Alois Kohoutek a kol. Obnova trvalých travních porostů v LFA
|
|
- Petr Staněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Alois Kohoutek a kol. Obnova trvalých travních porostů v LFA METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 2007
2 Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem řešení výzkumného záměru VÚRV, v. v. i., reg. č.: MZe Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007 ISBN
3 Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, Praha 2 Alois Kohoutek, Věra Odstrčilová, Pavel Nerušil, Petr Komárek Obnova trvalých travních porostů v LFA METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha 2007
4 Obnova trvalých travních porostů v LFA Obnova travních porostů je dosud nejrozšířenější způsob introdukce kulturních druhů trav a jetelovin na luční a pastevní stanoviště do zdegradovaných travních porostů v důsledku dlouhodobého nerespektování zásad pratotechniky, po rekultivacích a vyčerpání všech konzervativních pratotechnických opatření (chemická ochrana, výživa a hnojení, sečení) k opětovnému zkulturnění. Cílem obnovy trvalého travního porostu je založení vytrvalého a produkčního porostu s vyšší kvalitou píce na daném stanovišti. Jsou definovány hlavní způsoby obnovy, tj. klasická obnova v rámci dvou až tříletého osevního postupu, rychloobnova TTP a minimalizační postupy pro mělké půdy. Značná pozornost je věnována složení směsí pro obnovu TTP v rozdílných agroekologických podmínkách s využitím stávajících a nových druhů a odrůd zaměřená na vytrvalost, produkční schopnost a kvalitu obnovených travních porostů s využitím nejnovějších poznatků exaktních pokusů z ČR, vhodně doplněné o relevantní zahraniční poznatky. Establishment permanent grasslands in LFA Establishment grasslands stands help to introduce leguminous plants and grasses into meadows and pastures. The aim of establishment grasslands is successful establishment of a more productive and qualitative grassland at the given site with a permanent effect. The technology of establishment has become settled, principal attention being focused on the perenniality, production ability and quality of newly established grass stands. Oponent: Ing. Ivan Landa
5 Obsah 1. Úvod Očekávaný vývoj pícninářských systémů Vyhodnocení stavu travních porostů před pratotechnickým zásahem metodou IKTTP Obnova travních porostů Způsoby obnovy Kvalita píce perspektivních trav a jetelovin Luční a pastevní využívání obnovených travních porostů Pastevní a luční jetelovinotravní směsky pro obnovu Systémy konzervace Meziroční rezervy objemných krmiv...20 Příloha 1: Příklady jetelotravních směsek pro obnovu travních porostů...20 Pastevní směsi...20 Luční směsi...21 Literatura...24 Foto na obálce: Sklizeň pratotechnických pokusů VÚRV, v. v. i., Praha, VS Jevíčko Sběr zavadlé píce z obnovených travních porostů na pozemcích Hanácké zemědělské společnosti Jevíčko a.s.
6 Metodika je určena pro zemědělskou praxi, poradce v oblasti zemědělství, pracovníky ve výzkumu, zemědělském školství a šlechtění. Pro její využití byla uzavřena smlouva se Svazem marginálních oblastí se sídlem Horní Police č. 1. SMO doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi. Metodika byla schválena Ministerstvem zemědělství ČR odborem rostlinných komodit pod č.j. 696/ Ministerstvo zemědělství ČR doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi.
7 1. Úvod Trvalé travní porosty (TTP) zaujímají v České republice (ČR) dle evidence katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního výměru ha, tj. 22,8 % ze zemědělské půdy ( ha); dle údajů ČSÚ bylo v roce 2006 zemědělsky obhospodařováno ha, což je nejvyšší úroveň za posledních pět let. Jejich funkce v krajině je především protierozní a transformační, tj. usměrňují srážkovou vodu do podzemního odtoku. Významná je i krajinotvorná funkce travních porostů. Převážná část výměry TTP se nachází ve vyšších nadmořských výškách s horším geologicko-petrografickým substrátem než je v úrodných nížinných polohách, což ovlivňuje jejich produkční potenciál. Terénní podmínky jsou velmi rozmanité (tab. 1) a rovněž vodní poměry jsou faktorem, který limituje a podmiňuje jejich obhospodařování. 1. Výsledky inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů v České republice Ukazatele (%) Terénní podmínky: Rovinné plochy 38,3 Plochy přes 3 32,5 Plochy přes 8 17,3 Plochy přes 15 9,3 Plochy přes 25 2,3 Vodní poměry: Trvale zamokřené 12,1 Občas zamokřené 36,9 Výsušná stanoviště 8,1 Dobíhající epocha ropa zemní plyn uhlí bude vystřídána epochou energie z obnovitelných zdrojů. Vedle etanolu (+ 84 %) a bionafty
8 (+ 625 %) budeme muset počítat také pro narůstající počet obyvatel ve světě směřujících k vyšší životní úrovni (Čína, Indie) s vyšší spotřebouu obilí (+ 15 %), olejnin (27 %) a bílkovinných krmiv (+ 33 %) až do roku 2015 (Schumacher 2006). Tím se stane orná půda celosvětově velmi omezená, cena krmiv stoupne a hospodářská zvířata konzumující objemnou píci (skot, koza, ovce, kůň) budou znovu více krmena pící vyprodukovanou z travních porostů. Louky a pastviny nesmějí již dále zarůstat, neboť příští zásobování populace potravinami, jakož i jejich snadnou dostupnost, by nebylo možné zajistit. Obhospodařování travních porostů a chov skotu je ekologickým a ekonomickým klíčem k otevřené a udržované kulturní krajině v méně příznivých oblastech (Buchgraber 2007). Obnova travních porostů je dosud nejrozšířenější způsob introdukce kulturních druhů trav a jetelovin na luční a pastevní stanoviště do zdegradovaných travních porostů v důsledku dlouhodobého nerespektování zásad pratotechniky, po rekultivacích a vyčerpání všech konzervativních pratotechnických opatření (chemická ochrana, výživa a hnojení, sečení) k opětovnému zkulturnění. Cílem obnovy trvalého travního porostu je založení vytrvalého a produkčního porostu s vyšší kvalitou píce na daném stanovišti. Významná pozornost je v metodice věnována složení směsí pro obnovu TTP v rozdílných agroekologických podmínkách s využitím stávajících a nových druhů a odrůd zaměřená na vytrvalost, produkční schopnost a kvalitu obnovených travních porostů s využitím nejnovějších poznatků exaktních pokusů z ČR, vhodně doplněných o relevantní zahraniční vědeckovýzkumné poznatky. 2. Očekávaný vývoj pícninářských systémů Přes 70 % dojnic v EU-15 jsou krávy frísko-holštýnského plemene, které má stejnou potenciální užitkovost jako severoamerická stáda. Všechny země EU-15 dovezly semeno amerických plemenných býků, stejně jako převzaté systémy chovu: bez pastvy, kompletní krmné dávky s množstvím 6
9 koncentrátů. Tento způsob není ale vhodný pro všechny evropské oblasti chovu skotu. Je hospodářsky nákladný a nesplňuje očekávání společnosti týkající se chovu přežvýkavců. Skutečnost, že krávy jsou schopné produkovat l mléka neznamená, že farmář musí udělat vše, co je v jeho silách, aby této užitkovosti dosáhl. V konkrétní situaci a daném pícninářském systému by bylo možno dosáhnout lepší efektivnosti při produkci až l na dojnici, a to při minimalizaci nákladů a maximalizaci pastvy. Tento způsob hospodaření praktikují farmáři na Novém Zélandu, v Irsku, Anglii a vlhčích oblastech západní Francie. V každém případě je stále ještě jedna třetina populace dojnic v EU-15 tvořena kombinovaným C plemenem, které je dobře přizpůsobené daným výrobním podmínkám a poskytuje dobrý příjem díky výrobě sýrů a produkci masa. Navzdory současné krizi ve spotřebě hovězího masa se zdají být tato plemena dobře hodnocena a dokonce přitahují obnovený zájem mlékárenských společností. 3. Vyhodnocení stavu travních porostů před pratotechnickým zásahem metodou IKTTP Před zásahy do travních porostů provádíme vyhodnocení stavu luk a pastvin, abychom mohli navrhnout optimální pratotechnický zásah a způsob jeho provedení. Pro zhodnocení stavu travních porostů je vhodné použít metodu inventarizace a klasifikace travních porostů. Metoda inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů (IKTTP) byla vypracována na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a posloužila k vyhodnocení stavu TTP v ČSSR (Očadlík 1973). Aktualizovanou metodiku IKKTTP, doplněnou o poznatky získané za uplynulé období, lze použít pro vyhodnocení stavu travních porostů a doporučit vhodný postup pro zlepšení jejich stavu. Zjišťujeme agroekologické podmínky jednotlivých porostů (půdní, vlhkostní a živinové poměry stanoviště) a aktuální porostovou skladbu a na základě komplexního posouzení doporučujeme vhodný způsob jejich dalšího využívání a zlepšování. IKKTTP zahrnuje následující etapy: 7
10 1. Evidenci ploch TTP mapové podklady a přesné výměry pozemků s TTP; 2. Hodnocení stanovištních podmínek část podkladů získáme z mapy BPEJ, popř. komplexního průzkumu půd (půdní a klimatické poměry), výsledků agrochemického zkoušení půd (AZP), zejména zásobu přijatelných živin a půdní reakci, min. 1 x za 6 let, další informace získáme přímo v terénu (svažitost, vláhové poměry, hospodářská poloha aj.); 3. Hodnocení porostové skladby a produkce hodnotíme základní druhy trav, leguminóz a ostatních bylin. Porosty rozdělujeme podle intenzity do jednotlivých kategorií: A intenzivní nad 8,0 t.ha 1 sena, velmi dobrá kvalita píce, zapojený porost, B středně produkční, 40 60% pokryvnosti kvalitními druhy, C polokulturní porosty s nízkým podílem kulturních druhů (do 40 % pokryvnosti), D plochy se zvláštním režimem hospodaření CHKO, PHO aj. a E porosty v extrémních podmínkách s omezenou možností využívání srázy, hole nad hranicí lesa, nepícninářsky využívané porosty na svazích vodních staveb, náspech silnic aj.; 4. Návrh na zlepšení stanoviště návrhy se týkají úpravy povrchu pozemků (nerovnosti, nálety dřevin, výskyt kamenů), výsadby soliterních dřevin, úpravy vodního režimu a stanovení způsobu a intenzity hnojení; 5. Návrh na zlepšení porostů v případě kvalitních porostů navrhujeme vhodné systémy hnojení a využívání, v případě mezerovitých porostů bez přítomnosti vytrvalých plevelů (širokolisté šťovíky, pcháče aj.) jsou vhodné přísevy travních porostů, v případě většího výskytu ruderálních druhů je nutno aplikovat herbicidy s následným přísevem. V případě zcela nevhodného botanického složení porostu na oratelném stanovišti (vyšší mocnost ornice, bez výrazného podílu skeletu, na menších svazích a na rovinách) přistupujeme k obnově travních porostů s následným výsevem vhodné jetelovinotravní směsi Obnova travních porostů Obnova travních porostů je dosud nejrozšířenější způsob introdukce kulturních druhů trav a jetelovin na luční a pastevní stanoviště a využívá se zejména po rekultivacích, dlouhodobém využívání travních porostů 8
11 spojených se vznikem terénních nerovností a zejména po silné degradaci travního porostu v důsledku dlouhodobého nevyužívání či nerespektování zásad pratotechniky a po vyčerpání všech konzervativních pratotechnických opatření k opětovnému zkulturnění (chemická ochrana, výživa a hnojení, sečení). Z plevelných trav je velmi úpornou a těžko odstranitelnou překážkou metlice trsnatá, bezkolenec bílý, medyněk vlnatý a měkký, těžko hubitelnými pleveli jsou bolševník, podběl a přeslička, v poslední době došlo na poměrně velkých výměrách TTP k enormnímu zaplevelení štovíky. Kriteriálním hodnocením stupně degradace travního porostu je výskyt < 50 % kulturních trav a jetelovin Způsoby obnovy Při klasické obnově zařazujeme dočasně 2 3 letý osevní postup rozorání travního porostu a zařazení polního období (silážní kuřice, krmná řepa, ozimý ječmen na GPS), při rychloobnově provádíme výsev následně po rozorávce. Nejlepší zakládání obnovených porostů je čistosevem, tj. výsev pastevní či luční směsky bez krycí plodiny na jaře, případně po první seči, z krycích plodin lze doporučit oves s výsevkem do 60 kg.ha 1 sklizený na počátku metání. Na oratelných stanovištích s mocností ornice nejméně mm a svažitostí do a s nízkou kamenitostí provádíme obnovu orbou. Před orbou se zpravidla dle potřeby provádí vápnění, zejména na kyselejších půdách. Vápenatá hnojiva se aplikují v dávce 1 6 t.ha 1 CaO v závislosti na ph/kcl, půdním typu a ročním úhrnu srážek, která se orbou zapraví do celého půdního profilu. K orbě používáme otočné pluhy s předradličkou se šroubovitými plužními tělesy, které dokonale zaklopí drn a omezí regeneraci plevelů. Výhodné je zařadit před orbou diskování, případně mělké povrchové zpracování rotačním kypřičem do hloubky mm, čímž se rozpracuje drn, který se potom lépe zaklopí. Usnadníme si tím následnou předseťovou přípravu a zajistíme kvalitnější výsev a vzcházení vysetého osiva. Na neoratelných stanovištích zejména v horských a podhorských oblastech s mělkými půdami s mocností ornice < 150 mm a na kamenitých půdách a svazích nad 12 používáme k obnově původního travního 9
12 společenstva diskových bran (BDT 2,5) a diskových podmítačů. Operaci provádíme opakovaně křížem, aby došlo k dokonalému rozřezání drnu a jeho promísení s půdou. Za suššího počasí provádíme diskování s časovým odstupem, aby došlo k odumření drnu včetně plevelů. U obou způsobů obnovy lze k lepšímu odplevelovacímu účinku použít systemický herbicid Roundup (úč. l. glyphosát) v dávce 4 9 l.ha 1 (dle zaplevelenosti) aplikovaný 2 3 týdny před zásahem, který zvýší odplevelovací účinek. Předseťová příprava spočívá v opakovaném smykování a vláčení pozemku po aplikaci živin, abychom dosáhli urovnání povrchu, válením před setím, výsev na hloubku mm, zavláčení osiva a opakované válení (až 3x), aby došlo k dostatečnému utužení povrchu půdy a lepší vzlínavosti vody, nejlépe rýhovanými a kotoučovými vály cambridge anebo Crosskill Ringe, které zanechávají povrch nerovný a brání vytvoření souvislého škraloupu v případě následných dešťů. Po zapojení porostu následuje odplevelovací seč a přihnojení porostu a další sečné či pastevní využití obnovených travních porostů. Výživa a hnojení travních porostů je předmětem samostatných metodik a proto ji dále nerozvádíme. V případě zaplevelení porostu provádíme ochranu pesticidními přípravky a jejich směsmi dle platného Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin. Rychloobnovu travních porostů lze dnes provádět i rotační frézou s výsevní lištou (secí exaktor fy Horsch). Je to stroj pro minimální povrchové zpracování půdy s vyloučením zásahů pod hloubku setí. Konstrukčně je založený na horizontální půdní fréze, která plochými noži odřezává do nastavené hloubky půdní vrstvu a intenzívním zpracováním vytváří směs půdy a rostlinných zbytků, které vrhá směrem dozadu za stroj v pořadí podle hmotnosti, takže k osivu padá jemnozem a postupně k povrchu větší části skývy, kameny a rostlinné zbytky. Frézováním se obnažuje pevné seťové lůžko, na které se z výsevní lišty klínového profilu pneumatickým způsobem skrz více otvorů vysévá osivo. Stroj je výkonný a odolný vůči povrchovým kamenům i neodstranitelným kamenům. Odpadá tedy sběr kamenů. Výkon stroje je při urovnávání povrchu a zpracovávání organické hmoty 1,2 1,4 ha.h 1, při setí 1,2 1,8 ha.h 1 při záběru stroje 3 m. Bez použití chemických přípravků (národní parky, CHKO, pásma hygienické ochra- 10
13 ny vod aj.) je třeba uskutečnit minimálně dvojnásobný přejezd pozemků v období před nástupem vegetace a potom setí secím exaktorem. V případě větší zaplevelenosti (např. metlicí trsnatou), je potřebné vícenásobné nasazení stroje, nejlépe v kombinaci podzim (2x) + jaro (2x). Před prvním přejezdem je nutné narušit travní porost kombinovaným kypřičem GF (záběr 3 m). Při použití Roundupu (3 8 l.ha 1 dle výskytu houževnatých plevelů) stačí před výsevem jeden přejezd na urovnání povrchu Kvalita píce perspektivních trav a jetelovin Vývoj kvality píce trav a jetelovin je uveden na obrázku 1. Jedná se o víceleté průměry z pokusů provedených v letech na stanovištích Jevíčko a Hladké Životice; v případě trav bylo hodnoceno více druhů (jílek vytrvalý Mustang a Sport, kostřava rákosovitá Kora, kostřava luční Rožnovská, srha říznačka Niva, sveřep samužníkovitý Tacit, rodový hybrid Bečva (lolioidní) a Hykor (festucoidní); v případě jetelovin jsme hodnotili jetel luční, odrůdy Vesna, Dolina a Radegast. Porosty hnojené na jaře a po první seči 60 kg N.ha 1 (pouze trávy) + PK jsme postupně odebírali v týdenních intervalech od počátku května do poloviny června. Z obrázku 1 je zřejmé, jak se mění kvalita píce trav a jetelovin. S nastupujícími růstovými fázemi se v průběhu nárůstu 1. seče zvyšuje koncentrace vlákniny u trav v sušině píce z 211 na 333 g.kg 1, koncentrace vlákniny u jetelovin byla u prvního odběru 128 g.kg 1 sušiny a v polovině června dosáhla 261 g.kg 1 sušiny. Koncentrace energie hodnocená NEL (netto energie laktace) byla u trav počátkem května 6,23 MJ.kg 1 sušiny a klesla do poloviny června na 4,69 MJ.kg 1 sušiny, v případě jetelovin byla koncentrace energie 7,01 MJ.kg 1 sušiny a klesla v sedmém odběru na 5,30 MJ/kg sušiny. V průměru za 1 týden se koncentrace energie v píci trav snižovala o 0,26 MJ.kg 1 sušiny, u jetelovin o 0,28 MJ.kg 1 sušiny. Je zřejmé, že v průběhu nárůstu 1. seče můžeme vyrobit píci s velice rozdílnou kvalitou, od vysoce kvalitní, sklízené na počátku metání pro vysoce užitkové dojnice, až po podřadnou píci po odkvětu, vhodnou maximálně pro krmení krav stojících na sucho, kdy mají nejnižší potřebu živin. Jetel luční má ve stejných termínech odběru vyšší koncentraci energie v průměru 7 odběrů o 0,7 MJ.kg 1 sušiny a nižší koncentraci vlákniny o 80 g/kg sušiny. Jetel luční je proto velmi vhodný 11
14 KL Rožnovská Kora KR Kora MRH Hykor Hykor SŘ Niva Niva SH Tacit Tacit Beèva MRH Bečva JV Sport Sport JV Mustang JL Radegast Vesna JL Vesna JL Dolina Dolina JV Sport JL Radegast JV Mustang JL Dolina MRH Beèva JL Vesna SH Tacit KL Rožnovská KR Kora MRH Hykor SØ Niva Termíny odbì ru v týdnech od poèátku kvì tna Termíny odběru v týdnech od počátku května 1. Vliv termínů odběru na koncentraci NEL u trav a jetelů v průběhu nárůstu první seče NEL (MJ.kg 1 ) 12
15 350 vláknina - tráva NEL - tráva vláknina - jetel NEL - jetel 7.5 Koncentrace vlákniny (g.kg 1 sušiny) Koncentrace NEL v píci (MJ.kg 1 sušiny) po átku Odnožování Metání Kvetení P estárlá píce 4 2. Rùstové fáze trav a jetelovin, jejich vliv na kvalitu píce a zpùsob využití do jetelovinotravních směsek pro obnovu a přísevy travních porostů, protože nejenom že zvyšuje koncentraci dusíkatých látek v píci, ale velmi významně zvyšuje i koncentraci energie v píci a snižuje koncentraci vlákniny a tak zásadním způsobem přispívá ke zvyšování kvality píce. Při sestavování jetelovinotravních směsek lze vhodnou volbou druhů, odrůd a jejich raností dále zvyšovat kvalitu píce. Na obrázku 2 jsou uvedeny dle růstových fází i optimální termíny pro pastevní využívání a sklizeň píce z travních porostů pro účely výroby kvalitní senáže, resp. siláže a sena. Píci z travních porostů pro výrobu kvalitní senáže a siláže je třeba sklízet včas od počátku do plného metání, tj. během cca 7 10 dnů, přičemž sesečené porosty při využití moderních sklizňových technologií je optimální sbírat během hodin po posečení, abychom minimalizovali ztráty živin Luční a pastevní využívání obnovených travních porostů V pokusech s pěti pastevními a 14 lučními jetelovinotravními směskami (Kohoutek a kol., 2002) na stanovišti Jevíčko, založenými obnovou původ- 13
16 ního travního porostu v roce 1990 jsme sledovali vliv lučního a pastevního využívání travních porostů na produkci a kvalitu píce. Využití porostů bylo v případě lučních směsí třísečné: 1. seč na počátku metání kostřavy rákosovité Kora či mezirodového hybridu Felina, 2. seč po 7 týdnech, 3. seč do konce září. U pastevních směsí jsme pastvu simulovali pětisečným využitím, 1. seč jsme prováděli při výšce nejranější varianty 25 cm, další seče po 3, 4 a 5 týdnech od předchozí, poslední 5. seč do konce září. Dusíkem jsme v prvních dvou užitkových letech nehnojili, od třetího užitkového roku byla celková roční dávka 120 kg N.ha 1, dělená pro luční využití 2 x 60 kg N.ha 1, aplikovaná na jaře a po 1. seči, pro pastevní využití 3 x 40 kg N.ha 1, aplikovaná na jaře po 1. a 2. seči. Produkce sušiny (obr. 3) představuje průměr 8 užitkových roků, kvalitativní charakteristiky (obr. 4) byly stanoveny s pomocí techniky NIRS (NL, vláknina, PDIN, PDIE, NEV, NEL) za roky Produkce mléka byla vypočtena z energetické hodnoty píce (NEL) a vyjádřena pomocí kg FCM vyprodukovaného dojnicí o živé hmotnosti 600 kg při spotřebě 13 kg sušiny, ve vazném ustájení (35,52 MJ NEL na záchovu) a potřebě 3,13 MJ NEL na 1 kg mléka FCM. Počet krmných dnů (KD) byl vypočten z výnosu při spotřebě 13 kg sušiny a produkce mléka z ha z krmných dnů a denní produkce mléka dojnicí. Produkce sušiny (obr. 3) v průměru osmi užitkových let dosáhla u pastevních směsek (P) při pětisečném využití 7,81 t/ha, tj. o 28,2 % méně než u lučních směsek (L), tj. při třísečném využití (10,88 t/ha). Zvýšením počtu sečí sice klesá výnos, výrazně se však zvyšuje kvalita a produkční účinnost píce, což pozitivně ovlivňuje užitkovost chovaných hospodářských zvířat. Pastevní směsky (obr. 4) mají oproti lučním směskám vyšší koncentraci NL (P 177,6 g.kg 1, L 135,2 g.kg 1 ), PDIN (P 109,3 g.kg 1, L 82,1 g.kg 1 ) a PDIE (P 90,0 g.kg 1, L 80,6 g.kg 1 ) při nižší koncentraci vlákniny (P 217,1 g.kg 1, L 259 g.kg 1 ), což se promítá do vyšší koncentrace energie v píci. Netto energie laktace (NEL) byla v průměru pastevních směsek 5,83 MJ.kg 1, u lučních 5,48 MJ.kg 1 sušiny. Vypočtená produkce mléka na dojnici byla u pastevních směsek 12,9 kg FCM, zatímco u lučních poklesla na 11, FCM, tj. snížení o 1,5 kg FCM na dojnici denně. Celková produkce mléka z jednoho hektaru dosáhla u pastevních směsek 7749 kg FCM za 601 krmných dnů, oproti lučním směskám s produkcí kg FCM za 837 KD. 14
17 Produkce sušiny (t.ha 1 ), KD (hkd), produkce mléka na dojnici (FCM, kg.ks 1.d 1 ) produkce mléka z ha (FCM, t.ha 1 ) ,88 (100 %) 7,81 (71,8 %) P výnos L 6,01 P KD 8,37 L 12,9 P PMD Zp sob využití (P - pastevní, L - lu ní) Hodnocený znak 11,4 L 7,749 P FCM z ha 3. Produkce sušiny (t.ha 1 ), počet krmných dnů (KD), vypočtená produkce mléka na dojnici (PMD), vyjádřená v FCM (kg.ks 1.d 1 ), produkce mléka z ha (FCM v t.ha 1 ) 10,769 L Uvedený výpočet dokládá, že vyšší frekvencí sečí zvyšujeme kvalitu píce z travních porostů, přičemž na konverzi vyprodukované píce z jednoho hektaru potřebujeme menší zatížení skotem a sníží se množství vyrobeného mléka z jednotky plochy. Uvedený přístup je základem pro extenzivní zemědělské využívání travních porostů v méně příznivých oblastech (LFA) chovem skotu s nižším zatížením na ha při vyšší kvalitě píce travních porostů dosaženou vyšší intenzitou využívání Pastevní a luční jetelovinotravní směsky pro obnovu Navrhování jetelotravních směsek pro obnovu vychází z konkrétních požadavků uživatele, agroekologických podmínek stanoviště, způsobu a délky využívání a limitů vznášených v rámci národních parků, PHO a CHKO. V našich rozmanitých geografických podmínkách, rozdílném klimatu a rozložení srážek je třeba volit zejména vhodné druhové složení směsek, protože náš sortiment druhů a odrůd trav má úzké meziodrůdo- 15
18 Koncentrace NL (g.kg 1 ), vlákniny (g.kg 1 ), PDIN (g.kg 1 ), PDIE (g.kg 1 ), NEV (MJ.kg 1 ), NEL (MJ.kg 1 ) v sušin P NL L P vlákn. L P PDIN 82.1 L 90.0 P PDIE Zp sob využití Hodnocený znak 80.6 L P NEV L P NEL L 4. Kvalitativní charakteristika pastevních (P) a lučních (L) směsek v průměru za roky (Jevíčko) vé rozdíly zejména v ranosti, na rozdíl od západoevropských odrůd, které však z hlediska přezimování a odolnosti vůči plísni sněžné mají v našich podmínkách omezené využití. Výsledky dlouhodobých pokusů ukazují, že výnosově jsou stabilnější směsky s vytrvalými a produkčními druhy. Z pratotechnického hlediska k nejprodukčnějším a vytrvalým (> 20 let) travním druhům řadíme kostřavu rákosovitou a festucoidní mezirodové hybridy, srhu říznačku a ovsík vyvýšený, sveřep bezbranný, psárku luční, psineček výběžkatý, lipnici bahenní a luční, psineček výběžkatý; k vytrvalým, ale méně produkčním travním druhům se řadí kostřava červená, sveřep sitkanský a psineček tenký. Ke středně vytrvalým (5 10 let) a produkčním v prvních 3 4 letech řadíme bojínek luční; středně vytrvalý, ale málo produkční je trojštět žlutavý. Nejméně vytrvalý, ale produkční je jílek vytrvalý (3 5 let), kostřava luční a loloidní mezirodové hybridy (2 až 3 roky). Z typických pícních druhů v posledních letech poklesl význam kostřavy luční a jílku vytrvalého a do popředí nastoupila kostřava rákosovitá a mezirodové hybridy festucoidního typu, což se promítlo do doporučení na složení jetelotravních směsí pro obnovy travních porostů. 16
19 Pokud však chceme vyrábět píci s vysokou koncentrací energie v píci, je jejich role nezastupitelná i za cenu zakládání porostů v kratších časových intervalech. Z jetelovin (obr. 5) je nejvytrvalejší a nejprodukčnější vojtěška setá (vytrvalost až 8 let), je však vhodná pouze do půd s neutrálním ph a na TTP s nižší hladinou spodní vody. Nosnou jetelovinou je na loukách jetel luční, s vytrvalostí v provozních podmínkách 2 3 roky a velmi dobrou produkční schopností. Pro pastviny je nosnou jetelovinou jetel plazivý, který má nižší produkční schopnost, snáší však velmi dobře sešlapávání. Jetel plazivý zařazujeme i do lučních směsí na lepší zapojení prázdných míst vzniklých v důsledku obhospodařování. Doplňkovými jetelovinami jsou jetel zvrhlý, štírovník růžkatý a v sušších oblastech s dostatkem vápníku vičenec ligrus. V našich podmínkách dodávají jeteloviny porostům kg.ha 1 rhizobiálního dusíku, o který je možné snížit dusíkaté hnojení. Seznam odrůd trav a jetelovin zapsaných v ČR ve SOK je uváděn na webových stránkách ÚKZÚZ. O vytrvalosti, produkční schopnosti a dobrém zápoji nerozhoduje až tolik počet druhů ve směsce, jak se tradovalo, ale přítomnost produkčních a stanovišti odpovídajících druhů, jako je srha říznačka, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, bojínek luční, částečně i trojštět žlutavý a dále přítomnost druhů s rychlým vývojem v prvních třech letech, jako je kostřava luční a jílek vytrvalý. Stále významnější místo v sortimentu našich trav zaujímají mezirodové hybridy (MRH), které mají vyšší obsah sacharidů, zejména vodorozpustných, ale i vnitrobuněčné sušiny, nižší obsah N-látek, což zlepšuje koeficient silážovatelnosti S/NL (tab. 2). Příklady vhodných jetelovinotravních směsí pro obnovy travních porostů na různých stanovištích jsou uvedeny v příloze 1. Konkrétní složení zajišťují jednotlivé osivářské firmy na základě vlastních receptur, v případě zájmu sestavují jetelovinotravní směsky dle konkrétních požadavků odběratelů Systémy konzervace Značně nejisté povětrnostní podmínky v LFA nás nutí volit takové způsoby konzervace pícnin, které omezují riziko méně příznivého počasí. 17
20 Sušina (t.ha 1 ) jetel lu ní jetel plazivý vojt ška setá jetel zvrhlý štírovník obecný tolice d telová Roky 5. Produkce sušiny jetelovin setých v monokultuře ze zásevu v roce 1986 ve sklizňových letech na stanovišti Jevíčko Z tohoto důvodu je výroba zavadlých a mírně zavadlých siláží rozhodující formou konzervace. Výrobou sena musíme zajistit takové množství, které nám zajistí požadovanou strukturu a dietetickou úroveň krmné dávky. Podíl jednotlivých technologií konzervace by měl být následující (Knotek a kol., 2002): zavadlá siláž (siláž ze zavadlé píce, sušina > 35 %) 58 % mírně zavadlá siláž (siláž z mírně zavadlé píce, sušina > 20 %) 18 % siláž (přímá sklizeň) 12 % seno 24 % Podíl uvedených technologií se může měnit v závislosti od konkrétních povětrnostních podmínek během sklizně, ale bez následného negativního vlivu na produkci a zdravotní stav skotu. To vyžaduje dodržovat u jednotlivých způsobů konzervace přísnou disciplínu, která zajistí požadované kvalitativní parametry. V tabulce 2 je uvedena silážovatelnost jednotlivých druhů trav v závislosti od koncentrace NL a obsahu vodorozpustných glycidů. 18
21 2. Silážovatelnost jednotlivých druhů trav (Knotek, 2002) Druh Odrůda Koncentrace Nl (g/kg sušiny) Obsah vodorozpustných glycidů (G) (g/kg sušiny) Pufrovací kapacita (PK) Koeficient Srha říznačka Floreal 142,4 52,9 1,34 3,95 0,37 Srha říznačka Rožnovská 130,7 52,3 1,59 3,29 0,40 Bojínek luční 132,8 86,8 2,01 4,32 0,65 Kostřava rákosovitá Ludion 124,2 62,8 1,62 3,88 0,51 Kostřava rákosovitá Lekora 113,7 89,9 2,19 4,10 0,79 Kostřava luční Rožnovská 131,2 68,7 4,80 1,43 0,52 Kostřava luční Levočská 128,9 80,4 4,33 1,86 0,62 Jílek vytrvalý Bača 118,3 73,6 2,06 3,57 0,62 Jílek vytrvalý Barlatra 113,1 89,7 2,46 4,01 0,87 Jílek jednoletý Jivet 110,1 108,5 2,35 4,62 0,98 Rodový hybrid Felina 145,6 97,6 2,71 3,60 0,67 Rodový hybrid Bečva 139,6 99,3 3,15 3,15 0,71 Rodový hybrid Perun 151,3 103,5 2,91 3,56 0,68 Jílek vytrvalý Mustang 149,6 102,7 2,80 3,67 0,67 Jetel luční (2n) neuvedena 161,8 55,1 4,95 1,11 0,34 Jetel luční (4n) neuvedena 153,5 88,9 3,41 2,61 0,58 Vojtěška setá neuvedena 195,4 36,2 5,51 0,66 0,18 G/PK (G v %) G/NL 19
22 3.7. Meziroční rezervy objemných krmiv S ohledem na meziroční kolísání výnosů vlivem rozdílných podmínek počasí je třeba zajistit rezervu krmiv pro vyrovnání meziročníkových výkyvů ve výrobě krmiv. Průměrné roční srážky dosahují ve srážkově deficitních ročnících v posledních letech dle údajů ČHMÚ na území ČR deficitu až 30 %, lokálně až 40 %, oproti dlouholetému průměru, současně se zvyšuje průměrná teplota, což se negativně odráží nejen na produkci krmiv pro skot ale i na jejich kvalitě (píce rychleji stárne). Řešení spočívá v tvorbě rezerv, jejichž výši stanovíme na základě analýz výroby krmiv v zemědělském podniku v delší časové řadě (5 7 let) a roční potřebě objemných krmiv pro stádo skotu. Meziroční zásoby krmiv by měly činit %, popř. až 30 %, a to ve formě konzervovaných krmiv, nejlépe sena. Meziroční zásoby krmiv je potřeba zahrnout do plánované výroby krmiv a meziročně je doplňovat, uvolňování zásob krmiv je možné na základě dlouhodobé meteorologické prognózy dočasným zvýšením hustoty zvířat, které nenaruší stabilitu zemědělské soustavy. Příloha 1: Příklady jetelovinotravních směsek pro obnovu travních porostů Pastevní směsi 1. Raná pastevní směs Srha říznačka 16 kg Kostřava luční Jílek vytrvalý 3 kg Psárka luční Jetel plazivý 3 kg Celkový výsevek 30 kg.ha 1 2. Polopozdní pastevní směs Kostřava rákosovitá 8 kg 20
23 MRH festucoid Jílek vytrvalý 6 kg Bojínek luční Lipnice luční Kostřava červená Jetel plazivý Celkový výsevek 3.ha 1 3. Polopozdní až pozdní pastevní směs Kostřava rákosovitá 6 kg MRH festucoid Kostřava luční Bojínek luční Trojštět žlutavý Lipnice luční 5 kg Kostřava červená 3 kg Jetel plazivý Celkový výsevek 30 kg.ha 1 4. Pozdní pastevní směs pro drsnější polohy Bojínek luční 8 kg Psineček výběžkatý Kostřava rákosovitá 6 kg Lipnice luční 3 kg Trojštět žlutavý 3 kg Jílek vytrvalý Jetel plazivý Celkový výsevek 3.ha 1 Luční směsi 1. Luční směsi pro dočasné TP Kostřava rákosovitá Srha říznačka Kostřava luční 10 kg 21
24 Jílek vytrvalý Jetel luční 6 kg Jetel plazivý Jetel zvrhlý Celkový výsevek 3.ha 1 MRH festucoidní 10 kg Bojínek luční 6 kg Kostřava luční Jílek vytrvalý 3 kg Lipnice luční Kostřava červená Jetel luční Jetel plazivý Jetel zvrhlý Celkový výsevek 35 kg.ha 1 Kostřava rákosovitá 8 kg MRH festucoidní Bojínek luční Jílek vytrvalý Lipnice luční Lipnice úrodná Jetel luční Jetel zvrhlý Jetel plazivý Celkový výsevek 3.ha 1 2. Směsky pro vytrvalé travní porosty 2.1. Luční směs raná Srha říznačka Kostřava rákosovitá Kostřava luční Kostřava červená Lipnice luční Jetel luční 1 3 kg 6 kg 22
25 Jetel plazivý Celkový výsevek 33 kg.ha Luční směs středně pozdní Kostřava rákosovitá 8 kg MRH festucoidní 8 kg Psineček výběžkatý Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel luční Jetel zvrhlý Jetel plazivý Celkový výsevek 3.ha Luční směs pro vlhčí podmínky Psárka luční 6 kg MRH festucoidní 5 kg Bojínek luční 6 kg Kostřava rákosovitá 6 kg Lipnice luční 3 kg Psineček výběžkatý Jetel zvrhlý 5 kg Celkový výsevek 33 kg.ha Luční směs pro sušší a extrémní podmínky Ovsík vyvýšený 8 kg Srha říznačka Sveřep bezbranný 5 kg Kostřava rákosovitá 5 kg Kostřava červená Trojštět žlutavý Štírovník růžkatý 3 kg Jetel plazivý Celkový výsevek 33 kg.ha 1 23
26 Literatura Buchgraber, K. (2007) Multifunktionales Grünlandmanagement im Alpenraum. In: Multifunkční obhospodařování a využívání travních porostů v LFA, Rapotín, , s Hrazdira, Z. (1992) Efektivnost bezorebného přísevu lučních porostů v nížinných oblastech. (Výzkumná zpráva), VÚLP, Banská Bystrica, 1992, 56 s. Kohoutek, A., Fiala, J., Komárek, P., Rataj, D., Tišliar, E., Michalec, M. (1998) Obnova a přísevy travních porostů. Metodiky pro zemědělskou praxi. Praha, ÚZPI, č. 3., 32 s. Kohoutek, A., Pozdíšek, J., Nerušil, P., Jakešová, H., Odstrčilová, V. (2001) Kvalitní píce a skot základ využívání a obhospodařování travních porostů. Úroda, 49, č. 4, s Knotek, S. et. al. (2002): Príručka krmovinára. Bánská Bystrica, VÚTPHP, 258 s. Očadlík, J.: Inventarizace a klasifikace trvalých travních porostů v ČSR. (Syntetická zpráva), Praha, ÚPP, Schumacher, K.D. (2006) Globalisierung Die Veränderung der Rohstoffmärkte und ihre Folgen für die deutsche Mischfutterwirtschaft. Vortrag an der 6. DVT Jahrestagung Die Zukunft gestalten: Strategien für die Mischfutterwirtschaft. Hannover, Pícninářská komise odboru rostlinné výroby ČSAZ: Základní směry zúrodnění a intenzifikace luk a pastvin v ČSSR a podmínky jejich realizace, Praha,
27 Autor: Název: Vydal: Sazba: Tisk: Náklad: Vyšlo v roce 2007 Ing. Alois Kohoutek, CSc., Ing. Věra Odstrčilová, Ph.D., Ing. Pavel Nerušil, Ing. Petr Komárek, Ph.D. Obnova trvalých travních porostů v LFA Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, Praha 6-Ruzyně Ing. Vladimír Pokorný, CSc. Ústav zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, Praha ks Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autory: vste@seznam.cz Autor fotografií: Ing. Alois Kohoutek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., 2007 ISBN
28 Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, Praha
PŘÍSEVY DO TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha 6 Ruzyně Výzkumná stanice Jevíčko K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko Tel/fax: 461 327 814 PŘÍSEVY DO TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ Ing. Alois Kohoutek, CSc.
VíceKvalita porostů a kvalita krmiv produkovaných na TTP. Ing. Jan Pozdíšek, CSc
Kvalita porostů a kvalita krmiv produkovaných na TTP Ing. Jan Pozdíšek, CSc Část I. Výsledky zjišťování ukazatelů výživné hodnoty u vybraných travních siláží. Nutriční hodnota byla zjišťována v bilančních
VíceNabídka drobného balení
Travní směsi Nabídka drobného balení Charakteristika nabízených travních směsí 0,5 2,0 10,0 BRITAN UNI 1 okrasná parková směs Složení směsi: kostřava červená dlouze výběžkatá, krátce výběžkatá a trsnatá,
VíceŠťovíky stálý problém trvalých travních porostů i pícnin na orné půdě
Šťovíky stálý problém trvalých travních porostů i pícnin na orné půdě Stanislav Hejduk, Mendelova univerzita Brno Bohumír Cagaš, SPJTS Zubří SPTJS, VPS Zubří, 4.3.2015 Širokolisté šťovíky v travních porostech
VíceProdukční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR Ing. Jan Pozdíšek, CSc, Ing. Alois Kohoutek, CSc.
Produkční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR Ing. Jan Pozdíšek, CSc, Ing. Alois Kohoutek, CSc. Etapa V001 Vyhodnotit vliv různých režimů obhospodařování na: produkci píce kvalitu píce botanickou skladbu
VíceMožnosti uplatnění intenzivních jílkových směsí
Možnosti uplatnění intenzivních jílkových směsí doc. Ing. Josef Hakl, Ph.D. je docentem Katedry pícninářství a trávníkářství na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, České zemědělské
VíceSetkání s půdou na ekologickém hospodářství Tvrdkovská zemědělská farma, spol. s r.o.
Setkání s půdou na ekologickém hospodářství Tvrdkovská zemědělská farma, spol. s r.o. 27. října 2015, Tvrdkov Jaroslav Stránský Naše farma 1 110 ha zemědělské půdy v režimu EZ (od. r 1993) 265 ha orná
VíceKvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav
Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Pro výživu
VíceAGRITECH SCIENCE, 10 POSTUPY UCHOVÁNÍ ÚRODNOSTI PŮDY VE VÝROBNĚ NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH
POSTUPY UCHOVÁNÍ ÚRODNOSTI PŮDY VE VÝROBNĚ NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH ROUTES CARE OF SOIL IN MOUNTAIN AND PIEDMONT REGIONS V. Mayer,D. Andert Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Abstract In the
VíceIng. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Jan Macháč
Ing. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Jan Macháč Zásady pro úspěšného semenáře : 1. Obecné zásady hospodaření: - systém střídání plodin - pravidelné vyhnojení pozemků statkovými hnojivy - vhodný systém úpravy
VíceProgram rozvoje venkova 2014+ environmentální opatření. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Program rozvoje venkova 2014+ environmentální opatření Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Environmentální opatření PRV Implementována jak prostřednictvím
VíceVÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 161 Poř. č. Pšenice jarní Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 4,5 5,5 3,6 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 4100 4100 4100 3 Tržba z prodeje zrna
VícePůda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.
Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce
Tab. č.: 195 Poř. č. Šťovík krmný Uteuša Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos abs. sušiny celkové nadzemní hmoty [t/ha] 6,0 8 4 2 Farmářská cena sušiny [Kč/t] 1000
VíceV E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 / 2 0 1 4
V E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 / 2 0 1 4 E D O K U M E N T A C E P R O P R O V E D E N Í S T A V B Y Investor : OBEC ŽANDOV, NÁMĚSTÍ ČP. 82 471 07 Akce : REVITALIZACE ALEJÍ NA POZEMCÍCH
VíceSoučasné a nové trendy ve zpracování půdy
Současné a nové trendy ve zpracování půdy Prof. Ing. Vítězslav Škoda, CSc. Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie, ČZU v Praze Půda patří k nenahraditelnému přírodnímu bohatství naší země.
VícePěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu
Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová
VíceEkologické zemědělství Welfare zvířat
17.4.2015 Seminář Obhospodařování zemědělské půdy 2015 - Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Ekologické zemědělství Welfare zvířat Lada Kozlovská Výzkumný ústav rostlinné
VíceSpolečné podmínky opatření LFA
Společné podmínky opatření LFA Deklarace veškeré zemědělské půdy Dodržovat podmínky Cross-compliance Zákres do Mapy DPB Zemědělský podnikatel každý žadatel musí mít IČO a evidován v Evidenci zemědělského
VíceJsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech?
Jsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech? doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., SPJTS Zubří doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., Mendelova univerzita Brno 2014 Šťovík (Rumex spp.)
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 185 Poř. č. Jetelovinotrávy Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zelené hmoty [t/ha] 50,0 66,7 32,0 2 Výnos sušiny po odečtení sklad. ztrát [t/ha] 10,0
VíceKoncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.
Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:
VíceProdukce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti
Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D.,
VíceObnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku
Seminář je výstupem k institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. R1215 na rok 2015. Seminář Pastva hospodářských zvířat v chráněných územích České
VíceNitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici
Nitrátová směrnice v roce 2012 Novinky v nitrátové směrnici 110 100 90 80 (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: cca 3,5 mil. ha v roce 2011) Minerální hnojiva N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 Statková hnojiva
VíceZemědělské travní směsi - luční
Zemědělské travní směsi - luční LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha Srha laločnatá raná 37% Velmi intenzívní směs, snáší sušší i vlhčí polohy. Vysoký podíl srhy a ovsíku zajišťuje ranost a velmivysoké
VícePlatné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV
Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.
VíceBiomléko důležitá biokomodita
Biomléko důležitá biokomodita České ekologické zemědělství (EZ) pomalu, ale jistě začíná zkvalitňovat svoji produkci a přibývají i odbytově zaměřené projekty. Tak je to i s produkcí biomléka. Jedná se
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 177 Poř. č. Brambory sadbové Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos brambor k realizaci na trhu [t/ha] 15,5 18,0 2 Cena brambor od výrobce [Kč/t] 8000 8000
VíceNázev směsi Doporučená obnova Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu
Název směsi Doporučená obnova Složení směsi Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha LUČNÍ SMĚS standard (bez jetele) ZATRAVŇOVACÍ SMĚS Srha laločnatá Ovsík
VíceWWW.HOLUB-CONSULTING.DE
WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu
Více274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv
274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo
VíceSoučasný stav českého travního a jetelového semenářství. doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Sdružení pěstitelů trav a jetelovin
Současný stav českého travního a jetelového semenářství doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Sdružení pěstitelů trav a jetelovin Odborný seminář SPTJS, Zubří 22. 2. 2017 Trávy plocha a produkce 2015 množitelská
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
VíceUplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy
Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy Doc. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Prof. Ing. Vladimír Švachula,DrSc. Prof. Ing. Josef Šroller, CSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze Věříme,
Víceč. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv
č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
VíceCHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE
CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,
VíceIntegrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a
VícePřipravované změny v nitrátové směrnici
Připravované změny v nitrátové směrnici Nitrátová směrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ( nitrátová směrnice ) Implementace nitrátové směrnice
VíceZměny v nitrátovésměrnici
06.02.2015 Změny v nitrátovésměrnici Jan Klír Výzkumný ústav rostlinnévýroby, v.v.i. Praha -Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně
VíceÚSPĚCH závisí na KVALITĚ OSIVA
ÚSPĚCH závisí na KVALITĚ OSIVA Vážení obchodní přátelé a zákazníci, společnost Rožnovská travní semena s.r.o. se za léta své eistence stala spolehlivým partnerem mnoha obchodníků, zemědělců, zahradníků,
VíceVýzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Normativy spotřeby nafty v rámci jednotlivých pracovních operací a činností spojených s chovem hospodářských zvířat v České republice Objednací list
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceHLAVNÍ VÝHODY STROJE. SWIFTER Obecný popis. Jednoduchá výměna pracovních sekcí radličkové (podzimní) sekce, gamma-hrotové (jarní), SB-sekce.
Jeden přejezd stačí Obecný popis HLAVNÍ VÝHODY STROJE Jednoduchá výměna pracovních sekcí radličkové (podzimní) sekce, gamma-hrotové (jarní), SB-sekce. Crushbar hydraulická přední smyková lišta zaručuje
VíceBiologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu
Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení
VíceRegulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně
Regulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně Oves hluchý Uplatňuje se ve špatně založených porostech obilnin na jaře Koeficient odnožování je 2,2-9,3 Ekonomický práh škodlivosti
VíceVýzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ.
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko 2017 2017 NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ Směsi luční, pastevní, na ornou půdu, pro koně i pro kozy, do sadu i vinohradu, směsi vhodné pro
VíceZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU
ZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU Prof. Ing. Lubomír Minx, DrSc. Vysoká škola zemědělská Brno Rostlinná výroba prochází od začátku devadesátých let velmi složitým obdobím.
VíceBILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Jiří Balík, Jindřich Černý, Martin Kulhánek BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ CERTIFIKOVANÁ METODIKA Praha 2012 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie,
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/2111(INI) 29. 10. 2010
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 29. 10. 2010 2010/2111(INI) NÁVRH ZPRÁVY o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém? (2010/2111(INI)) Výbor
VíceZásady integrované ochrany trávosemenných porostů
Zásady integrované ochrany trávosemenných porostů Ing. Radek Macháč, Ph.D., Ing. Jan Frydrych OSEVA PRO s.r.o. o.z. Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Strategie integrované ochrany proti škodlivým
VíceMETODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,
2016 METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních
VíceJednotná žádost 2016
Jednotná žádost 2016 Jednotná žádost 2016 přehled opatření SAPS Greening Přechodné vnitrostátní podpory (PVP) Mladý zemědělec Dobrovolné podpory vázané na produkci (VCS) LFA NATURA 2000 na z. p. AEO 2007-2013
VíceTravní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině
Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP
VíceZemědělské systémy I. 1.-6. týden
Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.
Víceiva a výroba krmiv v chovu masného skotu
Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceVÚRV, v.v.i., Praha 6 Ruzyně
VÚRV, v.v.i., Praha 6 Ruzyně VS Jevíčko Komunikační a interaktivní platformy Mendelova univerzita v Brně 4. 5. 2010 Název operačního programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo
VíceO R G A N I Z A C E M A T U R I T
O R G A N I Z A C E M A T U R I T PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY TÉMATA Povinné zkoušky profilové části (pro jednotlivé obory) A G R O P O D N I K Á N Í (denní studium) zaměření
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 178 Poř. č. Brambory rané Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos brambor k realizaci na trhu [t/ha] 19 20 2 Cena brambor od výrobce [Kč/t] 5000 5000 3 Tržba
VícePOTENCIÁL EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ JE ZMÍRNĚNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY, MINIMALIZAČNÍ TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ PŮDY V EZ JAKO PŘÍSPĚVEK K ŠETRNÉMU ZACHÁZENÍ S
POTENCIÁL EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ JE ZMÍRNĚNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY, MINIMALIZAČNÍ TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ PŮDY V EZ JAKO PŘÍSPĚVEK K ŠETRNÉMU ZACHÁZENÍ S PŮDOU, KE SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ FEO/55/2014
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Diplomová práce. Zahradnická fakulta v Lednici
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici ŘEŠENÍ VARIANT ÚDRŽBY TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ S VYUŽITÍM MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce:
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy
TISKOVÁ ZPRÁVA Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy Strnady 20. 10. 2014 - Dřevina roku 2014 - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) je v současné době mezi lesnickou
VíceMilan Vach, Miloslav Javůrek. Efektivní technologie obdělávání půdy a zakládání porostů polních plodin METODIKA PRO PRAXI
Milan Vach, Miloslav Javůrek Efektivní technologie obdělávání půdy a zakládání porostů polních plodin METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2011 Metodika vznikla za finanční podpory
VíceReformovaná Společná zemědělská politika od roku 2015. Ministerstvo zemědělství
Reformovaná Společná zemědělská politika od roku 2015 Ministerstvo zemědělství Obsah prezentace 1) Reforma v I. pilíři - přímé platby nové prvky od roku 2015 stav legislativních příprav k předpisům ČR
VícePracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Osecká zemědělská a obchodní společnost a.s. 338 21 Osek u Rokycan 400 DIČ CZ25211943 V Oseku u Rokycan dne 6. března 2014. Obsah výroční zprávy: Základní údaje o firmě Informace
VíceEFEKTIVNOST CHOVU MASNÉHO SKOTU THE EFFICIENCY OF BEEF CATTLE PRODUCTION. Zdeňka Kroupová, Michal Malý
EFEKTIVNOST CHOVU MASNÉHO SKOTU THE EFFICIENCY OF BEEF CATTLE PRODUCTION Zdeňka Kroupová, Michal Malý Anotace: Příspěvek je zaměřen na analýzu ekonomické efektivnosti v chovu masného skotu, přičemž součástí
VíceTab. 3 Délka servis periody u skupin krav dojených jedenkrát a dvakrát denně Pramen
Tab. 1 Rozdíly v produkci a složkách mléka při dojení krav dvakrát a jednou denně (%) Pramen výsledky mléko (%) tuk bílkoviny (1) 2002 vlastní -32 1) a -25 2) +0,06 1) a +0,26 2) (%) +0,15 1)2) (%) (2)
VíceAgrotechnická protierozní opatøení
Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùdy Praha Agrotechnická protierozní opatøení Josef Hùla - Miloslav Janeèek Pavel Kovaøíèek - Jaroslav Bohuslávek Praha 2003 1 Hùla J., Janeèek M., Kovaøíèek P., Bohuslávek
VíceVyužití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes
Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes Ing. David Andert 1, Ilona Gerndtová 1, Jan Frydrych 2 1 Výzkumný ústav zemědělské techniky,v.v.i. 2 OSEVA PRO, Zubří ANOTACE
VíceAgrotechnika cibulové zeleniny
Pěstování zeleniny v ekologické produkci Agrotechnika cibulové zeleniny mechanizace a ochrana jsou součástí dalších prezentací Doc. Ing. Kristína Petříková, CSc. 24.9.2015 CIBULOVÁ ZELENINA CIBULE KUCHYŇSKÁ
VícePůda a hnojení. Roman Rozsypal
Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca
VíceRostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o.,
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
VíceNegativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy
Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva
Víceč. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření
Ve znění: č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Předpis č. K datu Poznámka 114/2008 Sb. (k 15.4.2008) mění celkem 49 novelizačních bodů;
VíceVýznam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy
Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceProblematika dotací pro EZ v rámci PRV se zaměřením na změny oproti minulému období
Problematika dotací pro EZ v rámci PRV se zaměřením na změny oproti minulému období 2.9. 2015 Ing. David Kuna Ředitel odboru environmentálních podpor PRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa
VíceJednotná žádost 2012
Jednotná žádost 2012 HARMONOGRAM 2012 16.dubna - spuštění tvorby předtisků a jejich distribuce žadatelům - příjem Jednotných žádostí 15.května - konec řádného termínu pro příjem Jednotných žádostí + 25
VíceVliv hnojení TTP digestátem na výnos, kvalitu a jeho botanické složení
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Vliv hnojení TTP digestátem na výnos, kvalitu a jeho botanické složení Nerušil P., Menšík L. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Obhospodařování
VíceIng. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová
Digestát a jeho využití v pícninářství Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová AGROEKO Žamberk, s.r.o. Zemědělská 1004, ŽAMBERK, 564 01 e-mail: jd.agroeko@zamberk-city.cz www.agroeko-zamberk.cz
Více79 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření
Upozornění: Tento text vytvořený Ministerstvem zemědělství je neoficiálním zněním nařízení vlády. Jedná se pouze o dokument informativního a pracovního charakteru a Ministerstvo zemědělství nepřebírá odpovědnost
Více- ústní zkouška konaná před zkušební maturitní komisí (15 minut
Obchodní akademie a Střední odborná škola zemědělská a ekologická, Žatec, příspěvková organizace PROFILOVÁ (ŠKOLNÍ) ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Ve školním roce 2013/2014 budou na základě rozhodnutí ředitelky
VíceNormování živin pro jalovice
Normování živin pro jalovice Stanovení potřeby energie Odchov jalovicse uvádí v jednotkách NEL přírůstek do 0,8 kg Výkrm jalovicse uvádí v jednotkách NEV přírůstek nad 0,8 kg V závislosti na užitkových
VícePodporuje. Zkracuje. Zesiluje.
Podporuje. Zkracuje. Zesiluje. Zvyšuje odolnost k poléhání Podporuje tvorbu kořenů, příjem živin a hospodaření s vodou Příznivě ovlivňuje výnos www.syngenta.cz Proč investovat do Moddusu v roce 2011? Nestálá
Víceč. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření
Ve znění: č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Předpis č. K datu Poznámka 114/2008 Sb. (k 15.4.2008) mění celkem 49 novelizačních bodů;
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
VíceAgrotechnika trav a jetelů na semeno a travních směsí O B S A H : strana Agrotechnika trav na semeno orientační informace 2. O S E V A U N I, a. s.
O B S A H : strana Agrotechnika trav na semeno orientační informace 2 kostřava luční 6 srha laločnatá 7 bojínek luční 8 jílek vytrvalý 9 jílek mnohokvětý 10 trojštět žlutavý 11 kostřava červená trsnatá
VíceZemědělství v roce 2015. Milan Berka
Zemědělství v roce 2015 Milan Berka Nařízení vlády 2015 o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády Podmínky navržené v PRV se
VíceSpolečná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci
Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných
VíceHrách setý Pisum sativum L.
hrách, peluška 1 Hrách setý Pisum sativum L. Rod hrách dělen v našich podmínkách pouze na dva poddruhy: 1. Hrách setý pravý pěstuje se na semeno zralé (polní) nebo zelené (zahradní) 2. Hrách setý rolní
VícePodmínky pro dodávání a dopravu osiva:
Vážení pěstitelé, Představujeme Vám nabídku osiv jarních plodin vhodných pro použití v ekologickém pěstování rostlin. Při podzimním zpracování osiv ozimů se u obilovin ve velké míře projevily problémy
VíceNabídka mapových a datových produktů Limity využití
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...
VíceVýzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Půda a omezení rizik Jiří Hladík Výchozí předpoklady Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem Její degradace
Víceiva a výroba krmiv v chovu masného skotu
Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare
VíceHYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák
Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,
VícePříprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016
10.12.2015 Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice
Více