Roger Scruton. Academia, Praha, 2002 preklad: Klára Cabalková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Roger Scruton. Academia, Praha, 2002 preklad: Klára Cabalková"

Transkript

1 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře 1 Roger Scruton Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře Academia, Praha, 2002 preklad: Klára Cabalková 7 (...) kultura má náboˇzenské kořeny a náboˇzenský význam. To samozřejmě neznamená, ˇze jen věřící člověk můˇze být kulturní. Znamená to však, ˇze význam kulturnosti nelze plně vysvětlit bez odkazů na povahu a význam náboˇzenství. 10 Kmeny (...) v moderním světě podobně jako většina tradičních společností mizejí. Obyčeje, zvyky, slavnosti, rituály a věrouky jsou proměnlivé a polovičaté, staly se odrazem naší prchavé a vykořenené existence, závislé (stejně jako my sami) na moderních objevech. Navzdory tomu všemu a přes všechny vymoˇzenosti a zařízení, usnadňující práci, díky nimˇz jsou ostatní lidé čím dál tím více postradatelní, jsou obyvatelé moderních měst společenskými tvory toutéˇz měrou jako příslušníci tradičních kmenů. Nemají klid, dokud si nevytvoří společenskou identitu, podobu pro okolní svět, která jim tím, ˇze je takto představuje ostatním, poskytuje jistotu v ně samé. Moderní ˇzivot je plný tohoto hledání identity. Pojem je to sice nestálý a můˇze se proměnit i několikrát za ˇzivot, někdy třeba i dvakrát do roka, přesto však má mnoho společného s vazbami příslušníka kmene na sdílenou kulturu. Rozvíjení identity je, vyjádřeno existencialistickým žargonem, modus bytí-pro-druhé, nárokování místa ve veřejné sféře. Je dáno výběrem, vkusem a volným časem jedince, živí se populárním uměním a zábavou; nejobecněji řečeno, je výkonem představivosti. 12 Moderní člověk se můˇze nechat okouzlit lidovými kroji, lidovými tanci a slavnostmi, ale svou identitu jejich prostřednictvím jiˇz nenachází coˇz, řečeno jinými slovy, znamená, ˇze lidová kultura je mrtvá. 15 Rituál obestírá svatost toho, co sám vytváří. Jeho slova a gesta jsou archaická, tajuplná a o to závaˇznější, ˇze nám byla předána bez vysvětlení. Rituálem k nám promlouvá hlas předků, a ten, kdo se pokusí konání u oltáře změnit nebo překroutit, dopustí se jednoznačně svatokrádeˇze: svého boha přetvoří, a tím jej znesvětí. 16 K náboˇzenství neoddělitelně patří příběhy o boˇzstvech a přízracích, které putují světem a jeví neobyčejný zájem o naše zdejší konání. Na rozdíl od teologických náboˇzenských doktrín nám však neposkytují odpověd na etické otázky nedokáˇzí vysvětlit příčinu ani cíl naší existence. Někdy mohou odpovědi naznačovat, proto si je však lidé nepamatují a necení. Mýtus svět oživuje, promítá do přírodních procesů záměry a touhy, a činí tak z přirozeného nadpřirozené. V mýtu čelíme příběhu, který po nás ˇzádá, abychom mu uvěřili, aniˇz bychom věřili v jeho pravdivost; je metaforou, kterou opakujeme v čistém jazyce našich vlastních emocí. (...) V mýtu přichází ke slovu zvláštní způsob myšlení: zrcadlení vědomí, které ono vědomí smísením s řádem světa zároveň vyjasňuje. 16 Posvátné obřady a zvyky jsou v jistém smyslu pedantské. Jejich smysl a síla spočívají v jejich přesném provedení. Stejně jako čarodějné formule (jimˇz se velmi podobají) musí být provedeny do slova a do písmene, bez chyb, jak to předpisují zvyklosti. Samozřejmě můˇze dojít k chybě, aby to byla opravdu chyba, a ne novota, nebot samovolné vnášení novot s sebou nese riziko nařčení ze svatokrádeže. Rozdíl mezi správným dodrˇzením tradic a svatokrádeˇzí můˇze být tak nepatrný, ˇze je pro nezasvěceného téměř nepostřehnutelný za příklad nám můˇze poslouˇzit spor, zda se má znamení kříˇze dělat dvěma či třemi prsty, který způsobil rozdělení ruské pravoslavní církve. 17 (...) stačí, aby člověk udělal malou chybu ve svých úvahách, a bude za to nazván kacířem a čeká jej hrozný trest, s tímto označením související. V náboˇzenské víře a praxi nejsou rozhodující velké rozdíly, ale právě ty nejmenší. Čím blíˇze je mi druhý ve svých náboˇzenských názorech, tím více se pohoršuji nad chybami, které nás rozdělují. Povýšený odstup libanonského šíita od jeho křest anského souseda se v ˇzádném případě nemůˇze měřit s nenávistí, jiˇz pocit uje vůči svému sunnitskému rivalovi, a nechut, s níˇz kalvinista vnímá ateistu v moderním svět, má jen málokdy tutéˇz sílu, s jakou odsuzuje katolíckou církev. Také v sekulárních náboˇzenstvích současnosti pohlcuje velkou část energie kaˇzdé církve strach z kacířství vezměme si jen neustálý boj komunistické církve proti odklonu od

2 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře 2 doktríny, oportunismu, trockismu, revizionismu a dalším směrům. Tyto a podobné spory můžeme sledovat s pobavením jen z bezpečné vzdálenosti. Pro ty, kdo se pohybují v blízkosti pravého náboženství, představuje svět zásadní a znepokojivou volbu mezi absolutním bezpečím ortodoxního vyznání a morálním nebezpečím jeho popření z nitra jeho výsostního území. Kacířství a svatokrádeˇz jsou nebezpečné, protoˇze ohrozují samo společenství; naprostí přesnost náboˇzenského obřadu je znamením, ˇze náboˇzenství není jen myšlenkový systém, ale zároveň kritérium sounáleˇzitosti se společenstvím. 18 (...) tím, ˇze [kmen] uctívá mrtvé, uznává své závazky vůči nim a povaˇzuje je za součást společenství (byt součást, jeˇz se proměnila ), nabývá kmen identity a jistoty vlastního zachování napříč generacemi. Kult předků je vcelku nejjistějším důvodem k obětování a připravenosti zemřít, na nichˇz závisí budoucnost celého společenství. Ruku v ruce s ním jde péče o potomky a potomky potomků, kteří přicházejí na svět coby posvátné pouto se zesnulými. Znesvěcení hrobu je z tohoto důvodu výsostním příkladem svatokrádeˇze, stejně jako kaˇzdý další srovnatelný projev neúcty k mrtvým. 19 Posvátné jsou ty věci, v nichˇz přebývá duch společenství, a v nichˇz je v sázce náš osud, stejně jako je v sázce například v sexuálních vztazích, ve vztazích k dětem a rodičům, v rituálech sounáleˇzitosti a iniciace, jejichˇz prostřednictvím se vytváří první osoba mnoˇzného čísla my. Novověká sexuální revoluce zbavila pohlavní styk jeho tajuplnosti. Sex byl vyňat z říše posvátného, stal se mou záležitostí, do níž nám už nic není. 20 Péče o mrtvé a o nenarozené jdou ruka v ruce. 21 Antropologové studují společenství z vnější perspektivy. Vysvětlují jejich zvyky slovy, která by ony samy nikdy nepouˇzily, nebot danou situaci vidí zevnitř, z pohledu člena společenství. Pro hostujícího antropologa, který pozoruje rituály a zvyky kmene, má úcta k mrtvým jasnou funkci: zajišt ování celé řady výhod pro ˇzivé. Členu kmene však o tyto výhody v ˇzádném případě nejde. Uctívá mrtvé, protoˇze jim úcta náleˇzí; o budoucnosti sebe sama či ostatních v tu chvíli neuvaˇzuje. Kdyby přijal stanovisko antropologa, stal by se člen kmene hrozbou pro týˇz řád, který se snaˇzí ochránit. Otevřel by tak totiˇz dveře pochybnostem o sobě samém i o svých bliˇzních. Zboˇznost je prostředkem pro vytvoření společenské jednoty pouze tehdy, není-li s ní zacházeno jako s prostředkem. Význam zboˇznosti je naplněn, kdyˇz lidé dělají, co zboˇznost vyˇzaduje, ovšem jen tehdy, činí-li tak pouze proto, ˇze to vyˇzaduje zboˇznost. 21 Dnešní člověk touží někam náležet, jenomže k danému společenství vskutku náležejí jen ti, kteří po pocitu sounáležitosti netouží, kteří si ho ani pořádně neuvědomují, kteří jsou do něj natolik ponořeni, že je pro ně vepsán do tváře samotné přírody. 23 Žádný antropolog, pozorující společenství se zakořeněnými náboženskými principy, by jistě nechtěl připravit daný kmen o jeho posvátné rituály. Touhu zničit víru druhých mohou pocit ovat jen ti, kteří v ní sami vyrostli, a poté ji ztratili. Pro antropologa je náboˇzenství hlavní oporou kultury, potaˇzmo tedy zárukou spoečenského vědění. 25 Obřady a zvyky sdílené kultury překlenují propast mezi pocitem a činem: sdělují lidem, co mají dělat, a to právě v oněch situacích, ve kterých se ke slovu dostává etické nazírání v situacích, ve kterých jsou pravými motivy láska, zármutek či pomsta, ve kterých stojíme proti sobě duše proti duši. Tyto obřady a zvyky jsou vytvářeny společností a společností podporovány, a proto legitimizují nejen činy, ale i pocity, které se jimi manifestují. Pocit ovat zásadní emoce je vˇzdy snazší, kdyˇz to tak společnost očekává, a je to ještě snazší, jsme-li vybaveni celým repertoárem uznávaných gest, s jejiˇz pomocí si můˇzeme připravit choreografii našeho neštěstí, a tím si v něm sjednat pořádek. 26 Společenství, které přeˇzilo své bohy, má celkem tři moˇznosti. Můˇze si k etickému ˇzivotu najít světskou cestu. Nebo můˇze vyšší emoce předstírat a ve skutečnosti ˇzít bez nich. Nebo můˇze přestat předstírat, a tak upadnout, jak to nazval Burke, do prachu a prášku individualismu. Moˇznosti jsou to dost nepříjemné a zbytek knihy obhajuje první z nich cestu vysoké kultury, která nám říká, abychom ˇzili tak, jako by naše ˇzivoty měly věčný význam. 27 Vědění je tří různých druhů: vědění že, vědění jak a vědění co. Vím, ˇze uran je radioaktivní; vím, jak se jezdí na kole; a občas vím, co dělat, co říct nebo co cítit. První typ vědění představuje informace (a jeho systematickou podobou

3 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře 3 je věda), druhý typ představuje dovednost a třetí cnost. V opačném pořadí odpovídají třem hybatelům rozumového života: účelům, prostředkům a faktům. 27 Aristoteles tvrdil, že k tomu abychom věd ěli, co máme činit, je třeba správného usuzování (orthos logos), zároveň však také správného cítění. Cnostný člověk ví, co má cítit, to znamená cítit to, co daná situace vyžaduje, prožívat správný cit na základě správného podnětu, při správné příležitosti a ve správné míře. Takovouto znalost si klade za cíl mravní vzdělávání; jde tedy o vzdělávání pocitů. Ctnost řeckého hrdiny odpovídá jeho citové jistotě, a tato jistota je darem kultury a vyššího nazírání, které kultura umoˇzňuje. Kultura zasazuje jedince do kontextu skupiny, poskytuje mu rituální výrazivo a cestu ke kolektivnímu vyjádření, v myšlenkách ho spojuje s nenarozenými a mrtvými, prostupuje jeho uvaˇzování ideami posvátnosti a svatokrádeˇze, a tím vším hrdinovi umoˇzňuje jisté a upřímné vyjádření citů, jehoˇz si společenský ˇzivot ˇzádá. Sdílená kultura mu říká, jak a co má cítit, a tím pozvedá jeho ˇzivot do etické sféry, kde pak všechny jeho činy prostoupí myšlenka na následný soud. 28 (...) pocit neexistuje v sobě a ze sebe, v jakémsi subjektivním prostředí, jak si mnozí namlouváme a sami sebe přesvědčujeme o pravém opaku: ˇze jsme samými vzory citlivosti, které však jakási náhoda připravila o prostředky, jimiˇz by ji projevili. Pocit existuje jen tehdy, najde-li si objektivní podobu ve slovech, v gestech, plánech a úmyslech. 30 Vysoká kultura Athén se soustřed ovala kolem divadla, konkrétně kolem tragédie, která byla dramatizací a prohloubením náboˇzenské zkušenosti. Představení bývalo náboˇzenským svátkem a v mnoha tragédiích se opakuje (v proměnlivé a bolestiplné podobě) ústřední drama víry drama jedince, který spáchá zločin proti víře, upadne proto v nemilost a je tím vydělen ze společenství. Také catharsis (jak ji popsal Aristoteles), kterou přinese aˇz hrdinova smrt, je náboženským citem představuje obnovené společenství, do něhož je chybující hrdina skrze svou smrt a proměnu přijat zpět. Děj mnohých řeckých tragédií lze nejlépe pochopit, vnímáme-li je z hlediska náboženského archetypu víry tím se totiž vysvětlí podivný klid, který vzejde za všech těch povinných vražd. 31 Když se cesty umění a náboženství začnou rozcházet jak je tomu v Evropě od období renesance bývá to obvykle tím, že náboženství zachvátil zmatek nebo úpadek. Když jsou umění a náboženství zdravé, jsou naprosto nerozlučné. 31 Univerzální náboˇzenství jsou právě ta, jejichˇz boˇzstva nesídlí v sochách či chrámech, ale v textech (...). Text v sobě nese univerzálnost myšlení, osvobozuje se ze zajetí místa a času a obrací se na všechny, kdo umˇjí číst nebo aspoň slyší. 32 Místní svatyně samozřejmě můˇze být posvátná, avšak pouze jako příklad boˇzího navštívení. Základním zdrojem posvátnosti se stává všeobecně platný obřad, jenž může být proveden na kterémkoliv z posvěcených míst. Nejvyšší posvátnost však nemají místa, nýbrž časy hodiny modliteb, jak je tomu v muslimské víře, náboženské svátky a dny povinností u křest anů a židů. 32 Obřady jsou prodchnuty myšlenkami, jejich slova jsou posvátná a neměnná, změnit je může jen nejvyšší církevní autorita, která byla zplnomocněna, aby hovořila za samotného boha. Proto také všechny významné liturgie promlouvají některým ze starobylých jazyků nebo alespoň ve starých jazykových obratech. Uprostřed vší změny musí zůstat neměnné, jako hlas boˇzí. 32 Pro věřícího jsou změny v liturgii velmi významné, nebot jsou zároveň změnami v zakoušení Boha. Proto tedy dohady, zda se má používat Sbírka společných modliteb či Tridentská mše, nejsou je spory o pouhou formu. Tvrdit, že obřad je jen otázkou formy, znamená vlastně navrhovat oddělení formy a obsahu, které pak má za následek smrt (smrt zavrˇzením) pravé sdílené kultury. 33 Každý text, jenž je věčný, nezměnitelný a jenž je výrazem neměnné boží vůle, si žádá komentáře. S postupem času se proto pouˇzívání svatých slov čím dál tím víc zatemňuje, je prodchnuto mnoha rozpory a poskvrněno okolnostmi. Díky jejich starobylé podstatě o nich není moˇzné nijak pochybovat, z téhoˇz důvodu se to však kolem nich otázkami jen rojí. Proto je součástí kaˇzdé kultury zaloˇzené na posvátných textech umění interpretace, tedy hermeneutika. Lidé čím dál tím více potřebují prostředníka, který jim však neubere na jejich absolutní závaznosti.

4 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře 4 34 Mladí lidé, kteří jsou vychováváni bez posvátného textu, nemohou později pochopit, ˇze tajemství ˇzivota můˇze skrývat něco tak neˇzivého, jako je kniha zvláště pak kniha, napsaná před tisíci let, a ještě ke všemu jazykem, jímˇz se dnes uˇz nemluví. 43 Kaˇzdou kulturu lze nahlíˇzet bud zevnitř nebo zvenku jako příslušník kmene nebo jako antropolog. 44 Usilování univerzalistické kultury, oproštěné od místa a času, zrodilo nový druh osamocenosti. Každé společenství je závislé na síle, již Burke nazývá předsudkem; společenství je ve své podstatě místní, vázané místem, dějinami, jazykem a sdílenou kulturou. Osvícenský individualista se těchto věcí vzdává, a proto čím dál tím víc ˇzije cizinec mezi cizinci, pohlcovaný bezmocnou touhou po poutech, která jeho vlastní chladné myšlení zničilo. 45 (...) není cesty nazpět, (...) musíme žít v tomto poosvícenském světě a snášet vnitřní napětí, k němuž nás odsuzuje. A právě skrze toto napětí bychom (...) měli chápat lesk i bídu moderní kultury. 54 (...) pokud je kaˇzdá činnost jen prostředkem k dosaˇzení cíle, nemá ˇzádná činnost vnitřní hodnotu. Svět je pak zbaven smyslu. Pokud však existují činnost, do kterých se pouštíme jen kvůli nim samým, svět je pro nás obnoven a my jsme obnoveni pro něj. U činností tohto typu se neptáme, k čemu slouˇzí, jsou postačující samy v sobě. Jednou je z nich je hra. 54 (...) vzorce bezúčelového chování lze pochopit jen tehdy, dáme-li si tu práci a rozlišíme účel a funkci. Sociobiolog bude tvrdit, ˇze hra má svou funkci, ˇze je to najbezpečnější způsob zkoumání okolního světa a příprava dítěte pro skuteční jednání. Funkce ale není účel. Dítě si hraje, aby si hrálo, hra je svým vlastním účelem. Kdyˇz proměníme funkci v účel kdyˇz si například budeme hrát, abychom se něco naučili pak si vlastně přestaneme hrát. Prostě to (...) myslíme vážně. Podobně dotěrný člověk, který konverzuje, aby získal nebo naopak rozšířil nějakou informaci, aby si získal soucit nebo vypověděl svůj příběh, přestal konverzovat. Tak (...) způsobuje smrt rozhovoru. Totéˇz platí i o přátelství. I ono má jistou funkci. Spojuje lidi, činí jejich společenství silným a trvalým, přináší výhody těm, kdo jsou jím spojováni, a posiluje je v jejich usilování. Jakmile však tyto výhody učiníme naším cílem, přátelství zmizí. Přátelství je prostředkem k získaní těchto výhod, ale jen tehdy, neuˇzíváme-li ho jako prostředku. Totéˇz platí téměř o všem, co má pro nás hodnotu: vzdělání, sport, procházky, rybaření, lov a umění. A proto, pokud máme ˇzít, jak se patří vyhnout se pouhému spotřebovávání světa, a místo toho jej milovat a cenit si ho musíme v sobě kultivovat umění hledání cílů tam, kde bychom jinak našli pouze prostředky. Musíme se naučit, kdy a jak odhlédnout od našich zájmů, nikoliv z nudy nebo znechucení, ale z nezúčastněné vášně pro věc samu. 60 Náboˇzenství má dvojí společenskou funkci: ustavovat motivy, na nichˇz je společenství závislé, a naučit je umění citu. Náboˇzenství činí ústřední zkušenosti společnosti posvátnými, a tak proměňuje naše závazky věčné, činí nás vzájemně hodnými obdivu, vyzvedá člověka aˇz na sám vrchol stvoření a dává našim ˇzivotům smysl a směr. Činí tak jedinečným způsobem: všem příchozím bez ohledu na jejich vzdělání nabízí zkušenost s posvátnými slovy a obřady. Tato zkušenost lidský ˇzivot promění a naplní ho dlouhodobou oddaností. Ta je však přístupná pouze prostřednictvím víry. Antropologovi, jehož znalost funkcí náboženství ho vzdaluje od jeho doktrín, přístupná není. Jeho funkci mohou naplnit jenom ti, kdo si ji neuvědomují a kdo celou svou pozornost věnují bohům. 61 Když nám umělecké dílo předkládá náhled na jisté věci, nezajímá nás pravdivost tohoto názoru, ale do jaké míry je možné ho včlenit do života trvalého závazku a vážného citu. 62 Slova kaˇzdého jazyka vděčí za svůj význam zvyklostem a člověk se jazyk učí tím, ˇze si osvojí daná pravidla. Jen díky zvyklostem se kuře v angličtine označuje slovem chicken, a ne třeba poule nebo dajajah. Jakmile se však takové slovo začne pouˇzívat, získává další významy ještě jinými způsoby, například asociací zvuku a významu, střety a setkáváními s jinými slovy, uˇzitím v literárních dílech, která těˇzí z jeho významových moˇzností, a tak dále. Proto má anglické slovo chicken jiné sémantické pole neˇz arabské dajajah a básně o kuřatech není moˇzné přeloˇzit z jednoho jazyka do jiného bez ztráty části významu.

5 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře 5 65 Bez tradice by originalita nemohla existovat, nebot si jí všímáme teprve ve srovnání s tradicí. Tradice a originalita jsou dvě části téhoˇz procesu, procesu, který jedinci umoˇzňuje, aby se skrze svou sounáleˇzitost s jistou dějinnou skupinou dal ostatním poznat. 72 V kaˇzdém erotickém dobrodruˇzství se znovu a znovu odehrává tragédie osvícenství, láska uniká před manˇzelstvím a stává se osobním výdobytkem, známkou úspěchu, neprovází ji ˇzádný obřad přechodu, který by ji přivedl do mravního společenství. 77 Oscar Wilde (...) cynik je člověk, který zná cenu všechno, ale hodnotu ničeho. 82 Erotické umění nemá v úmyslu vzbuzovat skutečnou touhu, ale přemýšlivé pochopení pro touhy pomyslných bytostí. Proto tedy erotické umění na rozdíl od pornografie může být zdrženlivé, důstojné a cudné, po způsobu Tizianovy Venuše. 83 Zušlecht ující síla představivosti spočívá v následujícím: v tom, ˇze nově uspořádává svět, a tím v reakci na něj uspořádává nově i naše city. Naopak hotová představa často znehodnocuje, protoˇze vychází z předpokladu hotové emoce, kterou nemůže ani zdokonalit, ani kritizovat, pouze ji živit. Je otrokem daného a prodává zakázané zboží. Tam, kde představivost nabízí letmé zahlédnutí posvátného, nabízí představa svatokrádež a znesvěcení. 84 Hlavním cílem kaˇzdého náboˇzenství je soustředění lidských emocí zejména pak těch, které udrˇzují společenství v chodu. Jistým věcem se dokáˇzeme postavit otevřené tváří v tvář pouze v důstojných rituálech, v nichˇz nás v naší lidské slabosti posilují všechny nepřítomné generace. 86 (...) sekularizace v dlouhodobém horizontu způsobila postupné narušení manˇzelství coby jedinečné formy lidského závazku, na jeho místo nastoupila smlouva o oboustranném prospěchu. Bůh nemá v tomto ujednání místo a váˇznost takovéhoto manˇzelství je státem garantovaný klam. V důsledku toho vymizel i charakter manˇzelství coby obětování: lidé uˇz své ˇzivoty manˇzelstvím neposvěcují, a jakmile se objeví lepší nabídka, své povinnosti bez zábran odhazují. Zamyslete se nad touto skutečností i nad tím, co všechno to znamená pro reprodukci společenství, a sami uvidíte, jak drahocenná byla idea posvátného (...). 87 (...) Druhé přikázání praví, ˇze je hřích uctívat modly; tím nás zároveň varuje před dalšími moderními neřestmi. Náhradní člověk je stejně tak nebezpečný jako náhradní bůh a zjednodušující charakter hotových představ naleptává všechny vyšší city. Co je v sázce, to se nám opět ukáˇze na pornografii. Pornografické zobrazení je v podstatě odosobněné jeho úkolem je navázat sexuální uspokojení na neosobní náhraˇzku a tak je prodat. Ve středu pozornosti je pohlavní styk a pohlavní orgány, to vše odpoutané od jakéhokoliv osobního vztahu. Pornografické tedy jinými slovy způsobuje posun pozornosti posun směrem dolů, od lidské osoby, objektu lásky a touhy, k lidskému zvířeti, objektu, kterým můˇze být kdokoliv. Stejně jako v případu uctívání model je tento posun zároveň znesvěcením. Soustředěním na nesprávné věci poskvrňujeme a bagatelizujeme ty správné. V pornografii je touha odpoutána od lásky a naopak spoutána němou mašinérií sexu. A to je právě tak znesvěcením erotické lásky, jako je tanec kolem zlatého telete znesvěcením uctívání Boha. 89 Sentimentální pocit si můˇzeme velmi snadno splést s pocitem skutečným, protoˇze alespoň na první pohled se oba upínají k témuˇz předmětu. Sentimentální láska k Judy i pravá láska k Judy jsou adresovány Judy a zahrnují něˇzné city, jichˇz je dívka předmětem. Tato povrchní podobnost však k sobě skrývá velmi zásadní rozdíl. Pravým středem zájmu mé sentimentální lásky není Judy, ale já. Pro sentimentálního člověka není důležité, ke komu se jeho cit upíná, ale kdo jej prožívá. Pravá láska má zájem o druhého: těší se z jeho radosti a rmoutí se nad jeho trápením. Nepravá láska sentimentálního člověka se zajímá jen o sebe a radost a trápení svého objektu využívá jako záminek, aby mohla hrát roli, ve které se jí nejvíce líbí. Zdánlivě se trápí nad bolestí druhého, ale ve skutečnosti se nermoutí ani dost málo. Sentimentální lidé tajně vítají smutek, který spouští jejich slzy. Jde však jen o další záminku, aby mohli učinit šlechetné gesto, a pak přemítat o tom, jak dobré mají srdce.

6 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře 6 92 Sdílená kultura ustavuje naše touhy a záměry v rámci pevného kontextu, a tím nás pozvedá. Dodává duchovnu na uvěřitelnosti a závazkům na upřímnosti tím, ˇze nám poskytuje slova, gesta, rituály a názory, které činí naše jednání morálním. 95 Whitehead (...) západní filosofie jen poznámkami k Platonovi. 100 (...) mýtus není pouhá představa a že naše setkání s ním není nikdy jen pouhá hra. Mýtus nám předkládá alegoricky zpodobenou pravdu o naší situaci, je to však pravda zahalená tajemstvím. Prostřednictvím mýtu poznáváme věc, o niž usilujeme, i síly, které nám brání v jejich dosaˇzení. Tyto věci pak nepojímáme teoreticky, nýbrˇz je proˇzíváme skrze svou představivost a soucit (...). 100 Mýtus tímto opakovaným přehráváním zlomových událostí formuje naše emoce a vyzývá nás, abychom žili pro tento vyšší stav, do nějž nás Bůh slibuje pozdvihnout. To je podstata svátosti oltářní, a právě proto musí být podávání svátostí oltářní neustále opakováno. Musíme znovu a znovu opakovat přechod ze stavu hříchu do stavu vykoupení, abychom v sobě obnovili naši touhu po něm. Svátost oltářní nám dává opakovaně zvítězit nad zlem, nad smrtí a vším ostatní, co nás stahuje do říše zvířat, a tak obnovuje naši víru v nás coby tvory, jejichˇz osudem je jiná, vyšší říše. 107 (...) uvědomělý pokus o začlenění se do tradice dokonce i sám pojem tradice je moderním fenoménem. Umělci, kteří tvoří v rámci tradice, si toho nejsou téměř vědomi. Tvoří instinktivně a pozdější generace musí jejich umění svým znalectvím poznat. (...) nutkavé citování uměleckých děl minulosti (...) by bylo v jiných dobách naprosto nepředstavitelné nejen kvůli nedostatku informací, ale zejména proto, že jen pro modernistu to může mít nějaký význam. Jenom modernista řeší problém, jak zůstat pravdivým ve vztahu k uměleckému dílu, které musí být přetvořeno, aby mohlo vůbec existuje. Jenom modernistovi dělá starosti, kam sám sebe a své umění v dějinách umístí. Modernismus je ve své podstatě pohledem zvenčí. 107 Nejdůležitější úkol modernismu nacházíme opět u již zmiňovaného Baudelaira: pokus o oživení ducha tím, že ho budeme urážet. Úpadek do smyslnosti, opiem způsobená malátnost, otevřená rána sexu a alkoholového opojení, která zoufalství člověka zároveň zahaluje i umocňuje to vše popisuje nádherným jazykem, jako by šlo o druhy morálního utrpení, muka ducha, které jeho degradací paradoxně dokazují, ˇze duch patří někam úplně jinam. 110 Eliot (...) sentimentalita způsobuje, ˇze nejen píšeme v klišé, ale ˇze v nich i cítíme, abychom se tak vyhnuli nepříjemné pravdě o našich ˇzivotech. 111 Lˇzi náboˇzenské víry odhalují pravdy, na kterých záleˇzí. 114 (...) [Toto je] jedna z nejúpornějších mravních pochybností, které dnes pronásledují učitele humanitných předmětů (...)[:] Máme se pokoušet předávat naši kulturu mladým, kdyˇz víme, ˇze je to moˇzné jen tehdy, ˇzádáme-li po nich vlastní úsilí, které se jim můˇze zdát zbytečné? Nebo je máme zanechat jejich osudu a dovolit, aby kultura, která nás formovala a která je zdrojem našeho trvalého pojmu hodnoty, vymřela? 115 Prvním účelem modernismu bylo učinit vysokou kulturu obtížnou, obehnat krásu hradbami erudovanosti. Tento čin měl dva skryté důvody: ochránit umění před populární zábavou a vytvořit novou zábranu, novou překáˇzku v procesu získávání členství a nový obřad přechodu do dospělé a osvětlené sféry. Ti, které modernismus vyloučil, ho povaˇzovali za zradu na minulosti. Tonalita a melodičnost v hudbě, obraz člověka v malířství, příjemná vyváˇzenost metra a verše, dokonce i prosté uspokojení z dobře vyprávěného příběhu všechny tyto momenty, v nichˇz umění otevřelo svou náruč normálnímu lidství, byly najednou odmítány jako falešné objetí. Modernisté byli toho názoru, ˇze zrady na minulosti se nedopustil modernismus, nýbrˇz populární kultura. Populární hudba zkazila a zbanalizovala

7 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře 7 tonální harmonie, fotografie trumfla figurální malířství, verše a metrum se staly starožitností, vhodnou tak na přáníčka k Vánocům, a příběhy se vyprávěly až příliš často. Všechno tam venku, ve světě naivních a nepřemýšlejících lidí, bylo kýčovité. Modernismus nebyl útokem na uměleckou tradici, byl pokusem o její záchranu. Tyto překvapivé myšlenky vyslovil Eliot a Schönberg a jejich výmluvnost proměnila celou evropskou kulturu. 116 Sentimentálností míním touhu po slávě hrdinské nebo jinak proměňující vášně, avšak bez toho, že bychom ji skutečně museli prožít. 116 Kýč je (...) náboˇzenským fenoménem, pokusem o zamaskování ztráty víry tím, ˇze se svět zaplní napodobeninami emocí, mravnosti a estetických hodnot. 117 Dlouho uˇz panuje přesvědčení, ˇze pokud má být výtvor vysokého umění autentický, musí pro běˇznou veřejnost představovat jakousi výzvu. Umění musí pohoršovat, vystupovat z budoucnosti a být plně vyzbrojeno pro boj proti burˇzoázní zálibě v kýči a klišé. Výsledkem je pak jen to, ˇze se i z pohoršování stane klišé. A kdyˇz je veřejnost uˇz tak imunní vůči všemu překvapivému, ˇze jen mrtvý ˇzralok ve formaldehydu můˇze vzbudit krátkou vlnu rozhořčení, pak musí umělec vytvářet mrtvé ˇzraloky ve formaldehydu jen tak je jeho výtvor autentický. 117 Velcí modernisté byli všestranní, nepředpojatí a velmi dobře si uvědomovali, ˇze je třeba vystavět mosty pro veřejnost, jejíˇz očekávání narušovali. Ti, kterým šlo o tradiční vysokou kulturu, je (tj. Eliota, Picassa, Moora, Stavinského a další) nakonec upřímně milovali. Zpočátku to však umělci veřejnosti ztěˇzovali, a to zcela záměrně, aby vytvořili účinnou hradbu mezi výšinami umění a baˇzinou populárního sentimentu. Právě proto, ˇze to všem ztěˇzovali, vytvořilo se kolem modernistů společenství kritiků a uměleckých manaˇzerů, kteří mohli příchozím poskytnout iniciaci do modernistického kultu. Umělečtí manaˇzeři začali prohlašovat nesrozumitelné a pohoršující za běˇzné, aby veřejnost náhodou nezačala jejich sluˇzby povaˇzovat za zbytečné. 119 [Moderní] umělci abstrahovali z figurální podoby její vizuální podstatu a skrze ni zjevovali skrytou harmonii věcí, ˇzijících v našem prostoru. 119 Postmoderní abstrakce je ve skutečnosti konstrukcí, v níˇz jsou abstraktní prvky spojovány ab initio a bez odkazů na přirozené formy a vjemy, které jim původně mohly udělovat smysl. Tvary, tahy a barvy se pro takového umělce nikdy nemusely koupat ve světle skutečnosti. Jejich účelem není zachytit a vytvořit trvalu strukturu vjemů, nýbrˇz oslavit svrchovanou roli umělce, který s nimi pohybuje a pořádá je jako dítě, hrající si s barevnými kostkami. Konstruování je trik, který tím, ˇze dělá z umělce stvořitele jeho vlastního světa, ruší jakýkoliv vnější soud, jakékoliv srovnání s věcmi ve skutečnosti. Svět konstruktivisty je jen tak velký jako duše člověka, který jej stvořil. Výsledkem je náhlé zúˇzení uměleckého záměru a vyslání postmoderního umění na cestu jednou bombastických výtvorů, jindy čmáranic. 122 (...) primitivní národy [byly] našimi misionáři a dobrodruhy z řad kolonizátorů vysvobozování z temnot, aby vzápětí zemřeli na neštovice nebo tuberkulózu. 122 Víra pozdvihuje lidské srdce, odvádí ho z tržiště, činí ho posvátným a nenahraditelným. Pod vládou náboženství jsou naše hlubší city posvěceny a stávají se stavebním materiálem etického ˇzivota: ˇzivota ˇzitého ve světle soudu. Kdyˇz však víra upadne, posvátné je vydáno všanc nájezdným lupičům, srdce můˇze být ukradeno a dáno do prodeje. Kdyˇz se něco takového stane, promění se lidské srdce v kýč. Klišovitý polibek, úsměv ve velkých nevinných očích, sentimentalita vánočních přání to všechno propaguje něco, co nelze propagovat, aniˇz by to ve své podstatě přestalo existovat. 127 Umělec předstírá, ˇze se bere váˇzně, kritikové předstírají, ˇze jeho výtvor skutečně hodnotí, a modernistický establishment předstírá, ˇze ho propaguje. Na konci vší té přetvárky se někdo, kdo nepozná rozdíl mezi reklamou a uměním, rozhodne, ˇze si daný výtvor koupí. Teprve tehdy se uzavře poslední článek tohoto řetězu předstírání a skutečná hodnota postmodernistického umění vyjde najevo konkrétně jeho hodnota v obchodní výměně.

8 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře Modernisté se snaˇzili zachránit vysoké umění z moře falešného citu; nových hradeb, kterými obehnali a vyznačili vyšší ˇzivot, se však zmocnilo kněˇzstvo uměleckých manaˇzerů, a modernismus tím byl připraven o svůj význam a proměněn v rutinu. Umělci se přestali bránit kýči a místo toho jej začali ve svých dílech preventivně vyuˇzívat. Výsledek bychom mohli nazvat kulturní preventivností, která však není novou formou umění, nýbrˇz vyumělkovaným předstíraním umění, ocenění a kritiky. 135 Současné populární písně jsou pečlivě sestavovány a sestrojovány, aby z nich byl jednoznačně patrný rukopis dané skupiny. Jejich autoři dělají všechno pro to, aby nebyly od skupiny oddělitelné. Zpěvák neztvářňuje melodii, ale sám sebe, zdůrazňuje svou osobitou barvu hlasu, pocity a gesta. To částečně vysvětluje současnou melodickou chudost. Melodie je potlačena nebo omezena na otřepané fráze, které je možné užívat znovu a znovu v jakémkoliv kontextu; zpěvák tak přitahuje pozornost k jednomu charakteristickému znaku písně, a sice k sobě samému. Skřehotání a hekání, které si při přednesu nemůže odpustit, se stávají hlavním rysem melodie. Zpěvák se tak vystavuje přesně na místo, kde by měla stát hudba. (Připomeňme si zde tradici přednesu vážné hudby, ve které je zpěvák služobníkem hudby a schovává se za noty, které vytváří.) 137 Dobře napsaná hudba (...) žije vlastním životem a je vždy zajímavejší než osoba, která ji reprodukuje. 138 Velcí antropologové se zabývali přirozenými společenstvími, svázanými příbuzenskými vztahy a udrˇzovanými pomocí mýtů a rituálů, jeˇz byly zasvěceny ideji kmene. V těchto společenstvích byli mrtví a nenarození přítomni mezi ˇzijícími. Rituály, obřady, boˇzstva a příběhy byly soukromým vlastnictvím kmene a jejich účelem bylo předávat a posilovat pocit vzájemné sounáleˇzitosti. Zrození, svatba a smrt byly kolektivním, nikoliv pouze individuálními proˇzitkem a klíčový proces zkulturnění proměny ze surového lidského materiálu v zodpovědného dospělého člena daného společenství byl provázen obřady přechodu, obtížnými úkoly a zkouškami, v nichž adolescent odhodil svou dětinskou tvrdohlavost a vzal na sebe úkol společenské reprodukce. V samotném společenství antropologů (především takových, jako byli Frazer, van Gennep a Lévy-Brühl) existoval jistý sdílený fond mýtů, rituálů a obřadů, který ustavoval chápání boˇzského původu společnosti a jejího výhradního práva na obět, srovnatelné s chápáním primitivního kmene. Adolescenti byli poučování o náboˇzenství svých předků a vedeni k úctě k jeho obřadům. Zásadní lidské zkušenosti jako zrození, manˇzelství a smrt byly stále kolektivními zkušenostmi, v nichž jednotlivci přecházeli z jednoho typu členství do dalšího. Erotické city byly považovány za přípravu na manželství. Byly náležité proměněny to znamená, že nebyly jen idealizovány; byly zároveň těžkou zkouškou, svazovány řadou zákazů. Manželství bylo (jak už odedávna) základním prostředkem k šíření mravního vědomí a zavazujících společenských zvyklostí. Všechny společenské instituce hrály svou roli a všechny měly své iniciační obřady. Přechod z věku adolescenta do dospělosti byl provázen sloˇzitými přijímacími obřady, které jedince dále utvrzovaly ve víře, ˇze všechna období, předcházející dospělému věku, jsou pouhou přípravou na něj. (...) 141 (...) Fanoušek je v jistém ohledu členem skupiny, stejně jako je příznivec fotbalového družstva členem týmu, je s ním spjat mystickým potem sounáleˇzitosti. Těsně pod povrchem se ale skrývají dávné kmenové zvyklosti, které jen čekají, aˇz je někdo nebo něco probudí k životu, a čas od času se jako hold bohu války proderou až na světlo. Fotbaloví chuligáni ve skutečnosti nejsou takoví nepřizpůsobiví zlosyni, jak je líčí tisk. Naopak, právě oni v sobě skrývají lidství v jeho nejplnší podobě, nebot se snaží živoucí zkušenost, která jim byla nabídnuta, proměnit v přirozené vyjádření kmenových práv. 143 Dnešní kultura ukazuje mládí coby cíl a naplnění lidského ˇzivota, ne jako přechodné období, jeˇz musí být jako překáˇzející odvrˇzeno, jakmile jedince povolají závazky dospělosti. Propaguje zkušenosti, jichˇz je moˇzné dosáhnout bez přijetí břemen zodpovědnosti, výchovy dětí a manˇzelství. 146 Většina graffiti má podobu písmen, převzatých z jednoznačně neliterárního zdroje z komiksového prouˇzku v novinách. To ale není všechno: velká většina z nich nepředstavuje skutečná slova, a dokonce ani skutečná písmena. Graffiti jsou jistým druhem pomsty na psaném slově, jsou vyjádřením postoje, který si plíˇzivě nárokuje tentýˇz veřejný prostor, v němˇz psané slovo velmi dlouho vládlo svrchovanou mocí, v němˇz však díky televizi a reklamám tuto svrchovanost ztratilo. Graffiti je záměrně neumělé a neumělecké a chce tak otevřeně vyjádřit svůj odpor, veřejně vyhlásit,

9 Roger Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře 9 že vědomosti, přechovávané v písemnostech, jsou dnes zbytečné. Zde je třeba si uvědomit, že psané slovo je nejjasnějším důkazem schopností dospělosti, je první překážkou, kterou stavíme před dítě, je prapůvodním zdrojem moci dospělých i tajemstvím moci, jeˇz je v rukou dospělých zviditelňována a vyuˇzívána, ne však pomocí násilí či nátlaku, ale výhradně prostřednictvím znaků. Graffiti jsou kouzla, vyřčená nad psaným slovem, jeˇz mají potlačit jeho moc a uvolnit prostor, který kdysi obývalo. 150 Potřeba někam náležet, být součástí skupiny, být uvnitř a být chráněn není o nic slabší než dříve, nebot je to vlastní našemu živočišnému druhu. Obrovitost a mobilita moderních společností účinně zničila možnost vytvoření sdílené kultury a organizovaná zapomnětlivost naleptává i vysokou kulturu. Spontánní reakcí na tuto situaci je pak populární kultura chce poskytovat tolerantní formu společenské soudrˇznosti bez náročných obřadů přechodu, jeˇz přinášejí mravní a emocionální uvědomění. 153 (...) rusk[á] pravoslavn[á] círk[ev] (...) mužům, kteří mali (...) tendence [označovat samých sebe za příslušníky inteligence], umožňovala odejít ze společnosti. Tito muži se obraceli zády ke každodennímu životu, stávali se knězi či mnichy s vyšším společenským statutem a s autoritou, kterou jim uděloval Bůh. Kaˇzdá společnost má zapotřebí takovýchto lidí obvykle muˇzů kteří vymění břemeno reprodukce za vznešenost duchovního vedení. Jedním z důleˇzitých úkolů kněˇzství je vštípit jim disciplínu, pro jejich úkol zcela nezbytnou, a postarat se o to, aby ti, kdo se pro tento způsob ˇzivota rozhodli, přispívali k upevnění stability společnosti, a ne k jejímu podrývání. Ruská ortodoxní církev má celou řadu únikových cest a těm, kdo se k ní dají, zajišt uje za jejich loajálnost celou řadu poct a výsad. Kdyˇz však odejde víra, nejsou ani všechna privilegia světa k ničemu. A tehdy se ze snílka stává velmi nebezpečná osoba. Do společnosti už se nemůže začlenit a nemá ani žádný jiný svět, který by jej přiměl smířit se s nedokonalostmi tohoto světa, a tak si hýčká nezhojitelnou ránu, jíž je zatvrzelý odpor vůči společnosti. Svět, který přikládá větší váhu hmotnému majetku než duchovnímu vlastnictví, neuznává jeho božské právo odhalovat zlo. Snílek se zatím ztotožňuje s chudými, utlačovanými a bědnými, s lidmi žijícími na dně společnosti, s lidmi, kteří jsou živoucím důkazem její nespravedlnosti. Se zuřivostí zhrzeného milence se obrátí proti náboˇzenství a odmítne uznat kladné stránky jakéhokoliv pozemského kompromisu. Tak vzniká duševní rozpoloˇzení exaltovaného nihilisty, jak je dokonale popsali Turgeněv a Conrad a jehoˇz ztělesněním jsou doslova všechny osobnosti, které vyvolaly bolševický převrat. 161 Eliot: After Strange Gods (vol ný citát) (...) kacířem [je] ten, kdo se zmocní pravdy a promění ji v nejvyšší pravdu: takový člověk na pravdu tolik tlačí, aˇz se promění v leˇz. 164 Rouhač není ten, kdo nevěří v Boha, ale ten, kdo se zlobí sám na sebe, ˇze věří aˇz moc ten, kdo se snaˇzí Boha zbavit a ve své bezmoci pak křičí a vrčí. 179 Zakladatel náboˇzenství nesmí nikdy hovořit zcela průhledně a jednoznačně; stejně jako Jeˇzíš nebo Mohamed musí pronést řadu protikladných výroků. Slovo boˇzí se musí stávat jasným aˇz při pohledu nazpět, kde je utvářeno potřebami a poˇzadavky konkrétního společenství, jehoˇz horlivá oddanost bude důkazem boˇzího souhlasu. 191 Dnešní člověk má o světě hojnost vědeckých poznatků a dokázal ho svou technikou opanovat. Jenomže význam mu zůstává skrytý. Známe fakta, víme, jaké prostředky pouˇzít, ale neznáme cíl. Mým cílem v této knize bylo na tuto podivnou nevědomost upozornit; není to nevědomost že ani nevědomost jak, ale nevědomost co. Dnešní člověk uˇz neví, co má dělat nebo co cítit, nesmyslnost našeho světa jen zrcadlí naši otupělost vůči němu. Kultura pak poskytuje to, co zde chybí vědění, co máme cítit, které přichází s připomenutím našeho pravého společenství. Toto společenství moˇzná fyzicky zmizelo, ale v lidské představivosti ˇzije dál. A právě to je úkol vysoké kultury: ne nakydat na ˇzivot hnůj, ne zdůrazňovat jeho nesmyslnost, ale za pomocí představivosti oˇzivit dávnou zkušenost domova. Stano Krajči, typeset by LATEX

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Hans-Werner Schroeder ČTYRI STUPNĚ OBRADU POSVĚCENÍ ČLOVEKA

Hans-Werner Schroeder ČTYRI STUPNĚ OBRADU POSVĚCENÍ ČLOVEKA Hans-Werner Schroeder ČTYRI STUPNĚ OBRADU POSVĚCENÍ ČLOVEKA OBRAD POSVĚCENÍ JAKO SETKANÍ S KRISTEM Vnitřní průběh Obřadu posvěcení člověka není zpočátku snadno přehledný. Po bližším seznámení s textem

Více

Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa

Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa Středověká estetika Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa středověký člověk obklopen propracovaným ideologickým a kulturním systémem pro středověkého člověka je viditelný svět jenom stopou

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Afirmace s Empatií Prvek - Dřevo Na každý týden jedna afirmace Pro období prvku Dřevo. www.empatia.cz www.akademiecelostnihozdravi.cz 2014 Věnování a poděkování Tuto

Více

Projevovat milosrdenství svým bližním

Projevovat milosrdenství svým bližním Projevovat milosrdenství svým bližním - poreferovat o English Campu, povzbudit k účasti na programu pro ženy s Marilyn Farnik - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Projevovat (činit) milosrdenství vůči

Více

odpovědi na osobní testy

odpovědi na osobní testy odpovědi na osobní testy Lekce 1 1. a) duch 2. a) budu také žít způsobem, který by se jemu líbil, a budu mu důvěřovat v každé mé zkoušce. 3. c) je schopen se o ně plně postarat. 4. c) moudrost 5. Nepravdivé

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Průvodce tématem estetika -1.část

Průvodce tématem estetika -1.část Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Rady pro pokročilou duši

Rady pro pokročilou duši Rady pro pokročilou duši Richard Bach Příručka Mesiáše Rady pro pokročilou duši Nejlepší způsob, jak se vyhnout odpovědnosti, je říct: Mám odpovědnost. Tví přátelé tě během první minuty vašeho setkání

Více

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce 2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného

Více

POUZE MODLITBA MĚ POSTAVÍ NA NOHY

POUZE MODLITBA MĚ POSTAVÍ NA NOHY POUZE MODLITBA MĚ POSTAVÍ NA NOHY Neumím se sice modlit, jenom koktám. Zato vím, že pouze modlitba mě postaví na nohy. Hlavně v těch chvílích, které vytrhnu ze svého nacpaného programu. Bůh je zřejmě citlivý

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Květná neděle S vírou v Ježíše Krista, který se z lásky k nám ponížil a byl poslušný až k smrti na kříži, se modleme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se). Prosme za jednotu církve

Více

Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace

Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace Jana Skácelová Člověk je ze všech živočichů nejrozumnější, ježto má ruce. Anaxagorás Bylo by nesnadno najít lepší metodu vyučovací

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

Pokání. A myslím, že ne na sebe, říká, máme Abrahama našemu otci (Mt 3: 9)

Pokání. A myslím, že ne na sebe, říká, máme Abrahama našemu otci (Mt 3: 9) Pokání Biblický pokání nepředstavuje změnu postoje prosazované lidského vědomí. Integruje život před lidmi říká další aspekt křesťanského života, ne lítost podporovány evangelia. Opravdové pokání říká,

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Partner : Způsob Vaší sebe prezentace (Luna v Kozorohu)

Partner : Způsob Vaší sebe prezentace (Luna v Kozorohu) PARTNERSKÝ HOROSKOP 1. osoba: Jméno: Jaroslav Datum a čas:2.2.1962, 14:0 UT+1:0 Místo:Náchod 2. osoba: Jméno: Radka Datum a čas:31.10.1970, 10:30 UT+1:0 Místo:Rokycany Spojení Vodnáře a Štírky může být

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Přikázání lásky jako základní tón křesťanské etiky

Přikázání lásky jako základní tón křesťanské etiky Přikázání lásky jako základní tón křesťanské etiky T322 Teologická etika 1 VOŠ Jabok Mgr. Zdenko Š Širka, ThD Hlavní struktura: 1. Láska k bližním 2. Milosrdný Samařan (Lk 10, 25-37) 3. Teologicko-etická

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život...

TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život... TEST NOODYNAMIKY K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) Pohlaví: Délka pobytu v komunitě: Délka braní (přibližně): Věk: Fáze: Jsi praktikující věřící? Prosím, zakroužkuj odpověď, která odpovídá

Více

Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým. čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě

Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým. čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě ... příběh Klára * 26.12. 2003 + 4. 6. 2009 Klára pomáhá, o.s. pomoc pečujícím * 6.12. 2012 Klára pomáhá z.s.

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN!

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Bez ohledu na to, kolik máš práce, ta nejdůležitější věc, kterou můžeš učinit pro budoucnost svého dítěte, je, kromě projevů lásky, objímání, také každodenní hlasité

Více

Proč je na světě tolik bohů?

Proč je na světě tolik bohů? Proč je na světě tolik bohů? Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Petr Kostka Proč je na světě tolik bohů? e-kniha Copyright Albatros Media a. s., 2017 Všechna

Více

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Umělecká kritika Seminární práce esej, Úvod do uměnovědných studií USK 01 Vypracoval: Zvonek David (UČO :

Více

Typické výchovné procesy v rodině

Typické výchovné procesy v rodině Třetí kapitola Typické výchovné procesy v rodině Jestliže chcete někoho milovat, naučte se nejprve odpouštět. A. V. Vampilov Nyní se podíváme na třetí překážku na cestě k rodinnému štěstí, která spočívá

Více

Epilog. Ročník 8. 27. 12. - 28. 12. 2012. Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková

Epilog. Ročník 8. 27. 12. - 28. 12. 2012. Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková ČESKÝ JAZYK Epilog Ročník 8. 27. 12. - 28. 12. 2012 Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

Odpovědi na osobní testy

Odpovědi na osobní testy 270 Odpovědi na osobní testy Lekce I 1. a Pravdivé b Pravdivé c Nepravdivé e Nepravdivé 2. a Pravdivé b Nepravdivé c Pravdivé e Pravdivé f Nepravdivé g Pravdivé 3. a Pravdivé b Nepravdivé c Pravdivé e

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Estetický soud. Úvod do uměnovědných studií

Estetický soud. Úvod do uměnovědných studií Estetický soud Úvod do uměnovědných studií Krása jako objektivní vlastnost Platón (427 347 př. Kr.) idea dobra a krásy mimesis Aristoteles (384 322 př. Kr.) Pozitivní mimesis Uvolnění citů, Katarze (očista

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Proč hledat svou druhou polovičku?

Proč hledat svou druhou polovičku? Proč hledat svou druhou polovičku? Vyšší úrovní lidské lásky je spojení jedné duše ve dvou tělech. Šrí Aurobindo Vždy existovala potřeba najít svou spřízněnou duši*, svou druhou polovičku, tedy toho jediného

Více

Katechetika I. KŘESTNÍ KATECHUMENÁT: ZDROJ INSPIRACE PRO KATECHEZI V CÍRKVI

Katechetika I. KŘESTNÍ KATECHUMENÁT: ZDROJ INSPIRACE PRO KATECHEZI V CÍRKVI Katechetika I. KŘESTNÍ KATECHUMENÁT: ZDROJ INSPIRACE PRO KATECHEZI V CÍRKVI Inspirace katecheze prvky katechumenátu Poslání k národům = vzor veškeré misijní činnosti církve, křestní katechumenát, který

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Rudolf Steiner. O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla

Rudolf Steiner. O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla Rudolf Steiner O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla Jiným druhem duchovních bytostí, jejichž působení lze z duchovní oblasti pozorovat ve smyslovém světě (a také ve světě

Více

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( ) ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské

Více

Při milování má ráda tmu, upřednostňuje jen jednu polohu, neprovozuje orální sex.

Při milování má ráda tmu, upřednostňuje jen jednu polohu, neprovozuje orální sex. Při milování má ráda tmu, upřednostňuje jen jednu polohu, neprovozuje orální sex. Ve vztahu velmi šťastná, se svým manželem nerozlučná dvojka, přátelé, partneři, parťáci. On v sexu stále při chuti, ona

Více

2. neděle velikonoční B. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.

2. neděle velikonoční B. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se. 2. neděle velikonoční B S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.) Prosme o požehnání pro nově pokřtěné. Prosme o Ducha svatého pro

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

SE KTERÝM SE SETKÁM, JE MŮJ UČITEL. Jsem přesvědčen, že tato slova jsou naprosto

SE KTERÝM SE SETKÁM, JE MŮJ UČITEL. Jsem přesvědčen, že tato slova jsou naprosto 14 ŽÁDNÁ SETKÁNÍ NEJSOU NÁHODNÁ KAŽDÝ ČLOVĚK, SE KTERÝM SE SETKÁM, JE MŮJ UČITEL Jsem přesvědčen, že tato slova jsou naprosto pravdivá. Při každém setkání s jiným člověkem se mohu vždy něco naučit. Můžete

Více

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození

Více

Scénická umění a kultura

Scénická umění a kultura Scénická umění a kultura Opakování: scénická umění Scéna: událost, kterou někdo pozoruje Uměle pro diváka vytvořená scéna může být základní částí uměleckého díla: mluvíme o scénických uměních (drama, film,

Více

OBSAH ÚVOD... 8 VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11

OBSAH ÚVOD... 8 VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11 OBSAH 409 OBSAH PŘEDMLUVA... 5 ÚVOD... 8 1. HISTORICKÝ A PASTORÁLNĚTEOLOGICKÝ VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11 1.1 O poselství(ch) koncilní konstituce Gaudium et spes... 12 1.1.1 Oslovit spásně svět... 12

Více

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování 27. kapitola Uzdravení snu I. Obraz ukřižování 1. Přání, aby s vámi bylo zacházeno nespravedlivě, představuje pokus učinit kompromis, který by spojil útok s nevinou. Kdo však dokáže spojit to, co je naprosto

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Památka svaté Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, učitelky církve 1. října

Památka svaté Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, učitelky církve 1. října Památka svaté Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, učitelky církve 1. října Svatá Terezie poznala Boha jako milosrdnou Lásku, která se k nám sklání a ke které smíme přistupovat. S touto důvěrou se obraťme

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

Postmoderní umění. Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2017

Postmoderní umění. Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2017 Postmoderní umění Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2017 Umění krásné, moderní a postmoderní Krásné umění = snaha o zachycení reality, důraz na malířskou a sochařskou virtuozitu, respekt k dobovému kánonu, ale

Více

TÉMA. Pochopila jsem ajurvédu takto: Autor : Matusáková Vlasta

TÉMA. Pochopila jsem ajurvédu takto: Autor : Matusáková Vlasta TÉMA Pochopila jsem ajurvédu takto: Autor : Matusáková Vlasta Abych mohla napsat jak jsem pochopila ajurvédu, tak se musím nejdříve zamyslet nad tím co to je - pochopení. Pochopení chápat věci realisticky.

Více

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D. 1. 10. 2018 Obecná i tělesná kultura a tělesný pohyb Obsah přednášky 1) Základní terminologie 2) Obecná kultura a její roviny 3) Tělesná kultura a její formy

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

2. neděle velikonoční C. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.

2. neděle velikonoční C. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se. 2. neděle velikonoční C S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.) Prosme o požehnání pro nově pokřtěné. Prosme za ukončení válečných

Více

Milovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.

Milovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary. Milovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary. 31. neděle v liturgickém mezidobí cyklu B Evangelium (Mk 12,28b-34) Jeden z učitelů

Více

Manažerský koučink Raport a navázání vztahů s klientem Mgr.Petr Pražák.

Manažerský koučink Raport a navázání vztahů s klientem Mgr.Petr Pražák. Manažerský koučink 2. 3. 2009 Raport a navázání vztahů s klientem Mgr.Petr Pražák www.koucink.eu Navázání vztahu s klientem Raport - navázání vztahu důvěry Pacing - naladění na klienta Congruence - shoda

Více

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí 7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

John Powell LÁSKA BEZ PODMÍNEK

John Powell LÁSKA BEZ PODMÍNEK John Powell LÁSKA BEZ PODMÍNEK KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Powell, John Láska bez podmínek / John Powell ; [z anglického originálu... přeložil Jan Fischer]. Vyd. 5. Praha : Portál, 2010.

Více

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

výstup vlastními slovy. Žák sám vyhledává informace a řeší zadané úkoly. Speciální vzdělávací Lehké mentální postižení

výstup vlastními slovy. Žák sám vyhledává informace a řeší zadané úkoly. Speciální vzdělávací Lehké mentální postižení Anotace Pracovní list rozvíjí čtení s porozuměním a podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti. Po přečtení textu žáci odpovídají na jednoduché otázky a vyhledávají informace v textu. Pracovní list je určen

Více

OBSAH PRVNÍ ČÁST ÚVOD INTEGRÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ HUMANISMUS PRVNÍ KAPITOLA PLÁN BOŽÍ LÁSKY PRO LIDSTVO

OBSAH PRVNÍ ČÁST ÚVOD INTEGRÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ HUMANISMUS PRVNÍ KAPITOLA PLÁN BOŽÍ LÁSKY PRO LIDSTVO OBSAH POUŽITÉ ZKRATKY.................................. 7 ZKRATKY BIBLICKÝCH KNIH.......................... 9 DOPIS KARDINÁLA ANGELA SODANA.................... 11 PREZENTACE DOKUMENTU...........................

Více

Psychospirituální transformace 1

Psychospirituální transformace 1 Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Upozornění

Více

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ Filosofie náboženství 2 Průvodce: filosofie náboženství - 1.část 7.1 ÚVOD: ČLOVĚK JE KONEČNÁ BYTOST 7.2 ZROD FILOSOFIE NÁBOŽENSTVÍ Z KRIZE VĚROHODNOSTI MÝTICKÉHO VÝKLADU SVĚTA

Více

Dítky, jen krátký čas jsem s vámi.

Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ CYKLU C Evangelium (Jan 13,31-33a.34-35) Když (Jidáš) odešel, Ježíš řekl: Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je

Více

Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci)

Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky 2002 2016 (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Libor Prudký FHS UK Vznik: Vývoj výzkumu Na základě srovnávací a sekundární

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

Zelený čtvrtek 2009 Slovo boží

Zelený čtvrtek 2009 Slovo boží 1 Zelený čtvrtek 2009 Slovo boží Slovo Boží, které jsme právě dočetli, má zapálit naše srdce, jako učedníkům jdoucím do Emauz, jak o tom za krátko uslyšíme, tak naše srdce mají po přečtení Božího slova

Více

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus 7.PREROMANTISMUS PREROMANTISMUS 2. polovina 18. století zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus Ossianovy zpěvy zdůrazňuje právo autora řídit se víc citem než rozumem Fonthill

Více

Ludwig Polzer-Hoditz. Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství

Ludwig Polzer-Hoditz. Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství Ludwig Polzer-Hoditz Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství III. obraz nedatováno V lese, poblíž malého karpatského městečka Modernu, odpočívající Berta a já. Já: Novoroční zvony vyzváněly prelomu

Více

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

NO TO SNAD NE!? Z cyklu THEATRUM MUNDI 110X130

NO TO SNAD NE!? Z cyklu THEATRUM MUNDI 110X130 T HEATRUM MUNDI Cyklus Theatrum mundi je návratem k počátkům mé tvorby, kdy jsem realistickým způsobem poplatným propagovanému realismu zachycoval své postřehy z okolí, přátele i pocity. Mělo to atmosféru,

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Karmelitánské nakladatelství s.r.o. UKÁZKA Z KNIHY

Karmelitánské nakladatelství s.r.o. UKÁZKA Z KNIHY JEAN-RÉGIS FROPO 90 otázek pro exorcistu KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ PŘEDMLUVA Církev má účast na vítězství nad ďáblem, protože Kristus dal svým učedníkům moc vyhánět zlé duchy. Církev vykonává tuto vítěznou

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

Krize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová. Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017

Krize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová. Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017 Krize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017 Co vás čeká? Představení knihy Krize kultury a kapitoly Krize výchovy a vzdělání Krize výchovy a vzdělání Diskuse Krize kultury Kniha/

Více

7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ CYKLU C

7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ CYKLU C Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: Otče svatý, prosím nejen za své učedníky, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: Otče svatý,

Více

KVN AP, Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já.

KVN AP, Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu

Více

Náboženství, církev a fenomén migrace

Náboženství, církev a fenomén migrace Náboženství, církev a fenomén migrace Hlavní teze: Současné dění ve světě staví křesťany do centra dění Zacílení: Role křesťanství, kat. církve s ohledem na fenomén migrace (obzvláštní zřetel na situaci

Více

METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ. Metafyzika

METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ. Metafyzika METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ Metafyzika 2 Průvodce tématem metafyzika - 1. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK

Více

Interview - video http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=6ulwqhwu PN8

Interview - video http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=6ulwqhwu PN8 Amr Chálid, islám ovládne Evropu do 20-ti let Egypťan Amr Chálid, Jak islamizovat Evropu, 2. 11. 2011 http://zpravy.ihned.cz/svet-blizky-vychod/c1-53482070-muslimovepropadli-kouzlu-televiznich-kazatelu-nejoblibenejsi-z-nich-vestil-osudevropy

Více