Základní škola M. Kudeříkové Strážnice, Příční 1365, příspěvková organizace

Transkript

1 Č.j. 465/2013 Školní řád Základní školy M. Kudeříkové Strážnice Účelem školního řádu je vytvořit vhodné podmínky pro vzdělávání žáků a stanovit pravidla chování žáků ve škole, které by žákům pomohly co nejlépe se připravit na další vzdělávání. Zákonní zástupci (rodiče) a žáci se dobrovolným rozhodnutím uskutečňovat základní vzdělávání na Základní škole M. Kudeříkové Strážnice zavázali řídit tímto školním řádem. Školní řád je vydán v souladu se zákonem č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími předpisy k tomuto zákonu, v souladu s ustanovením vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a souladu s metodickým pokynem MŠMT o uvolňování žáků a pokynem MŠMT o prevenci zneužívání návykových látek ve školách., s přihlédnutím k předpisům souvisejícím, zejména k Listině práv a svobod a Úmluvě o právech dítěte. Při nakládání s osobními údaji žáka se škola řídí zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 1 Základní pravidla Školní řád platí pro všechny žáky, zákonné zástupce a zaměstnance školy. Jeho součástí jsou řády laboratoří, odborných učeben, tělocvičen, kluboven, vnitřních relaxačních prostor, venkovních hracích ploch a vnitřní řád školy. Ředitel školy může pro konkrétní školní akce vydat doplňující pokyny. Žáci a zaměstnanci jej dodržují ve škole a při akcích školy souvisejících s poskytováním základního vzdělávání i mimo školu. Čl. 2 Práva žáka a zákonného zástupce (rodiče) A. Žák má právo: 1. Na pobyt v budovách školy po dobu vyučování, 35 minut před začátkem ranní výuky, 15 minut po skončení poslední vyučovací hodiny a v případě zájmu o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. Mimo tento čas může ve škole pobývat jen se souhlasem pedagogického pracovníka, popř. v rámci činnosti školního klubu nebo školní družiny. 2. Na volný pohyb o přestávkách v určených prostorách školy, v nichž jsou dohledy pedagogů. Při dodržení pravidel a pokynů na využívání vnitřních relaxačních prostor a venkovních hracích ploch. 3. Na ochranu před jakoukoliv formou násilí, diskriminace a šikany a před všemi návykovými látkami, které ohrožují jeho duševní nebo tělesný vývoj. 4. Na kvalitní vzdělávání a školské služby podle platných školních vzdělávacích programů a školského zákona. 5. Na důstojné zacházení a úctu ke své osobě. Domnívá-li se, že pokyny pedagoga jsou v rozporu se zásadami školního řádu, a nedokáže-li se s ním sám dohodnout, může požádat o zprostředkování vedení školy. 6. Obracet se s připomínkami, problémy a návrhy na třídního učitele, výchovnou poradkyni, školního speciálního pedagoga, vedení školy nebo ostatní pedagogické pracovníky a slušnou formou se svobodně vyjadřovat ke všem záležitostem, které se ho dotýkají (výuka, chování, ostatní osobní záležitosti atd.), a využít školní parlament a schránku důvěry. 7. Být omluven ze zkoušení první den po více než týdenní absenci. 8. Být seznámen na začátku školního roku, po přestupu z jiné školy, popř. na první třídnické hodině nebo ihned po schválení nového školního řádu svým třídním učitelem s platným školním a klasifikačním řádem. 9. Konzultovat po předchozí dohodě s vyučujícím záležitosti související s poskytováním základního vzdělávání (doplnění a rozšíření učiva, doporučení dalších zdrojů informací, přístup k pomůckám atd.). 10. Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit, být do nich volen, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat. 11. Na informace a poradenskou pomoc školy týkajících se vzdělávání, včetně informací o průběhu a výsledcích svého vzdělávání a na vyjádření se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí svého vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jeho věku a stupni vývoje. 12. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci mimořádně nadaní mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělání umožní, a na poradenskou pomoc školy. Dále mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou

2 B. Zákonný zástupce (rodič) žáka má právo: Základní škola M. Kudeříkové Strážnice, Příční 1365, 1. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím, které se týkají podstatných záležitostí vzdělávání žáků. 2. Na poradenskou pomoc školy a na informace týkající se vzdělávání, včetně informací o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte a o jeho chování na třídních schůzkách a kdykoliv v během doby vzdělávání ve škole. 3. Volit a být zvolen do školské rady. 4. Na důstojné zacházení a úctu ke své osobě. Domnívá-li se, že jednání zaměstnance školy je v rozporu se zásadami školního řádu, a nedokáže-li se s ním sám dohodnout, může se obrátit na vedení školy. 5. Být seznámen s platným školním a klasifikačním řádem. Čl. 3 Povinnosti žáka a zákonného zástupce (rodiče) A. Žák má tyto povinnosti: 1. Do školy přicházet pravidelně, minimálně 10 minut před začátkem výuky. Při příchodu do areálu a budov, popř. při odchodu z nich používat jen k tomu určené vchody a vstupy. Samostatně se zdržovat jen v budově svého stupně a v bufetu nebo v jídelně. 2. Dodržovat obecně uznávané zásady kulturního a slušného chování vůči dospělým i dětem (pokud vstoupí do místnosti, pozdraví; při odchodu se rozloučí; pokud něco chce, slušně požádá; pokud něco dostane, poděkuje; zdrží se křiku a používání vulgarismů). Ve svém chování se vyvarovat jak projevů agresivity, tak přehnané náklonnosti. Hrubé slovní a fyzické útoky vůči pracovníkům školy i ostatním žákům se považují za velmi závažné porušení školního řádu. 3. Zúčastňovat se podle rozvrhu výuky povinných předmětů i všech volitelných a nepovinných předmětů, do kterých je přihlášen, a všech akcí vyplývajících z učebního plánu školy (v případě přihlášení se do volitelného a nepovinného předmětu, dodržuje stejná pravidla docházky, jako by se jednalo o předmět povinný). 4. Do školy každodenně nosit věci potřebné k vyučování (učebnice, sešity, pomůcky, žákovskou knížku atd.) a chystat se na výuku podle pokynů vyučujících. Na hodiny tělesné výchovy a praktických činností nosit předepsaný úbor. Nemohl-li se žák ze závažných důvodů připravit či zapomněl-li učební pomůcky, omluví se na začátku hodiny. Omluva pro nepřítomnost se týká pouze na prověřování učiva probíraného v době poslední nepřítomnosti. 5. V době vyučování opouštět školu pouze v doprovodu pedagoga školy, svého zákonného zástupce (rodiče), jen výjimečně sám se souhlasem pedagogického pracovníka pouze na základě písemné žádosti (propustky, omluvenky) podepsané zákonným zástupcem. 6. Přicházet do školy a na školní akce vhodně, čistě a přiměřeně oblečen a upraven, aby svým vzezřením neurážel a neobtěžoval ostatní osoby, s nimiž je v kontaktu. 7. Přezout se po příchodu do budovy v šatnách do domácí obuvi (větratelné nejlépe s pevnou patou, ne botasek) a odložit si zde svůj oděv, pokrývku hlavy a obuv. V šatně si ve svých věcech udržovat pořádek, při odchodu ze své šatny zajistit její uzamčení. 8. Nejpozději se zvoněním jít na své místo a připravovat se na výuku, v ní se věnovat činnostem, které jsou předmětem vyučování, nebo se stěhovat k odborným učebnám, v případě, že je to dáno rozvrhem hodin. Po skončení poslední hodiny výuky ve třídě nebo odborné učebně uložit židličku na určené místo a udělat si pořádek okolo svého místa, na lavici i pod lavicí. 9. Po škole se pohybovat klidnou chůzí, neběhat a plnit pokyny pedagogů. K sezení používat žákovské židle, popř. lavičky a židle rozmístěné po chodbách a vzadu ve třídách. 10. Dodržovat pravidla pro omlouvání stanovená školním řádem. 11. Vypnout hned po příchodu do školy mobilní telefon a mít jej vypnutý po celou dobu vyučování včetně přestávek. Zvonění mobilního telefonu nebo jeho provoz během vyučování či přestávek (telefonování, prohlížení, focení, textové zprávy atd.) se bez souhlasu pedagoga považuje za porušení školního řádu. Mobilní telefon si žák může zapnout bez souhlasu pedagoga teprve po opuštění školy. 12. Přinášet do školy záznamovou informační a komunikační techniku do školy (např. notebooky, tablety) a používat ji ve škole jen se souhlasem pedagoga. Nemanipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením. Zákaz platí i pro zapojování nabíječek mobilních telefonů žáků. Pokud provoz této techniky narušuje proces vzdělávání a ohrožuje bezpečnost žáků, je pedagog oprávněn ji odebrat a vrátit ji žákovi nebo jeho zákonnému zástupci až po skončení vyučování. 13. Ve školním bufetu, školní jídelně, družině nebo klubu se chovat v souladu s provozní řády těchto zařízení. 14. Dodržovat další ustanovení školního řádu, řády odborných učeben, tělocvičen a hřišť, vnitřních relaxačních prostor a venkovních hracích ploch, pokyny školy a školského zařízení k ochraně a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen a plnit pokyny pedagogických pracovníků školy

3 B. Zákonný zástupce (rodič) žáka má tyto povinnosti: 1. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení. 2. Na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání (prospěchu i chování) dítěte nebo žáka ve škole. 3. Informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. Sdělení je písemné, ředitel školy o něm a o příslušných opatřeních informuje pedagogickou radu. 4. Oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle 28 odst. 2 a 3 školského zákona (tzn. jméno, příjmení, místo a datum narození, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu dítěte, údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen, popř. sociálně znevýhodněn, jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu, adresu pro doručování písemností, telefonické spojení) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích. 5. Uvolňovat žáka z vyučování, omlouvat jeho nepřítomnost a dokládat její důvody v souladu se školním řádem. Čl. 4 Omlouvání (uvolňování) žáků 1. Nepřítomnost žáka ve vyučování lze omluvit jen pro závažné důvody (nemoc, vážné rodinné důvody, dopravní problémy atd.). Odůvodnění omluvy musí být specifikováno. 2. Jakýkoliv pozdní příchod musí být řádně omluven. Za pozdní příchod žáka je považován příchod žáka po zahájení kterékoli vyučovací hodiny. Opakované pozdní příchody bez vážných důvodů nemusí být třídním učitelem omluveny a jsou hodnoceny jako porušení školního řádu. 3. V průběhu vyučování může být z něj žák uvolněn pouze po předchozím předložení písemné žádosti zákonných zástupců (propustky). Žádost se předkládá třídnímu učiteli, v případě jeho nepřítomnosti prvnímu vyučujícímu, v jehož hodině nebude přítomen. 4. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit do vyučování a k akcím pořádaným školou, omlouvá jej jeho zákonný zástupce takto: a) Předem známá absence se omlouvá předem třídnímu učiteli (při jedné vyučovací hodině vyučujícímu). b) Z důvodů, které nešlo předem předvídat, je třeba omluvu doručit nejpozději do tří dnů (písemně, telefonem, em, SMS) od počátku absence třídnímu učiteli nebo do kanceláře školy. c) Uvolnění žáka z vyučování při předem známé absenci: - Z jedné vyučovací hodiny může omluvit vyučující, pokud s tím souhlasí třídní učitel. - Maximálně na dva dny může omluvit třídní učitel, (na základě předchozí žádosti zákonného zástupce). - Na více než dva dny může na základě písemné žádosti zákonného zástupce uvolnit pouze ředitel školy. 5. Pokud žák nebo jeho zákonný zástupce u předem známé absence nepožádal o uvolnění před jejím uskutečněním, klasifikuje se tento postup jako porušení školního řádu. 6. Absence žáků, u kterých vzniká odůvodněné podezření, že se vyhýbají vyučování, budou po předchozím oznámení zákonnému zástupci omlouvány jen na základě lékařského potvrzení, které bude součásti omluvenky zákonného zástupce. 7. V mimořádných případech (náhlá nevolnost, úraz) uvolní vyučující dané hodiny žáka z vyučování, musí však zajistit doprovod nebo telefonicky kontaktovat zákonného zástupce žáka a bezodkladně informovat vedení školy. Každé uvolnění musí být okamžitě zapsáno v třídní knize. 8. Veškerá nepřítomnost žáka při výuce a akcích školy se zaznamenává do třídní knihy. Zaznamenaná neúčast se počítá jako zameškané hodiny žáka kromě případů, kdy je žák vyslán školou, aby ji reprezentoval. 9. Sporné případy absence řeší vedení školy s třídním učitelem. 10. Omluvu v písemné podobě v žákovské knížce předkládá žák třídnímu učiteli po skončení absence nejpozději do dvou vyučovacích dnů s uvedením důvodu nepřítomnosti a s podpisem zákonného zástupce. 11. Nedoloží-li žák v předepsaném termínu zdůvodnění nepřítomnosti, nebo bude-li zdůvodnění nepřítomnosti třídním učitelem posouzeno jako nedostačující, pokládají se zameškané hodiny za neomluvené. 12. Jestliže se žák nezúčastní vyučování po dobu pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast při vyučování není omluvena, oznámí to třídní učitel vedení školy. Ředitel školy nebo jím pověřený třídní učitel vyzve zákonného zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvod nepřítomnosti. 13. Vyučováním se rozumí kromě vlastní výuky žáka podle stanoveného rozvrhu hodin také účast žáka na akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy ve škole i mimo školu (odborné exkurze, adaptační pobyty, lyžařský sportovní kurz, orientační dny, výuka plavání atd.). 14. Uvolnění z výuky tělesné výchovy povoluje ředitel školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Písemná žádost musí být doplněna doporučením lékaře. Žádost o uvolnění z výuky Tv nebo úlevy z Tv se podávají na předepsaném tiskopise řediteli školy do za 1. pololetí a do za 2. pololetí. V případě, že dojde ke změně zdravotního stavu žáka během klasifikačního období, podává se žádost nejpozději do tří dnů od - 3 -

4 vydání lékařského doporučení. Žáci uvolnění z Tv jsou v hodinách přítomni. Pouze v okrajových hodinách na základě rozhodnutí ředitele školy se nemusí výuky zúčastnit. 15. Nedodržování pravidel uvolňování z vyučování a omlouvání nepřítomnosti jsou porušením školního řádu a budou postiženy i v případě, že nepřítomnost bude dodatečně doložena. Čl. 5 Povinnosti třídní služby 1. Ve službě se po týdnu střídají dvojice žáků jmenované třídním učitelem. Při dělení žáků na skupiny jmenuje službu vyučující. Jména žáků vykonávající povinnosti služby se zapisují do třídní knihy a na nástěnku. 2. Nedostaví-li se vyučující do pěti minut po začátku hodiny do třídy, vyhledá jej služba v kabinetu nebo ve sborovně. Není-li k zastižení, nahlásí obratem jeho nepřítomnost řediteli nebo zástupkyni ředitele školy. 3. Dohlíží na pořádek ve třídě, přináší a odnáší pomůcky, připravuje tabuli a psací potřeby na výuku. Podle pokynů učitele služba větrá ventilačními okny, případně upravuje okenní žaluzie a kontroluje uzamčení šaten. 4. Ihned po zjištění hlásí závady a škody ve třídě vyučujícímu nebo třídnímu učiteli. 5. Zajišťuje, aby byla třídní kniha na začátku hodiny k dispozici, vyučujícímu hlásí všechny chybějící žáky. 6. Po skončení vyučování opouští jako poslední třídu a zajistí pořádek (na lavicích i pod lavicemi, zvednutí židliček, základní úklid). 7. Neplní-li služba řádně své povinnosti, může jí být vyučujícím nebo třídním učitelem uloženo opakování služby, případně trest. Čl. 6 Provoz a vnitřní režim školy 1. Školní budovy se žákům otevírají nejdříve v 7:25 hod. Od 7:25 se žáci zdržují v určených šatnách prvního a druhého stupně, kde si odkládají obuv, svrchní oděv a pokrývku hlavy. Šatny neslouží k ukládání cenností nebo učebnic. Do 7:40 na žáky dohlíží ustanovení provozní zaměstnanci. Od 7:40 začínají dozory pedagogických pracovníků a žáci mohou odcházet ze šaten do tříd na své místo stanovené zasedacím pořádkem. První vyučovací hodina začíná v 8:00 hodin a poslední končí nejpozději v 14:45 hodin. Žáci, kteří konzultace nebo doučování, se mohou zdržovat ve škole před otevřením školy a po skončení výuky a dozorů pouze za osobní přítomnosti zaměstnanců školy nebo jiných pověřených a dospělých osob. 2. Na 1. i na 2. stupni je po 6. vyučovací hodině polední přestávka. Dohled nad žáky přítomnými v době polední přestávky ve škole vykonávají určení pedagogové. 3. Žáci přihlášení na oběd si ukládají osobní věci na určeném místě a za doprovodu vyučujících jsou odváděni vnitřními prostorami školy do školní jídelny. Dohled u oběda zabezpečují pedagogové na základě dohody mezi základní školou a školní jídelnou. Žáci, kteří nenavštěvují školní jídelnu, školní družinu nebo školní klub, odchází po skončení vyučování samostatně domů. Výdej obědů probíhá podle stanoveného rozpisu stravování. 4. Provoz školní družiny a školního klubu se řídí vlastním řádem. Učitel odvádí žáky 1. stupně přihlášené do školní družiny osobně do budovy mimoškolní výuky a předává je vychovatelkám na určeném místě. Žáci přihlášení do školního klubu čekají na jeho činnost na určeném místě a v určeném čase v budově 2. stupně. 5. Rozvrh hodin je závazný pro žáky i učitele ve všech složkách, včetně přidělených učeben. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Vyučování a přestávky jsou stanoveny takto: I. stupeň II. stupeň 1. hodina 8:00 až 8:45 taktéž 2. hodina 8:50 až 9:35 taktéž 3. hodina 9:55 až 10:40 taktéž 4. hodina 10:50 až 11:35 taktéž 5. hodina 11:50 až 12:35 taktéž 6. hodina 13:00 až 13:45 12:45 až 13: hodina (neučí se) 14:00 až 14:45 Pzn. Žáci 1. a 2. tříd se stravují ve dnech, kdy mají v rozvrhu čtyři vyučovací hodiny, ihned po jejich skončení. 6. Učitelé, kteří vyučují ve třídě stejný předmět dvě hodiny po sobě, si mohou hodiny spojit. Při dřívějším ukončení výuky, než stanoví rozvrh hodin, musí nad žáky držet dozor do začátku další přestávky, pokud se nejedná v tom dni o poslední hodiny v rozvrhu vyučování žáků. 7. Žáci sedí ve vyučování podle zasedacího pořádku, svévolně nemění místa. Zasedací pořádek určuje třídní učitel. Je v pravomoci každého vyučujícího provést jakoukoliv změnu v zasedacím pořádku pro výuku svého předmětu

5 8. Při vstupu dospělé osoby a na začátku vyučovací hodiny žáci zdraví povstáním v lavicích. Nevstávají pouze v případě, pracují-li písemně na testu, kontrolní práci, prověrce nebo grafické práci, případně v předmětech, kde výuka neprobíhá vsedě. 9. Žákům je zakázáno ve vyučování mimo přestávky jíst, pít, žvýkat, rušit zbytečným mluvením nebo jiným způsobem spolužáky a vyučujícího. V odůvodněných případech lze ze zdravotních důvodů povolit výjimku ze zákazu pití, případně jídla. 10. Všechny akce v budovách či areálu školy je možné provádět jen se souhlasem ředitele školy po projednání s třídním učitelem a zajištění pedagogického dozoru. 11. Do budov a areálu školy mají přístup pouze osoby přicházející v souvislosti s činností školy (nebo školní jídelny). Po příchodu se hlásí u příslušného zaměstnance nebo v kanceláři školy. Pracovníci kanceláře jsou přítomni zpravidla od 7 do hod., vedení školy do a provozní zaměstnanci do 18 hod. Žádosti a potvrzení vyřizují žáci v kanceláři v době úředních hodin. 12. Je zakázáno vyvolávat žáky z vyučovací hodiny, nejedná-li se o případ ohrožení života, zdraví či majetku. 13. Nalezené věci se odevzdávají do administrativy školy. 14. Žáci jsou povinni sledovat ve vývěsce u sborovny 2. stupně změny v pravidelné výuce suplování a aktuální studijní informace a hlášení školního rozhlasu. Čl. 7 Bezpečnost a ochrana zdraví 1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby chránili a neohrožovali zdraví své ani zdraví svých spolužáků či jiných osob. Každý úraz, poranění, nehodu nebo zdravotní problém (třída, chodba, hřiště) jsou povinni ihned nahlásit třídnímu učiteli, vyučujícímu nebo zaměstnanci školy, který jej ošetří a zapíše úraz do knihy žákovských úrazů ve sborovně. Úrazem žáka je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školních služeb. 2. Do školy žáci do školy nenosí cennosti, věci nebo látky, které by jim mohly způsobit úraz, nepříznivě ovlivnit činnost nebo pozornost, ohrozit zdraví nebo mravní výchovu (nože, výbušniny i jiné nebezpečné předměty nebo látky). Toto ustanovení se vztahuje taktéž na všechny akce pořádané školou nebo ve spolupráci s ní. 3. Žáci mají možnost zatelefonovat svým rodičům, promluvit s třídním učitelem, výchovným poradcem, školním metodikem prevence nebo ředitelem školy, cítí-li se ohroženi či omezováni ve svých právech, mají-li zdravotní problémy. 4. Nedovoluje-li aktuální zdravotní stav žákovi pokračovat ve výuce, zajistí škola odbornou lékařskou pomoc a informuje rodiče. Ti mohou žáka vyzvednout v kanceláři školy. Odchod žáka bez doprovodu rodičů nebo jimi pověřené osoby není školou v těchto případech umožněn. 5. Žáci (ani zaměstnanci) nesmí ve všech prostorách školy (a při školních akcích i mimo školu) nosit, držet, distribuovat nebo zneužívat návykové látky (hlavně tabákové výrobky, alkohol, drogy). Alkohol, drogy a jiné zdraví škodlivé látky, stejně jako hazardní hry v budově a areálu školy a při akcích organizovaných školou jsou zakázány. 6. Fotografovat nebo natáčet, popř. pořizovat, rozšiřovat nebo uchovávat jakékoliv obrazové, zvukové či pohybové záznamy v areálu školy je možné jen se souhlasem ředitele školy. 7. Žákům není povoleno používat mobilní telefony během vyučování ani k fonickému provozu či posílání SMS zpráv. 8. Při akcích konaných mimo místo školy nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku může povolit pouze ředitel školy. 9. Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, začíná dozor 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení dozor končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně dva dny před konáním akce zákonným zástupcům žáka. Čl. 8 Ochrana majetku 1. Žáci chrání vnitřní vybavení školy a také věci, které jim byly svěřeny do osobního užívání nebo které patří spolužákům. 2. Učebnice a pomůcky hrazené státem pro žáky zabezpečuje škola. Všichni žáci si samostatně zajistí další pomůcky požadované vyučujícími. 3. Škody, které byly způsobeny úmyslně či hrubou nedbalostí žáka (školní učební pomůcky, žákovské knížky nebo učebnice, zařízení školy), uhradí zákonní zástupci žáka nebo věci uvedou do původního stavu. 4. Ztráta věcí či nalezení věci se okamžitě ohlašuje nejbližšímu pedagogovi. 5. Každý žák zodpovídá za pořádek na svém místě. Udržuje čistotu a pořádek ve všech prostorách školy. Udržuje a chrání majetek školy ve třídě (lavice, židle, výmalbu), školní zařízení a ostatní majetek. Šetří vodou a elektrickou energií. Dodržuje hygienická pravidla a pravidla pro zacházení s odpady

6 5. Pokud mají žáci ve škole mobilní telefony, peněženky nebo jiné hodnotnější věci, nosí je při sobě; v hodinách tělesné výchovy a předmětů, kdy je nemohou mít u sebe, se ukládají u vyučujícího do jeho kabinetu nebo k zástupkyni ředitele. 6. Šatny na obuv a oděv žáků jsou neustále uzamčeny. Kontrolu uzamčení provádějí uklizečky v 8:30 a po vyučování, průběžně pedagogický dohled a žákovská služba. Čl. 9 Práva a povinnosti zaměstnance školy 1. Zaměstnanec školy má práva a povinnosti stanoveny zákoníkem práce, pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení, pracovními náplněmi a smlouvami, školním a provozním řádem a ostatními platnými vnitřními řády školy a také zákony, nařízeními vlády a vyhláškami platnými pro oblast školství. 2. Ve vztahu k žákům je zaměstnanec školy spravedlivý a tolerantní, respektuje osobnost žáka a jeho možnosti. 3. V případě potřeby poskytne přítomný zaměstnanec školy žákům první pomoc, zapíše školní úrazy do knihy úrazů, řeší úrazy a výchovné problémy, které se staly v čase a místě určeného dohledu. Informace o nich předává třídnímu učiteli nebo vedení školy. 4. Všem dětem i dospělým osobám je ve škole a školském zařízení zakázáno užívat návykové látky (omamné a psychotropní látky, tabákové výrobky, alkohol s výjimkou léčebného procesu stanoveného zdravotnickým zařízením), manipulovat s nimi (přinášet, odnášet, nabízet, zprostředkovat, prodávat, opatřovat a přechovávat) a šířit je. Přestoupení zákazu je považováno za velmi závažné porušení školního řádu. 5. Při zjištění jakýchkoliv sociálně patologických jevů u žáků (alkohol, kouření, omamné a psychotropní látky, šikana, krádeže, vandalismus atd.) zaměstnanec postupuje podle pokynů a informuje vedení školy. 6. Pedagogičtí (nebo pověření provozní) pracovníci drží ve škole dozory dle rozpisu před nebo po vyučování, o přestávkách, na chodbách, ve třídách, v šatnách nebo ve školní jídelně. Po skončení 6. vyučovací hodiny na prvním stupni a po skončení 7. vyučovací hodiny na druhém stupni, odvádí učitel žáky přímo do šaten. Současně také odpovídá za odchod všech žáků ze školy a uzamčení šaten. Stejné povinnosti plní také pedagog, který vede zájmový útvar, doučování nebo učí nepovinný předmět. 7. Na začátku roku seznámí prokazatelně třídní učitel všechny žáky své třídy s evakuačním plánem školy, školní poplachovou směrnicí, s poučením o bezpečnosti a ochraně zdraví (BOZ) žáků a s pravidly školního řádu. Seznámí žáky rovněž s náplní a obsahem práce školního speciálního pedagoga, výchovného poradce a školního metodika prevence, s umístěním jejich kabinetů a schránky důvěry. 8. Vyučující tělesné výchovy, výtvarné výchovy, fyziky, přírodopisu, chemie, informatiky a pracovních činností seznámí žáky v první vyučovací hodině s pravidly bezpečnosti práce ve svých předmětech. Poučení bude zapsáno v třídní knize. 9. Učitel pověřený organizací akce prokazatelně poučí o BOZ všechny žáky před akcemi konanými školou (exkurze, výlety, adaptační pobyt, orientační dny, lyžařský výcvikový kurz, plavecký výcvik)

7 Čl. 10 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků A. Cíl hodnocení Hodnocení vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupu pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální potřeby žáků a doporučení školního poradenského zařízení. Součástí hodnocení je i sebehodnocení dětí, jejich snaha a schopnost posoudit nejen svoji práci, ale i vynaložené úsilí, osobní možnosti a rezervy. K záznamu hodnocení a sebehodnocení se používají žákovské knížky, sešity, písemky, žákovská portfolia a další vhodné pomůcky. B. Obecná pravidla hodnocení prospěchu a chování žáků 1. Být otevřený v přístupu k dětem a rodičům, stanovit a vysvětlit všechna kritéria před hodnocením. 2. Umožnit žákům co největší účast na hodnotícím procesu. 3. Snažit se hodnotit individuální pokrok žáka bez srovnání s ostatními žáky ve stejné třídě či skupině. 4. Brát chybu jako součástí procesu vzdělávání. Uvědomit si, že žáci mají právo dělat chyby, které jsou pro ně příležitostí naučit se to lépe. 5. Hodnotit prospěch a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání a chování žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným školním výstupům formulovaným v ŠVP a vzhledem k těmto Pravidlům pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. 6. Uplatňovat pedagogický takt, zejména: neklasifikovat žáky ihned po jejich návratu do školy po vícedenní nepřítomnosti, nedávat žákům dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, ve zkoušení hodnotit u žáka hlavně to, co umí, klasifikovat jen probrané, dostatečně procvičené a zažité učivo. 7. Získávat podklady pro hodnocení prospěchu a chování žáka různými metodami, formami a prostředky: např. soustavným diagnostickým pozorováním a sledováním výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, včetně testů vytvořených jiným subjektem na zakázku škole (Kalibro testy), analýzou různých činností žáka, konzultacemi s ostatními učiteli, popř. s dalšími odborníky, rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka atd. 8. Ve způsobu hodnocení žáka se specifickými vzdělávacími potřebami vycházet ze znalosti příznaků postižení a doporučení školního speciálního pedagoga, PPP a SPC, zvýraznit při něm motivační složku hodnocení a jevy, které žák zvládl. Respektovat podstatu individuálního přístupu ve způsobu hodnocení žáka. 9. Hodnotit jednoznačně, srozumitelně, srovnatelně s předem stanovenými kritérii, věcně a všestranně. 10. Při hodnocení vycházet z textu platné verze školního vzdělávacího programu: Škola pro zdravý život. C. Pravidla pro použití hodnocení prospěchu klasifikací (známkou) 1. Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování. 2. Klasifikuje se jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky. 3. Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. 4. Při klasifikaci známkou používá učitel pěti klasifikačních stupňů. 5. Všechny písemné práce jsou předem oznámeny, aby žáci měli dostatek času se připravit. 6. Větší písemnou práci (trvající více než 20 minut) mohou žáci psát v jednom dni jen jednu. 7. Klasifikace se dělí na průběžnou a celkovou. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí. 8. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci pololetí se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé hodnocené období. 9. Při určování stupně prospěchu přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, ohodnocuje jeho píli a přístup k vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům, souhrnná klasifikace není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 11. Hodnocení výkonu žáka klasifikačním stupněm musí být objektivní, přiměřeně náročné, průkazné a jednotné. 12. Žák všech ročníků základní školy musí být z každého povinného i povinně volitelného předmětu hodnocen známkou alespoň čtyřikrát za každé pololetí s výjimkou tělesné výchovy a předmětu s dotací jedna hodina týdně, v nichž stačí hodnocení alespoň třemi známkami za pololetí. Známky získávají vyučující průběžně - 7 -

8 během celého klasifikačního období a všechny známky zapisují do žákovské knížky. Není přípustné ústně zkoušet žáky koncem klasifikačního období z celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí výstupů v ŠVP. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování mimo kolektiv po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 13. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 14. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 15. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 20 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 16. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 17. Vyučující předmětu zapíše známky včas v určenou dobu na konci pololetí do třídního výkazu a katalogového listu třídy a dbá o jejich přesnost a úplnost. 18. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání také zákonným zástupcům (rodičům). 19. Za první pololetí škola vydá žákovi výpis z vysvědčení a za druhé pololetí vysvědčení. 20. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, výpisem známek nebo vysvědčením, dále na třídních schůzkách (4x ročně), na požádání zákonných zástupců žáka kdykoliv, přednostně v konzultačních hodinách. 21. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje třídní učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy mimořádného zhoršení žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 22. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně měsíc navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení, a byli hodnoceni ze všech, popř. z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. 23. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 24. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 25. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 26. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 27. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 28. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti

9 29. Výsledky práce v nepovinných předmětech se hodnotí známkou, pro hodnocení se odpovídajícím způsobem použijí tato Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. 30. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv třídních učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. D. Pravidla pro použití slovního hodnocení prospěchu žáků 1. Učitel hodnotí osobní pokrok žáka, porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 2. Při hodnocení se přihlíží ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka. 3. Hodnocení je vždy adresné. 4. Hodnocení je prvotně zaměřeno na poskytování zpětné vazby o průběhu a výsledku činností žáka. Žák dostává informace o tom, jakým způsobem může dosáhnout lepších výsledků v problémových oblastech. 5. Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle kritérií pro klasifikaci známkou, neboť musí být zachována vazba mezi klasifikací známkou a slovním hodnocením. 6. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. Tento způsob se upřednostňuje pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přičemž vychází ze znalosti postižení nebo znevýhodnění. 7. Při slovním hodnocení se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. E. Pravidla pro použití hodnocení chování žáků 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 3. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou i mimo školu. 4. Nedostatky v chování žáků se projednávají na pedagogické radě. 5. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - na třídních schůzkách (4x ročně), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu, - kdykoliv na požádání, přednostně v konzultačních hodinách. 6. Poznámky a pochvaly k chování žáka pedagogové zapisují do žákovské knížky a také do sešitu chování, který je vložen do každé třídní knihy. F. Způsoby hodnocení žáků Pro hodnocení žáka je jako hlavní způsob hodnocení používána klasifikace klasifikačním stupněm (známkou), která v případě žáků se specifickými výukovými poruchami může být doplněna nebo zcela nahrazena v některých předmětech slovním hodnocením. Vedle hodnocení známkou lze využít i hodnocení bodové nebo procentuální dle určené škály, které se na známku následně převádí. Nástrojem využitelným pro hodnocení práce žáků je žákovské portfolio. Neshromažďují se všechny práce, ale jen ty, ze kterých je zřejmé částečné či úplné zvládnutí dané problematiky. Materiály do něj jsou zásadně zařazovány s vědomím a souhlasem žáků. G. Kritéria hodnocení a) Kritéria hodnocení prospěchu žáků 1. Rozsah znalostí a dovedností (úplnost, přesnost, trvalost zapamatovaných faktů, pojmů, definic, termínů, zákonitostí, vztahů, postupů). 2. Hloubka porozumění (vlastní interpretace informací, postupů, návodů, dokládání příklady, vysvětlování, zdůvodňování, zařazování do kontextu). 3. Kvalita práce s informacemi (práce s různými informačními zdroji, vyhledávání, porovnávání, třídění, - 9 -

10 kombinování, využívání, kritické hodnocení, prezentace). 4. Produktivita (plnění úkolů, různorodost, včasnost, pestrost, formální úroveň písemností a produktů, struktura a srozumitelnost vyjadřování). 5. Užívání získaných znalostí, dovedností, postojů (plnění praktických úkolů, řešení reálných problémů, práce v projektech, podíl činnosti v týmu, navrhování řešení, tvořivost, rozvíjení myšlenek, formulování hypotéz). Plnění jednotlivých kritérií lze sledovat pomocí předem definované škály. Škály ke kritériím hodnocení prospěchu (hodnocení známkou i slovního hodnocení) Rozsah znalostí a dovedností 1 výborný % bodů 2 chvalitebný 89 75% bodů 3 dobrý 74 50% bodů 4 dostatečný 49 25% bodů 5 nedostatečný 24 0% 24 0 bodů Hloubka porozumění 1 kladení otázek k věci, dovednost vyučovat druhé, rozvíjení tématu, kritické posouzení, vytvoření originálu, předvedení 2 správná aplikace, ověření, rozbor 3 vyjádření vlastními slovy, uvedení příkladu, přiřazení 4 zopakování, označení, seřazení 5 rezignace, apatie, nulová snaha Kvalita práce s informacemi 1 vytvoření nové, přehledné, srozumitelné informační struktury, relevantní data 2 přítomnost hlavní myšlenky v informační struktuře, většinou relevantní data 3 myšlenková hodnota rozptýlena v balastu, rozporná nebo neúplná data 4 vyhledávání a převzetí cizí informační struktury 5 nepřítomnost pokusu, absence jakékoli snahy Produktivita 1 četné, rozmanité, úplné, strukturované, formálně správné výstupy pokrývající všechny oblasti vzdělávání 2 formálně správné výstupy pokrývající podstatné oblasti vzdělávání 3 výstupy s formálními nedostatky, pokrývající jen některé oblasti vzdělávání 4 nesrozumitelné, nedokončené výstupy nebo výstupy okrajového významu 5 žádné výstupy Užívání získaných znalostí, dovedností, postojů 1 úplnost, správnost, bohatost použitých prostředků 2 neúplnost, převaha vhodně použitých prostředků 3 neúplnost, vzájemná rozpornost použitých prostředků 4 neúspěšný pokus, irelevantní prostředky 5 rezignace, bezradnost, lhostejnost b) Kritéria hodnocení chování žáků 1. Zdvořilost (oslovování, rozloučení, pozdrav, prosba, poděkování, omluva a tak dále). 2. Způsob komunikace (bez vulgarit, hlásí se o slovo, neskáče do řeči, mluví věcně, zdrží se osobního útoku). 3. Respekt k lidem (nevysmívá se druhému, neponižuje ho, nenapadá ho slovně ani fyzicky, bere na něj ohled, ocení jeho přínos, zapojí ho do činnosti). 4. Úcta k hodnotám (nepoškozuje cizí majetek, nepůjčuje si věci bez dovolení, zachází s věcmi šetrně a stanoveným způsobem)

11 5. Úroveň plnění si povinností (řádně dochází do školy, dodržuje stanovený čas, plní uložené úkoly stanovené školním řádem a jeho částmi, pravidly třídy a pokyny vyučujících). 6. Obrana práv (upozorní na nebezpečné jednání ohrožující život, zdraví nebo práva druhých, zastane se slabšího, ohradí se proti nespravedlivému jednání, vyjádří se slušně a věcně k věcem, které se týkají jeho vzdělání a života školy, uplatňuje demokratické principy v třídní nebo školní samosprávě). Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně a vždy se zaznamenávají do třídních výkazů (katalogových listů) s výjimkou pochvaly třídního učitele. Pochvaly a jiná ocenění Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi zpravidla před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Udělení pochvaly a ocenění ředitele školy se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno, a do dokumentace školy. Jiné pochvaly od jednotlivých vyučujících se zapisují do žákovské knížky. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele, důtku ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení napomenutí a důtky neprodleně oznámí řediteli školy a zapíše do sešitu výchovných opatření. Ředitel školy uděluje ředitelskou důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují zpravidla před kolektivem třídy. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Výchovné opatření k posílení kázně se nezaznamenává na vysvědčení, ale zaznamenává se do dokumentace školy. Za jeden přestupek se uděluje pouze jedno opatření k posílení kázně. V případě, že bude na klasifikační poradě u žáka navrhována snížená známku z chování, musí být s tímto návrhem a jeho důvody předem seznámen ředitel školy. K průběžnému hodnocení chování žáků slouží bodový systém. Žák získává na každé z pololetí 12 bodů, které může ztratit za závažné nebo opakované méně závažné porušení školního řádu. Napomenutí třídního učitele se ukládá za ztrátu 3 bodů, důtka třídního učitele za odebrání 6 bodů a ředitelská důtka za odebrání 9 bodů. Body odebírá třídní učitel. Za méně závažné, ale opakované a soustavné porušování školního řádu se odebírá 1 bod (opakované úmyslné narušování výuky, zapomenutí žákovské knížky atd.). Za závažné a hrubé porušení (neomluvená absence, šikana, návykové látky, vulgární chování) více bodů. Za jeden přestupek se body odeberou pouze jednou. Evidencí bodů je pověřen třídní učitel, evidence je vedena v žákovské knížce a v sešitu chování založeném v třídní knize. Každý vyučující zapisuje do sešitu chování jen takové chování žáka, které vybočuje z běžné normy a je opakované (učitel tak navrhuje svým zápisem pro žáka buď pochvalu, nebo odebrání bodu). V případě nesouhlasu nebo námitek proti odebrání bodů, definitivně rozhoduje o přidělení nebo odebrání bodů ředitel školy. H. Ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení a) Ukazatele jednotlivých stupňů při použití hodnocení známkou a slovního hodnocení 1 výborný Ovládá učivo. Samostatně uplatňuje znalosti a dovednosti. Je samostatný, tvořivý, pohotový, dobře chápe souvislosti. Vyjadřuje se výstižně, souvisle a adekvátně věku, přesně, správně. Je pilný, snaží se. Dokáže pracovat s informacemi, spolupracovat a samostatně se učit. 2 chvalitebný V podstatě ovládá učivo. Vyžaduje drobnou pomoc při uplatňování znalostí a dovedností. Celkem samostatný, tvořivý a pohotový. Vyjadřuje se celkem výstižně a souvisle. Celkem se snaží, zpravidla je pilný. Dokáže pracovat s informacemi, potřebuje drobnou pomoc s jejich tříděním nebo interpretací. Při spolupráci vyžaduje drobnou podporu. Dokáže se celkem samostatně učit, vyžaduje drobnou pomoc. 3 dobrý Učivo ovládá s mezerami. Při uplatňování znalostí a dovedností vyžaduje pomoc, je méně samostatný. Je méně tvořivý, pohotový a vesměs napodobuje ostatní. Vyjadřuje se ne vždy přesně, někdy nesouvisle, často dělá

12 chyby. K práci potřebuje dost často podnět. Při práci s informacemi potřebuje pomoc. Při spolupráci vyžaduje pomoc. Se samostatným učením má někdy problémy, vyžaduje pomoc. 4 dostatečný Učivo ovládá se závažnými mezerami. Znalosti a dovednosti i přes pomoc uplatňuje se zásadními chybami. Napodobuje ostatní, ovšem často chybně, je nesamostatný, nechápe souvislosti. Vyjadřuje se nesouvisle, se značnými obtížemi. Malá píle, snaha, a to i přes podněty. Při práci s informacemi dělá zásadní chyby. Při spolupráci vyžaduje výraznou podporu. Se samostatným učením má značné problémy, vyžaduje pomoc. 5 nedostatečný Učivo neovládá. Neovládá znalosti a dovednosti. Je nesamostatný, těžkopádný, někdy bezradný. Ani s pomocí se neumí vyjádřit nebo jen kusým způsobem. Podněty k práci jsou neúčinné. I přes poskytnutou pomoc nedokáže vybrat, utřídit nebo interpretovat informaci. I přes výraznou pomoc nedokáže spolupracovat s ostatními, nedokáže se samostatně učit. b) Ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování 1 - velmi dobré /V bodovém systému žák ztratí zpravidla maximálně 9 bodů./ Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. 2 - uspokojivé /V bodovém systému žák ztratí zpravidla 10 až 12 bodů./ Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování. 3 - neuspokojivé /V bodovém systému žák ztratí zpravidla více než 12 bodů./ Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a obvykle se dopouští dalších přestupků. I. Celkové hodnocení žáka Žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 chvalitebným, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm 5 nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením; c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí; d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí. J. Podrobnosti o komisionálních zkouškách a opravných zkouškách 1. Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného nebo příbuzného předmětu stejné vzdělávací oblasti

13 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 2. Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, - žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 5. Třídní učitel zapíše do katalogového listu výkazu žákovi, který konal opravnou zkoušku: (katalogový list opravné zkoušky předmět dne hodnocení). K. Uvolnění z výuky a) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo 2. pololetí uvolněn, vyplní se uvolněn. Nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí klasifikovat ani v náhradním termínu, vyplní se "nehodnocen". Důvody pro uvolnění nebo neklasifikování žáka se uvedou v katalogovém listu žáka. b) Ředitel školy určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn. Čl. 11 Závěrečná ustanovení 1. V případě nedodržování školního řádu bude postupováno podle platných zákonů, vyhlášek a metodických pokynů, týkajících se základní školy a základního vzdělávání. 2. Žádosti a stížnosti žáků nebo zákonných zástupců, k jejichž vyřízení je potřebné vyjádření nebo rozhodnutí ředitele školy, se podávají písemně v kanceláři nebo u ředitele školy. Nestanoví-li právní předpisy jinak, platí pro jejich vyřízení lhůta 30 dnů. 3. V situacích, které tento řád neřeší nebo při sporném výkladu jeho jednotlivých ustanovení rozhoduje v souladu s Úmluvou o právech dítěte a Listinou základních práv a svobod ředitel školy. 4. Den 30. srpna 2013 byl posledním dnem platnosti školního řádu ze dne 2. září Tento školní řád byl projednán pedagogickou radou dne 26. srpna 2013 a schválen školskou radou dne 30. srpna Nabývá účinnosti a platnosti ode dne 2. září Ve Strážnici dne Mgr. Petr Tomeček ředitel školy