Zpráva o síti čerpacích stanic PHM v ČR za 1. pololetí 2005

Transkript

1 Sttattiissttiika ropy a ropných lláttek r Zpráva o síti čerpacích stanic PHM v ČR za 1. pololetí 2005 Výsledky statistického zjišťování říjen 2005 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové a energetické statistiky

2 Obsah 1. Rozsah a způsob zpracování 2. Charakteristika rámcových podmínek tržního prostředí v distribuční síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 1. pololetí Charakteristika sítě čerpacích stanic v ČR z hlediska druhu a velikosti společností 3.1. Zahraniční značkové petrolejářské společnosti 3.2. Ostatní zahraniční společnosti řetězce supermarketů 3.3. Tuzemské společnosti s majetkovým podílem státu 3.4. Ostatní významné tuzemské společnosti 4. Charakteristika sítě čerpacích stanic z hlediska velikosti provozovaných sítí 5. Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot podle úrovně vybavení 6. Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot z hlediska umístění na různých druzích komunikací v silniční síti ČR 7. Charakteristika sítě čerpacích stanic z hlediska objemů celkových výtočí všech pohonných hmot Vypracoval : Ing. Luděk Dušek Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku Praha 1 dusek@mpo.cz telefon:

3 1. Rozsah a způsob zpracování Statistické šetření o síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 1. pololetí roku 2005 navazuje na předchozí statistická šetření tohoto druhu, započatá již v roce Dosavadní výsledky jsou shrnuty v příslušných zprávách o zpracování pololetních výkazů od roku 1998 až do 1. pololetí Z důvodů porovnatelnosti a časové návaznosti je také u této předkládané zprávy zachováno stejné uspořádání informací jako ve zprávách za uplynulá období. Pro informaci a historické srovnání jsou vybrané údaje za minulá léta, doplněná o aktuální data za rok 2005 shrnuty v příloze č. 1 této zprávy. Předkládaná zpráva o statistickém šetření sítě čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 1. pololetí 2005 zahrnuje výsledky zpracování platných výkazů, vztahujících se k veřejným čerpacím stanicím zařízeným pro prodej běžných kapalných pohonných hmot, tj. automobilových benzinů, motorové nafty, směsné nafty, MEŘO a případně také LPG (dále standardní ČS nebo jen ČS ), které byly za sledované období k dispozici. Pololetní statistika o síti čerpacích stanic prováděná MPO ČR je orientována na zjišťování a popisování struktury sítě čerpacích stanic především z hlediska provozovatelů operátorů sítě, tj. subjektů, kterým patří pohonné hmoty. Většinou zajišťují logistiku na čerpacích stanicích, ať již tyto stanice vlastní nebo provozují v pronájmu, a nebo je kontrolují na základě jiných specifických smluv. Pololetní výkaz Crs (MPO) 1-02 vyplňují provozovatelé sítí čerpacích stanic a provozovatelé, případně majitelé jednotlivých samostatných čerpacích stanic. Subjekty provozující čerpací stanice zahrnují do svých sítí vedle vlastních čerpacích stanic rovněž pronajaté, a to od fyzických i právnických osob, a nebo cizí čerpací stanice, vázané do příslušné sítě podle zvláštních smluv. Ze zpracování výkazů za 1. pololetí 2005 vyplynulo, že za toto období zaslalo příslušné platné výkazy celkem 322 podnikatelských subjektů provozujících sítě standardních čerpacích stanic pohonných hmot v celkovém počtu 1936 čerpacích stanic. Oproti 1. pololetí 2004 se počet vykázaných čerpacích stanic ve statistických výkazech zvýšil o 49 a současně se počet vykazujících provozovatelů zvýšil o 8 společností. Z 322 zúčastněných společností jich celkem 83 provozuje prodej LPG jako doplněk ke klasickým pohonným hmotám. Z různých důvodů neobdrželo MPO příslušné výkazy za sledované období v potřebném termínu pro jejich zpracování od čtyř řádně obeslaných podnikatelských subjektů. Rozestavěných nebo v rekonstrukci bylo ke konci 1. pololetí 2005 vykázáno celkem 9 čerpacích stanic. Za 1. pololetí 2005 byly vykázány dvě zrušené čerpací stanice bez náhrady. Toto statistické šetření dosud z řady důvodů plně nepokrývá celou síť provozovaných veřejných čerpacích stanic v České republice. Na základě odborného odhadu lze předpokládat, že toto statistické šetření pokrývá 85 až 90 % skutečného celkového počtu veřejných čerpacích stanic v celé distribuční síti pohonných hmot ČR. Předkládané výsledky zpracování tohoto statistického šetření je proto možno pokládat za věrohodné a směrodatné, 3

4 zvláště proto, že jsou zde zastoupeny prakticky všechny významné a rozhodující distribuční společnosti, podílející se na trhu pohonných hmot v ČR. Pokud bude schválen projednávaný návrh zákona o některých požadavcích na pohonné hmoty a jejich používání, ustanovující mimo jiné povinnost evidence čerpacích stanic, a tím vytvoření úplného registru, ze kterého lze pro statistická šetření vycházet, pokryje tato statistika všechny legální veřejně provozované čerpací stanice. Ze zpracování statistických výkazů Crs (MPO) 1-02 za 1. pololetí 2005 o síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR byly jako výstupy vytvořeny především následující základní přehledy: 1. Seznam provozovatelů sítí ČS PHL v ČR (bez ČS LPG), abecední adresář 2. Seznamy provozovatelů sítí ČS PHL v ČR (bez ČS LPG) včetně informací blíže popisujících jednotlivé sítě ČS a celkové sumarizace, setříděné podle názvu provozovatelů, IČO, počtu ČS aj. Výše uvedené seznamy a přehledy jsou neveřejné pracovní podklady. Obsahují individuální údaje o jednotlivých provozovatelích sítí čerpacích stanic nebo jednotlivých čerpacích stanicích a mohou být k dispozici zcela vyjímečně, pouze při zachování podmínek ochrany důvěrnosti dat podle zákona 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění. Údaje z výše uvedených přehledů byly hlavním zdrojem dat pro příslušné analýzy a komentáře v následujících kapitolách této zprávy. 2. Charakteristika rámcových podmínek tržního prostředí v distribuční síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 1. pololetí 2005 K předkládané zprávě o síti čerpacích stanic za 1. pololetí 2005 jsou uvedeny následující doplňující informace: údaje o vývoji světových cen ropy a vybraných pohonných hmot, údaje o vývoji průměrných spotřebitelských cen vybraných pohonných hmot v ČR Vývoj průměrné spotové ceny ropy typu Brent a spotových cen pohonných látek (Rotterdam), které následně ovlivňují ceny rafinérské produkce v ČR a ceny pohonných hmot při prodeji konečným spotřebitelům, je znázorněn v příloze č. 1 příslušným grafem za období 01/2001 až 09/2005 podle měsíců. Údaje tohoto grafu jsou převzaty z informačního systému Mezinárodní Energetické Agentury (IEA). Vývoj průměrných měsíčních spotřebitelských cen v ČR u hlavních druhů pohonných hmot, sestavený na základě cenového šetření ČSÚ za léta 2003, 2004 a za období 01-09/2005, je uveden v tabulce přílohy č. 2 a dokresluje závislost cen pohonných hmot našeho trhu na cenách pohonných hmot na trhu světovém. 4

5 3. Charakteristika sítě čerpacích stanic v ČR z hlediska druhu a velikosti společností 3.1. Zahraniční značkové petrolejářské společnosti Na území ČR operovalo v distribuční síti čerpacích stanic za 1. pololetí 2005 celkem 9 zahraničních značkových petrolejářských společností sítěmi vlastních, pronajatých nebo jinak vázaných čerpacích stanic, v celkovém počtu 558 čerpacích stanic (nárůst o 9 čerpacích stanic proti vykázanému stavu ke konci 1. pololetí 2004). Jedná se o společnosti, uvedené ve zkrácených názvech v abecedním pořadí: AGIP, ARAL, AVANTI, EIGL/AVIA, ESSO, ConocoPhillips, OMV, SHELL, SLOVNAFT. Své působení v oblasti provozování čerpacích stanic v ČR ukončila během 2. pololetí roku 2004 společnost TOTAL. Podle výsledků zpracování statistických výkazů za 1. pololetí 2005 výše uvedené zahraniční společnosti: provozovaly v distribuční síti ČR celkem 558 ČS, tj. 28,8 % všech rezortní statistikou evidovaných čerpacích stanic realizovaly cca 45,9 % rezortní statistikou vykázaných celkových výtočí PHL v ČR Výše uvedené zahraniční společnosti provozují své sítě převážně s vlastními čerpacími stanicemi, podíl pronajatých čerpacích stanic činí v této skupině celkově 10,0 %. Vysoký podíl na celkových výtočích pohonných hmot z celé sítě čerpacích stanic v ČR svědčí o tom, že tyto společnosti provozují převážně dobře umístěné, moderní a výkonné čerpací stanice a úspěšnou obchodní politikou svůj podíl dále zvyšují Ostatní zahraniční společnosti - řetězce supermarketů Další specifickou skupinou zahraničních společností (nepetrolejářských), které vstoupily do prodejní distribuce pohonných hmot v ČR poměrně nedávno, ale velmi razantně a úspěšně, jsou obchodní řetězce supermarketů velkých zahraničních společností (uvedené ve zkrácených názvech v abecedním pořadí): AHOLD ČR, Carrefour ČR, GLOBUS ČR a MAKRO Cash & Carry ČR. Za sledované období 1. pololetí 2005 jmenované společnosti provozovaly celkem 35 čerpacích stanic (1,8 % počtu čerpacích stanic), s relativně vysokým a v porovnání s minulým obdobím stoupajícím podílem 6,4 % na celkových výtočích evidované sítě čerpacích stanic v ČR. 3.3 Tuzemské společnosti s majetkovým podílem státu Největší tuzemskou společností z hlediska počtu provozovaných čerpacích stanic na trhu pohonných hmot ČR s majetkovou účastí státu byla na počátku 1. pololetí 2005 společnost BENZINA a.s. Podle statistického zjištění tato společnost provozovala na konci 1. pololetí 2005 síť celkem 316 čerpacích stanic, tj. 16,3 % celkového počtu všech evidovaných čerpacích stanic. 5

6 Druhou největší distribuční společností v ČR je společnost ČEPRO a.s., která provozovala ke konci 1. pololetí 2005 síť celkem 193 čerpacích stanic, tj. 10,0 % celkového počtu evidovaných čerpacích stanic. Další českou společností s účastí státu byla PARAMO TRYSK a.s., provozující síť 19 čerpacích stanic. Výše uvedené společnosti s majetkovou účastí státu provozovaly za 1. pololetí 2005 sítě v rozsahu 528 čerpacích stanic, tj. 27,3 % celkového počtu všech touto statistikou evidovaných čerpacích stanic a s podílem na celkových zjištěných výtočích všech pohonných hmot 14,5 %. Majetkový podíl státu ve společnosti BENZINA a.s. a ve společnosti PARAMO Trysk a.s. byl v průběhu 1. pololetí 2005 prodán, v rámci prodeje společnosti Unipetrol a.s., polskému PKN Orlen a tak jediným provozovatelem čerpacích stanic pohonných hmot s účastí státu zůstává v dalším období pouze ČEPRO a.s Ostatní významné tuzemské společnosti: Společnost PAP Oil a.s. provozovala v 1. pololetí 2005 celkem 138 čerpacích stanic, včetně pronajatých podsítí a je na konci 1. pololetí 2005 pátým největším operátorem v distribuční síti čerpacích stanic v ČR. S celkovým počtem 69 na konci 1. pololetí 2005 provozovaných, převážně vlastních čerpacích stanic, je osmou největší distribuční společností v síti čerpacích stanic v ČR společnost ROBIN Oil s.r.o. Pokud jde o specifikaci dalších větších tuzemských společností, je v následujícím uveden orientační výčet subjektů provozujících sítě o velikosti 5 až 20 čerpacích stanic v pořadí podle počtu provozovaných ČS, vykázaných v průběhu a ke konci 1. pololetí 2005: UNICORN čerpací stanice a.s., CZECH DISTRIBUTION LOGISTIC a.s., ČSAD DIESEL a.s., KM PRONA a.s., KONTAKT služby motoristům s.r.o., oil Team a.s., POHONA a.s., SILMET HP a.s., Stanislav Šefl MEDOS, SVAM CS s.r.o., A+S s.r.o., BEC a.s., CHEMIS Engine a.s., KARIMPEX a.s., ČSAD Jihotrans a.s., G7 s.r.o., HDB s.r.o., Petr Holota, TANK ONO spol. s r.o., AB OIL s.r.o., ADW plus s.r.o., AREX CZ a.s., Calibra Plus s.r.o., Josef Mazánek, KOLOC Oil, Impose agro a.s., Vlastimil Miler. V případě společností CZECH DISTRIBUTION LOGISTIC, ČSAD Jihotrans a ČSAD DIESEL jde převážně o sítě areálových čerpacích stanic (v areálech závodů bývalého ČSAD), s prodejem veřejnosti. V této kapitole uvedených 29 vybraných společností představuje za 1. pololetí 2005 celkem 448 čerpacích stanic, tj. 23,1 % všech čerpacích stanic a podíl na celkových výtočích pohonných hmot celé evidované distribuční sítě ČR 18,0 %. 6

7 4. Charakteristika sítě čerpacích stanic v ČR z hlediska velikosti provozovaných sítí Pro bližší pohled na strukturu čerpacích stanic v ČR z hlediska počtu čerpacích stanic v sítích provozovatelů, je v následujícím uvedena tabulka s rozdělením na zvolené velikostní skupiny podle počtu provozovaných ČS, podle stavu ke konci 1. pololetí Tab. č.1 - Rozdělení počtu čerpacích stanic podle velikosti provozovaných sítí a jejich podíl na výtočích kategorie počet počet výtoče PHL označení počtu ČS provozovatelů čerpacích stanic PHL v síti ČS celkem skupiny v síti provozovatele celkem (%) celkem (%) (tis.l) (%) , , , , , , , , , , , , , , ,2 6 nad , , ,3 celkem , , ,0 Z uvedeného přehledu vyplývá, že ke konci 1. pololetí 2005 provozovalo 13 největších společností (4,0 % z počtu provozovatelů) sítě v rozsahu 1315 čerpacích stanic, tj. 67,9 % všech touto statistikou evidovaných čerpacích stanic, a mělo podíl 68,4 % na celkových výtočích pohonných hmot. Ve skupině 1 zjištěný počet 214 subjektů, provozujících pouze jednu čerpací stanici (66,5 % provozovatelů, 11,1 % počtu čerpacích stanic, 7,8 % podílu na výtočích pohonných hmot), bude ve skutečnosti ještě vyšší, vzhledem k tomu, že statistika zatím nepostihuje celou síť čerpacích stanic kvantitativně. Lze předpokládat, že ve statistice doposud chybějící společnosti patří naprostou většinou právě do této nebo následující skupiny. 7

8 5. Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot podle úrovně vybavení čerpacích stanic Metodika výkazu dělí čerpací stanice do následujících 6-ti kategorií standardů vybavení, v posloupnosti kvality a rozsahu služeb: kategorie 1 - ČS prodává pouze 1 druh PHL kategorie 2 - ČS prodává 2 a více druhů PHL kategorie 3 - ČS prodává 2 a více druhů PHL a provozuje obchod kategorie 4 - ČS prodává 2 a více druhů PHL, provozuje obchod a myčku aut kategorie 5 - ČS jako kategorie 4 + další služby (autoservis, restaurace a pod.) kategorie 6 v dalších službách jiná než kategorie 5. Přehled o rozdělení vybavenosti statisticky sledovaném počtu 1936 čerpacích stanic v ČR podle výše uvedených kritérií metodiky výkazu Crs (MPO)1-02 poskytuje následující graf: Grafické znázornění počtu ČS podle kategorií vybavenosti za 1. pololetí počty ČS k. 1 k. 2 k. 3 k. 4 k. 5 k. 6 kategorie ČS Pokud jde o kategorii vybavení čerpací stanice 1 (3,4 %) s prodejem pouze jednoho druhu pohonné hmoty (nejsou zahrnuty čerpací stanice pouze s výdejem LPG), jde převážně o čerpací stanice účelově vázané k příslušným subjektům, např. v objektech dopravních, stavebních nebo zemědělských společností, zaměřené na výdej a prodej motorové nafty (areálové čerpací stanice s prodejem pro veřejnost). V kategorii vybavení čerpací stanice 2 (7,4 %), s prodejem pohonných hmot bez dalších služeb, jsou vedle malých lokálních čerpacích stanic rovněž zahrnuty i nově budované výkonné čerpací stanice v příměstských komplexech hypermarketů. 8

9 Nejpočetnější skupinou čerpacích stanic, pokud jde o vybavení, se jeví střední kategorie 3, která představuje čerpací stanice s prodejem více druhů pohonných hmot včetně obchodu (49,4 %). Skutečnost, že 40 % celkové sítě všech čerpacích stanic je vykázáno v kategorii 4, 5 a 6, svědčí o dobré zajištěnosti služeb u čerpacích stanic v ČR. Výše uvedené hodnocení vybavenosti čerpacích stanic bylo sestaveno na základě zpracování dat pololetních výkazů o síti čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-02 za 1. pololetí Podrobnější analýza stavu technického a provozního vybavení čerpacích stanic v distribuční síti ČR může být provedena až na základě zpracování ročních dotazníků o provozu čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-01 za rok Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot z hlediska umístění na různých druzích komunikací v silniční síti ČR Analýza se týká počtu celkem 1936 čerpacích stanic, které byly za 1. pololetí 2005 v příslušných výkazech specifikovány podle druhu umístění na silničních komunikacích. Metodika statistického výkazu Crs (MPO) 1-02 o síti čerpacích stanic PHL rozděluje silniční komunikace do následujících devíti druhů: 1. dálnice, 2. rychlostní komunikace, 3. silnice E tř., 4. silnice I. tř., 5. silnice II. tř., 6. silnice III. tř. a ostatní, 7. hraniční přechod, 8. místní komunikace, 9. městská komunikace. Rozdělení celkové sítě čerpacích stanic pohonných hmot z hlediska umístění čerpacích stanic na silničních komunikacích ČR je přehledně a pro snadnější orientaci znázorněno následujícím kruhovým grafem z dat získaných ze statistického zpracování pololetních výkazů o síti čerpacích stanic pohonných hmot za 1. pololetí

10 Grafické znázornění podílu ČS (v %) podle umístění na komunikacích ČR za 1. pololetí 2005 dálnice 4% rychlostní kom. 2% městská kom. 31% E tř. 8% I. tř. 21% místní kom. 12% hraniční přechod 3% III. tř. a ostatní 4% II. tř. 15% Z tohoto statistického zpracování vyplynulo, že téměř 70 % všech čerpacích stanic je umístěno na dopravně nejvíce frekventovaných a z hlediska prodejů atraktivních komunikacích a lokalitách: dálnicích, rychlostních komunikacích, na silnicích nejvyšších tříd (E tř. a I. tř.), na hraničních přechodech a v městských aglomeracích. Dále se ukázalo zaměření nejsilnějších distribučních společností na výše uvedené vybrané komunikace a lokality. Značkové zahraniční olejářské společnosti a BENZINA a.s. dohromady provozovaly ke konci 1. pololetí 2004 celkem: 85,9 % všech dálničních čerpacích stanic, 57,1 % čerpacích stanic na hraničních přechodech 67,6 % všech městských čerpacích stanic. Pokud jde o celkový počet čerpacích stanic provozovaných na dálnicích, zaujímá ČR pravděpodobně v Evropě jedno z předních míst v hustotě obsazení dálniční sítě čerpacími stanicemi. Pro doplnění přehledu v rozdělení čerpacích stanic na silničních komunikacích ČR je následně uveden sloupcový graf uvádějící počty čerpacích stanic: 10

11 Grafické znázornění počtu ČS podle umístění na komunikacích ČR za 1. pololetí počet ČS dálnice rychlostní kom. E tř. I. tř. II. tř. III. tř. a ostatní hraniční přechod místní kom. městská kom. 7. Charakteristika sítě čerpacích stanic z hlediska objemů celkových výtočí všech pohonných hmot Ze zpracování pololetních výkazů o síti čerpacích stanic za 1. pololetí 2004 a 2005 je pro srovnatelný rozsah sítě čerpacích stanic uveden následující tabulkový přehled porovnání výše celkových výtočí jednotlivých druhů pohonných hmot a jejich podílů na celkových výtočích ke konci roku. Tab. č.2 - Porovnání výtočí pohonných hmot za 1. pololetí 2005 s předchozím rokem období AuBi Speciál AuBi bezolovnaté Motorová nafta Směsná nafta Celkem PHL (s přísadou) ostatní (bez LPG) tis.l i 05/04 % tis.l i 05/04 % tis.l i 05/04 % tis.l i 05/04 % tis.l i 05/04 % 1.pol Podíl v % 6,1 47,7 45,4 0,8 100,0 1.pol , , , , ,5 Podíl v % 4,2 45,9 49,8 0,1 100,0 11

12 Z uvedeného porovnání 1. pololetí 2005 se stejným obdobím roku 2004 vyplývají tato zjištění: a) pro prodej pohonných hmot u statistikou sledovaných čerpacích stanic: poklesl prodej automobilového benzínu Speciál (o 23,8 %) zvýšil se prodej ostatních automobilových benzínů Natural 95 a Super Plus (o cca 5,4 %) prodej automobilových benzinů celkem se mírně zvýšil (o 2,1 %) výrazně se zvýšil prodej motorové nafty (o 20,1 %) výrazně poklesl prodej směsné motorové nafty (o 88,6 %), kde důvodem bylo přerušení dotací pro výrobce a zpracovatele výrobku celková výtoč (prodej) všech pohonných hmot (bez LPG) se zvýšila o 9,5 % b) pro podíl základních druhů pohonných hmot na celkovém prodeji pohonných hmot: poklesl podíl Benzinu Special (o 1,9 %) poklesl podíl ostatních bezolovnatých autobenzínů (o 1,8%) zvýšil se podíl motorové nafty (o 4,4 %). Přehled celkových výtočích všech pohonných hmot (bez LPG) ve zvolených velikostních kategoriích jednotlivých sítí čerpacích stanic, včetně průměrných výtočí podle těchto kategorií, je za 1. pololetí 2005 uveden v následující přehledné tabulce: Tab. č.3 - Rozdělení průměrných výtočí podle velikosti provozovaných sítí ČS v ČR kategorie počet výtoče PHL průměrná počtu ČS čerpacích stanic PHL v síti ČS celkem výtoč v síti provozovatele celkem (tis.l) (tis.l / ČS) , , , , ,7 nad ,9 Celkem ,2 Relativně nižší hodnoty údajů charakterizující úroveň celkových výtočí u nejvyšší velikostní kategorie sítí, (nad 100 ČS) zahrnující společnosti BENZINA a.s, ČEPRO a.s, OMV ČR s.r.o., SHELL CR a.s. a PAP OIL a.s. jsou výsledkem nesourodosti a zásadních rozdílů ve výkonech jednotlivých sítí čerpacích stanic této skupiny. Jde především o vliv sítě čerpacích stanic společnosti ČEPRO, zahrnující celou síť čerpacích stanic bývalé společnosti BENZINA s.p., která postupně podstupuje rozsáhlou rekonstrukci. Vykázané výtoče pohonných hmot za 1. pololetí 2005 v celé síti čerpacích stanic by měly představovat obchodně realizované dodávky kapalných rafinérských pohonných hmot na trh ČR, a to u motorových benzinů prakticky v plné míře mimo přímých dodávek ozbrojeným složkám, u motorové nafty pouze částečně, protože přímé dodávky motorové nafty některým velkým dopravním společnostem (např. České dráhy), zemědělským společnostem a ozbrojeným složkám ČR neprocházejí přes síť veřejných čerpacích stanic. 12

13 Pro možnost porovnání těchto údajů s údaji o hrubých dodávkách pohonných hmot, vypočítávaných v měsíčních bilančních výkazech ČSÚ/IEA Monthly Oil Questionnaire, byl proveden přepočet touto rezortní statistikou zjištěných výtočí, vykazovaných v objemových jednotkách (v tis. litrů), na váhovou jednotku (tuny) s použitím těchto průměrných hustot pro: benzin Special. 0,750 benziny bezolovnaté (BA 95 Natural, BA 98 Super Plus) 0,754 motorovou naftu.. 0,839 Následující tabulka představuje zjištěné výtoče pohonných hmot (automobilové benziny a motorová nafta) za 1. pololetí 2005 z výkazů Crs (MPO) 1-02 v tisících m 3, přepočtené na tisíce tun a porovnané se statistickými údaji o zjištěných hrubých dodávkách pohonných hmot na trh ČR podle výkazu ČSÚ/IEA/ Monthly Oil Questionnaire. Tab. č.4 - Výtoče na čerpacích stanicích v porovnání se zjištěnými hrubými dodávkami pohonných hmot na trh v ČR za 1. pololetí 2005 AuBi Speciál AuBi bezolovnaté ostatní Automobilové benzíny celkem Motorová nafta celkem Celkem PHL (bez LPG) tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun Crs (MPO) ČSÚ/IEA/MOS Poměr MPO/ČSÚ 84,9 51,4 63,2 Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že rezortní statistikou evidovaná síť čerpacích stanic (1936 ČS) za 1. pololetí 2005 realizovala prodej cca 84,9 % celkových dodávek všech druhů automobilových benzinů a 51,4 % celkových dodávek motorové nafty umístěných, podle příslušné bilanční statistiky ČSÚ za uvedené období, na spotřebitelský trh ČR. Použité zkratky a definice: ČS čerpací stanice pohonných hmot PHL pohonné hmoty (látky) Crs 1-01 roční výkaz o provozu čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-01 Crs 1-02 pololetní výkaz o síti čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-02 Čerpací stanice (nebo ČS) je technické zařízení vybavené technologií k hotovostnímu a/nebo bezhotovostnímu prodeji alespoň jednoho druhu pohonné látky pro spalovací či vznětové motory a to na místě k tomu přizpůsobeném, jež umožňuje v rámci veřejně oznámené provozní doby volný přístup vozidel zákazníků bez dalšího omezení. Provozovatelem sítě čerpacích stanic se zde rozumí subjekt provozující pod svou kontrolou a svým názvem a/nebo logem síť nejméně dvou čerpacích stanic, které jsou buď vlastní nebo pronajaté, případně k provozovateli jinak vázané (franchizing). Provozovatel sítě zahrnuje do pololetního výkazu všechny vlastní provozované čerpací stanice, včetně pronajatých nebo jinak vázaných čerpacích stanic. 13

14 Příloha č.1 95,00 Graf vývoje průměrné světové ceny ropy Brent (IEA Spot Crude Brent) a pohonných hmot (Rotterdam Barges FOB Prices) v období 01/ 2002 až 09/2005, podle měsíců, včetně znázornění trendu ceny ropy 85,00 USD/bbl 75,00 65,00 55,00 45,00 35,00 ROPA AUBI Premium 96 AUBI Regular 91 Motorová nafta Polynomický (ROPA) pozn.: AUBI Premium 96 a Regular 91 jako přibliž. ekvivalenty motor. benzinů Natural 95 a Special 25,00 zdroj dat: IEA - Oil Information 15,00 12/01 2/02 4/02 6/02 8/02 10/02 12/02 2/03 4/03 6/03 8/03 10/03 12/03 2/04 4/04 6/04 8/04 10/04 12/04 2/05 4/05 6/05 8/05

15 Příloha č.2 Vývoj průměrných spotřebitelských cen pohonných hmot v Kč/litr v ČR a průměrná cena ropy Brent v USD/bbl v letech 2003, 2004 a za leden až září 2005, podle měsíců 2003 produkty a ropa 1/03 2/03 3/03 4/03 5/03 6/03 7/03 8/03 9/03 10/03 11/03 12/03 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 24,93 25,29 25,78 25,24 24,67 23,88 23,76 24,34 24,71 24,3 24,21 24,04 24,60 bezolovnatý benzín Natural 95 25,11 25,65 26,04 25,53 24,85 24,26 24,02 24,43 24,82 24,5 24,32 24,13 24,81 bezolovnatý benzín Super plus 98 27,91 28,88 28,93 28,78 28,37 28,18 27,97 28,22 28,60 28,53 28,59 28,35 28,44 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 24,71 25,25 25,56 25,28 24,48 23,84 23,66 23,90 24,32 24,10 23,93 23,73 24,40 motorová nafta 21,97 22,65 23,19 22,80 22,12 21,45 21,23 21,52 21,77 21,49 21,39 21,1 21,89 LPG 12,37 12,38 12,85 12,70 12,07 11,70 11,29 10,77 10,80 11,06 11,39 11,55 11,74 ropa (USD/bbl) 31,32 32,67 30,54 24,85 25,72 27,51 28,35 29,79 27,08 29,65 28,73 29,87 28, produkty a ropa 1/04 2/04 3/04 4/04 5/04 6/04 7/04 8/04 9/04 10/04 11/04 12/04 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 25,07 24,92 25,49 25,72 27,30 27,47 27,24 27,29 27,15 27,87 27,18 25,78 26,54 bezolovnatý benzín Natural 95 25,18 24,99 25,74 26,03 27,68 27,79 27,39 27,47 27,24 27,97 27,41 25,87 26,73 bezolovnatý benzín Super plus 98 29,29 29,11 29,28 29,40 31,24 31,70 31,26 31,17 31,16 31,47 31,02 29,92 30,50 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 24,76 24,62 25,38 25,54 27,03 27,12 26,81 26,88 26,74 27,41 27,58 26,30 26,35 motorová nafta 23,23 23,04 24,12 24,52 25,08 25,01 24,65 25,26 25,46 26,26 26,64 25,73 24,92 LPG 12,43 12,90 13,55 13,56 13,61 13,38 13,43 13,51 13,61 14,24 14,49 14,86 13,63 ropa (USD/bbl) 31,23 30,83 33,79 33,25 37,80 35,04 38,32 43,04 43,25 49,64 42,84 39,53 38, produkty a ropa 1/05 2/05 3/05 4/05 5/05 6/05 7/05 8/05 9/05 10/05 11/05 12/05 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 25,37 24,89 25,19 27,29 27,56 27,95 28,97 29,25 32,76 27,69 bezolovnatý benzín Natural 95 24,71 24,50 25,12 27,47 27,74 28,30 29,52 29,64 33,33 27,81 bezolovnatý benzín Super plus 98 29,24 28,77 29,04 30,23 30,58 31,14 31,94 32,56 36,15 31,07 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 24,54 24,27 24,83 27,05 27,23 27,72 28,90 29,00 32,53 27,34 motorová nafta 24,79 24,43 25,31 27,12 27,13 28,24 29,37 29,32 30,78 27,39 LPG 14,90 14,41 14,14 13,65 13,33 13,01 12,98 13,10 14,14 13,74 ropa (USD/bbl) 44,23 45,37 52,91 51,82 48,56 54,39 57,58 64,12 62,91 53,54 zdroj dat: pohonné hmoty - cenové šetření ČSÚ, ropa - publikace IEA