Emoce a existence. Alfried Längle

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Emoce a existence. Alfried Längle"

Transkript

1 In: Dialogos 2006, Praha, pp Emoce a existence Alfried Längle (sborník Emotion und Existenz, pořadatel A. Längle, GLE, Wien, 2003, rozšířené vydání sborníků z konferencí GLE 1994 a 1998) Abstrakt: Rozhodující charakteristiku naplněné existence představuje v existenciální analýze dialogická otevřenost osoby vůči sobě samé a vůči světu. Tato otevřenost je nejen cílem, k němuž směřuje existenciálně-analytický rozhovor, nýbrž zároveň i jeho nejdůležitějším účinným faktorem, jehož dynamika se odvíjí od toho, že vede k existenciálnímu naplnění. Abychom mohli pracovat na otevřenosti, která je patologicky narušená, je zapotřebí se dostat k procesům odehrávajícím se na úrovni osoby. Pro dialogický přístup k psychoterapii je proto v centru pozornosti subjektivní prožívání. Je vhodným výchozím bodem psychoterapeutického procesu, neboť jde o vnímání, které je spojeno s afektivní rezonancí, a tím se subjektivně vnímanou významností pro život. Prožívání tak představuje styčnou plochu mezi vnitřním a vnějším světem. Nepochopitelné nebo zraňující pocity mohou přístup k prožívání blokovat nebo odcizit možnost zacházení s ním, a tak představovat významný nepříznivý vliv pro existenci. V dalším textu ukážeme, jak se z události stává prožitek. Děje se to nejprve uvolněním afektivity, která je pak emocionálním protipohybem internalizována a nakonec přechází do volní dynamiky. Prožívání není proto nikdy pouze věcným zakoušením, ale vždy zakoušením sebe na pozadí události. Modelově je tento proces představen v personální existenciální analýze (PEA). Volbou dialogického přístupu k psychoterapii získává emoce významné postavení v existenciální analýze, které je zapotřebí v jeho antropologickém významu nově reflektovat. Setkáme se s definicí nového pochopení existenciální analýzy, jež na postavení emocí spočívá, a tím vybudujeme spojnici k personálně-existenciální teorii základních motivací. 5

2 1. Základ existenciální psychoterapie. Cílem existenciální analýzy je umožnit otevřenost člověka vůči sobě samému a otevřenou dialogickou výměnu s okolním světem její znovunastolení či upevnění (srov. např. Längle 1999b, 2001, 2002c). Práce na této schopnosti a tomto postoji je základem toho, co Frankl označil za cíl existenciální analýzy a logoterapie (např. 1982a, 226násl.):...vést člověka k vědomí svého bytí odpovědným. V existenciálně analytickém rozhovoru jde tedy na jedné straně o to rozvinout schopnost vnitřního rozhovoru se sebou samým, anebo tuto možnost zlepšit. S tímto vnitřním rozhovorem vstupuje ale zároveň dialogická výměna s dalšími lidmi. Bez schopnosti vztahovat se k jinakosti (Andersheit) se člověk nikdy nestane zcela sebou samým, nenalezne ani sebe ani své naplnění (srov. např. Frankl 1982a, 160násl.). Podstatná je přitom v našem chápání vztaženost k nějakému Ty (srov. Buber 1973, 15, 32; Frankl 1982a, 13). To se děje ve vztahu a v bezprostředním setkání, ale také ve střetnutí s vyjádřeními tohoto Ty v řeči, literatuře, umění, vědě, ale také v technice, které bývá v humanitních kruzích často věnováno méně pozornosti. Také vztahování se k přírodě, k rostlinné a živočišné říši a ke světu věcí umožňuje formu dialogické výměny, jež je zásadní pro možnost naplněného života (Dasein) a možná dokonce pro možnost naplněné existence (Existenz). Otevřenost do nitra a navenek, případně vnitřní rozhovor a vnější dialog, jsou úzce provázány, jde o dvě strany jedné mince. Neboť jako žádný subjekt neexistuje nezávisle na objektu, je každý člověk jak svým prožíváním, tak prostřednictvím své činnosti bezprostředně ve světě. Objevuje se nezrušitelné spojení a soustavná vzájemná výměna. Pokud zůstanou vzájemné výměny pouze reakcemi, zůstává subjekt uzamčený pouze sám v sobě, neboť se neotvírá, nenavazuje vztah, nýbrž se chrání. Vzniká reaktivní spojení, ale nikoliv jednota subjektu-objektu. Jestliže naproti tomu vznikne duchovní výměna, vztahuje se subjekt k objektu, otevírá se mu, přijímá jej do sebe a vydává se mu. Tím je rozštěpení mezi subjektem a objektem pro tuto chvíli a v duchovním ohledu zrušeno. Subjekt potřebuje objekt svého protějšku, aby mohl rozvinout své působení. Tím zakouší také sebe sama v působení na svůj protějšek. Subjekt se tak může stávat sám sebou. Potřebuje objekt i k tomu, aby se mohl prožívat a nalézt. Naopak také objekt působí přirozeně na subjekt a subjekt zakouší jeho působení. Přitom můžeme vyjít z toho, že vnímání subjektu nemá na neživý objekt žádný účinek. 1 1 Na to poukázal Erwin Straus (1978, 82násl.), zdůrazňuje, že spojení mezi událostí (Geschehnis) a prožitkem nepodléhá přírodovědecky determinovaným zákonům a není materiálním pochodem, nýbrž náleží do sféry osoby. Událost (Ereignis) se stává prostřednictvím smyslového obsahu, který je z ní odvozen, prožitkem. Přitom ale chybí reakce, jež vzniká ze souvislosti příčiny a účinku. Jestliže automobil narazí do stromu, není při nárazu poškozen pouze strom, ale i auto samo. Přirozená událost (Naturereignis) naproti tomu nezaznamená prostřednictvím smyslového zaznamenání v sobě žádnou změnu. 6

3 V psychoterapeutickém rozhovoru využíváme této strukturální vztaženosti jednoho ke druhému : v co možná nejvíce chápající, vřelé, vstřícné formě rozhovoru, v chráněném rámci se může subjekt jednak vyjádřit a sám sebe zakusit tváří v tvář svému protějšku, na druhé straně má partner v rozhovoru vliv na subjekt a na jeho vnitřní rozmlouvání. Skrze toto moci se stávat sebou samým prostřednictvím druhého získává terapeutický dialog své uzdravující působení. Představuje vzor a zážitkový rámec pro dialogickou otevřenost navenek a zároveň může být obrazem toho, jak může subjekt laskavým způsobem (in einer wohltuenden Art) rozmlouvat se sebou samým. Psychoterapeutický účinek rozvíjí existenciálně-analytický rozhovor především tehdy, když se subjekt vydá tomuto setkání a učí se přitom přejmout tento vzorec vůči okolí i vůči sobě. Schopnost vnitřního a vnějšího dialogu, jak ji můžeme ve zkratce pojmenovat, je tak nejen cílem existenciálně-analytické práce, ale zároveň představuje i centrální účinný faktor existenciálně-analytické psychoterapie (srov. též Längle 1988), protože prostřednictvím dialogické výměny se světem získává osoba potřebnou duchovní výživu k rozvoji své niternosti. Tato výměna zajišťuje kontury osoby, napomáhá vytvoření struktur ega a zasazuje subjekt do širšího vztažného rámce, ve kterém lze zakoušet smysl. V kontinuálním vnitřním rozhovoru může být to, co člověk tímto způsobem zakusí, zpracováno a propojeno s vlastní kreativitou. To umožňuje kontinuální a také následné zpracování dojmů a zážitků subjektu, ale i deficitů, traumat a konfliktů, které jsou zdrojem utrpení a jsou podnětem k psychoterapeutickému rozhovoru. Sílu vnitřní a vnější dialogické připravenosti můžeme vysvětlit tím, že její uskutečnění vede k tomu, co rozumíme pod pojmem naplněný život a existenciální naplnění. 2. Význam subjektivního prožívání v existenciálně-analytické psychoterapii Z hlediska vývojové psychologie můžeme vyjít z toho, že každý člověk je disponován k otevřenosti a schopnosti dialogu. Z pohledu antropologie tato schopnost představuje charakteristiku duchovní dimenze člověka (Frankl 1982b, 220násl., násl.) případně osoby (Buber 1973,53). K jejímu rozvoji je zapotřebí mít zkušenost dialogu s jinými lidmi a zcela všeobecně se světem. Jeli tato zkušenost nedostatečná, může schopnost osoby k dialogu zůstat zakrnělá nebo nerozvinutá. Pokud dojde k traumatizaci, může to vést k blokádám a fixaci obran a schopnost otevřené výměny se také plně nerozvine. V obou případech může být k překonání deficitů a symptomů zapotřebí pomoci zvenčí. Jestliže zvolíme dialogický přístup ke zpracování psychických a duchovních problémů, jako je tomu v existenciální analýze (a ne např. v terapii behaviorální, psychoanalytické nebo arteterapii, máme-li jmenovat aspoň některé), pak se naskýtá otázka, kde začít (tedy otázka po substrátu terapeutické práce), abychom dosáhli optimálního terapeutického účinku. Rozhovor přeci může být velmi rozličně strukturován, zaměřen jednou spíše na obsahovou rovinu, jako tomu bývá u diskusí, jindy spíše na spontánní tvořivost a asociativní bohatství obou partnerů rozhovoru, jako při vyprávění a při přátelském kontaktu, anebo může rozhovor více sloužit vyjádření něčeho, např. psychickému cíli 7

4 sebeprezentace, učinění dojmu, ospravedlnění se. Konečně může sloužit k obhájení nějaké pozice, jako se tomu děje u debaty (k možným informačním rovinám komunikace srov. také Schulz von Thun 1981). Tyto formy rozhovoru jsou terapeuticky málo účinné, zůstávají příliš na povrchu, jsou jednostranné nebo obsahují příliš mnoho nových informací, a tak jsou málo přínosné pro zpracování traumatické zátěže, anebo nalezení sebe sama. Diskuse, debaty, sebeprezentace apod. se nedotýkají procesuálních pochodů osoby (die prozessualen Verarbeitungskräfte der Person). Jsou zaměřeny na věcnou rovinu, anebo dynamiku nějakého cíle, intencionality, kterou sledují. Tyto formy rozhovoru jsou proto příliš slabé na to, aby mohly znovu nastartovat traumaticky zablokovaný proces zpracování, anebo pomalu odstranit strukturní deficit. Každý terapeut 2 ví, že terapeutický rozhovor selhává, když se zvrhne v diskusi nebo dokonce v obhajování pozic. Aby bylo možné dostat se na procesní rovinu osoby případně na strukturní rovinu ega, potřebujeme v terapeutickém rozhovoru získat co nejvíce informací o způsobu, jímž osoba informace zpracovává. V terapii nás zajímá, co se s určitou informací u subjektu děje, jak jí subjekt rozumí, jak s ní zachází, co s ní udělá. Tato informace o procesu se v nejvyšší míře odráží v subjektivním prožívání. Pro dialogický terapeutický směr, jakým je existenciální analýza, je proto nejvhodnější zohlednit subjektivní prožívání pacienta resp. klienta. Prožívání obsahuje nejvíce informací pro psychoterapeuticky efektivní rozhovor. V prožívání se dynamickým způsobem spojují v jeden celek informace o vnější situaci v procesu vnímání se všemi důležitými vnitřními silami a informacemi v procesu zpracování. Tím nechceme říci, že prožívání představuje jediný zdroj lidského poznání (empirismus). Spíše chceme poukázat na psychologicky centrální postavení prožívání. Prožívání představuje styčnou plochu mezi vnitřním a vnějším světem. Je základem pro zvládnutí a utváření života v konkrétním světě podmínek, možností a nároků. Dobrý přístup k prožívání je tedy předpokladem pro existenci pro osobně utvářený, dialogicky otevřený život ve světě. Dále jsme se výše zeptali, kde by měl začít dialog, aby se mohla rozvinout jeho terapeutická účinnost, a postavili jsme do popředí prožívání. Tyto první úvahy vrhají nyní světlo na otázku, jak je možné dosáhnout otevřenosti. Jestliže totiž člověku chybí přístup k prožívání, bývá to nejčastěji zapříčiněno blokovaným nebo nezvládnutým zpracováním toho, co prožil. To je pak buď nesrozumitelné, anebo zraňující. Více nebo méně vědomá emoční reakce odporu nebo popření prožitého a v důsledku také všeho, co se prožitému podobá, vede ke ztrátě té otevřenosti, která je pro naplňující utváření existence nezbytná 3. Zde se poprvé stává zřetelnou ona zvláště těsná a nezbytná souvislost mezi emocí a existencí. 3. Co je to prožívání 2 Z důvodu zjednodušení uvádíme pouze maskulinum terapeut označuje stejně ženy jako muže. 3 srov. práci Das Bergen des Beruehrtseins ve sborníku Emotion und Existenz, s

5 Vzhledem k tomu, že prožívání má pro existenciální terapeutické směry a dialogické formy komunikace tak centrální význam (srov. např. též Offman 1988, 257), měli bychom nyní více přiblížit, co to prožívání je a jak vzniká. Pojem poukazuje ke kontaktu s životem, k němuž dochází v určité situaci 4. Prožít může být přeloženo jako vstoupit do kontaktu, v němž se života dotýkáme (Er-leben in Kontakt tretten, indem auf das Leben Bezug genommen wird) a tuto situaci do sebe pojmout informačním kanálem souhlasnosti s vlastním životem 5. Prakticky to znamená, že prožívání se vyznačuje zahrnutím pocitů (Gefűhle). Prožívání je vnímání s afektivní rezonancí. Bez něj by zůstalo u pouhého vědomého registrování informace, myšlenky, asociace, opakováním nějakého čísla atd. Pocity představují substrát prožívání. Jsou také naším způsobem, jak se vztahovat k životu (srov. teorii 2. ZOM, např. in Längle 1993a, 1994, 2003), a protože pocity potřebují pro svou rezonanci čas, je pro intenzitu prožívání všeobecně předpokladem také dostatečný čas (pokud se nejedná o zvláště intenzivní, silné vjemy). Na intenzitě prožívání ubírá, když se nacházíme pod časovým tlakem (máme stres ). Prožitkem se stane hudba, cesta, nebo rozhovor tehdy, když se mohu oddat obsahu, aniž bych se stále musel dívat na hodinky. Při bližším pohledu je zřejmé, že každá myšlenka, vzpomínka, každá činnost, která jakkoli automaticky probíhá, je provázena nějakým pocitem a představuje tak již zárodek prožívání. Jestliže se ovšem doprovodné pocity vztahují méně k obsahu toho, čím se zabýváme, a místo toho mají původ převážně v předem daném naladění nebo vzpomínkách, s nimiž souvisejí, a jsou prostřednictvím aktuálního zaujetí snad pouze poněkud modulovány, nejedná se potom o prožívání v našem smyslu. Život totiž není v dané situaci volně dosažitelný. Prožívání totiž znamená emocionální rezonanci s aktuální situací, respektive s tím, čím se právě zabýváme. Prožívání je možno označit také jako vyjádření volného dialogu se situací (offene Situazuionsdialogik). 4. Stupně prožívání v modelu existenciální analýzy Podívejme se nyní ještě podrobněji na to, jak se z události stává prožitek. Jaký druh pocitů se rozeznívá v prožívání? Je prožívání proces, nebo jde o fenomén, který se jako celek jednou objeví a dále se již neprohlubuje ani nemění? Jak dochází k prožívání? Procházka parkem, soumrak slunce, cesta autem, setkání, film, zlost Co činí z události prožitek a kdy o prožívání nehovoříme? Prožívání vzniká tehdy, když se při zabývání se něčím vynoří pocity týkající se obsahu této činnosti anebo situace. Tedy když to, na co zaměřujeme svou 4 Je zajímavé, že v angličtině neexistuje slovo pro prožívání erleben. Experience je spíše zkušenost Erfahrung, ale také se pro prožitek používá. Španělské vivenciar bylo vytvořeno po vzoru německého pojmu. 5 Zde není naším cílem sledovat použití tohoto pojmu Diltheyem a teoretickou psychologií, avšak pojem měl právě v německém jazykovém prostoru významnou historii v rámci psychologie a filozofie. 9

6 pozornost, vede ke vzniku pocitů. Pomůže nám to vysvětlit příklad. Představme si jarní procházku. Jdeme přírodou a slunce, listy, vítr k nám určitým způsobem hovoří. Jestliže jsme otevřeni všem těmto vjemům a jestliže se necháme touto přírodou uchvátit, pak vzniká průvodní pocitová hudba určité intenzity. Tyto pocity odpovídají smyslovým vjemům, zobrazují to, co vnímáme, v našem nitru, vytváří afektivní reprezentaci. V takovém případě hovoříme o prožívání. O prožívání jde i tehdy, když se nejedná o příjemný prožitek, nýbrž když jsme např. náhle vystaveni nebezpečí a octneme se v napětí a v nečekaném víru emocí. Když při jízdě autem uprostřed rozhovoru auto náhle dostává smyk, pozornost se bleskurychle obrací ke zdroji nebezpečí a po uplynutí vteřiny děsu a strnutí a okamžiku možná zcela chladného vnímání bez emocí přichází vlna pocitů, které mohou být tak intenzivní a tak člověka zasáhnou, že se celá událost stane nezapomenutelným zážitkem. Každé prožívání začíná okamžitým dojmem (das unmittelbare Affiziertsein). V teorii osobní existenciální analýzy (PEA, srov. Längle 1993b, 2000) je tento fenomén nazýván primární emocí (srov. též kapitolu Emotionsbegriffe ve sborníku Emotion ind Existenz, s. 185 násl.). Primární emoce obsahuje tu sílu a vitalitu, která je pro prožívání charakteristická a která způsobuje, že prožitek se stává tím, o co tak silně usilujeme. V prožitku zakoušíme spojení se životem, zakoušíme jeho chuť a tušíme jeho sílu. Naše bytí (Dasein) si z prožívání utváří mnohé důležité a centrální obsahy a naše vzpomínky jsou plné prožitků. A jako je tomu se vším, co dobře chutná, i zde je nebezpečí, že se od prožívání již nedokážeme odtrhnout, že se na něm staneme závislými. Závislost na prožitcích se může rozvinout, jestliže život nedokážeme uchopit také z nitra ale jen prostřednictvím vnějších podnětů. Okamžitý dojem je základem každého prožitku. Může být ale v tichu anebo prostřednictvím cvičení dále internalizován a prohlouben. Děje se tak v procesu, který začíná uchopením obsahu situace. V bezprostředním dojmu jsme jednak velmi zaujati sebou a svými pocity, na druhé straně je v tomto afektu ukryt obsah implicitní postižení toho podstatného, o co v oné situaci jde a co pro nás má subjektivní význam 6. Tyto obsahy mohou být mnohem hlubší a významnější, než konkrétní situace se svým mnohdy všedním nebo dokonce banálním charakterem nechává tušit. Jejich hloubku není vždy zcela snadné kognitivně postihnout, a proto je lze lépe vystihnout emocionálním vnímáním. V našem případě mohla být osoba např. uchvácena růstem přírody, její rozmanitostí, jejími formami a bohatstvím barev, anebo mohla jako podstatný obsah situace pochopit pomíjivost a dočasnost, která je existenci vlastní a která se dává poznat v situaci nebezpečí se vší zřetelností. Vyzdvižením tohoto obsahu primárního dojmu je zpřístupněn hlubinný rozměr, který prožitku dodává cosi podstatného. 6. Také Erwin Straus (1978, 14 násl.) popisuje toto fenomenologické hlubinné zření, když říká, že se traumatický prožitek vztahuje k obecnému významu, který ve skutečnosti má to, co vnímáme, a nezůstává u konkrétních okolností času, místa a podrobností. Pak vystupuje k dalším stupňům univerzálního významu, zatímco netraumatické prožívání je charakteristické tím, že se pohybuje v opačném směru a od obecného významu věci přechází k tomu, co je konkrétní pro tuto situaci, podle nějž se musí řídit jednání. 10

7 5. Internalizace prožitku Dále pak může okamžitý dojem v primární emoci projít dalším procesem a nabídnout odpověď z vlastního nitra (aus der eigenen Innerlichkeit). To se přirozeně a spontánně děje, pokud nitro není zablokované. Tento proces ale není vždy vědomý, respektive mu není vždy věnována pozornost. V odpovědi z vlastního nitra se hlásí o slovo osoba ve svém nejvnitřnějším projevu (srov. Längle 1999c), začíná pod vlivem prvotního prožitku (unmitelbares Erleben) hledat svůj intuitivní a nejvlastnější pocit a srovnávat ho s tím, co se objevilo v dojmu. Osoba se osvobozuje z moci dojmu. Nalézá opět vlastní svobodu ve zpětné vazbě na svůj původ, svůj vlastní vnitřní zdroj a stává se tvůrčí. (K modelu osoby srov. Längle 2002a). Vrátíme-li se k našim příkladům: prožitek přírody není v tomto kroku již omezen na samotný dojem, nýbrž dává popud k vlastnímu vnitřnímu rozhovoru. Objevují se vzpomínky, možná že se vynoří nějaká melodie, začnou proudit myšlenky, mohou se formovat verše nějaké básně. Mimoděk se pouštíme do vnitřního rozhovoru o tom, jak hezké, anebo jak neobvyklé, nebo tak těžké je to, co právě prožíváme. Někdy je možné hloubku prožívání ještě zintenzivnit tím, že svůj dojem s někým jiným sdílíme, že se o svůj zážitek se životem podělíme s jiným člověkem, dozvíme se o jeho pocitech a slyšíme jeho vnitřní rozmlouvání. Prožitek nás může nejen zasáhnout, může nás také přemoci (űberwältigen). Co chce říci tento obrat? Co je tu přemoženo a kým? Dojem může být tak silný a uvolnit tak intenzivní nebo prudké emoce, že se osoba cítí ochromená, neschopná se rozhodovat, anebo dokonce pouze myslet. Před velikostí nějaké hory se např. můžeme cítit tak nepopsatelně malí, anebo můžeme být tak ohromeni silou přírody, že ztratíme řeč. Ztrácíme přirozeně řeč, kterou se vyjadřujeme navenek, ale umlká i vnitřní řeč, o které jsme hovořili výše. V případě náhlého nebezpečí, jakým je např. nečekaný smyk, může nával úzkosti přemoci schopnost osoby autenticky odpovědně a souhlasně jednat, a tehdy poklesáme k pouhému reagování. Prožívání tedy může učinit člověka nesvobodným, může nás natolik uchvátit svým kouzlem, že ztratíme svou vlastní kreativitu, že sami k tomu nic víc nemůžeme říci. Tak tomu přirozeně ve vyšší míře bývá u psychického přetížení nebo traumatu. Právě tehdy umlká to nejniternější v nás, je zastaven zdroj naší autonomie a kreativity a naše prožívání uvázne v zajetí dojmu a pocitu. Prožívání se tedy dále prohlubuje nalezením vlastní vnitřní rezonance a spojením s vlastní kreativitou 7. Tušíme a uchopujeme (spuren und aufgreifen) to, co se v nás počíná ozývat, navazujeme na to, co jsme zakusili v dojmu. Tento krok v procesu zpracování prožitého je důležitý pro zachování, případně znovunalezení autonomie osoby. Jinak zůstaneme v zajetí dojmů, a tím něčeho cizího, externího. Jsme tím okouzleni, přemoženi, uneseni bolestí prožitku nebo vášní, nadpřirozeností prožitého 8, tíhou, něčím, co nás dostává do své moci. 7 Na fakt, že událost prožitek nedeterminuje, ale pouze mu poskytuje rámec, ve kterém se utváří subjektivní realita, jež vykazuje určitou nezávislost na vjemu, poukázal již Straus (1978, 84násl.). Podnět nepůsobí jako takový,...jako jednotlivý, nýbrž pouze ve spojitosti s předchozími podněty. (ibid.84) 8 Mystika může být chápána jako cvičení v tomto prohlubování prožitého. 11

8 Tento způsob další internalizace částečným osvobozením se od dojmu nám jednak zachovává osobní svobodu vůči tomu, co k nám nově přichází, ale též pomáhá k upevnění prožitého. Právě prostřednictvím nalezení vlastního, hluboko z nitra povstávajícího obsahu, který ohraničuje vlastní pozici vůči dojmu, se může objevit vnitřní půda, díky níž se nový prožitek tak lehce neztratí, nevyprchá. Získává naopak pro osobu určitý přiměřený rozměr, je jí uchopitelný. To, co je cizí, se tak propojuje s vnitřním světem a zapojením vlastní kreativity může být lépe ukotveno ve vlastním životě. Tento způsob zpracování se týká stejně tak příjemných a hezkých zážitků jako i zážitků bolestných, zážitků přinášejících nejistotu, nebo zážitků traumatizujících. U prožitků, které člověka zraňují a přinášejí mu zátěž, se v něm jakožto subjektu začíná ozývat: To nechci; to je přece hrozné; jestli to je takhle, tak je mi to všechno jedno Neuróza se z existenciálně-analytického pohledu vyznačuje mimo jiné tím, že utváří postoj vůči prožitému (k tomuto pochodu srov. Längle 2002b) 9. I v psychopatogenezi neurózy můžeme objevit tento postup zpracování nalézání vlastního, stejně jako zcela všeobecně u procesu prohlubování prožitého. I zde je výsledkem tohoto kroku upevnění prožitého. V neuróze se ovšem setkáváme s negativním prožitkem úzkosti, hysterie, deprese a zacházení s takovým prožitkem je patologicky fixováno a ve spojení s obrannými mechanismy (Copingreaktionen) trvale dynamizováno. Fixace, které vznikají zaujetím takového postoje, můžeme dobře ovlivnit právě terapeutickým dialogem. V něm je možno postavit do otázky samozřejmost pozice pacienta a umožnit mu zažít, že i jiné postoje k jeho prožívání jsou možné. I pro vysvětlení tohoto aspektu prožívání můžeme použít něco z modelu Osobní existenciální analýzy (viz výše) 10. Jde zde o vnitřní prožívání, tedy o to, co v Osobní existenciální analýze označujeme jako emocionalitu. Ta stojí v protikladu k zvnějšku vyvolanému afektu. Emocionalitou rozumíme nejhlubší vnitřní pocity, které vyvěrají z centra osoby, a které částečně jako senzory na dálku (Fernsinne) přesahují přítomnou situaci (srov. příspěvek na str sborníku Emotion und Existenz). Emocionalita je spíše intuitivním vytušením (Spűren), uchopením obsahu, než vycítěním (Fűhlen) významu prožitého pro vlastní život, jak je tomu v případě okamžitého dojmu (Affiziertsein). Tato hlubinná emocionalita zahrnuje podstatně také svědomí osoby, směřující k tomu, co je vcelku dobré a správné. Mimoto je v tomto aspektu prožívání obsažen také kognitivní prvek, totiž porozumění a zaujetí postoje. 6. Zakoušení sebe sama v prožívání V závěrečném kroku postupuje proces prožívání většinou ještě dále a přechází do fáze, kterou můžeme označit jako zakoušení sebe na základě zážitku toho, co přichází zvnějšku, tedy zážitku cizího. Co se tedy s prožíváním dále děje, 9 U těžších poruch jako jsou poruchy osobnosti nebo psychózy umlká významně nebo zcela vnitřní řeč. Vnitřní dialog je narušen nebo ochromen. K fixaci poruchy zde dochází strukturálními změnami ego funkcí. K terapii těchto poruch je proto zapotřebí více než rozhovoru, např. také nácvik, učení nových dovedností, léta trvající dialog přinášející zkušenosti, aby byla možná práce na strukturální rovině. 10 Personální existenciální analýza může proto sloužit jako model pro hladký průběh prožívání, protože v této metodě jde obecně o to, převést událost na prožitek, a tak odstranit uvíznutí či blokádu v jeho zpracování. 12

9 poté co jsme nalezli v nitru odpověď a uvedli vjem do vztahu s tím, co je v nás původního? Řekli jsme, že vjem byl skrze tento stupeň procesu prožívání zvnitřněn a upevněn, a tím se ke slovu znovu dostala osoba. Ta nyní investovala určitou energii do zpracování vjemu. Byla oslovena ve svém životě (afekt), z vjemu získala určitý významný obsah a k němu nalezla vlastní zcela osobitý postoj. Být takto osloven v sobě skrývá dynamiku: prožité chce být propojeno s životní praxí. Na tomto místě přichází otázka: Co nyní udělám s tím, co jsem prožil a zpracoval? Osoba je ze své podstaty příliš dynamická na to, aby takový vjem ponechala jen izolovaně a nevztáhla jej k perspektivě budoucnosti. Bylo by příliš velkou ztrátou vzhledem k existenci, kdyby procesy zpracování proběhly bez toho, že by byly vztaženy k dalšímu životu. Bylo by to neekonomické, ale stavělo by se to i proti principu růstu jako integraci něčeho jiného, nového. Prožívání živící růst v psychické a duchovní rovině probíhá analogicky k tělesnému růstu 11. Osoba tak stojí před intuitivní otázkou, jak nově získané a internalizované integrovat do svého životního rozvrhu, před otázkou: Co z toho můžu udělat? Vývoj na této úrovni prožívání probíhá většinou nikoli vědomě, nýbrž se děje intuitivně na základě emocionální dynamiky. A v tomto bodě lze také v průběhu prožívání stále jasněji vycítit sílu, která člověka na základě toho, co prožil, pudí k jednání. To může v našich případech spočívat v ochotě nechat na sebe krásný zážitek z přírody působit, oddat se mu při další procházce, opakovat ji. Nebo nás to může po otřesném zážitku na silnici nutit k tomu o tom mluvit, nebo se snažit přimět řidiče k větší pozornosti. Pocity, že by se něco mělo udělat, něco zažít, něco vykonat, nebo něco vydržet (geniessen, leisten, leiden) patří k zásadním možnostem volby (formulováno s odkazem na tři Franklovy kategorie hodnot, srov. Frankl např. 1982a, 60násl.). Tato vnitřní síla, která se otvírá na základě integrace vjemu, je zárodkem vůle. Je v něm obsaženo to, co chce osoba přinést do světa jako něco sobě zcela vlastní. S tím vstupuje ze své strany do dialogické výměny se světem a dospívá k sebevyjádření. A v okamžiku, kdy se vynoří tento vnitřní pohyb, osoba zakouší sebe sama na základě prožitého a pociťuje svou tvůrčí sílu. V osobní existenciální analýze (PEA) představuje tento krok završení procesu internalizace a most ke konkrétnímu jednání. Tímto krokem vystupuje osoba z niternosti a opouští prostor prožívání. Nyní je opět připravena vykročit do světa. 7. Emoce a existenciální analýza Existenciální analýza zpracovává s pacienty vedle emocionality samozřejmě také další témata jako jsou: motivace, postoje a odpovědnost, rozhodování, intuitivní cit (Gespűr) a svědomí, sebeobraz, existenciální a ontologický smysl. Pracuje na vnímání, poznávání, rozpomínání se na prožité a projektování budoucího, na nacvičování, jednání, na sebedistanci a sebepřesahu. Především v Osobní existenciální analýze (PEA) a v konceptu základních motivací získala nyní emocionalita fundamentální roli v praxi existenciální analýzy. 11 Toto může být analogií, případně rozvinutím organismického myšlení Carla Rogerse (srov. Kriz 2000, Rogers 1987), ve kterém má myšlenka růstu jako výrazu živoucího obdobu v bytí osoby. 13

10 Pouhé oslovení emocí v terapii, uvolňování afektů a mobilizování pocitů by si samo o sobě nemohlo činit nárok na to být nazýváno psychoterapií. Kdyby se toto jednání dělo bez výběru, a ne indikovaně na základě kartografie duševní krajiny a teoretického porozumění, mohlo by to přinést spíše škodlivý než léčivý efekt. Takové účinky také mohly být skutečně pozorovány v seminářích vlny psycho-boomu. Emoce a afekty je potřeba rozpoznat, umět odhadnout jejich intenzitu, přesně je dávkovat a vyvolat je v pravý okamžik, odpovídajícím způsobem je dokázat containovat a vydržet. Zvláště při práci s osobnostními poruchami a psychózami je zapotřebí být v oslovování emocí zdrženlivý. Na druhé straně je ovšem v terapii neuróz rozhýbání emocí právě tím centrálním hybným momentem terapeutického dění. Umění terapie neuróz spočívá zcela obecně v tom, že emoce vyhledáme a naučíme se je vydržet, místo jejich stále opakovaného dovedného zjemňování, které sice zajišťuje přežití, ale existenciálně přináší ustrnutí na místě. Ve Franklově antropologii stála emocionalita ještě ve stínu viditelnějších a filosoficky více reflektovaných témat jako je smysl, svědomí a odpovědnost. Ačkoliv pro Schelera byla emocionalita velmi významná (srov. např. Wicki 1991, 61 násl.) měla ve Franklově antropologii význam pouze okrajový. Franklův přístup k těmto ústředním existenciálním tématům byl spíše racionalistický. Šlo mu o poznání úkolu, toho co situace vyžaduje pro pochopení smyslu dané situace. Toto poznání se stává člověku zřejmým (evident) díky vůli ke smyslu. Abychom této zřejmosti dosáhli v terapii, je třeba podat pacientovi argumenty 12 a příklady. Smysl potom sám ze sebe pacientovi vysvitne (Frankl 1982a, 76). Existenciální analýza bude v budoucnu usilovat jistě ještě více o uznání významu emocí pro úspěšnou realizaci existence (gelingendes Existieren), než jak tomu dosud sama přistupovala. K prvním počinům v tomto směru patří sborník konference Setkání s hodnotou (Wertbegegnung, 1993) a sborník Praxe Osobní existenciální analýzy (2000). Jestliže nyní představuje prožívání ve své zprostředkující úloze mezi osobou a světem zcela ústřední prvek v existenciálně analytické terapii, pak je nutné kromě jiného nově promyslet ústřední postavení afektivity a emocionality v antropologii, aby teorie zůstala koherentní s praxí. Terapeutický proces by měl korelovat s antropologií a s antropologickým hodnocením jednotlivých prvků. V Osobní existenciální analýze (PEA) se stává prožívání hodnot základem pro možnost zaujetí osobního postoje. Tím získává cítění (Fűhlen), a s ním také psyché a sóma, integrativní význam pro existenci a nevytrhává se z duchovního procesu. Existenciální proces se tak staví na celostní antropologickou základnu podle zásady: Utvářet život nejen vzdor tělu a pudovosti, nýbrž spíše spolu s tělem a pudovostí. (Což Frankl teoreticky na jednom místě ve své literatuře sám zdůraznil 1957, 666.) Nechtít existovat mimo tělo a pocity, nýbrž skrze tělo a pocity postupovat ke smyslu a hodnotě, svědomí a odpovědnosti, svobodě a 12 Jedné ze svých přednášek, která byla později publikována, (Frankl, 1990, ) dal titul: Argumenty pro tragický optimismus. 14

11 rozhodování a snad v určitém náboženském smyslu nakonec ke spáse (Teilhard de Chardin, 1965) 13. Emocionalita jako vycítění toho, co se mne uvnitř i zevně dotklo, představuje v Osobní existenciální analýze přístup k hloubkové práci. Jako byl pro Freuda sen královskou cestou do nevědomí, tak může být v emoci spatřována královská cesta do hloubky lidské existence a k nevědomé duchovnosti spočívající v jejím základě (Frankl, 1979, 23 násl.). Prostřednictvím emocionality může být prožité napojeno na hlubinný proud existence osoby a dokonce lidství jako takového. Tímto postupem se stává člověku přístupná a uchopitelná také struktura existenciálního smyslu. Ačkoli hledání smyslu již v dnešní existenciální analýze nehraje ústřední roli, měli bychom na tomto místě poukázat na to, že i zde má v našem současném chápání emocionalita důležitou úlohu. Pouze pokud je emocionalita začleněna do procesu hledáním smyslu, je možno v životě nalézt naplnění. Možná se to stane jasnějším, když se pokusíme nyní uvědomit, o co nám vlastně v existenciální analýze jde. 8. Nové porozumění existenciální analýze S postavením prožívání v existenciálně analytické práci a s významem emocí, které jsou s ní spojeny, souvisí také proměna porozumění této práci samotné. Jako nejpodstatnější se mi jeví to, že existenciální analýza chápe sebe samu jako více zaměřenou na proces a méně na antropologický popis (spíše statický). To, co děláme v existenciální analýze, může být podle mě nejlépe definováno jako práce na souhlasu (Zustimmung) s vlastním jednáním vůči světu a sobě samému. V existenciální analýze nejde primárně o to učinit nevědomé vědomým, neboť existence není primárně otázkou stupně vědomí. Jejím prvořadým cílem není ani rozšíření repertoáru chování nebo kontroly nad chováním, ujasnění rodinných struktur, mocenských poměrů, nebo odžití zablokovaných emocí. To vše má svůj význam a může být také důležité v určitých etapách existenciální analýzy. Přesto zůstávají tato témata jen určitými úseky v existenciálně analytickém procesu. Existenciální analýza usiluje totiž o něco jiného o uvolnění cesty k přitakání k životu, jako výrazu existence schopné vztahu a závazku. Tím dochází své dokonalosti svobodná a odpovědná duchovnost člověka (Franklovy existenciálie, srov. 1959, 672). Jinými slovy a zjednodušeně řečeno: Existovat může být ve smyslu existenciální analýzy chápáno jako žít se souhlasem anebo o takové žití zápasit. Tam, kde takový souhlas pro člověka není možný, znamená existovat : vynaložit vše pro to, aby se stal souhlas (Zustimmung) v situaci možný, nebo aby bylo možno přitakat alespoň tomu, že je momentální situace taková, a realitu tímto způsobem proměnit. Souhlasnost je důležitá pro všechny tři základní formy aktivního bytí pro prožívání, jednání a pro zaujetí postoje. Jinak řečeno existenciální člověk pociťuje své vnitřní ano při tom: 13 Dosud nikdo nevysvětlil překvapivou věc proč se Frankl ze Schelerovy antropologie věnoval pouze filosofii hodnot a nikoliv stejným způsobem emocím a afektům. Je to o to překvapivější, že na jednu stranu Scheler představuje základ Franklovy antropologie a vedle toho může být chápán jako proponent nejen filosofie hodnot, ale následně také jako zakladatel filosofie emocí a afektivity v tehdejší fenomenologii (Scheler, 1980, ; Wicki 1991) 15

12 - co prožívá, - jak utváří svůj život a svůj svět - a k čemu zaujímá postoj, pro co žije. Tyto základní formy aktivního pobývání odpovídají třem kategoriím hodnot, které Frankl (1982a, 59 násl.) založil ve filozofickém diskurzu logoterapie. Když přeneseme tyto tři kategorie hodnot do procesuálního kontextu, pak nalézat smysl neznamená pouze realizovat hodnoty. Dynamicky nahlíženo povstává smysl z toho, že prostřednictvím prožívání, utváření a zaujímání postoje můžeme náš život učinit souhlasným (bejahbar). 9. Pocit a hodnota Souhlasné bytí, které má být existenciálně nosné, vyžaduje souhlasnost celého člověka, protože existence je schopen pouze člověk jako jednota tělesněduševně-duchovně-sociální. Celostní souhlas zahrnuje též přítomnost emocionálního zaujetí. Pouze tehdy se jedná o život a ne pouhou logickou reflexi o životě, myšlenkovou abstrakci z trojdimenzionálního antropologického celku. Emocionalita je kvalitativní reprezentací obsahu prožívání a představuje tak právě takové propojení s objektivitou, díky níž se objektivita stává živoucí. Tato kvalita vzniká ze vztažení obsahu prožitku k vlastnímu životu (o základní hodnotě srov. Längle 1993a, 27 násl.), a tím tento obsah prožitku ( co ) získává svůj modus ( jak ). Souhlas jako vnitřní, svobodné a celostně vnímané přitakání k něčemu má jako podmínku právě tuto emocionalitu: uchopit obsah ( co ) včetně svého jak, tedy s jeho významem pro můj život. Teprve pak se nějaký objekt může stát dostatečným důvodem, abychom ho upřednostnili 14 a pustili se za ním. Jinými slovy, abychom mohli dosáhnout souhlasnosti, musíme nejprve věci, cíle, jednání objevit a prožít jako hodnotné. Avšak souhlas předpokládá nalezení hodnoty v rovině prožívání. To nám ještě jednou ukazuje, proč má prožívání v existenciální analýze dnes takový význam. A jelikož nalezení hodnoty je v logoterapii předpokladem pro nalezení smyslu (Frankl 1984, 202) vytváří se tím spojnice k původní teorii, kterou má toto pojetí dále rozvinout. Na každý pocit je v našem chápání možno pohlížet jako na účinek hodnoty, kterou subjekt vědomě nebo nevědomě jako hodnotu prožil (Längle 1993a, 24 násl.). Tak jako každá myšlenka něco vyjadřuje, obsahuje každý pocit kvalitativní vjem z vnějšího nebo vnitřního světa. S tímto pochopením emocionality pracuje existenciální analýza, které jde o to, aby vyzvedla hodnotu obsaženou v pocitu a učinila ji uchopitelnou v její relevanci pro život. Logoterapie přejala ze svého filozofického základu principiální zájem o hodnoty. 14 Toto je univerzální a nejpragmatičtější definice hodnot : hodnota je důvod, pro který nějakou věc, jednání atd. upřednostňujeme před něčím jiným. 16

13 Existenciálně významné a tudíž základní pro psychoterapeutický proces jsou ty hodnoty, které byly osobou také emocionálně uchopeny 15. V některých disciplínách mají význam také jiné, objektivní hodnoty, které nemusejí být prožity, a přesto mohou být směrodatné, jako je tomu např. v etice, morálce, právu, filosofii hodnot. V psychoterapii ale musíme trvat na tom, že každý člověk má originální a obsáhlé prožívání hodnot, které je v něm emočně reprezentováno. Otázkou psychoterapie tedy je, do jaké míry může člověk tímto potenciálem disponovat, případně nakolik je toto depozitum zatuhlé či ztracené. Kvůli nestrukturovaným před-osobním počátkům prožívání, může být jejich hlas snadno přeslechnut, opomenut nebo potlačen. Osobní hodnotový potenciál také bývá pod (normativní) nadstavbou vnitřních schémat a zpracování obtížně přístupný. Prožívání (vědomému), rozhodování a jednání se proto ztrácí základ. Život pozbývá svůj osobní punc, osoba se odcizuje sama sobě a může proto nakonec duševně nebo tělesně onemocnět. Bránit tomu je jedním z hlavních úkolů existenciální analýzy. Bez přístupu k primární emotivitě ( ursprungliches Beruhrtsein ) nemůže povstat ona pravá duševní činnost, která vede k správnému rozhodování, jak to popsal již Brentano (1921, 31). Když duše nemůže dýchat, Pascalova logika srdce se dusí. Cit a porozumění pro to, co vede k existenciálnímu pohybu ve vlastním životě, se ztrácí, je-li zahrazen přístup k možnosti prožít kontakt. Intenzita prožívání, naplnění života a existenciální komunikace rozhodujícím způsobem závisí na schopnosti zachytit originální emoce (tedy prvotní vjem ursprungliches Beruhrtsein) a jeho další zpracování. Neboť to, co takto zachycujeme a přijímáme, není nic menšího, než my sami, naše já právě znovu se formulující, nebo jinak řečeno jde o situační setkání se sebou samým. Literatura: Brentano F (1921) Vom Ursprung sittlicher Erkenntnis. 2 Buber M (1973) Das dialogische Prinzip. Heidelberg: Lambert Schneider 15 Úkolem dalšího základního zkoumání by mohlo být zjistit, za jakých podmínek dokáže nějaká událost pocity zmobilizovat. Ne každá událost, i když ji vnímáme, s námi také pohne. Emocionální život je příliš energeticky náročný a pro život významný na to, aby se rozbíhal bez výběru. Můžeme předpokládat, že panuje i emocionální ekonomie, stejně jako je tomu v ostatních neuronálně-humorálních systémech. Zůstává otázkou, co musí v člověku událost oslovit nebo zasáhnout, aby uvolnila emocionální reakci. Podle našeho pojetí vyvolávají uvažované události pocity, které mají souvislost se čtyřmi základními motivacemi (srov. např. Längle 1999a, b, 2002c). Proto můžeme považovat za schopné nás pohnout to, co se týká: 1. naší opory, půdy (Halt) ve světě 2. našeho života a jeho hodnoty 3. udržení toho co je naše vlastní, autentické 4. smyslu v našem životě To znamená, že událost nemůže traumatizovat sama o sobě, nýbrž stává se traumatickou až tehdy, jestliže se dotýká jednoho nebo několika uvedených tematických okruhů, a jako takovou jí vnímáme a následně také pocítíme. 17

14 Frankl V (1959) Grundriss der Existenzanalyse und Logotherapie. In: Frankl VE, v Gebsattel VE, Schultz JH (Hrsg) Handbuch der Neurosenlehre und Psychothera-pie, Bd. III. Miinchen und Berlin: Urban & Schwarzenberg, Frankl V (1979) Der unbewusste Gott. München: Koesel, 5 Frankl V (1982a) Ärztliche Seelsorge. Wien: Deuticke, 10 Frankl V (1982b) Der Wille zum Sinn. Ausgewählte Vorträge uber Logotherapie. Bern: Huber Frankl V (1984) Der leidende Mensch. Anthropologische Grundlagen der Psychotherapie. Bern: Huber Frankl V (1990) Der leidende Mensch. Anthropologische Grundlagen der Psychotherapie. München: Piper Kriz J (2000) Organismische Erfahrung. In: Stumm G, Pritz A (Hrsg) Wörterbuch der Psychotherapie. Wien: Springer: 478f Längle A (1988) Zur methodischen Vorgangsweise in der Existenzanalyse und Logotherapie. In: ebd., Langle A (1993a) Wertberiihrung. In: Langle A (Hrsg) Wertbegegnung. Phaenomene und methodische Zugange. Tagungsbericht der GLE 1+2, 7. Wien: GLE, Längle A (1993b) Personale Existenzanalyse. In: Längle A (Hrsg) Wertbegegnung. Phanomene und methodische Zugange. Tagungsbericht der GLE 1+2, 7. Wien: GLE, Längle A (1994) Lebenskultur-Kulturerleben. Die Kunst, Bewegendem zu begegnen. In: Bulletin der GLE 11,1,3-8 Längle A (1999a) Die existentielle Motivation der Person. Nach dem Vortrag von 1992 in Zug. In: Existenzanalyse 16, 3, Längle A (1999b) Existenzanalyse - Die Zustimmung zum Leben fínden. In: Fundamenta Psychiatrica 12, Längle A (1999c) Die anthropologische Dimension der Personalen Existenzanalyse (PEA). In: Existenzanalyse 16, 1, Längle A (2000) (Hrsg) Praxis der Personalen Existenzanalyse. Wien: Facultas. Längle A (2001) Gesprach - Kunst oder Technik? Der Stellenwert von Methodik in Beratung und Therapie. In: Existenzanalyse 18, 2/3, 7-18 Längle A (2002a) Die grandiose Einsamkeit. Narzissmus als anthropologisch-existentielles Phanomen. In: Existenzanalyse 19, 2+3, Längle A (2002b) Die Persoenlichkeitsstorungen des Selbst - eine existenzanalytische Theorie der Persoenlichkeitsstorungen der hysterischen Gruppe. In: Laengle A (Hrsg) Hysterie. Wien: Facultas, Längle A (2002c) Die Grundmotivationen menschlicher Existenz als Wirkstruktur existenzanalytischer Psychotherapie. In: Fundamenta Psychiatrica 16, 1, 1-8 Längle A (2003) Zur Begrifflichkeit der Emotionslehre in der Existenzanalyse. In: Langle A (Hrsg) Emotion und Existenz. Wien: Facultas,

15 Ofmann WV (1988) Existentielle Psychotherapie. In: Neurosen. Stuttgart: Thieme, Rogers CR (1987 [1959]) Eine Theorie der Psychotherapie, der Persönlichkeit und der zwischenmenschlichen Beziehungen. Koln: GwG Scheler M (1980) Der Formalismus in der Ethik und die materiale Wertethik. Bern: Francke, 6 Schulz von Thun F (1981) Miteinander reden: Störungen und Klärungen. Psychologie der zwischenmenschlichen Kommunikation. Hamburg: rororo Straus E (1978 [1930]) Geschehnis und Erlebnis. Berlin: Springer Teilhard de Chardin P (1965) Der Mensch im Kosmos. Le phenomène humain. Muenchen: Beck Wicki B (1991) Die Existenzanalyse von Viktor E. Frankl als Beitrag zu einer anthropologisch fundierten Padagogik. Bern: Haupt Adresa autora: Dr. med. Dr. phil. Alfried Längle Ed. Suess-Gasse 10 A-1150 Wien Přeložil Vít Vaďura 19

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Jde o naslouchání hudbě v uvolněném stavu s cílem povzbudit představivost, vnímání symbolů a pocitů.

Jde o naslouchání hudbě v uvolněném stavu s cílem povzbudit představivost, vnímání symbolů a pocitů. Imaginace Imaginace Řízené představy a hudba je široce uznávaný muzikoterapeutický přístup. Je zcela v souladu s prověřenými postupy léčitelských rituálů mnoha tradičních kultur. Jde o naslouchání hudbě

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Nalézt přitakání životu

Nalézt přitakání životu PROPSY 2/1997 str. 9-11 Nalézt přitakání životu Alfried Längle Existenciální analýza a logoterapie je známá především prostřednictvím díla jejího tvůrce - Viktora Emila Frankla. Pozoruhodným způsobem však

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození

Více

Veškeré individuální konzultace a terapie, stejně jako skupinové workshopy a semináře probíhají v rámci specifického přístupu S it Systému.

Veškeré individuální konzultace a terapie, stejně jako skupinové workshopy a semináře probíhají v rámci specifického přístupu S it Systému. - Konzultace a terapie Individuální konzultace a poradenství individuální terapeutická práce dle potřeb klienta Podpora a vedení v integračních, separačních a léčivých procesech v jeho duši i těle, zohledňující

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Rosova12 Děj, část průběhu činnosti, které má krátké trvání Dělí se: Poznávací-vnímání, představy, řeč : Paměti-zapomínání, uchování

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí 7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME

Více

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou Základy asertivity Lukáš Dastlík 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD Hluboká nad Vltavou červenec 2011 1 Kořeny asertivity Principy asertivity (umění přiměřeně se prosadit či bránit v situaci, ve které se právě nacházíte)

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Obsah. Úvod... 1. Teorie utváření CHARAKTERU... 5

Obsah. Úvod... 1. Teorie utváření CHARAKTERU... 5 Úvod........................................... 1 Část 1 Teorie utváření CHARAKTERU....................... 5 Kapitola 1 Charakterologická vývojová teorie............................ 7 Osobnostně-typologické

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Podnikový management. Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc.

Podnikový management. Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc. Podnikový management Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc. Role manažera Henry Mintzberg vynikající odborník na problematiku managementu, řekl, že manažeři mohou být nejlépe charakterizováni podle rolí,

Více

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam?

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? 1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: definovat pojem prožitkové učení a vymezit jeho cíle a smysl, rozlišit mezi pojmy prožitek,

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77. Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu Michal Růžička, Julie Wittmannová Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00377 Mezinárodní spolupráce P- Centrum FOUNDATION66 HUM London Build on Belief

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání

Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání Setkání interních auditorů při příležitosti oslav 20 let od založení ČIIA Jihlava 10. 6. 2015 Vývoj role interního auditu Vznik IA Pol. 19. stol. Současnost

Více

Absolvováním modulu získáte :

Absolvováním modulu získáte : Vzdělávací moduly a workshopy: NARATIVNÍ MANAGEMENT a SYSTEMICKÉ FIREMNÍ KONSTELACE - jako nástroj řešení firemních problémů, firemních strategií, utváření funkčních firemních leverage, řešení vztahových

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

traumata ve vztazích Praha 16. července 2010 www.franz-ruppert.de

traumata ve vztazích Praha 16. července 2010 www.franz-ruppert.de traumata ve vztazích nové přístupy v konstelační práci Praha 16. července 2010 www.franz-ruppert.de konstelace ženy (začátek) muž konstelační záměr ženy : proč mám pocit, že mezi mnou a jím je skleněná

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

v léčbě úzkostných poruch

v léčbě úzkostných poruch Systematická desenzibilizace v léčbě úzkostných poruch Tvůrce metody: Joseph Wolpe, JAR, 1958 Teoretický základ metody: Teorie klasického a instrumentálního podmiňování (I. P. Pavlov, J. B. Watson, B.

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace postřehy klinického psychologa Hana Jahnová, Jana Míchalová Fakultní nemocnice Brno

Předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace postřehy klinického psychologa Hana Jahnová, Jana Míchalová Fakultní nemocnice Brno Předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace postřehy klinického psychologa Hana Jahnová, Jana Míchalová Fakultní nemocnice Brno XIX. Neonatologické setkání XIII. Hanákovy dny 3. - 5. června

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více