Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)"

Transkript

1 Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období Jiří Schneider a kol Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, , p. Dolní Loučky Organizační poradenství v oblasti ochrany přírody a krajiny

2 Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je implementace soustavy NATURA 2000 na území Zlínského kraje, zajištění příslušné ochrany evropsky významných lokalit. Datum zahájení realizace projektu Datum ukončení realizace projektu:

3 Zadavatel: Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: DIČ: CZ Zpracovatel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Újezd u Tišnova 7, Újezd u Tišnova IČ: Spolupráce: Upravil: Mgr. Jana Dvořáková Jitka Grossová Ing. Alice Kozumplíková Ing. Darek Lacina Ing. Vladimír Němec - 2 -

4 Obsah Obsah Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany ZCHÚ podle aktuálního stavu Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Přílohy

5 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje kategorie ochrany: název území: přírodní památka Újezdecký les 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Uherské Hradiště, Zlín obec s rozšířenou působností: Uherské Brod, Luhačovice obec s pověřeným obecním úřadem: Uherské Brod, Luhačovice obec: Biskupice u Luhačovic, Dobrkovice, Luhačovice, Pašovice, Prakšice, Uherský Brod katastrální území: Biskupice u Luhačovic (604780), Dobrkovice (627275), Maršov u Uherského Brodu (691950), Pašovice na Moravě (718254), Polichno (725463), Prakšice (732826), Těšov (766828), Uherský Brod (772984), Újezdec u Luhačovic (774081) Příloha č. M1: - 4 -

6 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ZCHÚ Újezdecký les: hranice katastrálních území Vzhledem k rozsahu jsou příslušné tabulky uvedeny jako příloha. Příloha č. M2 I - IX: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma viz Přílohy - 5 -

7 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 821,6307 0,0139 Způsob využití pozemku vodní plochy 0,9505 0,5402 zamokřená plocha 0 trvalé travní porosty 26, ,3197 orná půda 3,6532 1,5217 ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 0,3058 vodní tok 0,6447 ostatní zemědělské 23,2915 0,7429 pozemky ostatní plochy 44,4997 1,8625 neplodná půda 28,1474 zastavěné 0,0139 0,0000 plochy a nádvoří plocha celkem 920, ,9800 ostatní způsoby využití 16, Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 evropsky významná lokalita: bez překryvu bez překryvu bez překryvu Újezdecký les (CZ ) Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území viz výše - 6 -

8 Další přílohy: Orientační mapa s vyznačením území ZCHÚ a EVL Újezdecký les a okolních EVL Polichno-Pod Duby, EVL Polichno a EVL Ovčírka 1.6 Kategorie IUCN V. - chráněná krajina 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany navrhované přírodní rezervace jsou L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny (9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum), L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (91I0 Eurosibiřské stepní doubravy), bourovec trnkový (Eriogaster catax) Území je významné výskytem rozsáhlých porostů reprezentativních karpatských dubohabřin (L3.3B), v menší míře i bazifilních teplomilných doubrav (L6.4). Újezdecký les obsahuje značné plochy tzv. pařezin (www.nature.cz). V lesních společenstvech se vyskytují typické karpatské druhy, jako je pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). Charakteristický je výskyt celé řady teplomilných druhů, např. hvězdnice chlumní (Aster amellus), ostřice nízká (Carex humilis), dřín jarní (Cornus mas), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kamejka - 7 -

9 modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), rozrazil vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum) a rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) a zástupců čeledě vstavačovitých, kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík bahenní (Epipactis palustris), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Bourovec trnkový (Eriogaster catax) Charakteristika druhu Západopalearktický druh. V České republice byl na celém území republiky vždy lokální, omezený na teplé nížiny a pahorkatiny. V Čechách se druh vyskytoval pouze v okolí Prahy, na Křivoklátsku, ve východních Čechách u České Skalice a nepotvrzený výskyt byl hlášen i z okolí Karlových Varů. V žádné z uvedených oblastí nebyl bourovec po mnoho desetiletí nalezen a lze ho tak považovat v celých Čechách za vymřelého. Na Moravě býval rozšířenější: od jižní a jihovýchodní Moravy, okolí Brna, po severní Moravu a Slezsko (Nový Jičín, Bílovec, Frýdek, Krnov). V severní polovině území vymizel už v první polovině 20. století, recentně přežívá velmi lokálně pouze v jižní části Bílých Karpat, v okolí Břeclavi, Uherského Brodu, na Pálavě a v okolí Mikulova, nově byl nalezen u Havraníků v NP Podyjí. S ústupem od tradičních forem lesního hospodaření motýl na většině území vymizel, z mnoha oblastí státu zřejmě již na konci 19. století (v řadě regionů pravděpodobně dříve, než mohl být jeho výskyt vůbec zaznamenán). Biologie a ekologie druhu Druh byl u nás v minulosti vázán především na řídké teplé listnaté lesy nížin a pahorkatin, obhospodařované jako nízké či střední lesy. V České republice je motýl v současnosti vázán na křovinami zarůstající xerotermní stráně (širší Mikulovsko a Břeclavsko) a na liniové křovinaté biotopy (křovinaté meze a remízky v okolí Uherského Brodu a v Bílých Karpatech). Výskyt larválních hnízd je omezen pouze na nízké, osluněné a většinou závětrné keře hlohů (výjimečně trnek). Dospělé, solitérní larvy opět vyžadují teplé, před větrem chráněné keře, na jejich stáří a konkrétním druhu dřeviny však zřejmě již tolik nezaleží. Larvy požírají listy listnatých keřů. Z České republiky, stejně jako z Německa, Švýcarska a Itálie je znám výskyt gregarických larválních hnízd pouze na trnce (Prunus spinosa) a hlozích (Crataegus spp.). V Bavorsku druh upřednostňuje trnku, na Moravě naopak hlohy. Solitérně žijící larvy posledního instaru již nejsou tak potravně specializovány a žír dokončují na řadě dalších druhů listnatých dřevin, např. Pyrus spp., Betula spp., Quercus spp., Salix spp., Populus spp., Ulmus spp., Berberis spp. Jednogenerační druh, imaga se vyskytují od konce září do poloviny října, nepřijímají potravu. Líhnutí dospělců nastává až v prvních chladných podzimních dnech. Po vylíhnutí se ihned připravují na páření samice lákají samce feromony a prakticky nelétají, zatímco samci létají velice rychle. Samice kladou spirálovité shluky vajíček na silnější větvičky živné rostliny a ty přikrývají chlupy z konce zadečku. Přezimují vajíčka, ze kterých se v poslední dekádě dubna až počátkem května líhnou hromadně housenky. Stejně jako u většiny dalších druhů bourovců žijí housenky gregarickým způsobem života v zapředených larválních hnízdech. Hnízda jsou velmi nápadná na hlozích s rašícími pupeny či s mladými listy. Housenky ve hnízdě netráví příliš mnoho času, pouze se v něm shromažďují na nocování. Přes den jsou rozlezlé po celém keři. Od čtvrtého instaru opouští housenky čím dál častěji společné hnízdo a v posledním instaru se již v hnízdě nezdržují. V této poslední, solitérní fázi vývoje jsou velmi žravé a značně mobilní. Kuklí se na konci července v charakteristickém pevném zámotku ve vegetaci - 8 -

10 na zemi. Druh vytváří lokální izolované populace, což je zřejmě dáno minimální mobilitou samic. Disperzi a transfer genů zajišťují samci a zřejmě také mobilní housenky posledního instaru. Výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax) je na webu AOPK ČR (NATURA 2000) hodnocen tak, že populace tohoto druhu vzhledem k dostatečnému množství zmlazujících živných rostlin v opuštěných ovocných sadech není ohrožena. Podíl populace je hodnocen do 15 %, charakter stanovišť je hodnocen jako dobře zachovalý, populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření a lokalita je hodnocena jako velmi významná pro zachování druhu Předmět ochrany ZCHÚ podle aktuálního stavu Typy přírodních stanovišť předmět ochrany kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v popis biotopu typu přírodního stanoviště ZCHÚ (%) 9170 Dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum 54,41 % L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny. Rozsáhlé lesní porosty v rámci celé ZCHÚ 91I0* Eurosibiřské stepní doubravy *Prioritní stanoviště 7,33 % L6.4 Středoevropské bazální teplomilné doubravy. Ostrůvky v komplexu dubohabřin; výraznější koncentrace výskytu v jižních částech (především na JV) Mozaika výše uvedených biotopů 1,10 % Jeden rozsáhlejší porost v centrální části ZCHÚ (10 ha) Druhy název druhu Bourovec trnkový (Eriogaster catax) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ desítky jedinců stupeň ohrožení Silně ohrožený popis biotopu druhu Vázán především na xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky. Druh vytváří lokální izolované populace, což je dáno především malou pohyblivostí samic. Hostitelskými rostlinami časných instarů jsou především keře hlohu (Cratageus sp.) a trnky obecné (Prunus spinosa). Housenky posledního instaru nejsou potravně specializovány a živí se listy řady druhů listnáčů. Pro hodnocení jednotlivých biotopů je třeba předem zdůraznit jeden obecný aspekt. Všechny lesy jsou hospodářsky využívané a jejich současný stav je výsledkem lesnického hospodaření. Mnohé plochy současného lesa mají charakteristiky lesa středního (horní etáž tvořena dubem generativního původu, spodní etáž pak habrem nebo lípou vegetativního původu). V některých místech je možno pozorovat i předržené pařeziny. Mladší porosty jsou převážně výsledkem výsadeb. Bylinné patro v dubohabřinách (především starších) je dosti bohaté a kvalitní. Výraznou dominantou je často ostřice Carex pilosa. Při inventarizaci dubohabřin bylo potvrzeno - 9 -

11 absolutně dominantní postavení podjednotky L3.3B (západo-karpatské dubohabřiny). Porosty přitom nejsou stejné, ale tvoří pestrou mozaiku na škále mezi tmavými skupinami s dominancí habru, přes typické porosty nebo porosty s příměsí dalších dřevin až ke světlým skupinám s dominancí dubu. Za velmi kvalitní je možno označit některé porosty v dolní polovině ZCHÚ na západ od silnice Uherský Brod Maršov nebo v centrální části lesního komplexu, případně na JV (trať Zadní zmoly). Velmi pěkné jsou i porosty dubohabřin v trati Čaklov (západní polovina lesního porostu severně od Maršova). Menších ploch s dobře vyvinutou dubohabřinou je možno najít více. Jako předmět ochrany (a vyhlášení) v ZCHÚ jsou uvedeny bazifilní teplomilné doubravy (L6.4). Jedná se o porosty s dominantním dubem. Tento biotop, stejně jako vymapované plochy v rámci ZCHÚ budí nejvíce rozpaků. Na straně jedné jsou vymapovány části porostů, kde bylo patrně jediným kritériem absence habru ve stromovém patře, přičemž bylinné patro odpovídá dubohabřině (v náletu se objevuje poměrně bohatě i habr). Jedná se např. o porosty mezi tratí Malý Dobřín a Kamenná búda v centrální části lesního komplexu. Místy je možno odlišit jinou jednotku než dubohabřinu, avšak jedná se o malé plošky, kdy je lépe hovořit o mozaice L6.4 a L3.3. Stejně tak nelze hovořit o jednotce L6.4 v trati Dobřín (hřeben a JZ - Z svah cca 800 m od Maršova na JZ). Úplně jiným problémem jsou porosty s nedokonale vyvinutým bylinným patrem, ve kterém nezřídka dominuje ostružiník. Častá bývá Luzula luzuloides, nezřídka se objeví i druhy bazifilních doubrav. Keřové patro bývá vyvinuto dosti odlišně (někdy zcela chybí, jindy je bohaté). Ve stromovém patře jsou často přimíšeny jehličnany, především modřín. Takovými porosty jsou především plochy v JZ cípu ZCHÚ. Obdobně problematický je menší porost na severním okraji velkého lesního komplexu u trati Horňáky. Zcela opačným problémem se jeví plochy v JV cípu ZCHÚ, které v rámci mapování procházejí změnami. V původním mapování byla vymezena jednotka L6.4, zatímco v rámci aktualizace byla přemapována na L3.3. Přitom se jedná o lokalitu, která v rámci ZCHÚ nejlépe odpovídá biotopu L6.4 složením všech pater. V tomto případě je možno občas vylišit malé plošky, které se charakterem blíží více dubohabřině, ale jedná se o rozdíly v mikroměřítku. V rámci revize (Lacina, 2010) byly tyto plochy vymezeny jako L6.4 a pro svou kvalitu původně navrženy na vyhlášení MZCHÚ (viz níže). Stejně bylo přistoupeno k části porostu na JZ ( u místa, kde se silnice na Maršov vnořuje do lesního komplexu), kde byla v rámci aktualizace určena jednotka L3.3, avšak jedná se o porost s výrazným zastoupením druhů doubrav. Je otázkou, zda je důvodem nižší zakmenění v kombinaci s vlivem okraje lesa, avšak celkové vyznění je bližší biotopu L6.4 než L3.3B (i když se tu vyskytují i druhy dubohabřin). Mozaiky jsou tvořeny většinou směsí biotopů přírodních (L3.3, L6.4) i nepůdních dřevin (X9). Mnoho porostů řazených do dubohabřin (L3.3) je ve skutečnosti mozaikou typických dubohabřin a malých kotlíků s jinou druhovou skladbou, kdy převládají modříny. Přílohy M3 ZCHÚ Újezdecký les předměty ochrany - biotopy Pro EVL Újezdecký les byl v roce 2011 zpracován inventarizační průzkum. Podle inventarizačního průzkumu (Moravec, 2011), který byl zaměřen na 3 lokality o celkové výměře 176,7775 ha, plyne, že aktuálně byl předmět ochrany zjištěn pouze na dvou místech v lokalitě Těšov, poloha Pod Rubanisky. Obecně lze konstatovat že ZCHÚ je pro předmět ochrany velmi perspektivní území s vhodným vegetačním krytem i orientací k světovým stranám. Keřové porosty byly v minulosti na části plochy (pastviny) redukovány za účelem zlepšení jejich stavu pro bourovce trnkového

12 Pro správné plánování i provádění managementu v ZCHÚ je nezbytné provádět každoročně podrobný inventarizační průzkum výskytu tohoto druhu. Podle dosavadních zkušeností je zřejmé že ekologie druhu stále není dostatečně prozkoumána a proto je nutné striktně sledovat stav populace bourovce a jeho reakce na managementové zásahy, která se dle výsledků sledování budou modifikovat a vyvíjet. Další údaj o výskytu bourovce je v publikaci Zlínského kraje Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji (Pavelčík, bez datace). Zde je, bez bližšího upřesnění, zmíněn výskyt bourovce trnkového na lokalitě Újezdecký les, která pravděpodobně odpovídá lokalitě Újezdec, poloha Zmoly z inventarizačního průzkumu dle Moravce. V rámci navrhovaného ZCHÚ se nalézá ještě několik lokalit, které svým charakterem tvoří potenciálně vhodná stanoviště pro výskyt předmětu ochrany, avšak nebyla v inventarizačním průzkumu hodnocena, ani se nepodařilo dohledat jiné údaje. Většinou se jedná o extenzivní, případně neudržované extenzivní sady, avšak mnohdy může být vhodným místem i bohatě vyvinuté ekotonové společenstvo lesního porostu. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Údaje pro tuto kapitolu jsou shodné s kapitolou Cíl ochrany Cílem ochrany zvláště chráněného území je udržení příznivého stavu L3.3B Západokarpatských dubohabřin, L6.4 Středoevropských bazifilních teplomilných doubrav, zachování nebo zlepšení stavu biotopu pro udržení a posílení populace bourovce trnkového (Eriogaster catax)

13 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Jedná se o soubor převážně lesních společenstev s remízy a křovinami v kulturní krajině SV od Uherského Brodu, mezi obcemi Prakšice, Pašovice, Polichno a Újezdec. Terén je zvlněný, nadmořská výška se pohybuje od 226 do 389 m n. m., rozloha 932,2740 ha. Celé území je náchylné k půdním sesuvům. Mapové listy ZM ČR 1:10 000: , , , Mapové listy SMO ČR 1: Uherský Brod 8-0, 8-1, , 9-1, 9-2 Geomorfologie Systém: Alpsko himalájský Provincie: Západní Karpaty Oblast: Slovensko-moravské Karpaty Celek: Vizovická vrchovina Podcelek: Hlucká pahorkatina Okrsek: Prakčická pahorkatina Jedná se o členitou pahorkatinu s celkovým úklonem reliéfu k JZ, tvořenou flyšovými horninami, s erozně denudačním reliéfem širokých plochých hřbetů oddělených hlubokými, ale široce rozevřenými podélnými údolími, rozčleněnými krátkými příčnými údolími, na rozvodích se zbytky terciérního zarovnaného povrchu. Geologie Podkladem v území je třetihorní karpatský flyš. Pedologie Půdy jsou většinou těžké, jílovitohlinité až jílovité. Převažují kambizemě (modální, arenická), z části je zastoupena také luvizem modální. Klima Území se rozkládá v teplé oblasti T2, pro kterou je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírným teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Nejbližší meteorologická stanice se nachází v Uherském Brodě. Hydrologie Území patří do povodí Moravy, dílčího povodí Olšavy. Většina lesních porostů je odvodňována tokem Hořenůšku, který se v Újezdci vlévá do Luhačovického potoka (též Šťávnice). Ten přímo sbírá vodu také z východních svahů ZCHÚ. Ze severozápadních svahů ZCHÚ odtéká voda potoky Prakšickým, Dobřínským a Maršovským do Holomni. Vodní toky mají v průběhu roku velmi kolísavé průtoky, menší toky v suchých letech pravidelně vysychají. Biogeografické členění Provincie: Podprovincie: Bioregion: středoevropských listnatých lesů karpatská 3.3 Hlucký

14 Zastoupené biochory: 3BC Erodované plošiny na slínitém flyši 3. v.s. Biota Fytogeografické členění: Fytogeografická oblast: Mezofytikum Fytogeografický obvod: Karpatské mezofytikum Fytogeografický okres: 78 Bílé Karpaty lesní Fytogeografická oblast: Termofytikum Fytogeografický obvod: Panonské termofytikum Fytogeografický okres: 19 Bílé Karpaty stepní Potenciální přirozenou vegetaci tvoří ostřicová dubohabřina. PLO - 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy ÚSES nadregionální a ni regionální úroveň do ZCHÚ nezasahuje, avšak je tu vymezena síť biokoridorů a biocenter místního významu. Aktuální stav: Nejčastěji zastoupeným biotopem jsou karpatské dubohabřiny (L3.3). Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4) ve sledovaném území vyznívají. Jsou zastoupeny na nejteplejších expozicích, často ještě podpořených suššími a teplejšími mikroklimatickými podmínkami při okrajích lesa. Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) se zachovaly v údolí vodních toků, blíže k pramenům přecházejí do L3.3. V lesních porostech se v malé míře objevují paseky (X10 a X11) a svůj podíl mají i plochy s nepůvodními listnatými či jehličnatými dřevinami (X9) smrk, borovice, modřín a v severní části dub červený. Všechny další přírodní biotopy (i evropsky významné) se vyskytují v nepatrných rozlohách, navíc jejich kvalita (reprezentativnost nebo zachovalost) není hodnocena příznivě. Vysoké mezofilní křoviny (K3) se vyvinuly jako lemová společenstva lesů. Z nelesní vegetace jsou nejčastější mezofilní ovsíkové louky (T1.1), pouze vzácně se vyskytují společenstva širokolistých suchých trávníků (T3.4) a na vlhčích místech také vlhké pcháčové louky (T1.5). Suché a mezofilní bylinné lemy (T4.1 a T4.2) se vyvinuly jako liniová společenstva v okrajích listnatého lesa. Z pohledu aktuální druhové diverzity nemají TTP významnější postavení v rámci botanického průzkumu nebyly nalezeny žádné ochranářsky zajímavé taxony. Některé segmenty jsou ale zajímavé spíše z pohledu krajinářského, případně celkové diverzity. Biotopy, které jsou předmětem ochrany, jsou popsány výše. Z ostatních je možno uvést následující hodnocení: Jasanovo-olšový luh (L2.2) je reprezentován především několika segmenty podél potoků v severní polovině území, kde je krajina více otevřená. Uprostřed lesních komplexů se nalézají plochy s tímto biotopem ojediněle v úžlabinách mělkých údolíček, terénních depresích nebo jako součást pramenišť. Obecně lze říci, že v takových případech je často plocha vymapovaného segmentu předimenzována oproti realitě. Travinobylinné porosty zastupuje biotop T1.1 mezofilní ovsíkové louky a T3.4D - širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného. Jedná se o segmenty převážně v severní polovině ZCHÚ, kde se biotopy vyskytují ve fragmentech okolo potoků a na místě starých sadů. Velmi často se jedná o mozaiky více biotopů. Ovsíkové louky v poněkud lepší kvalitě jsou zastoupeny víceméně dvěma segmenty pruh pod lesem SZ od Maršova a louka na východním okraji u Polichna. V rámci mozaik se objevuje T1.1 v udržovaných sadech nad Maršovem a v dalším severněji položeném údolí

15 (součást extenzívních a opuštěných sadů). Další těžiště výskytu je v jižní části ZCHÚ v trati Vinohrady (soustava maloplošných sadů, luk na úzkých parcelách) Pokud jde o biotop T3.4D, tak ten se samostatně vyskytuje jen podél JZ okraje lesa jako součást intenzivních luk pod lesní tratí Dobrovské březí na SZ okraji ZCHÚ. Jinak je opět součástí mozaik, většinou v kombinaci s T1.1 a sady. Významnými mozaikami jsou plochy s nelesní vegetací. Kromě již zmíněných biotopů T1.1 a T3.4D, jsou v mozaikách nejčastěji zastoupeny biotopy X12 náletové dřeviny, X13 nelesní stromové výsadby mimo sídla (především sady), ale také vysoké mezofilní a xerofilní keře (K3) nebo mezofilní bylinné lemy (T4.2). Posledně jmenované biotopy jsou občas vymezeny jako samostatné segmenty, většinou liniového charakteru na okraji lesa. V mozaikách bývají keře součástí porostů podél toků a na původních mezích a terasách, případně v opuštěných sadech. Na lokalitě se má vyskytovat populace bourovce trnkového (Eriogaster catax), avšak z dostupných aktuálních písemných zdrojů plyne spíše negativní zjištění. Dle ústních informací pracovníků Zlínského kraje je výskyt druhu nepravidelný a nestálý. Zásadní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody lesní hospodaření. Současný stav je vlastně výsledkem dlouhodobého hospodaření v lesích. Negativní vliv na lesní porosty mají vysoké stavy srnčí zvěře. Výsadby je nutno plotit a poměrně bohaté dubové zmlazení pod porosty v podstatě nepřečká do dalšího roku. Součástí lesních porostů jsou místy i plochy nepůvodních jehličnatých dřevin, případně mozaiky a směsi jehličnanů a listnáčů. Sporadicky se objevují i nepůvodní listnáče (dub červený). Do zachovalých listnatých porostů (převážně pařezin) vniká v poslední době stále razantněji netýkavka malokvětá. Pestré luční biotopy se dochovaly jen ve fragmentech na méně přístupných lokalitách. Jsou ohroženy jednak maloplošným intenzivním hospodařením (případnou aplikací pesticidů v okolí) nebo také přirozenou sukcesí zejména vysokých mezofilních křovin (hl. trnka, hloh, růže, aj.) v případě neobhospodařování. Kvalita biotopů Hodnocení kvality biotopů vychází z podkladů pro plány péče, které byly zpracovány v roce Kvalita byla hodnocena numericky škálou 1 5 (1 = nejvyšší kvalita) jako souhrnná známka více charakteristik. Důvodem mimo jiné byl i fakt, že pro území ZCHÚ byly k dispozici dvě vrstvy mapování (původní z roku 2001 a aktualizované z roku 2008), přičemž každá vrstva používá jiného způsobu hodnocení kvality. I když základním materiálem bylo aktualizované mapování, které pokrývá celou plochu ZCHÚ, v některých případech bylo pro hodnocení segmentu přihlédnuto i k údajům z původního mapování. Vzhledem k tomu, že v aktualizovaném mapování je několik kvalitativních charakteristik, dojde jejich kombinací k mnoha variantám, což bylo třeba zjednodušit. Přehled o kvalitě biotopů udává mapa v přílohách (M6: ZCHÚ Újezdecký les kvalita biotopů). Pro podrobnější popis byla lokalita rozdělena do 27 dílčích ploch segmentů (viz mapa M5). 1 Mozaika kvalitativně i druhově pestrých porostů v nejsevernějším výběžku ZCHÚ. Dubohabřiny, potoční luh, i nepůvodní jehličnany nebo zarůstající louka 2 Dvouetážové dubohabřiny vyšší kvality přecházejí v jižním okraji do nevyhraněné bazifilní doubravy (L6.4). 3 Plocha s převahou jehličnanů. Ve středu mladší porostní skupina, na kterou navazuje malá světlina paseka s nezdařilou obnovou

16 4 Jedná se o mozaiku neudržovaných sadů a porosty mezofilních ovsíkových luk (T1.1) s roztroušenými stromy a keři a převahou trav. Přítomnost značného množství stařiny svědčí o extenzivním či velmi nepravidelném managementu, který může být jedním z důvodů nízké druhové bohatosti společenstev. Úplná absence managementu povede k ochuzování lučních společenstev a dalšímu zarůstání keřovým a posléze stromovým patrem. V současnosti jsou zastoupeny zejména mezofilní druhy rostlin jako Agrimonia eupatoria, Alopecurus pratensis, Anthoxantum odoratum, Arrhenatherum elatius, Betonica officinalis, Briza media, Calamagrostis epigeios, Campanula patula, Carex hirta, Carlina vulgaris, Colchicum autumnale, Dactylis glomerata, Euphorbia cyparissias, Festuca rubra, Fragaria vesca, Fragaria viridis, Galium verum, Poa pratensis, Potentilla reptans, Rumex acetosa, Salvia pratensis, Sanguisorba minor, Thymus sp., Veronica chamaedrys, Vicia cracca. V horní části sukcesní stádia křovin plynule přecházejí v les. Západní část navazuje na OP s intenzivněji využívaným TTP s přechodem k sušším společenstvům v horní části pod lesem s výskytem druhů jako Ajuga genevensis, Betonica officinalis, Bromus erectus, Dorycnium pentaphyllum agg., Festuca rupicola, Fragaria viridis, Hieracium pilosella, Vincetoxicum hirundinaria, aj. Na jihu tvoří hranici lesa břehový porost podél potoka. 5 Převážně jehličnaté porosty. 6 Poměrně kvalitní a dobře zachované dubohabřiny, především v západní části. 7 plocha se skládá ze dvou polovin severnější je tvořena především jehličnany, jižní nekvalitní dubohabřinou. 8 Mozaika extenzivních sadů a TTP. Místy přepásáno několika ovcemi. JV část přechází do sukcesních stádií křovin. 9 Soustava TTP rozdělených pruhem bývalého sadu, dnes sukcesním stádiem křovin. Severní TTP je tvořeno mozaikou různých biotopů, kdy je vegetace zřetelně rozdělitelná na dva typy. V horní části se nachází rozvolněnější společenstvo s výskytem mezofilních až spíše suchomilných druhů rostlin. Z nalezených druhů: Agrimonia eupatoria, Achillea millefolium agg., Anthoxantum odoratum, Arrhenatherum elatius, Calystegia sepium, Campanula patula, Centaurea stoebe, Dactylis glomerata, Dianthus carthusianorum, Dorycnium pentaphyllum agg., Equisetum arvense, Euphorbia cyparissias, Festuca pratensis, Festuca rupicola, Fragaria vesca, Geranium columbinum, Hieracium pilosella, Knautia arvensis agg., Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Lychnis floscuculi, Medicago lupulina, Pimpinella major, Plantago lanceolata, Plantago media, Polygala comosa, Potentilla heptaphylla, Prunela vulgaris, Pulmonaria mollis, Salvia pratensis, Trifolium campestre, Trifolium medium, Trifolium repens, Veronica chamaedrys, Veronica officinalis, Vicia hirsuta. Dolní část louky je značně zarostlá vlhkomilnými druhy charakteristickými pro úživnější stanoviště. Zastoupeny byly zejména druhy Cirsium oleraceum, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Rumex obtusifolius, Symphytum officinale, aj. Jižní TTP je obhospodařováno. Jedná se o druhově chudší mezofilní louku s převahou trav a zastoupením běžných mezofilních druhů rostlin. Společenstvo zařaditelné mezi mezofilní ovsíkové louky T1.1. (Achillea millefolium agg., Ajuga reptans, lopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum, Campanula patula, Carex palescens, Cruciata glabra, Dactylis glomerata, Daucus carota, Equisetum arvense, Euphorbia cyparissias, Festuca rubra, Fragaria vesca, Galium album, Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Lathyrus pratensis, Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Lychnis flos-cuculi, Medicago lupulina, Pastinaca sativa, Pimpinella major, Plantago lanceolata, Poa pratensis, Pulmonaria mollis, Ranunculus acris, Rumex acetosa, Symphytum officinale, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys, Vicia cracca). 10 Soustava převážně velmi dobře hodnocených karpatských dubohabřin. Pouze v SV cípu je z důvodu zamezení fragmentace na příliš malé plošky zařazen i jehličnatý porost

17 a na něj navazující paseka. Zhruba ve středu segmentu je vymapována plocha s L2.2 původně snad mírně podmáčená lokalita osázená olší a topoly. 11 Z pohledu lesnické typologie poměrně pestré území. Stejně tak i porosty tvoří pestrou mozaiku od kvalitní dubohabřiny v přibližně centrální části, přes dubohabřiny hodnocené horšími stupni, jasano-olšové luhy (především v severní třetině se nalézá významnější segment), dále bazifilní doubravy, které tvoří pruh v horní části k JZ orientovaného svahu až po jehličnaté porosty nebo paseky. Biotop L6.4 je hodnocen nepříznivě, i když se jedná o zajímavý porost, protože se v lepším případě jedná spíše o přechod mezi L3.3 a L6.4, nebo spíše o sušší variantu L Komplex dubohabřin střední kvality v centrální části ZCHÚ. V záp. části jsou vymapovány dva ostrůvky s L6.4, jejichž rozloha je ale silně předimenzována. V mikroměřítku se takových plošek v porostech nachází podstatně více. JV od segmentu 13 se nachází plocha s mozaikou L3.3 a L6.4, kdy se velice rychle střídají oba biotopy, přičemž především L6.4 není typickým reprezentantem.dubohabřiny v západní části mají nezřídka dvouetážovou strukturu. 13 Soubor mladších jehličnatých porostů a pasek uvnitř plochy V segmentu s převahou jehličnatých porostů mladšího až středního věku se mozaikovitě vyskytují dubohabřiny převážně střední a nižší kvality (ovlivněno nižším věkem). Pouze v jižní části zasahují z okolních segmentů porosty kvalitně hodnocených dubohabřin. Ve střední části dílčí plochy bylo započato s obnovou, a tak se tu vyskytují paseky. 15 Průměrně hodnocená dvouetážová dubohabřina má vyšší kvalitu ve své střední části. 16 Převážně velmi dobře hodnocená dubohabřina (pouze v JV části je kvalita trochu nižší)má jasně vyvinuty dvě etáže. Od středu k SSZ se táhne úzký pruh s vymapovanou bazifilní doubravou L6.4. I když jsou zastoupeny i druhy tohoto biotopu, opět se nejedná o zřetelnou ukázku ale spíše o přechodný typ s L3.3, případně mozaiku obou biotopů s vylišitelností v mikroměřítku. 17 Velmi pěkná pastvina (T1.3) s vyrovnaným zastoupením travin a bylin, druhově bohatá, byť nebyly nalezeny ochranářsky významné druhy. Stávající management, nepříliš intenzivní pastva krav, je vhodný a při jeho zachování je udržitelnost této pastviny velmi pravděpodobná. Vzhledem k charakteru bohaté zastoupení zbytků starých ovocných stromů, sukcesních křovin na původních mezích - se jedná o důležitou lokalitu pro možný výskyt předmětu ochrany bourovce trnkového (zaznamenaný výskyt viz Kopeček 2009 a 2011 cca 900 m vzdušnou čarou severněji). Z nalezených druhů rostlin: Agrimonia eupatoria, Agrostis capillaris, Achillea millefolium agg., Ajuga genevensis, Alopecurus pratensis, Astragalus glycyphyllos, Bellis perennis, Briza media, Bromus mollis, Carex muricata agg., Carex palescens, Colchicum autumnale, Crataegus sp., Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Daucus carota, Euphorbia cyparissias, Festuca pratensis, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Fragaria viridis, Glechoma hederacea, Knautia arvensis agg., Lathyrus pratensis, Lepidium campestre, Leucanthemum vulgare, Linum catharticum, Lolium perenne, Lotus corniculatus, Lysimachia nummularia, Pastinaca sativa, Plantago lanceolata, Plantago major, Plantago media, Poa pratensis, Polygala comosa, Potentilla reptans, Primula veris, Prunela vulgaris, Ranunculus polyanthemos, Ranunculus repens, Rhinanthus minor, Rumex acetosa, Rumex crispus, Salvia pratensis, Sanguisorba minor, Securigera varia, Stellaria graminea, Taraxacum sec. Ruderalia, Trifolium medium, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Urtica dioica, Veronica arvensis, Vicia cracca. Místy se objevují vlhčí místa, prameniště s Juncus effusus, Juncus inflexus, Lycopus europaeus, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa aj. Některá jsou ohrazena dřevěnou konstrukcí

18 18 Segment zahrnuje kulturní mezofilní ovsíkovou louku (T1.1) s převahou trav a výskytem běžných mezofilních druhů rostlin. Ochranářsky málo zajímavé území. Nalezené druhy: Aegopodium podagraria, Achillea millefolium agg., Alopecurus pratensis, Anthoxantum odoratum, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Betonica officinalis, Dactylis glomerata, Festuca rubra, Glechoma hederacea, Holcus lanatus, Leucanthemum vulgare, Lysimachia nummularia, Lysimachia officinalis, Plantago lanceolata, Potentilla reptans, Pulmonaria obscura, Ranunculus acris, Rumex acetosa, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys. 19 Výběžek lesa s převažujícím zastoupením jehličnanů. Od sousedního segmentu oddělen pruhem bezlesí s vedením VVN. Mezi tímto pruhem a jehličnatým porostem je pás dubohabřiny střední kvality (ovlivnění právě sousedním převážně smrkovým porostem). Porostní okraj listnatý (náletové dřeviny javory, jasan, habr, lípa) Luční společenstvo zařaditelné mezi mezofilní ovsíkové louky (T1.1), protkané porosty řídce až hustě zapojených křovin, zejména Crataegus sp., Prunus spinosa, Rosa sp., Swida sanguinea. Převažují trávy, místy ostrůvky monodominantních porostů. Nalezen byl jeden ochranářsky zajímavý druh - Centaurea pseudophrigia (C4), jinak není segment z botanického hlediska ničím výjimečný. Určitou krajinářskou hodnotu může mít jako historická struktura, důležitější ale je, vzhledem k charakteru lokality, možný výskyt předmětu ochrany bourovce trnkového. Nalezené druhy rostlin: Agrimonia eupatoria, Achillea millefolium agg., Arrhenatherum elatius, Asarum europeum, Astragalus glycyphyllos, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Briza media, Campanula patula, Carex flacca, Carex hirta, Carex palescens, Centaurea pseudophrigia, Colchicum autumnale, Equisetum arvense, Euphorbia cyparissias, Festuca pratensis, Festuca rupicola, Fragaria moschata, Galium aparine, Galium mollugo agg., Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Pimpinella major, Poa pratensis, Potentilla erecta, Pulmonaria obscura, Ranunculus acris, Salvia pratensis, Sanguisorba officinalis, Stachys sylvatica, Trisetum flavescens, Valeriana officinalis, Vicia sepium. 21 Lesní část s velmi dobře hodnocenými porosty se dělí na severní část s dvouetážovými dubohabřinami L3.3 a na část jižní s rozsáhlými a nejlépe hodnocenými bazifilními doubravami L6.4 mozaikovitě s bohatě vyvinutým keřovým patrem. V navrženém území jsou tak zahrnuty plochy s biotopy, které jsou přímo předmětem ochrany, mají souvislou větší rozlohu s velmi dobrou kvalitou. Podle aktuálního prostorového rozdělení lesa se jedná o porosty 207 A, B, E a část D, které jsou pod správou Lesů ČR (LS Luhačovice). Nejjižnější porost není ve vlastnictví státu (dle OPRL Jižní a především západní okraj lesa je tvořen dobře vyvinutým ekotonem keřů a biotopu bylinných lemů T Území je tvořeno řemenovými parcelami na západních svazích v trati Vinohrady nad levým břehem potoka Hořenůšek se soustavou zanedbaných i extenzivně udržovaných ploch sadů a luk. V neudržovaných částech probíhá sukcese s výskytem náletových dřevin (keřů i stromů).převažujícím typem vegetace jsou porosty zařaditelné mezi mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Pásy luk a sadů oddělují pásy křovin (Swida sanguinea, Crataegus sp., Rosa sp. aj.). Sady v horní části segmentu jsou starší, s výskytem starých ovocných stromů a více zarůstající travinami. Sady v dolní části segmentu působí nověji a zdají se být pravidelněji udržované. V segmentu nebyly nalezeny žádné chráněné druhy rostlin, ovšem z krajinářského hlediska se jedná o hodnotné území. Vzhledem k charakteru se jedná o důležitou lokalitu pro možný výskyt předmětu ochrany bourovce trnkového. Nalezené druhy: Agrimonia eupatoria, Achillea millefolium agg., Allium scorodoprasum, Alopecurus pratensis, Anthoxantum odoratum, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Astragalus glycyphyllos, Betonica officinalis, Briza media, Bromus erectus, Calamagrostis epigeios,

19 Campanula patula, Carex flacca, Carex muricata agg., Carex palescens, Carex tomentosa, Cirsium arvense, Colchicum autumnale, Convolvulus arvensis, Dactylis glomerata, Daucus carota, Dianthus barbatus, Dianthus carthusianorum, Dorycnium pentaphyllum agg., Euphorbia cyparissias, Festuca pratensis, Festuca rubra, Festuca rupicola, Fragaria vesca, Fragaria viridis, Galium aparine, Galium mollugo agg., Galium verum, Genista tinctoria, Geranium columbinum, Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Hieracium pilosella, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Chaerophyllum hirsutum, Inula salicina, Knautia arvensis agg., Lathyrus pratensis, Leucanthemum vulgare, Linum catharticum, Lotus corniculatus, Luzula campestris, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Medicago lupulina, Medicago sativa, Muscari comosa, Pastinaca sativa, Pimpinella major, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Poa pratensis, Polygala comosa, Potentilla heptaphylla, Primula veris, Pulmonaria mollis, Ranunculus polyanthemos, Rumex acetosa, Salvia pratensis, Securigera varia, Silene latifolia, Silene nutans, Stellaria graminea, Trifolium campestre, Trifolium pratense,trifolium repens,trisetum flavescens, Urtica dioica, Valeriana officinalis, Veronica chamaedrys, Vicia cracca, Vicia hirsuta, Vicia sepium, Vicia tetrasperma. Podle Pavelčíka tu byl nalezen i prioritní druh NATURY 2000 páchník hnědý. 23 Segment je tvořen bývalými obecními pastvinami, které postupně zarostly sukcesními stádii dřevin, kde se započalo s managementovými zásahy (viz Pavelčík Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji). Došlo k plošné redukci sukcesních stádií dřevin za účelem vytvoření mozaiky travinobylinných společenstev se skupinami keřů a jednotlivými stromy, což je biotop vyhovující bourovci trnkovému, který tu byl v minulosti pozorován. V této ploše je vymezeno i jedno nelesní prameniště bez tvorby pěnovců (R1.2). Aktuálně se tak jedná o mozaiku travinobylinných společenstev a křovin na svahu nad pravým břehem potoka Hořenůšek. Převažujícím typem vegetace jsou porosty zařaditelné s větší či menší přesností mezi mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Vyskytují se fragmentovaně a jsou značně variabilní. Jejich proměnlivost je způsobena mimo jiné přítomností druhů, které v jednotlivých porostech výrazně převažují a tvoří ostrůvky monodominantních porostů (např. Hypericum perforatum, Leucanthemum vulgare aj.). Dále se tu vyskytují ostrůvky otevřených ploch vzniklé vykácením sukcesních dřevin nebo na bývalém úhoru, kde jsou ve velkém množství zastoupeny pcháče - Cirsium arvense, Cirsium vulgare. Celková druhová bohatost těchto porostů je nízká. Z nalezených druhů: Agrimonia eupatoria, Agrostis capillaris, Achillea millefolium agg., Allium scorodoprasum, Alopecurus pratensis, Anthoxantum odoratum, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Astragalus glycyphyllos, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Briza media, Bromus mollis, Campanula patula, Capsella bursa-pastoris, Carex hirta, Carex muricata agg., Centaurea scabiosa, Cirsium arvense, Cirsium oleraceum, Colchicum autumnale, Convolvulus arvensis, Dactylis glomerata, Daucus carota, Dianthus carthusianorum, Equisetum arvense, Eryngium campestre, Euphorbia cyparissias, Euphorbia waldsteini, Festuca pratensis, Fragaria viridis, Galium aparine, Galium mollugo agg., Galium verum, geranium pratense, Geranium robertianum, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Knautia arvensis agg., Lathyrus pratensis, Lathyrus tuberosus, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Lotus corniculatus, Medicago lupulina, Menta longifolia, Myosotis arvensis, Onobrychis viciifolia, Pastinaca sativa, Phleum pratense, Plantago lanceolata, Plantago major, Plantago media, Poa pratensis, Potentilla reptans, Pulmonaria mollis, Ranunculus polyanthemos, Ranunculus repens, Reseda lutea, Rhinanthus minor, Rumex acetosa, Rumex crispus, Salvia pratensis, Salvia verticillata, Symphytum officinale, Taraxacum sec. Ruderalia, Thlaspi perfoliatum, Trifolium alpestre, Trifolium medium, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Urtica dioica, Valeriana officinalis, Veronica chamaedrys, Vicia cracca, Vicia sepium, Vicia tetrasperma

20 Hranici mezi segmenty 22 a 23 tvoří tok Hořenůšku s vyvinutými břehovými porosty a biotopem L Soustava převážně jehličnatých (smrkových a borových) porostů mladšího až středního věku. Pouze na dně údolí je vyvinut úzký pruh biotopu L2.2 a na dvou místech jsou vylišeny menší porosty dubohabřin (z toho jeden je dvouetážový s velmi dobrou kvalitou). 25 Segment podél JZ okraje ZCHÚ je tvořen dvouetážovými porosty dubohabřin a bazifilních doubrav. Striktní rozdělení podle mapování je poněkud problematické, protože (i vzhledem k vlivu okraje lesa) se jedná o přechod mezi těmito biotopy, případně o drobnozrnnou mozaiku. Kvalita je obecně hodnocena jako střední (i díky oné nejednoznačnosti nereprezentativnosti), přestože se jedná nezřídka o bohatě strukturované porosty. Většinou je dobře vyvinut i ekoton. 26 Soustava dubohabřin s převahou velmi dobře hodnocených porostů staršího věku. Většinou se jedná o výrazně dvouetážové porosty, případně o porosty s vyvinutým keřovým patrem. Pouze v severní části je vložen pruh s převahou smrku a nevyhraněná bazifilní doubrava L Nejzápadnější okraj ZCHÚ se soustavou především mladších a středně starých jehličnatých porostů, jednou plochou bezlesí s nedávným pokusem o zalesnění i sukcesními stadii a na dně údolí s úzkými nepříliš kvalitními fragmenty biotopu L2.2. V severním okraji les přechází do mozaiky úzkého pruhu opuštěných zarůstajících sadů se zbytky TTP. 28 Segment tvořený jehličnatými porosty středního věku, na něž navazují o něco mladší dubohabřiny. K jihu pak vybíhá z lesa na dně údolí biotop L2.2, ke kterému se ve svahu na pravém břehu přimyká pruh sukcesí vzniklého porostu zařazeného do dubohabřiny. Kvůli arondaci hranice je do této dílčí plochy zařazen i zlomek extenzivních sadů s řemenovými parcelami na levém břehu. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů V území byl proveden dílčí botanický průzkum, který nezaznamenal chráněné druhy rostlin. Při terénních pochůzkách byly v lesních porostech porůznu zaregistrovány z chráněných druhů především zástupci orchidejí vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) 3, okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) 3 a blíže neurčený kruštík (Epipactis sp.)?. Zatímco okrotice a kruštík byly nejčastěji zaznamenány při okraji lesní silnice z Uh. Brodu na Maršov, vemeník kromě jednotlivých nálezů v porostech vytvářel bohatou populaci na malé lesní světlině západně od cesty na Maršov (souřadnice: N, E). Z dalších rostlin se relativně často objevuje medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) 3 a v TTP na JV modřenec chocholatý (Muscari comosum) C3. V ploše opuštěných sadů při východním okraji byla zaznamenána chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) C4. Ze zoologických průzkumů byly k dispozici dva inventarizačního průzkumy zaměřené na bourovce trnkového (Moravec, 2011, Kopeček, 2009, 2011)

21 název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky vemeník dvoulistý (Platanthera Místy hojný Ohrožený Lesní porosty bifolia) okrotice bílá (Cephalanthera Desítky kusů Ohrožený Podél silnice v lese damasonium) kruštík (Epipactis sp.) jednotlivě Podél silnice v lese, les medovník meduňkolistý Místy hojný Ohrožený Světlejší lesy, lesní okraje (Melittis melissophyllum) otakárek ovocný (Iphiclides Ohrožený Viz Kopeček padalirius) otakárek fenyklový (Papilio Ohrožený Viz Kopeček machaon) ohniváček černočárný Silně ohrožený Viz Kopeček (Lycaena dispar) batolec červený (Apatura ilia) Ohrožený Viz Kopeček batolec duhový (Apatura iris) Ohrožený Viz Kopeček bělopásek topolový (Limenitis Ohrožený Viz Kopeček populi) kudlanka nábožná (Mantis Kriticky Viz Kopeček religiosa) ohrožená páchník hnědý (Osmoderma Silně ohrožený Viz Pavelčík eremita) ropucha obecná (Bufo bufo) Ohrožený Viz Kopeček rosnička zelená (Hyla arborea) Silně ohrožený Viz Kopeček skokan štíhlý (Rana dalmatina) Silně ohrožený Viz Pavelčík užovka hladká (Coronella Silně ohrožený Viz Pavelčík austriaca) ještěrka obecná (Lacerta agilis) Silně ohrožený Viz Pavelčík slepýš křehký (Anguis fragilis) Silně ohrožený Viz Kopeček žluva hajní (Oriolus oriolus) Silně ohrožený Viz Kopeček žluna šedá (Picus canus) Ohrožený Viz Pavelčík krutihlav obecný (Jynx Silně ohrožený Viz Pavelčík torquilla) strakapoud prostřední Ohrožený Viz Pavelčík (Dendrocopos medius) ťuhýk obecný (Lanius collurio) Ohrožený Viz Pavelčík ťuhýk šedý (Lanius excubitor) Ohrožený Viz Pavelčík 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Lesní komplex ZCHÚ Újezdecký les představuje soubor převážně lesních společenstev s remízy a křovinami v kulturní krajině. Území je významné především výskytem rozsáhlých porostů reprezentativních karpatských dubohabřin (L3.3), dále také porostů bazifilních teplomilných doubrav (L6.4). V prostoru ZCHÚ Újezdecký les není vyhlášeno žádné MZCHÚ. V minulosti byl na některých lokalitách s rozptýlenou vegetací zaznamenán výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax). Území bývalých pastvin nad Újezdcem v jižní části ZCHÚ bylo zahrnuto do projektu "Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji", jehož cílem je zachování a rekonstrukce ploch polopřirozených lučních porostů, zachování

22 perspektivních porostů živných pro bourovce trnkového, vytvářet podmínky pro šíření stávajících populací rostlin i živočichů. V minulosti zde probíhala pastva skotu. Území bylo delší dobu ponecháno bez obhospodařování, což mělo za následek rozšíření náletů hlohu, trnek, šípku a ostružiníku. V lokalitě probíhá rotační pastva ovcí, dochází k částečnému odstraňování náletů a uvolňování starých dřevin (dubů a vzrostlých hlohů). Do budoucna je nutno zajistit pravidelnou péči o luční porosty se zachováním živných dřevin pro předmět ochrany v ZCHÚ - bourovce trnkového. Dle územního plánu Uherského Brodu je v prostoru ZCHÚ vymezena síť ÚSES lokální úrovně (LBC: Rubaniska, U cesty, Dobřín, Zmoly) b) lesní hospodářství Les tvoří zachovalé listnaté porosty v minulosti nezřídka obhospodařované pařezinovým (výmladkovým) způsobem. Ohrožení lesních porostů přestavuje převod na monokultury (smrk ztepilý (Picea abies)) a vnášením směsí cizorodých dřevin (modřín opadavý (Larix decidua), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedle obrovská (Abies grandis), popř. dub červený (Quercus robur). V současnosti i do zachovalých porostů vniká invazivní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). c) zemědělské hospodaření Pestré luční biotopy se dochovaly jen ve fragmentech na méně přístupných lokalitách. Jsou ohroženy přirozenou sukcesí zejména vysokých mezofilních křovin (hl. trnka, hloh, růže sp., aj.) v případě neobhospodařování či maloplošným intenzivním hospodařením (případnou aplikací pesticidů v okolí). Nebezpečím pro ZCHÚ mohou být splachy z rozsáhlejších bloků orné půdy v těsné blízkosti (především podél západní hranice, ale částečně i na severu a jihu ZCHÚ). Tam, kde se při hranici s lesem objevují TTP, bývají nezřídka dobře vyvinuta bohatá ekotonová společenstva. d) myslivost Právo myslivosti vykonávají na území ZCHÚ Újezdecký les - Myslivecké sdružení POLICHNO, Myslivecké sdružení Maršov, Myslivecké sdružení Podhájí - Újezdec u Luhačovic. Nebezpečím pro přirozenou obnovu jsou vysoké stavy zvěře. e) rekreace a sport Územím ZCHÚ nebo v jeho bezprostřední blízkosti procházejí značené turistické trasy, cyklostezky a cyklotrasy. Žlutá turistická trasa vede po západní hranice ZCHÚ z Prakšic k lokalitě Loučka a dále do Uherského Brodu. Zelená turistická trasa prochází krátce územím ZCHÚ v severní části (Pašovice - Maršov - Polichno). Východním a západním okrajem ZCHÚ procházejí dvě cyklostezky (Prakšice - Loučka, Újezdec - Polichno). Využívání tras a stezek by nemělo v budoucnu výrazně negativně ovlivnit vývoj v ZCHÚ. U pěších turistických tras je vhodné kontrolovat poškození povrchu půdy a případně zajistit nápravu v případě, že by se mohla rozvinout vodní eroze narušeného půdního povrchu. Jako rekreační aktivitu je třeba hodnotit i sběr lesních plodů a především hub. V tomto případě je třeba zabezpečit, aby houbaři nevjížděli automobily do lesních porostů

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin

Více

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1

Více

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno

Více

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad

Více

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%: Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Zoologický průzkum území dotčeného investičním záměrem Racoval RNDr. Jiří Veselý, září 2010 User 19.9.2010 Spolupráce : Mgr. Stanislava Čížková, Josef Moravec

Více

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa

Více

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...

Více

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem % Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených

Více

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují

Více

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Petra Hájková, Michal Hájek, Denisa Blažková, Tomáš Kučera, Milan Chytrý, Marcela Řezníčková, Kateřina Šumberová, Tomáš Černý,

Více

Návrh. Plán péče o přírodní památku Hustířanský les

Návrh. Plán péče o přírodní památku Hustířanský les Návrh Plán péče o přírodní památku Hustířanský les na období (2013-2033) na období 20 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství 1. Základní údaje

Více

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými

Více

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám Jeňýk Hofmeister Jan Hošek Marek Brabec Radim Hédl Martin Modrý variabilita

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Újezdecký les CZ0724087

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Újezdecký les CZ0724087 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Újezdecký les CZ0724087 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Újezdecký les Kód lokality: CZ0724087 Kód lokality

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Říjen 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 5 1.3. Základní charakteristika

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH 1 SIVICKÝ LES Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH Sivický les strana 4 Břeky strana 49 Pařeziny strana 6 Červené okrotice strana 50 Orchideje strana 10 Líchy

Více

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1) Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka

Více

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ

Více

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o.

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o. Teplomilná květena Moravské brány na Novojičínsku Řešeno v rámci čtyřletého projektu Ministerstva kultury České republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Výskyt a rozšíření teplomilné květeny na Novojičínsku jako

Více

BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ

BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ součást projektu BG FTA EČ 008 Integrovaný vodohospodářský management v ochranných pásmech vodního zdroje Želivka září 2009 1. Základní údaje: Objednatel A.R.C.,

Více

Plán péče o přírodní památku Na víně na období 2014-2023

Plán péče o přírodní památku Na víně na období 2014-2023 plán péče o přírodní památku Na víně na období 2014-2023 Plán péče o přírodní památku Na víně na období 2014-2023 1 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje plán péče

Více

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09 C.1 Technická zpráva a) účel stavby Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní

Více

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT IN LOCAL BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ Miluše Tichá 1) Abstract The controlled succession is one of the care methods of new established landscape

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024 PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024 Zpracoval: NaturaServis s.r.o.: Ing. Petr Hesoun Ing. Jiří Heyda V Litvínově: 30. 6. 2014 1. Základní údaje o zvláště

Více

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PR Dětaňský Chlum Zpracoval: Radek Fišer - vyšší cévnaté rostliny Pavel Krásenský entomologie vybrané skupiny Prosinec 2007 ÚVOD V období říjen 2006 až listopad 2007 byl

Více

Úroda 12/2011, vědecká příloha

Úroda 12/2011, vědecká příloha Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pícninářská komise ORV ČAZV, Odbor rostlinolékařství ČAZV a mediální partner Profi Press, s.r.o. Praha AKTUÁLNÍ

Více

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů

Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a ţivotního prostředí Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Vendula

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Černý Orel CZ0214004

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Černý Orel CZ0214004 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Černý Orel CZ0214004 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Černý Orel Kód lokality: CZ0214004 Kód lokality v ÚSOP:

Více

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky)

Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) Bull. Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, roč. 31, č. 2: 77 85, 2009 Stepní flóra a vegetace zemních valů hradiska v obci Bíňa (okr. Nové Zámky) The steppe flora and vegetation of the loess bulwarks in the

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby : ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, PĚŠÍ TRASY PODÉL BAROKNÍHO MOSTU Název objektu: Stupeň dokumentace: Kraj: Místo stavby: Investor: Hlavní projektant: Zpracovatel PD stavebního

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lounín CZ0210011

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lounín CZ0210011 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Lounín CZ0210011 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Lounín Kód lokality: CZ0210011 Kód lokality v ÚSOP: 2564

Více

Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky

Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky na období 2012-2021 Zpracoval: Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail: gerzamichal@centrum.cz, tel. 776 829 741 1 1. Základní

Více

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP Pro roky 2011-2020 Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje Obsah Seznam použitých zkratek... 3 A. Úvod... 4 B. Základní

Více

1. Základní identifikační a popisné údaje

1. Základní identifikační a popisné údaje 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Březen 2015 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 6 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 6 1.3.

Více

FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM

FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM Diplomová práce Roman Otáhal Studijní program: N1501 - Biologie Studijní

Více

Stráně u Popovic (návrh na vyhlášení)

Stráně u Popovic (návrh na vyhlášení) Plán péče o přírodní památku Stráně u Popovic (návrh na vyhlášení) na období 2013 2023 Obsah 1. Základní údaje o ZCHÚ... 1 1.1 Základní identifikační údaje... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území... 1 1.3 Stručný

Více

Plán péče o Přírodní památku Hrubá louka

Plán péče o Přírodní památku Hrubá louka Plán péče o Přírodní památku Hrubá louka na období 2011 2025-1 - 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1472 kategorie ochrany: přírodní památka název

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI Zpracovala: RNDr. Jana Möllerová Materiál a metodika. Botanický průzkum území

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska Zuzana Mruzíková Školitel: Mgr. Petr Koutecký, PhD. Konzultant:

Více

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 143 150 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities

Více

Květena Těšovských pastvin

Květena Těšovských pastvin Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 267 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Ing. Alexandra Masopustová 1 1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě Boč. Do současné doby byl v zájmovém území proveden

Více

Plán péče o PP Sochorov

Plán péče o PP Sochorov Mgr. Jiří Juřička, Štoky 406, 582 53 Štoky Juricka.J@seznam.cz, tel. 724 054 609 Plán péče o PP Sochorov na období 2012 2022 Návrh na vyhlášení 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační

Více

Návrh. Plán péče o přírodní památku Uhřínov - Benátky. na období (2011-2031) na období 20 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu

Návrh. Plán péče o přírodní památku Uhřínov - Benátky. na období (2011-2031) na období 20 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu Návrh Plán péče o přírodní památku Uhřínov - Benátky na období (2011-2031) na období 20 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Únor 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby... 3 1.1. Přehled výchozích podkladů... 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku (současný

Více

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

CALLUNA Časopis západočeských botaniků CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 19 ČÍSLO 1 2014 Obsah Jiří Sladký a Jitka Horková Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2013...1 Jiří Sladký Evropsky významná

Více

Plán péče o přírodní památku Budačina. na období 2015-2025

Plán péče o přírodní památku Budačina. na období 2015-2025 Plán péče o přírodní památku Budačina na období 2015-2025 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2436 kategorie ochrany: přírodní památka název území:

Více

Písečný přesyp u Píst

Písečný přesyp u Píst Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Písečný přesyp u Píst CZ0210064 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Písečný přesyp u Píst Kód lokality: CZ0210064

Více

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní

Více

Terénní příručka z fytocenologie a botaniky: Exkurzní průvodce MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Michal Friedl

Terénní příručka z fytocenologie a botaniky: Exkurzní průvodce MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Michal Friedl MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Terénní příručka z fytocenologie a botaniky: Exkurzní průvodce Michal Friedl 2014 Tato skripta byla vytvořena v rámci projektu InoBio Inovace biologických a lesnických disciplín

Více

Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava

Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava Jan Losík, Alice Háková říjen 2013 2

Více

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 41-62 ISBN: 978-80-87686-03-4 Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its

Více

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO Tel.: 737 64 64 17 Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice Číslo zakázky: US/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice

Více

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PAHOREK v k.ú. Vážany u Vyškova NA OBDOBÍ 2011-2020

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PAHOREK v k.ú. Vážany u Vyškova NA OBDOBÍ 2011-2020 PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PAHOREK v k.ú. Vážany u Vyškova NA OBDOBÍ 2011-2020 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1. Základní identifikační údaje evidenční kód území: 1480 kategorie ochrany:

Více

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 219 223 Srní 2. 4. dubna 2001 Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě Vlasta Kroupová, Eva Matoušková & Miloslav Šoch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Více

Návrh vegetačních úprav lokálního biocentra ÚSES C3 Vedrovický rybníkk.ú. Vedrovice

Návrh vegetačních úprav lokálního biocentra ÚSES C3 Vedrovický rybníkk.ú. Vedrovice Obsah Obsah... 1 Průvodní zpráva... 2 Technická zpráva... 4 Přírodní podmínky... 4 Geomorfologické a geologické poměry... 4 Půdní poměry... 4 Klimatické poměry... 4 Hydrologické poměry... 4 Biogeografické

Více

Monitoring aluviálních ekosystémů

Monitoring aluviálních ekosystémů Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu

Více

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o

Více

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

CALLUNA Časopis západočeských botaniků CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 15 ČÍSLO 1 2010 Obsah Eva Chvojková a Jiří Sladký Zpráva o činnosti západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2009...1 Lenka Pivoňková a Jaromír

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH Malhostovické kopečky strana 4 Bělozářky strana 26 Jaro je tady 6 Přímo na vápenci 27 Modrá záplava 10 Hlavně keře 28

Více

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah

Více

Inventarizační floristický a vegetační průzkum NPR Hádecká planinka. Lubomír Tichý 28. 10. 2005

Inventarizační floristický a vegetační průzkum NPR Hádecká planinka. Lubomír Tichý 28. 10. 2005 Inventarizační floristický a vegetační průzkum NPR Hádecká planinka Lubomír Tichý 28. 10. 2005 1. Úvod NPR Hádecká planinka reprezentuje bezesporu botanicky zajímavé území, kde se dosud zachovala řada

Více

Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické

Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Vojtěch Kodet & Dana Kořínková

Více

Návrh plánu péče. Plán péče o přírodní památku Pod Rýzmburkem. na období (2013 2028) na 15 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu

Návrh plánu péče. Plán péče o přírodní památku Pod Rýzmburkem. na období (2013 2028) na 15 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu Návrh plánu péče Plán péče o přírodní památku Pod Rýzmburkem na období (2013 2028) na 15 let od schválení platnosti zřizovacího předpisu 1 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Plán péče o NPP Klonk. na období 2007-2016

Plán péče o NPP Klonk. na období 2007-2016 Plán péče o NPP Klonk na období 2007-2016 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenční kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Klonk Kategorie NPP Evidenční kód 369 Kategorie IUCN

Více

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Bc. Hana Potyšová květen 2010 Lázně Bohdaneč Bojínek luční Phleum pratense L obilka vejčitého tvaru bez střední rýhy, mírně zašpičatělá, bělavá, velmi často vypadává

Více

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:

Více

NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ

NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7 (1999): 77-84 ISBN: 80-86046-41-9 NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ Some herbaceous communities of the Orlické hory mountains and their promontories

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko Plán péče o přírodní památku Šafránová stráň na období 2009 2018 Obsah: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ - PŘÍRODNÍ

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní

Více

Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře

Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře Floristic survey of the natural monument Divoká rokle by Mojžíř Filip Holič 1), Karel Nepraš 2), Roman Kroufek 3) 1) Lipová 409, 407 81 Lipová

Více

Salašské pěnovce návrh na vyhlášení

Salašské pěnovce návrh na vyhlášení Plán péče o přírodní památku Salašské pěnovce návrh na vyhlášení na období 2013 2023 Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, 09028956 Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální

Více

PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI

PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI PLÁN PÉČE PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI ŠANCE na období 2013-2021 1 Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje... 3 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN... 3 1.2 Platný právní předpis

Více

Botanický průzkum stanovišť podél cest

Botanický průzkum stanovišť podél cest Botanický průzkum stanovišť podél cest Přírodní škola, Praha 2001 Úvod: Cesty jsou uţ po staletí fenoménem naší krajiny. Vytváří souvislé pásy v zásadě stejných ekologických podmínek a není proto nikterak

Více

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (2009): 83-110 ISSN 1212-1460 ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Adenophora

Více

BOSONOŽSKÝ HÁJEK JAKO PŘÍKLAD STAROBYLÉHO LESA

BOSONOŽSKÝ HÁJEK JAKO PŘÍKLAD STAROBYLÉHO LESA BOSONOŽSKÝ HÁJEK JAKO PŘÍKLAD STAROBYLÉHO LESA BUČEK ANTONÍN Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Mendelova zemědělská a lesnická universita, Zemědělská 3, 613 00 Brno, bucek@mendelu.cz

Více

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany: CZ0614134 Údolí Jihlavy NPR, PR, PP Kód typu přírodního stanoviště/kód Název stanoviště/název Kód a název biotopu

Více