezite pevnosti; k temuz ücelu slouzi i siroke listnovite ztlusteniny napfic od bunky k buiice celym zäkladnim pletivem probihajici a rovnez v nejmnozsich pfipadech zbarvene, jake nachäzime u obycejne nasi Pellia epiphylla a nekolika jeste jatrovek cizozemskych. Obycejne ofechäzi stfedni *) Uvädime terminologii latinskou beznou ve velkyeh synopsieh, Gottsehe. Nees-Lindenbergove i Stephaniho.

14 14 zebro znenähla v boky, popfipade i postranni kfidia; nekdy jest ale zebro znacne od bocny-eh ßästi stelky odchylne, jako ku pf. u r. Blasia, Mörckia. Nejvetsi rozdil mezi obema castmi stelkovymi nalezäme ale u r. Metzgeria, kde stfedni zebro jest vicevrstevne, namnoze i epidermis opatrene, kdezto bocna kfidia jednovrstevna, ostfe odlisnä, a stfedem po obou stranäch okrouhlehlo zebra vetknuüi; lodyzka pak u r. Fossombronia neni take nie jineho nez stfedni zebro ostfe od bocnych listkü differencovane. Chloroplasty jsou zpravidla drobne, cetne; jedinö u skupiny Obr. 2. Riceia Bischoffii, prüfez stelkou, silne zvets.: a) epidermälni bunky, b) vzdusne komürky, c) assimilacni pilif e, /) bunky subepidermalni, d) zäkladni pletivo, e) rhizoidy. Die Velenovskeho. Antlioeerotaceae byva v bunkäch jen jediny, velky. knlaty ehloroplast pravidlem. Slozitejsi stavbou stelky vyznacuji se Rieciaceae. U techto setkä- na spodni strane stelky s po- väme se kozkou z nizkych, kvadratickyeh bnnek, nad nimiz pak näsleduje rozmanite silna vrstva polygonälnieh, parenehymatiekych tenkostennych bunek pletiva zäkladniho, obsahujiciho jen drobonnka zrnka skrobovä. Nad zäkladnim pletivem zvedä se mohutnä vrstva assimilacni, sestävajiei z cetnych rovnobezne vzhnru volne treieich pilifu, slozenyeh vzdy z jedine fady kuliiekych kratkych bunek hojne cblorofyllem naplnenyeh ; kazdy pilif konci posledni bunkou bezbarvou, rozmanite bruskovitc-, kulovite nebo vejcite nafouklou. Nekdy i pfedposledni bunka byvä rovnez bezbarvä a mivä svrchni stranu slabe stlustelou; tyto bufiky pfedstavuji näm svrchni epidermis, kterä ovsem, ponev r adz pilife (jez oznaeujeme tez jako vlakna assimilacni) jsou volne, kolem dokola mezerami obklopene, neni souvislä, nybrz spoustami otvorü otevfenou. Otvory tyto nazyväme otvory dychaeimi a mezery mezi pilifi byvaji podobne oznacoväny jako mezery dychaci cili vzdusne. U vetsiny druhu r. Riceia jsou pilife navzajem rovnobezne a kolmo vzhüru spofadane; lec u mensiny, asi 50 druhü, jsou assimilacni pilife rozmanite ukloneny, protinaji se a ohranieuji tak mezi sebou nepravidelne komürky. U techto druhü jest pak svrchni epidermis souvislä, jen tu a tarn otvürkem, rozestoupenim bunek povstalym, opatfenä; otvürek takovy nazyvä se dychaeim (porus, nespi'ävne stoma), a vede vzdy do vzdusne komürky. Dychaci otvory, jake nachäzime na stelce jatrovek nelze naprosto stotoznovati s prüduchy, jake jsou vyvinuty na sporogonu mechü a listu jevnosnubnych i tajnosnubnych cevnatych; tarn jsou opatfeny vzdy sveraeimi bunkami a vznikaji docela jinak, nez dy-

15 15 cbaci otvory u jatrovek. U r. Rieciocarpus jsou jiz nejen vzdusne" komürky, nybrz dycbaci otvory inohutneji a pravidelneji vyvinuty, nez u skupiny Riceiella, kam zminenycb 50 druhü r. Riccia (mezi nimi obeenä R. fluitans) nälezi; tim cini r. Rieciocarpus pfechod ku skupine Marchantiaceae, jez maji nejvyse organisovanou stelku mezi vsemi jatrovkami. Na spodu stelky jest u teto skupiny rovnez vyvinutä, ostfe rozlisenä epidermis, jez na kylovite vypukline stfedniho zebra byvä dvou- az trivrstevnä, a postupne na bocich se ztencuje; tato pfecbäzi v mobutnou vrstvu zäkladniho pletiva parencnymatickebo, sestävajicibo z polygonälnich bunek, jez mivaji steny teckovane, prubovite neb sifkovite ztlustle. Mezi bimkami nacbäzi se casto buiiky vetsi, protähle, naplnene slizem, ano u nekterych rodü, jako ku pf. r. Fegatella prostupuji zäkladnim pletivem dloune slizove kanälky, na pficnem prüfezu jako makroskopicke otvürky patrne. Sliz die Preschera vylucuje protoplasma, kterä pozdeji celä se v sliz pfemenuje, a po fixoväni alkobolem a zbarveni Delafieldovym baematoxylinem jevi sliz koncentricke vrstveni. Slizove kanalky zaklädaji se jiz v bezprostfedni blizkosti vegetacniho vrcbolu jako fady bunek, jicbz pficne pfehrädky posleze se resorbuji; Leitgeb pfipisuje jim vyznam pfi vzrüstu stelky do delky, Prescher poklädä je za hygroskopicke orgäny (»Scbwellkörper«), fidici napieti sfav v zäkladnim pletivu. Pravdepodobne budou ale miti toliko vyznam k nabromadeni a usebovävani, do pfipade i rozvädeni vody, jak Bolleter se domnivä. Mimo to budou slizove kanälky i bunky soucasne asi i ochrannym zafizenim proti pozerku blemyzd'ü, nebof ani jednou nenalezl jsem Fegatellu okousanou na stfednim zebru ; rovnez i pfi oziräni samicicb i samcicb receptakuli u Marchantia polymorpba vyhybaji se plzove stfednim partum, slizove bunky obsabujieim. Podobne jako u r. Pallavicinius a pfib., take u r. Preissia setkäväme se s mecbanickymi vläkny sklerencbymatickymi, jez ale ojedinele celym stfednim zebrem probibaji; ponevadz maji steny nezbarvene, jsou nezfetelüe a tezko rozeznatelne. Näsledujici vrstva pletiva assimilacniho jest vzdy u Marcbantiacei mohutne vyvinutä. Az na rod Dumortiera (R. Bl.; 3 dr. 2 vychodoasijske, 1 kosmopol., D. birsuta (Sw.) R. BL, v jiz. Evr. a Anglii pfichäzejici) jest assimilacni pletivo vzdy rozdeleno ve velke vzdusne komory, navzäjem jednovrstevnymi bunkami od sebe oddelene ; nekdy (Neesiella, Fimbriaria) byvaji i komürky ve vrstväch nad sebou. Vsechny bunky assimilacnibo pletiva obsahuji hojne cblorofyll, takze bohate assimiluji, a assimiläty uklädäny jsou v bunkäcb pletiva zäkladnibo. U r. Peltolepis, Bucegia, Tesselina, Corsinia, Clevea, Sauteria, Cyatboidium jsou vzdusne komory präzdne ; u vsecb ostatnicb rodü jsou ale komory vyplneny assimilacnimi vläkny, ktere kolmo vzhüru z base, tvofene obycejne nejvrchnejsi vrstvou pletiva zäkladnibo, se zdvibaji, silne rozvetvuji a buste propletaji. Buiiky techto vläken byvaji obycejne vejcite, takze cele vläkno rozvetvene upominä silne na trs pucicicb kvasinek, anebo clänkovanou opuncii. Vyvoj vzdus-

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Mechorosty autor: Viktor Pluhař vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

MECHOROSTY I. MARCHANTIOPHYTA (JÁTROVKY) II. ANTHOCEROTOPHYTA (HLEVÍKY) III. BRYOPHYTA (MECHY)

MECHOROSTY I. MARCHANTIOPHYTA (JÁTROVKY) II. ANTHOCEROTOPHYTA (HLEVÍKY) III. BRYOPHYTA (MECHY) MECHOROSTY autotrofní, výtrusné rostliny, chlorofyl typu a+b, ß-karoten, xantofyly, asimilačním produktem je škrob heteromorfická rodozměna,tj. střídání gametofytu (haploidní fáze) a sporofytu (diploidní

Více

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

KAPRAĎOROSTY. pracovní list KAPRAĎOROSTY pracovní list Mezi kapraďorosty patří následující oddělení vyšších rostlin: plavuně, přesličky a kapradiny. Jsou to zelené výtrusné rostliny s dokonale vyvinutou nepohlavní generací (sporofytem)

Více

Význam v ekosystému. Prameny

Význam v ekosystému. Prameny Mechorosty ve vodách a u vod Co uslyší šíte úvod systematické dělení, životní strategie a rozmnožování základní determinační znaky prameny, kde najít informace játrovky mechy Svatava Kubešová Moravské

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky Zvláštní způsob pohlavního rozmnožování, spájení neboli konjugace, dal název této třídě oddělení Chlorophyta. Při spájení se mění celé protoplasty buněk v gamety a kopulují párovitě.

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-

Více

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení 2 Mikroskopická stavba dřeva Rostlinný organismus - základní stavební jednotkou jsou buňky (= anatomické elementy) různého typu (např. parenchymatická

Více

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Rhodophyta TŘÍDA: Bangiophyceae ŘÁD: Bangiales Porphyra (HB) TŘÍDA: Florideophyceae ŘÁD: Gelidiales Gelidium (HB) ŘÁD: Gigartinales

Více

STANOVY KOMUNISTICKA STRANA CESKA21 51- Nazev a sidlo. Pravni pod mink v

STANOVY KOMUNISTICKA STRANA CESKA21 51- Nazev a sidlo. Pravni pod mink v STANOVY Registrace provedena dne: Jl/ :J.(t KOMUNISTICKA STRANA CESKA21 ' W IIIIMHIIM * >. I. 51- Nazev a sidlo Nazev politicke strany: KOMUNISTICKA STRANA CESKA 21 Zkratka: KSC 21 Sidlo: Karafiatova 1,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba

Více

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27 Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin pomocný materiál k poznávačce pomněnka rolní - kališní cípy delší než ½ kalicha - kalich s rovnými i háčkovitými chlupy; pokud háčkovité chlupy chybějí, pak

Více

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických

Více

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako

Více

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY starší jednoduchá stavba pravidelnost JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 4 Reprodukční orgány

Více

6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN

6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN 6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN A. Vývoj a význam soustavy pletiv vodivých a krycích B. Charakteristika a význam hlavních oddělení výtrusných rostlin C. Individuální

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Květní vzorce a diagramy autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 8.4.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Květ a květenství

Více

Dějepis Jednoty českých mathematiků

Dějepis Jednoty českých mathematiků Dějepis Jednoty českých mathematiků II. Změna stanov; studentský spolek se rozšiřuje na Jednotu českých mathematiků In: Václav Posejpal (author): Dějepis Jednoty českých mathematiků. K padesátému výročí

Více

Mechorosty 1. přednáška. prezentace vychází z materiálů E. Mikuláškové, (PřF UK Praha, PřF MU Brno)

Mechorosty 1. přednáška. prezentace vychází z materiálů E. Mikuláškové, (PřF UK Praha, PřF MU Brno) Mechorosty 1. přednáška prezentace vychází z materiálů E. Mikuláškové, (PřF UK Praha, PřF MU Brno) Cyanophyta Adl et al. 2012 Kde v systému se nacházíme? Eukaryota říše: Plantae podříše: Viridiplantae

Více

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky František Kaňka Důsledky akusticko-dynamického principu. [V.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 47 (1918), No. 2-3, 158--163 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/122325

Více

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE TREBOUXIOPHYCEAE TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída je zatím nejméně jasnou skupinou v novém systému zelených řas. Podle fragmentárních poznatků jsou do třídy Pleurastrophyceae řazeny kokální a vláknité

Více

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají nové a nové rody. Stavbou stélek a rozmnožováním i ekologií

Více

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Rostlinné orgány. Kořen (radix) - jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Rozmnožování rostlin Rodozměny Rostliny nižší, výtrusné, nahosemenné

Rozmnožování rostlin Rodozměny Rostliny nižší, výtrusné, nahosemenné Rozmnožování rostlin Rodozměny Rostliny nižší, výtrusné, nahosemenné Rodozměna označuje kombinaci pohlavního a nepohlavního rozmnožování, kdy se střídá... generace gametofyt a... generace... Pokud nelze

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

Pitva prasečího srdce

Pitva prasečího srdce Pitva prasečího srdce Protokol č.2 Jméno: Matěj Přímení: Peksa Datum: 21.3/2013 Pracovní postup 1. Popis srdce (nafocení) Nástroje: 2. Vlastní pitva a) Provedení jednotlivých řezů + nafocení a popis jednotlivých

Více

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41 Květ, jeho stavba, květenství, KVĚT - FLOS = výtrusorodý prýt omezeného vzrůstu listy na něm jsou přeměněny a přizpůsobeny pohlavnímu rozmnožování rostliny 2 Stavba květu KVĚTNÍ LŮŽKO Vyrůstají na něm

Více

Tabulka následující předvádí jich řadu u vztahu na 1 kg látky: specifická teplota

Tabulka následující předvádí jich řadu u vztahu na 1 kg látky: specifická teplota 282 Topení a větrání obydlí lidských. Označili jsme teplota specifickou plynů topivých t. Týče se i ostatních látek pevných, tekutých i plynných, že jich specifická teplota je ono množství tepla, jehož

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) Úvod do biologie rostlin Systém Slide 1 ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) tělo = stélka (thallus) jednobuněčná vícebuněčná nerozlišená ve stonek, kořen, list, květ

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Celostátní kolo soutěže Mladý programátor 2013, kategorie C, D

Celostátní kolo soutěže Mladý programátor 2013, kategorie C, D Pokyny: 1. Kategorie C i D řeší úlohy 1, 2, 3. 2. Řešení úloh ukládejte do složky, která se nachází na pracovní ploše počítače. Její název je stejný, jako je kód, který váš tým dostal přidělený (C05, D10

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Obojživelníci (prezentace)

Více

Krajsky ufad Stredoceskeho kraje

Krajsky ufad Stredoceskeho kraje Krajsky ufad Stredoceskeho kraje 0080R? I V 0 1 N 1 H 0 P R O S T R t D I A ^tmfcdtlstvi Praha: 24.04.2014 Die ro/dclovniku Cislojednaci: 047711/2014/KUSK Spisova znacka: SZ_ 047711/2014/KUSK Vyfizuje:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

3.2 OBJEMY A POVRCHY TĚLES

3.2 OBJEMY A POVRCHY TĚLES . OBJEMY A POVRCHY TĚLES Krychle, kvádr, hranol Dochované matematické texty ze starého Egypta obsahují několik úloh na výpočet objemu čtverhranných obilnic tvaru krychle; lze předpokládat, že stejným způsobem

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3

FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Téma: Vodní režim rostlin FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Pozn: Úkoly 1-3 vyhodnoťte po 24 hodinách až týdnu. Prodiskutujte výsledky nejprve teoreticky, poté srovnejte s výsledkem skutečným.

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3

PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

' EUROREGION ELBE / LABE

' EUROREGION ELBE / LABE ' EUROREGION ELBE / LABE Zäpis ze zasedäni Odborne pracovni skupiny pro rozvoj hospodäfstvi a cestovni ruch Euroregionu Elbe/Labe Datum: 30. njna 2013, od 10.00 hodin Misto: Magistrat mesta Üstl nad Labem,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL škola Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 číslo projektu číslo učeb. materiálu předmět, tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.1037 VY_32_ INOVACE_MAL_T-BIO_2_09

Více

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace. Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace. Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE název práce Obor: Třída: Školní rok: jméno a příjmení autora

Více

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Časopis pro pěstování matematiky a fysiky F. Císař Kinematografie při vyučování matematice. [II.] Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 60 (1931), No. 3, D39--D43 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/123948

Více

Rozmnožování rostlin

Rozmnožování rostlin Rozmnožování rostlin 1) Mechorosty: (http://bcs.whfreeman.com/thelifewire/content/chp29 /29020.html) - sporofyt je závislý na gametofytu, ten převládá - z výtrusů (A) vyrůstá prvoklíček protonema (B) a

Více

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka Prostorový a časový průběh Pero, tužka Perokresba http://www.modrykocour.cz/muzeum-stranka.php?page=29 http://www.rezbarlukas.estranky.cz/fotoalbum/nejake-me-kresby/perokresba-psik.html Jak vytvořit prostorový

Více

Obecne zavazna vyhlaska c. 2/2012

Obecne zavazna vyhlaska c. 2/2012 Obec Francova Lhota Obecne zavazna vyhlaska c. 2/2012 o mistnim poplatku za provoz systemu shromazd'ovani, sberu, prepravy, trideni, vyuzivani a odstranovani komunalnich odpadu Zastupitelstvo obce Francova

Více

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu) Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání

Více

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva 5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní

Více

Vojtěška setá Medicago sativa L.

Vojtěška setá Medicago sativa L. Vojtěška setá Medicago sativa L. Lodyhy: přímé i vystoupavé, lysé Listy: trojčetné, lístky v horní třetině na obvodu zubaté, prostřední lístek dlouze řapíčkatý Květenství: hlávkovitě zkrácený hrozen Květy:

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

Cibule hruškovitá. Půda a podnebí.

Cibule hruškovitá. Půda a podnebí. 10 Cibule hruškovitá. Půda a podnebí. Cibule vyžaduje rovněž tak jemné, kypré a lehké půdy, jako šafrán, tedy co možná písčité, snadno záhřevné, ale přec tak vazké, aby rychle nepozbyla zimního vlhka;

Více

HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA. Mgr. Hana Tesařová

HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA. Mgr. Hana Tesařová HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA Mgr. Hana Tesařová Halové jevy v atmosféře Optické jevy v atmosféře objevují se díky lomu a odrazu slunečního nebo měsíčního světla v drobných ledových krystalech

Více

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ POMŮCKY MIKROSKOP LUPY KLÍČ K URČOVÁNÍ PL PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ FOTOAPARÁT VZORKY LIŠEJNÍKŮ A POČÍTAČ MECHŮ KARTY S LIŠEJNÍKY A MECHY LUPY MIKROSKOP mechy a lišejníky Cíl: UKÁZAT, jak rostliny indikují

Více

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou

Více

Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení ŘÍŠE: Amoebozoa ODDĚLENÍ: Myxomycota TŘÍDA: Myxomycetes Přehled pozorovaných objektů Myxomycetes trofická fáze (OP) ŘÁD: Liceales Lycogala (HB) ŘÁD: Physarales

Více

Zadavaci dokumentace verejnou zakazku zadavanou v rezimu otevreneho podlimitniho fizeni. Vodovod Ostromef - III. etapa, pnvodni fad do Domoslavic"

Zadavaci dokumentace verejnou zakazku zadavanou v rezimu otevreneho podlimitniho fizeni. Vodovod Ostromef - III. etapa, pnvodni fad do Domoslavic Zadavaci dokumentace verejnou zakazku zadavanou v rezimu otevreneho podlimitniho fizeni Zadavatel: Druh zadavatele: Vefejny zadavatel Nazev zadavatele: Obec Ostromef Sidlo zadavatele: T. G. Masaryka 103,

Více

Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá

Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá stanoviště: přímé slunce výška: 1,5-2 m použití: soliterní, skupinová výsadba tvar: rozložitý olistění: opadavé barva listu: světle zelená barva květu: červená

Více

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky František Kaňka Důsledky akusticko-dynamického principu. [IV.] Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, Vol. 47 (1918), No. 1, 25--31 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/124004

Více

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY) 2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky

Více

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta) Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,

Více

BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA

BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA DRUHY VHODNÉ PRO PĚSTOVÁNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH 50 ORCHIDEJE VHODNÉ DO DOMÁCÍCH PODMÍNEK 51 DRUHY VHODNÉ PRO PĚSTOVÁNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH Druhy a kultivary

Více

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Borovice lesní Borovice lesní, sosna Pinus silvestris L. Strom středních rozměrů, vždyzelený,

Více

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia Gottlob FREGE: O smyslu a významu, 1892 In: Zeitschrift fűr Philosophie und philos. Kritik, NF 100, 1892 Překlad: Jiří Fiala, In: Scientia Philosophia (SciPhi) 4, červen 1992, Praha Rovnost 1 ) vyžaduje

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Jindřich Procházka Pokusy o interferenci a odrazu zvuku Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 67 (1938), No. Suppl., D197--D200 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/120811

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

ÚZEMNÍ STUDIE LUTOPECNY p.č. 1451 ZASTAVITELNÁ PLOCHA č. 8-2F BAŘINY ZÁSADY ŘEŠENÍ ÚZEMÍ

ÚZEMNÍ STUDIE LUTOPECNY p.č. 1451 ZASTAVITELNÁ PLOCHA č. 8-2F BAŘINY ZÁSADY ŘEŠENÍ ÚZEMÍ ÚZEMNÍ STUDIE LUTOPECNY p.č. 1451 ZASTAVITELNÁ PLOCHA č. 8-2F BAŘINY ZÁSADY ŘEŠENÍ ÚZEMÍ POŘIZOVATEL : Městský úřad Kroměříž, odbor rozvoje města AUTOR : Ing. arch. Ivan Havlíček, Díly IV/3691, Zlín DUBEN

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 1. Zobrazování závitů na součástech Obrázek 1 šroubový spoj v řezu 1.1. Názvosloví závitů Závit je nejdůležitější

Více

Mechorosty (Bryophytae)

Mechorosty (Bryophytae) Mechorosty (Bryophytae) Věda o mechorostech je tzv. bryologie. Mechorosty patří mezi vyšší rostliny. Jejich tělo se nazývá stélka, a je dvojího typu: buď je lupenitá, nebo má příchytná vlákna (rhizoidy),

Více

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu. 1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: PLAZI Na území České republiky žije celkem 11 druhů plazů ze tří řádů. Z řádu želvy je u nás původní jen jediný

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Chráněné rostliny a živočichové Květnice Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Klíč k určování našich nejběžnějších obrněnek (Dinophyta)

Klíč k určování našich nejběžnějších obrněnek (Dinophyta) Klíč k určování našich nejběžnějších obrněnek (Dinophyta) - zpracováno podle POPOVSKÝ (2001) a POPOVSKÝ & PFIESTER (1990); obrázky převzaty ze stejných zdrojů I. převládajícím stadiem je bičíkovec (Peridiniales)

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Škola: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Liberec, Husova 142/44, 460 01 LIBEREC Vypracovali: Červinka Michal, Huberová Michaela, Petříček

Více

Ochranné prvky na bankovkách. Bc. Alena Kozubová

Ochranné prvky na bankovkách. Bc. Alena Kozubová Ochranné prvky na bankovkách Bc. Alena Kozubová Ochranné prvky Každá emisní banka chrání své bankovky proti padělání. Od prvního zavedení peněz se padělatelé snaží bankovky napodobit a uvést do oběhu.

Více

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta TŘÍDA: Dinophyceae ŘÁD: Gonyaulacales Ceratium (TP) ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta

Více

VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika

VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika Topol osika (osika obecná) Populus tremula L. Strom středních rozměrů se

Více

Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Charophyta TŘÍDA: Zygnematophyceae - spájivky ŘÁD: Zygnematales Spirogyra TP ŘÁD: Desmidiales Closterium PP

Více

Mesto Louny Mirove namesti 35, 440 23 Louny ZMENA ZRIZOVACI LISTINY

Mesto Louny Mirove namesti 35, 440 23 Louny ZMENA ZRIZOVACI LISTINY Mesto Louny Mirove namesti 35, 440 23 Louny ZMENA ZRIZOVACI LISTINY Mesto Louny usnesenim Zastupitelstva mesta Loun c. 16/2012 ze dne 20.02.2012 meni zfizovaci listinu vydanou a schvalenou zastupitelstvem

Více

Název materiálu: Květ

Název materiálu: Květ Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

KAPRAĎOROSTY - PŘESLIČKY

KAPRAĎOROSTY - PŘESLIČKY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více