Od masopustu k Velikonocům. Křesťanské tradice a lidové jarní obyčeje na severním Plzeňsku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Od masopustu k Velikonocům. Křesťanské tradice a lidové jarní obyčeje na severním Plzeňsku"

Transkript

1 Od masopustu k Velikonocům Křesťanské tradice a lidové jarní obyčeje na severním Plzeňsku

2 2

3 OD PRVNÍ ZPRÁVY O VELIKONOCÍCH DO DNEŠKA Není pochyb o tom, že s příchodem křesťanství do naší krajiny někdy v 9. století vstoupila evropská kulturní tradice, jejíž kodifi kující se obraz v podobě osnovy liturgického roku, který určoval rytmus veškerého, nejen náboženského života, zde natrvalo zakotvil. Dvě významná liturgická období Vánoce a Velikonoce, či lépe snad advent a půst, odehrávající se v čase zimního slunovratu a jarní rovnodennosti, překrývala či propojovala starší řád zemědělských populací raně středověké střední Evropy s univerzálním rytmem života církve. Velikonoce byly a jsou pohyblivým svátkem a jejich přesné stanovení vedlo k vzniku kalendáře. 1 Byly chápány jako svátek výroční, kterým se připomínají nejdůležitější události křesťanství Ukřižování a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. O procesu kristianizace, který znamenal přijetí univerzálních hodnot křesťanství, na severním Plzeňsku svědčí budování farní sítě, zakládání klášterů a vytváření jemného přediva církevních vazeb středověkých Čech. Na Plasku, kde byl již od poloviny 12. století centrem duchovního života cisterciácký klášter, vznikla během 12. a 13. století řada kostelů a kaplí, kde se každoročně náboženské svátky konaly podle dobových křesťanských norem. Víra a křesťanské náboženství se přirozeně staly prostředím, v němž nacházeli objednávku četní umělci, jejichž díla zobrazovala již od raného středověku řadu církevních námětů, mezi nimiž významnou roli hrál velikonoční příběh. Kromě náboženských rituálů se v církevních institucích každoročně Velikonoce připomínaly i dalšími zvyklostmi inspirovanými křesťanskou tradicí. Byla to především hostina pro chudé, která se konala na Zelený čtvrtek na památku Poslední večeře Páně. Právě v souvislosti s ní se objevuje první zpráva o Velikonocích v písemnostech plaského kláštera. V roce 1204 poměrně mladému cisterciáckému klášteru v Plasích darovala Anežka z Potvorova několik vesnic a účel darování mimo jiné spojila s podmínkou pohoštění chudých o Velikonocích. Darování potvrdila při slavnostní příležitosti, jíž bylo vysvěcení plaského konventního kostela, tehdy největší baziliky v Čechách. Byla to zřejmě velmi vhodně zvolená příležitost, při níž se sešlo mnoho tehdejších šlechticů, kleriků i lidu. Anežka, vdova po slavném Kunovi z Potvorova, účastníkovi křížového tažení do Svaté země, za přítomnosti olomouckého biskupa Roberta darovala klášteru několik vsí, aby měl dost prostředků na nákup oleje a ryb na večeři Páně [ oleum et alecia in Adventu Domini, ac in Quadragesima, tj. olej a ryby o vánocích a velikonocích]. Další klášterní donace vesnice Vladměřic měla dostatečně pokrýt náklady [ in Coena Domini pauperes et advenientes, tj. na večeři Páně pro chudé a příchozí]. Toto obdarování kláštera jistě jen usnadnilo již zavedenou praxi o významných svátcích hostit chudé tak, jak tomu bylo v bibli. Také další zvyk, který se udržel ještě v baroku, souvisel s velikonočním biblickým příběhem: plaský opat myl na Zelený čtvrtek chudým a žebrákům nohy, připodobniv se tak Ježíši Kristu v této službě bližnímu, jak to dodnes činí papež. Tato stará donační zpráva odpovídá klášternímu zvyku pohostit chudé na večeři Páně. Místo beránka se podávala, jak vyplývá z donace, ryba či polévka z ryb. Tak bychom nejspíše mohli přeložit latinský termín alecia, v němž se skrývá slovo hallec i hallex nebo allec, což je jakýsi rybí pokrm. O velké potřebě ryb svědčí rybníky, které plaský klášter zakládal, aby měl v půstu dostatek ryb. Řeholníci drželi půstů daleko víc než tento velký čtyřicetidenní (Quadragesima) před Velikonocemi. Mnohé ze zbylých, klášterem kdysi založených, rybníků dodnes mohou tento zvyk připomenout. Také další církevní vrchnosti na Plzeňsku, jako například johanité v Manětíně, jistě o Velikonocích projevovaly hostinou pro chudé své poslání, ta patřila ve středověku k pravidelnému rituálu církevních institucí. Nejen klášterům, ale i okolním vesnicím a městům určoval rytmus křesťanský kalendář stanovením masopustu a půstu či velkých svátků velikonočních a vánočních. Vedle těchto svátků a obřadů církevních jistě přetrvávaly lidové výroční zvyky, ale o nich středověké zprávy z regionu nemáme. O tom, že praktiky jako vynášení smrtky považovali katoličtí duchovní 1 Velikonoce připadají na první neděli po jarním úplňku, tedy po úplňku, který připadl na den jarní rovnodennosti nebo nejblíže po něm. Jarní rovnodennost je 21. března. Týden před Velikonocemi se jmenuje svatý neboli pašijový (hebdomada sancta, sacra). Jeho poslední tři dny se nazývají dies lamentationes či dies tenebrarum (dny nářku a temnot). Jsou to Zelený čtvrtek (večeře Páně, coena Domini, Gründonnerstag), Velký pátek (parasceve, Karfreitag), Bílá (svatá) sobota (Karsamstag) a velikonoční hod boží Vzkříšení (Ressurectio). 3

4 za nevhodné, svědčí i údaje z obecních kronik, které dokládají, že proti nim kněží brojili ještě ve 20. letech 20. století, 2 kdy rozhodně jako dětské lidové obřady nemohly být žádnou hrozbou pro víru. Dokonce na nátlak faráře tento místní zvyk leckde ustal. Střídání lidových obřadů bouřlivého masopustu s vážným Popelcem a půstem rozhodně přinášelo do emocionálního života lidí napětí a dynamiku, odstíny od nevázané radosti po pokornou sebereflexi, které jednotvárnému konzumnímu životu dneška buď vůbec chybí nebo se svojí povrchní připomínkou odehrávající jen v rovině zábavy, jsou vzdáleny pochopení významu tradičních hodnot, které rytmizovaly roční cyklus a stmelovaly sdílenými obřady a rituály společnost. Připomenutím historie dvou pólů života našich předků - lidových zvyků a křesťanské tradice, chceme objasnit jejich smysl a hluboké zakotvení ve středoevropské civilizaci. Zatímco mnohé lidové zvyky, obřady, zábavy a typické společenské aktivity venkovského prostředí na jedné straně aspirují na zápis do knihy nehmotného kulturního dědictví UNESCO, jsou na druhé straně bez zvláštní podpory a povzbuzení uskutečňovány místními nadšenci či dobrovolnými sdruženími, kteří přece jen ctí svým způsobem, zvláště v menších venkovských společenstvích, výroční závaznost těchto tradic, jejichž zánik by považovali za osobní prohru. Ať již masopust pořádají dobrovolní hasiči, tělovýchovná jednota či jen náhodně vytvořený kolektiv chalupářů, vědí jeho aktéři dosud alespoň něco málo o jeho hlavních postavách, jejich rolích a scénáři celého svátku. Mnoho lidí je ochotno si na jeho přípravu (a následky) vzít dokonce dovolenou a proměnit se na jedno odpoledne, zpravidla o masopustní úterý, v podivné bytosti, oděné, alespoň zčásti, do tradičních kostýmů a masek, k nimž samozřejmě přibývají karikatury současných osob, politiků či zpodobení oblíbených pohádkových postaviček. Křesťanské tradice i ve velmi sekularizované společnosti, jako je česká, udržují církevní instituce, které garantují svojí oficiální službou jejich kodifi kovaný průběh a včleňují jej do života celosvětového organismu křesťanství. Velikonoční období také bývá návratem mnoha svátečních katolíků do kostela na popelec, křížovou cestu či pobídkou k účasti na několika slavnostních bohoslužbách. V tuto dobu ožívají i mnohé po celý rok jinak zavřené kostely setkáním věřících. Ve většině venkovských kostelů bychom však dnes ozdobený Boží hrob hledali marně. Tradiční křesťanské rodiny však stále přinášejí do kostela na posvěcení kočičky, mazance, beránky či malovaná vajíčka a pokračují tak ve staletém proudu obřadů, daných naší civilizaci do vínku na počátku druhého tisíciletí. Muzejní výstava a publikace jsou příležitostí zachytit oba tyto proudy života společnosti. Obě části jsou retrospektivní a nabízejí pohled na doklady materiální i duchovní kultury regionu severního Plzeňska. Čtenáři najdou lidové pranostiky, recepty tradičních výročních pokrmů, popisy lidových zvyků, ale i objasnění smyslu náboženského výtvarného umění, které je vizuálním ztvárněním křesťanské ikonografie. Nazvali jsme ji proto Od masopustu k Velikonocům a rozhodně je vůbec první regionální publikací na toto téma. Doufáme, že bude podnětem k zamyšlení nad významem tradic a inspirací k jejich oživení s pochopením jejich autenticity a původního smyslu. Veselé Velikonoce a bohatou pomlázku! 2 Např. manětínský děkan František Wonka ve svém popise Velikonoc jen mimochodem zmiňuje, že: Na Smrtelnou neděli Bohudík nemáme tu zvyk vynášeti smrt ani lítovat nechodí. (Wonka F., Manětín posvátný. Rukopis, Manětín 1935). 4

5 VELIKONOCE VE VÝTVARNÉM UMĚNÍ Zatímco období masopustu charakterizují převážně lidové zvyky a typické zábavy, velikonoční čas si stále uchovává povědomí svého křesťanského základu, přestože jej také stále víc překrývají zvykoslovné obřady. Do povědomí většiny lidí velikonoce vstupují spíše jako veselé lidové svátky, spojené s pomlázkou. Jejich křesťanská tradice se postupně stává kulturněhistorickou záležitostí, není-li naplněna živou vírou, časem se vytrácí i smysl náboženského sdělení a čitelnost velikonočních dějů. Příběh Ježíše Krista, který popisují v Novém zákoně v bibli čtyři evangelia, patří k základním námětům křesťanského umění. Je součástí evropské kultury a jeho znalost by měla být samozřejmá pro každého člověka. Pokusíme se přiblížit významné období roku zamyšlením nad velikonočními náměty ve výtvarném umění. Velikonoce z křesťanského hlediska představují vykupitelskou úlohu Krista symbolizovanou Ukřižováním a Vzkříšením. Vlastní velikonoční příběh se koncentruje na dění od Kristovy poslední večeře s učedníky až po snímání jeho mrtvého těla z kříže. Zobrazení příběhu mělo napomoci tomu, aby se mluvené slovo mohlo opřít o vizuální zážitek. Soustředíme svoji pozornost na důležité události, které se váží tematicky k velikonočním událostem tak, jak je podává křesťanská tradice. Poslední večeře Páně To, že se na Velikonoce peče beránek, ať ve formě sladkého tvarovaného korpusu nebo jako skopové maso, má svoji dlouhou tradici. Navazovala na židovské svátky, spojené se záchranou Židů v egyptském zajetí a byla přejata křesťanstvím na památku poslední Kristovy večeře s učedníky. Ještě před touto večeří se konal obřad mytí nohou, kdy Ježíš myl na znamení pokory svým učedníkům apoštolům nohy. Tento obřad se stal součástí křesťanských rituálů a dodržuje jej například i dnešní papež. Vyobrazení Poslední večeře se objevuje v křesťanském umění od 5. století a její podání respektuje dobové stolování a určuje, zda její účastníci stojí, leží na lehátcích nebo sedí. Také vlastní uspořádání stolujících postav má v historii výtvarného umění různé varianty. Kristus obvykle žehná na stole položenému chlebu a vínu v kalichu, pozdní středověk již charakterizuje hostie nad kalichem v rukou Kristových. Nejslavnějším vyobrazením námětu Poslední večeře Páně je dílo Leonarda da Vinci, které se stalo téměř závaznou předlohou pro mnoho replik. Učedníci s Kristem sedí kolem stolu, u něhož se odehrává příběh, v němž Ježíš podává učedníkům chléb a víno s tím, že je to jeho tělo a jeho krev, a že je mají společně přijímat na jeho památku. Tento výjev se stal začátkem eucharistie proměnění vína v krev a chleba v tělo Ježíšovo při svatém přijímání. Při zobrazení Poslední večeře je často v lidovém podání Ježíšova postava větší než apoštolové, protože tvůrce chtěl vyjádřit velikostí význam zobrazovaného. Nechme promluvit novozákonní texty: Janovo evangelium: Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, kdy měl přejít z tohoto světa k Otci. A protože miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim lásku až do krajnosti. Lukášovo evangelium: Nastal den nekvašeného chleba, kdy měl být zabit velikonoční beránek. Ježíš poslal Petra a Jana a řekl jim:,jděte a připravte nám velikonočního beránka, abychom ho mohli jíst! Zeptali se ho:,kde chceš, abychom ho připravili? Odpověděl:,Jakmile vejdete do města, potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, do něhož vejde a řekněte hospodáři domu: Mistr ti vzkazuje: Kde je večeřadlo, v kterém bych mohl se svými učedníky jíst velikonočního beránka? On vám ukáže velkou horní místnost opatřenou lehátky, tam připravte večeři. Odešli a nalezli všechno tak, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka. Markovo evangelium: Večer přišel Ježíš s Dvanácti. Když byli u stolu a jedli, řekl:,amen, pravím vám: Jeden z vás mně zradí, ten, který se mnou jí. Zarmoutili se a začali mu říkat jeden přes druhého:,jsem to snad já? Když jedli, vzali chléb, požehnal ho, lámal a dával jim ho se slovy:,vezměte. To je mé tělo. Potom vzal kalich, podal jim ho a pili z něho všichni. A řekl jim:,to je má krev, krev nové smlouvy, která se prolévá za všechny. 5

6 Tato evangelijní vyprávění se stala východiskem tradice a základem pro symboliku, používanou ve výtvarném umění, která ve zkratce odkazuje k velikonočnímu příběhu. Je to především symbol beránka, vyjadřující nevinnost, pokoru, oběť, jíž představuje Ježíš Kristus jako beránek Boží, který snímá hříchy světa. Jako symbol Krista se beránek s křížem objevuje od pozdní antiky a v této versi přešel do románského umění. Stal se přeneseně symbolem věřících a v souvislosti s tím je pak papež nazýván pastýřem stáda beránků křesťanů. Eucharistické symboly Poslední večeře chléb a víno jsou součástí svatého příjímání v křesťanské církvi v podobě hostie, těla Páně, a kalichu s vínem, krví Páně. Dodnes se svaté přijímání v katolické církvi nazývá večeře Páně nebo hostina beránkova. Odkazem na Poslední večeři Páně byl i boj o charakter přijímání pod obojí v reformovaných církvích. Přijímání pod jednou se začalo v církvi postupně zavádět od 12. století. Přijímání z kalicha pro všechny věřící, jak požadovali husité, koncil kostnický v roce 1415 zamítl. Složité teologické otázky transubstanciace, které řešily generace církevních myslitelů, se rovněž skrývají v motivu eucharistie odvozeném z Poslední večeře Páně. Mohli bychom poukázat na i na celou řadu zázraků či diskuse o Kristově podstatě v eucharistii, tedy skutečné přítomnosti Krista ve svatém přijímání. Poslední večeře Páně, podmalba na skle, 2. polovina 19. století. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. Druhým příběhem, který se u stolu při Poslední večeři odehrával, bylo Kristovo tušení, že jeden z učedníků jej zradí. Jeho jméno Jidáš se stalo synonymem zrady, protože za 30 stříbrných prozradil pronásledovatelům Ježíše Krista. Způsob označení Ježíše Krista mezi apoštoly spočíval v tom, že Jidáš Ježíše políbil, a tím určil, který ze skupiny podobných mužů je tím pravým. Jidáše najdeme na vyobrazeních Poslední večeře jako postavu, charakterizovanou váčkem s číslicí 30, která označuje jeho mzdu za zradu, zatímco ostatní učedníci, kromě mladého bezvousého Jana, jsou vcelku anonymně podáni. Na již zmíněném obrazu Leonarda da Vinci z refektáře kostela Santa Maria delle Grazie v Miláně z let však zrádce není viditelně označen, a proto se učedníci živými gesty táží, kdo z nich by to mohl být. Takové vyobrazení mělo u řeholníků shromážděných v refektáři vyvolávat otázky o zradě a svědomí, které mohli vztáhnout i na své osobní postoje. V tomto smyslu pak označení za Jidáše vplynulo do obecného chápaní jako symbol zrady. Ze skupiny jinak blíže neoznačených Ježíšových společníků se tak Jidáš vymykal svojí negativní charakteristikou 6

7 a také jako jediný z apoštolů obvykle vstoupil i do lidových říkadel či dokonce do názvu výročního velikonočního pečiva zvaného jidášky. To mívá poněkud kuriózní podobu zkrouceného provazu, připomínajícího Jidášovu sebevraždu oběšením. Kristus na hoře Olivetské Biblický příběh pokračuje meditativní předehrou Ježíše Krista před neodvratným koncem jeho životního dramatu. Po večeři, která se odehrávala ve venkovském dvoře Getsemany, se Kristus odebral k modlitbě a vyzval učedníky Petra, Jakuba a Jana, aby šli s ním. Tento příběh smutné sebereflexe před tragickým koncem života je často zobrazován jako Kristus na hoře Olivetské, tedy vrchu porostlém olivovníky a pokrytém skalami. Výjev bývá často plasticky zobrazen u kostelů na vnější straně presbytáře. Někdy je i tento výjev součástí rozsáhlejší Křížové cesty. V zahradě Getsemanské Kristus prosil Boha Otce, aby od něj odňal kalich utrpení. Učedníci, kteří jej doprovázeli a měli s ním bdít, usnuli a v těžké chvíli Krista opustili. Povzdechl si: Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte. (Evangelium sv. Matouše). Modlil se k Bohu: Otče, Tobě je všechno možné, odejmi ode mne tento kalich! Ne však co já chci, ale co ty chceš. Tu se před Kristem objevil anděl, který mu ukázal, kolik lidí vykoupí svou obětí. Přijal tedy vůli Boží. Příběh pokračuje: Kristus se vrátil dvakrát k učedníkům, a našel je, jak spí. Potřetí jim řekl: Ještě spíte a odpočíváte? Už přišla hodina, kdy bude Syn člověka vydán do rukou hříšníků. Vstaňte a pojďme. Nejstarší vyobrazení Krista na Olivetské (Olivové) hoře pochází z baziliky S. Apollinare Nuovo v Raveně z l. poloviny 6. století. K českým středověkým vrcholným dílům tohoto námětu patří Olivetská hora od Mistra Vyšebrodského a Mistra Třeboňského oltáře. Kristus na hoře Olivetské. Grafický list z biblických ilustrací nazarenské školy. 7

8 Zrada, zatčení a odsouzení Krista Od této chvíle biblický děj směřuje rychle ke konci: Když ještě mluvil, hned se objevil Jidáš, jeden ze dvanácti a s ním celý houf s meči a kyji, jak je poslali velekněží a starší. Jeho zrádce s nimi smluvil znamení: Koho políbím, ten to je, toho se chopte. A když Jidáš přišel, hned přistoupil k Ježíšovi a řekl:,mistře a políbil ho. Ježíš Kristus byl zajat, odvedli jej k veleknězi a hledali jeho vinu. Když nad Ježíšem vynesli soud, že se rouhá, vydali jej Pilátovi. Z učedníků, kteří se zdržovali poblíž, byl třikrát osloven Petr, zda Krista zná, ten však zapřel, že by jej znal, a tak se splnilo další proroctví: Dříve, než kohout zakokrhá, mě zapřeš. Petr neměl odvahu a obával se Kristova osudu, jemuž se stejně později nevyhnul, ale sám nad svojí zbabělostí zaplakal. Proto je kohout mezi předměty, doprovázejícími Kristovo utrpení. Kristus se nebránil narčením a Pilát nechal na davu, aby rozhodl o jeho vině. Dal lidu vybrat, kterého z vězňů má propustit, a když dav rozhodl, že bude osvobozen Barabáš, vydal Krista k ukřižování, i když sám na něm žádnou vinu neshledal. Tato postava Piláta, římského prokurátora a alibistického soudce, vstoupila do ikonografie s námětem Mytí rukou. Na výraz nesouhlasu s rozhodnutím davu, že má Krista dát ukřižovat a lotra Barabáše osvobodit, si podle Matoušova evangelia Pilát před Židy obřadně umyl ruce se slovy: Já nejsem vinen krví tohoto člověka. Po té dal Pilát Ježíše bičovat. Námět bičování se vyskytuje ve výtvarném umění od 9. století. Ježíš oděný pouze bederní rouškou je zobrazován u kůlu či sloupu bičovaný dvěma biřici, někdy také jako samostatná postava se zdůrazněnými ranami, jak tuto scénu prožívali ve svých mystických vidinách mnozí světci. Sloup, u něhož byl údajně Ježíš při bičování připoután, byl uctíván v kapli sv. Zenona v basilice sv. Praesedy v Římě jako relikvie. Patřil spolu s důtkami a provazem, jímž byl Kristus ke sloupu přivázán, k nástrojům Kristova umučení. Částečku sloupu přivezl do Prahy jako relikvii Karel IV. a malá část provazu je uložena jako cenná relikvie v tzv. Kříži Království českého ve Svatovítském pokladu, který dal zhotovit císař a král Karel IV. Sloupek se objevuje častěji ve variantě vysokého hladkého sloupu s mírnou entasí, bývá součástí samostatně vyobrazených nástrojů Kristova umučení. Křížová cesta Děj posledních hodin zachycuje sled obrazů zvaných Křížová cesta, latinsky via dolorosa či také pašije, které ve stručnějším nebo podrobnějším vyprávění předvádí názorně v obvyklých výtvarných schématech, zvaných zastavení, jednotlivé okamžiky poslední cesty Ježíše Krista s křížem. Bývá jich nejčastěji dvanáct, ale jsou i rozsáhlejší pašijové cykly, které zobrazují významné momenty posledních Kristových hodin. Poté co dal Pilát Krista zbičovat (u Římanů před ukřižováním předcházelo kruté bičování důtkami s mnoha řemínky s kovovými kuličkami a háčky, při němž často odsouzenec zemřel) byl vydán k ukřižování. Evangelium Markovo praví: Vojáci ho (Krista) odvedli dovnitř dvora a oblékli ho do šarlatového roucha, upletli trnovou korunu a nasadili mu ji. Pak ho začali posměšně pozdravovat,buď zdráv, králi židovský! Bili ho rákosovou holí po hlavě, plivali na něj. Když se mu dost naposmívali, oblékli mu zase jeho šaty a vyvedli ho, aby ho ukřižovali. Ježíš vyšel ven s trnovou korunou v rudém plášti a Pilát jim řekl:,hle člověk - Ecce homo. Byla to fraška, která měla Ježíše a jeho majestát židovského krále zesměšnit. Vojenský plášť načervenalé barvy měl představovat královský purpur, věnec z trní královskou korunu a rákos v ruce žezlo. Tuto scénu, v níž je divákovi předveden zesměšněný Kristus s rákosovou třtinou místo královského žezla a trnovou korunou místo královské, najdeme ve výtvarném umění od středověku až po novověk velmi často. Jako by Kristovu situaci přijali všichni ztrápení a ponížení lidé jako svůj vlastní obraz. Cesta na Golgotu se členila na momenty, které zobrazuje více či méně podrobně křížová cesta. Když vycházel smutný průvod s Kristem, doprovázeným biřici a nešťastnými Kristovými přívrženci z pevnosti na cestu dlouhou asi tisíc kroků, potkali Šimona z Kyrény a toho přinutili, aby pomohl zmučenému Ježíšovi nést kříž. Kristus vyčerpáním během cesty třikrát pod tíhou kříže upadl. Cestou potkal Marii, svoji zarmoucenou matku, svatou Veroniku, která mu otřela tvář rouškou, a židovské ženy. Během cesty pronesl několik vět, které se dostaly do evangelií. Když došli na Golgotu, nabízely 8

9 mu ženy, aby se napil vína s myrrhou, které by mu pomohlo lépe snášet muka, ale on odmítl. Pak ho přibili pochopové na kříž a rozdělili se losováním o jeho šaty, byly totiž tkané z jednoho kusu látky a dělením by se znehodnotily. Zároveň s Ježíšem byli ukřižováni dva zločinci na vrchu, který se nazývá hebrejsky Golgota, což je latinsky Kalvárie, tedy vrch ve tvaru lebky (latinsky calva=lebka). Na kříži hlásal jméno oběti trojjazyčný nápis hebrejský, řecký a latinský, z něhož známe na všech krucifi xech začáteční písmena INRI, což znamená IESUS NASARENUS REX JUDEORUM - Ježíš Nazaretský, král židovský. Ukřižování, tedy přibití Krista na kříž a jeho vztyčení podle evangelií nastalo na Velký pátek mezi devátou a dvanáctou hodinou, pak následovala do tří hodin odpoledne tma, v níž Kristus vydechl naposledy. Na kříži pronesl Kristus pouhých sedm vět: Otče, odpusť jim, neb nevědí, co činí (tak se Ježíš přimlouval za ty, kteří mu působili bolest). Ještě dnes budeš se mnou v ráji (tato slova byla určena lotru na kříži po Kristově pravici). Podívej se, tvůj syn. Podívej se, tvá matka! (Tak oslovil matku a apoštola Jana, stojící pod křížem). Bože můj, proč jsi mne opustil? Žízním. Je dokonáno. Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. Sugestivně tento děj líčí opět evangelia: Když bylo dvanáct hodin, nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne. Ve tři hodiny Ježíš zvolal: Bože můj, proč jsi mne opustil. Při tom jeden ze žoldnéřů namočil houbu do octa a podal ji Ježíšovi na dlouhé rákosové holi. Vlastní ukřižování bylo tradičním potupným středomořským usmrcením, při němž odsouzený bolestivě umíral přibit na vztyčeném dřevěném kříži. Pod křížem s Ježíšem stála skupina osob, v níž byla Panna Maria, matka Ježíšova, sv. Jan, mladičký apoštol a Ježíšův přítel, a někdy též Maří Magdalena. V bohatších komparsech nechyběli ani římští žoldnéři a další postavy. Výjev z Ukřižování byl častým námětem středověkého výtvarného umění, především deskového malířství. V redukované podobě se objevuje fi gurální stafáž jako součást dřevěných křížů v krajině, zdobených plechovou malovanou skupinou, jakou bychom před lety našli na starém dřevěném špitálku v Rabštejně nad Střelou. Zarmoucená skupina pod ukřižovaným Kristem byla v 19. století častou dekorací náhrobních křížů z plaské litiny, někdy byla redukována na pouhou postavu Maří Magdaleny, objímající v žalu patu kříže. V krajině se budovaly zvláště v baroku repliky kalvárií, obvykle na kopci, k nimž vedla zastavení křížové cesty. V elementární podobě příběh ukřižování Ježíše Krista připomínají všechny kříže, křížky a boží muka. Tak se velikonoční příběh promítá neustále na pozadí životů generací jako připomínka evangelijní zvěsti. Četné mariánské sochy, osamostatněné z výjevu Ukřižování, se staly rovněž součástí barokní české krajiny. Vzkříšení Další kapitola Kristova příběhu je již naplněna nadějí a tuto odkázala křesťanství do vínku. Příběh pokračuje tím, že v sobotu, druhý den po Ukřižování a pohřbení Ježíše Krista, šly ženy, v bibli označované za tři Marie, ke hrobu, našly jej otevřený a tělo Kristovo zde nebylo. Brzy na to se zmrtvýchvstalý Ježíš dal poznat svým učedníkům (po Jidášově oběšení jich zůstalo 11 Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip, Tomáš, Bartoloměj, Matouš, Jakub menší, Šimon, Juda, k nim byl za Jidáše přidán Matěj). Po vzkříšení vstoupil na nebesa k Bohu a k životu věčnému. Splnil se tak slib věčného života, v který věří křesťané na celém světě. Biblický příběh Ukřižování ve výtvarném umění tvoří základ nejpočetnějších a nejčastějších námětů. Postupně se některé výjevy příběhu osamostatnily, jiné našly symbolické vyjádření jednotlivými předměty, jejichž smyslu bychom nerozuměli, kdybychom neznali souvislosti. Kristovo utrpení pro svoji expresivnost lákalo malíře i sochaře po staletí. Náboženské řády i jejich světci či zakladatelé si volili pro svoji reprezentaci symbolické spojení s Kristem. Odkazovalo na něho například 5 hvězd ve svatozáři Jana Nepomuckého, který byl svým utrpením chápan jako následovník Krista, a jehož pět ran (ruce a nohy probodnuté hřeby a rána v boku od kopí) představovaly zmíněné hvězdy. Ke Kristovu utrpení se hlásili cisterciáci, jejichž světec a duchovní otec sv. Bernard je zobrazován s nástroji Kristova umučení arma Christi tedy křížem, trnovou korunou, kopím, holí s houbou, jíž se měly dotknout žíznící Kristovy rty. Stejně tak úcta k Ukřižovanému je vyjádřena sousoším 9

10 sv. Luitgardy, cisterciácké světice, k níž se Kristus sklání z kříže, kterou plaský opat dal postavit na Karlově mostě v Praze v roce 1710 od sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Úcta k předmětům považovaným za mystickou zbroj Ježíše Krista a současně za jeho heraldický symbol sahá do středověku a souvisí s pašijovými meditacemi. Baroko oživilo zájem o nástroje Kristova utrpení. Od roku 1735 se slaví svátek de armis Christi. K symbolům, opředeným tajemnou legendou, patří kalich, do něhož andělé sbírali u kříže Kristovu krev, který byl později ztotožněn se svatým grálem. Rovněž takovým posvátným předmětem se stalo kopí setníka Longina, jímž byl probodnut Kristův bok. Trnová koruna, skropená Kristovou krví, se stala symbolem utrpení a trny z ní relikviemi, které ukrývají četné chrámové poklady. Mnohé z těchto předmětů najdeme spolu s dalšími vyobrazeny na lidových božích mukách, obrázcích na skle či v kapličkách. Patří k nim též hřeby z kříže, spolu s kladivem a kleštěmi, vrhací kostky, jimiž hráli žoldnéři o Kristův šat, kohout, který připomíná Petrovu zradu či váček se 30 stříbrnými, v němž byla Jidášova mzda za zradu Krista. K poslední Kristově cestě patří rouška svaté Veroniky, která se jako veraikon vyskytuje na středověkých oltářních archách. Ježíš myje apoštolům nohy. Grafický list z biblických ilustrací nazarenské školy. Samozřejmě, že ve výtvarném umění je velikonoční výjev zobrazen především v nesčetných Ukřižováních, křížích s rozpjatým tělem Krista, či v řadě Piet, které představují vrcholy českého výtvarného umění. Ze severního Plzeňska k nim patří i Pieta ze Stvolen či Pieta z Nečtin. K námětu Kalvárií náleží také Panna Maria Bolestná (Dolorosa) či Sedmibolestná, kterou představují v našem regionu kamenné plastiky v Manětíně na Vysoké cestě nebo v Rabštejně. Vrcholnou ukázkou barokní expresivity jsou repliky a ohlasy Kalvárie Matyáše Bernarda Brauna, které vznikly pro kostely plaského kláštera (kostel sv. Jakuba Většího v Žebnici). Byly vzorem pro celou řadu Bolestných 10

11 Madon, kterými barokní mistři vyjádřili vyvrcholení velikonočního příběhu. Křížová cesta více než před dvěma tisíci lety byla závěrem jednoho lidského života, byla cestou bolesti s krutým koncem ze svobodného rozhodnutí zemřít. Její zastavení dodnes pomáhají zakoušet hloubku lidského osudu. Katalog Z exponátů Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, dokládajících výtvarné tradice křesťanské zvěsti v regionálním výtvarném umění, představíme pouze několik zajímavých předmětů z množství sbírek umělecko řemeslných, které se ke křesťanskému umění vztahují. Drobné stolní křížky z nejrůznějších materiálů, ze dřeva, kovů či skla, devocionálie, obrázky svatých, či sošky sériově vyráběné, ruční práce klášterní či běžné komerčně zhotovované svátostiny tvoří pestrý obraz lidové i měšťanské zbožnosti a našli bychom je téměř v každém muzeu v obdobném sortimentu. Zaměřili jsme se proto v této publikaci na představení významných či unikátních předmětů ze sbírek muzea a z expozice, které se svým námětem vztahují k velikonočnímu období. Protože se úcta a připomínka velikonočního příběhu každoročně opakovala, vytvořily se více méně závazné typy jejich zobrazení. Náměty zůstávaly stejné, měnila se pouze jejich výtvarná forma ve shodě s uměleckým vývojem. Velikonoční děj se díky křesťanskému náboženství ustálil ve stručném symbolickém vyjádření, které i ve zkratce je pochopitelné všem, kteří znají biblický příběh. Pokusíme se jej chronologicky, tedy ve shodě s průběhem biblického děje, představit na muzejních exponátech i na obrazové dokumentaci uměleckých děl z volné krajiny. Poslední večeře Páně Poslední večeře Krista, jíž předcházelo mytí nohou apoštolům, patří k nejzávažnějším námětům křesťanské ikonografie. Poprvé se její vyobrazení objevuje v 5. století a od té doby tvoří trvalou součást dějin výtvarného umění, neboť s námětem, který symbolicky vyjadřuje závažnost odkazu eucharistie, Poslední večeře Páně, podmalba na skle, tempera, 2. polovina 19. století. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. 11

12 se vyrovnávaly všechny generace umělců, ať již školených či lidových tvůrců. Z apoštolů, k nimž patřili Petr, Ondřej, Jakub zv. Větší, Jan Evangelista. Filip, Bartoloměj, Tomáš, Matouš, Jakub zv. Menší, Juda Tadeáš, Šimon, Jidáš (pak nahrazený Matějem) většinou můžeme v Poslední večeři Páně dobře identifi kovat pouze dvě postavy, a to obvykle bezvousého mladistvého Jana, který je nejblíže Kristovi, a Jidáše, většinou poznatelného podle již zmíněného váčku s penězi. Tuto scénu najdeme v muzejních sbírkách nejen i na litinové a mosazné desce z poloviny 19. století, ale též na lidových obrázcích na skle. Mosazná deska, odlitá v hořovické železárně podle modelu Dominika Zafouka kolem 1. poloviny 19. století s latinským textem: AMEN DICO VOBIS QUIA UNUS VESTRUM ME TRADITURUS EST [Amen pravím vám, neboť jeden z vás mne zradí], byla napodobována českými slévárnami, mimo jiné i plaskou metternichovskou hutí. Upomíná na biblický Ježíšův výrok, který se týká jeho tušení Jidášovy zrady. Poslední večeře Páně, mosazná litá deska, modelér Dominik Zafouk, odlitek železárny Hořovice, kolem 1. poloviny 19. století. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. Kristus na hoře Olivetské Po Poslední večeři, která se odehrála ve venkovském dvoře Getsemany, se Kristus odebral k modlitbě a vyzval Petra, Jakuba a Jana, aby šli s ním. Kristus se pohroužil do modlitby a meditace. Učedníci usnuli a v těžké chvíli Krista opustili. Tu se před ním objevil anděl, který mu ukázal, kolik lidí vykoupí svou obětí. Přijal vůli boží. V expozici muzea je z této existenciální scény představen osamocený modlící se Kristus. Monumentální skulptura klečícího Krista se sepjatýma rukama v modlitbě pocházející ze západních Čech, vznikla koncem 60. let 15. století. Je fragmentem početnější fi gurální nedochované skupiny Krista na hoře Olivetské. První scéna tohoto typu je v regionu doložena v roce 1448 u kostela sv. Bartoloměje v Plzni. Kristus z expozice Muzea a galerie severního Plzeňska patří k nejstarším západočeským pracem tohoto druhu. Kompozici sochy naplňuje vážný klid a tichá meditace. Monumentalitu podání charakterizuje nápadný nezájem o detail. Socha Krista vznikla zřejmě v některé západočeské dílně a jak z jejího povrchu vyplývá, byla zřejmě dlouho vystavena povětrnosti. Je vyřezána z lipového dřeva a opatřena mladší povrchovou úpravou. Má výšku 134,5 cm. 3 3 Vlastníkem díla je Národní památkový ústav, inv. č. L Publikováno v knize Gotika v západních Čechách ( ) III. Architektonická skulptura a plastika. Náhrobní skulptura. Sochařství. Praha 1996, č kat

13 Křížová cesta Křížová cesta patří dodnes k standardnímu vybavení kostelů a kaplí a na Velký pátek se u ní obvykle koná pobožnost, připomínající dávné dramatické události posledních hodin pozemského života Ježíše Krista. Umělecké dílo, které má muzeum ve sbírkách, vytvořil řezbář Jan Umlauf ( ), se člení na obvyklých dvanáct zastavení. Soubor polychromovaných dřevořezeb v kaplicových rámech v nízkém reliéfu představuje základní scény z příběhu Ukřižování. Jejich autor studoval na vídeňské akademii, kde byl žákem Josefa Führicha. Věnoval se sakrálním námětům a za svůj dlouhý život namaloval více než 300 oltářních obrazů a vytvořil více než 20 křížových cest. Křížovou cestu darovali do Mariánské Týnice počátkem 20. století neznámí dobrodinci. Zastavení Křížové cesty: KRISTUS A PILÁT KRISTUS PŘIJÍMÁ KŘÍŽ A POMÁHÁ MU JEJ NÉST ŠIMON Z KYRÉNY KRISTUS PADÁ POPRVÉ POD KŘÍŽEM KRISTUS POTKÁVÁ MATKU KRISTUS NESE KŘÍŽ KRISTUS POTKÁVÁ SV. VERONIKU KRISTUS PADÁ PODRUHÉ POD KŘÍŽEM KRISTUS POTKÁVÁ ŽENY IZRAELSKÉ KRISTUS PADÁ POTŘETÍ POD KŘÍŽEM KRISTUS ZBAVEN ŠATU KRISTUS PŘIBÍJEN NA KŘÍŽ UKŘIŽOVANÝ KRISTUS A PANNOU MARIÍ A SV. JANEM Klečící Kristus, polychromovaná dřevořezba, západní Čechy kolem roku Národní památkový ústav územní odborné pracoviště Loket. Expozice Muzea a galerie severního Plzeňska. 13

14 Křížová cesta Křížová cesta patří dodnes k standartnímu vybavení kostelů a kaplí a na Velký pátek se u ní obvykle koná pobožnost, připomínající dávné dramatické události posledních hodin pozemského života Ježíše Krista. Umělecké dílo, které má muzeum ve sbírkách, vytvořil řezbář Jan Umlauf ( ), se člení na obvyklých dvanáct zastavení. Soubor polychromovaných dřevořezeb v kaplicových rámech v nízkém reliéfu představuje základní scény z příběhu Ukřižování. Jejich autor studoval na vídeňské akademii, kde byl žákem Josefa Führicha. Věnoval se sakrálním námětům a za svůj dlouhý život namaloval více než 300 oltářních obrazů a vytvořil více než 20 křížových cest. Křížovou cestu darovali do Mariánské Týnice počátkem 20. století neznámí dobrodinci. Křížová cesta, Jan Umlauf, polychromovaná dřevořezba, konec 19. století. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. Zastavení Křížové cesty: KRISTUS A PILÁT KRISTUS PŘIJÍMÁ KŘÍŽ A POMÁHÁ MU JEJ NÉST ŠÍMON Z KYRÉNY KRISTUS PADÁ POPRVÉ POD KŘÍŽEM KRISTUS POTKÁVÁ MATKU KRISTUS NESE KŘÍŽ KRISTUS POTKÁVÁ SV. VERONIKU 14

15 KRISTUS PADÁ PODRUHÉ POD KŘÍŽEM KRISTUS POTKÁVÁ ŽENY IZRAELSKÉ KRISTUS PADÁ POTŘETÍ POD KŘÍŽEM KRISTUS ZBAVEN ŠATU KRISTUS PŘIBÍJEN NA KŘÍŽ UKŘIŽOVANÝ KRISTUS A PANNOU MARIÍ A SV. JANEM 15

16 Jednotlivé samostatné výjevy z Křížové cesty Kromě souboru zastavení jsou zobrazovány ve výtvarném umění i jednotlivé výjevy či detaily z jejich scén samostatně. K nim patří časté sochařské zpodobnění Krista, a to jako Krista bičovaného, tedy obvykle oděného pouze v bederní roušku a připoutaného u sloupku okovy. Druhým oblíbeným sochařským námětem je tzv. Ecce homo, stojící Kristus oděný do pláště, na hlavě trnovou korunu a v rukou rákosovou třtinu. Tento náměť byl vyjádřením posměchu nad Ježíšovým údajným královským majestátem. Třetím kristologickým motivem je tzv. Odpočívající Kristus, tedy sedící postava Ježíše s trnovou korunou a rudým pláštěm přes ramena, představující závěr Křížové cesty, kdy znavený a vyčerpaný Kristus odpočívá před tím, než bude přibit na kříž. Mezi tím než však Kristus došel na konec svízelné křížové cesty, setkal se se svatou Veronikou, která mu otřela rouškou tvář. Pozdně barokní polychromovaná dřevořezba představuje devoční typ Krista připoutaného u sloupu. Tento ikonografický typ se vyskytuje od 15. století. Socha zbičovaného Krista připoutaného u nízkého balustrového sloupku se vyskytuje v západních Čechách v četných replikách. Jejich nejčastějším ikonografickým vzorem je barokní socha Krista z bavorského poutního místa Wies. Bičovaný Kristus, polychromované dřevo, 2. polovina 18. století. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. Ve sbírkách muzea se nacházejí dvě kvalitní pozdně barokní dřevořezby, představující stojícího Krista, oděného bederní rouškou, připoutaného za obě ruce řetězem k nízkému balustrovém sloupku. Hlava Krista je opatřena paprsčitou dřevěnou svatozáří. Díla lze slohově přiřadit k pozdním pracem manětínského sochařského okruhu a datovat do druhé poloviny 18. století. Jedna ze soch (výška 65 cm, podstavec cm, lipové dřevo s polychromií a zlacením, inv. č ), pochází údajně z manětínské kapličky pod Chlumskou horou, kterou dal postavit kupec Matěj Fortner na místě bývalého popraviště. Druhá socha (inv. č. 1701, výška 60 cm) pochází z kapličky v Černčicích u Petrohradu a do muzea ji daroval Ladislav Hahn, který ji získal v roce 1963 od děkana Schregela. Obrázek Jesus auf der Wiese, který představuje bohatý souhrn všech atributů umučení Kristova, je podmalba na skle s německým nápisem, odkazujícím na název slavného bavorského poutního místa Wies, kde byla od roku 1730 vystavena milostná poutní socha zbičovaného Krista. Socha, k níž dodnes putují poutníci z Bavorska i z okolních zemí, podle tradice v roce 1738 ronila slzy a tento zázrak pak vedl k výstavbě velkého poutního kostela. Obrázek s podmalbou na skle může být i památkou pouti do tohoto jihoněmeckého centra nebo jeho ohlasem v západních Čechách. Ikonografický výklad všech prvků na obraze se vztahuje ke všem etapách Kristova bolestného konce života. Zobrazené předměty představují symbolicky některý z momentů Kristova umučení. Žebřík upomíná obvykle snímání Kristova těla z kříže, kostky se vztahují k losování o Kristův oděv mezi 16

17 vojáky, kteří nechtěli Kristův šat dělit na kusy, a tak o celou suknici hráli v kostky. Houba na holi připomíná motiv z Ukřižování, kdy na Ježíšovo zvolání Žízním mu byla podána k ústům houba namočená v octě z nádoby, která bývá přiřazována k souboru nástrojů Kristova umučení. Meč a pochodeň se vztahují k evangelijnímu příběhu o zatýkání Krista za světla pochodní, při němž jeden z Kristových společníků mečem uťal ucho jednomu ze žoldnéřů, to však na dotek Kristův žoldnéři opět přirostlo. Kopí představuje nástroj, jímž římský voják Longin pro zjištění smrti Ježíšovy otevřel jeho hruď bodnutím (Janovo evangelium 19, 34). Trnová koruna připomíná Kristovo korunování trním a patří mezi velmi často zobrazované součásti Kristových nástrojů umučení. Dostala se i do jména cisterciáckého kláštera v jižních Čechách, dnes známého pod jménem Zlatá Koruna, původně Spinea (Trnová) Koruna, protože relikvií kláštera byl trn z Kristovy koruny. Kleště, kladivo a hřeby patří mezi nástroje Kristova utrpení, protože jimi byl přibíjen na kříž a snímán z kříže. Obrázek (podmalba na skle, tempera, cm, rámeček je tvořený plochou lištou 4 cm širokou, inv. č ) není signován, datovat jej lze do 2. poloviny 19. století. Bičovaný Kristus, podmalba na skle, tempera, 2. polovina 19. století. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. Socha Ecce Homo v Rabštejně nad Střelou, J. Rziha Socha Ecce Homo na tzv. Vysoké cestě v Manětíně, Josef Herscher

18 Výjev s vyobrazením Ecce homo z Křížové cesty muzejní sbírky nedokumentují, avšak můžeme se s ním setkat v podobě dvou soch v životní velikosti, z nichž jednu bychom našli na tzv. Vysoké cestě manětínské a druhou v Rabštejně nad Střelou. Uměleckým zobrazením vyniká především barokní socha v Manětíně na Vysoké cestě od Josefa Herschera (1729), stojící jako protějšek Matky Boží bolestné. Repliku někdejší poškozené barokní sochy Ecce homo najdeme též v Rabštejně nad Střelou. Vytesal ji na přání zdejších obyvatel podbořanský sochař Rziha roku Veroničina rouška je námětem legendického původu a bývá součástí Křížové cesty. Kristu, který klesl pod křížem, otřela podle legendy sv. Veronika zakrvácenou tvář do šátku, na němž se zázračně objevila Kristova podoba s trnovou korunou na čele. Nejstarší motivy roušky sv. Veroniky se objevují po roce Někdy sudarium, tj. roušku, přidržují andělé, jindy sama sv. Veronika. Muzejní sbírky se mohou pochlubit oběma základními typy vyobrazení Kristovy podoby. Toto zobrazení Kristovy tváře bylo uctíváno jako vyobrazení nestvořené rukama, tedy vera icona, pravý obraz. Údajně původní rouška svaté Veroniky je uložena od středověku ve Vatikánu. 18 Predela z oltáře kostela sv. Jana Křtitele v Hodyni, tempera na dřevě. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. K starším cenným vyobrazením této relikvie patří predela z Hodyně ve sbírkách Muzea a galerie severního Plzeňska. 4 Dolní část nedochovaného pozdně gotického oltáře je tvořena podstavcem tvaru lichoběžníka, na jehož čelní stěně jsou vyobrazeni dva andělé, držící téměř čtvercovou roušku s Kristovou zakrvavenou hlavou s trnovou korunou. (Tempera na dřevě, výška 47 cm, horní šířka 160 cm, dolní 123 cm, inv. č. 8424). Oltář vznikl kolem roku Malba andělů prozrazuje saské vlivy, stejně tak celý oltář, jehož torza křídel zobrazují oboustrannou malbu se sv. Vítem a sv. Václavem na jedné straně a sv. Benediktem a sv. Bernardem na druhé straně. Týž námět zobrazuje čtvercová litinová deska, která zachycuje v nízkém reliéfu hlavy dvanácti apoštolů, uprostřed nichž je ve větším středním poli zobrazena klasická podoba roušky sv. Veroniky s Kristovou tváři a trnovou korunou. Apoštolské hlavy jsou umístěny po okraji desky v malých medailonech obdélného tvaru s okosenými rohy. Kristova tvář ve velkém čtvercovém poli. Deska není signována a pochází z Plas, kde byla zhotovena kolem poloviny 19. století, zřejmě podle předlohy, která putovala po četných slévárnách v střední Evropě. Litinová deska s apoštoly a rouškou sv. Veroniky, Plasy kolem poloviny 19. století. NPÚ územní odborné pracoviště Plzeň. Zapůjčeno do expozice muzea v Mariánské Týnici. 4 U příležitosti velké výstavy gotiky v Plzni byla uvedena v katalogu Gotika v západních Čechách ( ), II. Nástěnná malba. Desková malba. Knižní malba. Umělecké řemeslo, č. kat. 49, Praha 1996.

19 Socha stojící světice sv. Veroniky uzavřené kompozice, kompaktního tělesného tvaru, drží před sebou bílou roušku s obrazem Kristovy tváře a patří k obvyklým ikonografickým typům této světice, jejíž jméno je možná jen odvozeno od vera icon pravý obraz, tedy nestvořený lidskou rukou. Dřevořezba výšky 110 cm není signována a pochází z regionální sochařské produkce 2. poloviny 18. století a tvořila výbavu některého z kostelů na severním Plzeňsku. (Inv. č. 1692) Odpočívající Kristus patří k devočním námětům, které měly na věřícího působit daleko pronikavěji, něž celé narativní cykly a představuje v podstatě jednu scénu z Křížové cesty - sedícího Krista, který čeká na ukřižování a odpočívá po namáhavé křížové cestě. Zobrazení trápením znaveného Ježíše Krista bylo oblíbené téma pro lidové řezbáře a sochaře a zvláště v západních Čechách nalézáme při cestách a na rozcestích řadu soch tohoto ikonografického vzoru. Na severním Plzeňsku je ztvárněn v terénu sochou zvanou Kristus Trpitel v Pastuchovicích (1771) a v Manětíně v nice hřbitovní zdi u kostela sv. Jana Křtitele (1712), kde je expresivně podaný Kristus dílem Štěpána Borovce. Ve sbírkách muzea je tento námět zastoupen půvabnou polychromovanou lidovou dřevořezbou z měkkého dřeva s polychromií, která pochází z poloviny 19. století a respektuje běžné podání tohoto námětu. Kristus je oděn do šarlatového pláště a na hlavě má trnovou korunu. Nemá však stigmata, protože ještě nebyl ukřižován. Gesto vyjadřuje tíhu osudu, bolest a odevzdání. Drobná polychromovaná dřevořezba byla původně Svatá Veronika, polychromovaná dřevořezba, 2. polovina 18. století. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. Odpočívající Kristus v Pastuchovicích, Odpočívající Kristus v Manětíně, Štěpán Borovec Odpočívající Kristus, lidová dřevořezba, polovina 19. století. 19

20 umístěna v zasklené skříňce jako součást Božích muk a do muzea ji věnoval v 50. letech 20. století pan Ing. Herles z Čisté. (Inv. č. 1715) Sedm slov Kristových, podmalba na skle, 2. polovina 19. století. Sbírka Muzea a galerie severního Plzeňska. Sedm slov Kristových na kříži představuje eglomisovaná černozlatá rytá podmalba na skle. Ukřižovaného Krista zde najdeme s tradičním fi gurálním doprovodem - patu kříže, u níž leží lebka, ovíjí had a klečí u ní Maří Magdalena, vlevo postava Panny Marie, vpravo sv. Jana, apoštola. Německý text, psaný latinkou, cituje poslední slova Ježíšova na kříži, která podle evangelií řekl. Titulní text na obrázku zní: Die heiligen sieben Worte Christi am Kreuze. Zleva shora: Mein Gott! Mein Gott!/ warum hast du mich /verlassen? - Sieh deinen Sohn, /sieh deine Mutter! - Heute noch wirst / du bei mir in Pa-/ radiese sein! - Vater, verzeih ihnen, sie /wissen nicht, was sie machen! - Mich durstet! - Vater in deine Hän/de [...] ich meinen Geist! - Es ist vollgebracht! [Bože můj, proč jsi mne opustil? Podívej se, tvůj syn. Podívej se, tvá matka! Ještě dnes budeš se mnou v ráji! Otče, odpusť jim, neb nevědí, co činí! Žízním! Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha! Dokonáno jest!] Obrázek je signován vlevo dole Franz Looß, což je u lidových prací velmi vzácný jev. Není datován pochází z německé oblasti západních Čech z 2. poloviny 19. století. (38 30 cm, rámeček plochý z měkkého tmavě mořeného dřeva šířky 3 cm, sklo obrázku prasklé, kryto tenkým ochranným sklem. Inv. č ). Když Ježíš umíral na kříži na vrchu zvaném Golgota (Kalvárie), pod křížem stála skupina osob, v níž se vždy objevovala Panna Maria, matka Ježíšova, sv. Jan, mladičký apoštol a Ježíšův přítel a někdy též Maří Magdalena. V bohatších komparsech nechyběli ani římští žoldnéři a další postavy. V redukované podobě se objevuje fi gurální štafáž jako součást dřevěných křížů s plechovou malovanou skupinou, též u náhrobních křížů z litiny v 19. století. Z výjevu Ukřižování se vyskytují též často samostatné postavy Panny Marie, zvané Panna Maria Bolestná, Sedmibolestná. Zvláštním typem jsou pak Piety, představované sedící Pannou Marií, na jejímž klíně spočívá v různých polohách mrtvé tělo Kristovo. Zatímco stojící Panny Marie Bolestné jsou častější v baroku, Piety byly oblíbeným typem v gotice. Nejvýrazněji vyjadřuje žal a bolest nad Ježíšovým Ukřižováním socha Panny Maria Bolestné na Vysoké cestě v Manětíně z roku Na válcovém soklu zdobeném dvojznakem Lažanských a Černínů, korunkou a kartuší je vytesán prosebný latinský nápis O mater, tvi DoLores faxis qvoslibet Vt nostros allevient angores (O, matko, učiň ať své bolesti zmírni naše strasti), který vyjadřuje myšlenku, že spoluúčast Panny Marie na Božím utrpení (compassio) znamená též její účast na spáse lidstva (corredemptio). Postoj Panny Marie v expresivním kontrapostu vyjadřuje hlubokou bolest, kterou akcentuje názorně do Mariíných prsou vetknutý meč. V pojetí díla je patrný vliv Braunovy kalvárie z Plas, zvlášť u drapérie. Také druhý typ, vyjadřující utrpení Panny Marie, najdeme v Manětíně. Pieta manětínská je vrcholně barokní sochou od Štěpána Borovce, která byla pořízena nákladem manětínské měšťanky 20

Bolestný růženec - Věřím v Boha...

Bolestný růženec - Věřím v Boha... Bolestný růženec - Věřím v Boha... I. Ježíš, který se pro nás krví potil. - Otče náš... 1. Ježíš se odebral se svými učedníky do Getsemanské zahrady. - Zdrávas Maria... 2. Když přišli na místo, řekl jim:

Více

Sochařský cyklus Bolestného růžence v Olomouci Iva Orálková

Sochařský cyklus Bolestného růžence v Olomouci Iva Orálková Sochařský cyklus Bolestného růžence v Olomouci Iva Orálková Celkový pohled na současné umístění Bolestného růžence při kostele sv. Michala v Olomouci Socha Krista na Hoře Olivetské, socha Bolestného Krista,

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED ČESKÉHO GOTICKÉHO MALÍŘSTVÍ MISTR TŘEBOŇSKÉHO OLTÁŘE EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky na sklonku 14.stol. vznikl tzv. krásný sloh Po smrti Karla IV. přichází

Více

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast České svátky, vy_32_inovace_ma_36_19 Autor Mgr. Kateřina

Více

PAMÁTKA SV. BARBORY 1. NEDĚLE ADVENTNÍ

PAMÁTKA SV. BARBORY 1. NEDĚLE ADVENTNÍ 1. NEDĚLE ADVENTNÍ Začíná nový církevní rok a doba adventní, čas přípravy na, která potrvá týdny. Znamením je adventní se svícemi. PAMÁTKA SV. BARBORY Barbora byla dívka, která položila pro svůj život.

Více

LEDEN 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

LEDEN 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 LEDEN Diptych vídeňský Pavlína Rejtharová Dřevěné destičky plátnem potažené, křídový podklad s vyrytou a černě vytaženou kresbou, tempera. Pravděpodobně cestovní oltářík. Levá strana představuje matku

Více

Klasické náměty ve výtvarném umění

Klasické náměty ve výtvarném umění Klasické náměty ve výtvarném umění Křížová cesta VV-1 Náměty ve výtvarném umění DUM č. 1 kvarta osmiletého studia Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání II Mgr.

Více

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha...

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: Já jsem Světlo světa. - Věřím v Boha... Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha... Zdráva buď, nebes Královno, - Maria, přesvatá Panno. S andělem tebe zdravíme, - růžencem svatým slavíme. Ó, Matko Páně přemilá,

Více

Paměť v krajině Trojzemí

Paměť v krajině Trojzemí Paměť v krajině Trojzemí (100260207) Problematika drobných památek Drobné památky díla, která jsou vytvořena, upravena nebo alespoň umístěna cílenou lidskou činností vytvoření daného díla musí být vždy

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org BFC PO Box 3 Winnipeg,

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Křesťanství Ročník 2. Datum tvorby 17.9.2012 Anotace

Více

Velký čtvrtek. Téma. Cíle. Potřeby. 1. Zahajovací modlitba. Poslední večere Kristus miluje své učedníky

Velký čtvrtek. Téma. Cíle. Potřeby. 1. Zahajovací modlitba. Poslední večere Kristus miluje své učedníky Velký čtvrtek Téma Poslední večere Kristus miluje své učedníky Cíle Na konci hodiny by žáci měli být schopni: Vylíčit biblický příběh poslední večeře, ukázat na něm, jak Kristus miloval své učedníky. Popsat,

Více

JEŽÍŠ V NEDĚLNÍCH EVANGELIÍCH

JEŽÍŠ V NEDĚLNÍCH EVANGELIÍCH JEŽÍŠ V NEDĚLNÍCH EVANGELIÍCH 29. Pašije Cyklus C J 8,1-11 POZORNĚ NASLOUCHEJ!!! Nasloucháme Evangeliu K: Pan s vámi. L: I s Tebou K: Slova svatého evangelia podle Lukáše L: Sláva Tobě Pane Udělej křížek

Více

4. neděle po Zjevení. 1. února 2015

4. neděle po Zjevení. 1. února 2015 4. neděle po Zjevení 1. února 2015 kniha Soudců 23Pelištejská knížata se shromáždila, aby obětovala velkou oběť svému bohu Dágonovi a aby se oddala radovánkám. Řekli: Náš bůh nám vydal do rukou Samsona,

Více

Kněž kostel sv. Bartoloměje

Kněž kostel sv. Bartoloměje Kněž kostel sv. Bartoloměje (Opis z knihy Umělecké památky Čech oddíl Čáslavsko od D.A. Birnbaumové, vydané 1929) Filiální kostel sv.bartoloměje, prvně se uvádí jako farní r.1362. Byl tehdy farním kostelem

Více

1. Svatá Ludmila, Manětín Vysoká cesta, 1728, foto: NPÚ Plzeň

1. Svatá Ludmila, Manětín Vysoká cesta, 1728, foto: NPÚ Plzeň 1. Svatá Ludmila, Manětín Vysoká cesta, 1728, foto: NPÚ Plzeň 2. Svatý Donát, Manětín Vysoká cesta, 1728, foto: NPÚ Plzeň 9. Svatý Benno, Manětín Vysoká cesta, 1733, foto: NPÚ Plzeň; Hlava světce přípravná

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31 OBSAH Předmluva prezidenta republiky Václava Klause 16 Předmluva arcibiskupa pražského Mons. Dominika Duky 17 Úvodem 21 1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

Více

Růženec Panny Marie. Sláva Otci, i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.

Růženec Panny Marie. Sláva Otci, i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen. Růženec Panny Marie V Lurdech a ve Fatimě Panna Marie doporučuje růženec. Růženec, věnec růží, je modlitební úvahou nad životem Ježíše a Marie vybranými evangelijními obrazy: tajemstvími. 16. října 2002

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

ukázky textů obrazová příloha III/2-CJ1/1.4/Šv

ukázky textů obrazová příloha III/2-CJ1/1.4/Šv ukázky textů obrazová příloha III/2-CJ1/1.4/Šv 1. Opakování 2. Nový zákon obecná charakteristika 3. Evangelia 4. Epištoly 5. Zjevení Janovo 6. Použitá literatura a zdroje Co již víme o Bibli? základní

Více

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 30.9.2012 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

10. neděle po svátku Trojice. 9. srpna 2015

10. neděle po svátku Trojice. 9. srpna 2015 10. neděle po svátku Trojice 9. srpna 2015 evangelium podle Jana 14 Ježíš řekl: 1 Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

Velikonoční triduum Jana Šustová

Velikonoční triduum Jana Šustová Velikonoční triduum Jana Šustová Velikonoční triduum, což znamená "doba tří dnů" (z lat. tres - tři, a dies - den), tvoří Večerní slavnost na Zelený čtvrtek (Památka Večeře Páně), liturgie Velkého pátku

Více

Slavný růženec - Věřím v Boha...

Slavný růženec - Věřím v Boha... Slavný růženec - Věřím v Boha... I. Ježíš, který z mrtvých vstal. - Otče náš... 1. První den v týdnu časně ráno přichází ke Kristovu hrobu Marie Magdaléna a spatří kámen od vchodu odvalený. - Zdrávas Maria...

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2010 Bible for Children,

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

Legenda o svaté Ane ce České

Legenda o svaté Ane ce České Legenda o svaté Ane ce České Pracovní list k výtvarné soutěži pro děti a mládež (kategorie I, děti ve věku 6 10 let) Život svaté Anežky Anežka Přemyslovna se díky svému příkladnému životu a činům stala

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT České svátky, vy_32_inovace_ma_36_18

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED ČESKÉHO GOTICKÉHO MALÍŘSTVÍ MISTR THEODORIK EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky MISTR THEODORIK Theo = Bůh => božský mistr první český umělec, kterého známe

Více

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment dílu přímého prutu

Více

Deset dní potom, co Ježíš odešel do nebe, apoštolové uslyšeli silné hřmění a prudkou vichřici. Bylo devět hodin dopoledne. Tu se nad hlavou každého z

Deset dní potom, co Ježíš odešel do nebe, apoštolové uslyšeli silné hřmění a prudkou vichřici. Bylo devět hodin dopoledne. Tu se nad hlavou každého z DUCH SVATÝ Když Pán Ježíš vstoupil do nebe, apoštolové se cítili sami, a proto se báli. Ježíš už nebyl mezi nimi. Jednoho dne však, jak slíbil, poslal Ducha svatého. Od té chvíle apoštolové zase měli odvahu.

Více

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 -

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 - Ú p i c e - město, které se rozkládá po obou březích řeky Úpy. Vznikla v 11. století na obchodní stezce v téže době jako Trutnov. Původně obec při vtoku potoka téhož jména do Úpy. Na ostrohu nad ní později

Více

LEDEN. Pátek 1.1. Slavnost Matky Boží Panny Marie. Sobota 2.1. První sobota v měsíci. Neděle neděle po Narození Páně

LEDEN. Pátek 1.1. Slavnost Matky Boží Panny Marie. Sobota 2.1. První sobota v měsíci. Neděle neděle po Narození Páně LEDEN Pátek 1.1. Slavnost Matky Boží Panny Marie Sobota 2.1. Neděle 3.1. 2. neděle po Narození Páně Středa 6.1. Slavnost Zjevení Páně, Sv. Tři Králové Neděle 10.1. Svátek Křtu Páně Končí doba vánoční Sobota

Více

Klentnická Madona v Diecézním muzeu v Brně

Klentnická Madona v Diecézním muzeu v Brně Klentnická Madona v Diecézním muzeu v Brně Klentnická Madona je v současné době zapůjčena do sbírky Diecézního muzea v Brně na Petrově. Je možné ji zde poprvé zhlédnout od 12. května 2015 nebo také během

Více

Ježíš při poslední večeři

Ježíš při poslední večeři Ježíš při poslední večeři Metodika pracuje s dvěma obrazy: Mytí nohou (Giotto) a Poslední večeře (Ducco di Buoninscqna). Verze je připravena pro výuku náboženství ve škole pro starší děti. Scénář lze využít

Více

VELIKONOCE. Pán vstal z mrtvých, aleluja! DUBEN 2012. pro farnosti Březina, Boseň, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň

VELIKONOCE. Pán vstal z mrtvých, aleluja! DUBEN 2012. pro farnosti Březina, Boseň, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň f a r n í l i s t pro farnosti Březina, Boseň, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň DUBEN 2012 Pán vstal z mrtvých, aleluja! Drazí přátelé, prožíváme závěr postní doby a připravujeme se

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

Dokončující zpracování

Dokončující zpracování Dokončující zpracování Historický www.isspolygr.cz Vytvořil: Bc. Eva Veselá 24. 11. 2012 Interaktivní 1 Strana: 1 Škola Brno, Šmahova 110 Ročník 1,3 (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující

Více

Symboly Vánoc v rodinách

Symboly Vánoc v rodinách Symboly Vánoc v rodinách Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_13_03 Tématický celek: Rodina a finance Autor: PaedDr.

Více

Alice GLASEROVÁ Mariánské motivy na podmalbách Soubor lidových podmaleb na skle Regionálního muzea v Českém Krumlově je součástí národopisné

Alice GLASEROVÁ Mariánské motivy na podmalbách Soubor lidových podmaleb na skle Regionálního muzea v Českém Krumlově je součástí národopisné Alice GLASEROVÁ Mariánské motivy na podmalbách Soubor lidových podmaleb na skle Regionálního muzea v Českém Krumlově je součástí národopisné podsbírky. Tvoří ucelenou část co do frekvence motivů, provenience,

Více

Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr

Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr Bohoslužby v ostatních kostelích najdete na stránkách Arcibiskupství pražského: http://bohosluzby.apha.cz/ nebo http://www.krestanskevanoce.cz/?k=praha Cizojazyčné

Více

MEZINÁRODNÍ POZDNÍ GOTIKA

MEZINÁRODNÍ POZDNÍ GOTIKA MEZINÁRODNÍ POZDNÍ GOTIKA Karel Švuger DVK/ 3. ročník Červen 2012 VY_32_INOVACE_DVK22/02 Obrazová dokumentace, malířství mimo Itálii představitelem freskové malby byl SIMONE MARTINI (1280 1344) italský

Více

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Květná neděle S vírou v Ježíše Krista, který se z lásky k nám ponížil a byl poslušný až k smrti na kříži, se modleme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se). Prosme za jednotu církve

Více

ČAS POSTNÍ A ČAS VELIKONOČNÍ

ČAS POSTNÍ A ČAS VELIKONOČNÍ ČAS POSTNÍ A ČAS VELIKONOČNÍ KALENDÁŘ PRO MALÁ DÍTKA ke stejnojmenné výstavě Muzea Mladoboleslavska 3-4/2014 Text a grafika: Alice Karbanová 4 jméno vlastníka kalendáře Velikonoce se slaví na jaře. V kalendáři

Více

Velikonoční novinky pro Vaše rodinky. Školní rok 2011/2012 číslo 3 webové stránky naší MŠ: msts.estranky.cz

Velikonoční novinky pro Vaše rodinky. Školní rok 2011/2012 číslo 3 webové stránky naší MŠ: msts.estranky.cz Velikonoční novinky pro Vaše rodinky Školní rok 2011/2012 číslo 3 webové stránky naší MŠ: msts.estranky.cz Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, který je spojen s památkou umučení

Více

V tomto čísle se dočtete...

V tomto čísle se dočtete... Duben V tomto čísle se dočtete... Neuvěřitelné hlavolamy a záhady stereogramy Zajímavosti Velikonoce Vtipné obrázky klasika (jako vždy) Moudro měsíce... pozoooor!!!! (1) Neuvěřitelné hlavolamy a záhady

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky.

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve duben 2009 3. ročník / 4. číslo Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, začíná nejdůležitější

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Památník pochodu smrti. Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace Vypracovala skupina - 9.B

Památník pochodu smrti. Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace Vypracovala skupina - 9.B Památník pochodu smrti Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace Vypracovala skupina - 9.B Historie Židů a jejich příchod do Čech dříve království v Palestině později podrobení

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

vzduch ČTYŘI ŽIVLY V ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ Břevnov a Hradčany ODPOVĚDI NA OTÁZKY 1a Najděte mlýn. Jaké má číslo popisné?

vzduch ČTYŘI ŽIVLY V ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ Břevnov a Hradčany ODPOVĚDI NA OTÁZKY 1a Najděte mlýn. Jaké má číslo popisné? ČTYŘI ŽIVLY V ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ vzduch ODPOVĚDI NA OTÁZKY Břevnov a Hradčany 1. 1a Najděte mlýn. Jaké má číslo popisné? 1b Nakreslete mlýn Na Větrníku nebo vyfotografujte. Vypracujte na samostatném

Více

CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV

CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV ročník 5 číslo 4 duben 2012 PROČ SLAVÍME VELIKONOCE A CO NÁM PŘIPOMÍNAJÍ? Často dnes slyšíme, že Velikonoce jsou svátkem jara. Původně tomu v pohanských dobách tak

Více

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490 VY_32_INOVACE_PRV_490 S2 Velikonoce I. Autor: Irena Paulová, Mgr. Použití: 2. ročník Datum vypracování:10. 3. 2013 Datum pilotáže: 21. 3. 2013 Metodika: Žáci si společně s učitelem prohlížejí prezentaci,

Více

Sochy v Manětíně obecné informace

Sochy v Manětíně obecné informace Sochy v Manětíně obecné informace Všechny sochy jsou z období baroka. 1. polovina 18. století. Hlavní iniciátorkou uměleckého rozmachu té doby byla Marie Gabriela Lažanská. Všechny sochy byly vytvořeny

Více

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Roční pastorační plán (říjen 2014 srpen 2015) CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Plakátek pastoračního roku PÍSMO Změňte smýšlení! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby

Více

Nejznámější vánoční událost uvádí evangelium svatého Lukáše. Ve druhé kapitole spojuje Ježíšovo narození s dějinami světa zprávou o sčítání lidí.

Nejznámější vánoční událost uvádí evangelium svatého Lukáše. Ve druhé kapitole spojuje Ježíšovo narození s dějinami světa zprávou o sčítání lidí. Nejznámější vánoční událost uvádí evangelium svatého Lukáše. Ve druhé kapitole spojuje Ježíšovo narození s dějinami světa zprávou o sčítání lidí. Cesta do Betléma má v dějinách své místo. Stalo se v oněch

Více

Velikonoční pečení. Ing. Miroslava Teichmanová

Velikonoční pečení. Ing. Miroslava Teichmanová Velikonoční pečení Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

IX/7 Tobias Lindner ( 1611) Sochy z hlavního oltáře zámecké kaple v Krásném Březně

IX/7 Tobias Lindner ( 1611) Sochy z hlavního oltáře zámecké kaple v Krásném Březně IX/7 Tobias Lindner ( 1611) Sochy z hlavního oltáře zámecké kaple v Krásném Březně 1605 mramor, pískovec, alabastr se zbytky polychromie Zámecká kaple (později kostel sv. Floriána) v Krásném Březně (Ústí

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Mostkovice Krumsín Prosinec 2012

Mostkovice Krumsín Prosinec 2012 ZPRAVODAJ FARNOSTÍ Mostkovice Krumsín Prosinec 2012 Drazí a milí farníci, v prosinci jsme začali nový církevní rok, zároveň s ním jsme vstoupili do adventu, do Roku víry a Roku eucharistie. Advent je dobou

Více

na kostele sv. Jakuba Většího

na kostele sv. Jakuba Většího Soubor náhrobních a pamětních kamenných desek na kostele sv. Jakuba Většího v Drahanovicích Na vnější zdi kněžiště farního kostela sv. Jakuba Většího v Drahanovicích se nachází soubor náhrobních a pamětních

Více

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Markéta 12/ Pojďme do Betléma!

Markéta 12/ Pojďme do Betléma! Markéta 12/2007 Občasník římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty ve Zhoři www.farnost-zhor.unas.cz mobil: 776 887 907 nebo 775 348 346 tel. (fara u sv. Jakuba v Jihlavě): 567 303 142 e-mail: mikulas.selvek@seznam.cz

Více

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment gotického klenebního žebra

Více

UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE

UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE Výtvarné umění zahrnuje složku 1. monumentální (kamenná církevní architektura, freska) 2. užitou (zlatnictví, kovářství) ARCHITEKTURA Mikulčická trojlodní bazilika Velkomoravský

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

Sousoší Nanebevzetí Panny Marie

Sousoší Nanebevzetí Panny Marie Jindřichův Hradec Sousoší Nanebevzetí Panny Marie sloup Nejsvětější trojice Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován

Více

VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35

VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35 VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Velký pátek 25. 3. 2016

Velký pátek 25. 3. 2016 Velký pátek 25. 3. 2016 KŘÍŽOVÁ CESTA Na začátek se společně pomodleme: Pane Bože, nebeský Otče, ze srdce ti děkujeme, že jsi ve svém jednorozeném Synu vyhlásil věčné smíření. Skrze Krista jsi nám daroval

Více

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Sv. Jakub a Filip (nástěnné malby) kapitulní síň strakonického hradu Díky svému rozsáhlému majetku, hospodářskému zázemí a přízni dárců mohli johanité

Více

1) Kamenný kříž. Materiál: pískovec. Výška kříže 365 cm

1) Kamenný kříž. Materiál: pískovec. Výška kříže 365 cm KŘÍŽE A POMNÍKY V KATASTRU NAŠÍ OBCE 1) Kamenný kříž Materiál: pískovec. Výška kříže 365 cm Nápisy na kříži. Kříž se nachází při silnici k Velkému Ořechovu. Stojí v upraveném vydlážděném prostoru, vymezeném

Více

Křížová cesta A co já?

Křížová cesta A co já? Křížová cesta A co já? Úvod Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen. Úvodní modlitba: Pane Ježíši Kriste, který jsi za nás zemřel na kříži, pomoz nám na chvíli poodstoupit od všeho, co nás rozptyluje

Více

čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel

čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel Stejně jako existují fyzikální zákony, které určují dění ve vesmíru, jsou i zákony duchovní, které určují náš vztah k Bohu. 1. Bůh tě miluje a má s tvým životem ten

Více

MUO dětem, žákům a studentům

MUO dětem, žákům a studentům MUO dětem, žákům a studentům nabídka vzdělávacích programů Muzea umění Olomouc http://www.olmuart.cz/vzdelavani facebook: MUO dětem září říjen 2015 Arcidiecézní muzeum Kroměříž Tel: 778 714 935 / email:

Více

Informace ke slavení

Informace ke slavení Informace ke slavení Čtyři oltáře jsou inspirovány čtyřmi oblastmi, o nichž se ve farnostech také konají katecheze. Podle místních podmínek je možné použít všechna čtyři zastavení, nebo z nich vybrat jen

Více

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se BIBLE Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se na tuto výrobu specializovalo. Další označení

Více

FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ. Zpravodaj. Svatý týden 02/2016. Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b)

FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ. Zpravodaj. Svatý týden 02/2016. Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b) FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ Zpravodaj Svatý týden 02/2016 Úvodní slovo Dobrovolný příspěvek na tisk 10Kč Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b) Milí farníci,

Více

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Jon Paulien Pavlovy listy Tesalonickým Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Obsah Osnova listů apoštola Pavla do Tesaloniky...9 První list do Tesaloniky...9 Druhý list do Tesaloniky...10 1.

Více

BAROKO. Matyášova brána na Pražském hradě první barokní stavba u nás

BAROKO. Matyášova brána na Pražském hradě první barokní stavba u nás BAROKO portugalsky "barocco" = perla vzniká v 2.pol.16.stol. v jižní Evropě, postupně se šíří do střední Evropy, hlavně katolických států spjaté s protireformací a rekatolizací hlavně církevní stavby a

Více

pro školní rok 2015/16

pro školní rok 2015/16 Občasník DM č.2 pro školní rok 2015/16 Kde se vzalo stavění betlémů? Jesličky patří k tradičním symbolům Vánoc. V Česku se staví zhruba od roku 1562. Tento zvyk je spojován s příchodem jezuitského řádu

Více

REALIZACE ALABASTROVÝCH KOPIÍ PAŠIJOVÉHO CYKLU

REALIZACE ALABASTROVÝCH KOPIÍ PAŠIJOVÉHO CYKLU REALIZACE ALABASTROVÝCH KOPIÍ PAŠIJOVÉHO CYKLU Na počátku roku 2014 byla započata spolupráce SPŠKS v Hořicích s NPÚ v Ústí nad Labem, jejímž cílem je vytvoření věrných kamenosochařských kopií 17 alabastrových

Více

např. židovský pesach -> kř. velikonoce; den slunce -> kř. neděle; svátek zimního slunovratu -> vánoce; šavuot -> letnice

např. židovský pesach -> kř. velikonoce; den slunce -> kř. neděle; svátek zimního slunovratu -> vánoce; šavuot -> letnice Křesťanské svátky a církevní rok V obecném smyslu jsou křesťanské svátky dny, v nichž se na rozdíl od všedních dnů prokazuje zvláštní úcta k Bohu 1. svátek - neděle Každý křesťanský svátek připomíná různé

Více

Toto oznámení bude zveřejněno na úřední desce Městyse Náměšť na Hané po dobu 6 měsíců.

Toto oznámení bude zveřejněno na úřední desce Městyse Náměšť na Hané po dobu 6 měsíců. Nález opuštěné věci Městys Náměšť na Hané zveřejňuje podle 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nález opuštěných věcí, u kterých není znám jejich vlastník. o ni vlastník

Více

Časová dotace ve výuce: hudba, Jesus, Christ, Superstar, Máří, 1-2 hodiny Magdalena Název souboru: Mgr. Štěpánka Steinová UK_STE_8_HV_9R_JESUS_CHRIST

Časová dotace ve výuce: hudba, Jesus, Christ, Superstar, Máří, 1-2 hodiny Magdalena Název souboru: Mgr. Štěpánka Steinová UK_STE_8_HV_9R_JESUS_CHRIST Pořadové číslo projektu Nově a lépe s počítači CZ.1.07/1.4.00/21.3007 Šablona č.: Sada č.: III/2 6 Datum vytvoření: Datum ověření: 22.10.2012 30.10.2012 Pro ročník: Vzdělávací oblast: IX. Umění a kultura

Více

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. leden červen 2012

Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. leden červen 2012 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY leden červen 2012 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY ČESKÁ GOTICKÁ VRCHOLNÁ ARCHITEKTURA EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky Architektura za Karla IV. Karel IV. roku 1356 povolal do svých

Více

Římskokatolická farnost Uničov POŘAD BOHOSLUŽEB V TÝDNU od do :00 Mše svatá v Renotech

Římskokatolická farnost Uničov POŘAD BOHOSLUŽEB V TÝDNU od do :00 Mše svatá v Renotech Římskokatolická farnost POŘAD BOHOSLUŽEB V TÝDNU od 20. 11. do 27. 11. 2016 www.farnostunicov.cz Den Liturgická oslava Hodina Úmysl Slavnost Za farníky a zvláště za všechny oslavence v měsíci listopadu

Více

PAŠIJE. PODLE JANA (Jan 18,1-19,42) Evangelium Velký pátek. (pro 4 osoby) Zkratky: V J Ž P. Vypravěč Ježíš Židé, žoldáci Petr, Pilát

PAŠIJE. PODLE JANA (Jan 18,1-19,42) Evangelium Velký pátek. (pro 4 osoby) Zkratky: V J Ž P. Vypravěč Ježíš Židé, žoldáci Petr, Pilát PAŠIJE PODLE JANA (Jan 18,1-19,42) Evangelium Velký pátek Zkratky: V J Ž P Vypravěč Ježíš Židé, žoldáci Petr, Pilát (pro 4 osoby) V Stáli tam sluhové a služebníci velerady, kteří si rozdělali oheň, protože

Více