Čekala jsem miminko...

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Čekala jsem miminko..."

Transkript

1 Čekala jsem miminko......ale už tu není Sestavila Lucie Lebdušková Tuto knihu píšu jako poselství pro ženy v podobné situaci, ale i pro muže, kteří jsou z tohoto tématu často vyčleňováni, ačkoli se jich také velmi hluboce dotýká....když jsem šla nedávno do jednoho vyhlášeného knihkupectví s alternativní alias duchovní literaturou, letmo jsem očima přeletěla regál, kde byla řada knih o těhotenství, přípravě na těhotenství, porodech, ale žádná o potratu (ztrátě miminka). A já si říkám, jak to? Potraty neexistují? Existují a my to všichni dobře víme. Tak proč tedy? Jsou tabu, to je zjevné. Téma smrti je v dnešní době velmi vyčleňováno a přitom stačí zapnout televizi a lidé padají jako hrušky ze stromu. Zvláštní, že jsme se naučili odřezávat vnější virtuální prožitky a v momentě, kdy bychom potřebovali prožívat opravdové emoce, nevíme, kam jsme je schovali. Ráda bych, aby se téma potratu (ztráty miminka) alespoň o něco více odtabuizovalo, aby se ženy nemusely cítit nepochopeny a muži zmateni, aby se v naší společnosti dal pocitům prostor, který jim právem náleží. Tato knížka je pro všechny ty, kteří zažili ztrátu, bolest a ať už to zvládali jakkoli, dělali to v té době nejlepším způsobem, jakým zrovna uměli. Věřím, že Vám pomůže uvolnit, co je potřeba, nechat to odejít a uzdravit a třeba dá i návod, jak to zvládnout o něco lépe, než ti před námi. Také věřím, že může být návodem, jak se o něco více přiblížit k sobě, k vašim blízkým a že vám třeba bude pomocníkem, průvodcem a rádcem ve chvílích, kdy budete mít pocit, že jste na to samy(i). To je přesně ten důvod, proč vzniká......člověk by s trápením neměl být sám...

2 Lucie Lebdušková Moje cesta k potratům Můj zájem o potraty začal mnohem dříve, než jsem byla sama schopna reprodukce, a v průběhu let získával různé podoby: plakáty na umělecké maturitní výstavě, knihy Ženské Příběhy, průzkum historie interrupcí a bylin, semináře, prezentace na konferencích, potratové rituály a také osobní zkušenost. Červenou nití, která propojovala všechny tyto různorodé projevy, byl naprosto jasný pocit, který jsem měla tak dlouho, jak si jen pamatuji: že je nesmírně důležité, aby ženy měly přístup k možnosti bezpečně potratit bez viny, studu nebo trestu. Můžete si všimnout, že slovo potrat používám jak pro samovolný potrat, tak pro interrupci. Nemám ráda slovo interrupce přijde mi nesmírně hrubé a ostré a jen občas ho použiju pro vyjasnění. Většinou však užívám slovo potrat pro oba případy, jelikož mi přijde, že obě zkušenosti jsou si velice podobné i přesto, že mají jinou příchuť, a chci tedy uctít prožitek rozloučení se s nenarozeným děťátkem ve všech jeho podobách jedním slovem. Možnost nechat dítě odejít z matčina těla vnímám jako velice odvážný a zodpovědný krok, při kterém žena potřebuje velikou podporu. Bohužel je to většinou naopak a tato volba je zatížena vrstvou protichůdných pocitů strachu, studu, viny a vzteku, které se často nemají jak projevit, vyčistit a zahojit. Většinou totiž ženy spadají do dvou táborů: buď potrat berou příliš nalehko, anebo se zatěžuji vinou na dlouhé roky; v obou případech však tento zážitek zůstává nezpracovaný a ovlivňuje často ženské sebevědomí, vztahy s partnery a dokonce i s dětmi. Oba zážitky s sebou nesou křehké, intimní, lehce zranitelné pocity velmi syrový smutek a hlubokou bolest, které je potřeba uctít. Dopřát jim prostor, aby se projevily. Dopřát každému ztracenému dítěti prostor v srdci, možná ho pojmenovat, možná pohřbít, možná k němu promluvit či napsat dopis ale uznat jeho přítomnost, prožít veškeré pocity, které lezou na povrch, a následně se definitivně, s láskou rozloučit. Nevidím žádné apriori hrdinství v tom nechat si dítě, které nechci. Ani žádnou

3 zásluhu v tom, dělat ze sebe oběť. Příklad (ze života): první dítě porodila v 17 letech, protože se bála jít na potrat. Žádný jiný důvod neměla. Partner ji opustil. Ona odešla ze školy. Dnes má šest dětí, žije z dávek a zatěžuje celou rodinu žádostmi o finanční pomoc. Děti jsou hysterické, utíkají z domova, propadají u maturity, stěžují si a mlátí se. A toto má být dobré? Proč? Vždyť máme na světě již spoustu nešťastných dětí. Neříkám, že je to tak pokaždé a znám mnoho příkladů odvážného a krásného mateřství s těžkými začátky. Stojím si však za tím, že obě volby jsou stejně hodnotné a ponechat si dítě neznamená automatickou morální medaili. Nevím přesně, kde se to vzalo, ale nikdy jsem nepochybovala o tom, že volba ukončit těhotenství je pro ženu základem její svobody a důstojnosti. Dnes bych ještě dodala, že je též základem zdravého a radostného sexuálního života beze strachu. Kolikrát jsem byla odsouzená s tím, že Nevíš, o čem mluvíš, až budeš mít dítě, tak pochopíš!. Přiznám se, že od té doby, co mám syna, naopak považuji interrupci za naprosto nezbytnou možnost volby v těhotenství. Svého syna jsem si vymodlila, počala v neuvěřitelném orgasmu, porodila přirozeně do náruče milujícího manžela a nemusela nikdy řešit finance... a i tak mateřství považuji za nejnáročnější povolání. Ani si ne-chci představovat, jaké to musí být, když žena porodí dítě, které tak úplně nechce. Co se týče samovolného potratu téměř ve všech případech se setkávám s tím, že se žena obviňuje: Kdybych udělala/neudělala toto, Kdybych jen... můžu za to já, je to má vina. Anebo automatický soud, že nejsem schopná donosit dítě, jsem nemocná/nemožná, Jaká jsem to žena, když nedokážu ani donosit dítě? zase je to moje chyba. Přitom podle všech mně známých statistik dokonce většina těhotenství skončí samovolným potratem (jenže většinou do čtyř týdnů, tudíž o tom žena ani neví)! Takže ve chvíli, kdy potratím samovolně, jsem součástí většiny a s největší pravděpodobností (až samozřejmě na výjimky, kde existuje závažný zdravotní důvod) se do budoucna můžu těšit na zdravé těhotenství a děti. Nesmírně ráda pracuji se ženami po potratu i interrupci a nabízím jim jednoduché symbolické způsoby, jak se rozloučit s miminkem potratové rituály. Zatím neznám nikoho dalšího, kdo by se cítil v téhle oblasti stejně jistě a pohodlně, a je mi ctí zastávat tuto zdánlivě nepohodlnou roli. Má zkušenost ukazuje, že když se podaří zpracovat potrat či interrupci, uvolnění, které přichází, je téměř neuvěřitelné a stojí to za to. Navíc dle mého uchopení historie ženské sestry, porodní báby a tradiční ženské léčitelky vždy pracovaly se ženskou plodností jako celkem a já velice ráda navazuji na tuto tradici a podporuji ženy jak při porodu, tak po potratu, jelikož k plodnostipatří obojí. Mým velkým přáním pro tuto knihu je, aby otevřela téma potratu a interrupce

4 jako něčeho, co k reprodukčnímu životu ženy prostě patří abychom se přestaly stydět a obviňovat a namísto toho společně hledaly lepší způsoby, jak podpořit ženy v tomto nelehkém období a dopřát jim dostatek prostoru, podpory a soucitu. Věřím, že je načase potrácet s láskou. Lilia A kdo jsem? Jmenuji se Lucie, je mi 33 let, mám tříletého syna Tadeáška a před nějakou dobou jsem čekala naše druhé dítě. Od začátku jsem byla přesvědčená o tom, že to bude holčička a bude se jmenovat Terezka. Lidé v mém okolí si ťukali na hlavu, jak to můžu vědět, ale já to prostě cítila. Dnes je to vlastně úplně jedno, zda to Terezka byla, nebo ne, nakonec se rozhodla odejít dříve, než jsme se opravdu setkaly. Vždycky ale bude mým druhým dítětem, mou první a nenarozenou holčičkou......když už jsem měla pocit, že jsem si ztrátu vyřešila, vše chápu a všemu rozumím, otěhotněla jsem znovu. Čekali jsme chlapečka se jménem Patrik. Krátce poté, co jsem si zvykla na jiný stav, jsme se dozvěděli, že si to náš malý rozmyslel a následovalo druhé zklamání. Stala jsem se tedy mámou jednoho chlapečka a dvou andílků. Kromě manželky a mámy jsem také psycholožka. A to je také důvod, proč se pouštím do knihy tohoto typu. Mnoho žen má podobné zkušenosti, ale nechává si je pro sebe, protože neví, zda a jak by se o nich mělo mluvit, zda a jak by je měly prožívat a podobně. Ovšem reakce velkého množství žen, zejména těch, které se přidaly se svými příběhy do této knihy, potvrzuje to, že je potřeba otevřít Pandořinu skříňku a začít psát, mluvit a hlavně prožívat. Mou hlavní pracovní náplní je individuální terapie a systemické (rodinné) konstelace. V momentě, kdy přijde řeč na téma nenarozených dětí, vždy je to něco, co je pro rodinu důležité. Toto téma, ač potlačené, zaměstnává pozornost lidí více, než by se na první pohled mohlo zdát. Když vidím v terapii či v konstelacích maminky, které si s sebou několik desetiletí táhnou bolest ze ztráty nenarozeného miminka, zároveň vidím i jejich narozené děti, jak trpí tím, že jim jejich máma nedávala dostatek lásky, protože ji držela u dětí, se kterými se nemohla rozloučit, je mi vždycky moc smutno. A je mi smutno z toho, jak jsme se v naší společnosti naučili potlačovat slzy, bolest, hněv a další emoce, které potřebují ven, aby se rána pročistila a my mohli jít dál.

5 V knize popisuji svůj osobní příběh, vlastní prožitky jako jedné z mnoha. Zůstaly autentické a nezkreslené tak, jak jsem to cítila. Stejně tak budete moci číst příběhy mnoha dalších žen, které mi dovolily zveřejnit jejich příběhy tak, jak je prožívaly. Zkrátka se před Vámi otevírá studnice mnoha příběhů, prožitků, začátků i konců, za účelem podělit se, sdílet a otevřít téma i srdce. Přeji Vám nevšední a léčivý zážitek! S Láskou Lucie Ztráta miminka, potrat, interrupce, UPT (umělé přerušení těhotenství) Na začátku se prosím dohodněme, že v této knize používám slova potrat nejen pro dobrovolné ukončení těhotenství, ale také pro spontánní potrat, neboli umělé přerušení těhotenství, čili missed abortus (oblíbený lékařský termín, který doktoři rádi píšou do zpráv). Prostě pro celý ten balíček, který na svém konci hlásí, že jsme ztratili miminko, ať už z jakékoli příčiny Dopis Terezce Naše malinká Terezko, sedím tady a nevím, co říct. Nedávno jsem ležela v posteli, na jedné straně oddychoval Tádík, na druhé Vojta a uvnitř mne jsi rostla Ty. Zažila jsem pocit absolutního štěstí. Byl to ten nejkrásnější okamžik v mém dosavadním životě. Bylo to všechno, co jsem si kdy mohla přát, zkoncentrované na jednom místě v jednom okamžiku. Bylo to nádherné a moc za to děkuju. Když jsem se dozvěděla, že Tě čekáme, bylo mi skvěle, moc jsem se na Tebe těšila.

6 Od začátku jsem cítila, že jsi uvnitř a věděla jsem, že jsi Terezka. Přemýšlela jsem, jak to spolu v holčičím světě zvládnem, jaké to bude, až se narodíš, dokonce jsme našli byt, abychom se v něm všichni společně cítili dobře. Když jsem řekla Tvému taťkovi, že Tě čekáme, řekl: Já jsem to věděl! Je to takový vtipálek se srdcem na správném místě. Mám ho moc ráda, Tádík taky, i Ty bys jistě měla. Užívala jsem si to, že mi rostlo bříško, že si s Tebou můžu povídat, vyprávět Ti o bráškovi, taťkovi i světě. Moc jsme se na Tebe těšili, na další miminko u nás doma, které můžeme provázet tímhle světem. Dala jsi nám další jiskřičku radosti, i Tádík už o Tobě věděl. Jasně, že byly chvíle, kdy jsem se na Tebe moc nesoustředila, ale věděla jsem o Tobě pořád. Když jsem na Tebe pomyslela, zaradovala jsem se a na tváři se mi objevil úsměv. Miminko, to je radost do života, my to tak s taťkou vidíme a jsme rádi, že jsi nám ji dovolila prožít. Škoda, že naše společná cesta skončila tak brzy. Ani jsme si Tě nemohli prohlédnout, obejmout Tě, pohladit, popovídat si, bylo to rychlejší, než jsme doufali. Asi to tak mělo být, že sis vybrala nás a že ses nakonec rozhodla vrátit zpátky. Doufám, že se Ti u nás líbilo. Vždycky budeš součástí naší rodiny a budeš tady mít své místo. Až bude Tádík větší, povím mu o Tobě, aby věděl, že jsi tu byla. Máme Tě moc rádi, s Láskou máma a táta Dopis Patričkovi Náš milý Patričku, možná Pati, vlastně zatím sama nevím. Jméno Patrik, které se tak líbí Tvému taťkovi, se mi na začátku až tak moc nelíbilo, přišlo mi takové velké pro takové malé miminko, ale tak nějak jsem si na něj začala zvykat, až jsem si řekla jo, to je on, náš Páťa. Nepochybovala jsem, že přijdeme na nějakou malinkou verzi, která nám bude příjemná a bude se nám i Tobě líbit, až Tě přivítáme mezi nás. Včera jsem byla poprvé na ultrazvuku a pan doktor mi Tě ukázal, byl jsi malinkatý a já Tě poprvé viděla naživo. Konečně jsem měla důkaz před očima a začala se na Tebe o to víc těšit. Byla jsem opravdu šťastná, měla jsem pocit, že všechno zvládnu, vyřeším, že můj

7 život bude zase celistvější a budeme větší rodina. Tádík Ti včera zpíval písničky, co umí a vyprávěl příběhy o závoďácích a o zvířátkách, myslím, že vyčerpal celý svůj repertoár písní i nápadů na příběhy. Dneska ses ale rozhodl jinak. Odešel jsi od nás tak tichounce, jak jsi přišel. A teď sedím doma a nevím, co Ti říct. Ráda bych se s Tebou rozloučila a popřála Ti hodně štěstí na cestu, ráda bych Ti poděkovala, žes tu s námi byl, že ses za námi přišel podívat a dals nám zase kousek radosti a naděje v nový život. Byl jsi dalším učitelem, který nám posílá zprávu, že věci jsou tak, jak mají být a že i když to tak zrovna nevypadá, mají svůj význam. Věřím, že i Tvoje poselství nás někam posune. Uděláme další inventuru, posuneme další hranice, upravíme další standardy, které stojí za změnu. Tádík se na Tebe dneska ptal, tak jsme mu řekli, že jsi od nás odešel, že jsi v nebíčku a že s námi budeš jako andílek. Myslím, že to vzal skvěle, máme se od něj co učit. Byl by to prima bráška. Určitě na Tebe nikdy nezapomeneme, jsi tu pořád s námi a i když Tě nemůžeme vidět, vždycky tu budeš mít svoje místo. Máme Tě moc rádi a děkujeme, žes tu s námi byl Máma, táta a bráška Trocha teorie Začnu trochu vědecky, podle učebnic, které psychologové čtou a učí se tak představit si pocity svých klientů. Žena, která ztratila svoje miminko během těhotenství, se velmi pravděpodobně v situaci krize či traumatu může ocitnout. Proto jen malý úvod, abychom věděli, že ztráta miminka není jen nic se nestalo nebo to bude dobrý a že na proces truchlení má nárok stejně tak, jako kdokoli jiný, kdo přišel o někoho blízkého. Když otevřete učebnici krizové intervence (kterou jsme museli přelouskat v pátém ročníku psychologie), najdete více informací o truchlícím procesu. Pokusím se Vám je tady alespoň zprostředkovat slovy autorky: Fáze truchlení (z knihy Krizová intervence, D. Vodáčková a kol. s. 312)

8 Verena Kastová, švýcarská analytička, popsala proces a fáze truchlení. Truchlení definuje jako proces, v němž se oddělujeme od ztraceného člověka, v němž docházíme k možnosti žít svůj vlastní život. Truchlení souvisí se ztrátou. 1. fáze popření 2. fáze propukání chaotických emocí 3. fáze hledání, nalézání, odpouštění 4. fáze vytváření nového vztahu k sobě a ke světu Ve fázi popření člověk prožívá stav, ve kterém se cítí jako to nemůže být pravda, ztrácí schopnost vnímat a prožívat, zamrzá, musí žít dál, jako by smrt nenastala. Pokud se snaha odštěpí, nastává prázdnota. Chybou je snaha vyhnout se smutku. Ve druhé fázi propukání chaotických emocí bolest, vztek, úzkost, strach, hněv, radost, pocity viny, neklid, poruchy spánku, náchylnost k infekcím, snaha najít viníka. Emoční chaos je nutno vydržet a vyjádřit. Chybou je neakceptované emoce potlačit, přicházejí pak v podobě pocitů viny a hněvu. Emoční zmatky je nutno akceptovat v celém procesu truchlení, nejen na jeho začátku. Třetí fáze hledání, nalézání a odpoutávání člověk nemyslí na nic jiného než na zemřelého, hledá fotografie, upomínky, je s ním ve fantaziích i ve snech. Pozůstalý postupně nachází, co v něm zemřelý probudil k životu. Problémy vznikají, pokud se člověk vyhýbá nutnosti se odpoutat a nepracuje na hledání sebe samého. Chybou je rovněž ztraceného člověka nahradit bolestí. Ve fázi číslo čtyři jde o vytváření nového vztahu k sobě a světu. Ztráta je akceptována, je možné vzdát se bolesti, je možné vstupovat do nových vztahů. Vzniká pnutí mezi touhou navázat plný vztah a strachem znovu se vázat po zkušenosti, že ztráta blízkého člověka přináší zármutek a utrpení. Kdo dobře projde procesem truchlení, setká se sám se sebou, lépe si porozumí. Zůstává potom v intenzivnějším kontaktu se svými emocemi, otevírají se mu nové možnosti k utváření vztahů a s vědomím zvládnuté krize přichází i nová síla....a právě pro toto truchlení zde nabízím prostor. Pro to, abyste dokázali uvolnit své emoce a abyste, jakmile se odplaví právě ten počet slz, které vám pro vaše trápení byl odměřen, mohli přejít do fáze číslo čtyři. K vytváření nového vztahu k sobě a světu. Právě proto jsme tu, vašimi průvodkyněni, možná inspirací, abyste zde mohly najít bezpečný prostor pro odžití a puštění toho, co je potřeba

9 ... Tím to všechno začalo... Vůbec nevím, kde začít. Ještě před týdnem jsem byla hrdá maminka dvouapůlletého chlapečka a hrdá těhotná maminka naší malé Terezky. A teď nejsem. Vůbec tomu nerozumím. Pořád dokola si přemítám, co jsem měla udělat jinak, co byl ten impulz k tomu, že jsem o Tebe přišla, moje malá holčičko? Dělala jsem všechno, jak se má, ale asi ne dost. Kde se jen stala chyba? Co jsem udělala špatně? Pořád dokola. Dává to smysl? Nejsem jen hysterická? Není to divné oplakávat miminko, které se ještě ani nenarodilo? Spousta otázek, ale žádná odpověď. Všudypřítomná hlava, která má jindy na všechno argumenty do posledních detailů, selhává......a jde se do nemocnice: Je to zvláštní pocit, dívat se na svoje děťátko na obrazovce ultrazvuku a najednou slyšet: Vidíte to, co já? Ta otázka nebyla na mne, ale na sestřičky, které stály opodál, nicméně i já jsem v tu chvíli měla pocit, že je něco jinak, než by mělo. Moje holčička ležela v bříšku a já na monitoru viděla její malinkaté tělíčko, takový ten učebnicový plod v mojí děloze, a někde z dálky jsem slyšela: No vidíme, ale nadšení z toho nejsme. A pak to dolehlo i ke mně. Je mi to líto. Není tam srdeční akce. Takhle končí 20 procent těhotenství. Ale jinak to vypadá, že jste zdravá, takže s největší pravděpodobností mít děti ještě můžete. Aha. Tak to jsem tedy ráda. Což je ovšem velmi chabá náplast na mou právě se otevírající ránu. Máte děti? ptá se mě sestřička, když jde se mnou sepsat papíry. Ano, chlapečka, šeptám přes skelný výraz a slzy deroucí se do očí. No vidíte, některé ženské ani to nemají. No, skvělé, tak to bychom měly. Konverzace s informační i emoční hodnotou nula. Sedím před ordinací a z očí se valí slzy, které už nechci zastavit. Proč taky? Umřelo miminko, které jsem ani nepoznala. Umřelo kus mého těla v podobě malé dutinky. V hlavě mám pořád obraz toho malinkatého uzlíčku. Alespoň jsem ji viděla na ultrazvuku, alespoň kousek vzpomínky si můžu nechat pro sebe. Kousek naší Terezky bude navždycky můj. Neumím to pochopit, jen sedím na lavičce na chodbě, kde procházejí snad stovky lidí, než mne zavolají do čekárny. Sedím tam nekonečně dlouho. Sedím, brečím a cítím se úplně tupá. Nemůžu na nic myslet, jen sedím a brečím. Zamrzla jsem a teď nevidím způsob, jak rozmrznout. Slzy k tomu patří, říkám si. Je lepší je pustit, než aby mi pak zavařily na nějaké zdravotní potíže.

10 Trocha logiky do záplavy emocí, i když myslím, že mě teď rozhodně nespasí. Jako psycholožka jsem zarytá zastánkyně ventilování emocí. Dle mého názoru, je každá emoce v pořádku, právě v tu chvíli, kdy probíhá. Když ji zastavíme a zabedníme někam, kde nejde vidět, ona nakonec vyleze. V nejhorším případě nějakou zdravotní potíží. Inu, jak se hezky říká emoce nemoce... Takže jsem teď v hlavě sama sobě terapeutem i pacientem, no ale nic moc... Ale ať se na to teď budu dívat jakkoli, holčičku mi to nevrátí. Už nikdy ji nebudu držet v náruči, nebudu jí zpívat, kojit ji, masírovat, lechtat, koupat, hladit, už nikdy... Lucie Říkali mi Sluníčko. Stala jsem se Bludičkou... Často vzpomínám na jaro Tehdy jsem se cítila opravdu šťastná. Uvědomila jsem si, že se mi plní všechny mé dávné sny. Byla jsem na sebe pyšná. Dosáhla jsem v životě všeho, co jsem si přála. Můj život byl přesně takový, jak jsem si ho ve svých patnácti letech na internátním pokoji vysnila. Vystudovala jsem vysokou školu, obor, který jsem si přála již od dětství. Ještě před ukončením studia jsem si našla práci ve svém oboru. Přestěhovala jsem se do cizího města. Pronajala jsem si malý byt nedaleko centra. Po pár týdnech jsem poznala svého současného manžela. Po dvouleté známosti jsme se vzali. Když jsme se rozhodli, že je na čase pořídit si děťátko, bez problému jsem otěhotněla. Narodil se nám zdravý a krásný chlapeček. Cítila jsem, že děti potřebují sourozence. Okolo prvních narozenin našeho Broučka jsem znovu otěhotněla. O miminko jsme však bohužel přišli. Jednalo se o spontánní potrat. Tehdy jsme se kvůli nějaké banální hlouposti pohádali s manželem. On z trucu nepřišel domů, nevrátil se ani na noc, ani na oběd druhého dne. A já se zhroutila. Vzpomínám si, jak jsem nebyla schopná postarat se o sebe ani o malého. Ležela jsem na koberci v obývacím pokoji a brečela a brečela. Manžel se vrátil až odpoledne druhého dne, do té doby o sobě nedal vědět, vypnul si telefon a já dodnes nevím, kde byl a co dělal. Den poté jsem začala krvácet, bolelo mě břicho, bylo mi špatně, měla jsem zvýšenou teplotu, cítila jsem se nesmírně vyčerpaná. Gynekoložka mě objednala až za několik dnů a to už po miminku nebylo ani památky. Stalo se to brzy, ještě v prvním trimestru. Ztráta miminka mě tehdy nijak zvlášť nebolela. Plakala jsem snad jen jednou, dvakrát. Je to zvláštní, ale na toto miminko ani příliš nevzpomínám jako na své dítě. Snad proto, že odešlo tak brzy. Že jsem o něm ještě nestihla mnoho snít. Že jen zmizely dvě čárky na těhotenském testu. A hlavně, velmi brzy jsem znovu otěhotněla. Tentokrát mi bylo velmi špatně, ale bříško mi vesele narůstalo a já se cítila neskonale šťastná. Brouček mi

11 sahal na břicho, nosil mi knížky a já ležela na gauči a četla mu je stále dokola. Dvě moje blízké kamarádky měly stejný termín porodu jako já. Jedna z nich bydlela nedaleko a my spolu trávily téměř veškerý volný čas. Měly jsme stejně staré kluky, chodily jsme spolu na procházky, jezdily na výlety, probíraly své těhotenské radosti a starosti. A pak, jakoby se nebe zatáhlo a stíhala mě jedna pohroma za druhou. Brouček měl necelého 1,5 roku, když při febrilních křečích upadl do bezvědomí a nebýt mé duchapřítomné maminky, mohl zemřít. Krátce poté jsem se dozvěděla výsledky triple testu. Riziko, že naše krásné miminko bude postižené, bylo velmi vysoké: 1 : 13. O své miminko jsem se začala bát. Avšak manžel mi byl úžasnou oporou. Tvrdil, že se o našeho drobečka v každém případě postaráme. A vůbec, že naše miminko se narodí zdravé a krásné. Pamatuji se, jak jsme seděli v parku na lavičce, koukali na fontánu a předli nit té nejrůžovější budoucnosti našeho miminka. Kopalo mě v bříšku a já ho hladila a věřila, že všechno dobře dopadne. Nedopadlo. Jednoho dne mě pobolívalo břicho. Zůstala jsem raději v posteli. Večer už byly bolesti dost nepříjemné a tak jsme se s manželem domluvili, že mě ráno odveze k lékaři. Brouček už spal, nechtěli jsme ho budit a hledat pohotovost. Jenže břicho bolelo stále více. Ve dvě hodiny v noci jsem vzbudila manžela, že už to nemůžu vydržet. Rychle jsem si po paměti sbalila pár věcí do tašky, kdyby si mě v nemocnici nechali. Manžel zazvonil na starou paní ze sousedství, aby nám pohlídala spícího Broučka. Bolesti byly skoro k nevydržení, svírala jsem madlo na dveřích od auta. Manžel jel tak rychle, jak jen to šlo, troubil a projížděl křižovatky na červenou. Do nemocnice jsme dorazili ve tři hodiny v noci. Manžel mě doprovodil ke dveřím a pospíchal domů za naším synkem, který celou dobu pokojně spal. Zvonila jsem na příjem u porodního sálu s tím, že mám bolesti podobné kontrakcím, zhruba po minutě až dvou. Ale že je na porod ještě příliš brzy. Sestra mě ani neprohlédla, poslala mě na pokoj s tím, že mě ráno přijde prohlédnout lékař. Dobelhala jsem se na lůžkové oddělení. Sestřičkám na sesterně jsem mezi kontrakcemi opakovala, že se domnívám, že rodím. Nevěřily mi. Poslaly mě na pokoj, že mi přijdou píchnout něco na uklidnění a něco proti bolesti. Na chodbě fakultní nemocnice se mi ve 3 hodiny 20 minut narodil Jakoubek. Volala jsem o pomoc. Přiběhly zdravotní sestry. Ptala jsem se na miminko. Nemluvily se mnou. Kontrakce stále zesilovaly. Neodloučila se placenta. Silně jsem krvácela. Za hodinu mě operovali. V pět hodin jsem se probrala z narkózy. V jedenáct hodin mě propustili domů. Když jsem žádala o léky na zastavení laktace, odbyli mě, že k tomu rozhodně nedojde. Mléko se mi spustilo po třech dnech. Způsobilo mi to další bolestivou ránu. Mléko mi teklo proudem na břicho a já je neměla komu dát. Zbyla mi jen

12 zoufale prázdná náruč. Byly to nejhorší chvíle mého života. Z veselého sluníčka jsem se stala pobledlou, zoufalou bludičkou. Vyvrcholila naše manželská krize, události okolo ztráty miminka ji ještě znásobily. Nesmírně mi vadila přítomnost nejstaršího synka. Pořád mi sahal na břicho a já mu neustále s pláčem vysvětlovala, že miminko už tam není. Myslela jsem, že se smutkem zblázním. Ten smutek byl všude kolem mě, neměl začátek ani konec. Nedalo se před ním utéct. Pomohlo mi, když jsem malému synkovi našla na pár hodin týdně soukromou školičku a začala na krátký úvazek znovu pracovat. Měli jsme malý, soukromý pohřeb. Bez tělíčka, bez hrobu, jen v kostele... ale aspoň něco. Přesto jsem pro Jakoubka plakala celé dny, týdny, měsíce... v podstatě každý den, po dva roky. Navzdory pozitivnímu triple testu se narodil zdravý. Jen příliš brzy. Prosila jsem rodiče, aby mi dovolili umístit na rodinný hrob malého andílka. Odmítli. Dodnes mě to mrzí. Najednou nenávidím hřbitovy. Nechodím tam. Nemám místo, kde bych mohla za našeho andílka zapálit svíčku. A takové místo mi nesmírně chybí. Chtěla bych mít útočiště, kde na něj mohu vzpomínat. Kéž by byla alespoň na velkých hřbitovech socha anděla, u které by mohli truchlit všichni nešťastní rodiče, kteří přišli o své děti příliš brzy na to, aby jim směli vystrojit skutečný pohřeb. Alespoň jsem Jakoubkovi napsala báseň. Zapálila jsem za něj svíci ve virtuálním chrámu. A tak vím, že to všechno nebyl jen sen. Že můj andílek doopravdy žil. A že už tady není. Krátce před jeho narozeninami dostal náš Brouček od kamarádky pohádkovou knížku O Palečkovi. V tom Palečkovi jsem viděla Jakoubka. Maličké miminko, které ale nedokázalo žít. Musela jsem tu knížku schovat. Dodnes ji dětem nedokážu číst. Jakoubek se narodil těsně před mými třicátými narozeninami. Byly to první narozeniny, které jsem neslavila. Od té doby své narozeniny neslavím, netěší mě to. Jakoubek měl být naším vánočním miminkem. Tehdy jsem Vánoce poprvé probrečela. Od té doby už pro mne Vánoce nikdy nejsou jako dřív. Jsou pro mne dnem vzpomínek na mého milovaného anděla a dárky, cukroví ani vůně jehličí mi k tomu nesedí. Nedlouho poté se sousedům pod námi narodil chlapeček. Nadšený tatínek umístil na balkon obrovský transparent: Vítej doma, Jakoubku. Každý pohled na něj mi probodával srdce. Nebydlet tak nízko, asi bych z našeho balkonu doopravdy skočila. Přes tuto těžkou zkoušku jsme se rozhodli, že chceme co nejdříve další miminko. Otěhotněla jsem vcelku brzy, a i když jsem se o miminko hrozně bála, narodil se nám roztomilý chlapeček. Když se narodil, náš starší synek začal

13 vzpomínat na Jakoubka. Mluvil často o tom, jak nám umřelo miminko a jak jsem byla smutná. Ale já už byla klidná a spokojená. Měla jsem dvě krásné děti, které se milovaly. Na Jakoubka jsem sice stále v slzách vzpomínala, ale už to nebylo tolik bolestivé. A pak jsem, neplánovaně, opět otěhotněla. Nu, tři děti jsme stejně chtěli. Sice později, ale nevadilo nám to. Navíc společně se mnou byla potřetí těhotná další kamarádka, jejíž kluci jsou stejně staří jako naši, takže jsme se těšili všichni společně. Občas jsem se zachvěla obavou, aby těhotenství dobře dopadlo, ale lékařka mě ubezpečovala, že je všechno v nejlepším pořádku. Těhotenství probíhalo výborně, nebylo mi špatně, nebyla jsem dokonce ani nijak zvlášť unavená, a tak jsem si ho skutečně užívala. Když jsem začala slabě krvácet, myslela jsem, že se hrůzou zblázním. Jela jsem do nemocnice. Ale tam mě lékařka uklidnila, že je vše v nejlepším pořádku. Ukázala mi našeho drobečka na ultrazvuku. Byl to kluk jako buk. Spokojeně se vrtěl v bříšku. Ze srdce mi spadl přetěžký kámen. Bohužel, po pár dnech jsem začala krvácet znovu. Pro jistotu jsem jela opět k lékaři. Všechno se zdálo v pořádku. Až na srdíčko. To našemu Kryštůfkovi už nebilo. Myslela jsem, že zoufalstvím umřu. Gynekolog mě zanechal samotnou v kanceláři a odešel k ultrazvuku s jednou rozzářenou těhulkou. Brečela jsem do papírových ubrousků a uvažovala nad tím, co by se stalo, kdybych z toho otevřeného okna ordinace vyskočila ven. Ještě horší bylo čekání na konec. V nemocnici mě totiž objednali na revizi až za týden. Dříve to prý nešlo. Ani nevím, jak jsem z nemocnice vyklopýtala na ulici. Padla jsem na první lavičku a zoufale brečela a brečela. Byla jsem na to všechno úplně sama. Manžel s dětmi zůstal doma. Přemýšlela jsem, jestli mu mám zavolat nebo před vším navždycky utéct. Odvezl by mě taxikář k Macoše, kdyby mě uviděl s uplakanýma očima? Dokázala bych si ustlat na kolejích? Vběhnout pod kamion? Byly to lákavé představy. Nakonec jsem zavolala manželovi a odjela s rodinou domů. Hrozila jsem se, jak ten týden přečkám. Avšak Kryštůfek se rozhodl jinak. Přišel na svět zcela přirozeně, i když velmi rychle a nečekaně. Praskla mi náhle plodová voda a na její vlně vyplul ven. Byla jsem sama doma, manžel byl s dětmi venku na procházce. Měla jsem čas se s Kryštůfkem rozloučit. Hladila jsem ho, zpívala mu, snažila jsem se do těch pár minut vložit celý náš život. Pak si pamatuji, jak jsem chodila po pokoji, brečela a trhala si vlasy. Volala jsem kamarádce, byla jsem v šoku. Ani nevím, co jsem jí řekla. Přiměla mě zavolat manželovi a říct mu, co se stalo. Neodloučila se mi placenta a já silně krvácela. Manžel mi típnul telefon a zavolal záchranku. Přijela zároveň s manželem vracejícím se s dětmi. Starší syn hystericky plakal, visel na mě, nechtěl mě pustit do sanitky. Ještě

14 dlouho poté z této události vzpamatovával. Trpěl posttraumatickou stresovou poruchou. V nemocnici ordinovala mladá lékařka a stejně jako já si spletla krevní sraženiny s placentou. Tři hodiny jsem masivně krvácela na pokoji, byla jsem bílá, zpocená, tak slabá, že jsem nemohla ani zvednout ruku. Pak teprve vyšel kousek placenty. Zvonila jsem na sestřičku. Ta okamžitě zalarmovala lékaře a za necelých deset minut mě operovali. Domů mě nečekaně pustili hned ráno. Na týden jsem se zavřela v pokoji, zatáhla závěsy, nejedla, téměř nepila, zapalovala jsem jednu svíčku od druhé, plakala jsem a mluvila se svými andílky, jako by mě mohli slyšet. Pak se mi zdál zvláštní sen. Viděla jsem nebe a na cestě ke světlu stál mladý muž. Poznala jsem v něm Jakoubka. Čekal na Kryštůfka. A pak spolu oba odešli. Nevím, co si o tom mám myslet. Každopádně od té chvíle jsem se začala cítit lépe. S oběma andílky jsem se rozloučila, napsala jim dopis na rozloučenou, vyšla z obýváku a začala znovu žít. Nevěděla jsem, jestli chci být ještě někdy těhotná. Jestli chci mít ještě někdy nějaké dítě. Ale manžel si to velmi přál. Také náš nejstarší stále mluvil o tom, co se stalo a kdy si pořídíme další miminko. Byl Advent a náš synáček hovořil o zemřelých miminkách takřka bez ustání. Když jsme někde uviděli Betlém, rozplakal se. Ptal se, proč je v jesličkách miminko, a nám naše miminka umřela. Byly to pro mne nesmírně těžké chvíle. Už proto, že před dětmi jsem o zemřelých miminkách nemluvila a snažila jsem se působit vyrovnaně a vesele. I když jsem se tisíckrát za den bála, že se každou chvíli zhroutím. Když jsem zjistila, že jsem znovu těhotná, nikomu jsem to dlouho neřekla. Před okolím jsem to tajila až téměř do porodu. Nechtěla jsem, aby to někdo věděl pro případ, že bychom o miminko opět přišli. Jednoho dne za mnou přišel náš nejstarší a říkal: Maminko, já to vím, ty máš v bříšku miminko! Manžel se dušoval, že mu to neřekl. Nikdo to tehdy ještě nevěděl. Ale bylo to tak. Prožila jsem těžkých devět měsíců. Měla jsem v těhotenství několik komplikací, bylo mi velmi zle, hodně jsem zhubla, od třicátého týdne mi pomalu odtékala plodová voda, miminko vývojově zaostávalo a až do poslední chvíle nebylo jisté, zda se ho skutečně dočkáme. Celou tu dobu jsem se o miminko nesmírně strachovala. Stal se však zázrak a přesně v termínu se nám narodila krásná, milovaná holčička. Teď mám pocit, že už jsme všichni. Nechci už být vícekrát těhotná. Bojím se, že bych to psychicky ani fyzicky nezvládla. Přeci jen, šest těhotenství během čtyř let mi dalo dost zabrat. Jsem Bohu vděčná za děti, které mi dal. A zlobím se na něj za své andílky, které mi vzal příliš brzy. Se kterými už nikdy nezažiji to, co jsem si představovala. Za ty proplakané dny, měsíce a roky. Za to, že už

15 nikdy nebudou moji tak, jako byli tehdy v bříšku... Náš nejstarší o Jakoubkovi a Kryštůfkovi stále často mluví, ale už to snáším mnohem lépe. Nedávno byly dušičky a on byl se školkou na hřbitově. Zapálili tam svíci. Náš brouček zvedl ruku, třepetal prstíky a netrpělivě se hlásil. Když se ho učitelka zeptala, co si přeje, odpověděl: Já chci, abychom vzpomínali na naše miminka, která nám umřela! Všichni ztuhli. Ale já tentokrát nebrečela. Jsem hrdou maminkou tří dětí a tří andílků. První uletěl příliš brzy, neměl ještě ani jméno. Na Jakoubka a Kryštůfka budu do smrti vzpomínat jako na své děti, které odešly příliš brzo. Věřím, že až budu umírat, budou mi nablízku a k tomu světlu mě společně doprovodí. Veruška Jakoubkovi Věřila jsem, že nic nemůže se Ti stát, vše, co měla jsem, chtěla jsem Ti dát. Bříško, kde bydlel jsi, hladila jsem svou dlaní, mluvila k Tobě ráno, večer, za svítání. Zdálo se jen chvílí, než přijdeš mezi nás, my popohnat každý den chtěli ten čas. Bráška Tvůj hladil Tě na bříšku, já snila o tom, jak spíš tam v pelíšku. Tvé srdéčko však náhle přestalo bít, já nemohla uvěřit, že už víc nebudeš žít. Než stihla jsem se s Tebou tiše rozloučit, rozhodl ses, mrtvý, rychle narodit. Naposled dotkla jsem se Tvého tělíčka a pak Tě odnesli byla to chvilička. Srdce mi stále smutkem krvácí, bolest a zoufalství vůbec se neztrácí. Hladím prázdné bříško a koukám na nebe, pláču a tážu se, zda hledím na Tebe. Duše má každého obláčku se ptá, zdali Tě, Jakoubku, z nebíčka zná. Skryji Tě navždycky ve vzpomínkách svých, i když tu s námi víc nemůžeš být. Snad jednou, až nadejde i můj čas, andílku můj, uvidím Tě zas... Tvoje maminka, Veruška Co nám přines Mikuláš

16 Tento čtvrtek jsem šla na kontrolu ke své gynekoložce s tím, že si odnesu fotku naší kouzelné dušičky a uvidím, jak jí krásně bije srdíčko... Bohužel tam bylo prázdno. Lékařka jezdila sondou do všech možných stran, ale po miminku ani památky. Čtrnáct dní před tím, když jsem byla poprvé na kontrole, se zdálo miminko mladší, vše tomu i odpovídalo, a tak jsem si nedělala žádné starosti... Prostě bylo mladší a za 14 dní už bude vidět vše, jak má... Bohužel nebylo... Druhý den, na Mikuláše, mě čekal nástup do nemocnice. Musím říct, že ač jsem to ustála, nechci nic takového znovu prožít. Připadala jsem si tak ztraceně... Když jsem dostala papíry na příjem, kde jsem byla seznámena se vším, co se bude dít a co se může stát... Že ten materiál odstraní... Bylo mi ouzko. Bohužel ani přístup personálu, pro který jsem byla jedna z mnoha, mi nepřidal... Dotaz sestry: Takže vy jste těhotná? Moje odpověď: Jestli se tomu dá tak říkat... Prázdno. Cítila jsem takové prázdno... Když jsem ležela v nemocniční posteli, na sobě jen tu malou krátkou košili a čekala, až si pro mne přijedou... Sestřička: Tak můžeme jet, zasuňte si ruce pod peřinu, postele jsou hrozné, prostor malý, budeme narážet do zdí... Pamatuji se na věty: Kam s ní máme jet? Na dvojku. Jakou má číselnou diagnózu? Tak se postavte, dojdeme si tam po svých... Na to postrkování do zad směrem ke křeslu také nikdy nezapomenu... Naštěstí tam byla ještě jedna vnímavá sestra, která se na mne usmála a řekla: Ničeho se nebojte... Pocity z toho, jak mě připásali a odhalenou nechali ležet na křesle asi popisovat nemusím. Byla jsem vděčná další dobré duši, která ke mně přistoupila se slovy: Sice tady nikdo jiný kromě nás není, ale já vás takhle přikreju... Moje vděčnost neznala mezí... Pak už se mi jen začaly drát slzy do očí a já si přála hodně rychle spát... Poslední věta, kterou si pamatuji: Prý jsou během toho hezké sny, tak ať se Vám něco hezkého zdá... Celý zákrok byl za pár minut hotový. Spala jsem na pokoji, když jsme slyšela: Pani Kutalová, už byste měla vstávat! Co se Vám zdálo? A já v polospánku a se zavřenýma očima: Byl tam Mikuláš, Čert a Anděl, ale nevím, co mi chtěli... Ještě ten den večer mě pustili domů. Těšila jsme se na pevné objetí od mého partnera. Tu noc jsme šli spát ve 3 ráno, opuchlí od pláče, ale s úsměvem na rtech... Společně jsme totiž přišli na to, co všechno nám naše kouzelná dušička za těch pár týdnů dala. Co vše nás naučila a kam nás posunula. Byl to ohromný dar a vždycky bude naše první... Leželi jsme v objetí, děkovali jí a mávali směrem k nebi... Ač mě stále často přepadají chvíle, kdy se nekontrolovaně rozbrečím, vím, že je vše, jak má být. Že moc rádi přivítáme ještě jednu dušičku, až přijde vhodná doba... Tahle pro nás ale navždy zůstane tou kouzelnou... Gabriela Kutalová

17 Holčičko moje, hrozně mi chybíš Vlastně ani nevím, kdo mi ve skutečnosti chybí. Je to moje miminko, kterému před třemi měsíci přestalo bít srdíčko, a proto muselo odejít? Z mojí dělohy a fyzické přítomnosti, ale rozhodně ne z mého života? Nebo pláče moje vnitřní dítě, moje malá Lucinka, že už si jí zase nikdo nevšímá, že ji vždycky objevím, utěším, slíbím jí, že tu budu pro ni a pak ji zase zakopu někam hluboko pod důležité věci? Bože můj, jak to jen udělat, abych zpřítomňovala věci důležité a ty nedůležité vyhazovala do koše? Je toho tolik, jak to poznat, kdo mi to připomene? Asi si na ledničku nalepím moji fotku z dětství, na které je vidět ten můj malý čertík v očích, ta hravost a radost ze života, touha objevovat, ptát se a hledat odpovědi, vidět svět jako kouzelnou zahradu plnou živých a vonících květin, kde je, holčička moje malá? Místo toho se potkávám s těhotnými a jednou za čas mě napadne, v jakém měsíci bych teď byla já, jak bych se asi cítila, jaké bych měla bříško, jak by se mi tam teď moje malinká Terezka hýbala a dávala o sobě vědět. Je to tak nádherná představa... Samozřejmě nikoho v okolí ani nenapadne, jak moc mi chybí. Už tam není, je to už dávno, tak co to sem budeme tahat. Každý má svých starostí dost, tak proč si je ještě dělat z věcí, které už nejsou a stejně už nejdou změnit, že? Když myslím na další těhotenství, stejně mi pořád nabíhá moje Terezka. Ale to přece nejde, říkám si, to nemůže být Terezka! Terezku už máme, jen se prostě nenarodila. Holčičko moje, mám v tom zmatek. Jaké bude další těhotenství? Nebudu se bát až moc? Budu cítit To malé, nebo je schovávat do stínu za Terezkou? Tolik se bojím, jaké to bude, zda dokážu projít do dalšího kola, ale moc se těším, až bude Tádík větší, že mu povím o Terezce, o tom, že někde s námi je tu pořád jeho sestřička, kterou mám moc ráda a která k nám bude vždycky patřit. Alespoň to pro ni i pro sebe můžu udělat. Vím, že to jednou přestane bolet, jen nevím kdy... Lucie Výroční záležitosti Čas běží, rány se zacelují a člověk se pomalu dostává do běhu reálného života. To, zda si ztrátu zpracoval či ne a jak, jsme tu už probírali. Jedna z věcí, kterou bych však ráda připomněla, je všudypřítomný koloběh života a opakujících

18 se událostí. Ať se děje, co se děje, každý rok má své milníky, lidé mají různá výročí, narozeniny, svátky, Vánoce a také důležité datumy. Datum svatby, datum maturity,...datum potratu, revize, pravděpodobné datum narození miminka a podobně. Ať chceme nebo ne, čas běží a i přesto, že každý rok jsme o něco starší, zkušenější, každý rok je situace ztráty více vzdálená, máme ji ve svém batohu a bylo by naivní myslet si, že už tam není. Je to jeden z milníků našeho života a ten nikdy nikam nezmizí, vždy bude naší součástí. Často kolem těchto důležitých datumů mívají lidé podivné pocity smutku, nepohody a když se podívají do kalendáře, zjistí, že je to právě ono období okolo důležité ztráty. Vědomí už mnohdyani neví, ale někde uvnitř bijí neodbytné hodiny našeho nevědomí, které ví a potřebuje být slyšeno. Jsme zběhlí v popírání, ale nováčci v přijímání, děkování a vděčnosti. Možná, že je někdy více užitečné si datum připomenout, zapálit svíčku a poslat pozdrav těm nahoře, poděkovat za jejich poselství a přijmout to takové, jaké to je, součástí nás a našeho života. S láskou a vědomím, že jsme to dělali tak, jak nejlépe jsme v dané chvíli uměli. Zasloužíme si to i my, i ti nahoře. Nebojme se proto zapalovat svíčky na různá výročí, být sami v sobě a se sebou a s láskou v srdci poděkovat a poslat tam nahoru vzkaz, který potřebujeme. Lucie RITUÁLY po potratu Zde je několik jednoduchých tipů na rituály, které mohou podpořit ženu na cestě k vyrovnání s potratem. Dopis nebo rozhovor s dítětem. Posadit se a hovořit nahlas nebo v duchu s nenarozeným dítětem (nebo psaní dopisu) může být jednoduchý a silný nástroj, jak mu vysvětlit, proč ho zrovna v tento okamžik nechcete. Některé ženy své děti prosí, aby na ně počkaly i to je možnost. Znám případy, kdy se po srdečném rozhovoru s dítětem těhotenství přerušilo samo přirozeným potratem, aniž by byl nutný jakýkoliv zásah. Balónek. Kupte si pěkný (třeba červený) balónek nafouklý héliem (nebo lampion!). Představte si balónek jako své těhotné bříško, jako dítě. Vysvětlete mu, proč ho zrovna teď nemůžete přijmout, a s láskou (a často se spoustou slz) ho pusťte, ať odletí nahoru... Často je pro ženu nejvíce obtížné nenarozené dítě úplně pustit, přestat na něm lpět, myslet na něj. Tento rituál může právě tento krok puštění podpořit. Lodička. Podobně jako s balónkem podporuje i tento rituál puštění dítěte. Vytvořte malou lodičku (z kůry, dřeva, ořechů), používejte zásadně přírodní materiály. Naplňte lodičku dárky pro dítě (květy apod.), můžete zapálit i svíčku (nejlépe z včelího vosku, nebo jiného přírodního materiálu). Lodičku

19 potom s modlitbou pusťte dolů po řece. Pojmenování. Mnoha ženám přináší úlevu jejich nenarozené děti pojmenovat. Jde o jisté uznání jejich existence a role v jejich životě přijetí toho, co se odehrálo. Pro mě osobně bylo nejdůležitější přijmout to, že můžu své nenarozené dítě milovat a zároveň je nechtít. Že ho nemusím odmítat se zavřeným srdcem, ale že ho mohu vnitřně přijmout a milovat a zároveň ho poprosit, aby odešlo. Lilia

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Diagnóza EBD: Život s motýlími křídly Příběh Makulky. Jana Svobodová

Diagnóza EBD: Život s motýlími křídly Příběh Makulky. Jana Svobodová Diagnóza EBD: Život s motýlími křídly Příběh Makulky Jana Svobodová Radim Bačuvčík VeRBuM, 2012 2 :. Diagnóza EBD: Život s motýlími křídly Jana Svobodová, 2012 Radim Bačuvčík VeRBuM, 2012 ISBN 978-80-87500-25-5

Více

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky Škaredá středa Středa svatého týdne, říká se jí také škaredá středa. Proč? Máme před očima Jidáše, jednoho z dvanácti apoštolů, jak se domlouvá s farizeji. Na čem? Farizejové se rozhodli Ježíše zahubit.

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku Pierre Franckh 21 způsobů, jak najít lásku Důležité upozornění: Rady uveřejněné v této knížce byly autorem a nakladatelstvím pečlivě zpracovány a prověřeny, nemůže však za ně být převzata jakákoliv záruka.

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

A12. mladší žáci. PoznejBibli. O: Napiš jméno muže a ženy a název budovy, kde pracoval:

A12. mladší žáci. PoznejBibli. O: Napiš jméno muže a ženy a název budovy, kde pracoval: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Zachariáš a Alžběta Zachariáš a Alžběta byli velmi smutní. Moc si přáli mít

Více

Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců.

Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců. Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců. Dívat se na muže, kterého milujete, jak sedí na druhé straně stolu, se slzami v očích a

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

U Moniky a Jakuba. Z Literárních novin (12. 7. 2012) Abych nebyl tak sám. Monika mě jednou pozvala. na návštěvu.

U Moniky a Jakuba. Z Literárních novin (12. 7. 2012) Abych nebyl tak sám. Monika mě jednou pozvala. na návštěvu. U Moniky a Jakuba Z Literárních novin (12. 7. 2012) 1. Abych nebyl tak sám Monika mě jednou pozvala na návštěvu. Přišel jsem pěšky a říkal jim, že jsem přijel autem V tom autě jsme ale cestovali teprve

Více

Je mi padesát. Přestože, alespoň v to

Je mi padesát. Přestože, alespoň v to KAPITOLA PRVNÍ: Tak jsem tady Je mi padesát. Přestože, alespoň v to doufám, mám ještě spoustu let před sebou, ráda bych formou této knihy Se sestrou Danuškou poprvé u fotografa. Řekl, ať nemrkám, ale ne

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Jak překonat rozchod. Radek Šíra

Jak překonat rozchod. Radek Šíra Jak překonat rozchod Radek Šíra 2 Radek Šíra, 2013 OBSAH Úvod... 4 1. Typy rozchodů... 5 1.1. Navrhovatel a obránce... 5 1.2. Délka vztahu... 6 2. Měsíc nové naděje... 8 2.1. Týden zármutku... 8 2.2. Týden

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Ne. Například tentokrát,

Ne. Například tentokrát, Jsem zasvěcená 12 let Ne. Například tentokrát, být loajální k mojí matce a moje matka je alkoholička i můj bratr je alkoholik. (Ano.) A já nevím co je se mnou špatně, že se mi nedaří je pozitivním způsobem

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU 8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU Pán Ježíš miloval velice pravdu. Často doporučoval, abychom byli upřímní a pravdomluvní. Ďábla nazýváme správně otcem veškeré lži,

Více

Co na to řekne...? 2015 Kateřina Sodomková, katerinasodomkova.cz. všechna práva vyhrazena

Co na to řekne...? 2015 Kateřina Sodomková, katerinasodomkova.cz. všechna práva vyhrazena Co na to řekne...? 2015 Kateřina Sodomková, katerinasodomkova.cz všechna práva vyhrazena Znáte nějakou situaci podobnou těm následujícím? chcete udělat něco bláznivého nebo neobvyklého, třeba si obarvit

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

poznejbibli b12 biblické příběhy pro děti

poznejbibli b12 biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: e-mail: Vedoucí skupiny: 1. Příběh Josef a anděl poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Matouš 1,18-25 Na Josefa a Marii čekala spousta

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni. 1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni 1 Vršovice 1.5.2011 Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na naší společné bohoslužbě. Na setkání, kde smíme naslouchat Božímu slovu, těšit se z Božího pozvání a děkovat za ně.

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) # ) INVENTURA POCITŮ KŘIVDY "Bože, prosím, pomoz mi spatřit pravdu o mém rozhořčení Jsem naštvaný na: (ref. příklad str.65) Příčina: (ref. příklad str. 65) Ovlivňuje to mé: Mějte na paměti Sloupce 1 &

Více

Kamila a Petr Kopsovi. Jak se krotí tygr. Knížka pro děti, rodiče i pedagogy

Kamila a Petr Kopsovi. Jak se krotí tygr. Knížka pro děti, rodiče i pedagogy Kamila a Petr Kopsovi Jak se krotí tygr Knížka pro děti, rodiče i pedagogy Edika Brno 2015 KDYŽ CHCI ZKROTIT TYGRA, MUSÍM HO NEJPRVE POZNAT Krotitel tygrů Chci se stát kvalifikovaným krotitelem tygrů!

Více

děkuji Vám, že jste mi

děkuji Vám, že jste mi Mistryně, děkuji Vám, děkuji Vám, že jste mi Rádo se stalo. že jste mi sem pomohla přivést devět starších lidí v jejich 60 nebo 70 letech, aby Vás tentokrát viděli. Přeji Vám stále dobré zdraví a krásu.

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková v loňském roce jsem se zúčastnila projektu "ŠANCE PRO DĚČÍNSKO", který měl zvýšit možnosti mého uplatnění na trhu práce. Po úspěšném ukončení dvou vzdělávacích modulů tohoto projektu jsem získala certifikáty

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy.

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Ačkoli byl i bez turnaje předem známý vítězný tým, soupeřky se hrdě utkaly s neporazitelnými. Hrály se dvě

Více

César farao Herodes Jakub

César farao Herodes Jakub Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro starší žáky PoznejBibli 1. LEKCE: První Vánoce - To není možné! Jaký nejlepší dárek jsi kdy k Vánocům

Více

Bůh povznese Josefaotroka

Bůh povznese Josefaotroka Bible pro děti představuje Bůh povznese Josefaotroka Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: M. Maillot; Lazarus Upravili: M. Maillot; Sarah S. Přeložila: Majka Alcantar Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná.

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Asi jsem si to jen zopakoval a připomněl, co to vlastně přesně

Více

Gabriela Čanigová. Vladimír Kvasnička Nakladatelství VODNÁŘ. Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Gabriela Čanigová. Vladimír Kvasnička Nakladatelství VODNÁŘ. Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Gabriela Čanigová DUCHOVNÍ ANTIDEPRESIVUM aneb Jak nezobat pilule a být v pohodě Vladimír Kvasnička Nakladatelství VODNÁŘ 3 Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Gabriela Čanigová, 2011

Více

Kdo by si v obchodě vybral shnilý pomeranč nebo banán namísto zdravého? Kdo by si koupil nakřáplé vajíčko nebo prasklý hrnek? Vždycky raději sáhnu vedle a vezmu si to lepší. A je to tak správně, je to

Více

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Motto: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole R.Fulghum (americký psycholog a spisovatel) JARO 2013 Jaro! Jaro!

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Gratuluje a přejeme vám oběma hodně štěstí k vašemu svatebnímu dnu. Přejeme vám všechno nejlepší k zásnubám a tomu, co leží před vámi.

Gratuluje a přejeme vám oběma hodně štěstí k vašemu svatebnímu dnu. Přejeme vám všechno nejlepší k zásnubám a tomu, co leží před vámi. 祝 福 : 结 婚 Blahopřejeme. Přejeme Vám jen a jen štěstí. Blahopřejeme. Přejeme Vám jen a jen štěstí. Gratuluje a přejeme vám oběma hodně štěstí k vašemu svatebnímu dnu. Gratuluje a přejeme vám oběma hodně

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

To jsem taky nevěděla.

To jsem taky nevěděla. Mistryně, když jste říkala, Protože Mistr Dříve jsem si myslela, že Mistr trpí fyzicky, je nějaký způsob, jak by mohli žáci pomoci? (Ano.) Můžeme něco udělat? Ne. Meditujte. Meditujte a pozvedněte sebe,

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více