LIDOVÁ ARCHITEKTURA CHKO BÍLÉ KARPATY

Transkript

1 A G E N T U R A O C H R A N Y P Ř Í R O D Y A K R A J I N Y Č R LIDOVÁ ARCHITEKTURA CHKO BÍLÉ KARPATY

2 Národopisné oblasti Bílých Karpat Dům ze Žítkové v 60. letech minulého století Dvorec ve Vápenicích v 60. letech minulého století Dům ze Žítkové

3 Bílé Karpaty se rozkládají v délce 80 km na moravsko-slovenském pomezí. Zasahují do několika etnografických regionů, které se od sebe liší jak kulturně, tak přírodními podmínkami. To se projevuje také v různorodosti lidové architektury. Zatímco v severní více zalesněné části Bílých Karpat převládaly dřevěné roubené stavby, na jihu se jako stavební materiál používala především hlína. Typy zástavby V horských podmínkách byl vždy nedostatek půdy vhodné k obdělávání, a proto na vhodných místech vznikaly nepravidelně rozptýlené dvorce obklopené drobnými políčky a sady. V okolí Starého Hrozenkova se takové usedlosti nazývají kopanice, zatímco se Valašsku se označují jako paseky. Seskupením jednotlivých dvorců vznikaly dvorcové vesnice. Dvorcové uspořádání usedlostí na Žitkové Dvorec na Žítkové Vazba architektury na podmínky prostředí přestala být během 20. století zřejmá. Soudobá architektura setřela regionální rozdíly a většina novostaveb již nebere v úvahu přírodní poměry ve svém okolí. Ukazuje se však, že tradiční stavební materiály a postupy se dají s úspěchem využít i v současném stavebnictví. Možná právě proto začínají být zbytky tradiční architektury nejen romantickým dokladem života v minulosti, ale i významným zdrojem inspirace a poučení pro opravdu moderní stavebníky. Mnohé podhorské vesnice na Luhačovském Zálesí a jižním Valašsku mají charakter rozvolněné řadové nebo řetězové zástavby. Domy jsou zde často orientovány štítem do ulice, mají od sebe odstupy a podél hlavní komunikace jsou uspořádány v řadách. V okrajových částech Rozvolněná zástavba v Kladné-Žilíně vesnice se vzdálenosti mezi jednotlivými objekty zvětšují a zástavba má shlukový charakter. Pro jižní části Bílých Karpat (Uherskobrodsko, Horňácko a strážnické Dolňácko) jsou typické táhlé silniční vesnice s usedlostmi seřazenými podél komunikací. Po obou stranách cest jsou těsně vedle sebe uspořádány domy, které se vyznačují okapovou orientací tvořící souvislou uliční frontu. Dům na Vyškovci v 60. letech minulého století Ulicová zástavba podél silnice ve Velké nad Veličkou

4 Strážnické Dolňácko Stodola z Tasova Materiálem pro stavbu stodol na Dolňácku byly pálené i nepálené cihly kotovice. Někdy byly omítnuty a bíle olíčeny. Využívaly se ke skladování zemědělských produktů a nářadí. V některých vesnicích se v nich mlátilo obilí, proto se označovaly jako mlatevny. Vinařský sklep z Petrova Slouží ke zpracování vína, ukládání vinařského nářadí a nádob a také ke společenskému posezení. Petrovské sklepy se vyznačují zcela osobitou architekturou. Nejstarší z nich pocházejí až ze 16. a 17. století. Dům ze Strážnice Typickým znakem je sedlová střecha orientovaná do ulice okapovou stranou. Mnohé domy jsou v okolí oken a dveří ozdobeny malovaným ornamentem. U země se nachází podélný modrý pruh, nazývaný obrovnávka. Žudro z Tasova Je to klenutý přístavek u vchodu do domu nebo vinařského sklepa. Chránil vchod proti špatným povětrnostním podmínkám a v některých místech Slovácka býval zdoben malovaným ornamentem. Horňácko Dům z Velké nad Veličkou Také na Horňácku jsou domy orientovány okapovou stranou do ulice. Jejich průčelí ale není tak honosně zdobeno ornamentem jako usedlosti na Dolňácku a jediným zdobným prvkem zůstává obrovnávka. Stodoly z Hrubé Vrbky Stodoly z Hrubé Vrbky. Při stavbě stodol na Horňácku se často uplatňoval místní kámen. Narozdíl od sousedního Dolňácka jsou zdejší stodoly orientovány k příjezdové cestě štítem. Komora z Hrubé Vrbky Potraviny, obilí nebo zemědělské nářadí se na Horňácku ukládaly do komor. Většinou to byly osamoceně před domem stojící stavby z kamene nebo kotovic. Větší soubor komor se zachoval v obci Hrubá Vrbka. Seník v Javorníku Pro horňáckou krajinu jsou typické rozsáhlé luční porosty. V minulosti se tyto louky ručně kosily a vysušené seno se skladovalo v roubených senících na okraji vesnice. Mezery mezi trámy umožňovaly větrání.

5 Uherskobrodsko Luhačovské Zálesí Okapová orientace domů je typická také pro Uherskobrodsko. V průčelí domu sedláka nesměly chybět velká vrata, za kterými byl široký průjezd do dvora (dům sedláka z Horního Němčí). Zajímavě tvarované komíny mají nejen svoji estetickou hodnotu, ale také zabraňovaly jiskrám z ohniště, aby nevyletovaly nad střechu, kde by mohly způsobit požár Drobní rolníci a řemeslníci s menším hospodářstvím se obešli bez velkého dvoru, průjezdu i vrat a do jejich domu se vstupovalo malými dveřmi (dům zvěrokleštiče z Komně). Dům z Kladné-Žilína Obytné domy na Luhačovském Zálesí byly původně roubené. Stály na kamenné podezdívce a byly omazány hliněnou omítkou. Do ulice byly orientovány štítem a mezi sebou si udržovaly nepravidelné mezery. Stodola z Kaňovic Hospodářské stavby měly rovněž původně roubenou konstrukci. Nověji se používaly i kotovice nebo prkna. Komora z Kaňovic Hospodářské nářadí a produkty se skladovaly v patrových sýpkách. Stávaly většinou osamoceně nedaleko domu a jejich horní patro bylo zpřístupněno malou dřevěnou pavlačí. Častým zdobným prvkem na průčelí domů jsou barevně odlišené šambrány (obruby) okolo oken nebo dveří. Zvonice z Podhradí Dřevěný materiál se používal i na stavbu drobných sakrálních objektů, zejména zvonic.

6 Moravské Kopanice Dvorec ze Žitkové Kopaničářská usedlost má charakter dvorce, kde jsou okolo obytného domu rozestavěny stodoly, kůlny a chlévy. Jednotlivé objekty jsou propojeny plaňkovým plotem, který uzavírá malý dvůr. Jednotlivé dvorce obklopují hospodářské pozemky. Jižní Valašsko Zástavba v Nedašově Lhotě Základním znakem původní zástavby v obcích na jižním Valašsku je štítová orientace domů směrem k hlavní cestě. Mezi jednotlivými domy jsou nepravidelné rozestupy. Dům z Nedašovy Lhoty Obytné domy na jižním Valašsku byly roubené, z vnější strany neomítnuté. V průčelí domu se nad okny nacházela malá podélná stříška zvaná podlomení. Střecha byla původně krytá štípaným šindelem, později i pálenými střešními taškami. Původně měly domy na Kopanicích roubenou konstrukci s hliněnou omítkou. Uvnitř byly rozděleny na dvě místnosti. Vstupnímu prostoru se říkalo pitvor a sloužil jako skladovací prostor nebo i k ustájení hospodářských zvířat přes zimu. Druhá místnost byla obytná jizba. Později se začaly ke stavbě používat i nepálené cihly kotovice a zvětšoval se i počet místností. Stavební materiály Na stavbu stodol a jiných hospodářským budov se někdy používala kombinace různých materiálů kámen, dřevo, nepálená cihla. Domy kryla valbová střecha z došků vyrobených ze žitné slámy.

7 Dům v Horním Němčí Dům v Nedašově Vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Bílé Karpaty ve spolupráci se Vzdělávacím a informačním střediskem Bílé Karpaty, o.p.s. Autor textu: V. Šácha Foto: archiv VIS Bílé Karpaty a archiv Správy CHKO Bílé Karpaty Mapa: M. Žmolík Grafické zpracování: J. Hajduchová Rok vydání: 2009 AOPK ČR, Správa CHKO Bílé Karpaty Nádražní 318 Luhačovice tel.: bilekarp@nature.cz web: