UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michaela Petrů

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michaela Petrů Hygienické návyky u dětí předškolního věku Olomouc 2012 vedoucí práce: Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hygienické návyky u dětí předškolního věku vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. V Olomouci dne... Podpis...

3 Děkuji Mgr. Petru Zemánkovi, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.

4 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE TEORETICKÉ POZNATKY Hygiena Definice hygieny Definice hygieny podle Jordiho Vigué Dělení hygieny Osobní hygiena Správná hygienická výživa v dětství Skladba jídelníčku v průběhu celého dne u dětí předškolního věku Stravování ve školce Hygienická péče Hygienické návyky u dětí předškolního věku Význam hygienických návyků Péče, ochrana a podpora zdraví Relaxace v mateřské škole Režim dne v mateřské škole METODIKA PRÁCE Metodika výzkumu Teoreticko-praktická příprava Výzkumné problémy Charakteristika výzkumného souboru Použitá metoda Organizace výzkumu Předvýzkum Vyhodnocení výzkumu...22

5 4.3.1 Vyhodnocení výzkumného dotazníku Vyhodnocení záznamových archů Zhodnocení výzkumu DISKUSE ZÁVĚR REFERENČNÍ SEZNAM Seznam použité literatury Seznam použitých symbolů a zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh...51 PŘÍLOHY

6 1 ÚVOD Ve své bakalářské práci se zabývám Hygienickými návyky u dětí předškolního věku. V praxi se setkávám s tímto tématem denně. Myslím si, že je velmi důležité už odmalička dětem vštěpovat a vést je k základním hygienickým návykům. Hygiena, podle mého názoru, nezbytně patří do života každého člověka. V literatuře se velmi často dočteme o různých názorech a definicích od odborníků, co se týká hygieny, osobní hygieny, rozdělení hygieny, vymezení pojmu správné hygienické výživy v dětství, hygienické péče, hygienických návyků, jejich významu, prevence, a životosprávy dítěte, ochrany a podpory zdraví, relaxace v mateřské škole, režimu dne v mateřské škole, který je pro děti velice důležitý a to hlavně pro jejich všestranný rozvoj. S dětmi je nezbytně nutné o hygieně mluvit, motivovat je k tomu a vést je vlastním příkladem. Výše uvedené údaje jsou obsahem mé práce. Už v prvních letech života se děti začínají učit všemu na co jejich věk, zdravotní a duševní vývoj stačí a získávají při tom návyky, které budou - li vhodně a kvalitně založeny a podporovány - budou je používat po celý další život. (Berdychová, Bělinová, Brtníková, 1980). Je důležitá spolupráce rodiny s mateřskou školou a záleží především na rodičích, kteří děti vychovávají, jakým způsobem je učí hygienickým návykům, jak sledují jejich účinnost, pokroky a jak k nim své děti vedou. Při tvorbě teoretické části bylo čerpáno z odborné literatury a z internetových zdrojů, zabývajících se danou problematikou. Praktická část obsahuje vyhodnocení výzkumu, který probíhal formou dotazníku sestaveného pro rodiče a záznamový arch (viz příloha), ve kterém se měly ředitelky mateřských škol vyjádřit k hygieně v jejich zařízeních. 6

7 2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je: zmapovat hygienické návyky u dětí předškolního věku sledovat hygienu v každodenním režimu v zařízení, ve kterém pracuji formou dotazníků zjistit, jak k této problematice přistupují rodiče, jakou vytvářejí prevenci pro své děti získat přehled o fungování a dodržování hygienických návyků ve vybraných mateřských školách (MŠ) 7

8 3 TEORETICKÉ POZNATKY Kapitola je zaměřena na základní poznatky ohledně hygieny. 3.1 Hygiena Hygiena je dodržování zásad pro uchování zdraví. V původní terminologii se jednalo o obor, zabývající se všemi faktory ovlivňujícími tělesné zdraví i duševní pohodu člověka. Z hlediska osobního se hygiena zabývá kvalitou vody a ostatních nápojů, potravin a stravování, oblečení, práce a tělesné námahy vůbec, spánku, čistoty těla a duševního zdraví. Z hlediska veřejného se okruh zájmů oboru týká klimatických podmínek, půdy, charakteru stavebních materiálů a uspořádání obydlí, topení, větrání, odstraňování odpadů, lékařských znalostí o výskytu a prevenci chorob. Dobrá hygiena pomáhá zdraví, kráse, pohodlí i sociálnímu styku. Přímo podporuje prevenci a izolování nemocí. (Tedy jsme - li zdraví, dobrá hygiena nám pomůže vyhnout se nemoci a jsme - li nemocni, dobrá hygiena může redukovat rozšiřování nákazy od nás na druhé). Na druhou stranu přehnaná hygiena může vést ke snížení přirozené odolnosti a obranyschopnosti a ke zhoršení zdravotního stavu. (citováno z: Definice hygieny Hygiena je lékařský vědní obor, který se zabývá působením vlivu životního prostředí a jiných činitelů na lidský organismus. Podle výsledků výzkumů v oblasti hygieny jsou realizována opatření, jejichž cílem je omezit působení škodlivých vlivů a tak chránit a upevňovat zdraví jedince i celé populace. (citováno z: Marádová, Kubrichtová, 1997, str. 33) Definice hygieny podle Jordiho Vigué Hygiena je způsob péče o tělo, jímž člověk přispívá ke svému zdraví a pocitu pohody. Dodržování hygieny je důležité nejen kvůli prevenci infekcí a nemocí, ale také proto, aby se člověk cítil jist sám sebou. Pozitivně přispívá k sociální integraci jedince do společnosti, a rodiče by tudíž měli dětem zásady hygieny důsledně vštěpovat již odmalička. (citováno z: Vigué, 2006, str. 106) 8

9 3.2.2 Dělení hygieny Podle Marádové a Kubrichtové (1997, str. 35) členíme hygienu na: Komunální hygiena zkoumá vliv životních a pracovních podmínek v daném regionu na zdraví obyvatelstva. Je zaměřena na zabezpečení ochrany ovzduší, vody, půdy i bydlení před znečištěním. Hygiena práce zabývá se vlivy pracovního prostředí a pracovních podmínek na výkonnost a následně na zdravotní stav člověka. Hygiena výživy sleduje zdravotní stav obyvatelstva ve vztahu k výživě. Stanovuje hygienické podmínky ochrany potravin při jejich prvovýrobě i prodeji, při přípravě a podávání stravy ve všech formách stravování. Navrhuje výživová doporučení pro různé skupiny obyvatelstva. Určuje hygienická opatření při rozšíření chorob, jejichž vznik souvisí s výživou. Hygiena dětí a dorostu sleduje vlivy životních a pracovních podmínek na vyvíjející se organismus, vypracovává pravidla, jimiž se řídí práce škol a školských zařízení Osobní hygiena Osobní hygienou rozumíme souhrn zásad či doporučení, kterými by se měl člověk řídit, aby chránil a utužoval své zdraví. K osobní hygieně patří: péče o čistotu těla, vlasů, ústní dutiny, hygiena odívání, otužování a dodržování dalších hygienických návyků. Zahrnuje i správné uspořádání denního režimu. (citováno z: Marádová, Kubrichtová, 1997, str. 35) Pro většinu lidí je mytí rukou, česání vlasů či čištění zubů naprostá samozřejmost. Malé děti se ale tyto činnosti musí nejdříve naučit. Někdy to není úplně snadná záležitost a vyžaduje mnoho trpělivosti ze strany rodičů. Věk, kdy začít s výukou základních hygienických návyků není přesně stanoven, ale v podstatě lze začít velmi brzy. Záleží na dítěti, jeho schopnostech a dovednostech. (citováno z: Otužování, jakožto nezbytná součást našeho života, prospívá všem věkovým kategoriím. Otužovat se tedy mohou malé i starší děti, dospělí i starší lidé. Je však nutné respektovat věk a zdravotní stav jedince. 9

10 S otužováním je nejlepší začít velmi brzy už v poměrně útlém věku dítěte a pokračovat do pozdějšího věku, kdy dítě začne přejímat otužovací návyky samo a bude v nich pokračovat až do dospělosti, popř. celoživotně. Systematičnost, dlouhodobost a vytrvalost jsou při otužovacím procesu jedním z nejdůležitějších faktorů. Způsoby otužování jsou: otužování vzduchem, otužování sluncem, otužování vodou. (citováno z: Správná hygienická výživa v dětství K hygienickým návykům patří výchova ke správné výživě. Počínaje druhým rokem života dítě postupně opouští návyky kojence a jeho výživa se začíná stále více podobat stravě dospělého člověka. Během prvních let života se formují návyky na celý život, a proto je nutné vštěpovat vhodné stravovací návyky co nejdříve. V dětství musí dítě jíst tak, aby skladba jídelníčku podporovala jeho normální vývoj. Každý nedostatek ve výživě totiž může způsobit nenávratné škody. (Vigué, 2006, str. 62) Předškolní věk je období, kdy na dítě začínají být kladeny nároky po stránce fyzické i psychické. Dítě se dostává do prostředí mateřské školy, zvyká si na větší kolektiv a vytváří si svůj vlastní vztah. Je to pro něj velká změna, nejen po stránce odloučení od rodičů respektive od maminky, ale také zvykat si postupně na režim, který je v mateřské škole. A také na paní učitelky a další zaměstnance, kteří ve školce pracují. Co se týká výživy, vytváří se dobrý poměr k jídlu. Důležité je pro tyto děti pravidelné podávání a přísun čerstvého ovoce, zeleniny a brambor. A to právě proto, když dětem chybí vitamín C. Bílkovin se dětem dostává při konzumaci různého druhu masa. Vhodné jsou však pro děti ryby, drůbeží, vepřové a hovězí maso. Jako příloha jsou nejhodnější brambory. Knedlíky, těstoviny a rýže by se dětem neměla podávat tak často. Luštěniny jsou pro děti vhodné jednou týdně. Je důležité, aby jídelníček v mateřské škole byl co nejpestřejší jak potravinami, tak ovocem a zeleninou pro správný růst a vývoj všech dětí. Zeleninové a ovocné saláty (mrkvový, z rajčat, paprik, hlávkový, okurkový, zelné saláty) by měly zpestřovat dětem jak hlavní chod, tak svačinky. (citováno z: Luhanová, Vlachová, 1974, str ) Jídlo s vysokým obsahem tuků a cukrů škodí našemu zdraví, je důležité také omezit sladkosti, obzvlášť pro děti bychom měli vybírat vhodné potraviny spíše domácí strava. Pokud jsou děti 10

11 dobře vyživovány v dětství, určitě je to pro ně dobrý základ v dospělosti. Obezita u malých dětí jim může způsobit zdravotní problémy, nejenom v dětství, ale i v dospělosti. Výživa patří k základním faktorům životních podmínek. Je - li vhodně složena a zabezpečena, výrazně upevňuje zdraví, odolnost a výkonnost, v opačném případě může naopak zdraví poškozovat. (citováno z: Kotulán a kol., 2005, str. 64) Skladba jídelníčku v průběhu celého dne u dětí předškolního věku Přibližně kolem třetího roku se u mnoha dětí objevuje vzdorovitost, kterou s úspěchem používají i při jídle. Některá jídla zcela odmítají a naopak pláčem nebo křikem si vynucují jiná. Obzvláště v případech, kdy v jeho okolí někdo konzumuje jídlo jiné, než má samo naservírované. Často přímo divadelním způsobem bojují proti vůli rodičů a jakýkoliv, byť i částečný úspěch v jejich taktice, připravuje perné chvilky rodičům. Nejméně vhodným řešením je diskuze před dítětem, jak málo jí a jeho přemlouvání k jídlu. Často doporučovanou metodou je nechat jej vyhládnout na čerstvém vzduchu při současné pohybové aktivitě a následnou společnou večeří. Podmínkou je stejné jídlo a zdánlivá nevšímavost rodičů směrem k dítěti. Často lze chuť k jídlu podpořit konzumací doplňku výživy s vitamíny skupiny B, nebo kvasnic. V předškolním věku je žádoucí naučit děti řádně snídat. Tělo člověka však není přizpůsobeno k okamžitému příjmu potravy hned po probuzení. Trávicí ústrojí potřebuje prokrvení stejně tak, jako svaly. Mírná pohybová aktivita před snídaní je více než žádoucí. V zápětí se dostaví odpovídající chuť k jídlu a dítě je schopno vydatně posnídat. Děti v předškolním věku by měly jíst dostatek zeleniny a ovoce. Doporučuje se dětem na přesnídávku podávat jablka, protože obsahují velice kvalitní vlákninu, která významně ovlivňuje pohyb tráveniny a vstřebávání živin ve střevech. Zdravé děti v období roku a půl až šesti let by měly jíst 4x až 5x denně a hlavně v pravidelnou denní dobu. Pro vyvíjející se organismus je pravidelnost důležitější, než u dospělého člověka. Podle zásad správné výživy by měla snídaně pokrýt 20 % celodenní stravy, přesnídávka 5-10 %, oběd %, svačina 10 % a večeře % celodenní stravy. Podobný režim platí i pro správně se stravujícího dospělého člověka. Ke snídani jsou vhodné zejména mléčné nápoje, chléb s tvarohovými, vaječnými a sýrovými pomazánkami. Na přesnídávku je vhodná zelenina a ovoce. Oběd by měl obsahovat především kvalitní živočišnou bílkovinu, tedy maso, ryby, vejce případně tvaroh. Co nejčastěji je vhodné jako přílohu zařazovat vařené brambory a rýži. Svačina může být 11

12 sestavena z čaje, mléka nebo kakaa v kombinaci s pečivem, máslem případně doplněné džemem. Vhodné jsou sýry, jogurty a termizované tvarohové a smetanové krémy. K večeři jsou vhodné různé kaše a zeleninové nákypy. Omezujeme příjem bílkovin na noc, neboť je žádoucí konzumovat jídla dobře a bezezbytku stravitelná. Jako zcela nevhodná jsou považována jídla připravovaná z vajec a luštěnin, která vyžadují zvýšenou činnost celého trávicího ústrojí. Do jídelníčku dětí je žádoucí zařazovat co nejvíce zeleniny a ovoce. Po některém druhu může dostat dítě kopřivku a zde je nutná konzultace s lékařem. V případě jahod nebo malin mnohdy stačí na několik dní tyto pokrmy z jídelníčku zcela odstranit a znovu začít po malých dávkách s rozmačkanými v mléce. V každém případě platí zásada, že dítě nemá dostat nezvyklé jídlo naráz ve větším množství. Obzvláště v dnešní době se projevuje až příliš mnoho alergií na některé potraviny. Mléko, mléčné výrobky a žloutek jsou významnou a nenahraditelnou složkou potravy. Maso by mělo být libové a dobře tepelně ošetřené. Ryby jsou vhodné i pro děti starší 1 roku, pouze však dušené. Jako příloha k jídlu jsou nejvhodnější brambory. (citováno z: Denní potřeba tekutin by měla být 1,5-2 litry platí zde, že do tohoto množství se počítá i tekutina obsažená ve stravě. Dítě by také mělo vypít půl litru mléka denně (normální nebo kyselé). Z ostatních tekutin kvalitní neslazené vody, čaj (nejlépe ovocný, bylinkový, zelený - černý čaj není vhodný). Platí nepodávat sladké nápoje, coly, tonic. Čtyřleté dítě by podle své váhy mělo přijmout ml tekutin na 1 kg váhy denně, šestileté ml na 1 kg váhy denně. (citováno z: Myslím si, že při správné výchově by rodiče měli dbát u dětí v průběhu předškolního věku na pestrost a rozmanitost jídelníčku a vytvářet návyky na všechno jídlo (pokud tedy děti nemají alergii na některé druhy potravin) a samozřejmě je také učit správnému stolování, čistotě, pořádku a sebeobsluze. (umět používat příbor, odnést si ze stolu hrníček, talíř, ). Jordi Vigué (2006, str. 63 uvádí) Denní přísun kalorií Věk Kalorie (kcal/denně) Děti (chlapci i dívky)

13 Vitamíny a minerály V dětství je důležitý přísun vápníku, železa a vitamínu A a D. Potřeba vápníku je v dětství třikrát vyšší než v dospělosti. Jeho hlavním zdrojem jsou mléčné výrobky. Vitamín D je důležitý ke vstřebávání vápníku do kostí a k jeho využití. Nedostatek vápníku způsobuje křivici. Vitamín D člověk přijímá z potravy nebo si ho vytváří kůže, která je vystavena slunečnímu záření. V období růstu a vývoje je důležitý zvýšený přísun železa, jehož hlavním zdrojem je maso Stravování ve školce Stravování ve školce, ve které pracuji je v souladu s vyhláškou č. 107/ VYHLÁŠKA ze dne 23. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle 121 odst. 2 školského zákona: Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb., se mění takto: V 4 odstavec 1 zní: Pro účely této vyhlášky se rozumí a) hlavními jídly oběd a večeře, b) doplňkovými jídly snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře, c) obědem polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce), d) večeří hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce). Spotřeba potravin odpovídá měsíčnímu průměru s přípustnou tolerancí + 25 % s výjimkou tuků a cukru, kde množství volných tuků a volného cukru představuje horní hranici, kterou lze snížit. Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků činí přibližně 1 : 1 s důrazem na zvyšování podílu tuků rostlinného původu. Množství zeleniny, ovoce a luštěnin lze zvýšit nad horní hranici tolerance. Při propočtu průměrné spotřeby se hmotnost sterilované a mražené zeleniny násobí koeficientem 1,42. U sušené zeleniny se hmotnost násobí koeficientem 10 (10 dkg = 1 kg). 13

14 Finanční normativ v mateřské škole Jestřabí na nákup potravin Děti 6 let Přesnídávka 7,- Kč Oběd 15,- Kč Svačina 6,- Kč celkem 28,- Kč (citováno z: kol., interní materiály MŠ Jestřabí) Hygienická péče Hygienickou péči poskytuje dětem především rodina a dále pak řada výchovných pracovníků v jednotlivých kolektivních zařízeních a při kolektivních činnostech. Vliv nepříznivých podmínek prostředí i způsobu života sledují v první řadě dětští a dorostoví lékaři při poskytování preventivní léčebné péče. Úkolem hygienické a protiepidemické služby je stanovit zásady a kontrolovat hygienickou úroveň života a výchovy dětí a dorostu v kolektivních zařízeních a metodicky vést zdravotnické i nezdravotnické pracovníky při poskytování hygienické péče. (citováno z: Janda, 1981, str. 9) Hygienické návyky u dětí předškolního věku Dítě se nejvíce učí v prvních letech života, učí se všemu, na co jeho věk, zdravotní a duševní vývoj stačí, a získává při tom návyky, které budou-li kladně založeny a rozvíjeny bude používat po celý další život. Záleží především na rodičích a těch dospělých, kteří dítě vychovávají, jakým způsobem dítě učí hygienickým návykům, jak sledují jejich účinnost a jak k nim dítě vedou. Dítě předškolního věku, aby mělo dobrý základ zdravotní a kulturní výbavy, než půjde do školy, by mělo umět dodržovat základní osobní čistotu - samostatně se umývat, používat toaletu, umět si čistit zuby, jíst příborem, kulturně se u jídla chovat, samostatně se oblékat a obouvat, zachovávat ve věcech pořádek, uložit si hračky a své věci na vyhrazené místo, mělo by se umět přezouvat. Také správně používat kapesník při smrkání, umět si zakrýt ústa při kašli a kýchání, mělo by vědět, že nemá plivat na zem, okusovat si nehty, dávat různé předměty do úst, odhazovat odpadky mimo vyhrazená místa, utírat si znečištěné ruce do šatů a má si umět umývat ruce po použití toalety a před jídlem. 14

15 Je přirozené, že všechny tyto úkony má dítě provádět zpočátku pod kontrolou dospělých, za jejich vedení a usměrňování a v neposlední řadě i na základě vlastního příkladu rodičů. Dítě je totiž velmi pečlivým pozorovatelem dospělých a učí se od nich návykům dobrým, ale i těm, za něž bývá později káráno. (citováno z: Berdychová, Bělinová, Brtníková, 1980, str ) Protože v předškolním věku si dítě vytváří hygienické návyky pro celý svůj život, je téma hygieny velmi důležité. Hygiena v celém svém významu, hlavně pojmy viry a bakterie, je pro děti velmi abstraktní a neuvědomují si její důležitost. Desatero hygienických dovedností (návyků) pro děti Myj si ruce - před jídlem, po použití záchodu, kdykoli přijdeš z venku. Čisti si zoubky nejméně dvakrát denně, můžeš i v MŠ po obědě před spaním. Starej se o své oblečení - aby bylo čisté, aby ti v něm bylo dobře (ani horko, ani zima), abys je měl(a) složené na svém místě. Snaž se sám obléknout a svléknout, sám obout. Starej se o hračky - dávej na ně pozor, ať se nepoškodí. Udržuj pořádek ve svém okolí, dávej věci na své místo. Běhej, skákej, pohybuj se. Jez hodně zeleninu a ovoce - které před jídlem omyj a v ústech řádně rozkousej. Hodně pij. Odpočívej po obědě. (citováno z: Význam hygienických návyků Hygienické návyky jsou pro udržování zdraví dětí nezbytné, mají význam zejména jako ochrana proti přenosu infekčních chorob. Jejich vytváření u dětí však bývá pro mnohé rodiče obtížné, nemají trpělivost stále dítěti připomínat a opakovat základní návyky. Od rodičů to vyžaduje taktní chování, ale především soustavnost a důslednost. Spíše pochvalou než napomínáním a tresty docilujeme u dětí nejen úspěch, ale i snahu o spolupráci, vytváříme v nich vědomí důležitosti dodržování žádoucích návyků. Od dětí předškolního věku nechceme jen dodržování hygienických návyků, ale i to, aby věděly, proč mají takto jednat, aby uměly poznat radostný pocit z čistoty, z čistého prostředí, aby si 15

16 uměly postupně uvědomovat, že tímto jednáním přispívají nejen k vlastnímu zdraví, ale rovněž ke zdraví svých kamarádů. Dítě, které se samo neumí obsloužit při oblékání, které neumí samo používat kapesník, česat se a vykovávat další běžné úkony, se stává zdrojem posměchu dětí již v mateřské škole. Tím ztrácí pocit sebedůvěry, má spíše pocit křivdy a méněcennosti vždyť samo dítě nemůže za to, co je dospělí nenaučili nebo čemu je naučili nevhodně. Málokdy si dospělí, kteří dítě vychovávají, uvědomují, že osvojování základních hygienických návyků není jen záležitostí zdravotního a kulturního jednání, ale i výchovou k sebeovládání. Není správné, jestliže dítě v jeho projevech příliš omezujeme a nutíme je vykonávat jen příkazy dospělých, ale není také správné nemít na dítě žádné požadavky. Jestliže je dítě zvyklé, že je mu ve všem vyhověno, nenaučí se nikdy ovládat samo sebe a později se proto dostává do nepříjemných situací, protože si těžko zvyká v jakémkoliv kolektivu, kde se musí podřídit společným úkolům. Dítě má dostávat v rodině drobné úkoly, které mají být kontrolovány, aby mělo pocit užitečnosti, protože i tyto malé povinnosti jsou výchovou k vědomé kázni. Tím je učíme i smyslu pro povinnost a připravujeme pro školu i pro celý život. Hygienické návyky mají tedy ve výchově dětí hluboký význam a jsou i ukazatelem rodičovského umění. (citováno z: Berdychová, 1980, str ) Péče, ochrana a podpora zdraví Zdraví patří k nejvýznamnějším hodnotám života každého člověka. Významnou roli s dopadem na zdraví hraje životní styl každého člověka. Mezi základní prvky životního stylu patří výživa, fyzická aktivita, sport, duševní pohoda, sociální vztahy, odolnost stresu či různé závislosti. Zdraví je prostředek k dosažení cíle. Člověk chce něco vykonat, o něco se snaží, chce něčeho dosáhnut. Aby toho dosáhl, potřebuje být zdráv, potřebuje mít dobrý zdravotní stav. Definice podle WHO (Světová zdravotnická organizace):,,zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnosti nemoci nebo vady. (citováno z: Čeledová, Čeleda, 2010, str , 17) Zdraví každého z nás závisí na sociálních a ekonomických podmínkách, kultuře, která nás obklopuje a rozvoji lékařství. Zdraví každého z nás je k nezaplacení, proto si ho musíme chránit, podporovat ho a vytvářet si prevenci proti nejrůznějším nemocem. Děti by měly být od útlého věku vedeny ke správné prevenci zdraví a to hlavně prostřednictvím správné výživy, životosprávy, vitamínů, očkování, správné hygieny odívání, hygieny otužování. 16

17 Relaxace v mateřské škole Pro zdraví dětí i dospělých je vhodná relaxace, uvolnění. Relaxace má nedocenitelné zásluhy při odstraňování napětí a nadbytečného stresu u dětí a učí je adaptovat se na různé problematické situace, s nimiž se v životě setkají. Uvolnění v podobě relaxačního cvičení s dětmi zařazujeme v mateřské škole kdykoliv je potřeba a citlivě volíme vhodný způsob relaxace vzhledem k předchozím aktivitám. Známky dobrého uvolnění jsou podobné jako při spánku - pravidelné klidné dýchání, pohodlná poloha bez pohybu, bezvládné končetiny. V mateřské škole, ve které pracuji máme knihu s názvem Relaxace v mateřské škole (Guillaud, 2006). Velice ráda a často si z této knihy vybírám relaxační cvičení pro děti. Jsou zde různorodá a nápaditá cvičení. Relaxační cvičení pomáhají navodit pocit uvolnění a klidu a zároveň podporují rozvoj dovedností, které si děti v mateřské škole běžně osvojují. (citováno z: a z: Guillaud, 2006, str. 7-8) Režim dne v mateřské škole Pro popis režimu dne, který je pro děti velmi důležitý jak ve školce, tak následně doma, uvádím body, kterým se věnujeme v Mateřské škole Jestřabí, ve které pracuji. Sestaveným režimem dne je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však natolik flexibilní, že umožňuje organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci, reaguje i na neplánované situace v naší mateřské škole. Poměr řízených a spontánních situací je vyrovnaný. Děti jsou podněcovány k vlastní aktivitě, pracují svým vlastním tempem. Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti. Děti mají možnost účastnit se společných akcí dle vlastního přání. Při pěkném počasí pobývají děti venku v dopoledních i odpoledních hodinách. Organizujeme i delší vycházky do přírody. Na vycházkách dáváme dětem volnost, v útvarech chodíme jen v nejnutnějších případech. Učitelky dbají na soukromí dětí. Pokud to děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidnějšího koutku a neúčastnit se společných činností, stejně tak mají možnost i při osobní hygieně. Je dodržován adaptační individuálně přizpůsobený režim. Učitelky respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojení. Jednají nenásilně, přirozeně, citlivě, navozují situace pohody a klidu 17

18 6:30-8:00 doba určená pro příchod dětí do mateřské školy a předání dětí pedagogickým pracovníkům k předškolnímu vzdělávání děti již přítomné v mateřské škole vykonávají volně spontánní zájmové aktivity 8:00-9:30 volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky, zaměřené především na hry a zájmovou činnost, ranní svačina, řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí, na jejich citový, rozumový a tělesný rozvoj, prováděné podle Školního rámcového programu osobní hygiena, příprava na pobyt dětí venku 9:30 11:30 pobyt dětí venku, při kterém probíhají řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí, na jejich citový, rozumový a tělesný rozvoj, prováděné podle školního rámcového programu a v souladu se zaměřením jednotlivých tříd s důrazem na pohybové aktivity, seznamování s přírodou, s přírodními jevy a s okolním světem (v případě nepříznivého počasí pokračují řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí ve třídách MŠ) 11:30 12:30 oběd a osobní hygiena dětí, příprava na odpočinek 12:30 14 :00 spánek a odpočinek dětí respektující rozdílné potřeby dětí individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku 14:00 14:15 hygiena, převlékání 14:15 14:30 odpolední svačina 14:30 15:00 volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, v případě pěkného počasí mohou probíhat na zahradě mateřské školy doba určená pro přebírání dětí zákonnými zástupci (citováno z: kol., interní matriály ŠVP MŠ Jestřabí) 18

19 Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava (dle předpisu). Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů, děti mají ve třídě stále k dispozici dostatek tekutin a mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. Je nepřípustné děti násilně nutit do jídla. Jídelníček je sestavován s přihlédnutím k racionální výživě skladba odpovídá pyramidě zdravých potravin Každý den je na jídelníčku ovoce nebo syrová zelenina Děti jedí zeleninové saláty i tepelně zpracovanou zeleninu Vedoucí ŠJ sleduje skladbu jídelníčku a vyhodnocuje spotřební koš Zaměstnanci školní jídelny podávají jídlo esteticky upravené K pití je po celý den k dispozici voda nebo bylinný neslazený čaj Děti se při pití samostatně obsluhují a chodí se napít během celého dne Učitelka připomíná dětem důležitost pití Je dodržováno maximálně tří hodinové rozmezí mezi jídly Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci (aby např. rodiče mohli své děti přivádět podle svých možností, aby bylo možné reagovat na neplánované události v životě mateřské školy apod.) Rodiče přivádí děti do MŠ podle svých potřeb (nikoli podle potřeb MŠ) Organizace dne je pouze orientační s ohledem na dobu pobytu venku a tříhodinový interval mezi jídly Děti mají na jídlo dost času, pomalejší děti mohou jíst dlouho Děti stolují v klidné pohodové atmosféře, mluví spolu při jídle tiše Děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku, program činností je přizpůsobován okamžité kvalitě ovzduší. Učitelce se daří dodržovat čas odchodu na pobyt venku Děti odchází na pobyt venku za každého počasí (vyjma prudkého deště, velkých mrazů a při špatné kvalitě ovzduší) V zimních měsících se doba pobytu venku nezkracuje V letních měsících (teplé dny na jaře a na podzim) se činnosti přenášejí ven v dopoledních i odpoledních hodinách) 19

20 Děti mají dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i v interiéru mateřské školy. Děti mají možnost volného pohybu v prostorách celé MŠ. Ve třídách je k dispozici dostatek nářadí a náčiní pro pohybové aktivity. Nářadí a náčiní je dětem volně přístupné (nemusí se na jejich použití ptát učitelky) Děti využívají nářadí a náčiní pro pohybové aktivity během celého dne Děti dodržují dohodnutá pravidla o bezpečném zacházení s nářadím, náčiním Ve třídě je viditelný neustálý přirozený pohyb dětí Učitelka omezuje sezení dětí u stolečků na nejmenší možnou míru (jídlo, práce s pracovními listy, prohlížení knih) Zahrada poskytuje dostatek příležitostí k různorodému spontánnímu pohybu V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí (např. dětem s nižší potřebou spánku je nabízen jiný klidný program namísto odpočinku na lůžku). Nutit děti ke spánku na lůžku je nepřípustné. Dítě, které má malou potřebu spánku, odpočívá maximálně půl hodiny věk nerozhoduje Děti se postupně, jak vstávají, věnují spontánním činnostem s ohledem na ostatní spící kamarády Děti vstávají individuálně podle momentální potřeby odpočinku (některé spí půl hodiny, některé dvě hodiny) Děti využívají možnosti vzdálit se od prováděné aktivity a odpočinout si Děti mají k odpočívání vytvořeny podmínky (tichý kout vybavený měkkou podložkou ) Pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor. Učitelka má ujasněný svůj přístup ke zdraví a k životnímu stylu Chování učitelky je v souladu se zdravým životním stylem Svým zdraví podporujícím chováním poskytuje učitelka dětem i rodičům vzorce k napodobování Učitelka jde dětem příkladem v konzumaci jídel a racionální výživy Učitelka jde příkladem v pitném režimu Učitelka nabízí a motivuje děti, aby ochutnaly jídlo, které nemají rády, ale je pro ně zdravé (citováno z: 20