1 Charakteristiky plánování

Transkript

1 1 Charakteristiky plánování Plán šesti vyučovacích jednotek je konstruován pro předmět německý jazyk. Tématický celek tvoří oblasti komunikace, média a reklama. Vyučování je zaměřeno na zisk nových dovedností a vědomostí jak v oblasti jazykové - fonetika, gramatika, lexikologie, tak v oblasti obsahové v rámci tématického celku, i v oblasti rozvoje osobnosti, pro kterou poskytuje zvolené téma vhodný podklad pro rozpracování. (Blíže v jednotlivých kapitolách.) 2 Analýza třídy Cílová skupina: 5. třída šestiletého gymnázia Věk: let Složení třídy: 25 žáků, 10 chlapců, 15 dívek Vývojové stadium žáků: puberta (Erikson), období dospívání (biologie), období socializace a získávání vlastního postoje (sociologie) Specifika třídy: dobrý kolektiv, třída schopná spolupráce, charakterově heterogenní skupina Předmět: německý jazyk jako druhý cizí jazyk Stav dovedností a znalostí před tématickým celkem: min. 4 roky výuky německého jazyka, znalost jazyka na úrovni B2/B1

2 3 Obsah vzdělávání 3.1 Tématický rozbor (mindmap)

3 První tématický podklad udává téma komunikace. V této části je informačním jádrem vyučování rozlišení komunikace na verbální a nonverbální část. Prohloubením této látky je uvědomění si postoje, gest a dalších faktorů komunikace se zaměřením na sebeprezentaci, ovládání vlastního těla pro zefektivnění a zkvalitnění projevu. Další informace od vyučujícího se týkají správného přístupu k partnerovi v komunikaci, rozlišení argumentace na správnou a chybnou a poučení o konstruktivní kritice, hodnocení druhých. Tato část je obsahově důležitá pro další průběh tématického celku a její jazykový přínos spočívá v ovládnutí nové slovní zásoby. Hodina je sestavena jako úvod pro obsahové i metodické pokračování v hodinách dalších. Druhou tématickou podkategorií jsou média. V této části se v rámci tématu vyučování o vývoji či kladech a záporech médií a jejich jednotlivých typů vyloží a procvičí gramatika stupňování (Komparativ, Superlativ). Při práci s tiskem pak bude procvičována gramatika vět vedlejších (Věty s dass ). Třetím podtématem celku je reklama. Problematika reklamy je pro žáky atraktivní a je vhodným tématem pro diskuse a vyjadřování v cizím jazyce. Obsahově se bude mluvit o podobách reklamy, jejím vlivu na společnost nebo kladech a záporech. 3.2 Návaznost na zkušenosti žáků Téma Komunikace, média, reklama se velice úzce dotýká života žáků, jejich zájmů a každodenních činností. Žáci mají k tématu již mnoho znalostí a vlastních stanovisek a je snahou formy i obsahu vyučování, tyto znalosti a stanoviska využít, skrze ně motivovat k činnosti a učení. Zároveň jsou činnosti ve vyučování plánovány tak, aby vedly k zamyšlení a utváření si postoje k dnešní situaci médií, schopnostem lépe a konstruktivně komunikovat a kriticky hodnotit podávané informace. Pokud možno veškeré činnosti a obsahy jsou provedeny v německém jazyce. Tento fakt předpokládá znalosti lexikální i gramatické dřívější, které žáci umějí aplikovat. Atmosféra ve třídě má podporovat k vyjadřování a procvičování řeči v cizím jazyce i u jedinců, kteří mají dovednosti méně rozvinuté. Důležitější je mluvit, než mluvit správně a jen v cizím jazyce. To musí všichni žáci jasně pociťovat.

4 3.3 Časový plán tématického celku Vyučovací jednotka Průběh vyučování Úvod Fáze informační Fáze návazná Fáze problematizování Metakomunikace Příprava na další hodinu (úkol) 1 Úvod Téma: komunikace Brainstorming Jakými způsoby komunikujeme? Třízení pojmů (odpovědí) do skupin spolu s žáky. (10 min.) Výklad: Typy komunikace, rady a typy pro přednes, zásady hodnocení (15-20 min.) Hra simulace situace ( statický obraz ) vyjádření postojem, Příprava (5 min.) Provedení 2 skupin (5 min.) Evaluace dojem ze hry (poznávající i předvádějící) (5 min.) Naučit se slovíčka z hodiny. Napsat 10 vět k tématu hodiny (názor, dojem, myšlenka) a užít 10 slov ze slovíček lekce. 2 Téma: argumentace Rozbor třech příkladů nesprávné komunikace: 1. A: Ukliď si! B: Proč? A: Protože jsem to řekla. 2. A: Sluší mi to? B:Hm A: A je lepší sukně nebo kalhoty? B: Hm 3. A: Je mi smutno B: Proč? A: Nevím, to je jedno. B: Tak mě s tím neotravuj! (5 min.) Výklad a doplňovací otázky: Zásady správné komunikace, partner v komunikaci (15 min.) Zadání úkolu skupinám diskuse v rodině na dané téma příprava (10 min.) Provedení 2 skupin (10 min.) Evaluace dojmy z provedení (herec i divák) (5 min.) Naučit se slovíčka z hodiny. Napsat 5 vět co je pro mě pro úspěšnou diskusi nejdůležitější a proč. Obrázek 3 Téma: média Analýza obrázku Ve skupinách doplnění textu (10 min.) Výklad: Gramatika stupňování (Komparativ a Superlativ) Příklady, cvičení (15 min.) Téma média brainstorming (typy) (5 min.) Skupinové rozhovory: jaká média jsou lepší (procvičení stupňování) a proč (klady a zápory) (5-10 min.) Prezentace 2 skupin (5 min.) Hodnocení spolužáky (užití zásad z první hod.) (5 min.) Procvičení všech slovíček k tématu. Napsat 5 vět se stupňováním příd. jmen.

5 Vyučovací jednotka Průběh vyučování Úvod 4 Téma: Média Zkoušení ze slovíček předchozích hodin (5 min.) 5 Téma: reklama Krátké video ukázka reklamy com/watch?v=tluei q-jrjg 6 Téma: reklama test Ukázka 3 videí Analýza (5 min.) Fáze informační Výklad: gramatika vedlejší věty dass Příklady, cvičení (15 min.) Fáze návazná Skupinová práce různé novinové články k jednomu tématu, každá skupina připraví výtah ze svého (10 min.) Fáze problematizování Prezentace obsahu s pomocí vět dass (5 min.) Analýza (5 min.) Rozdělení skupin na témata: 1. Klady a zápory reklamy, 2. Vliv reklamy na společnost 3. Faktory, které mají na recipienta působit 4. Typy reklam Zpracování téma ve skupině a příprava plakátu pro prezentaci (15-20 min.) Prezentace skupin 4x 3 min (15 min.) Test (30 min.) Probrání otázek testu, zodpovězení otázek žáků (5-10 min.) Metakomunikace Porovnání podání informace, zamyšlení se nad rozdíly stylu (popř. i obsahu) (10 min.) Hodnocení spolužáky (užití zásad z první hod.) (5-10 min.) Evaluace tématického celku, Diagram (blíže v Kap. 7) Příprava na další hodinu (úkol) Převyprávění rozhovoru s blízkou osobou pomocí užití dass vět (10 vět) Nalézt video se zajímavou nebo vtipnou reklamou (Nj) Příprava na test (5 min.) Vyplnění lístku s návrhy pro zlepšení tématického celku a přáními ohledně příštích témat (anonymně, PC) (blíže v Kap. 7)

6 3.4 Rámcový vzdělávací program Vzhledem k mé aprobaci a tomuto plánu vyučování pro německý jazyk užívám jako materiál Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (dále RVP G). Pro tématický celek vyučování Komunikace, média, reklama byly činnosti a jejich forma vybírány tak, aby vedly k nejen dovednostem a znalostem cizího jazyka, ale také ke kompetenci učení, řešení problémů, ke komunikativní, sociální a personální kompetenci a ke kompetenci k podnikavosti (RVP G, Str. 9) Obecné pojetí předmětu Nj v RVP G Význam vzdělávací oblasti spočívá především v rozšiřování vědomého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podklad pro všestranné efektivní vzdělávání. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učí ovládnout nejen jazyk sám, ale především principy jeho užívání v různých komunikačních situacích (a to v mluvené i písemné podobě). Jazykové a stylizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích. (RVP G, Str. 12) Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné epoše nezbytná jak z hlediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci. (RVP G, Str. 12) Vzdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně B1 podle Společného evropského rámce pro jazyky, kterou lze charakterizovat následovně: Žák má dostačující vyjadřovací prostředky a odpovídající slovní zásobu k tomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů, jako jsou rodina, koníčky a zájmy, práce,

7 cestování a aktuální události. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovládá gramatiku dobře, ačkoliv vliv mateřského jazyka je postřehnutelný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací. Při vyjádření složitější myšlenky nebo promluvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reaguje. Využívá nejběžnější vyjadřovací prostředky neutrálního funkčního stylu. (RVP G, Str. 21). Učivo pro další cizí jazyk se má vztahovat k oblastem osobním, vzdělávacím a společenským a týkat se zájmů a konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák může běžně setkat. (RVP G, Str. 20) Pojetí a zařazení tématického celku v RVP G Tématický okruh, komunikační situace a výchozí texty se mají vztahovat ke konkrétním a běžným tématům, mají vycházet z autentických situací, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. (RVP G, Str. 21) Tématický okruh Komunikace, média, reklama přispívá k rozvoji žáků v oblasti: veřejné: nákupní střediska, trh, zboží, nálepky a obaly, letáky tyto pojmy spojuje téma reklama: je třeba uvědomovat si její vliv, sílu, působení, typy provedení - domy, obchody, veřejná doprava v těchto a jiných místech se běžně s reklamou setkáváme, aniž si uvědomujeme, do jaké míry nás obklopuje vzdělávací: výuka, diskuse, texty, video, slovníky v rámci tématu komunikace je procvičována správná komunikace a argumentace, vztah k partnerovi komunikace, jsou objasněny prvky konstruktivní kritiky a hodnocení, je procvičována prezentace a projev se zaměřením na rady pro nonverbální složku komunikace důraz je kladen na pestré využití pomůcek (slovníky, texty, PC), ale i metod pro rozvoj verbální stránky projevu žáků (diskuse, prezentace, shrnutí, výtah aj.) osobní: rodina a její společenské vztahy, přátele

8 v rámci tématu argumentace bude procvičována a zdůrazňována podoba správné komunikace, vztah a chování k partnerovi komunikace, správná argumentace. Na příkladu rodinných rozhovorů bude teorie převedena do simulované praxe. osobnostní: zájmy, názory a postoje k blízkému okolí prostor bude věnován zájmům a názorům v oblasti techniky, médií a reklamy jako prostředku k pobavení a/nebo manipulaci oblast společenská: kultura, tradice, média na podstavě zkušeností a názorů žáků bude diskutováno o médiích a reklamě, jejich proměnách v průběhu vývoje společnosti, o změně jejich vlivu a pozice ve společnosti V rámci tématu Média budou navíc probrány základy mediální výchovy, a to její společenskovědní i médiovědní části, s důrazem na posílení mediální gramotnosti (RVP G, Str ).

9 4 Výchovně vzdělávací cíle 1) Bloomova taxonomie cílů v kognitivní oblasti: a. Znalost Žák bude umět vyjmenovat 2 typy komunikace a jejich složky. Žák bude schopen stupňovat přídavná jména. b. Porozumění Žák bude umět vysvětlit, co znamenají jednotlivé složky komunikace (verbální i nonverbální), jak se projevují v praxi. c. Aplikace Žák bude schopen použít 2. a 3. stupeň přídavných jmen ve větách. Žák je schopen aplikovat pravidla pro tvoření vedlejších vět (konkrétně věty se spojkou dass ). d. Analýza Žák je schopen vyjmenovat klady a zápory masmédií. Žák je schopen porovnávat typy médií. Žák je schopen rozlišit mezi dobou a špatnou argumentací (na základní úrovni). e. Syntéza Žák dokáže shrnout roli médií. f. Hodnocení Žák dokáže uvést argumenty pro a proti jednotlivým typům médií a vyhodnotit jejich přínos. Žák dokáže zhodnotit výkon spolužáka a přitom uvést návrh pro zlepšení jeho slabin. 2) Kratwohlova taxonomie cílů v afektivní oblasti: a. Přijímání Žák dokáže naslouchat druhému, vnímat jeho sdělení. Žák dokáže pozorovat činnost jiných. b. Reagování Žák je schopen přispět svou myšlenkou do společných činností. Žák odpovídá na položené otázky.

10 Žák dokáže vypracovat daný úkol. Uposlechne pokynů a na základě materiálů či informací vypracuje či vyhotoví zadání. c. Oceňování hodnoty Žák dokáže hodnotit informace, argumentovat, respektovat i sdílet názor. d. Integrování hodnot Žák dokáže dílčí hodnoty porovnávat a v jejich soustavě vytvořit hierarchii. e. Internalizace hodnot v charakteru Žák si dokáže hodnoty vztáhnout do svého osobního systému hodnot, který ovlivňuje jeho vlastní názory, hodnoty a přesvědčení. 3) Daveova taxonomie psychomotorických cílů: a. Imitace Žák si vyzkouší správné využití nonverbální komunikace pro prezentaci či projev a dokáže tyto zásady užít v praxi. b. Manipulace Žák dokáže podle pokynu a pravidel znázornit statický obraz. c. Zpřesňování Žák dokáže vylepšovat své schopnosti projevu a prezentace osvojováním zásad. d. Koordinace Žák dokáže koordinovat při svém projevu obsahovou i formální složku (pohyby, postoj aj.). e. Automatizace Žák si osvojí zásady užití nonverbální komunikace pro efektivní projev.

11 5 Organizační formy vyučování 1. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky Úvod hodiny je zahájen kooperací celé třídy řízenou vyučujícím. V této části je cílem zjistit znalosti a zkušenosti žáků před začátkem tématického celku. Společně vytvářejí soubor znalostí k danému tématu, který objasní strukturu tématického celku. Fáze informační je ve formě frontální výuky. Pro objasnění nových informací je tato forma, orientovaná na celou třídu, nejefektivnější. Všichni se koncentrují na učitele a jím vykládanou novou látku. Fáze návazná a problematizování probíhá ve skupinách po 5 žácích. Výběr skupiny bude ponechán na samotných žácích. Oni sami vytvoří skupiny po pěti. Tato forma byla vybrána proto, aby se všichni žáci podíleli na činnosti, zároveň spolupracovali ve větší skupině, kterou je pro splnění činnosti nutno dobře koordinovat. Metakomunikace proběhne mezi celou třídou pod moderováním vyučujícího. Pro žáky je přínosem slyšet názory a dojmy z činnosti od co nejvíce spolužáků. 2. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky Úvod je proveden ve formě kooperativní výuky, kdy žáci reagují na učitelovy podněty. Jde o úvodní motivační činnost pro všechny žáky. Fáze informační je uskutečněna formou frontální výuky. Učitel objasňuje novou látku, poté ji procvičuje spolu s žáky v rámci celé třídy. Fáze návazná probíhá ve skupinách tří žáků, kdy skupiny volí učitel podle charakterových vlastností žáků (v jedné skupině mají být charakterově odlišní žáci). Jde zde o osobní zkušenosti žáků s konfrontací jiných charakterů při snaze o úspěšnou komunikaci a konstruktivní řešení problémů. Fáze problematizování pokračuje ve skupinách. Obsahuje předvedení vypracování dvěma skupinami po sobě, ostatní situaci sledují. Tato forma rozdělení třídy mezi aktivní a pasivní žáky je nutná z časového hlediska. Práce žáků ve skupinách má být předvedena, pro získání zkušenosti nemusí být ale provedena všemi žáky. Stačí vzorek jako příklad. Metakomunikace je opět provedena v rámci celé třídy, řízená vyučujícím. Sjednotí se tak dojmy a nové zkušenosti žáků aktivně i pasivně zakončujících skupinovou činnost.

12 3. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky Úvod s motivační funkcí je nejdříve orientován na celou třídu, kdy třída jako skupina analyzuje obrázek. Poté se žáci rozdělí do skupin po dvou, nejlépe vytvořeních spolupráce v lavicích. Toto rozdělení je zvoleno hlavně pro nenáročnost a pro dosažení cíle není nutné tvořit skupiny podle speciálních kritérií. Výsledky dobrovolníků budou ukázány celé třídě. Fáze informační je vyučována frontálně. Obsah nového učiva je vysvětlen celé třídě. Fáze návazná je nejdříve započata skupinovou spoluprací v rámci celé třídy. Poté se žáci opět vrátí ke spolupráci v lavici. V této části jde o procvičení nových tématických a gramatických prvků. Specifické dělení do párů není potřebné. Práce v malých skupinách umožňuje všem žákům dostatek prostoru a času k procvičení. Během fáze problematizování předvedou dvě skupiny svou činnost ještě jednou před celou třídou. Důvody prezentace některých a ne všech žáků je z důvodu časových, pro získání dovedností a vědomostí to ale ani není potřebné. Metakomunikace proběhne v rámci celé třídy, kdy se skupiny i jednotlivci vyjadřují k výkonu svých spolužáků. Tato část výuky probíhá ve třídě jako skupině. 4. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky Úvod a fáze informační jsou vedeny formou frontální výuky. Tato forma je zvolena z důvodu potřeby pozornosti všech žáků. Fáze návazná probíhá ve formě skupinové. Žáci jsou rozdělení do skupin po pěti, a to podle počítání 1-5, kdy žáci se stejnou číslicí tvoří skupinu. Toto rozdělení je zvoleno pro náhodnost skupiny a tím možnost seznámení se s jinými pracovními a myšlenkovými návyky než mají kamarádi či spolužáci poblíž sedící. Forma skupinové práce je vybrána pro efektivní práci nad konkrétním textem, možnost kooperace, potřebu zformulovat výsledky pro prezentaci před ostatními a především možnost srovnávat výsledky práce skupin. Fáze problematizování pokračuje ve skupinách, kdy jedna přednáší a jiné poslouchají.

13 Fáze metakomunikace probíhá mezi celou třídou, kdy se skupiny vyjadřují k výsledkům jiných skupin i výsledku, který tvoří jednotlivé práce společně. Do jisté míry by se dalo uvažovat od fáze návazné po metakomunikaci o formě malého projektu. Žáci si na začátku stanoví cíl, rozdělí úlohy, vypracují jejich části, vyhodnotí je a dojdou k obecnému závěru. 5. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky Úvod je proveden učitelem ve spolupráci s celou třídou jako skupinou. Jde o motivační impuls pro všechny žáky. Fáze informační i návazná se odehrává ve čtyřech skupinách. Skupiny si utvoří žáci sami. Dosažení cíle nevyžaduje speciální rozdělení žáků. Supiny mají každá jiné téma, na kterým pracují a vyhotoví i výstupný materiál. Fáze problematizování se odehrává dále ve skupinách. Jedna skupina prezentuje své výsledky, jiné poslouchají. Všechny skupiny předvedou svou práci. Během metakomunikace dojde k hodnocení jedinců práce skupiny před celou třídou. Práce skupin se dají považovat za 4 malé projektové práce. 6. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky Úvod tvoří motivační impuls a následný společný rozbor žáků. Celá třída tvoří odpověď jako skupina. Další činností je test shrnující a prověřující znalosti všech žáků po zakončení tématického celku. Po testu je žákům nabídnut prostor pro otázky. Jejich zodpovězení je vedeno frontální formou. Poslední část hodiny je věnována evaluaci. Žáci jednotlivě zaznamenají svůj názor na tématický celek do grafu. Jejich rozhodnutí je individuální.

14 6 Vyučovací metody 1. vyučovací jednotka metoda slovní dialogická: brainstorming (Pro úvod do tématického celku se pomocí metody brainstorming zjistí stav znalostí a zkušeností žáků před probráním tématického celku. Spolupráce při tvoření pojmů a tématických podskupin pro budoucí hodiny tvoří pro žáky přehlednou strukturu a motivuje k činnosti.) metoda slovní monologická: výklad (Pro předání nových informací formou vysvětlovací je tato metoda upřednostňována. Jelikož jde ale v této vyučovací jednotce o obsah, nikoliv o gramatiku, je metoda kombinována s dalšími): metoda praktická: nácvik pohybových dovedností (Pro zažití zásad pro nonverbální projevy komunikace si žáci mají tyto rady samy vyzkoušet.) metoda názorně demonstrační: demonstrace statických obrazů (Žáci mají vnímat svůj postoj a jeho důležitost pro sdělení. Metoda doplňuje probíranou látku a zároveň je metodou motivační.) metoda sdělovací (Žáci mají sdílet své poznatky, vyslechnout zkušenosti druhých, aby byl proces vzdělávání v rámci činnost zakončen.) Pro domácí přípravu je užito metody samostatné práce žáků. 2. vyučovací jednotka: metoda motivační, postup analyticko-syntetický (Komentář příkladů má uvést do tématu hodiny, hlavně ale pozitivně žáky naladit.) metoda slovní monologická: výklad (Nové poznatky mají být žákům nejdříve obecně vysvětleny.) metoda názorně demonstrační: předvádění rolí a situace (Metoda, kdy má žák přijmout cizí roli a vyzkoušet si pohybovat se v ní, rozvijí osobnostní složku žáka.) metoda sdělovací (Žáci mají sdílet své poznatky, vyslechnout zkušenosti druhých, aby byl proces vzdělávání v rámci činnost zakončen.) Pro domácí přípravu je užito metody samostatné práce žáků. 3. vyučovací jednotka: metoda motivační, postup analyticko-syntetický (Při analýze obrázku mají být žáci schopní provést všechny tři kroky analýzy ve správném pořadí. Tématicky má obrázek naladit žáky na téma a motivovat je.) metoda motivační a praktická (Žáci mají dotvořit obrázek doplněním textu. Tato část má být zábavná a má vyvolat tvořivost.)

15 metoda slovní monologická: výklad (Vysvětlení nové gramatiky je nutné od vyučujícího.) metoda slovní dialogická: brainstorming (Pro úvod do tématické části jsou sbírány znalosti žáků. Z nich lze pak vycházet a jednoduše procvičovat gramatiku. Spolupráce žáků má navíc vzbuzovat jejich zájem.) metoda slovní dialogická: dialog (Touto metodou si žáci nejen povídají, ale mohou procvičovat i probíranou gramatiku. Jsou-li rozděleni na skupinky, může se každý vyjádřit a procvičovat své jazykové znalosti lépe než mezi všemi žáky.) metoda inscenační (Žáci své dialogy předvedou. Musí se nyní soustředit nejen na jazykovou stránku řeči, ale i na formu prezentace své práce.) metoda sdělovací (Žáci mají sdílet své poznatky, vyslechnout zkušenosti druhých, aby byl proces vzdělávání v rámci činnost zakončen.) Pro domácí přípravu je užito metody samostatné práce žáků. 4. vyučovací jednotka: metoda slovní zkoušení (Žáci mají být zkoušení z probraných slovíček. Jejich proces učení má být tímto ověřen.) metoda slovní monologická: výklad (Vysvětlení nové gramatiky je nutné od vyučujícího.) metoda slovní práce s textem (Žáci se mají seznámit s německy psaným textem, novinovým článkem. Mají pochopit smysl sdělení a umět ho interpretovat ostatním.) Postupem srovnávání mají žáci hodnotit texty. Pro domácí přípravu je užito metody samostatné práce žáků. 5. vyučovací jednotka: metoda motivační, postup analyticko-syntetický (Při analýze videosnímku mají být žáci schopní provést všechny tři kroky analýzy ve správném pořadí. Tématicky má video naladit žáky na téma a motivovat je.) metoda slovní dialogická: diskuse (Žáci mají ve skupinách diskutovat na dané téma a tím vytvořit informační podklad pro prezentaci svých názorů a výsledků ostatním), pomocí metod praktických grafické a výtvarné činnosti vytvoří žáci plakát jako doprovodný materiál jejich prezentace metoda slovní monologická: vysvětlování (Žáci vysvětlí svým spolužákům své poznatky, popř. zhotovení plakátu. Mají si vyzkoušet prezentovat svou práci před ostatními a snažit se o poutavost a zaujetí. Zážitek mluvčího a ne posluchače posiluje jak dovednosti tak osobnostní složku žáka.)

16 metoda sdělovací (Žáci mají sdílet své poznatky, vyslechnout zkušenosti druhých, aby byl proces vzdělávání v rámci činnost zakončen.) metoda samostatné práce (Žáci mají v případě zájmu využít internetu a najít zajímavé či veselé video. Jde o motivační prvek, ale i impuls k práci s počítačem a internetem, rozvoj schopnosti vyhledávání a třízení materiálu. Důležitý je také spojit zájmy žáků s obsahem vyučování.) 6. vyučovací jednotka: metoda motivační, postup analyticko-syntetický (Při analýze videosnímku mají být žáci schopní provést všechny tři kroky analýzy ve správném pořadí. Video má žáky rozptýlit a pozitivně naladit.) metoda písemných prací: test (Tato metoda je zvolena pro ověření nabytých znalostí žáků.) Metodou samostatné práce bude zjišťována spokojenost žáků s tématem a jeho provedením při vyučovacích hodinách.

17 7 Didaktické prostředky učebnice, pomůcky, ICT Tématický celek je vyučován na podstavě učebnice Themen neu 2 (nakl. Hubeber). Obsahová složka celku se opírá hlavně o zájmy, zkušenosti a znalosti žáků a je doplněna informacemi od vyučujícího z oblasti mediální výchovy. Učebnice jako pomůcka slouží hlavně pro vysvětlení gramatické látky a její procvičení. Učebnice a pracovní sešit Themen neu 2 byly vybrány pro jejich formu vysvětlení nové látky, která je pro žáky adekvátní, a pro vhodné sestavení souboru úloh pro procvičení konkrétní gramatiky. V hodinách se vypracují jen některá cvičení, zbývající vypracují žáci dobrovolně, slabší žáci dostanou k vypracování cvičení individuální doporučení učitele. Jako materiál pro prostudování dostanou žáci výstřižky (úryvky) z různých periodik německého tisku. Žáci se tak seznámí s textem v německém jazyce z prostředí praxe. Pro úvodní část vyučování druhé vyučovací jednotky je vhodné použít prezentace jednotlivých rozhovorů prostřednictvím počítače a projektoru. Pro obrázek se užije projekce ze zpětného projektoru. Pro doplňování textu do obrázku dostane každý žák svůj obrázek, rozkopírovaný učitelem. Prostřednictvím projekce z počítače budou ukázána videa. Pro tvorbu plakátů pro prezentaci na dané téma je nutné poskytnout žákům papír A3, fixy a magnety na připevnění při prezentaci. Pro závěrečnou hodinu musí učitel připravit velký plakát s grafem a dotazníky pro zjištění spokojenosti a motivace v uběhlých hodinách tématického celku. Výukové prostory by měly obsahovat standardní vybavení, nástěnky, tabuli, zařízení pro reprodukci audiovizuálních pomůcek.

18 8 Pedagogická komunikace jako prostředek interakce mezi učitelem a žákem Jako budoucí pedagog upřednostňuji vývoj silnějšího vztahu mezi žáky a učitelem. Učitel by měl mít s žáky partnerský či dokonce přátelský vztah, pokud to však dovoluje jejich kázeň a schopnost spolupracovat. Vztah by měl být zároveň podepřen autoritou přirozenou i formální. 8.1 Klady a zápory v tradiční škole Klady v tradiční škole Prostředí výuky je většinou dobře vybaveno. Výuka je zaměřená na znalosti žáků a jejich rozvoj. Žák získává široký rozhled. Systém známkování dokáže žáky motivovat k učení a poskytuje jim okamžité a transparentní ocenění jejich výkonu. Na všechny žáky jsou kladeny (většinou) stejné nároky. Hodnocení jim dává orientaci o kvalitě jejich výkonu ve srovnání s jinými. Soutěživost mezi žáky vyvolaná výsledky jejich práce přispívá pozitivně v jejich procesu učení. Zápory v tradiční škole Učitelé nejsou vždy přístupní otázkám žáků. Průběh vyučování je velice málo orientovaný na motivaci žáka. V potaz se berou méně zájmy žáků a více nutnost probírané látky z hlediska učebních plánů a osnov. Komunikace mezi žákem a učitelem je zaměřena především na verbální složku. Žáci jsou více kritizováni než chváleni. Pochvale není věnován takový prostor. Třída je vnímána jako celek, nikoliv jako skupina jedinců s individuálními potřebami. 8.2 Vlastní alternativní prvky pro zefektivnění komunikace Učitel by měl zaměřit plánování vyučovaní především na zájmy a motivaci žáka. Aby toho docílil, musí: obměňovat formy a metody výuky. Dosažení výchovně vzdělávacích cílů je rychlejší a efektivnější, jsou-li žáci náplní vyučování zainteresování. Obměnou forem a metod výuky se žáci vzdělávají nejen v oblasti kognitivní, ale zároveň v oblastech afektivních a psychomotorických.

19 přenechat část odpovědnosti na žácích. Prostřednictvím metod výuky může učitel nechat žáky vypracovat některá témata a učit své spolužáky. Dále může nechat žáky spoluvytvářet strukturu pro učební plán. klást větší důraz na motivaci žáka. Motivace může být dlouhodobá a takovou motivaci je třeba vyvolat a stále oživovat, aby ji žák neztratil. Krátkodobě může učitel žáky motivovat pochvalou, známkou, nebo motivační pobídkou k učení jako je obrázek, video, karikatura aj. Požadavky na žáka musí být vysoké, ale splnitelné! Žák nesmí mít pocit, že i po přípravě nemůže uspět. Učitel musí pracovat na svých nonverbálních schopnostech komunikace. Pro vnímání posluchače je právě nonverbální složka tou nejhlavnější, na kterou je zaměřena většina jeho pozornosti. Zakomponování metod praktických činností žáka, her či výletů, které splňují výchovně vzdělávací cíl, upevňuje vztah učitel-žák i žák-žák. Zároveň povzbuzuje žáka v zájmu o předmět a učení. přistupovat k žákům a jejich výkonům s ohledem na jejich individuální průběh procesu učení. Každý žák je jedinečnou osobností, což musí být v přístupu poznat. 8.3 Výběr typu komunikace a výchovného stylu pro plánované vyučování Jsem zastáncem tradičního typu komunikace mezi učitelem a žákem během vyučování, ovšem se zakomponováním některých prvků alternativního typu. Jde především o navýšení důležitosti afektivní a psychomotorické složky komunikace a o důraz na rozvoj osobnosti žáka. Tradiční škola je podle mého názoru příliš upnutá na kognitivní složku. Jako výchovný styl je pro plánované vyučování myšlen a upřednostňován styl autoritativní. Učitel je pro žáky autoritou přirozenou, založenou na profesní kompetenci, vztahu a důvěře. Autorita je částečně upevněna formou formální učitel jako člen instituce, jako osoba zkoušející, a rozhodující o kvalitě výkonu. Učitel zůstává autoritou, to ale nebrání partnerskému vztahu učitel-žák při spolupráci a aktivitách během vyučovacích hodin. Vztah má být založen na respektu, transparentnosti, na společném cíli a zájmech.

20 8.4 Krátké vystoupení na počátku roku předmět německý jazyk Pro vstupní hodinu výuky německého jazyka bych si jako nový učitel připravila: Pozdravení žáků, pokud možno neformální. Krátké vyprávění o nejdůležitějších bodech mého osobního a profesního života. Cílem je představit se žákům jako obyčejný člověk se zájmy a osobními cíly a ne jako formální autorita. Přislíbení žákům budoucího bližšího poznávání se. Počátek interakce se žáky představení se. Každý žák se představí a řekne, proč se učí německý jazyk. Odpovědi sbírá učitel na tabuli. Učitel si s žáky stanoví (či upevní) svůj hlavní cíl význam studia cizího jazyku. (Obraz tabule učitel vyfotí a do další hodiny vytvoří exemplář pro každého studenta). Pro další činnost požádám žáky, aby vytvořili skupiny po pěti. Jejich úkolem je prodiskutovat návrhy, jaká témata je zajímají a chtěli by o nich mluvit v rámci hodin. Důraz mají klást i na kvalitu témat pro výchovně vzdělávací cíle. Své návrhy mají vypsat na barevné papírové oválky. Zástupce (popř. zástupci) skupiny mají své návrhy přednést třídě a připevnit oválky na nástěnku (či tabuli). Význam uspořádání oválku mají také objasnit (jestli má uspořádání nějaký grafický význam). Třída zhodnotí celkový výsledek práce skupin. V čem se skupiny shodli, jaká témata jsou okrajová. Nejčastěji navrhovaná témata by potom měla být učitelem zapracována do učebního plánu. (Pokud je to možné, výsledná práce by měla zůstat viset na nástěnce.) Jako domácí úkol žáci vypracují libovolnou formou text na téma: Co už umím z německého jazyka? Co už umím německy?