Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav archeologie a muzeologie. Muzeologie

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Muzeologie Martina Holemá Scénář výstavy S bagrem za zády - výzkumy Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman 2008

2 - 2 - Prohlašuji tímto, že jsem magisterskou práci na téma Scénář výstavy S bagrem za zády výzkumy Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. vypracovala sama, pouze s použitím literatury a pramenů v práci uvedených. V Brně dne 26. června

3 - 3 - OBSAH: I. Úvod s.4 II. K historii záchranných archeologických výzkumů na Moravě s.5 III. Výstavní záměr s.9 IV. Výstavní prostory s.10 V. Koncepce výstavy s Výstavní mobiliář a exponáty s Osvětlení s Grafické řešení výstavy s Technická zařízení s Rozpočet výstavy s Realizační tým s Doprovodné programy s Doprovodný program pro dospělé návštěvníky. s Doprovodný program pro děti a mládež.... s.17 VI. Scénář výstavy s.20 VII. Závěr s.101 VIII. Resumé s.102 IX. Poznámky a odkazy s.103 X. Seznam literatury s.105 XI. Seznam příloh s.116

4 - 4 - I. ÚVOD Tématem mé práce je scénář k výstavě S bagrem za zády výzkumy Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Scénář je vytvořen pro Moravské zemské muzeum Brno a jeho hlavním cílem je představit návštěvníkům práci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Výstavní prostor ve třetím patře Dietrichsteinského paláce, pro který je scénář vytvořen, je využíván pro větší projekty, jejichž doba trvání je zpravidla půl roku. Moravské zemské muzeum vytváří výstavní plán na dva roky a archeologické oddělení se v realizaci výstav v těchto prostorech střídá s botanickým oddělením, takže archeologická výstava takového rozsahu se koná vždy jednou za dva roky. Vzhledem k této situaci je s realizací výstavy S bagrem za zády výzkumy Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. počítáno až v roce Téma výstavy je mi velmi blízké, neboť v Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. pracuji již několik let. Z jeho archivu nálezových zpráv jsem také čerpala nejvíce informací. Kromě nálezových zpráv jsem použila muzeologické publikace, vztahující se k tvorbě výstav a archeologickou literaturu, týkající se jak Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i, tak archeologie obecně. Jsem si vědoma toho, že klasický scénář by měl mít dva sloupce, v levém sloupci by měl být scénář popisný, rozdělený na jednotlivé tématické části s uvedením technických a výtvarných prostředků a v pravém sloupci jsou uváděny texty a popisky. Pro potřeby mé práce jsem však raději volila formu plynulého textu.

5 - 5 - II. K HISTORII ZÁCHRANNÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ NA MORAVĚ Počátky archeologických výzkumů a sbírek jsou spojeny s vlasteneckými nadšenci zejména z řad učitelů, historiků a zapálených sběratelů, kteří získávali archeologické nálezy díky povrchovým sběrům, náhodným objevům a v omezené míře také z vlastních výzkumů. V 19. století se řada soukromých kolekcí stala součástí nově vznikajících muzeí, která při budování svých sbírek přebírala v mnoha oblastech i funkci archeologických center. Františkovo, dnešní Moravské zemské muzeum v Brně, nemělo dlouhou dobu od svého vzniku v roce 1817 dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by se věnovali archeologii 1). Od roku 1883 zajišťoval organizaci archeologické činnosti na Moravě Vlastenecký muzejní spolek v Olomouci a od roku 1888 také brněnský Muzejní spolek. Oba spolky se však po čase zaměřily na jinou činnost. V roce 1906 inicioval I.L. Červinka 2) vznik Moravského archeologického klubu, který úlohu obou spolků převzal. V roce 1919 byl v rámci Ministerstva školství a národního vzdělávání založen Státní archeologický ústav v Praze, jeho brněnská pobočka vznikla v roce V roce 1953 byl Státní archeologický ústav začleněn do Československé akademie věd a od roku 1992 je součástí Akademie věd České republiky. Odborné instituce přebírají po 2. světové válce organizaci archeologické činnosti a aktivity amatérských archeologů jsou tak od roku 1948 utlumeny. Zpočátku byly archeologické výzkumy zaměřeny hlavně na hroby a pohřebiště a získávání nálezů, které by naplnily sbírkové fondy muzeí kvalitním materiálem a pomohly vytvořit chronologii jednotlivých kultur. Teprve později se zájem soustředil na zkoumání sídlišť. Současně se měnil i pohled na způsob

6 - 6 - provádění výzkumů, od průzkumu pouze jednotlivých objektů k plošnému systematickému výzkumu. První systematický odkryv na Moravě a v celém tehdejším Československu proběhl na lokalitě Staré Hradisko v letech pod vedením Jaroslava Böhma 3) a stal se největším sídlištním výzkumem v meziválečném období. Prvním záchranným výzkumem na Moravě lze označit výzkum při stavbě Říšské dálnice Wroclav Vídeň, který probíhal v letech ). V poválečném období byly prováděny záchranné výzkumy zejména v souvislosti s novou výstavbou. Archeologický ústav vytvořil záchranné oddělení, v jehož rámci začal pověřovat jednotlivé archeology, kteří se vždy po určitou dobu věnovali záchranným akcím. K nejrozsáhlejším novodobým záchranným výzkumům náleží odkryvy v areálu budovaného vodního díla na řece Dyji u Nových Mlýnů pod Pavlovskými vrchy 5), prováděné v letech Na ploše téměř ha a katastrech 16 obcí musel být v poměrně krátkém čase zachráněn maximální možný počet archeologických památek. V roce 1979 začaly práce na záchranném archeologickém výzkumu na trase dálnice D1 + D47 v úseku Brno Holubice 6), které trvaly do roku K systematičtějším odkryvům v historických centrech moravských měst dochází až od konce 70. a začátku 80. let 20. století. S rostoucí výstavbou se začíná provádět stále více záchranných výzkumů a vzniká potřeba specializovaných pracovišť. Prvním takovým centrem byla Expozitura Most, založená v roce 1953, která se zaměřovala na záchranné a předstihové výzkumy v oblastech zasažených těžbou hnědého uhlí. Většina pracovišť zaměřených na záchranné výzkumy vznikala na Moravě až po roce 1989, v roce 1993 Ústav archeologické památkové péče Brno,

7 - 7 - v roce 1997 vzniklo brněnské pracoviště pražského občanského sdružení Archaia a začátkem 90. let vzniká v Olomouci v průběhu let několikrát transformované Archeologické centrum. V současné době jsou záchranné archeologické výzkumy prováděny podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve kterém je zakotvena ohlašovací povinnost i financování výzkumů. Otázkou zůstává do jaké míry je veřejnost informovaná nejen o povinnostech, vyplývajících ze zákona, ale i o samotném průběhu archeologických prací a institucích, které je provádějí. Stále se objevují případy, kdy stavebníci nic neohlásí a veškeré nálezy raději odtěží a odvezou pryč, aby se stavba nezdržela, nebo nebyla dokonce zastavena. Přitom instituce, provádějící u nás záchranné výzkumy, jsou zřízeny právě z toho důvodu, aby k žádným komplikacím a zdržením nedocházelo. Také názory, že může být stavba zastavena patří spíše do říše pohádek. Mnoha archeologům by se jistě líbilo, kdyby mohli některé zajímavé lokality zkoumat neomezeně dlouho nebo z nich dokonce udělat trvalou památkovou zónu. Tato situace je však možná pouze ve výjimečných případech, kdy se jedná o unikátní nález alespoň v evropském měřítku. Já sama jsem nic podobného během téměř deseti let mé práce v Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. nezažila. Nemalým problémem se stávají v poslední době také různí amatérští archeologové a detektoráři, kteří vykrádají známé i méně známé lokality a získané věci často prodávají na černém trhu. Naše historie tak přichází o řadu cenných informací a nepochybně o mnohdy unikátní předměty. Mnoho pro zlepšení situace mohou udělat právě muzea, která by měla nejen zpřístupňovat výsledky archeologické práce, ale také veřejnost seznamovat s ochranou našeho kulturního dě-

8 - 8 - dictví. Výstavy jako např. Lopatou i počítačem (Archeologie na Olomoucku včera a dnes) uskutečněná v roce 2001 v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci 7), které návštěvníky seznamují nejen s výsledky archeologické práce, ale také s jejím průběhem, smyslem a financováním mohou přispět k lepšímu pochopení systému ochrany našich nemovitých památek. Budou-li lidé dostatečně informováni o práci všech institucí, zabývajících se památkovou péčí přestaneme se možná setkávat s tolika případy ničení a nezájmu o naše kulturní dědictví.

9 - 9 - III. VÝSTAVNÍ ZÁMĚR Cílem výstavy je seznámení laické veřejnosti s prací a fungováním Ústavu archeologické památkové péče v Brně a odborníky s výsledky jeho dosavadní práce. Koncepce výstavy je však vytvořena především pro laiky, neboť odborníci mají možnost seznamovat se s prací instituce v odborných článcích a publikacích. Většina laické veřejnosti přesně neví, jak vlastně vypadá archeologický výzkum, co všechno se dá díky němu zjistit a jak je pak nakládáno se získanými informacemi a předměty. Představy lidí jsou mnohdy ovlivněny médii, zejména filmem a televizí, kde je práce archeologů často prezentována poněkud zkresleně a zjednodušeně. Také archeologické výstavy, které jsou u nás k vidění se často zabývají především vytěženými poznatky a neuvádějí jak jich bylo dosaženo. Dle mého názoru je řada výstav také pojednána příliš odborně. Cílem výstavy proto není zahrnout návštěvníky kvantem dalších pro ně mnohdy nesrozumitelných obecných informací, ale přijatelnou formou je seznámit s celým procesem práce od výzkumu v terénu přes ošetření nálezů v konzervátorské dílně, zpracování kresebné dokumentace až po vyhotovení nálezové zprávy. Prohlídku mnohdy unikátních nálezů ale samozřejmě nelze vynechat, stejně jako některé další důležité projekty, které dokreslují práci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Častokrát se setkáváme také s názorem, že instituce takového typu a jejich financování z veřejných zdrojů je zcela zbytečné. Tato výstava by měla návštěvníky přesvědčit, že tomu tak není, že je důležité znát svou minulost a kořeny, o kterých se dozvídáme právě díky práci těchto institucí.

10 IV. VÝSTAVNÍ PROSTORY Výstavní prostory se nacházejí ve třetím patře Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu. Dietrichsteinský palác nechal v letech postavit olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. V roce 1837 byla budova upravena pro potřeby justičních úřadů a díky dalším úpravám postupně získala svou barokní podobu. Od roku 1911 patří Moravskému zemskému muzeu. V 80. letech 20. století byla provedena památková rekonstrukce, při které byla budova přizpůsobena muzejnímu provozu. Tato úprava ale v současné době již příliš nevyhovuje požadavkům moderního muzea. V celém muzeu je zajištěn bezbariérový přístup. Výstavní prostor ve třetím patře je velmi členitý, tvoří ho tři místnosti 8). Výtahem se dostaneme do předsálí, přímo proti výtahu se vstupuje do jedné z menších místností o rozměrech 10x11 m (dále jen místnost č. 1), kterou se zúženým prostorem, dlouhým asi 10 m, prochází do další místnosti o rozměrech 15x6 m (dále jen místnost č. 2). Po prohlídce místností č. 1 a 2 se musíme vrátit zpět do předsálí, ze kterého pokračujeme do další největší místnosti o rozměrech 20x8 m (dále jen místnost č. 3). Do místnosti č. 1 se dá vstoupit i hlavním schodištěm. Přístup ze dvou stran a nejednotnost prostoru značně komplikuje návaznost výstavy, proto je nutné využít grafického značení číslováním jednotlivých panelů, aby se návštěvníci mohli dobře orientovat. Místnost č. 1 začíná úvodním panelem, pokračuje dioráma, které využívá daného zaskleného prostoru ve tvaru půlkruhu. Na diorama navazuje další panel a vitrína. Uprostřed místnosti jsou před plátnem, pověšeným na stěně naproti dioramatu, umís-

11 těna sedadla, na plátně je promítána filmová smyčka se záběry z provádění archeologických výzkumů a následného zpracování materiálu v konzervátorské dílně. U dvou delší stran obvodu místnosti č. 2 jsou umístěny panely s textem a velkoplošnými fotografiemi. Uprostřed je postavena řada sedadel, která návštěvníkům umožňuje pohodlnou prohlídku této části výstavy. U zadní stěny je umístěn interaktivní koutek. V místnosti č. 3 se nachází 10 vitrín, ke každé vitríně patří jeden panel s textem, doplněným fotografiemi a kresbami. V zadní části místnosti je vytvořena rekonstrukce pravěkého domu, ve kterém je umístěn další interaktivní koutek. Pro děti a mládež je připraven doprovodný program v prostorách dětského muzea v přízemí budovy.

12 V. KONCEPCE VÝSTAVY Koncepci výstavy bylo nutné přizpůsobit výstavnímu prostoru, viz předchozí kapitoly. Stejně jako prostor je i výstava rozdělena do tří částí. První se věnuje historii vzniku a smyslu existence Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Seznamuje návštěvníky s průběhem terénních výzkumů a se zpracováním získaného materiálu. Pro lepší představu je použito dioráma, které má navodit atmosféru výzkumu a filmová smyčka, která celý proces práce vysvětlí obrazem i slovem mnohem lépe než suchý text. Druhá část výstavy je věnována projektům, které ústav zpracovával a to letecké prospekci, evidenci a dokumentaci hradisek a evidenci a dokumentaci mohylníků. Tato část výstavy je vzhledem ke svému charakteru panelová. Stručné texty jsou doplněny řadou velkoformátových barevných fotografií. Součástí místnosti je interaktivní koutek se skládačkami, vytvořenými z leteckých fotografií. Třetí místnost seznamuje návštěvníky s výsledky provedených výzkumů. Jednotlivé vitríny s nálezy jsou rozděleny po archeologických obdobích a doplněny úvodním textem s fotografiemi a kresbami. Na prvním panelu je přehledná tabulka jednotlivých období. Kromě nálezů jsou ve dvou vitrínách umístěny rekonstrukce pohřbů a poslední vitrína představuje veškeré publikace vydávané ústavem. Kromě toho je v této části výstavy umístěn další interaktivní koutek, kde si návštěvník může vyzkoušet mletí mouky pomocí mlýnských kamenů nebo se na chvilku stát archeologem a najít si v připravené bedně s pískem několik střepů.

13 Výstavní mobiliář a exponáty V Moravském zemském muzeu se nejčastěji používají vitríny firmy Lotech, které jsou výstavním oddělením upravovány podle potřeby. V tomto případě bude použito: - 7 vitrín o rozměrech základny 1x1 m a výšce 2,5 m s různým vnitřním uspořádáním - určené na nálezy v místnosti č. 3 (vitrína č. 1 až 6). - 1 vitrína o rozměrech základny 1x1,5 m a výšce 1 m určena na rekonstrukci hrobu v místnosti č. 3 (vitrína č. 9). - 1 vitrína o rozměrech základny 1,5x1,5 m a výšce 1 m - určena na rekonstrukci hrobu v místnosti č. 3 (vitrína č. 8). - 2 vitríny o rozměrech základny 1,5x0,6 m a výšce 0,4 m, umístěných na podstavci o výšce 0,8 m určeny na předměty v místnosti č. 1 a publikace v místnosti č. 3 (vitrína č. 10). Vitríny splňují podmínky pro krátkodobou prezentaci všech použitých sbírkových předmětů. Panely budou zpracovány ve formě tzv. bannerů. Jedná se o tiskovou techniku používanou nejčastěji pro reklamní účely, vhodnou i pro výstavy. Tisk bude proveden na bílé matové folie. Vytištěné texty s obrazovou částí budou nalepeny na panely systému Octanorm o rozměrech 1x2,5 m. Stavebnicový systém Octanorm umožňuje spojování jednotlivých částí pomocí profilovaných stojek. Pro účely této výstavy bude v místnosti č. 1 a 3 použito spojení tří panelů, dva s doprovodným textem a jeden s popiskami k předmětům ve vitrínách, k rekonstrukcím pohřbů v místnosti č. 3 bude užito spojení pouze dvou panelů. V místnosti č. 2 budou vytvořeny dvě souvislé stěny, kopírující delší strany místnosti.

14 Kromě vitrín a panelů bude potřeba asi 15 židlí s opěrkou do místnosti č. 1 k promítacímu plátnu a 10 židlí bez opěrky, které budou tvořit souvislou řadu uprostřed místnosti tak, aby se dalo sedět z obou stran, do místnosti č. 2 pro pohodlnou prohlídku fotografií. Vzhledem k velkému rozsahu působnosti Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. jsou předměty uloženy v řadě muzeí téměř po celé Moravě. Část použitých předmětů patří do sbírkového fondu Moravského zemské muzea, ostatní věci budou zapůjčeny z Jihomoravského muzea ve Znojmě, Městského muzea a galerie Moravský Krumlov, Muzea Brněnska ve Šlapanicích a v Předklášteří, Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Městského muzea Klobouky u Brna, Muzea Komenského Přerov, Muzea města Brna, Muzea Prostějovska v Prostějově, Muzea Vyškovska ve Vyškově, Vlastivědného muzea Olomouc a Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i., kde jsou uloženy předměty z dosud nezpracovaných výzkumů. Vzhledem k velkému množství výpůjček bude nutné zahájit jednání o zápůjčkách v dostatečném předstihu alespoň jednoho roku, aby bylo možné zajistit případnou rekonzervaci poškozených předmětů. 5.2 Osvětlení Osvětlení výstavních prostor je řešeno zabudovanými nastavitelnými bodovými světly na pojízdných lištách a svítidly instalovanými přímo v některých vitrínách, která jsou ovšem omezena umístěním a počtem zásuvek. Řešení stávajícího osvětlení není příliš variabilní a je z hlediska intenzity nevyhovující pro řadu materiálů, pro předměty použité v tomto případě je však dostačující i vzhledem k délce trvání výstavy.

15 Grafické řešení výstavy Grafickou stránku výstavy v Moravském zemském muzeu zpracovává a realizuje výtvarná část výstavního oddělení na základě dodaných podkladů. Pro tuto výstavu byla zvolena černá barva písma a typ písma Arial. Velikost písma je pro nadpisy: 38 bodů, tučně, pro podnadpisy: 36 bodů, pro text: 25 bodů a pro popisky: 20 bodů, tučně. Barva podkladu panelů je vzhledem k množství fotografií zvolena bílá, stejně tak podklad popisek. Propagační materiály - pozvánky a plakáty budou v pískově žluté barvě s černým písmem. Doprovodné texty a popisky k předmětům ve vitrínách budou umístěny na panelech po levé straně vitrín. Text, doplněný obrazovými přílohami, poskytne návštěvníkovi základní informace k dané problematice a uvede všechny potřebné souvislosti k vystaveným předmětům. Popisky k obrazovým přílohám budou přímo pod každou fotografií či kresbou. Použité obrazové materiály pocházejí z větší části z archivu Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. a Moravského zemského muzea. 5.4 Technická zařízení Součástí výstavy bude promítání filmové smyčky pomocí dataprojektoru, který je stejně jako plátno trvalou součástí výstavního prostoru. Výroba filmu v délce asi 15 minut bude realizována ve spolupráci s odbornou firmou. Bude potřeba určit jednoho zaměstnance muzea, který bude dataprojektor obsluhovat a dohlížet na bezchybnou projekci a fungování přístroje po dobu trvání výstavy.

16 Rozpočet výstavy Celková částka, potřebná na realizaci výstavy je asi ,- Kč. Největší část rozpočtu budou tvořit náklady na tisk a výrobu panelů u profesionální firmy, dále výrobu filmové smyčky, tisk plakátů, pozvánek a textů, dopravu, rekonzervaci předmětů a kancelářský materiál. Rozpočet nebudou tvořit mzdové náklady realizátorů výstavy. Náklady budou respektovat finanční možnosti Moravského zemského muzea. Konzervátorské práce provede na vlastní náklady Ústav archeologické památkové péče v.v.i., který se na realizaci i financování výstavy podílí. Část nákladů by měla být hrazena z peněz od sponzorů, kterým můžeme nabídnout propagaci jejich firmy na propagačních materiálech muzea. 5.6 Realizační tým, instalace a deinstalace výstavy Na přípravě a realizaci výstavy se kromě autora budou podílet pracovníci Archeologického ústavu Moravského zemského muzea, pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. a výstavní oddělení Moravského zemského muzea. Výtvarnou stránku bude řešit výtvarník výstavního oddělení na základě podkladů od autora výstavy. Grafickou realizaci a tisk provede odborná firma. Samotné instalaci výstavy bude předcházet vypracování dohod o výpůjčkách všech předmětů, zhodnocení jejich stavu a zajištění případné rekonzervace alespoň půl roku před instalací. Ve stejné lhůtě je nutné zadat realizaci filmové smyčky specializované firmě. V předstihu tří měsíců je potřeba objednat dopravu všech předmětů a materiálu a provedení všech tisků bannerů a propagačních materiálů.

17 Pro instalaci výstavy je vzhledem k její velikosti a charakteru nutná lhůta čtyř týdnů. Instalaci provede výstavní oddělení na základě podkladů ze scénáře. Lhůta čtyř týdnů bude dostatečná i pro deinstalaci, opět nelze opomenout včasné zajištění dopravy. 5.7 Doprovodné programy Doprovodný program pro dospělého návštěvníka Přednáškový cyklus Cílem programu je získání podrobnějších informací k danému tématu. Přednášky se konají každou sudou středu po dobu trvání výstavy. Každá přednáška má jiné téma, vztahující se k některé části výstavy, přednášejícími jsou odborní pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Časová dotace je min. Přednášky jsou zdarma a konají se v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně. Program pro dospělé je zaměřen na návštěvníky, zajímající se o archeologii hlouběji, nebo naopak ty, kteří s touto tématikou dosud nebyli příliš konfrontováni a chtějí získat co nejvíce informací Doprovodný program pro děti a mládež Konzervátorská dílna Cílem programu je bližší seznámení s prací konzervátorů a restaurátorů, rozvíjení fantazie a tvůrčí práce. Program je realizován ve spolupráci s lektorkami Dětského muzea v prostorách jeho dílen v přízemí muzea. Program je určen pro děti a mládež od 6 do 17 let.

18 Zařazení do Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy: 5.5. Člověk a společnost Dějepis 5.4. Člověk a jeho svět 5.7. Umění a kultura Výtvarná výchova 5.9. Člověk a svět jeho práce Člověk a svět práce Zařazení do Rámcového vzdělávacího programu pro střední školy: 5.5. Člověk a společnost Dějepis 5.4. Člověk a jeho svět 5.7. Umění a kultura Výtvarná výchova Program je rozdělen na dvě věkové skupiny: I. První stupeň základních škol Časová dotace celého programu je 60 minut, cena je 30 Kč, doprovod zdarma. Maximální počet dětí je 20. Program má dvě části. První část spočívá v povídání si s dětmi o konzervátorské práci, co všechno se musí s předmětem udělat než se uloží do depozitáře(program je zaměřen pouze na keramiku). Ústní prezentace je doplněna názornými ukázkami práce. Prostor je věnován také dotazům. Časová dotace této části je 20 minut. Ve druhé části programu si děti vyzkouší výrobu pravěké keramiky z hlíny, buď podle připravených vzorů nebo podle vlastní fantazie. Výrobek si mohou odnést domů. Časová dotace druhé části je 40 minut.

19 II. Druhý stupeň základních škol a střední školy Časová dotace celého programu je 120 minut, cena je 60 Kč, doprovod zdarma. Maximální počet účastníků je 20. Program je také rozdělen na dvě části. První část je stejná jako pro první stupeň, pouze delší a odbornější. Časová dotace této části je 40 minut. I druhá část programu je obdobná jen s rozdílem, že kromě výroby keramiky si návštěvníci mohou vyzkoušet i odlévání sádrových replik mincí a drobných předmětů do připravených forem, výrobek si mohou odnést domů. Časová dotace je 80 minut.

20 VI. SCÉNÁŘ VÝSTAVY Předsálí: Úvodní panel Nadpis: Název výstavy Text: Uvedeni autoři výstavy, sponzoři a instituce, podílející se na přípravě výstavy. Informace o době trvání výstavy. Obrazová část: Loga sponzorů a institucí, podílejících se na výstavě. Místnost č. 1: Panel č. 1 Nadpis: Historie vzniku Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Text: Ústav archeologické památkové péče Brno vznikl 1. dubna 1993 oddělením části Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, na základě rozhodnutí Ministerstva kultury, jako příspěvková organizace. Ústav působí na území čtrnácti okresů: Blansko, Brno město, Brno - venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Hlavní sídlo instituce je v Brně-Husovicích na Kaloudově ulici, detašovaná pracoviště

21 postupně vznikala ve Zlíně v 1993, v Prostějově v roce 1995, ve Vyškově v roce 1998 a ve Znojmě v roce Ústav má 30 zaměstnanců, jeho ředitelem je od počátku doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. Od 1. dubna 2001 se novým zřizovatelem stal Jihomoravský kraj a se Ústav archeologické památkové péče Brno stal veřejnou výzkumnou institucí. Těžiště činnosti Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. spočívá v provádění předstihových a záchranných archeologických výzkumů a jejich následného zpracování. Existence archeologických nálezů ukrytých pod zemí není většinou podložena žádnými písemnými prameny a dokumenty, proto by měl být přítomen archeolog u každého zásahu do terénu. Podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči jsou investoři povinni oznámit stavební činnost některé z příslušných organizací a umožnit jí provedení archeologického výzkumu. Oznámení by mělo proběhnout v dostatečném předstihu, aby případný archeologický výzkum nezdržoval stavební práce, i z těchto důvodů existují organizace jako je Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. 9) Obrazová část: Mapa jižní Moravy, kde je vyznačena oblast působnosti ústavu a sídla instituce a detašovaných pracovišť.

22 Dioráma Dioráma má přiblížit atmosféru výzkumu. V pozadí je fotografie plochy výzkumu s bagrem, v popředí figuríny s pracovními nástroji. Podlaha pomocí dřevěných prken vyvýšená tak, aby bylo možné vytvořit dojem zahloubených objektů, posypaná hlínou. Exponáty: Tři figuríny v pracovním oděvu Nářadí: rýče, lopaty, motyčky, kolečko Papírové sáčky Keramické střepy Obrazová část: Panel ve tvaru půlkruhu o rozměrech 3x1,5 m s fotografií plochy výzkumu. Panel č. 2 Nadpis: Provádění a zpracovávání archeologického výzkumu Text: Archeologický výzkum prakticky začíná při skrývání vrstvy ornice, ještě před začátkem samotné stavby, pokud se nejedná o přestavbu např. v historickém jádru města. Po odstranění ornice stavebními stroji se na ploše vyrýsují archeologické objekty díky tomu, že jejich výplň má jinou strukturu a barvu než okolí. Každý objekt dostane přidělené číslo. Po vybrání výplně získáme původní tvar i všechny nálezy, které jsou uloženy do papírových sáčků a odvezeny k dalšímu zpracování. Podle nálezů

23 je určena datace jednotlivých objektů. Každá nálezová situace je nafocena a nakreslena, plocha výzkumu a všechny objekty jsou geodeticky zaměřeny. Po ukončení výzkumu jsou objekty zasypány a stavba pokračuje. Všechny získané nálezy jsou očištěny a následuje jejich konzervace a inventarizace. Postup při konzervaci se liší podle druhu materiálu. Keramika je očištěna vodou, vysušena a poté jsou slepeny jednotlivé střepy, patřící k sobě. U větších celků nebo celých nádob jsou chybějící místa doplněna sádrou, která se nechá vytvrdnout a poté vybrousí smirkovým papírem do požadovaného tvaru. Kovové předměty jsou očištěny mechanicky a poté v destilované vodě. Po vysušení je obroušena horní zkorodovaná vrstva a podle druhu materiálu dojde k chemickému ošetření a zakonzervování. Kostěné předměty jsou očištěny pomocí destilované vody a zakonzervovány lakem. Po ošetření dostane každý nález přiděleno své inventární číslo, které se napíše bílou tuší na předem nalakované místo na předmětu, po napsání a zaschnutí se číslo opět přetře lakem. Lidské pozůstatky jsou očištěny a je proveden jejich antropologický rozbor. Po zpracování jsou všechny předměty převezeny do příslušného depozitáře muzea. Veškerá kresebná dokumentace pořízená při výzkumu je převedena pomocí grafických programů do digitální podoby. Na základě geodetického měření je vytvořen celkový plán zkoumané lokality. Po zpracování všech podkladů, kresebných plánů i materiálu je vyhotovena závěrečná zpráva, kde jsou publikovány veškeré informace a závěry týkající se konkrétního archeologického výzkumu.

24 Obrazová část: 1. Fotografie - pohled na plochu výzkumu. Celkový pohled na plochu výzkumu. 2. Fotografie objektu před a po vybrání. Pohled na objekt po odkrytí vrstvy ornice a po vybrání výplně objektu a jeho začištění. 3. Fotografie - pohled do konzervátorské dílny. Pohled do konzervátorské dílny Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i., kde jsou konzervovány veškeré nálezy. 4. Fotografie nádoby před a po konzervaci a restaurování. Nádoba po převezení do konzervátorské dílny a po konzervaci a restaurování. 5. Kresebné dokumentace v terénu a po převedení do digitální podoby. Ukázka kresebné dokumentace pořízené v terénu a po převedení do digitální podoby. 6. Celkový plán výzkumu. Celkový plán výzkumu, zpracovaný na základě geodetického zaměření. Zdroje vyobrazení: Archiv ÚAPP Brno

25 Popisky: 1. Při práci na výzkumu se kromě lopat, rýčů a motyček používají také jemnější nástroje skalpely a štětce např. při preparaci lidských i zvířecích ostatků. 2. Ukázky terénní kresebné dokumentace archeolog musí zvládnout jednoduchou kresbu v měřítku, ale také práci s kompasem, pomocí kterého určuje orientaci objektu. 3. Papírové sáčky slouží k ukládání nalezených předmětů. Na každém sáčku je uvedeno číslo objektu, jeho výplně a materiál, který je v něm uložen. 4. Ukázka umístění inventárních čísel na keramice. 5. Ukázka slepené nádoby s chybějícími částmi doplněnými sádrou. 6. Veškeré získané poznatky jsou vyhodnoceny a publikovány pomocí nálezové zprávy, uložené v archivu nálezových zpráv Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Vitrína doplňuje panel č. 2 Skalpely a štětce Terénní kresebná dokumentace, kompas Papírové sáčky na ukládání předmětů Střepy s inventárním číslem Část nádoby doplněné sádrou Nálezové zprávy Filmová smyčka Film v délce asi 15 minut bude promítán nepřetržitě. Obsah filmu seznámí návštěvníky s prováděním výzkumu, jeho geodetickým zaměřením a poté se zpracováním nálezů, kresebné dokumentace a geodetického měření.

26 Místnost č. 2: Panel č. 3 Nadpis: Projekty Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Text: Ústav archeologické památkové péče, v.v.i. se kromě provádění záchranných archeologických výzkumů zabývá také několika jinými projekty, v rámci kterých se věnuje evidenci a dokumentaci nemovitých archeologických památek. Největšími projekty jsou letecké snímkování, rekognoskace a dokumentace pravěkých a časně historických hradisek na Moravě a evidence a dokumentace mohylníků na Moravě. Podnadpis: Letecká prospekce a její počátky Text: Cílem letecké archeologie je plošný průzkum krajiny z výšky, při kterém se identifikují dosud neevidované archeologické památky. Počátky této metody souvisejí s vývojem letectví a fotografie. Nejstarší snímky krajiny z výšky byly pořízeny z balonů v polovině 19. století. Během americké občanské války ( ) byly poprvé využity letecké snímky pro potřeby válečného průzkumu. Na konci 19. století se začínají pořizovat první snímky historicky významných míst a archeologických památek. Velký význam pro leteckou archeologii měla druhá světová válka, během níž se začal letecký průzkum uplatňovat ve větší míře. Za zakladatele letecké archeologie je považován britský geograf, archeolog a příslušník britského Královského letectva Osbert Guy Stanhope Crawford ( ), který začal s roz-

27 sáhlým mapováním archeologických lokalit. Objevil léta hledanou přístupovou cestu ke Stonehenge a vyvolal tak velký zájem veřejnosti o letecké snímkování. Crawford se také jako první pokusil popsat různé způsoby, jimiž mohou být památky ze vzduchu rozpoznány. U nás došlo k rozvoji leteckého snímkování mezi světovými válkami. Systematický průzkum začal v první polovině osmdesátých let minulého století. Do devadesátých let 20. století však komplikoval letecké snímkování zákon o státním tajemství. V rámci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. se leteckou prospekcí od počátku až do roku 2003 zabýval Ing. Miroslav Bálek. Podnadpis: Miroslav Bálek ( ) Text: Archeolog, geodet a především průkopník letecké archeologie na Moravě. Jeho zájem o leteckou archeologii vznikl na přelomu 60. a 70. let minulého století, v době, kdy snímkování z letadla nebylo možné a hledaly se jiné způsoby. Ze snímkování z rádiem řízených leteckých modelů nebo upoutaných balonů se po roce 1989 postupně dostal ke snímkování z letadla. Navázal řadu kontaktů s leteckými archeology u nás i v zahraničí. Během svého působení v Ústavu archeologické památkové péče Brno objevil a zdokumentoval desítky lokalit a vytvořil stovky nádherných fotografií naší krajiny. Od roku 1997 leteckou archeologii také přednášel na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Letecké archeologii se naplno věnoval až do své předčasné smrti v roce Všechny letecké fotografie, které zde uvidíte, vytvořil právě Miroslav Bálek.

28 Podnadpis: Příznaky v letecké archeologii Text: Téměř každý umělý zásah do povrchu země zanechává stopy, buď trvalé nebo jen dočasné. Tyto stopy jsou mnohem lépe pozorovatelné z výšky, díky velkému odstupu od povrchu terénu. Příznaků, které nám identifikují nemovité objekty, je několik. Může to být jiné zabarvení výplně objektů, které je viditelné díky opakované orbě a erozím. Dlouhodobě prováděnou orbou dochází k narušení horních vrstev výplně objektů. Tato výplň je obvykle barevně odlišná od podloží. Rozdíly je možné z výšky identifikovat. Dalším příznakem může být různě vzrostlá vegetace, protože půda ve výplni objektů má jiné složení než okolí. Na těchto místech je porost buď nižší nebo vyšší, což lze z výšky dobře pozorovat. Při leteckém snímkování záleží také na ročním období a denních dobách. Například v ranních nebo večerních hodinách se účinkem nízkého světla a stínů mohou zvýraznit i nepatrné pozůstatky objektů, které nejsou během dne vidět. Také sníh umožňuje zviditelnění některých objektů a to díky rozdílným teplotám půdy. Vrstva sněhu nad objekty taje rychleji, což je způsobeno větší porézností a jiným organickým složením půdy. Díky této metodě se daří odhalovat řadu památek, které bychom ze země nikdy neviděli. Obrazová část: 1. Brno Líšeň inv. č. 5/97-362

29 Brno Líšeň letecký snímek z roku 1997 s porostovými příznaky. Hrob s kruhovým žlábkem. 2. Nová Ves inv. č. 1/ Nová Ves letecký snímek z roku 2001 s porostovými příznaky. Půdorys domu s obvodovým žlábkem. 3. Žatčany inv. č. 1/ Žatčany letecký snímek z roku 2000 s porostovými příznaky. Hrob se čtvercovým žlábkem. 4. Žatčany inv. č. 1/ Žatčany letecký snímek z roku Začištěná plocha výzkumu hrobu se čtvercovým žlábkem. 5. Žatčany inv. č. 1/ Žatčany letecký snímek z roku Pohled na plochu výzkumu. Na základě objevu této lokality, díky letecké prospekci, byl v roce 2000 proveden ověřovací výzkum, při kterém byl nalezen unikátní kostrový hrob bojovníka s bohatou výbavou, obehnaný čtvercovým příkopem, datovaný do doby laténské. 6. Žatčany Žatčany nalezený hrob bojovníka, po boku je zřetelně vidět meč. 7. Medlov Medlovský mlýn inv. č. 1/ Medlov Medlovský mlýn letecký snímek z roku Porostové příznaky novověké usedlosti.

30 Hrotovice zaniklá středověká ves Mstěnice inv. č. 1/ Hrotovice zaniklá středověká ves Mstěnice letecký snímek z roku Zaniklá středověká ves Mstěnice se nachází jižně od Hrotovic. Vrcholně středověká vesnice a hrádek byly prozkoumány v letech 20. století, bylo zachyceno více než 60 pozůstatků obydlí převážně z 10. a 11. století, některé objekty však pocházejí už z 8. a 9. století. Vedle zlomků keramických nádob patří k nálezovému inventáři také kostěné a železné nástroje a ozdoby, zejména esovité záušnice(vlasové ozdoby). 9. Bítov hrad inv. č. 1/ Bítov letecký snímek z roku Hrad stojí na místě velkomoravského opevněného hradiště, které bylo později nahrazeno přemyslovským hraničním a správním centrem. Hrad je poprvé připomínán v roce 1046 a podle archeologických nálezů, které zároveň určily rozsah původního hradiska a listinných pramenů lze předpokládat, že ho založil Břetislav I. Hrad byl postupně přestavován a upravován až do první poloviny 19. století. 10. Veveří hrad inv. č. 10/ Veveří letecký snímek z roku Zeměpanský lovecký hrad leží na ostrohu nad údolím řeky Svratky, zatopeném vodou brněnské přehrady. První zmínky pocházejí z roku Původně pozdně románská a raně gotická stavba byla postupně přestavována. V roce 1925 byl hrad upraven pro potřeby lesnického učiliště. V současnosti je majetkem státu a postupně se rekonstruuje.

31 Pernštejn hrad inv. č. 10/ Pernštejn letecký snímek z roku Král moravských hradů se nachází přibližně 1 km východně od městečka Nedvědice. Hrad se dostal do vlastnictví rodu Pernštejnů a stal se hlavním sídlem pernštejnského dominia. Od konce 16. století už nebyl příliš výrazně přestavován a uchoval si tak svou malebnou podobu. 12. Týn nad Bečvou hrad Helfštýn inv. č. 1/ Helfštýn letecký snímek z roku Mimořádně rozsáhlý polozřícený hradní komplex se nachází na okraji Moravské brány nad Týnem nad Bečvou. Přestože nikdy nebyl hradem královským, patří k našim největším a nejvýznamnějším hradům. Hrad byl založen pravděpodobně v roce 1306 nebo Koncem 18. století byl hrad opuštěn a chátral. S jeho záchranou se začalo počátkem 20. století, nejvíce pak po roce Nechvalín hrádek inv. č. 5/ Nechvalín hrádek - letecký snímek z roku Hrádek založený v první polovině 14. století je již v roce 1530 připomínán jako opuštěný. 14. Švábenice tvrz inv. č.1/02-31 Švábenice tvrz - letecký snímek z roku První zmínky o Švábenicích jsou z roku Poslední příslušník rodu pánů ze Švábenic opustil tvrz v roce K zániku sídla došlo zřejmě před husitskými válkami. 15. Mušov inv. č. 1/01-341

32 Mušov kostel sv. Linharta v Novomlýnské nádrži, poslední zbytek zaplavené vsi Mušov. Letecký snímek z roku Pálava inv. č. 5/ Pálava letecký snímek z roku Celkový pohled na Pálavu. 17. Jevíčko inv. č. 1/02-73 Jevíčko letecký snímek z roku Město poprvé připomínáno k roku Půdorys města patří mezi vrcholná díla středověkého urbanismu. Podoba půdorysu se od jeho založení prakticky neměnila. 18. Přerov Horní náměstí - inv. č. 1/ Přerov letecký snímek z roku Pohled na Horní náměstí se středověkým hradem na místě původního slovanského hradiště. Zdroje vyobrazení: Archiv ÚAPP Brno Interaktivní koutek Část výstavy určená nejen pro děti a jejich rodiče, ale také pro ostatní příchozí, kteří si rádi hrají. Letecké snímky vytištěné na kartónový papír a rozstříhané na malé trojúhelníčky, ze kterých si návštěvníci mohou poskládat znovu celý obrázek. Pro lepší manipulaci budou vytvořeny dřevěné rámečky, do kterých se fotografie sestaví. Stůl a židle budou umístěné v zadní části místnosti.

33 Panel č. 4 Podnadpis: Evidence a dokumentace hradisek Text: V roce 1996 jsme v rámci grantového projektu MK ČR Pravěká a časně historická hradiska na Moravě zahájili práci na soupisu a dokumentaci fortifikovaných lokalit na Moravě. Kompletně se nám podařilo zpracovat území okresu Brno město, kde se nachází 8 hradisek, 26 hradisek z okresu Brno venkov a 18 z okresu Vyškov. Většina lokalit byla geodeticky zaměřena a zpracována do vrstevnicových plánů, u některých byly převzaty starší plány a nově zaměřeny pouze některé detaily opevnění. Ke každému hradisku je zpracována veškerá dokumentace a nálezy pořízené v minulosti, detailně popsána terénní situace a pořízena fotodokumentace. U dosud nedatovaných lokalit byl proveden terénní výzkum pomocí menších sondáží. V některých případech bylo využito i geofyzikálního měření. Některé nové lokality byly objeveny pomocí letecké prospekce. Kromě výše zmíněných okresů byla sledována hradiska i v jiných oblastech Moravy. V současnosti probíhá zpracovávání dalších dvou okresů, Blanska a Prostějova. Získané poznatky pomáhají památkové ochraně archeologických nemovitých památek a prohlubují dosavadní poznatky o pravěkém a časně historickém osídlení na Moravě. Obrazová část: 1. Letecký snímek Podmolí Šobes inv. č. 1/00-507

34 Podmolí Šobes letecký snímek z roku Hradisko o rozloze asi 8-15 ha. Lokalita je v současnosti pokryta vinicemi. První nálezy kultury velatické z mladší doby bronzové pocházejí z roku V roce 2000 byl proveden menší výzkum, při kterém se prokázalo osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, kultury s nálevkovitými poháry a jevišovické kultury z pozdní doby kamenné, kultury podolské z pozdní doby bronzové a několik nálezů z doby římské. 2. Letecký snímek Hrušovany nad Jevišovkou inv. č. 10/ Hrušovany nad Jevišovkou letecký snímek z roku Hradisko o rozloze asi 1,5 ha bylo objeveno díky leteckému snímkování a ověřeno pomocí geofyzikálního měření. Dosud se nepodařilo získat žádné nálezy. 3. Letecký snímek Čejč Špidlák inv. č. 5/ Čejč Špidlák letecký snímek z roku Hradisko o rozloze asi 5 ha bylo zjištěno leteckou prospekcí v roce Povrchovým sběrem byla získána keramika únětické kultury ze starší doby bronzové. 4. Letecký snímek Brno Líšeň Staré zámky inv. č. 5/ Brno Líšeň Staré zámky letecký snímek z roku Hradisko o rozloze 13 ha. V 60. letech 20. století zde Archeologický ústav provedl plošný systematický výzkum, při kterém se podařilo doložit osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, jevišovické kultury z pozdní doby kamenné, podolské fáze kultury středodunajských popelnicových

35 polí z pozdní doby bronzové, z doby laténské, z počátku období stěhování národů a ze slovanského období. 5. Letecký snímek Kobylí Lumperky inv. č. 1/ Kobylí Lumperky letecký snímek z roku Hradisko bylo zjištěno leteckou prospekcí v roce 1999, kdy bylo zároveň provedeno geofyzikální měření. V zásypech příkopů byl nalezen materiál kultury zvoncovitých pohárů z pozdní doby kamenné a ze starší doby bronzové, uvnitř areálu se nacházel objekt kultury nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné. 6. Letecký snímek Železné Hradisko inv. č. 5/ Hradisko o rozloze 0,4 ha. Podle nálezů z roku 1983 lze osídlení lokality datovat do kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, do mladší doby bronzové a snad i do pozdní doby bronzové a doby halštatské. 7. Letecký snímek Orlovice Žešov inv. č. 10/ Orlovice Žešov letecký snímek z roku Hradisko o rozloze asi 2,2 ha. Prostor areálu hradiska je z větší části porušen relikty středověkého hradu a novověkými úpravami při stavbě kostela a hřbitova. Při průzkumech v roce 1933 a 1982 byla dokumentována kulturní vrstva a objekty platěnické kultury z doby halštatské. 8. Brno Líšeň Chochola půdorysný plán Půdorysný plán hradiska Brno Líšeň Chochola o rozloze asi 12,8 ha. Nálezy získané menší sondáží lze datovat do období podolské fáze středodunajských popelnicových polí z pozdní doby bronzové.

36 Křižanovice Zámeček půdorysný plán Půdorysný plán hradiska Křižanovice Zámeček o rozloze asi 1,9 ha. Ve 30. letech 20. století zde byly prozkoumány dva objekty únětické kultury ze starší doby bronzové a šest objektů horákovské kultury z doby halštatské. Při dalším výzkumu v letech byla zkoumána část vnitřní plochy sídliště s objekty horákovské a únětické kultury a část opevnění. 10. Ježkovice Na Zbitých půdorysný plán Půdorysný plán hradiska Ježkovice Na Zbitých o rozloze asi 16,8 ha. Z lokality pocházejí pouze ojedinělé nálezy datované do pozdní doby laténské. Zdroje vyobrazení: Archiv ÚAPP Brno Panel č. 5 Podnadpis: Evidence a dokumentace mohylníků na Moravě Text: V rámci grantového projektu MK ČR Evidence a dokumentace mohylových pohřebišť na Moravě byl v letech pořizován soupis všech mohylníků na území Moravy. Stejně jako u projektu hradisek byla i zde shromažďována a zpracovávána veškerá již dříve pořízená dokumentace, některé lokality byly geodeticky zaměřeny, doplněny o podrobné zpracování nálezů, byla provedena podrobná rekognoskace terénu a pořízena fotodokumentace. I zde byla využívána letecká prospekce.

37 Na území Moravy je zatím evidováno celkem 144 mohylníků s minimálně 1796 mohylami. Podařilo se objevit 3 nové lokality a na některých známých mohylnících byly rozpoznány nové mohyly. Bylo zjištěno, že v oblasti Drahanské vrchoviny převládají mohylníky z pozdní doby kamenné, ve Ždánickém lese ze střední doby bronzové a doby halštatské a slovanské období je nejvíce zastoupeno na východní Moravě. Všechny poznatky byly zapracovány do katalogů lokalit a publikací. Obrazová část: 1. Plánek mohylníku u Kojátek geodetické měření z roku Plánek mohylníku u Kojátek, vytvořený podle geodetického zaměření v roce Plánek mohyly Královský kopec u Těšetic z roku Plánek mohyly Královský kopec u Těšetic z roku Pohled na jednu z prvních zkoumaných mohyl na Moravě Žuráň u Podolí. Pohled na jednu z prvních zkoumaných mohyl na Moravě Žuráň u Podolí. 4. Pohled na mohylu u Šaratic podle J. Wankla (1891). Kresba mohyly u Šaratic z roku 1891 podle J. Wankla. 5. Pohled na půdorys a profil mohyly u Těšetic podle J. Wankla (1891). Pohled na půdorys a profil mohyly u Těšetic podle J. Wankla, kresba z roku 1891.

38 Kresba - řez mohylou podle F. Přikryla (1890). Řez mohylou podle F. Přikryla, kresba z roku Fotografie A. Procházka se svými spolupracovníky při výzkumu mohyly v Heršpicích U Hubertka. A. Procházka se svými spolupracovníky při výzkumu mohyly v Heršpicích U Hubertka. 8. Plánek mohylníku Vrbka Tabarky podle I.L. Červinky (1908). Plánek mohylníku Vrbka Tabarky z roku 1908 podle I.L. Červinky. Zdroje vyobrazení: Archiv ÚAPP Brno č. 1 Archiv MZM Brno č. 2-8

39 Místnost č. 3: Panel č. 6 Nadpis: Tabulka kultur Viz příloha č. 2 - graficky přehledně znázorněna jednotlivá období a jejich kultury s uvedením datace. Panel č. 7 text a popisky k vitríně č. 1 Nadpis: Neolit (mladší doba kamenná) př.n.l. Text: Lidé v neolitu začínají pěstovat kulturní plodiny a chovat domácí zvířata. Dochází k postupnému přechodu na usedlý způsob života, s tím souvisí vznik trvalých sídlišť a pevného domu. V tomto období se objevuje broušená a vrtaná kamenná industrie, rozvíjí se výroba keramických nádob a prvních textilií. Neolit lze rozdělit na tři základní vývojová období - starý, střední a mladý neolit. Období starého neolitu reprezentuje kultura s lineární keramikou, která se vyznačuje sídlišti s dlouhými nadzemními kůlovými domy a kostrovým pohřbíváním ve skrčené poloze na pohřebištích i sídlištích. Výzkum sídliště kultury s lineární keramikou, rozdělený do několika etap, se uskutečnil v Brně Lískovci 10). Prozkoumány byly stovky objektů, přičemž za nejvýznamnější lze označit 3 m široký a 1 m hluboký příkop. K dalším objeveným lokalitám patří Brno Ivanovice, Modřice, Kuřim a Prostějov Čechůvky. Kultura s vypíchanou keramikou navazuje na předchozí období. Její zastoupení na Moravě je mnohem menší, charakteris-

40 tické jsou dlouhé nadzemní domy s kůlovou konstrukcí a žlábky, hroby jsou nacházeny ojediněle převážně na sídlištích. Mezi významné lokality patří Cholina, Mašovice, Olomouc Slavonín, Podmolí, Určice. Období mladého neolitu zastupuje kultura s moravskou malovanou keramikou. Za velmi přínosné lze pokládat odkryvy v Mašovicích Pšeničném a v Popůvkách Panských nivách. Výzkum v Mašovicích objevil první dvojitý rondel ( rozsáhlý okrouhlý příkopový objekt bez nadpovrchových pozůstatků 11) ) na Moravě, který se svou konstrukcí vymyká z doposud stanovených základních typů rondelů. Osada současná s rondelem se rozkládá severně od něj a pochází z ní velká kolekce nálezů keramiky, broušené a štípané industrie a několik desítek fragmentů plastik. Lokalita u Popůvek nám poprvé umožnila poznat strukturu osady a její uspořádání. Z mnoha nálezů jmenujme kolekci antropomorfní a zoomorfní plastiky a nálezy štípané industrie z obsidiánu. Další neméně významnou lokalitou je opevněný areál v Hlubokých Mašůvkách. Opevněná osada měla oválný půdorys o rozloze asi 4,5 ha. I z této lokality pochází řada nálezů mj. antropomorfní a zoomorfní plastika a soubor štípané industrie vyrobené z obsidiánu, křišťálu a záhnědy. Z dalších lokalit jmenujme alespoň výzkumy v Brně Ivanovicích, Prostějově Čechůvkách, Modřicích a Seloutkách. Obrazová část: 1. Mašovice Pšeničné letecký snímek - inv. č. 1/ Mašovice Pšeničné letecký pohled na plochu výzkumu v roce 2002.

41 Hluboké Mašůvky - kresba hliněné plastiky ženy. Kresba A. Krechlerová. Hluboké Mašůvky - hliněná ženská plastika. Kresba A. Krechlerová. 3. Hluboké Mašůvky fotografie průběhu příkopu kultury s moravskou malovanou keramikou. Hluboké Mašůvky pohled na průběh příkopu kultury s moravskou malovanou keramikou. 4. Kresebná rekonstrukce dlouhého domu kultury s lineární keramikou podle P. Kose. Rekonstrukce dlouhého domu kultury s lineární keramikou. Kresba P. Kos. 5. Modřice fotografie domu s kůlovou konstrukcí kultury s lineární keramikou. Modřice dům s kůlovou konstrukcí kultury s lineární keramikou. 6. Popůvky letecký snímek, pohled na plochu výzkumu neolitického sídliště. Popůvky letecký pohled na plochu výzkumu neolitického sídliště. Zdroje vyobrazení: Archiv ÚAPP Brno

42 Popisky: 1. Fragment antropomorfní plastiky část nohou pravděpodobně duté ženské sochy kultury s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Mašovicích v roce Plastika je unikátní díky svým rozměrům i provedení, nic podobného se zatím v Evropě dosud nenašlo. Socha byla zdobena žlutou malbou a zřejmě sloužila jako kultovní nádoba. Podle jména v kalendáři v den objevu dostala jméno Hedvika. ÚAPP Brno 2. Hliněná plastika ženy - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Hlubokých Mašůvkách. ÚAPP Brno 3. Nádobka s antropomorfními aplikacemi na výduti - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Mašovicích. ÚAPP Brno 4. Malbou zdobená nádoba - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Hlubokých Mašůvkách. ÚAPP Brno 5. Unikátní hřibovitá nádoba s vhloubenou výzdobou - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Mašovicích. ÚAPP Brno 6. Fragment ženské plastiky - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Popůvkách v roce Muzeum Brněnska ve Šlapanicích a Předklášteří 7. Mistička - kultura s lineární keramikou, nalezená v Brně - Starém Lískovci v roce ÚAPP Brno