PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 6 VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Projektování pozemních komunikací Modul 6 Ing. Michal Radimský, Brno (27) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Použitá terminologie Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací lenní dokumentace stavby Všeobecné požadavky na zpracování dokumentace staveb pozemních komunikací Všeobecné požadavky Písemná ást dokumentace Výkresová ást dokumentace Náležitosti dokumentace Výkresy dokumentace pozemních komunikací Spolené zásady pro úpravu výkres Pehledná situace Podrobná a koordinaní situace Pehledný podélný profil Podrobný podélný profil Vzorový píný ez Píné ezy Vytyovací výkres Rozvor hmot Dopravní znaky Výkresy souástí Výkresy zábor pozemk Závr Závr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury (27) -

4

5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Cílem tohoto modulu je seznámit Vás s tím, jakým zpsobem je uspoádána projektová dokumentace. Jaké má náležitosti, co obsahuje a co se nesmí opomenout. Postupn se dozvíte jaké jsou písemné ásti dokumentace a co by mla každá ást obsahovat. 1.2 Požadované znalosti Projektování pozemních komunikací z pedmtu Pozemní komunikace I. 1.3 Doba potebná ke studiu Doba potebná k nastudování toho modulu se odhaduje na cca 4 hodiny. 1.4 Klíová slova Projektová dokumentace, prvodní zpráva, technická zpráva, situace, podélný profil, charakteristické píné ezy, vzorové píné ezy, rozvoz hmot, vytyovací výkres, zábor pozemk. 1.5 Použitá terminologie PK pozemní komunikace PD projektová dokumentace TZ technická zpráva - 5 (27) -

6

7 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací 2 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací 2.1 lenní dokumentace stavby S pihlédnutím k úkolm, které eší dokumentaní píprava stavby, se lení dokumentace stavby na tyto stupn: studie (ST) vyhledávací studie (VST) studie proveditelnosti a úelnosti pedinvestiní studie (STPÚ) technická studie (TST) investiní zámr studie finanního zajištní stavby dopravní studie dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR) dokumentace k oznámení o zámru v území (DOZU) projektová dokumentace pro ohlášení stavby (DOS) projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení (DSP) projektová dokumentace pro provádní stavby (PDPS) zadávací dokumentace stavby (ZDS) dokumentace bouracích prací realizaní dokumentace (RDS) dokumentace skuteného provedení stavby (DSPS) - 7 (27) -

8 Projektování pozemních komunikací Modul 6 Obr : Rozdlení dokumentace stavby pozemní komunikace (viz Smrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací) - 8 (27) -

9 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací 2.2 Všeobecné požadavky na zpracování dokumentace staveb pozemních komunikací Všeobecné požadavky lenní a obsah píslušného stupn dokumentace pozemní komunikace musí být v souladu s ustanovením Smrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací schválené MDS-OI,.j. 101/ IPK/1 ze dne s úinností od 1.února Dokumentace cizích zaízení na pozemních komunikacích se vypracuje tak, aby její lenní a obsah odpovídal požadavkm vlastník (nabyvatel) nebo správc (uživatel) tchto zaízení a píslušným pedpism pro tato zaízení. Hlavní krycí desky dokumentace a každá její samostatná ást musí být jednotným zpsobem oznaena názvem stavby, stupnm dokumentace, názvem píslušné ásti dokumentace a dalšími identifikaními údaji (zadavatel/objednatel a zhotovitel dokumentace, íslo výtisku, msíc a rok zhotovení). Seznam vyjadující obsah jednotlivých ástí dokumentace se uvede na vnitní stran obalu píslušné ásti. Hlavní krycí desky se opatí seznamem jednotlivých ástí dokumentace. Mazání v dokumentaci pedávané zadavateli/objednateli není dovoleno. Pílohy dokumentace musí být podepsány pracovníkem zhotovitele odpovdným za píslušnou dokumentaci a ovením (podpisem a razítkem) autorizovaných osob pro obory a specializace, které jsou uplatnny pi zhotovení jmenovité ásti dokumentace stavby. Kvalita materiálu jednotlivých dokument (papír, obálky, tisk) a druh reprografické metody pro rozmnožení písemností a výkres musí zajistit jednotnost všech souprav (pare). Poet požadovaných souprav (pare) dokumentace, poty vícetisk jednotlivých píloh nebo ástí dokumentace a pípadn další požadavky na vybavení dokumentace urí zadavatel/objednatel dokumentace podle svých poteb s pihlédnutím k povaze dokumentace a jejího použití Písemná ást dokumentace Požaduje se, aby písemná ást dokumentace mla pouze nezbytný rozsah. Je teba dodržovat zásadu, že návrhy (údaje) uvedené na výkresech se podrobn nepopisují v písemné ásti dokumentace, pokud se nejedná o zdvodnní nebo zhodnocení tchto návrh. Texty musí být napsané strun, srozumiteln, jednoznan a jejich pravopisná stránka musí být v souladu s pravidly eského pravopisu. Texty musí být napsané strojem nebo zpracované textovými editory. Rukopisné písemnosti jsou pípustné pouze jde-li o originál dokument nebo jejich kopie, které obdrží zhotovitel od zadavatele/jednatele nebo tetích osob a které jsou zaazené s dokladové ásti dokumentace. Jednotlivé listy a svazky písemností musí mít oíznutý formát ady ISO-A obvykle A4, pípadn A3. Každá písemná ást obsahující více než 1 list musí být pevn spojena v jeden celek. - 9 (27) -

10 Projektování pozemních komunikací Modul Výkresová ást dokumentace Výkresy dokumentace PK se vyhotoví ve shod s požadavky SN a SN , které urují zpsob kreslení PK a most. Dále je teba uplatnit normativní odkazy na další SN, které urují názvosloví, formáty, skládání výkres a další podrobnosti pro zhotovení výkres. Znaky a symboly použité ve výkresech musí být ve shod s TP 113. Obsah a úprava výkres musí být uspoádány tak, aby: použitá mítka a kresba zaruovaly srozumitelnost vyobrazení (SN ) popisy byly struné, ale výstižné a úplné grafickou úpravou a barevností se zajistilo rozlišení rzných prvk zobrazených na výkrese a umožnila se snadná orientace uživatele výkresu obsah výkresu sploval funkci, kterou má výkres v dokumentaci plnit Zhotovitel je povinen se ídit pi zpracování dokumentace stavby tmito zásadami: pro jednotky znaky veliin použít Mezinárodní soustavu jednotek (SI), která uruje základní i odvozené jednotky a jednotky užívané spolu s SI, ve shod s SN ISO 1000 ( ) v dokumentaci používat pro uritou hodnotu, rozmr apod. jeden druh jednotky (bu základní nebo odvozené nebo užívaní spolu s SI), tato zásada platí zejména pro jednotlivé písemnosti a jednotlivé výkresy pokud je to úelné kvli praktickému významu (vhodnosti), je možné na jednom výkrese nebo v jedné písemnosti použít více druh jedné jednotky (nap. základní a odvozené), ale jejich oznaení nebo vysvtlující popis musí zamezit jejich zámn vhodný je zpsob vyjádení všech veliin v jednotkách SI a použitím mocnin deseti místo pedpon (nap. l = 103 mm) 2.3 Náležitosti dokumentace Podle Smrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací se vtšinou písemnosti a výkresy objekt zpracovávají s tmito náležitostmi: prvodní nebo souhrnná technická zpráva charakteristika území základní údaje o stavb pehled výchozích podklad a przkum lenní stavby podmínky realizace stavby pehled budoucích vlastník (správc) pedávání ástí stavby do užívání - 10 (27) -

11 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací souhrnný technický popis stavby pro pozemní komunikace, mostní objekty a zdi, odvodnní komunikace, tunely, obslužná zaízení, atd. dotená ochranná pásma zásah stavby do území nároky stavby na zdroje a její poteby vliv stavby a provozu na PK na zdraví a životní prostedí obecné požadavky na bezpenost pehledná situace ve vhodném mítku situace pozemní komunikace Zobrazuje se pro navrženou komunikaci, kižovatky a kížení s ostatními komunikacemi, dotené inženýrské sít, demolice a ostatní úpravy v pimeném mítku. Obvykle se použije mítko 1:1 000 a 1: V pípadech složitých vztah se užije mítko 1:500. Pro jednoduchá technická ešení je nkdy posta- ující i mítko 1: podélný profil Zpravidla se vypracuje v délkovém mítku situace a výškovém mítku s desetinásobným pevýšením, tj. 1: 500/50, 1: 1 000/100, 1: 2 000/200 a 1:5 000/500. vzorové píné ezy Vypracují se pro charakteristické a odlišné úseky komunikace (záez, násyp, rzný poet dopravních pruh, vtve kižovatek apod.). Kreslí se obvykle v mítku 1:50, pípadn 1:100. charakteristické píné ezy Kreslí se zpravidla v mítku 1:100. Vypracují se v pípad nutnosti urit a zobrazit charakteristiky odlišných úsek. výkresy detailních ástí objektu Kreslí se zpravidla v mítku 1:10 až 1:500. Jedná se zejména o podrobnosti odvodovacích zaízení, drobných oprných a zárubních zdí, bezpenostních zaízení, dopravních znaek a oplocení. výkresy dopravních obslužných zaízení Zpracují se v pípadech, kdy jsou souástí objektu pozemní komunikace. Jsou to pedevším autobusové zastávky, parkovišt a jiné dopravní plochy a zaízení. Mítko volí projektant. výkresy dopravního znaení Obsahují návrh, druh a umístní svislých a vodorovných dopravních znaek. vytyovací výkres v pimeném mítku (pokud se nezpracovává vytyovací elaborát celé stavby) - 11 (27) -

12 Projektování pozemních komunikací Modul Výkresy dokumentace pozemních komunikací Mezi základní výkresy dokumentace pozemních komunikací je možno zaadit: pehlednou situaci podrobnou (celkovou) situaci, pop. i koordinaní situaci pehledný nebo podrobný podélný profil vzorové píné ezy píné, pop. charakteristické píné ezy vytyovací výkres rozvoz hmot (hmotnice) dopravní znaení výkresy souástí a podrobností (drobné objekty, nap. propustky, detaily) výkres záboru pozemk Základní požadavky na kreslení, popis a úpravu všech druh technických výkres uruje SN EN ISO 6428 ( ) Základní požadavky na technické výkresy. Základní druh a velikost písma se volí v souladu s SN EN ISO , 2 až 6 ( ) Písmo pro technické výkresy. Pro formáty a úpravu výkres platí SN ISO 5457 ( ) Formáty a úprava výkresových list Spolené zásady pro úpravu výkres Na každé situaci a vytyovacím výkresu musí být vyznaena orientace na sever. Na všech výkresech musí být nad popisovým polem uveden souadnicový a výškový systém. Pro názvy a znaky rzných výškových a souadnicových systém platí SN Názvosloví v geodézii a kartografii. Dležité je, aby výškové kóty na všech výkresech projektované stavby byly uvedeny v jednom výškovém systému. Projektovaný stav se kreslí erven. Na výkresech pozemních komunikací se uvádí: staniení osy komunikace se uvádí v km na jedno desetinné místo (nap. 2,6) u pehledných výkres po celých kilometrech, u podrobných výkres po 100 m staniení hlavních bod (TP, PK, KK, TK, ), objekt apod. v kilometrech na pt desetinných míst (nap. 13,254 19) výškové kóty v metrech na dv desetinná místa (nap. 182,32) délkové kóty v píných ezech v metrech na dv desetinná místa (nap. 12,50) rozmry konstrukcí v píných ezech (vrstvy konstrukce vozovky apod.) v milimetrech (nap. 180) Staniení na situaci a podélném profilu má narstat ve smru zleva doprava. Popis staniení osy se umisuje rovnobžn s osou obvykle vpravo ve smru - 12 (27) -

13 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací staniení. Popis a staniení hlavních bod se umisuje pevážn na vnitní stranu oblouku na kolmici k ose. Kolmice se vyznaí tenkou plnou arou. Staniení píných ez se umisuje obvykle vlevo od osy ve smru staniení na krátké úsece kolmé na osu. Ostatní popis (nap. objekt, základní návrhové prvky oblouk v tabulce nebo bez ní) se umístí tak, aby nezasahoval do základního popisu. Základní návrhové prvky smrových oblouk se umístí do tabulek podle SN Výkresy pozemních komunikací, které smují na vnitní stranu oblouku kolmo na osu stedového úhlu oblouku. Hlavní výškové body, vrcholové body smrového polygonu a hlavní body trasy se kreslí a popisují podle SN Vytyovací výkresy staveb. Velikost úhl se udává ve stupních nejmén na jednu úhlovou minutu, nebo v gradech na dv desetinná místa. Velikost sklon se udává v procentech (nap. 2,5%), velikost sklonu svahu silniního tlesa pomrem 1:n (nap. 1:3). Pro oznaení hlavních bod trasy (oblouk, pímek, pechodnic) se používají tyto znaky: TK KT TP PT PTP PKP PK KP KK tena kruh kruh tena tena pechodnice pechodnice tena pechodnice tena pechodnice (inflexní bod) pechodnice kružnice pechodnice pechodnice kružnice kružnice - pechodnice kružnice - kružnice Ke znakám se obvykle pipisuje íslo píslušného oblouku s rozlišení hlavní trasy, vedlejších komunikací, vtví kižovatek, ástí aj. Inženýrské sít (vodovod, kanalizace apod.) ešení samostatn se kreslí podle píslušných norem. Projektovaný stav se kreslí erven. Osy projektovaných tras pozemních komunikací se kreslí tlustou erchovanou arou a oznaují se popisem. Ostatní osy se kreslí tenkou erchovanou arou. Pi více variantách ve složitjších situacích se doporuuje osy variant barevn odlišit Pehledná situace Pehledná situace se kreslí do mapových podklad zpravidla v mítku 1:10 000, pípadn i 1:5 000, 1:25 000, 1: Pehledná situace se kreslí jednobarevn i více barevn. Stávající stav se kreslí ern, výškopis hnd a navrhovaný stav erven. Trasa navrhované pozemní komunikace jedno a dvoupruhová se vykreslí tlustou plnou arou a ty a vícepruhová komunikace dvma rovnobžnými tlustými plnými arami. Pokud vypracováváme projekt na úrovni studie je dovoleno vykreslení zjednodušené (osa, hrany koruny, paty svah) celé tleso pozem (27) -

14 Projektování pozemních komunikací Modul 6 ní komunikace. Pehledná situace by mla být na jednom výkrese pro dostatenou názornost doplnna podélným profilem s odpovídajícím popisem trasy. Zaátek (ZÚ) a konec (KÚ) úpravy se oznaí kroužkem jako hlavní body trasy nebo tlustou plnou úsekou kolmou na osu komunikace. Ped zaátkem a koncem úpravy se vyznaí smry šipkou a popisem smr s íslem pozemní komunikace (nap. I/67 Skeo >). Rovnž i staniení oznaujeme kroužkem na ose komunikace a popisem. Zpracováváme-li situaci vtších mítek (1:5 000 a 1:10 000) doporuuje se doplnit k popisu smrových prvk i popis polomru oblouku a délky pechodnic. Vtve kižovatky se znaí stejn jako trasa jedno nebo dvoupruhové komunikace, a to plnou arou s vyznaením a popisem smr. V pípad vyhledávací studie se variantní ešení kreslí barevn odlišenou tlustou arou s popisem (nap. VARIANTA I). Mostní objekty se zakreslují do situace schematicky (pdorysný obrys nosné konstrukce) tlustou plnou arou s popisem (nap. MOST P ES R55 v km 6, DL. 75,00 m. Oprné a zárubní zdi se zakreslují pouze tlustou plnou arou s popisem (nap. OPRNÁ ZE DL. 110,00 m). Tunely se rovnž zakreslují schematickým vyznaením portál s popisem (nap. TUNEL DL. 590,00 m). Trasa pozemní komunikace v tunelu se kreslí tlustou árkovanou arou. Osy kolejí tramvajové trati a železnice se vykreslují tlustou plnou arou Podrobná a koordinaní situace Podrobná (celková) a koordinaní situace se kreslí do mapových podklad podle SN Mapy velkých mítek, kreslení a znaky tak, aby mla dostatenou vypovídací schopnost, tj. aby se mohly jasn a pehledn zobrazit všechny potebné náležitosti. Základní mítka pro vykreslení podrobných situací jsou 1:500 a 1:1 000, déle pak menší mítka 1:2 000 a 1:5 000 nebo vtší mítka 1:200. Pro vyhotovení podrobné situace v barevném provedení platí podobné podmínky jako pro pehlednou situaci. Stávající stav ern, výškopis hnd a navrhovaný stav erven. Je možné i jednobarevn vyhotovené podrobné situace. Plochy komunikací, chodník, svah výkop a násyp, vodní toky a plochy, drážní tleso, vegetaní úpravy, lesní a polní cesty se vybarvují: navrhovaná vozovka stávající vozovka chodníky svahy výkop svahy násyp vodní toky drážní tleso (železnice, tramvajové trat) dlažby (krom vozovky) ervená, svtlá (kadmium ervené svtlé) šedivá (Paynova še svtlá) žluté (kadmium žluté svtlé) hndá (Puzzuola) zelená svtlá (stálá zele svtlá) modrá (Coelinova mod) fialová (kobalt fialový svtlý) oranžová (kadmium oranžové) - 14 (27) -

15 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací vegetaní úpravy úprava lesních a polních cest cyklistické stezky, pásy zelená stední (stálá zele stední) okr svtlý ervená (kadmium ervené tmavé) Osa projektované komunikace se kreslí tlustou erchovanou arou s oznaením a popisem smr. Všechny prvky šíkového uspoádání pozemní komunikace (jízdní pás, pídatné a pidružené pruhy, krajnice, chodníky, odpoívky, kižovatky, odvodnní, sjezdy na pozemky) se kreslí pdorysným obrysem tenkou plnou arou. Objekty na pozemní komunikaci viditelné pohledem shora (mosty, propustky) se zakreslí schematicky pdorysným obrysem tenkou plnou arou. Ta ást konstrukce, která není viditelná pohledem shora se kreslí tenkou árkovanou arou. Popis každého objektu je orientován kolmo na osu komunikace (nap. km 0, PROPUSTEK DN 600). Seznam všech objekt se umisuje do pole legendy. Technické šrafy násypových a výkopových ploch (v. píkop) se kreslí tenkou plnou arou. Šrafy by mly dostateným zpsobem dokumentovat danou situaci. Umísují se vtšinou vstícn v jednom ezu. Zaátek (ZÚ) a konec (KÚ) úpravy se oznauj kroužkem jako bod hlavní trasy nebo tlustou plnou úsekou kolmou na osu komunikace. Ped ZÚ a za KÚ musí být uvedeny smry se šipkou a íslem komunikace. Staniení se udává po 0,100 km doplnné jednoduchým kroužkem na ose a popisem. Popis podrobných bod smrového vedení je doplnn tlustými plnými úsekami kolmo na osu. Místa píných ez se opt oznaují tenkými plnými úsekami kolmo na osu. Oprné a zárubní zdi jsou v situaci zakresleny velmi tlustou plnou arou doplnnou popisem. U zaátku a konce zdi se uvádí staniení. U odvodnní a záchytného bezpenostního zaízení je dležité oznait typ, délku, zaátek a konec staniením. Vpust se zakreslují vetn napojení na kanalizaní sí. Je dležité uvést hranici silniního pozemku (trvalý zábor) tenkou plnou arou. Pro koordinaní situaci platí pro vykreslení stejná pravidla jako pro podrobnou situaci: stávající nadzemní a podzemní vedení inženýrských sítí (podle SN ) navrhované inženýrské sít tlustou plnou arou doplnnou znakami hranice staveništ tlustou árkovanou arou ochranná pásma tenkou árkovanou arou s popisem Koordinaní situace je doporueno kreslit vícebarevn Pehledný podélný profil Pehledný podélný profil se obvykle kreslí ve stejném mítku stejn jako pehledná situace. Slouží pro zobrazení prbhu nivelety ve stávajícím terénu (27) -

16 Projektování pozemních komunikací Modul 6 Podélný profil obsahuje: ez terénem tenkou plnou arou niveletu velmi tlustou arou s popisem polomr výškových oblouk a sklonových pomr kóty nivelety a kóty terénu do svislice po 0,1; 0,5 nebo 1,0 km srovnávací rovina tlustou plnou arou se staniení v km a s výškovou kótou Podrobný podélný profil Pro vykreslení podrobného podélného profilu se obvykle používá mítko délek shodné s mítkem podrobné situace. Mítko výšek je desetkrát pevýšeno oproti mítku délek (nap. 1:2 000/200). Staniení podélného profilu musí být shodné se staniením situace, psáno zleva doprava. Obyejn se podélné profily kreslí vícebarevn navrhovaný stav erven, pípadn jednobarevn. V podélném profilu se zakreslí: ez terénem s vyznaením stávajících pozemních komunikací, vodních tok a železnic tenkou plnou arou kóty stávajícího terénu zapsané do svislice staniení jednotlivých píných ez zapsané do svislice na dv desetinná místa, svisle pod arou srovnávací roviny vzdálenost jednotlivých píných ez v metrech na dv desetinná místa (mezi dvma plnými tenkými arami) v legend uveden popis (sklonové pomry, vysvtlivky k arám píkop a rigol, objekty, kóty nivelety, kóty terénu, srovnávací rovina, staniení, vzdálenost píných ez, smrové pomry) popis výškových oblouk R = polomr výškového oblouku v [m] t = délka prmtu teen výškového oblouku v [m] y = max svislá poadnice výškového oblouku v [m] sklonové pomry tenkou plnou arou, sklon v [%] uveden nad arou teny výškových oblouk se šipkami na sklonovníku tenkou plnou arou staniení dležitých bod nivelety na svislici tenkou plnou arou a popisem (nap. 3,250 00) kižovatky, kížení, pipojení, sjezdy se znakou, tenkou plnou arou se staniením na znace plá tenkou plnou arou dno píkop (rigol) a trativod zmna píného sklonu tenkou plnou arou se staniením a popisem píných sklon - 16 (27) -

17 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací kóty nivelety stejn jako kóty terénu do svislice (erven) smrové pomry tenkou plnou arou s udáním staniení hlavních bod, polomr, délek oblouk, pechodnic a pímých úsek niveleta navržené pozemní komunikace a mostní objekty tlustou plnou arou s popisem smr, návazností a íslem komunikace (nap. I/55 Napajedla) srovnávací rovina tlustou plnou arou se staniením po 0,1 km, výškovou kótou a uvedením použitého souadného systému Úprava stávajících silniních objekt, vodních tok, železnice, kterých se nová trasa komunikace dotýká, se oznaí nap. ZRUŠÍ SE, P ELOŽÍ SE apod Vzorový píný ez Vzorové píné ezy se kreslí v mítku 1:50, detaily v mítku 1:20. Zjednodušené píné ezy, které se používají u nižších stup projektové dokumentace, pouze pro znázornní píného uspoádání, se kreslí v mítku 1:100. Ve vzorovém píném ezu se kreslí všechno jednobarevn (ern): tenkou plnou arou se kreslí obrys povrchu terénu v ezu, obrysy navrhovaného tlesa komunikace obrys tloušky odstranné ornice tenkou árkovanou arou osa navrhované komunikace tlustou erchovanou arou obrys všech úprav a konstrukcí pozemní komunikace, které se dotýkají zemního tlesa tlustou plnou arou bezpenostní zaízení a ohraniení silniního pozemku tenkou plnou arou jednotlivé vrstvy vozovky, krajnic a chodník tenkou plnou arou s grafickými znakami dle SN rozmry celkové šíky komunikace délkovými kótami, píné sklony krytu vozovky a plán znakou dle SN Technické výkresy, kótování, základní ustanovení s popisem sklonu povrch humusování i hladiny vodních tok tenkou plnou arou Každý vzorový píný ez musí obsahovat rozmry kategorijní šíky pozemní komunikace a jejich jednotlivých ástí, sklony uvedené popisem, hodnoty píných sklon jednotlivých ástí komunikace a píslušné výškové kóty na krytové vrstv (osa, konec zpevnní, konec nezpevnné krajnice spod.) a kóty plán a jejího píného sklonu podle SN V popisu vzorových píných sklon se vyznaí technická kategorie komunikace podle SN a a staniení píného ezu pozemní komunikace s rozsahem platnosti a jiné dležité údaje a to vodorovn nad osou (nap. v pímé v násypu apod.). Kóta terénu se vyznaí vodorovn, kóta nivelety svisle a doplnná od relativní výšku ± 0,00 m. Výškové kóty povrchu vozovky a lomových bod plán v relativních výškách od ± 0,00 m, také kóty píkop, kóta drenáže a další kóty jednotlivých detail technického ešení píného ezu (27) -

18 Projektování pozemních komunikací Modul 6 Ve vyšších stupních projektové dokumentace pozemní komunikace se popisují jednotlivé vrstvy konstrukce vozovky, chodník apod. požadovanými hodnotami kvality materiál, norem, požadovanými hodnotami hutnní, druhem silniního vybavení apod Píné ezy Píné ezy se kreslí v mítku 1:100, pro nižší stupn projektové dokumentace je možné zvolit i menší mítka 1:200, výjimen 1:500. Píné ezy stejn jako vzorové píné ezy se kreslí jednobarevn (ern) ve stejné stylu. Na rozdíl od vzorového ezu nejsou v pracovních ezech uvádny podrobnosti a popis konstrukcí vrstev vozovky a další detaily. Do píných ez se zakreslí: staniení píného ezu uvedené na osou každá zmna šíkového uspoádání se vyznaí samostatným kótováním v metrem píný sklon vozovky a krajnic v [%] a sklon svah v ose píného ezu se píší výškové kóty terénu a nivelety na dv desetinná místa (nap. 195,35) a body lom koruny pozemní komunikace se popisují svisle zkrácenou kótou (nap. 5,42) výškový systém se vyznaí nad popisovým polem vlevo Píné ezy mohou být, po dohod s objednatelem, nahrazeny íslicovým výstupe z poítae. Tam jsou krom základních údaj o staniení uvedeny lomové body terénu, koruny a zemního tlesa, vzdáleností od osy a výškovou kótou, pípadn jiné údaje podle druhu softwaru. O tyto údaje mohou být též doplnny píné ezy v uspoádání obdobném jako u podélné ezu. Pracovní píné ezy slouží rovnž i k vykreslení podrobné situace, nebo z nich mžeme zjistit šíku násypu, tj. vzdálenost paty násypu od osy komunikace v píslušném míst ezu, stejným zpsobem i šíku výkopu. Jsou-li píné ezy vykresleny po dostaten malých vzdálenostech, dostaneme velmi kvalitn vykreslené tleso navržené pozemní komunikace. Krom toho z tchto píných ez zjišujeme i píkopy u paty násyp (v záez jsou obvyklé, nejsou-li navrženy rigoly) apod. V praxi slouží pracovní píné ezy k vypracování výkazu výmr, tj. kubatur hmot násyp a výkop, odhumusování, osetí svah, atd Vytyovací výkres Vytyovací výkres se obvykle kreslí v mítku 1:500, 1:1 000 nebo 1: Mítko se doporuuje volit shodn s mítkem podrobné situace. Pro vykreslení vytyovacích výkres platí SN Výkresy ve stavebnictví, vyty- ovací výkresy staveb. Souadnicový a výškový systém je uveden nad popisovým polem (27) -

19 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací Rozvor hmot Mítko délek se volí podle délky trasy 1:1 000, 1:2 000 nebo 1: Mítko objem zemin se volí podle výšky výkresu a podle poteby (nap. 10 mm = 50 m 3 nebo 10 mm = m 3 ), zvolené mítko se napíše nad obraz hmotnice. Ve výkrese rozvoru hmot se kreslí: srovnávací rovina tlustou plnou arou staniení po úsecích podle volby mítka kroužkem, píše se rovnobžn se srovnávací rovinou soutová ára kubatur (hmotnice) tenkou plnou arou nulové body, ve kterých je uvedena vyrovnávací pímka popisem poadnice hmotnice poadnice hmotnice v [m 3 ] svisle vyrovnávací pímky tenkou tekovanou arou rozvozná vzdálenost tlustou plnou arou jednotlivé rozvozy tenkou plnou arou s vyznaením smru rozvoru šipkou s udáním ísla rozvozu v kroužku, množství zeminy v [m 3 ] a délkou rozvozu v [m] oznaení skládky nebo zemníku kroužkem na svislici nad srovnávací rovinou s popisem a staniením Dopravní znaky Dopravní znaky a zaízení se obvykle kreslí v mítku odpovídajícím podrobné situaci, kreslí se v souladu s píslušnými pedpisy a normami (SN EN 1436 ( ), SN EN , TP 65 aj.). Dopravní znaky a dopravní zaízení se obvykle dokládají na samostatném výkresu, tzv. Situace dopravního znaení. U jednoduchých ešení je možné dopravní znaení vyznait pímo do podrobné situace. Složitjší dopravní znaení (nap. pi rekonstrukcích ve mstech) se obvykle doporuuje zakreslit barevn. Stávající stav, vetn svislých dopravních znaek a dopravních zaízeních, se kreslí ern, navrhovaný stav stavebních úprav a dopravních zaízení erven, navrhované svislé a vodorovné dopravní znaky mode Výkresy souástí Výkresy souástí, píslušenství a podrobností pozemní komunikace se kreslí obvykle jednobarevn ern. Výkresy se kreslí a kótují podle zásad SN pro kreslení stavebních konstrukcí (SN podskupiny ) Výkresy zábor pozemk Výkres záboru pozemk se kreslí v mítku 1:1 000, 1:2 000 nebo 1: Vyhotovuje se jednobarevn ern s vybarvením zabíraných ploch podle druhu záboru (trvalý, doasný nad 1 rok, doasný do 1 roku nebo vstup na pozemky) - 19 (27) -

20 Projektování pozemních komunikací Modul 6 a podle druhu pozemk (zemdlský pdní fond ZPF, lesní pdní fond LPF, ostatní plochy atd.). Barvy ploch podle SN Závr Souástí každé projektové dokumentace je i prvodní zpráva, která má za úkol pehledn, strun ale výstižn popsat zájmové území, charakterizovat úel stavby a její etapizaci. Zárove také musí obsahovat orientaní údaje stavby jako je velikost stavby, zastavná plocha, odhad množství splaškových a deš- ových vod aj. Souhrnná technická zpráva slouží k popisu jednotlivých píloh dokumentace. Musí být uvedeno zdvodnní navrženého ešení z hlediska dodržení píslušných obecných požadavk na výstavbu a zhodnocení staveništ. Technická zpráva musí stanovit podmínky pro pípravu staveništ, základní údaje o provozu a technologii, zásady zajištní požární ochrany, bezpenosti provozu stavby. Dále také vliv stavby na životní prostedí a civilní ochranu. Na zaátku technické zprávy se uvedou údaje o stavebním objektu: název, celková délka, technická kategorie pozemní komunikace, investor, generální projektant, zpracovatel projektové dokumentace, zhotovitel staveních prací, budoucí správce, dotené krajské (regionální), okresní a obecní úady, správci dotených inženýrských sítí, plánovaná doba výstavby a investiní náklad. Souhrnná technická zpráva musí obsahovat: 1. Popis stavby a) zdvodnní výbru stavebního pozemku pedchozí projektová dokumentace, struná charakteristika zájmového území atd. b) zhodnocení staveništ územní podmínky, morfologie území, geotechnické a hydrotechnické podmínky c) zásady urbanistického, architektonického a výtvarného ešení d) zásady technického ešení e) struný technický popis stavby základní charakteristiky druh stavby, identifikaní údaje (kategorie, tída atd.), rozsah stavby (délka atd.), lenní stavby na stavební objekty zásady ešení stavby pozemní komunikace a jejich souásti obslužnost území, ízení silniního provozu charakteristika navržené trasy PK zásady smrového, výškového a prostorového ešení píné uspoádání PK - 20 (27) -

21 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací zemní tleso základní návrhová kategorie, funkní skupina, zvtšení potu jízdních pruh zdvodnní tvaru zemního tlesa, materiálová problematika zpevnné plochy zpsob návrhu (katalog, výpoet) odvodovací zaízení kižovatky, kížení souhrnný seznam, kapacitní posouzení mostní objekty tunelové objekty vybavení a píslušenství PK zásady dopravní znaení obslužná zaízení SSÚD ostatní objekty 2. Stanovení podmínek pro pípravu výstavby Technická zpráva musí být vždy ukonena datem a vlastnoruním podpisem zpracovatele (27) -

22 Projektování pozemních komunikací Modul 6 Obr : Vzorový píný ez - 22 (27) -

23 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací Obr : Podélný profil - 23 (27) -

24 Projektování pozemních komunikací Modul 6 Obr : Charakteristické píné ezy - 24 (27) -

25 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací Obr : Situace variant Kontrolní otázky Jaké je základní dlení dokumentace stavby pozemní komunikace? Jaké ásti by mla každý dokumentace stavby obsahovat? - 25 (27) -

26

27 Závr 3 Závr 3.1 Shrnutí Tento modul má sloužit jako podklad pro správné vypracování projektu. Jedná se seznam náležitostí jednotlivých píloh projektové dokumentace stavby pozemní komunikace. 3.2 Studijní prameny Seznam použité literatury [1] SN Výkresy inženýrských staveb Výkresy pozemních komunikací [2] MDS-OI,.j. 101/ IPK/1 Smrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací ze dne s úinností od 1. února Seznam doplkové studijní literatury [3] Krajovi M., Jza P., Holcner P., ezá M. Silnice a dálnice I. Návody na vypracování cviení Brno: CERM, (27) -