Milovaní, dopis č 46

Transkript

1 Milovaní, dopis č 46 tímto dopisem chceme probouzet vaší vřelou lásku a oddanost k Beránkovi. Ne, že bychom v lásce k Němu spali, ale vždycky můžeme milovat víc. Milujeme Ho, jsme Mu věrní, a právě přichází čas, kdy naše láska a oddanost, bude stále více a častěji projevená skutky až do krajnosti. Blízko je čas, kdy musí Boží lid osvědčit trpělivost a víru. Trpělivost vytrvat do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Aby o nás platilo, že jsme se nezalekli a nepoklekli před šelmou. A víra naše ať je jen Beránek ten obětovaný a vzkříšený. Víra naše ať je čisté Boží slovo. Slovo Boží, bez příměsí lidských tradic a pravidel a bez příměsi jakéhokoliv náboženství. Ať jako pravá církev stojíme na skále, jíž je Kristus a NIKDO jiný. Jedině tak nás brány pekel nepřemohou. Sám Pán Ježíš nás varuje, abychom byli na pozoru a nedali se svést. A bratr Pavel nás varuje, abychom nebyli svedeni falší a chytráctvím a sváděním k bludu. Víme, že sám ďábel se převléká za posla světla. Cituje Boží slovo, tváří se jako posel Boží, ale mluví a praktikuje bludy. Bratři a sestry, mám pro vás slovo z Matoušova evangelia. Ve 13 kapitole ve verších se mluví o nebeském království. O dobrém semenu zasetém na poli. Když však lidé spali, přišel nepřítel, tajně nasel plevel mezi zrna pšenice. Pak nepřítel odešel. Lidé o tom nevěděli, až když se ukázaly klasy, ukázal se i plevel. Ježíš jasně mluví o tom, že není naše práce vytrhávat plevel. Vidíš li v nebeském království plevel mezi pšenicí, víš, kdo ho tam nasel. A taky víš, čí je to práce postarat se o plevel. Nenech se vyrušit, ty naplň tvoje poslání, které máš od Ježíše. Ty buď dobrým silným klasem pšenice, a vydáš mnoho zrn úrody. Rozmnožíš se. Zůstaň zaměřen na cíl, který ti Pán určil. Netrap se plevelem a nechtěj ho vytrhávat. Nenech se rozptýlit od tvého zaměření a cíle. Důvěřuj Ježíši. Zůstaň v lásce, ve víře a v pokoji. NENECH SE VYRUŠIT. Nenech se vymluvit z té jediné cesty a tou je Ježíš. I kdyby jiní sešli z cesty, ty nemusíš. Dokonce ani nemusíš napravovat a hodnotit ty, kteří si zvolili jinou cestu. Pokoj vám všem, kdo sloužíte Pánu Ježíši v církvi, v rodinách, v domácnostech, mezi blízkými, mezi bezmocnými, mezi chudými i bohatými, ve světě mezi neobrácenými lidmi, kdekoliv jste a víte, že jste v Boží vůli, pokoj vám. JEŽÍŠ KRISTUS je ta CESTA. A proto jděte. Hle posílám vás jako ovce mezi vlky. Strach z nich ať vás neděsí a neleká, nemějte strach z toho, čím vás straší, nenechte se tím vylekat. Jako mne poslal Otec tak já posílám vás. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. 1

2 MISIJNÍ CESTA do komunity Amak PŘED CESTOU Už víte, že tentokrát bylo před cestou mnoho zmatků. O víkendu měl k nám do Jinotegy přijet pastor Fanor. V pondělí se měl se účastnit pravidelného povinného setkání pastorů. V úterý byl naplánovaný odjezd Fanora, Zbyňka a pastora Rochera do přístavu a pak do komunity Samasca. To je blízko Amaku, kam se Zbyněk chystal jít rozdávat letáčky. V sobotu se Zbyněk a Rocher společně modlili za misijní výjezd. Shodli se v modlitbě za potřebné věci. Také za jednotu atd. Fanor nepřijel. Protože do rezervace Sauni Bu není žádné spojení, nevěděli jsme, co se stalo. Zbyněk se rozhodl, že pojedou s Rocherem v úterý, tak jak byl původní plán a v přístavu najdou loďku. Pastor Rocher nám v pondělí oznámil, že nepojede. Měl mnoho různých důvodů a výmluv, proč si to na poslední chvíli rozmyslel. Nebudu psát podrobnosti, jen jsem si vzpomněla jak David Hogan, který pracuje v mexických horách mezi indiány, dělá se svými spolupracovníky smlouvu. Smlouvu vzájemné důvěry a závazek vydanosti misii. Pak se Zbyněk dozvěděl, že do rezervace zrovna jedou koncem týdne v pátek bratři z misie pro Krista. Domluvil se s nimi, že s nimi může jet tam i zpět. Mezitím ve středu dorazil pastor Fanor. Už jsme ho nečekali. Měl nějaké problémy s motorem na loďce. Zpět do rezervace také odjížděl v pátek, takže Zbyněk se rozhodl, že pojede s ním. Pastor Rocher dostal další šanci jet na misijní výjezd. Nakonec se rozhodl, že tedy pojede také. Naše misie mu pomohla s finančními výdaji. Doufáme, že Rocherova účast přinese ovoce v misijním náboji pro jeho církev. CESTA Cesta byla tentokrát fyzicky velmi náročná a namáhavá a trvala ještě o 1 den déle než obvykle. Nedalo se jet z přístavu v Ayapalu, ale muselo se dojet autem ještě až do komunity Tunavalan níže po proudu. Dál už žádná pozemní komunikace není. Zbyněk říkal, že za 4 roky co do komunit jezdíme, ještě nikdy nebyla řeka tak vyschlá, takže se musela loďka hodně tlačit. Na obrázku pastor Fanor se synem Jenerem. Kromě jízdy s motorem se loďka odpichuje bidlem. Bidlu se říká palanka. Mačetou se udělá hrot a během cesty se hrot stále znovu zasekává. Na obrázku Manuel zasekává hrot palanky. 2

3 MISIE V pátek brzo ráno bratři vyrazili z Jinotegy a v neděli v poledne přijeli do Samascy. Hned jak bratři dorazili do Samascy byla zrovna bohoslužba. Pastor Rocher šel s radostí do církve sdílet Slovo. Zbyněk zůstal v domě. Najednou cvrkot a frkot a samý shon. Zatímco Rocher kázal v církvi, přišla zpráva, že se velmi přitížilo Silvestrovi tatínkovi Elidy. Byl slabý, nejedl a plival krev světlou i tmavou. Silvestr je tchán Fanora. Na fotce Elida a její tatínek Silvestr před rokem v únoru A protože byl Silvestr v nemocnici v komunitě v San Andres, Fanor, Zbyněk a Elida a bratr Elidy nasedli do loďky a jeli do San Andres. V nemocnici se Zbyněk za Silvestra modlil a pak ho dopravili do Samascy. Tam se seběhla velká Silvestrova rodina a mnoho sourozenců z církve. Silvestra uložili do hamaky a všichni se kolem něj shlukli a modlili se. Druhý den se Silvestr rozhodl, že chce do nemocnice v Jinotece. Zdravotnickou loďkou ho dovezli do přístavu a pak do Jinotegy. Dnes o týden později, když píšu tento dopis, jsme ráno se Zbyňkem mluvili o tom, že odpoledne se Zbyněk půjde podívat do nemocnice a navštíví Silvestra. Zbyněk dnes dostal horečku, tak leží v posteli. Chtěla jsem jít do nemocnice já, až po obědě dám Elišku spát. V poledne k nám přišel Silvestr i se svojí ženou. Je zdráv a lékaři neshledali žádnou nemoc. Měli jsme všichni velikou radost. Silvestr mi vyprávěl, jak se za něj Zbyněk modlil a že potom, když jel loďkou se zdravotníky, museli přenocovat na řece v jedné komunitě. Tam se za něj modlili křesťani. V noci měl pak Silvestr vidění. Viděl bílý papír jako pergamen a na krajích byla různě červená krev. Pak slyšel hlas, Ježíš Kristus už za tebe zaplatil. A přišel v tom vidění nějaký muž a řekl, musíme vysušit tu krev a papír byla zas čistý. Ráno, když se Silvestr probudil, bylo mu už dobře. V nemocnici pak dostával nějaké léky a hlavně vitamíny. Pastor Silvestr je mayangna, mluví a káže mayangna i když rozumí i mluví španělsky. Zbyněk už mu několikrát říkal, ať přestane kázat malého tatínečka (tak doteď říkali lidé mayangna Ježíši Kristu) a káže Disas Krais tedy Ježíše Krista. Elida vysvětlovala jejímu otci, že Boží syn není maličký. Že Ježíš Kristus je Bůh a Bůh je velký. Silvestr se držel svého malého tatínečka. Dnes když tu byl, tak se smál, a říkal, že už bude kázat Ježíše Krista. Silvestr a jeho žena od nás dostali peníze na jízdenky na cestu zpět domů. Vracíme se v dopise zpátky o týden na misii zpět do Samascy. V pondělí byl den odpočinku po namáhavé cestě a také příprava na úterý. V pondělí odpoledne Elida s Fanorem a Rocherem přeložili modlitbu Otče náš, do jazyka mayangna. Rocher je povoláním profesor španělštiny. Poprosila jsem ho o pomoc, aby nám modlitbu přivezl přeloženou. Máme k dispozici obě verze. Z evangelia podle Lukáše i Matouše. V úterý jeli Zbyněk, Rocher a Fanor do Amaku. Fanor měl v Amaku nějaké zařizovaní. Zbyněk s Rocherem chodili po domech a rozdávali Bible a letáček v jazyce mayangna o jménu Ježíše Krista a o uctívání jediného Boha Stvořitele a Jeho Syna Ježíše Krista. Při rozdávání letáčků se velmi rozčiloval místní učitel. Pustil se do Zbyňka i do Rochera. Zbyněk si z toho nic nedělal, toho muže už známe. Rocher se s ním pokoušel komunikovat. Pak mu došlo, že je to duch antikrista, se kterým komunikuje. 3

4 Náboženství nemůže snést a vystát živou víru. Tak jí raději pronásleduje a snaží se jí umlčet. Duch antikristův chce zabít Krista v nás. A protože nemůže Krista z nás vypreparovat a zničit, snaží se zničit nás celé. Zabít naše tělo, ve kterém Kristus přebývá. A tentýž antikristův duch se snaží zničit církev, tělo Kristovo. Je to duch, který je v pozadí náboženských organizací, které se hlásí ke křesťanství, ale zároveň uctívají mnoho různých jmen, a klaní se cizím božstvům. Ježíš Kristus není jejich Pánem, ale jen jeden z mnoha svatých. Téměř ve všech domech bylo potřeba se modlit za nemocné. V jednom z domů bylo děvčátko, které mělo boule na 4 místech těla. Byly to vyboulené kosti. V jiném domě byla žena s dětmi v náručí měla miminko.dítě bylo podvyživené. Odložila ho jeho matka a starala se o něj jeho teta. Společně s modlitbou jsme rodině vypomohli finančně na koupi mléka. Ve středu se církev v Samasce loučila s bratrem Juliem a jeho rodinou. Žili v Samasce 17 let. Bratr Julio souhlasil, že půjde pastorovat církev v komunitě Kafrutara. Kafrutara je miskito komunita na řece río Coco. Kafrutara je od Samascy vzdálená asi 4 hodiny jízdy loďkou s motorem. Na fotce bratr Julio se ženou Teresou a dětmi a rodina sestry Jacinty. Všimněte si, jak se rodina stěhuje. Jen s několika pytlema. A představte si vaše stěhování. Ve čtvrtek už bratři Zbyněk a Rocher jeli do San Andres. Je to komunita na soutoku řeky Bocay a řeky Coco. Tam na ně měla čekat posádka misie pro Krista. V pátek měli odjíždět do přístavu a pak společně měli jet až do Jinotegy. Vedoucí misijního výjezdu z misie pro Krista říkal, že budou ze San Andres vyplouvat v sobotu, ale možná už v pátek. Zbyněk a Rocher přijeli do SA s předstihem ve čtvrtek odpoledne. Ale v SA se dozvěděli, že misie odplula ve čtvrtek ráno, tedy bez nich. To pro Zbyňka s Rocherem znamenalo, že musí důvěřovat Bohu za jinou loďku, která je vezme. Někdy člověk může čekat na loďku i několik dní. A také nemůže jít na loďku s kýmkoliv, když k němu nemá důvěru. Bratři šli večer na tamní bohoslužbu a v noci mluvili s jedním mužem z Walakitanu. Byl to lodník, nebo kormidelník, nebo řidič loďky, nevím, jak to napsat. Tady se říká botero. Je to ten, kdo je u motoru a loď řídí. Botero, se kterým Zbyněk mluvil, měl druhý den plout do přístavu ve Wiwilí, ale měl loďku už plnou lidí a nákladu a říkal, že už nemůže Zbyňka s Rocherem vzít. Ale brzo ráno kolem 4 hodiny přišel Zbyňka vzbudit muž, aby se rychle připravili na cestu a hned vyrazili. Vyrazili s boterem, se kterým Zbyněk večer mluvil. 4

5 Ve čtvrtek večer jsem se doma na internetu dívala na svědectví jedné ženy a ona mluvila o večeři Páně, že si jí dělá denně. Byl to zvláštní večer. Slyšela jsem v domě různé zvuky a vnímala nějaký pohyb na ulici před naším domem. Šla jsem se podívat z okna co se děje. Jeden ze sousedovic chlapců byl na ulici před naším domem a svítil nám baterkou na střechu. (Bratr toho chlapce se asi před rokem vrátil z vězení, kde byl za loupežné přepadení.) Dodala jsem si odvahu a vyšla ven. Bylo 10 večer. Eliška spala a já v domě sama. Co tady děláš, říkám mu. A chlapec přede mnou začal utíkat domů. Nedalo mi to a šla jsem za ním. Z domu vyšla jeho sestra. Co se děje, ptala se. Tvůj bratr nám svítí baterkou v noci na střechu. Ale, řekla, jen se díval na sousedovic kočku na vaší střeše. Šla jsem domů a věděla jsem, že bylo dobře, že jsem si na ně došlápla věděla jsem, že už bude klid. Duch svatý mě vedl, abych si také udělala večeři Páně. Bylo 11 večer. Modlila jsem se a přijala večeři Páně. Modlila jsem se za Zbyňka s Rocherem, za jejich jistý a bezpečný návrat. To jsem nevěděla, že je misie nechala v rezervaci a odpluli bez nich. V pátek ráno mi Mabel, manželka Rochera přišla říct, že misie nechala Zbyňka a Rochera v San Andres. Rocher se v SA dostal k internetu a poslal domů zprávu přes něčí facebook. Nezlobila jsem se na bratry z misie, jen mi to bylo líto. Teď nám nezbývá než se modlit a čekat. Mohou se vrátit zítra nebo pozítří nebo až příští týden. Ještě v pátek dopoledne mi Duch svatý připomněl Slovo ze 107 žalmu On (Bůh) pak je dovedl do přístavu, jak si přáli. Potěšilo mě to slovo a dalo mi naději a pokoj. Čekání se vleklo. V sobotu večer se Zbyněk i Rocher vrátili domů do Jinotegy. Haleluja. Chvála Pánu. Na misijním výjezdu se Zbyňkovi definitivně rozpadly boty. Měly dlouho vydržet. Byly speciální, lehké, pevné s dobrou podrážkou prý je používá americká armáda do terénu. No vydržely 4 roky a to je Zbyněk nepoužíval denně. Z výjezdu už se Zbyněk vrátil bez nich. Člověk v džungli může chodit v holinách. Ale my městský lidi, máme hned odřený kotníky a všelijaký puchýře, i když si člověk vezme ponožky. Zatím nám dobře slouží digitální foťák, co jsme si nechali před 2 roky poslat z Čech je voděodolný i protinárazový. A také hodinky, které Zbyněk dostal darem v Čechách, jsou konečně takové co se hned tak nerozbijí. Zbyněk je teď měl v terénu a hodinky se osvědčili i při všem tom tlačení loďky a také se nezamlžili v džungli, což ostatní hodinky běžně dělali. Děkujeme vám za vaše modlitby. Tento výjezd byl dobrým příkladem, jak nespoléhat na člověka, ale na Boha. Jak být trpělivý a odpouštět. Bůh je extremní ve své lásce k nám. Extremní v lásce ke všem lidem. A chce po nás, abychom se navzájem milovali. Mám li být upřímná, někdy člověk dorazí k limitu, že některého bratra nebo sestru prostě snese. Ale moc dobře si uvědomujeme, že Bůh chce po nás víc. Chce, abychom se MILOVALI. I když tě ten druhý chce zneužít, i když tě chce ponížit, i když k tobě není upřimný, i když i když.. a celým vesmírem zní Bůh je láska. A Láska řekla Budiž světlo. Zbyňkovi se po návratu z výjezdu udělaly boláky abcesy na lýtku. Hodně se to zanítilo a měl horečky a pak zimnici. Bolesti až do třísel. Modlili jsme se. Vzal si léky na horečku a druhý den jsme koupili antibiotika. 5

6 Z dalších zpráv o nás. Pohotovost při zemětřesení už ustala. Ještě stále jsou nějaké otřesy, ale malé a to je tady běžné. Příští týden jdeme na misijní večer. Mladá nikaragujská rodina s dítětem se chystají na misii do Mauritánie v Africe. Na misijním večeru představí jejich projekt. V polovině května opět přijede pastor Fanor. Přijede, protože tady v Jinotece proběhne nějaké mimořádné shromáždění pastorů. Fanor u nás bude spát. Jsme rádi za naše dobré vztahy a přátelství, protože tak Bůh otevřel dveře, pro naší misii mezi mayangna. Potom Fanor přijede opět v červnu. V červnu by měl přijet i s Elidou. Budeme společně s Elidou překládat do mayangna první kroky a lekce pro nově obrácené. V červnu plánujeme další výjezd na řeku. Ještě nevíme, jestli pojede Zbyněk nebo já Pavla. Fotky z posledního misijního výjezdu najdete ve fotoalbu na našich Žehnáme vám pokojem, žehnáme vám na vašich cestách s Ježíšem Kristem, žehnáme vám ve vašem věrném milování Beránka Božího. Události, které nás v poslední době obklopují, které se už staly, se nedají změnit. Změnit se dá dnešek a zítřek. Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Děkujeme za vaše modlitby a za vaší věrnost v misii mezi mayangna. Děkujeme za vaší lásku a všechny vaše dopisy i dary. Za vaše povzbuzení. Díky vám víme, že nejsme sami opuštění, kdesi daleko od domova. Jsme obklopení vaší láskou, důvěrou a modlitbami. Děkujeme Když je nám těžko, protože stále narážíme na rozdílné myšlení a rozdílný způsob komunikace, když je nám těžko, protože jsme prostě bílí čeles nebo hanlivěji gringos, a místní přátelé i křestani nás tak mají zařazené a tak s námi jednají, když je nám těžko, jste to vy, s kým se můžeme sdílet a potěšit se v Kristu. Děkujeme. K modlitbám za misii mezi mayangna, abychom misii dělali Božím způsobem a podle Jeho vůle, abychom z Boha věděli co a jak dělat, aby tak misie mohla být Bohem potvrzovaná za více příležitostí ke kázání v církvích za naší ochranu a zdraví v Kristu vaši Zbyněk, Pavla a Eliška Klingerovi také děkujeme vám všem za vaší práci v Kristu v České republice, za vaše modlitby za Evropu, protože se nás to týká a dotýká. 6