Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""

Transkript

1 Obsah: Lobbing pro každého 1 O podkladech nepodkladech 3 Street Law a průkopníci resocializace 6 Domovy a klece 8 Symbolická legislativa 9 Nová úprava stavebního práva 11 Odpovědnost nadnárodních společností 13 Kontrolní mechanismy policejního násilí 15 Využívání antidiskriminační legislativy 17 Vyloučení veřejnosti z řízení 19 Kterak jde stát na ruku nadnárodním 22 Právní služby nejen pro bohaté? 24 Úvaha nad podezřeními z korupce 27 AD USUM PUBLICUM - - VE VEŘEJNÉM ZÁJMU Lobbing pro každého: nová úprava zveřejňování legislativních návrhů Mgr. Pavel Černý Rada vlády ČR pro lidská práva schválila na svém lednovém zasedání podnět na změnu Legislativních pravidel vlády, 1) jehož cílem je zavedení jednotných pravidel pro zveřejňování návrhů nových právních předpisů a pro jejich připomínkování veřejností. Pokud vláda tento podnět schválí, půjde o historicky první komplexní úpravu těchto otázek, byť provedenou pouze usnesením vlády, nikoli obecně závazným předpisem. Následující text shrnuje obsah navržené změny v kontextu současné české praxe přípravy návrhů nových právních předpisů a některých zahraničních alternativ k ní. Přístup jen pro vyvolené Právní řád ČR neobsahuje v současné době prakticky žádná ustanovení, jež by upravovala povinnost orgánů, jimž zákony svěřují normotvornou pravomoc, zveřejňovat jimi připravované návrhy nových právních předpisů, případně zabývat se připomínkami veřejnosti k těmto návrhům. Zveřejňování legislativních návrhů je tak v praxi plně závislé na volném uvážení jednotlivých ministerstev. Jejich praxe je rozdílná a nejednotná. Zatímco některá ministerstva zveřejňují veškeré nebo alespoň vybrané legislativní návrhy, za jejichž 1 přípravu jsou zodpovědná, jiná nejenže tak nečiní, ale dokonce odmítají i poskytnutí textu navrhovaného předpisu na výslovnou žádost s odůvodněním, že jde o nehotovou, či podkladovou informaci. 2) Stejně tak je podle současného znění legislativních pravidel ponecháno na volném uvážení jednotlivých ministerstev, komu kromě tzv. obligatorních připomínkových míst (ostatní ministerstva, kraje a některé další veřejnoprávní instituce) návrhy předpisů z vlastní iniciativy zašlou a jakým způsobem naloží s případnými připomínkami ostatní veřejnosti. Absence jakékoliv úpravy vstupu neobligatorních subjektů do přípravy nových právních předpisů vede k situaci, kdy připomínkování, resp. veškeré tzv. lobbistické aktivity, vykonávají téměř výlučně zájmové skupiny a instituce, reprezentující ve velké většině ekonomické či úzce profesní (oborové) zájmy. Jednotlivec či skupina jednotlivců bez institucionálního zastřešení nemají ani ve fázi přípravy návrhů nových právních předpisů ani v průběhu projednávání zákonů Parlamentem příliš velké možnosti svými připomínkami fakticky na obsah návrhů působit či se k nim kvalifikovaným způsobem vyjádřit. Přitom by v řadě případů mohly právě připomínky neorganizované či obecné veřejnosti přinést pro tvorbu nové právní úpravy zajímavé podněty, sociální informace, umožňující mj. lépe odhadnout případné budoucí dopady připravované legislativy, míru její dobrovolné akceptace, odhalit problémová místa apod. Příklady odjinud Právní řády i legislativní praxe řady zemí podmínky pro účast veřejnosti na přípravě nových obecně závazných předpisů vytvářejí, a to buď v rámci právního řádu jako celku, nebo v určitých dílčích oblastech. Obecná, ze zákona vyplývající, povinnost zveřejňovat připravované legislativní návrhy je zakotvena např. v Norsku či v australském státě Nový Jižní Wales. V Nizozemí, Maďarsku a některých dalších evropských zemích je tato povinnost upravena dílčími právními předpisy především pro oblast zákonů s potenciálně významným vlivem na ochranu životního prostředí. Ve Velké Británii neexistuje

2 zákonná úprava této oblasti, avšak proces konzultací návrhů nových předpisů s veřejností je běžně prováděn v souladu se zavedenými zvyklostmi a s tzv. Code on Practise on Consultation - pravidly schválenými vládou pro projednávání návrhů právních předpisů, i dalších dokumentů koncepčního charakteru. Také v Estonsku není zveřejňování připravované legislativy upraveno na úrovni zákona, ale vláda zde podporuje několik projektů, které směřují k obdobnému cíli publikaci každého návrhu zákona na speciální internetové stránce a možnosti připomínkování ze strany veřejnosti. V USA je zveřejňování navrhované legislativy a vypořádávání připomínek na federální úrovni povinné jednak u veškerých právních předpisů s významným dopadem na životní prostředí v souladu se zákonem o ochraně životního prostředí (National Environmental Policy Act) a dále u všech podzákonných předpisů, vytvářených na základě zákonného zmocnění v procesu tzv. rulemaking, upraveného ve federálním zákoně o správním řízení (Administrative Procedure Act). Pro situaci v ČR je asi nejzajímavějším a nejvíce inspirativním příkladem vývoj úpravy a praxe předmětné problematiky na Slovensku. V roce 2001 chválila slovenská vláda změnu svých Legislativních pravidel, 3) která zakotvila povinné zveřejnění každého návrhu zákona či jiné právní normy na internetu, spojené s možností každého zaslat ve stanovené lhůtě předkladateli připomínky. Povinností předkladatele je před předložením návrhu vládě se s uplatněnými připomínkami vypořádat. V případě tzv. hromadné připomínky veřejnosti podpořené více než 500 (u podzákonných norem více než 300) osobami se v případě, že jí předkladatel nehodlá vyhovět, musí konat rozporové řízení se zmocněnou osobou (zástupcem veřejnosti). Obsah podnětu Rady Slovenským modelem je inspirován i podnět ke změně legislativních pravidel české vlády schválený Radou. Podnět navrhuje zavést dva základní okruhy změn oproti současnému stavu. Prvním z nich je povinné zveřejňování návrhů nově připravovaných právních předpisů na internetu (na Portálu veřejné správy), a to již ve fázi věcného záměru, je-li zpracováván. Jde o jednoduchý způsob dosažení prvního ze základních cílů předkládané úpravy - vytvoření jednotných podmínek pro přístup veřejnosti k návrhům veškerých nově připravovaných právních předpisů. S tím je spojen požadavek, aby byl na internetu zveřejňován také schválený plán legislativních prací vlády (což se již v praxi děje) a zároveň aby ministerstva informovala o změnách v termínech předložení návrhů předpisů, za jejichž přípravu jsou odpovědná, proti tomuto plánu. Cílem je zajistit veřejnosti možnost přibližné časové orientace ve faktickém postupu legislativních prací a případně se připravit na možnost připomínkování. Další navrhované změny se pak týkají povinnosti předkladatele zohlednit případné připomínky, uplatněné k návrhu v jednotlivých fázích jeho přípravy veřejností. K připomínkování je stanovena lhůta 15 (u věcného záměru zákona, návrhu nařízení vlády a vyhlášky), resp. 20 (u návrhu zákona) pracovních dnů od zveřejnění návrhu. Připomínky uplatněné ve stanovené lhůtě a formě a splňující další náležitosti (musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně a musejí být odůvodněny) je předkladatel povinen souhrnně (tedy nikoli každou připomínku zvlášť, ale obsahově shodné připomínky společně) vypořádat. Toto vypořádání pak má být spolu se zněním návrhu, který byl upraven podle výsledků připomínkového řízení, zveřejněno na internetu současně s jeho předložením vládě. Zvláštní režim má platit pro tzv. hromadnou připomínku veřejnosti. Aby se jednalo o tento případ, musí podle podnětu Rady minimálně 500 fyzických a právnických osob uplatnit obsahově shodnou připomínku a zmocnit pro účely jejího vypořádání společného zástupce. (V praxi by mělo jít o postup obdobný uplatnění petičního práva). Pokud budou tyto podmínky splněny, zavádí podnět povinnost předkladatele, v případě že nehodlá takovéto připomínce vyhovět, její obsah s ustanoveným zástupcem ústně projednat. Využití hromadné připomínky lze očekávat v omezeném počtu u pro veřejnost nejvýznamnějších návrhů. 2

3 Podnět Rady vychází z obecného předpokladu, že výkon veřejné moci v demokratickém a právním státě musí být otevřen veřejné diskusi a kontrole, přičemž tento požadavek se vztahuje i na sféru moci zákonodárné. I když je každý nově schválený právní předpis v zastupitelské demokracii teoreticky výrazem většinové vůle společnosti vyjádřené hlasováním členů zákonodárného sboru, je jeho výsledná podoba fakticky ovlivňována řadou dalších subjektů. Týká se to zejména fáze vytváření návrhů nových zákonů a dalších předpisů na jednotlivých ministerstvech. Je proto vhodné, aby veřejnost (a to potenciálně každý, nikoli jen zástupci silných zájmových skupina a profesionální lobbisté) měla možnost vytváření těchto návrhů od počátku sledovat a vyjadřovat se k jejich obsahu. Otázkou je, zda se s tímto názorem ztotožní i vláda, až bude o podnětu své Rady pro lidská práva rozhodovat. Autor působí v Ekologickém právním servisu. Poznámky: 1) Usnesení vlády ze dne 19. března 1998 č. 188 ve znění pozdějších změn - viz vlada/cinnostvlady_legislativa.htm. 2) Ve smyslu ust. 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; viz blíže např. analýzu jednoho z případů tohoto přístupu ministerstva, publikovanou na 7. 3) Viz zejména čl. 9 a 10. Publikováno: O podkladech nepodkladech a jejich doplňování nedoplňování Mgr. Vítězslav Dohnal Politici z různých částí politického spektra se jen málokdy shodnou. Často označují jeden druhého za lháře a návrhy druhé strany s posměšky odmítají. Řady příslušníků politických elit se však pozoruhodně semknou v okamžiku, kdy mají dát najevo, jak moc podporují ekonomický růst. Budovatelé různého politického zabarvení pak s oblibou napadnou společného nepřítele ekologické organizace. Ve vzácné shodě lamentují nad tím, jak zlí ekologové blokují účelově veškerou 3 výstavbu. Svůj radikální postoj odůvodňují straníci často tím, že v různých kauzách poukazují ekologické organizace ve správních a soudních řízeních (jen) na menší procesní pochybení, která vůbec nic nemění na bohulibé a celkově zákonné podobě plánovaného záměru. Oblíbenou kratochvílí účastníků řízení nazývaných moderně ekologisté nebo vtipně létající kazišuci 1) je údajně navrhování nových důkazů a poukazování na to, že neměli možnost se dostatečně k celému projektu vyjádřit. Jak nám škodí kazišuci Nemá asi valného smyslu opakovaně vysvětlovat, že až do nedávné doby byly procesní argumenty jedinými, které mohla občanská sdružení úspěšně namítat v žalobách proti povolením a jiným správním rozhodnutím. 2) Také je snad už notoricky známé, že podle právní úpravy návrhům na doplnění důkazů nemusí správní orgány vyhovět. Není chybou účastníků, pokud správní orgány nedokáží řádně vykonávat své pravomoci. Blíže ovšem stojí za to věnovat se tomu, zda ekologické organizace a potažmo jiní účastníci oprávněně využívají ve fázi soudního přezkumu námitku, že nedostaly ve správním řízení dostatečnou příležitost se vyjádřit. Nutno konstatovat, že jde o námitku velmi frekventovanou a také poměrně úspěšnou. Nejde ovšem, jak by se mohl někdo mylně domnívat, o výhrady ekologů vůči tomu, že by jim někdo bránil říct svůj názor nebo vůči tomu, že plánovaná stavba se připravovala utajeně a veřejnost pak byla postavena před hotovou věc. Jde o námitku spočívající v tom, že v rámci již zahájeného konkrétního povolovacího řízení neinformoval úřad účastníky řízení o tom, že do správního spisu zařadil další podklad pro rozhodnutí. Je samozřejmé, že výhrady vůči nemožnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí mají smysl v okamžiku, kdy se nový materiál stal součástí spisu poté, kdy uběhla zákonem nebo správním orgánem určená lhůta pro seznámení se s podklady. V případě řízení vedených podle stavebního zákona (zejména územní a stavební řízení) k tomu nejčastěji dochází doplňováním spisu po ústním jednání.

4 Účastníci pak tvrdí, že se nemohli vyjádřit ke všem podkladům pro rozhodnutí, protože o nich nebyli informováni. Odkazují přitom na ustanovení 33 odst. 1 správního řádu, 3) podle nějž účastník řízení má právo navrhovat důkazy a jejich doplnění a klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním ohledání, a zejména na 33 odst. 2 správního řádu, který stanovuje správním orgánů výslovně povinnost dát účastníkům řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění. Ve znamení kreativity úřadů Proti těmto tvrzením vyvinuli úředníci různé protiargumenty, které však naštěstí nenašly větší pochopení u správních soudců. Podívejme se teď blíže na některé úřední kličky a soudní reakce na ně. Základní argument úřadů říká, že účastníkům řízení, a tedy ani ekologickým organizacím, nikdo nebránil, aby se kdykoliv přišli podívat do správního spisu. Kdyby svého práva nahlížet do spisu aktivně využívali, o doplnění podkladů by se dozvěděli a mohli by se vyjádřit. K tomuto rozšířenému úřednímu názoru se vyslovil např. Nejvyšší správní soud, když vysvětlil, že smyslem 33 odst. 2 správního řádu je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí, tedy poté co správní orgán ukončil shromažďování podkladů rozhodnutí, mohl uplatnit své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Účastník řízení si sám nemůže učinit právně relevantní úsudek o tom, kdy je shromažďování podkladů rozhodnutí ukončeno, z výzvy správního orgánu k seznámení musí být zřejmé, že shromažďování podkladů bylo ukončeno. 4) Úřady také někdy tvrdí, že o tom, jaké všechny důkazy sloužily k vydání rozhodnutí, se účastníci spolehlivě dozví z odůvodnění rozhodnutí. Protože proti rozhodnutí se může kterýkoliv z účastníků odvolat, mohou se účastníci v rámci odvolání současně vyjádřit ke všem podkladům. Správní soudy ani na tuto argumentaci nepřistoupily. Např. podle Vrchního soudu v Praze nelze považovat povinnost dát účastníkům možnost se k důkazu vyjádřit za splněnou tím, že správní orgán účastníku řízení doručí rozhodnutí, z 4 jehož odůvodnění lze vyčíst, že a jaké důkazy byly provedeny. Smyslem ustanovení 33 odst. 2 spr. ř. je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí mohl uplatnit vůči svědkům, znalcům, pravosti listin, úplnosti důkazní situace atd. své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci ( 46 spr. ř.). 5) Na svou povinnost informovat účastníky o nových podkladech pro rozhodnutí mnohdy zapomínají i odvolací orgány. Stává se totiž, že až na základě podaných odvolání doplní některý z účastníků, prvoinstanční orgán nebo orgán odvolací další důkazy. Druhoinstanční orgány pak možná v představě, že v odvolací fázi řízení již není nezbytné s účastníky nějak příliš komunikovat, o doplnění spisu neinformují. Soudy ani v těchto případech neváhají žalovaná rozhodnutí zrušit, přičemž často jen stroze konstatují, že vadou řízení, která mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí ( 250i odst. 3 OSŘ) je i to, že důkazní stav byl v řízení o rozkladu doplněn o další zásadní důkazy a účastníku řízení nebyla dána možnost uplatnit zákonné právo plynoucí z ustanovení 33 odst. 2 SpŘ, totiž k takto doplněnému podkladu pro rozhodnutí se před vydáním rozhodnutí vyjádřit či navrhnout jeho doplnění. 6) Úřady se nevzdávají Přestože již jen z několika letmo uvedených soudních rozhodnutí je patrné, že právo na seznámení se se všemi podklady pro rozhodnutí považují soudy za velmi důležité, úřady mnohdy jakoby odmítaly vzít názory soudů v potaz. Jak jinak si lze vysvětlit, že se popisovaná procesní vada objevuje ve správních rozhodnutích tak často? Když poté žalobce pochybení úřadu namítá jako jeden z důvodů pro zrušení rozhodnutí, úřad krkolomně vysvětluje, že se vlastně o žádný podklad pro rozhodnutí nejednalo. Tak např. Krajský úřad Jihočeského kraje ve vyjádření k žalobě uvádí, že se nejednalo o nový podklad pro rozhodnutí, ale o interní stanovisko v rámci jednoho odboru a dokonce i v rámci jednoho oddělení. Toto interní sdělení kolegy poté bylo nepřesně interpretováno v rozhodnutí o odvolání jako odborné stanovisko. Rozhodně nemá charakter nového podkladu pro rozhodnutí. Soud ovšem došel k závěru, že také to, co úřad označí a i před

5 soudem zatvrzele označuje za interní sdělení, může mít povahu podkladu pro rozhodnutí, zejména pokud se o tento materiál rozhodnutí opírá. 7) V některých případech si je svého pochybení správní orgán vědom, už když vydává rozhodnutí. Z neznámých důvodů však neodolá pokušení rozhodnutí vydat co nejrychleji. Jako příklad můžeme uvést ukázku z rozhodnutí stavebního odboru Magistrátu hlavního města Prahy. Tento úřad v odůvodnění uvádí, že v reakci na odvolání jednoho z účastníků řízení přiložil navrhovatel ke svému vyjádření také posudek oslunění domu žalobce. Tento posudek má dle názoru navrhovatele vyloučit jakékoliv pochybnosti o snížení proslunění domu odvolatele. Magistrát poté uvádí, že správnost závěru učiněného stavebním úřadem potvrzuje studie oslunění Tato studie nebyla podkladem pro rozhodnutí, stavební úřad ji nepožadoval studie pouze potvrzuje správnost závěru stavebního úřadu. Krkolomnost této argumentace je myslím zjevná. Uvidíme, zda tak bude připadat i Městskému soudu v Praze, který bude o věci v nejbližší době rozhodovat. 8) Obětní beránek vždy připraven Jak je vidět z předchozích řádků, úřady i přes soustavné výhrady správních soudů stále opakují stejnou procesní chybu. Mnohdy dokonce o této chybě ví v okamžiku, kdy by ji ještě mohly napravit. Těžko říct, zda z pocitu hrdosti až pýchy nebo ze soustavného masírování nadřízenými, že musí vycházet vstříc investorům, se pokouší zjevně nezákonný postup mlčky nebo za pomoci různě nelogických vysvětlení zakamuflovat. Právě investorům tím však prokazují medvědí službu, když zatěžují rozhodnutí závažnou procesní vadou, která může vést ke zrušení rozhodnutí. Poznámky: 1) Poprvé použito senátorem Kuberou v rozpravě k novele dálničního zákona dne , viz. i?action=steno&o=5&is=3139&t=55#st55. 2) Soudy totiž vycházely z názoru, že právo na příznivé životní prostředí nemůže náležet právnickým osobám a že tedy občanské sdružení nemá ve správním řízení jiná práva než procesní. V souvislosti s přijetím tzv. Aarhuské úmluvy a novelizovanými směrnicemi EU o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a integrované prevenci (IPPC) by mělo dojít k významnému posunu. Tzv. dotčená veřejnost musí mít možnost u záměrů podléhajících posuzování nebo integrovanému povolování obrátit se na soud také s věcnými (nejen procesními) nezákonnostmi. 3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Od vstoupí v účinnost zcela nový správní řád, zákon č. 500/2004 Sb. Ten upravuje právo vyjádřit se k podkladům k rozhodnutí v ustanovení 36 odst. 3, podle nějž nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. 4) SJS 303/ A 112/2002. Podle přechodných ustanovení soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.) rozhodoval Nejvyšší správní soud v první instanci o žalobách, které podle staré úpravy podali žalobci k vrchním soudům a o který vrchní soudy do nestihly rozhodnout. Podle aktuální úpravy správního soudnictví, rozhodují o správních žalobách v první instanci krajské soudy. 5) SJS 217/ A 1/ ) 6 A 147/94, obdobně např. SJS 173/ A 195/93. 7) Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 24/ ) Žaloba proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy č.j. MHMP/158344/2004/OST/No ze dne byla podána Publikováno: Přitom by stačilo tak málo, jen upozornit účastníky, že spis obsahuje nový podklad a stanovit jim přiměřenou lhůtu k vyjádření. Řízení se tak protáhne třeba o 2 týdny. Když však úředník zatvrzele odmítne dodržet zákon, může zdržet celou investici minimálně o několik měsíců. Ale co, když bude nejhůř, všichni se shodnou, že na vině průtahům v řízeních jsou stejně ekologové. Autor je členem Ekologického právního servisu a ředitelem PILA. 5

6 Street Law a průkopníci resocializace mladistvých Petr Kubačka Od je v České republice účinná samostatná právní úprava trestního soudnictví pro mladistvé, jejímž smyslem je komplexně upravit hmotněprávní i procesní aspekty trestání mládeže, nově konstituovat systém specializovaných soudů mládeže a jasně vymezit ucelenou škálu možných reakcí na trestnou činnost mládeže. Jedná se o zákon o soudnictví ve věcech mládeže; dále jen z218. 1) Specializace oproti obecné trestněprávní úpravě, jež je odrazem nezbytnosti zvláštního přístupu k nezletilým pachatelům, nachází tedy své místo i ve vymezení sankcí za trestnou činnost mládeže. Pojem trest je nahrazen označením opatření a je vytvořena zvláštní skupina těchto sankcí, jež jsou pachatelům uložitelné. Podle 10 zákona se jedná o výchovná, ochranná a trestní opatření. Cílem tohoto článku není popis těchto opatření a principů jejich ukládání. Mým záměrem je jen učinit malou poznámku k praktické realizaci zákona a upozornit na konkrétní případ fungování výchovného opatření. Kdo napravuje kvítka Na podzim 2004 oslovilo brněnské středisko Probační a mediační služby (k státem zřízená instituce s úkoly v trestněprávní oblasti, 2) dále jen PMS ) skupinku studentů Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jež se dlouhodobě věnuje realizaci programu Street Law. Tento program je zaměřen především na zvýšení právního vědomí a komunikačních schopností s použitím interaktivních metod výuky. Jeho cílovou skupinou jsou zpravidla studenti základních a středních škol. (více viz PMS se z titulu svého pověření zákonem o PMS a zákonem o soudnictví ve věcech mládeže podílí na zajišťování výkonu opatření udílených mladistvým pachatelům. Jelikož v současnosti řada institutů zakotvených z218 stále plně nefunguje a není vytvořena síť 6 jednotlivých opatření, brněnské středisko PMS vyvíjí snahu o jejich zajištění. Šestice studentů PrF MU se tak stala poskytovateli vzdělávacího resocializačního programu (je opatřením podle 18 z218) a od konce března probíhají v prostorách brněnského střediska PMS každé úterý dvouhodinové lekce s mládeží, jež se dostala do střetu se zákonem. Do programu bylo zapojeno 13 klientů (pracovní název kvítka ), s tím, že drtivá většina jej absolvuje dobrovolně, tzn. že jim účast byla uložena s jejich souhlasem, aniž by soud rozhodl o vině. Tři z kvítek jsou dívky, věková skladba je 14 až 17 let. Cílem programu není rozebírat činnost, jíž se kdo dopustil, ale jde o zvýšení právního vědomí, vědomí vlastní odpovědnosti, schopností komunikace a spolupráce. Interaktivní vzdělávání Samotnému programu a setkáním předcházela samozřejmě přípravná fáze. V té bylo nutné seznámit s programem osoby, jež se podílí na práci s mládeží, vůči níž je vedeno trestní řízení. Program tak byl prezentován úředníkům sociálně-právních orgánů (v praxi označováni jako kurátoři), státním zástupcům, policistům, pozvaní byli i soudci. Prezentace zprostředkovávala PMS a ta pak dále s těmito subjekty spolupracovala na výběru vhodných klientům, jimž by mohl či měl být program uložen nebo doporučen proběhla úvodní lekce, na níž se klienti a lektoři navzájem seznámili (velmi zábavnou formou) a byla řečena základní pravidla, jejichž dodržování je nezbytné k fungování programu. Od začátku je program veden neformálně, lektory bylo nabídnuto tykání, při vedení lekcí jsou všichni usazeni na židlích umístěných v kruhu, přičemž málokdy lze poznat, kdo je lektor a kdo klient. Volba neformálního přístupu má vést, a vede, k usnadnění komunikace, velmi pozitivně ovlivňuje spolupráci, klienti se cítí více uvolněně a díky tomu se v lekcích více projevují jako osobnosti a lépe vyjadřují názory na probíraná témata. Nepochybně je to přijatelnější i pro lektory, zvlášť když je věkový rozdíl mezi nimi a klienty spočitatelný na prstech jedné ruky. Program obsahuje 12 lekcí, během nichž se kvítka seznamují s právem, a to jak trestním, tak i např. s instituty práva soukromého

7 pracovní smlouva, rozvázání pracovního poměru, nájem, reklamace atd. Jednotlivé lekce jsou připravovány a vedeny vždy dvojicemi lektorů podle publikace Právo pro každý den vytvořené neziskovou organizací Partners Czech. Ovšem ukázalo se, že lektoři se stali na programu závislí, takže dochází a pomáhají i na cizích lekcích. Lekce bývají uváděny motivačními otázkami týkajícími se tématu a pokračují uvedením do problematiky, přednesením příběhu, jež je základem pro následné řešení úkolů ve skupinkách, společnou prezentací výsledků práce a diskusí. Jsou doplňovány i dalšími interaktivními metodami výuky. Důležitý je důraz na pochopení podstaty probíraných institutů a na jejich promítání se v praxi. Klienti jsou jednak dotazováni, jednak je dáván široký prostor pro to, aby se sami vyjadřovali, snažili se argumentovat, sdělili svůj pohled na věc a představy řešení problému. Smysl programu se nenaplňuje jen obsahem lekcí, ale už setkáváním se, jenž vede k vzájemné komunikaci a spolupráci lidí z různých sociálních skupin a s jinou zkušeností. Samotní lektoři z každé lekce odcházejí bohatší, poté co se setkali s nějakou neočekávanou reakcí, bylo nutné řešit určitou situaci či nestandardním způsobem vyjednávat. Spolupráce s PMS probíhá vesměs na úrovni výměny informací a zpráv. Lektoři jsou poskytovatelem programu, s nímž jednotliví klienti podepisovali dohodu o účasti v programu (tj. hlavně za jakých podmínek bude uznáno, že klient program absolvoval) a jenž po jednotlivých lekcích předkládá PMS hodnotící zprávy a vypracovává závěrečnou zprávu o průběhu programu apod. Finanční stránka bohužel není zajišťována přímo, obecně má poskytovatel pouze možnost požádat o příspěvek u některé z grantových organizací či státních nebo komunálních programů prevence kriminality apod. Proč nejde o probační program Samotný vzdělávací resocialiční program nefunguje jako probační program, kterýžto pojem se nám může s poskytováním takovéto služby vybavit. Probační program je jedním z výchovných opatření podle z218. Tímto institutem se rozumí zejména program 7 sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého (viz 17 odst. 1 z218). Jedná se tedy o širokou oblast činností, jež můžou takto sloužit. Probační program schvaluje ministr spravedlnosti a zapisuje se do seznamu probačních programů vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Ačkoli je zákon účinný už více než rok, akreditace probačních programů probíhá teprve nyní a jejich fungování a samotná aplikace ustanovení programy zakotvujících tak stále není možná. Na začátku roku 2005 se podařilo provést akreditační řízení a byl vytvořen seznam akreditovaných probačních programů ve smyslu z218. Programy jsou však v seznamu zařazeny pouze na přechodnou dobu max. 2 let. Akreditační řízení probíhalo zjednodušeným způsobem a systém pravidel a kritérií pro udílení akreditací a ověřování kvality probačních programů je stále ještě připravován. Poskytování výchovných opatření, zejména probačních programů, a fungování sítě, jež by jej, s důrazem na variabilnost, operativnost a snadný přístup a zapojování pachatelů do programů, umožňovala, je tak stále otázkou budoucnosti, a stejně i plná funkčnost systému, jehož předpoklady zakotvil zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Rozhodně jsou však dány základy pro smysluplné sankcionování mladistvých pachatelů, které je nevytrhává ze společnosti, a praxe na nich začíná pomalu stavět. Autor je lektorem Street Law a studentem PrF MU v Brně. Poznámky: 1) Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů. 2) Viz z. č. 257/2000 Sb. Publikováno:

8 ZPRÁVY Z MALÉ STRANY ANEB PŘIPRAVOVANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY Domovy a klece David Zahumenský Na svém 42. zasedání poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (sněmovní tisk č. 786). Návrh obsahuje nový 89a, který má upravit používání prostředků omezujících pohyb osob, včetně tzv. klecových a síťových lůžek, v ústavech sociální péče (ÚSP). Navrhovaná úprava je nepřijatelná hned z několika důvodů. Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) a Liga lidských práv vydali dne k této problematice tiskovou zprávu. Dále pak sedm nestátních neziskových organizací 1) oslovilo všechny poslance s výzvou, aby 89a z novely vypustili. Taťána Fischerová během projednávání ve sněmovně skutečně navrhla toto ustanovení vypustit, pro její návrh však hlasovalo jen 69 ze 179 přítomných poslanců. Současná právní úprava používání omezujících prostředků Používání omezujících prostředků je nyní upraveno jako léčebný výkon v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. 23 tohoto zákona obsahuje obecné pravidlo, podle kterého lze vyšetřovací a léčebné výkony provádět jen se souhlasem nemocného. Provádět léčbu bez souhlasu, a to včetně převzetí nemocného do ústavní péče, lze pouze: u nemocí, u kterých lze uložit ochranné léčení, 2) jestliže osoba jevící známky duševní poruchy nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí, jde-li o neodkladný zákrok nutný k záchraně života a nelze si souhlas pacienta vyžádat, pokud jde o nosiče vymezených infekčních chorob. 3) Prostředky omezující pohyb osob jsou v psychiatrických léčebnách i sociálních institucích používány zejména na základě druhého bodu. Zákon zde neumožňuje použít omezující prostředky jen proto, že je pacient 8 rozrušený, nebo jako trest za předchozí chování. Indikací pro použití je pouze skutečnost, že osoba ohrožuje sebe nebo někoho jiného. O nařízení léčebných výkonů a tedy i o použití omezujících opatření rozhoduje zásadně ošetřující lékař. ÚSP versus léčebna Zmíněný návrh se týká pouze ústavů sociální péče, tedy zařízení spadajících pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Málo zdůrazňovaným faktem je to, že ústavy sociální péče pro občany s mentálním postižením nahrazují těmto osobám, podobně jako domovy důchodců starším občanům, přirozený domov v rodině (jakkoli to může být v realitě české institucionální péče těžko představitelné). Odlišné je postavení psychiatrických léčeben, které plní funkci odborného zdravotnického zařízení, zejm. pro léčbu osob trpících duševní nemocí, nebo různými druhy závislostí. Odrazem zařazení ÚSP je i skutečnost, že sociální ústavy často nemají vlastního stálého lékaře. Na mezinárodní kritiku zareagovali v minulém roce na Slovensku. Podle nového 18a zákona č. 158/1998, o sociálnej pomoci, bylo používání všech omezujících prostředků v institucích sociální péče zakázáno a agresivní klient je nyní převezen do psychiatrické léčebny. Nepotvrdily se obavy odpůrců tohoto opatření, že převozy budou neúnosně časově i finančně náročné, neboť skutečná potřeba zvládat klienty cestou fyzického omezení poklesla. Jak vyplývá např. z vyjádření odborníka na problematiku omezovacích prostředků v psychiatrii MUDr Jana Pfeiffera, stavy agresivity nepřicházejí jen tak z čistého nebe a často jsou reakcí na celkovou atmosféru oddělení a způsob komunikace zaměstnanců. 4) V rozporu s Ústavou Příznivci projednávané úpravy uvádějí, že podle navrhovaného 89a lze opatření omezující pohyb osob použít pouze v případě přímého ohrožení života nebo zdraví a to pouze na dobu nezbytně nutnou, je navíc stanovena povinnost ÚSP evidovat použití těchto opatření a informovat o jejich použití zákonného zástupce osoby a zřizovatele zařízení. Je tomu tak, návrh však nijak blíže podmínky omezení osobní svobody nevymezuje. Na rozdíl od současného stavu,

9 kdy může použití restriktivních prostředků nařídit jen lékař, ze znění návrhu vyplývá možnost, že o jejich použití bude rozhodovat neškolený personál sociálních ústavů. Jako téměř bezzubou kontrolu lze označit povinnost informovat zákonné zástupce obyvatelů ÚSP. U klientů zbavených způsobilosti k právním úkonům jsou totiž těmito zástupci velmi často samotné ÚSP nebo jejich zaměstnanci jako fyzické osoby. Jako zásadní argument proti přijetí návrhu lze uvést jeho pravděpodobný rozpor s ústavním pořádkem ČR. Čl. 8 odst. 6 Listiny základních práv a svobod umožňuje pouze omezení osobní svobody při ústavní zdravotnické péči, přičemž v ÚSP je sice poskytována i zdravotní péče (obvykle prostřednictvím lékařů, kteří zde docházejí), nepochybně však nejde o ústavní zdravotní péči. Ta je vykonávána pouze ve zdravotnických zařízeních. 5) Zmíněný čl. 8 odst. 6 Listiny stanovuje povinnost ohlásit držení osoby v zařízení zdravotnické péče bez jejího souhlasu do 24 hodin soudu, přičemž tato povinnost je dále rozvedena v úpravě tzv. detenčního řízení podle občanského soudního řádu. 6) Obdobné řízení, které by bylo alespoň formální zárukou spravedlnosti, ve vztahu k osobám, jejichž osobní svoboda by byla omezena v zařízení sociální péče, neexistuje, což je dalším důkazem skutečnosti, že český právní řád takové omezení neumožňuje. Nelze než doufat, že se naši zákonodárci umoudří a návrh nakonec nepřijmou. Projednávání návrhu by bylo naopak vhodné využít k tomu, aby Česká republika konečně ustoupila mezinárodní kritice a použití omezujících prostředků v ÚSP zakázala. Tím se neuspokojivý stav ústavní péče v ČR nevyřeší, půjde však alespoň o krok správným směrem. V opačném případě bude zřejmě muset ústavnost omezování osobní svobody v institucích sociální péče posoudit Ústavní soud. Autor působí v Centru advokacie duševně postižených a je studentem PrF MU v Brně. Poznámky: 1) Centrum advokacie duševně postižených, Liga lidských práv, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, Fokus-Praha, Česká asociace pro psychické zdraví, Kolumbus, Amicus-Brno. 9 2) 72 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 3) 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. 4) Čulík, J.: Český systém sociální péče se musí změnit, Britské listy, ) Např. podle 90 vyhlášky č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, jsou ústavy pro dospělé občany mentálně postižené určeny pro občany, kteří potřebují ústavní péči, nikoli však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení. 6) 191a 191g zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Publikováno: Symbolická legislativa: nová právní úprava výstavby dálnic Mgr. Pavel Doucha V týdnu od 2. května bude Senát Parlamentu ČR projednávat návrh zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic. Připravila ho skupina poslanců se záměrem urychlit výstavbu dopravní infrastruktury dálničního typu, která je podle jejich názoru brzděna špatnou legislativou (především v oblasti ochrany přírody), ekologickými spolky, které se účastní řízení, a vlastníky pozemků v trasách plánovaných komunikací. Už samotný výčet důvodů pro přijetí tohoto speciálního právního předpisu by si zasloužil podrobný rozbor, který by se měl týkat zejména otázek ekonomických (možnosti státního rozpočtu ufinancovat všechny naplánované stavby), dopravních (posouzení prosazované koncepce, která staví na budování nových dopravních staveb a takřka rezignuje na údržbu a zdokonalování stávajících) a správně-právních (odborná právní způsobilost pracovníků státní správy a investorských organizací připravit tyto stavby v souladu s platnou legislativou, zejména v oblasti ochrany životního prostředí). Projednávání tohoto zákona Poslanecké sněmovně neprobíhalo právě hladce (mimo jiné bylo na dlouhou dobu přerušeno), text návrhu byl podroben drtivé kritice a byl několikrát přepracován samotnými předkladateli. Stavby ve veřejném zájmu Konečné znění návrhu je tedy výslednicí tohoto zdlouhavého procesu. Hodnotím-li schválený text po obsahové strance, musím

10 konstatovat, že se jedná o typický příklad tzv. symbolické legislativy. Tímto pojmem označuji normy, u nichž je nejdůležitější jejich název. Ten je jakýmsi symbolickým vyjádřením zájmu členů zastupitelských sborů o danou problematiku. Samotný obsah zákona či vyhlášky již tak důležitý není, neboť ve skutečnosti neřeší problémy, které si v názvu řešit vytkl. Voliči tak mají být uspokojeni, že se o ně jejich zastupitelé starají. Toto možná pro někoho příliš příkré hodnocení však mohu doložit na rozboru několika ustanoveních návrhu zákona. Zjevně nejpodstatnějším ustanovením návrhu zákona, jež bylo v průběhu projednávání zásadním způsobem měněno, je 1 návrhu zákona. Podle původního záměru navrhovatelů obsahovalo toto ustanovení výčet konkrétních úseků dálnic a rychlostních silnic, včetně obecného zakotvení jejich trasy. Tyto stavby pak byly návrhem zákona prohlášeny za stavby ve veřejném zájmu. Takové pojetí zákona vyprovokovalo bouřlivý nesouhlas, když hlavním protiargumentem bylo, že zákon má mít obecný charakter a nemá určovat konkrétní trasy dálnic a rychlostních silnic. Vyhledávání tras pro dálnice a rychlostní silnice je procesem, jež je svěřen exekutivní moci, nikoliv zákonodárné (významný vliv na určení tras pak mají rovněž krajské a obecní zastupitelstva jako schvalovatelé příslušné územně plánovací dokumentace). Kritici zákona namítali, že znění 1 zasahuje do ústavního principu dělby moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. V reakci na tuto kritiku předložili navrhovatelé zákona komplexní pozměňovací návrh, který mimo jiné upravil i znění 1. Z tohoto ustanovení zmizel výčet konkrétních staveb dálnic a rychlostních silnic a bylo stanoveno, že infrastrukturní stavby ve veřejném zájmu jsou ty, které jako veřejně prospěšné stanoví v územně plánovací dokumentaci kraje. Dále pak mělo jít o stavby, o nichž tak vláda stanoví ve svém, k tomu účelu speciálně vydaném, nařízení. Navrhovatelé zákona zjevně předpokládali, že vláda převezme jejich výčet dálničních staveb do svého nařízení a tím ztratí na významu argument kritiků zákona, že zákonodárná moc nemá zasahovat do výběru tras. Vlk by se nažral a koza by zůstala celá. 10 Jenže do hry vstoupili ostatní poslanci se svými pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna nakonec návrh zákona schválila s tím, že z 1 zcela vypadlo zmocnění pro vládu vydat seznam staveb ve veřejném zájmu svým nařízením. Konečné znění 1 nám tedy říká, že infrastrukturní stavby ve veřejném zájmu jsou ty, které jsou jako veřejně prospěšné označeny v územně plánovací dokumentaci krajů. Vzhledem k tomu, že i bez zákona o výstavbě dálnic se v poslední době přesunulo rozhodování o trasách dopravních koridorů na kraje, jedná se o zcela nadbytečné ustanovení, které nebude mít žádný vliv na výstavbu dopravních staveb, natož na urychlení jejich přípravy. Past na úředníky Podobným vývojem prošlo i ustanovení 2. Podle původního záměru navrhovatelů zákona mělo přispět k razantnímu zkrácení všech správních řízení tím, že nařizovalo zkrátit všechny lhůty na polovinu. Šlo o přímou reakci na často omílaný argument, že správní řízení zdržují jejich účastníci, zejména pak rebelující občanská sdružení tím, že nedodržují lhůty. I tato navrhovaná úprava vyvolala značnou kritiku, zejména z toho důvodu, že prodlužování správních řízení způsobují zejména žadatelé o vydání povolení (investoři) tím, že jejich žádost neobsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a pak také samotné úřady, které zřejmě v návalu jiné činnosti nejsou schopny vydat rozhodnutí v rozumných termínech. Komplexní pozměňovací návrh, který připravili sami navrhovatelé zákona, přinesl změnu i do tohoto ustanovení. Vypadlo zkrácení všech lhůt na polovinu a naopak úřadům byla stanovena padesátidenní limitní (nepřekročitelná) lhůta pro vydání rozhodnutí. Všichni ti, kterým skutečně jde o zdržování správních řízení, museli po přečtení tohoto ustanovení zajásat. Zaprvé dostali do rukou bič na úředníky, kterým mohli vyčítat porušení zákona, nebylo-li v této lhůta vydáno rozhodnutí. Za druhé si byli vědomi toho, že v tak krátké lhůtě nelze často odpovědně posoudit předloženou žádost o vydání povolení, zejména tehdy, je-li zapotřebí opatřit si další odborné posudky atd. Zákon připravil pro úředníky nečekanou past. Budou-li chtít vyhovět znění zákona, musí po uplynutí lhůty v takových případech žádost o

11 vydání povolení jednoduše zamítnout, protože nebyly splněny podmínky pro vydání kladného rozhodnutí (nebyl spolehlivě zjištěn skutečný stav věci). Žádost musí být po dopracování podána znova a to samo o sobě způsobí zdržení celého procesu. Nebo budou znění zákona o výstavbě dálnic ignorovat a povedou řízení tak jako doposud pak jim však může být vytýkána nezákonnost spočívající v porušení právě zákona o výstavbě dálnic. Ustanovení 2 bylo v uvedeném znění Poslaneckou sněmovnou schváleno. Další urychlení Další ustanovení návrhu zákona, které mělo výrazným způsobem přispět k urychlení správních řízení, je 4 zákona. Zde se stanoví, že v případech, kdy bylo nutné podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vydávat jednotlivá povolení, souhlasy, stanoviska, či vyjádření, bude jejich vydání nahrazeno tzv. souhrnným povolením, k jehož vydání bude příslušné Ministerstvo životního prostředí. Tato konstrukce vychází z předpokladu, že řízení urychlí, bude-li místo několika úřadů vést správní řízení pouze jeden. Tento předpoklad je však v daném případě mylný. Je třeba si uvědomit, že se často jedná o procesy, které vyžadují znalost dotčeného území. Například požádá-li investor o kácení několika tisíc kusů dřevin, posoudí tuto žádost a případně rozhodne o provedení náhradní výsadby daleko snáze a rychleji obecní úřad v daném místě, než referent, který sedí v budově Ministerstva životního prostředí v Praze. Další souvislost, kterou si navrhovatelé zákon zřejmě neuvědomili, spočívá v tom, že Ministerstvo životního prostředí není na vedení značného počtu správních řízení vybaveno příslušným počtem pracovníků. Stane-li se návrh zákona o výstavbě dálnic součástí našeho právního řádu, bude muset Ministerstvo životního prostředí zřídit nová pracovní místa a zvýšit počet úředníků. V opačném případě opět hrozí, že dojde spíše k dalšímu zdržování správních řízení. Uvedl jsem pouze tři z mnoha nedostatků zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic a zřejmě nikoliv ty nejzávažnější (zákon rovněž závažným způsobem zasahuje do vlastnických práv k nemovitostem). Chtěl jsem na nich poukázat na to, že zákonodárci placení z našich daní strávili mnoho hodin 11 kvůli návrhu zákona, který se v lepším případě nebude v praxi vůbec používat, v horším případě, jestliže se používat bude, přispěje k dalším komplikacím již dnes složitého povolování dopravních staveb. Autor působí v Ekologickém právním servisu. Publikováno: Nová úprava stavebního práva pro třetí tisíciletí Mgr. Luděk Šikola Několikrát jsme již na stránkách Via Iuris seznamovali čtenáře s aktuálním vývojem okolo nového stavebního zákona. Ten mají nyní na stolech poslanci a měli by ho otevřít ještě před odjezdem na dovolenou. Předpokládám, že zákon první čtení ve sněmovně přečká. Podívejme se proto blíže na vybrané novinky, které zákon přináší. Ve jménu centralizace Obecnými tendencemi nového stavebního zákona jsou zrychlení řízení, zjednodušení procesů a centralizace. To už jsme na konkrétních příkladech ze zákona rovněž ukazovali. Samotnou centralizací nemíním snad nějaký zásadní přesun rozhodování do Prahy. Jde spíše o to, že se výkon veřejné správy vzdaluje od občana, od malé místní samosprávy. Obecným stavebním úřadem má být pověřený obecní úřad. Kraj sice může nařízením po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj určit i další obecní úřady jako stavební, ale pouze v případě, že spravují obvod s alespoň 4000 obyvateli. 1) Předkladatelé zákona tuto změnu zdůvodňují tím, že dnešní obvody obcí se stavebním úřadem se neshodují s obvody pověřených obecních úřadů a obecních úřadů s rozšířenou působností. Základní obecní úřady pak nejsou prý schopné zhodnotit všechny veřejné zájmy, které mohou být při řízeních podle stavebního zákona dotčeny. Důvodem však může být také to, že zájmy malých obcí se zpravidla liší od zájmů těch velkých. Podle nového zákona si už regionální centra s přesvědčováním, že požadovaný záměr je prospěšný celému regionu a nikoli pouze jim, nebudou muset dělat násilí. Srovnáme-li počty dnešních stavebních úřadů

12 se stavem po účinnosti nového stavebního zákona, zjistíme, že půjde o výraznou redukci. Např. v Libereckém kraji je dnes 36 stavebních úřadů, nově jich má být 21, poměr 37:19 zjistíme v Olomouckém kraji. 2) Obdobná situace nastane i v územním plánování. Úřadem územního plánování budou obecní úřady s rozšířenou působností. Na obecních zastupitelstvech zůstává pravomoc rozhodovat o pořízení územního plánu a jeho vydání. Výrazně se rozšiřují kompetence Ministerstva průmyslu obchodu jako speciálního stavebního úřadu. To bude vydávat stavební povolení na stavby k účelům těžby nebo ukládání radioaktivního odpadu a u staveb jaderných zařízení zcela bez územního rozhodnutí. Pro případ, že stavbu bude povolovat mimo prostor již existujících staveb, si musí pouze opatřit vyjádření o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. Kam směřuje toto utužování centrální správy si není těžké domyslet... 3) Nová možnost jak se vyhnout účasti veřejnosti? Zvláštní pozornost si v souvislosti se snahami o zjednodušení povolování záměrů zaslouží úprava veřejnoprávních smluv. Tuto možnost přináší nový správní řád účinný od ) Jeho úprava dovoluje, aby namísto vydání rozhodnutí uzavřel správní orgán veřejnoprávní smlouvu s tím, kdo by byl účastníkem řízení, kdyby probíhalo. Toto ustanovení reflektuje návrh stavebního zákona v části o územním nebo stavebním řízení. Je tak možné umístit stavbu veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi stavebním úřadem a investorem. Podmínkou účinnosti této smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky řízení. Je zatím velmi obtížné si představit aplikaci těchto ustanovení, když zkušenosti s fungováním nového správního řádu začneme získávat až za půl roku a u nového stavebního zákona ve lhůtě ještě minimálně o rok delší. Nicméně obecně můžeme vyjít z praktik, kterých se některé stavební úřady dopouštějí dnes a kterými se snaží maximálně usnadnit investorovi povolovací proces. Veřejnost se má možnost účastnit stavebního řízení prostřednictvím občanských sdružení zabývajících se ochranou přírody a krajiny. Účastníkem tohoto správního řízení se 12 občanské sdružení stane, jestliže do 8 dnů od oznámení o zahájení řízení orgánem státní správy písemně projeví vůli stát se účastníkem. Úřady informují občanská sdružení na základě jejich žádosti. Rozhodujícím momentem pro pozici občanského sdružení jako účastníka správního řízení je tak projev jeho vůle. Ostatní účastníci jsou většinou známí již v době zahájení správního řízení. U žadatele není pochyb, u obce také ne a rovněž okruh osob přímo dotčených na svých právech je zřejmý. Tito k postavení účastníka vůli projevovat nemusí, jsou jimi přímo ze zákona. K umístění záměru musí podle platného zákona proběhnout územní řízení. Nová právní úprava předkládá možnost veřejnoprávní smlouvy. Investor nemusí podat žádost o územní rozhodnutí, ale může stavebnímu úřadu zaslat návrh veřejnoprávní smlouvy. Nedojde tak k zahájení správního řízení, úřad nebude muset informovat občanská sdružení se žádostí a ta se o probíhajícím smluvním vyjednávání o umístění stavby nedozvědí. Záměr, ke kterému se má mít možnost veřejnost vyjádřit, proběhne zcela mimo její pozornost. V případě, že se občanské sdružení o umisťování stavby dozví, bude mít téměř nepřekonatelné problémy prokázat, že kdyby se vedlo o téže věci správní řízení, stalo by se účastníkem, protože by se do řízení přihlásilo. Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat pro nezákonnost, tedy rozpor s právními předpisy. Řízení se zahajuje z moci úřední, nelze jej zahájit na návrh, a to ani účastníka smlouvy. K zajištění dostatečné informovanosti veřejnosti o umisťování a povolování staveb prostřednictvím veřejnoprávních smluv bude třeba, aby stavební úřady měly zakotvenu povinnost návrh smlouvy neprodleně zveřejnit na úřední desce. A to minimálně u záměrů, na které se vztahuje Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. 5) Poté, pokud veřejnost bude mít ke smlouvě námitky, bude možné prokazovat, že měla zájem být účastníkem řízení, kdyby se vedlo. V souladu s ustanovením 161 odst. 1 a ustanovení 27 odst. 3 nového správního řádu ve spojení s ustanovením 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny nemůže veřejnoprávní smlouva nabýt účinnosti. Autor je advokát.

13 Poznámky: 1) Ustanovení 13 odst. 2 návrhu stavebního zákona zní: Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost vykonávat pro ucelený správní obvod, ve kterém má trvalý pobyt a) nejméně 4000 osob, nebo b) nejméně 3000 osob a je v něm nejméně 200 staveb pro rekreaci. 2) Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 663/2004 Sb., seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady; Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. 3) Např. ČEZ se od roku 1994 marně snaží nalézt vhodné místo pro úložiště jaderného odpadu. 4) Ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 5) Úmluva byla publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 124/2004 Sb. a je ve smyslu čl. 10 Ústavy součástí našeho právního řádu a tudíž přímo aplikovatelná. Publikováno: PRÁVNÍ OBZORY Odpovědnost nadnárodních společností v mezinárodním právu veřejném, I. díl Mgr. Pavel Franc Nadnárodní obchodní společnosti jsou v pravdě zcela specifickými entitami, které jsou právně velice těžko uchopitelné, neboť se jako celek vymykají jak působení vnitrostátních právních norem jednotlivých států, tak i norem mezinárodního práva veřejného. Přitom však faktická moc obchodních společností působících na území více státu rychle narůstá a zasahuje do subjektivních práv jednotlivců. Jejich naprostá specifičnost spočívá hned v několika aspektech, které jsou ve své kombinaci zcela ojedinělé. Podle práva nebo nad ním? V prvé řadě je jejich zvláštní postavení založeno již samotným konceptem existence právnických osob právnická osoba je umělou osobou vytvořenou právem. Právní subjektivita osoby právnické je přitom právem vytvořená vlastnost subjektu právem 13 fingovaného 1) (např.viz 18 občanského zákoníku). Nemá proto žádnou vůli, ani není schopna sama jednat. To vše činí prostřednictvím fyzických osob majících reálný základ v hmotném světě. To samozřejmě činí značné potíže důkazní zvláště v odpovědnostních vztazích a především pak u skutků s nejvyšší společenskou závažností tedy trestnou činností. Nadnárodní obchodní společnosti však mají další svá specifika. Prvním z nich je jejich nadnárodní charakter, jenž jim umožňuje stát se subjekty do značné míry nezávislými na určitém konkrétním území státu a s tím spojeném právu a jeho vztazích. Největší nadnárodní společnosti však mají daleko silnější ekonomický potenciál, tedy i faktickou moc. Přestože právo není totožné s mocí, nutně ji implikuje. Schopnost vymahatelnosti práva je jedním ze základních atributů právního státu, kde nikoliv vladaře, ale zákon je nutné poslouchat. Je tedy nasnadě otázka, zda nadnárodní společnosti, jenž svou hospodářskou silou často předčí národní státy, jsou subjekty, u kterých je v praxi možné dosáhnout státního donucení. V souvislosti s nadnárodními společnostmi a státním donucením vyvstává navíc ještě jedna otázka. Je vůbec možné, aby bylo státní donucení dostatečné např. vůči nadnárodním společnostem působícím na území desítek států, když samo státní donucení se omezuje pouze na jurisdikci toho kterého státu? Zneužívání tohoto specifického postavení nadnárodními společnostmi je stále častější a má mnohdy za následek zásah do základních práv a svobod. V roce 1997 proto začala malá skupina pěti expertů pod vedením senegalského soudce El Hadji Guisse pracovat na tzv. Návrhu norem odpovědnosti nadnárodních společností a ostatních obchodních společností týkající se lidských práv 2) (dále jen Normy ). Samotný návrh byl zpracován na základě zadání Subkomise pro podporu a ochranu lidských práv a obsahuje celý rejstřík práv a svobod, které musí být zaručeny a respektovány při jednání nadnárodních společností. Subkomise návrh Norem schválila v srpnu ) Vznikl tak mezinárodněprávní dokument opírající se mezinárodněprávní ochranu lidských práv a přes svou omezenou právní sílu je důležitým hybatelem změn v mezinárodním právu, které směřují k vyšší

14 odpovědnosti jednotlivce za dodržování lidských práv. Normy byly dále předloženy Komisi pro lidská práva, která o nich zahájila jednání. Rozhodnutí Komise by samozřejmě mělo daleko větší dopad, neboť je složena z reprezentantů jednotlivých států. V květnu 2004 otevřela Kancelář Komisaře pro lidská práva o Normách diskusi, 4) která probíhala až do třetího čtvrtletí minulého roku. Vyjádřily se jak nevládní organizace, tak nadnárodní společnosti, svazy zaměstnavatelů a samozřejmě nakonec i jednotlivé vlády národních států včetně zemí Evropské unie. Adresáti Norem V prvé řadě je zajímavé, jak jsou definování jejich adresáti. Podle čl. 20 nadnárodní korporace znamená ekonomickou entitu operující ve více než jedné zemi, nebo seskupení ekonomických entit operujících ve dvou a více zemích jakákoliv je jejich právní forma, ať už v jejich zemi sídla, nebo v zemi v níž vyvíjí činnost, a ať už řízené individuálně či kolektivně 5) Z právě citovaného ustanovení je patrné, že Normy ve vztahu k nadnárodním společnostem především akcentují přeshraniční charakter jejich aktivit bez ohledu na jejich velikost. Normy se proto týkají i poměrně malých obchodních společností a neomezují se na největší korporace. Adresátem Norem nejsou však pouze nadnárodní společnosti, ale v souladu s čl. 21 i jiné podniky, které se nějakým způsobem podílí na aktivitách nadnárodních společností, jsou např. jejich subkontraktorem, distributor apod. Vedle toho jsou Normy aplikovatelné i na podniky, které svými aktivitami přesahují lokální působení. Avšak i podnik vymykající se všem těmto podmínkám může být adresátem Norem v případě, že jeho aktivity jsou spojeny s porušováním zákazu podílet se na válečných zločinech, zločinech proti lidskosti, nucené práci apod. nebo z nich profitovat, či v případě, že porušují při ochraně své bezpečnosti mezinárodně uznaná lidská práva. 6) Vymezení adresátů Norem je tedy opravdu široké. Sleduje posílení ochrany a dodržování lidských práv nejen u subjektů, které díky svému nadnárodnímu působení jsou hůře postihnutelné vnitrostátním právem, ale 14 současně i u všech další společností, které mohou být přímo či nepřímo na jejich aktivity navázány. Vedle toho neopomíjí i obchodní společnosti, které sice nemají nadnárodní charakter, přesto mohou na národní úrovni mít neopominutelný vliv. Takto vymezené nadnárodní společnosti a jiné podniky nabývají díky hmotněprávnímu a procesnímu obsahu Norem širší mezinárodněprávní subjektivitu, která je odlišuje od fyzických osob a právnických osob, na které se Normy nevztahují. Normy ve své podstatě zvýrazňují v mezinárodní právu veřejném doposud opomíjený rys. Jestliže někteří teoretici mezinárodního práva nepovažují jednotlivce a právnické osoby za subjekt mezinárodního práva veřejného, neboť jsou pouze destinatáři výhod vyplývajících z mezinárodního práva, pak opomíjejí jeden důležitý aspekt obsažený již v samotných základech mezinárodní ochrany lidských práv. 7) Již Charta OSN a Univerzální deklarace lidských práv se obrací na jednotlivce a každý orgán společnosti, tedy nikoliv pouze na stát, ale na jakoukoliv společenskou instituci a jednotlivce s požadavkem, aby respektoval, prosazoval a chránil lidská práva. 8) Je faktem, že systém mezinárodních smluv na ochranu lidských práv směřuje primárně k závazkům státu, ale celkový trend v mezinárodním právu jde nad rámce tohoto zažitého konceptu. Normy ve své podstatě obsahují základní souhrn lidskoprávních, sociálních a environmentálních práv, avšak stejně tak zakládají i další specifická procedurální pravidla. S ohledem na omezené možnosti rozsahu tohoto článku se těmito otázkami budu zabývat v příštím díle věnovaném Normám. Autor působí v programu GARDE Globální odpovědnost Ekologického právního servisu a je doktorandem na PrF MU v Brně. Poznámky: 1) Knapp, V.: Právník, 1995, číslo 10-11, str ) Draft Norms of Responsibilities of Transnational Corporations and Other Business Enterprises with Regard to Human Rights.

15 3) Rozhodnutí pod spisovou značkou: E/CN.4/Sub.2/2003/12/Rev.2. 4) Podrobnosti viz Report of the United Nations High Commissioner on Human Rights on the responsibilities of transnational corporations and related business enterprises with regard to human rights. 5) V originále: The term transnational corporation refers to an economic entity operating in more than one country or a cluster of economic entities operating in two or more countries - whatever their legal form, whether in their home country or country of activity, and whether taken individually or collectively. 6) Čl. 21 v originále: The phrase other business enterprise includes any business entity, regardless of the international or domestic nature of its activities, including a transnational corporation, contractor, subcontractor, supplier, licensee or distributor; the corporate, partnership, or other legal form used to establish the business entity; and the nature of the ownership of the entity. These Norms shall be presumed to apply, as a matter of practice, if the business enterprise has any relation with a transnational corporation, the impact of its activities is not entirely local, or the activities involve violations of the right to security as indicated in paragraphs 3 and 4. 7) Srov. Malenovský, J.: Mezinárodní právo veřejné obecná část, Brno, II. vydání, str ) Preambule Všeobecné deklarace lidských práv. Publikováno: Kontrolní mechanismy policejního násilí ve Francii Mgr. Martin Šíp Hned v úvodu je třeba zmínit, že ve Francii působí několik bezpečnostních složek, které jsou oprávněny vykonávat veřejnou moc. Mezi ně patří zejména Národní policie (Police nationale) čítající kolem policistů, Četnictvo (Gendarmerie nationale) zahrnující kolem osob, 1) obecní policie (Police municipale), ale např. i správa věznic (Administration pénitentaire), celní správa (Administration des douanes), polní a lesní stráž (Gardes champętres ou forestiers). Tento článek se však zaměřuje zejména na kontrolní mechanismy činnosti policie a četnictva. Princip zákonného a řádného výkonu veřejné moci byl ve Francii zakotven již na konci 18. století. Článek 12 Deklarace práv člověka a občana stanovil: Ochrana lidských a občanských práv vyžaduje existenci veřejné moci, tato moc slouží ve prospěch všech a nikoliv pro vlastní potřebu těch, kterým byla svěřena. Déclaration des droits de l homme et du citoyen, článek 12, (1789). Kontrola podle Pravidel profesní etiky Policie (a šířeji i nositelé veřejné moci) je povinna při svém výkonu dodržovat mezinárodní dohody, zákony upřesněné judikaturou Státní rady, jakož i další vnitřní předpisy (pro státní zaměstnance např. generální statut veřejné služby apod.). Dekretem vydaným dne 18. března 1986 byla vydána Pravidla profesní etiky národní policie (Code de déontologie de la police nationale, dále jen Pravidla profesní etiky ). Pravidla profesní etiky podřizují výkon veřejné moci prováděný policií přísnému dodržování Deklarace lidských a občanských práv a svobod, Ústavě, mezinárodním úmluvám a zákonům. Pro úplnost dodejme, že pro četnictvo nebyl vydán souborný kodex etických pravidel, ovšem činnost četnictva podléhá etickým pravidlům obsažených v dílčích předpisech, z nichž některé se datují do dob velké francouzské revoluce. Pravidla profesní etiky obsahují základní katalog práv a povinností policistů (povinnost vykonávat službu nestranně a v souladu se zákonem apod.), povinností velitelů, jejichž porušení může vyústit v disciplinární (případně v trestní) postihy policistů Hlava III. Pravidel profesní etiky uvádí kontrolní mechanismy činnosti policie. Mezi ně se řadí: Hierarchická kontrola (vnitřní kontrola v rámci vztahů podřízenosti a nadřízenosti), Všeobecná inspekce národní policie (Inspection générale de la police nationale, IGPN) a Generální inspekce služebních útvarů (L Inspection générale des services, IGS) - provádí šetření a vede disciplinární řízení (a v některých případech se podílí na vyšetřování trestných činů policistů), Všeobecná správní inspekce (Inspection générale de l administration), provádí šetření týkající se činnosti policejních útvarů a podává podněty, Státní zastupitelství (Parquet général), Soudní kontrola činnosti policistů, trestné činy policistů. 15

16 Dalšími orgány, vykonávajícími dohled nad činností policie jsou např.: Národní komise pro pravidla profesní etiky bezpečnosti (La commission nationale de déontologie de la sécurité) - dohlíží na dodržování etických pravidel národní policie, Národní komise pro ochranu osobních a informatizovaných údajů (La commission nationale informatique et libertés), Národní komise pro odposlechy - (La commission nationale des interceptions de sécurité) - dohlíží na zákonnost provádění odposlechů (např. telefonní odposlechy), Parlament - prostřednictvím písemných a ústních otázek pokládaných členy Parlamentu vládě. Z uvedených kontrolních orgánů je nejvýznamnější zejména Národní komise pro pravidla profesní etiky bezpečnosti, Všeobecná inspekce národní policie, disponující vyšetřovací a disciplinární pravomocí a státní zastupitelství, které si vyhradilo od roku 1966 (případ Ben Barka) nové pravomoci v dohledu nad policejní činností. Státní zastupitelství je oprávněno posuzovat, zda policista splňuje nezbytné podmínky pro řádnou činnost policisty. Malý počet postihů policistů však poukazuje na malou efektivitu tohoto dohledu (statistika hovoří o průměrně 10 uložených sankcí ročně). Generální inspekce národní policie (Inspection générale de la police national, IGPN) vyšetřuje záležitosti předložené Generálním ředitelstvím národní policie nebo z podnětu soudních orgánů v rámci předběžného šetření. Zabývá se však pouze závažnějšími případy, zejména mediálně citlivými. Generální inspekce služebních útvarů (L Inspection générale des services, IGS) spadá sice pod IGPN, ale funguje na jiném principu. Do její kompetence spadá pouze policejní prefektura v Paříži. Vyšetřuje zejména disciplinární přestupky a přijímá stížnosti jednotlivců na postup policistů. Např. v roce 1998 bylo u IGS zahájeno 871 řízení, přičemž jedna třetina jich byla zahájena z podnětu občanů. Četnictvo spadá do resortu ministerstva obrany a jeho kontrola podléhá zvláštním kontrolním mechanismům. Ministerstvo obrany disponuje dvěma inspekčními orgány se všeobecnou působností. Jedná se o Útvar generálního vojenského inspektora (le corps des inspecteurs généraux des armées), 16 složený ze čtyř generálních inspektorů (po jednom inspektorovi pozemní vojsko, letectvo a námořnictvo a inspektor pro četnictvo) a Útvar generálního armádního inspektora (le corps du contrôle général des armées). Mimo to existuje specializovaná Technická inspekce četnictva (L inspection technique de la gendarmerie), která podléhá generálnímu veliteli četnictva. Technická inspekce vyšetřuje nejzávažnější případy, přičemž méně závažnější záležitosti jsou řešeny na místní úrovni. Národní komise pro pravidla profesní etiky bezpečnosti Zákonem číslo ze dne 6. června 2000 byla ustavena Národní komise pro pravidla profesní etiky bezpečnosti (Commission nationale de déontologie de la sécurité, dále jen Komise ), jejímž úkolem je dohlížet na dodržování pravidel profesní etiky osobami vykonávajícími činnost bezpečnostních složek na území Francouzské republiky. Komise je oprávněna dohlížet nejen na činnost Národní policie či četnictva, ale i na postup celníků, správy věznic, obecní policie, polní a lesní stráže, a rovněž na postup revizorů ve veřejné dopravě, či soukromých bezpečnostních agentur apod. 2) Komise je složena ze čtrnácti členů. Osm členů je jmenováno nebo určeno různými orgány (např. předseda Komise je jmenován dekretem prezidenta republiky, dva členové Komise jsou určeni předsedou Poslanecké sněmovny z řad poslanců, dva senátoři jsou určeni předsedou Senátu, členem Komise je zástupce Kasačního soudu apod.). Těchto osm členů si k sobě určí dalších šest členů dle svého uvážení. Mandát členů Komise je šestiletý. Polovina členů Komise se obnovuje jednou za tři roky. Stížnost ke Komisi může podat jakýkoliv občan, který se stal obětí policejního násilí, osoby oběti blízké nebo svědek násilí, pokud se domnívají, že byla porušena Pravidla profesní etiky. Jednotlivec není oprávněn podat stížnost přímo, ale pouze prostřednictvím senátora nebo poslance. Samostatné právo (tedy aniž by se stali obětí policejního násilí) podat stížnost ke Komisi má předseda vlády, členové parlamentu a veřejný ochránce dětí (défenseur des

17 enfants). Žádost musí být odůvodněna a doložena důkazními materiály. Musí být adresována libovolnému poslanci nebo senátorovi, s výjimkou těch, kteří jsou členové Komise. Podání stížnosti ke Komisi je omezeno lhůtou jednoho roku od spáchání policejního násilí. Podaná stížnost nemá vliv na běh promlčecích lhůt v civilním, správním nebo trestním řízení. Zákon ukládá správním úřadům, příslušníkům bezpečnostních sborů, soukromým osobám podílející se na výkonu veřejné moci (např. bezpečnostní agentury), ale i všem osobám obecně, povinnost poskytnout potřebnou součinnost (zejména poskytnout informace a relevantní materiály, povinnost dostavit se k podání vysvětlení apod.) za účelem plnění úkolů Komise. Odmítnutí součinnosti může být potrestáno pokutou až 7500 EUR a dalšími tresty. Komise může požádat příslušná ministerstva, aby prostřednictvím svých kontrolních orgánů provedla šetření a ověřovala určité skutečnosti. Komise je povinna uvědomit státní zastupitelství, konstatuje-li při své činnosti, že existuje podezření ze spáchání trestného činu policistou. Podobně Komise postupuje, naplňuje-li postup policisty znaky disciplinárního přestupku. Komise v takovém případě předá věc příslušným orgánům k zahájení disciplinárního řízení. Komise však není účastníkem soudního ani disciplinárního řízení. Komise je povinna informovat poslance nebo senátora, který podal stížnost, o vývoji případu. Komise po provedeném šetření může adresovat své stanovisko či doporučení dotčených orgánům, které jsou povinny v určené lhůtě odpovědět. Neodpoví-li příslušný orgán včas, Komise vyhotoví zvláštní zprávu, kterou zveřejní v Úředním věstníku Francouzské republiky. Komisaři jsou vázáni povinností mlčenlivosti o skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce. Komise zpracovává každoročně zprávu o své činnosti, kterou předkládá prezidentu republiky a parlamentu, zpráva je pak zveřejněna. Komise může rovněž navrhnout vládě jakoukoliv změnu legislativy v rozsahu své kompetence. Autor je advokátní koncipient. Poznámky: 1) Počty převzaty z internetových stránek Národní policie (údaje k 1. prosinci 2003) a Četnictva (rok neuveden). Počty nezahrnují civilní pracovníky. 2) Pro přehlednost budu dále v textu mluvit o násilí bezpečnostních složek jen jako o policejním násilí. Odkaz na zákonné normy: Obecně Zákon č z 6. června 2000 týkající se ustavení Komise pro pravidla profesní etiky bezpečnosti. Zákon č z 13. července 1983 týkající se práv a povinností úředníků (Generální statut veřejné služby). Policie Zákon č ze dne 21. ledna 1995 o směrnicích a plánování v oblasti bezpečnosti. Dekret č z 18 března 1986 Pravidla profesní etiky národní policie. Četnictvo Zákon č ze dne 13. července 1972 generální statut vojáků. Dekret č z 28. července 1975 Armádní disciplinární řád. Obecní policie Zákon č ze dne 15. dubna 1999 o obecní policii. Soukromé bezpečnostní agentury, ostraha, dopravní inspektoři Zákon č z 12. července 1983 o činnosti soukromých bezpečnostních agentur, ostraze a dopravních inspektorech. Seznam použité literatury: _nationale Článek: Le citoyen et le policier: des outils existent mais des résultats insuffisants. 6. Důvodová zpráva k zákonu č z 6. června 2000 týkající se ustavení Komise pro pravidla profesní etiky. Publikováno: Využívání antidiskriminační legislativy v soudní praxi Mgr. Robert Cholenský Právníci (nejen) Ligy lidských práv se zúčastnili čtyřdenního workshopu v Budapešti, 1) kde si pod vedením zkušených advokátů a dalších odborníků osvojovali účinné postupy vedení soudních sporů v oblasti diskriminace. 17

18 Program byl bohatý, výukové metody střídaly reprezentace a rozbory konkrétních případů tak, aby si účastníci mohli hned vyzkoušet nově osvojenou teorii. Z celé řady témat workshopu jsem si pro tento článek vybral otázku přímého účinku (direct effect) a nepřímého účinku (indirect effect) v právu EU. Tato otázka je velice zajímavá právě ve světle protidiskriminační směrnice Rady 2000/43/ES. Hned vysvětlím proč. Co je to přímý účinek Česká republika, stejně jako další členské státy Evropské unie (např. Německo), má významné potíže při implementaci této směrnice. Antidiskriminační zákon je již sice připraven, nicméně ještě poměrně dlouho nebude součástí našeho právního řádu. Zmíněná směrnice znamenala pro Českou republiku závazek implementovat ji do českého práva ke dni vstupu do EU. K tomu bohužel nedošlo, a tak obětem rasově či etnicky podložené diskriminace nezbývá v podstatě nic jiného než se snažit podřadit svůj případ pod ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti. Cílem tohoto článku je poukázat na jednu z možností, jak postupovat v případě, kdy členský stát nedostojí své povinnosti provést směrnici do národního práva. Smlouva o ES v článku 249 říká, že směrnice je závazná pro každý členský stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, kterého má být dosaženo. Nicméně vždy ponechává na členském státu, jaké formy a metody implementace zvolí. Otázka zní, jestli může mít směrnice, která nebyla implementována v předepsané době, nějaký přímý účinek. Než se pustíme do objasňování otázek kolem přímého účinku směrnic, je třeba zmínit ještě jednu věc. Přímý účinek je totiž třeba odlišovat od přímé použitelnosti (direct applicability). V článku 249 smlouvy ES nalezneme i ustanovení o přímé použitelnosti, které se ovšem vztahuje pouze na nařízení. Článek 249 říká, že nařízení jsou obecně použitelná/aplikovatelná, celý jejich obsah je závazný a přímo aplikovatelný ve všech členských zemích. Toto ustanovení také znamená, že nařízení nepotřebují, na rozdíl od směrnic žádnou implementaci. Vývoj v použití přímého účinku v obecné rovině zajistil svou rozhodovací praxí Evropský soudní dvůr. V případě Van Gend en Loos ESD řekl, že se jednotlivci mohou před národními soudy dovolat určitých ustanovení zakládací smlouvy. Takové ustanovení musí splňovat specifické požadavky. V první řadě musí být předmětné ustanovení dostatečně jasné, dále nesmí být podmíněno a musí dávat adresátům určitá práva. Další rozhodnutí z ESD ve věci Grad posunulo dosah přímého účinku. Tento případ rozšířil dosah přímého účinku ještě také na nařízení a rozhodnutí příslušných orgánů. Nařízení a rozhodnutí se lze před soudem dovolat nejen proti členskému státu (vertikální přímý účinek), ale také proti jinému jednotlivci/subjektu na stejné úrovni (horizontální přímý účinek). Směrnice mohou obtížně naplnit podmínku nepodmíněnosti, proto test pro jejich přímý účinek vypadá trochu jinak, než bylo uvedeno výše. Směrnice musí členskému státu ukládat jasný, přesně stanovený a kompletní závazek, jak řekl ESD v případě Van Duyn. Zároveň je pro přímý účinek nutné, aby lhůta pro implementaci již uplynula (případ Ratti). Zde je důležité poznamenat, že pro přímý účinek směrnice je relevantní pouze období od okamžiku, kdy uplynula lhůta pro implementaci, do chvíle, kdy byla skutečně implementována. Ne dříve ani později. Směrnice představují závazek pouze pro členský stát či složku státu/st. organizaci (emanation of a member state), mají tedy výhradně vertikální přímý účinek. Je tedy možné se ve sporu se státem před národním soudem dovolat přímého účinku směrnice.... a nepřímý účinek? Článek 10 Smlouvy o ES říká, že členské státy mají podniknout všechny kroky k naplnění svých závazků z této smlouvy nebo opatření orgánů Společenství. Povinností členských států je podporovat naplnění úkolů Společenství. Zároveň se členské státy musí vystříhat jakýchkoli opatření, která by ohrožovala realizaci cílů Společenství. Princip nepřímého účinku tkví tedy v tom, že národní soudy mají vykládat národní právo tak, aby tím naplňovali cíle Smlouvy o ES a přiznávaly stranám všechny prostředky vedoucí k nápravě, jež nabízejí směrnice. 18

19 V praxi je naplňování principů nepřímého účinku směrnic ohrožováno celou řadou faktorů. Národní soudy velice často váhají, jsou-li žádány o výklad národního práva ve světle směrnic. Důraz účastníků na výklad práva ve světe závazků (např. smluv, směrnic) z práva EU často vede soudy k tomu, že se obávají deformace jasného a již zavedeného významu národního práva, případně ohrožení základních principů ustálených v daném národním řádu. Dalším argumentem proti nepřímému účinku je tvrzení, že národní právní řád má svá vlastní pravidla interpretace a není tedy třeba vykládat ho podle směrnic. Všechny tyto argumenty proč to nejde jsou výzvou pro praktikující právníky, neboť na nich je, aby vykládali a aplikovali právo jiným způsobem, než bylo běžné do 1. května Bez toho, že advokáti budou žádat soudy o využívání principů přímého a nepřímého účinku na straně jedné a toho, že soudci budou náležitě znalí těchto věcí, asi nebude možné onen počáteční ostych prolomit. Ještě jedna okolnost je velice důležitá při zavádění obou principů do soudní praxe - je to náležité sebevědomí při zacházení s evropským právem. Přínosem přímého a nepřímého účinku je především: dosahování vysoké míry konformity s právem EU, rozšíření možností, jak hájit klientova práva (zde je vhodné upozornit na možnost získat kompenzaci od členského státu za jeho porušení práva ES viz případ Francovich), šetření času prostřednictvím národní cesty, bez nutnosti o obracet se na ESD předběžnou otázkou. Řízení před ESD zabírá příliš mnoho času, mělo by tedy být poslední krokem (po vyčerpání dvou výše popsaných cest). Autor působí v Lize lidských práv a je doktorandem na PrF MU. Poznámky: 1) Využívání antidiskriminační legislativy v soudní praxi - praktický seminář pro právníky, Budapešť, Case Law Evropského soudního dvora Případ 26/62 Van Gend en Loos v. Nederlandse Aministratie der Belastigen (1963) ECR. Případ 9/70 Franz Grad v. Finanzamt Traunstein (1970) ECR 825. Případ 41/74 Van Duyn v. Home Office (1974) ECR Případ 148/78 Publico Ministero v. Ratti (1979) ECR Případ 14/83 Von Colson and Kamann v. Land Nordhein-Westfalen (1984) ECR Případ 15/84 Marshall v. Southampton & South-West Hempshire Area Health Authority (1984) ECR 723. Případ C-106/89 Marleasing SA v. La Comercial Internacional de Alimentación SA (1990) ECR I Případ C-188/89 Foster v. British Gas plc (1990) ERC I Spojené případy C-6/90 & C-9/90 Francovich and others v. Italy (1991) ECR I Spojené případy C- 46/93 and C-48/93 Brasserie du Pecheur SA v. Germany and R v. Secretary of State for Transport ex parte Factortame (Factortame III) (1996) ECR I Případ C-168/95 Criminal Proceedings against Luciano Arcaro (1996) ECR I ZE SOUDCOVA PSACÍHO STROJE Vyloučení veřejnosti z řízení: osudové selhání ústavního soudu Michael Kousal Krajský soud v Hradci Králové v prosinci 2002 odmítl žalobu občanských sdružení a uvedl přitom, že občanské sdružení se smí účastnit řízení pouze v místě, kde má své sídlo. O ústavní stížnosti letos rozhodl ústavní soud tak, že dal zapravdu krajskému soudu. Tento nález ústavního soudu okamžitě použil krajský úřad v Hradci Králové, aby nařídil obecním úřadům vyloučit z několika řízení občanská sdružení. Že dotyčná řízení byla zahájena v době, když už zákon o ochraně přírody pojem místně příslušná jednotka občanského sdružení vůbec neobsahoval (byl vypuštěn novelou č. 218/2004, která vešla v účinnost v květnu 2004), jej přitom nezajímalo. 19

20 Argumentace soudu V rozsudku 30 Ca 12/ z krajský soud v Hradci Králové nejprve ocitoval, že dle 70 odstavce 2 se může účastnit řízení pouze místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, a dodal: Již z podané žaloby... bylo na první pohled zřejmé, že občanské sdružení Sdružení za šetrnou dopravu, se sídlem v Teplicích nad Metují, tyto předpoklady svého účastenství v územním řízení o umístění stavby nesplňuje... není místně příslušnou organizační jednotkou pro dané územní řízení. Nemá totiž své sídlo v území, v němž se stavba dálnice umisťuje, a proto již jen z tohoto důvodu nemůže být ani nositelem práv účastníka řízení podle 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Opačný výklad by nutně vedl k závěrům, že jakékoliv občanské sdružení daného typu by se vlastně mohlo účastnit správních řízení po celém území státu, a tedy by mělo více práv, než občané samotní, přestože právě z nich je vytvářeno. Jinými slovy, pokud kterýkoliv občan města Teplice nad Metují nesplňuje předpoklady být účastníkem daného územního řízení podle 34 stavebního zákona v prostoru umístění dálnice, nemá ani žalobní legitimaci napadat rozhodnutí o jejím umístění správní žalobou. Pokud by mělo míti takové právo občanské sdružení se sídlem v Teplicích nad Metují, mělo by více práv než občané či právnické osoby, přestože ústavně konformní je pouze rovnost práv všech subjektů. Právě proto je nutno odvozovat účastenství občanských sdružení ve správních řízeních podle 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny od místa jejich sídla (viz citace zákona - místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení). Na této skutečnosti nemohou nic změnit ani stanovy občanského sdružení, které upravují pouze jeho vnitřní poměry, nic víc. Ústavní soud tuto argumentaci doplnil o tvrzení, že když obec se může účastnit dle 71 zákona č. 114/1992 Sb. jen řízení týkajících se jejího správního obvodu, tak občanská sdružení se smí rovněž účastnit pouze řízení týkajících se obvodu obce, v níž mají sídlo, neboť jinak by vznikla nerovnost účastníků řízení. 20 Krajský soud tedy vyvodil, že občan smí být účastníkem pouze v místě, kde má své bydliště a z toho odvodil, že i občanské sdružení smí působit - být místně příslušným - pouze v místě, kde má své sídlo. Ústavní soud dal této úvaze za pravdu, proto si rozeberme, co je na ní pravdy. Určování účastníků řízení Řízení vedených dle stavebního zákona se, kupodivu, ve skutečnosti účastní lidé nikoliv podle toho, zda mají bydliště v prostoru, kde se stavba umisťuje, ale účastníkem byl jednak stavebník, jednak majitelé pozemků, na nichž se stavba umisťuje, a majitelé sousedních nemovitostí. V daném případě dokonce byly účastníky územního řízení (na stavbu umisťovanou u Hradce Králové), mimo jiné, i fyzické osoby mající své bydliště v Teplicích nad Metují, jenž byly členy dotyčného občanského sdružení. Dokonce ani stavebník, kterým byla právnická osoba, neměl své sídlo v místě, kam se stavba umisťovala, a přesto byl ze zákona účastníkem řízení - kupodivu ani u právnických osob stavební zákon neomezuje účastenství na sídlo právnické osoby. Zákony platné v České republice nezakazují občanům působit i v místech, kde nemají své bydliště, a být účastníky řízení netýkajících se jejich bydliště. První výchozí předpoklad použitý krajským i ústavním soudem tedy nemá oporu ve skutečnosti ani v zákonech. Podívejme se tedy na předpoklad, že ostatní právnické osoby (jiné než občanská sdružení) mohou být účastníky řízení vedeného dle stavebního zákona pouze v místech, kde mají své sídlo. Právnická osoba může být majitelem nemovitostí kdekoliv v republice bez ohledu na své sídlo. Příkladem jsou řetězce supermarketů, kdy právnická osoba mající své sídlo na jednom místě v republice vlastní a provozuje obchodní domy rozmístěné v mnoha různých městech republiky. Obchodní zákoník právnickým osobám nezakazuje působit (a tedy být účastníky) i v jiných místech v republice, než kde mají své sídlo. Nelze tedy tvrdit, že pokud občanské sdružení by mohlo být účastníkem jinde, než kde má své sídlo, došlo by k narušení zásady rovnosti.

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Podle ustanovení 78 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Praha 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy. Vážený pane předsedo,

Praha 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy. Vážený pane předsedo, 16. října 2014 Čj. ČTÚ-59 158/2014-606/IV.vyř. Přílohy e předsedo, dovolte, abych se na Vás obrátil s následujícím zásadním problémem týkajícím se návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

Poznámky k praktické aplikaci požadavků Aarhuské úmluvy v ČR (zejména v soudní praxi) Seminář o českém předsednictví EU Praha, 21.11.2008 Pavel Černý, EPS Hlavní body zkušenosti (problémy) s využíváním

Více

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R16/2011/VZ-7187/2011/310-ASc V Brně dne: 3.5.2011

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R16/2011/VZ-7187/2011/310-ASc V Brně dne: 3.5.2011 *UOHSX003KBFV* UOHSX003KBFV PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R16/2011/VZ-7187/2011/310-ASc V Brně dne: 3.5.2011 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 18.1.2011 (doručeného

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko:

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko: Výkladové stanovisko č. 21 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 3. března 2014 - k výpovědní době při vypovězení nájmu bytu a nájmu domu nájemcem

Více

PRŮBĚH EIA. srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku. Zjišťovací řízení. přeshraniční podle Espookonvence

PRŮBĚH EIA. srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku. Zjišťovací řízení. přeshraniční podle Espookonvence PRŮBĚH EIA srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku EIA-průběh Rakousko legislativní stav (rakouské zákonné podmínky) přeshraniční podle Espookonvence a Aarhuské úmluvy projekt v Rakousku (rakouské zákonné

Více

průvodce povolováním staveb

průvodce povolováním staveb Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union. průvodce povolováním staveb 1 Při nesouladu s územním

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Směrnice náměstka ministra pro vzdělávání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se schvaluje statut a jednací řád Akreditační komise pro vyšší

Více

Aktuální judikatura k obecnímu zřízení

Aktuální judikatura k obecnímu zřízení Aktuální judikatura k obecnímu zřízení Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru dozoru a kontroly Posuzování samostatné působnosti obcí při 310 kontrolách (2006 2012) bylo zjištěno celkem 1 688 případů porušení

Více

JEDNACÍ ŘÁD. Zastupitelstva městského obvodu Plzeň 3

JEDNACÍ ŘÁD. Zastupitelstva městského obvodu Plzeň 3 JI28 ÚMO Plzeň 3 Vydání č.: 02 Počet stran: 7 Počet příloh: 1 Účinnost od: 1.12.2011 JEDNACÍ ŘÁD Zastupitelstva městského obvodu Plzeň 3 Zpracovatel Garant Schvalovatel Jméno, funkce Datum Podpis Ing.

Více

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Praha 24. března 2015 PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese

Více

U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009

U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009 U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009 Rada vlády ČR pro lidská práva (dále jen Rada ) I. n a v a z u j e n a schválený podnět Výboru pro lidská práva a biomedicínu

Více

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz STANOVISKO č. 1/2007 červen 2007 Stanovisko k aplikaci práva na ochranu osobních údajů při poskytování informací

Více

Právo obcí není nemožný požadavek. Petr Bouda Ekologický právní servis

Právo obcí není nemožný požadavek. Petr Bouda Ekologický právní servis Právo obcí není nemožný požadavek Petr Bouda Ekologický právní servis Obsah 1. Současný právní stav 2. Navrhované změny zákonů pro zavedení práva veta dotčených obcí Stanovení průzkumného území První krok,

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.10.2012 C(2012) 7059 final STANOVISKO KOMISE ze dne 4.10.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/72/ES Česká republika Certifikace

Více

V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit!

V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit! V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit! Zákon EIA Stavební zákon Rozhodnutí o stavbě, záměru, koncepci Proces posouzení vlivů koncepcí / záměrů na životní prostředí Schvalovací proces koncepce

Více

Osnova: Zpracoval: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury dne 30. 3. 2015.

Osnova: Zpracoval: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury dne 30. 3. 2015. Metodické stanovisko k postupu stavebních úřadů v řízeních podle stavebního zákona, navazujících na posouzení projednávaného záměru postupem dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail info@obec-lhotka.eu Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu

Více

EIA PO NOVELE 2015. Pro stavební úřady

EIA PO NOVELE 2015. Pro stavební úřady EIA PO NOVELE 2015 Pro stavební úřady Novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, (viz zákon č. 39/2015 Sb.,), účinná od 1. 4. 2015, přináší významné změny: -v právní úpravě

Více

Soudní znalci a soudně znalecké posudky

Soudní znalci a soudně znalecké posudky Soudní znalci a soudně znalecké posudky Soudní znalec je osoba s příslušnou kvalifikací a praxí, kterou stanovuje zákon č.36/67 Sb. o znalcích a tlumočnících (změna: 322/2006 Sb.) a podle vyhlášky ministerstva

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. č. j. 4 Ao 1/2007-43 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: N.

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

Novela zákona o vysokých školách N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M

Novela zákona o vysokých školách N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M (výrazně pozměněné oproti původnímu návrhu) Návrh vymezení Orgánu pro vnitřní hodnocení kvality veřejné vysoké školy a Standardů

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

STAVEBNÍ PRÁVO II. Program: A. Právní úprava B. STAVEBNÍ ÚŘADY. Stavební úřady - pravomoc. Stavební úřady - druhy. ve věcech stavebního zákona

STAVEBNÍ PRÁVO II. Program: A. Právní úprava B. STAVEBNÍ ÚŘADY. Stavební úřady - pravomoc. Stavební úřady - druhy. ve věcech stavebního zákona Program: STAVEBNÍ PRÁVO II A. Právní úprava B. Stavební úřady C. Zásady činnosti správních orgánů Filip Dienstbier, duben 2008 ve věcech stavebního zákona D. Rozhodování o území (územní rozhodnutí, územní

Více

Základní škola a mateřská škola Měčín p.o. Školní 93, Měčín, 340 12 Švihov

Základní škola a mateřská škola Měčín p.o. Školní 93, Měčín, 340 12 Švihov Označení směrnice: Vnitřní směrnice školy O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Číslo jednací: ZŠMŠ/229/2010 Zpracovala: Mgr. Václava Čejková Platnost od: 22.3.2010 Datum vydání: 22.3.2010 Vydává: Mgr. Václava

Více

Připravované změny zákonů o územních samosprávných celcích

Připravované změny zákonů o územních samosprávných celcích Připravované změny zákonů o územních samosprávných celcích Ing. Marie Kostruhová Vládní zadání Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 (usnesení vlády č. 1/2011, ve znění usnesení

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Novelizace zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a souvisejících zákonů

Novelizace zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a souvisejících zákonů Novelizace zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a souvisejících zákonů IX. Konference o bezpečnosti v obcích a městech 16. dubna 2015 Mgr. Zuzana Sprinz Ministerstvo dopravy, Odbor pozemních

Více

rozhodnutí č. REM/5/ :

rozhodnutí č. REM/5/ : Rada Českého telekomunikačního úřadu jako příslušný správní orgán podle 107 odst. 8 písm. b) bodu 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka Metodické doporučení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj 1/ ÚVOD Dne 3. června 2008 nabyl účinnosti zákon č. 191/2008

Více

Účast veřejnosti a dotčených osob na schvalování a vydávání územního plánu a jeho změn

Účast veřejnosti a dotčených osob na schvalování a vydávání územního plánu a jeho změn Účast veřejnosti a dotčených osob na schvalování a vydávání územního plánu a jeho změn Mgr. Tomáš Erbák Ateliér pro životní prostředí, o.s. 21.5.2012 Cíle semináře poskytnutí praktických informací o povaze

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S193/2015/VZ-11020/2015/512/PMu Brno: 11. května 2015

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S193/2015/VZ-11020/2015/512/PMu Brno: 11. května 2015 *UOHSX0072045* UOHSX0072045 USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S193/2015/VZ-11020/2015/512/PMu Brno: 11. května 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.,

Více

PŘEZKUM ZMOCNĚNÍ ZÁSTUPCE VEŘEJNOSTI

PŘEZKUM ZMOCNĚNÍ ZÁSTUPCE VEŘEJNOSTI PŘEZKUM ZMOCNĚNÍ ZÁSTUPCE VEŘEJNOSTI Metodické doporučení Ministerstvo pro místní rozvoj Ústav územního rozvoje srpen 2013 Obsah 1 Úvod 2 Přezkum zmocnění zástupce veřejnosti 2.1 Institut zástupce veřejnosti

Více

Ing. Petr Slezák. Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

Ing. Petr Slezák. Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ing. Petr Slezák Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence tel.: 267 122 442 e-mail: petr.slezak@mzp.cz Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

Na program jednání je

Na program jednání je Zápis z jednání Školské rady Základní škola a Mateřská škola Kladno, Školská 322 V souladu se Zákonem č. 561 Sb./2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a zásadami školy

Více

Jednací řád Zastupitelstva města Neratovice

Jednací řád Zastupitelstva města Neratovice Jednací řád Zastupitelstva města Neratovice Zastupitelstvo města se usneslo dne 5. 11. 2014 v souladu s ustanovením 96, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), (dále jen zákon o obcích ) na

Více

J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y. Č.j.: ZŠ 95/2015

J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y. Č.j.: ZŠ 95/2015 J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y Č.j.: ZŠ 95/2015 Brno, 19. 2. 2015 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Jednací řád školské Rady Základní školy, Brno, Botanická 70, 602 00 Brno upravuje přípravu, obsah

Více

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR.

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: posta@uoou.cz Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. STANOVISKO č. 2/2004 leden 2004, aktualizace červenec

Více

Vzor 15: Oznámení o zahájení územního řízení I

Vzor 15: Oznámení o zahájení územního řízení I 230 ČÁST I / ÚZEMNÍ ROZHODOVÁNÍ 230 Vzor 15: Oznámení o zahájení územního řízení I Tento vzor se použije pro případy, kdy je v území vydán územní nebo regulační plán (srov. 87 odst. 1 stavebního zákona).

Více

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Klatovy JEDNACÍ ŘÁD BEZPEČNOSTNÍ RADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KLATOVY

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Klatovy JEDNACÍ ŘÁD BEZPEČNOSTNÍ RADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KLATOVY Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Klatovy JEDNACÍ ŘÁD BEZPEČNOSTNÍ RADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KLATOVY Klatovy 2011 1 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Bezpečnostní rada obce s rozšířenou

Více

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů.

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského

Více

130 Orgány školské právnické osoby. (1) Orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel.

130 Orgány školské právnické osoby. (1) Orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel. 130 Orgány školské právnické osoby (1) Orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel. (2) Orgány školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou

Více

Směrnice č. 2/2013 Pravidla pro zajištění přístupu k informacím

Směrnice č. 2/2013 Pravidla pro zajištění přístupu k informacím Směrnice č. 2/2013 Pravidla pro zajištění přístupu k informacím Rada města Šluknov se na své 87. schůzi dne 30.09.2013 usnesením č. XX/87R/2013 usnesla vydat v souladu s 103 odst. 4 písm. e) zákona č.

Více

Některé aspekty územního a stavebního řízení z hlediska jejich účastníků. Mgr. Alena Říhová bnt pravda & partner, v.o.s.

Některé aspekty územního a stavebního řízení z hlediska jejich účastníků. Mgr. Alena Říhová bnt pravda & partner, v.o.s. Některé aspekty územního a stavebního řízení z hlediska jejich účastníků Mgr. Alena Říhová bnt pravda & partner, v.o.s. Okruh účastníků územního řízení ( 85 SZ) žadatel obec osoby s vlastnickým či jinými

Více

VÝVOJOVÉ DIAGRAMY LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ČR

VÝVOJOVÉ DIAGRAMY LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ČR VÝVOJOVÉ DIAGRAMY LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ČR PhDr. Petr Kolář, Ph.D. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Informační podklad č. 1.172

Více

J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y

J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y J E D N A C Í Ř Á D Š K O L S K É R A D Y Brno, 12. 1. 2012 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Jednací řád školské Rady Základní školy, Brno, Botanická 70, 602 00 Brno upravuje přípravu, obsah jednání, způsob

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti. Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz

Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti. Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz Umístění síťové infrastruktury v cizí nemovitosti 104 odst. 1 a 2 ZoEK: operátor je oprávněn zřizovat

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola a Mateřská škola Cotkytle, okres Ústí nad Orlicí ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Část 31. SMĚRNICE PRO POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ Č. j. 28/2014 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne: 19.

Více

Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva

Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva Pořizování a následné zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva obce se v roce 2011 stalo ostře sledovaným jak občanskou, tak i novinářskou

Více

Zpráva o šetření. ve věci podnětu Ing. R. L., zastupujícího společnost D. C., s. r. o. A - Předmět šetření

Zpráva o šetření. ve věci podnětu Ing. R. L., zastupujícího společnost D. C., s. r. o. A - Předmět šetření Plná moc, která neobsahuje omezení, představuje pověření k jednání v plném rozsahu (neomezeně) se všemi správci daně bez ohledu na to, zda obsahuje výslovný text se všemi správci daně, a bez ohledu na

Více

Česká republika NÁLEZ. Ústavního soudu

Česká republika NÁLEZ. Ústavního soudu Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dne 9. února 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra

Více

NÁMITKA č. 7 Námitka je rozdělena na 3 dílčí námitky:

NÁMITKA č. 7 Námitka je rozdělena na 3 dílčí námitky: NÁMITKA č. 7 Námitka je rozdělena na 3 dílčí námitky: 7-1 Námitka č. 7 7-2 Námitce č. 7/1 podané společnosti Lesy České republiky, s.p., Správa toku oblast Povodí Odry, Frýdek Místek, se sídlem Nádražní

Více

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Příloha k č.j.: 84/M/15, 2386/ENV/15 Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Článek 1 Úvodní ustanovení Monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí (dále jen Monitorovací

Více

Judikatura soudů. Vysoká nad L. zamítnutí žaloby o náhradu škody ÚP Jistebnice zrušení OOP z důvodu procesní i věcné nezákonnosti

Judikatura soudů. Vysoká nad L. zamítnutí žaloby o náhradu škody ÚP Jistebnice zrušení OOP z důvodu procesní i věcné nezákonnosti Judikatura soudů Vysoká nad L. zamítnutí žaloby o náhradu škody ÚP Jistebnice zrušení OOP z důvodu procesní i věcné nezákonnosti Autor příspěvku: Ing. Petr Háp Vysoká nad Labem Žaloba na zaplacení cca

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 As 45/2006-87 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr.

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

Mýty o účasti veřejnosti

Mýty o účasti veřejnosti Mýty o účasti veřejnosti příspěvek na konferenci Občanská společnost v zemích střední Evropy, aspekty spolupráce mezi neziskovými organizacemi a státem. Autor: Mgr. Vítězslav Dohnal, Ekologický právní

Více

JEDNACÍ ŘÁD PREZIDIA CDO

JEDNACÍ ŘÁD PREZIDIA CDO JEDNACÍ ŘÁD PREZIDIA CDO Čl. I. Úvodní ustanovení Jednání Prezidia CDO jsou řízena podle tohoto jednacího řádu Prezidia CDO. Prezident, popřípadě 1.viceprezident, jsou povinni 4x ročně svolat osobní jednání

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou

Více

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO

Více

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Základní umělecká škola, Šumperk, Žerotínova 11 Sídlo: 787 01 Šumperk, Žerotínova 11 Identifikační číslo 00852333 Zřizovatel Olomoucký kraj IČO 60609460 Vnitřní předpis č.: VP12/2010 POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ

Více

Výňatky z Informace č. 1/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 27. 1. 2014 pod č.j.

Výňatky z Informace č. 1/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 27. 1. 2014 pod č.j. Výňatky z Informace č. 1/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 27. 1. 2014 pod č.j. SPU 016519/2014 Informace jsou metodickým nástrojem řízení organizačních jednotek

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21. 6. 2013 2013/0081(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu

Více

3. investiční zprostředkovatel zprostředkovává s odbornou péčí uzavření smlouvy o poskytování investičních služeb nebo je pověřen třetí osobou

3. investiční zprostředkovatel zprostředkovává s odbornou péčí uzavření smlouvy o poskytování investičních služeb nebo je pověřen třetí osobou ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele

Více

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu

Více

ZÁKON. Čl. I. Zvláštní ustanovení ve vztahu k dětem. Čl. II. V 898 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova: nebo stanoví-li tak zvláštní zákon.

ZÁKON. Čl. I. Zvláštní ustanovení ve vztahu k dětem. Čl. II. V 898 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova: nebo stanoví-li tak zvláštní zákon. ZÁKON ze dne kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Více

SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE Rok 2008 SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE 4/2008 SMĚRNICE Rady města České Budějovice ze dne 23. 4. 2008 o evidování a vyřizování škodních událostí Vydává Zpracoval Projednáno

Více

Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce

Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce Milan Štefanec Nezávislé sociálně ekologické hnutí NESEHNUTÍ Chraňme si svůj prostor, Brno, 18. 2. 2013 Administrativní (byrokratická) a

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis:

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A ROZHODNUTÍ

V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A ROZHODNUTÍ Obecní úřad Sokolnice, okres Brno-venkov, PSČ 664 52 s t a v e b n í ú ř a d Sp.zn.: 990/12/SÚ/JR V Sokolnicích dne 24. 7. 2012 Č.j.: 1151/12 Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.7.2012 Vypraveno dne:

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Metodika je určena pořizovatelům územních plánů

ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Metodika je určena pořizovatelům územních plánů ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Metodika je určena pořizovatelům územních plánů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje leden 2012 Obsah

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Občanské soudní řízení III/2 VY_32_INOVACE_200 3 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

Územní studie 25 SZ. 30 odst. 1 SZ

Územní studie 25 SZ. 30 odst. 1 SZ Územní studie Územní studie: patří mezi územně plánovací podklady, ověřuje možnosti a podmínky změn v území, slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, slouží jako podklad k pořizování

Více

1. Zahájení valné hromady pověřeným členem představenstva, prohlášení o usnášeníschopnosti valné hromady.

1. Zahájení valné hromady pověřeným členem představenstva, prohlášení o usnášeníschopnosti valné hromady. UPRAVENÁ POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU Obchodní společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., IČ: 601 12 344, se sídlem Polička, Pivovarská 151, PSČ 572 14, zapsané v obchodního rejstříku vedeným

Více

Váš dopis značka / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Karlovy Vary neuvedena / 07.02.2011 526/ObŽÚ/11-2 MALÝ / 700 14.02.2011

Váš dopis značka / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Karlovy Vary neuvedena / 07.02.2011 526/ObŽÚ/11-2 MALÝ / 700 14.02.2011 Pan Zeqirja Sahatciu jednatel společnosti Z-PRINC GOLD, s.r.o. Stará Louka 326/64 360 01 Karlovy Vary ----------------------------------------------- IČ 263 55 906 Váš dopis značka / ze dne Naše značka

Více

Hospodárné nakládání s majetkem ÚSC

Hospodárné nakládání s majetkem ÚSC Oživení, o.s. Mgr. Tomáš Kramár, DiS. Občanské sdružení Oživení: - poradenství a servis občanům, zastupitelům a veřejné správě (manuál Transparentní samospráva) - protikorupční audity a strategie (MHMP,

Více

- 81 a 88 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, (o zdravotních službách, dále jen ZZS )

- 81 a 88 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, (o zdravotních službách, dále jen ZZS ) Výkladové stanovisko č. 20 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 3. března 2014 - k problematice ochraně lidského těla po smrti člověka v NOZ

Více

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV ČINNOST VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV Veřejný ochránce práv ( ochránce") působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je v rozporu s právem,

Více

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail:info@uoou.cz

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail:info@uoou.cz Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail:info@uoou.cz Tento materiál byl zpracován po konzultacích s MV ČR. STANOVISKO č. 2/2004 leden 2004, aktualizace: Červenec 2005

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

Základy právní nauky

Základy právní nauky Základy právní nauky Principy právního státu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li. uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

Obec Lipová vznikla 1. ledna 1992 na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra

Obec Lipová vznikla 1. ledna 1992 na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra OFICIÁLNÍ NÁZEV DŮVOD A ZPŮSOB ZALOŽENÍ vznikla 1. ledna 1992 na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. VSC-3-4003/91 ze dne 13. prosince 1991, oddělením od města Slavičína. tvoří jeden územně samosprávní

Více

AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR

AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR V PROCESU POVOLOVÁNÍ STAVEB PODLE ZÁKONA č.183/2006 Sb. STAVEBNÍM ŘÁDU OSTRAVA 5.- 6. LISTOPADU 2011 AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR 143 Autorizovaným inspektorem jmenuje ministr MMR FO,

Více