Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně"

Transkript

1 Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Katedra sociologie Truchlení za národní ikony jako inkluzivní rituál společenské soudrţnosti (případová studie) MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Autorka: Bc. Zuzana Plíšková Vedoucí práce: doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D. Brno, 2013

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem tuto magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně, pouze za pomoci literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně, 20. března 2013 Zuzana Plíšková _ 2

3 PODĚKOVÁNÍ Můj velký dík patří především doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D., a to zejména za cenné rady, trpělivost a pomoc při kocipování celé magisterské diplomové práce. 3

4 OBSAH ÚVOD... 5 Teorie interakčních rituálů... 9 Konceptualizace Identita Rituál Symbol Metoda výzkumu Případ 1: Letecké neštěstí u Jaroslavle Iniciační sloţky a prvky smutečních rituálů Ritualizovaná povaha elektronické komunikace Úloha sportu při udrţování solidarity Případ 2: Úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla Iniciační sloţky a prvky smutečních rituálů Tvorba nových symbolů a nositelů kolektivní paměti Ritualizovaná povaha elektronické komunikace ZÁVĚR POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE ANOTACE ABSTRACT JMENNÝ REJSTŘÍK PŘÍLOHY

5 ÚVOD Následující práce se zabývá tématem smutečních rituálů za ikony české společnosti, a to především z pohledu jejich inkluzivního účinku na účastníky těchto ceremoniálů. Předpokládám přitom, ţe jejich účelem není jen oţivení vzpomínky na zemřelé, ale také připomenutí slavných momentů z národní historie, úspěchů a pocitu hrdosti. Vycházím tedy z toho, ţe i smuteční obřad, tedy ve své podstatě nešťastná a bolestná zkušenost, můţe být událostí, která svých charakterem členy komunity, jichţ se dotýká, stmeluje a upevňuje tedy jejich soudrţnost a pocit solidarity. Osobnosti a konkrétní události, na něţ se vzpomíná, můţeme chápat jako určité prodlouţení skupiny, jejíţ členové do nich promítají sami sebe a zpětně si v jistém slova smyslu přisuzují úspěchy, kterých bylo dosaţeno. Věnuji se tedy zejména tomu, jakými postupy se oţivení solidarity při smutečních rituálech dosahuje a co vlastně rozhoduje o tom, zda rituál byl z tohoto pohledu úspěšný nebo ne. Hlavními otázkami jsou tedy následující: Jakým způsobem lze při takových rituálech vyšší míry soudrţnosti a solidarity dosáhnout? Co vlastně rozhoduje o tom, ţe smrti některých osobností věnuje komunita daleko větší pozornost neţ úmrtí jiných členů? Odkud pramení motivace jedinců spontánně se setkávat, aby vzpomenuli ty, se kterými většina neměla ţádné osobní vazby? Mohou mít smuteční rituály na členy komunity podobný účinek jako obřady oslavné v pojetí Émile Durkheima? K jejich zodpovězení by mi měla napomoci analýza dvou událostí z nedávné české historie, které jsem pro tento účel záměrně zvolila: havárie letadla u Jaroslavle, při niţ zahynuli tři čeští hokejoví reprezentanti (2011) a smrt bývalého prezidenta České republiky Václava Havla (2011). Oba případy se v mnoha ohledech liší od jejich aktérů, přes jejich očekávatelnost aţ po okruh členů společnosti, které významěji zasáhla (byť se oba jisté míry prolínaly). Přesto se ve velmi podobném duchu nesla více či méně spontánní setkání, která lidé organizovali, aby si zesnulé připomněli a stejně tak většina motivů a symbolů, které tyto rituály provázely, našly své místo v obou skupinách smutečních ceremionálů. Za nejvhodnější metodu výzkumu povaţuji případovou studii, při níţ vyuţiji analýzy dokumentů, zejména pak fotografií jako součástí mediálních obsahů. 1 a poznatky doplním o postřehy z několika pozorování, ve kterých jsem plnila roli nezúčastněného pozorovatele. Přestoţe jsem se 1 Přestoţe jsem si vědoma, ţe je nelze povaţovat ultimátně za objektivní reprodukci reality a s tímto vědomím proto k těmto pramenům budu přistupovat, přesto bych je neměla ignorovat i proto, ţe jde o jedny z mála dostupných zdrojů vhodných pro předmět mého zkoumání. 5

6 událostí účastnila ještě v době, kdy pozorování neslouţilo potřebám této práce, přítomna jsem byla coby novinářka popisující situaci a mé poznámky by tedy pro dokreslení případů mohly být přínosné. Věnovat se budu také aspektům elektronické komunikace, prostřednictvím které uţivatelé internetu sdíleli své postřehy a popisovali emocionální rozpoloţení. Jako teoretický základ pro mou práci poslouţí teze Émile Durkheima a v návaznosti na něj především Randala Collinse, který klíčové Durkheimovy myšlenky ve své teorii dále rozvedl. Podle Collinse, předmětem jehoţ zájmu jsou právě interakční rituály, je výsledkem úspěšného rituálu sdílení emocí související se zakoušením vzájemné solidarity členů dané komunity. Takto úspěšný rituál je z jeho pohledu ten, při kterém jsou pouţívány a vytvářeny symboly mající specifický význam právě pro členy skupiny, která se takového aktu účastní. Podobně jako pro Durkheima jsou tak i pro něj rituály podstatné pro zachování kontinuity sociálního ţivota. Z tohoto pohledu je důleţité i Collinsovo pojetí emocionální energie - tou se jedinci při úspěšných interakčních rituálech dobíjejí, zatímco pokud interakce selhává, energii z účastníků těchto rituálů vysává. I její podoby se pokusím zachytit v obou zkoumaných případech. 6

7 1. Teoretická východiska Teoretickým základem, jsou pro tuto práci tedy východiska Randala Collinse a Émile Durkheima. Francouzský sociolog, byť působící ve druhé polovině devatenáctého století, má i současnému bádání na mikrosociální úrovni co říci. Z jeho pojetí rituálu, jak ho prezentuje ve svém díle Elementární formy náboženského života (Durkheim, 2002 [1912]), vychází i sám Collins ve své práci Interaction rituals chains, která je zásadní pro mou další analýzu. Rituál povaţuje za mechanismus zaměřených emocí a soustředěné pozornosti, které společně produkují momentálně sdílenou realitu. Ta následně generuje solidaritu a také symboly reprezentující členství v dané skupině (Collins, 2004). Pro lepší porozumění a přesnější teoretické vymezení další práce proto v následující kapitole související teze obou autorů představím Odkaz Émile Durkheima Přínos díla Émile Durkheima pro bádání na mikrosociologické úrovni tkví uţ v jeho přístupu k samotnému charakteru zkoumání sám totiţ při studiu náboţenství vycházel z toho, ţe jde o jev sloţený z mnoha částí a je tedy třeba zkoumat právě jeho jednotlivé součásti, abychom se dobrali podstaty uceleného komplexu. Právě z tohoto důvodu se pokoušel nalézt co nejprimitivnější formu náboţenství (tu nachází v totemismu), jejímţ studiem by mohl uchopit náboţenskou podstatu člověka. Podobně chceme-li studovat společnost, tedy velice sloţitý a rozmanitý systém, je z tohoto pohledu třeba věnovat pozornost jevům a situacím na mikro úrovni, abychom mohli alespoň poodhalit podstatu většího celku. Za takové situace lze povaţovat interakce jedinců, jejich střetávání a komunikaci. Jejich dynamika pak můţe být klíčem ke změnám v některých dimenzích makrosociologické úrovně Kolektivní paměť Za důleţitý prostředek zajištění morálky a solidarity povaţoval Durkheim sociální paměť. Paměť sdílená celou komunitou je pak jedna ze základních forem sociálního ţivota a kontinuita s minulostí se stává jedním z určujících prvků pro rámec identity jednotlivců i celé skupiny. Paměť, rámec sdíleného vědění o minulosti, pak neslouţí jen k vysvětlení historie optikou dané skupiny, ale i k její transformaci do podoby důvěryhodného zdroje identity pro současnost. Maurice Halbwachs při rozpracování tohoto konceptu paměť povaţoval stejně jako Durkheim za sociálně podmíněnou, a to do té míry, ţe je formována komunitou, kde jedinec ţije a vyrůstá. Tato společnost dává tvar specifickým referenčním rámcům, ve kterých 7

8 se paměť utváří a formuje nejen to, co a jak si jedinec pamatuje, ale i to, co má zapomenout, o čem se nehovoří. Minulost pak není navţdy uzavřenou kapitolou, ale je neustále oţivována skrze přítomnost (Halbwachs, 1992). Rituály, kterými je sdílená paměť upevňována, pak často provází připomenutí souvisejících událostí, symbolů či skutků osob z minulosti, jejichţ společným prvkem je to, ţe jsou všem účastníkům dobře známé a stávají se zároveň bariérou mezi insidery ( zasvěcené členy skupiny) a outsidery ( ty druhé ), pro které jsou souvislosti buď úplně neznámé nebo v nich nejsou vnitrně zainteresováni a nemají na ně tak tentýţ účinek jako na členy komunity - tedy ve smyslu upevnění pouta vzájemné solidarity Rituál jako akt znuvosjednocení Z pohledu Émile Durkheima jednoduše neexistuje společnost, jeţ by necítila potřebu pravidelně udrţovat a upevňovat kolektivní pocity a ideje utvářející její jednotu a osobitost. Této morální obnovy lze dosáhnout jedině prostřednictvím střetávání, shromaţdění a kongregací, při nichţ se jednotlivci sejdou, navzájem se sblíţí, a tak společně utvrdí své pocity; tyto obřady se svým cílem, ani uţívanými prostředky v ničem nelíší od náboţenských obřadů v pravém slova smyslu. (Durkheim, 2002 [1912]: 460). Rituály jsou v jeho pojetí tedy zcela zásadní prvky sociální integrace. Jsou při nich zároveň oţivovány sdílené vzpomínky, které jsou společné pro členy zúčastněné komunity a zároveň je během nich tedy i reprodukována sociální paměť. Samy o sobě nicméně takové ceremoniály nemohou vytvářet a reprodukovat jednotu, pokud nená přitomen ještě nějaký jiný základ, který můţe zůstat nevyřčen. Účastníci rituálu si ale jsou jeho přitomnosti skrze nejrůznější symboly vědomi a zakoušejí tak jeho účinky. Nehovoří přitom o tom, ţe takové události musí být nutně oslavné, a tedy i nejrůznější smuteční obřady (kterým se dále budu věnovat), podobně jako další typy rituálů, mohou být určitým kontextem pro potvrzení a utuţení sociálních vazeb a zároveň jejich prostřednictvím skupiny, hodnoty a ideje dosahují legitimity (Pantti, Sumiala, 2009). Přestoţe se podle Durkheima rituály pozitivní liší od smutečních, následující mají společné: sestávají z kolektivních obřadů, které ve svých účastnících probouzejí velké vzrušení. Vyvolané pocity jsou samozřejmě jiné, ale vzrušení stejné. (Durkheim, 2002 [1912]: 429). Jedinec, který se cítí být ke společnosti připoután morálními vazbami, má zároveň pocit, ţe má participovat i na jejích oslavách, zklamání či zármutku. Pokud tomu tak není, jeho pouta s touto komunitou se postupně oslabují a nastává tedy účinek opačný tomu, který následuje po úspěšném rituálu. Jen zřídka je pak truchlení výrazem individuálně zakoušených emocí, které nemají nic společného s tím, co jedince obklopuje a je ve svých účinkách donucující. 8

9 Povinnost truchlit totiţ dává komunita svým členům jasně najevo (Durkheim, 2002 [1912]). Taková reakce můţe mít například charakter přehlíţení nebo vyloučení Teorie interakčních rituálů Inspirován myšlenkami Émile Durkheima a Erwinga Goffmana povaţuje Randall Collins za klíčový mechanismus pro mikrosociologické zkoumání interakci sociálních aktérů, a to tváří v tvář. V ní se podle něj skrývá energie, která je impulsem ke změně a pohybu a je zároveň tmelícím prvkem solidarity (Collins, 2004: 3). Při takovém zkoumání je podle něj třeba vycházet z konkrétní situace a následně rozvíjet vědomí jejich aktérů. Do důsledku vzato lze jedince v jeho pojetí vnímat jako individuum utvářené řetězcem interakčních rituálů. Kaţdé z nich je formováno interakčními situacemi, do kterých se v minulosti zapojilo, a zároveň jakousi ingrediencí pro situace a rituály budoucí. Situace, o kterých hovoří, kaţdopádně nelze povaţovat za výsledek intervence jedince či jedinců, kteří do ní vstoupí - má své vlastní mechanismy, zákony a procesy a ty se snaţí uchopit ve své teorii interakčních rituálů. Vztah mezi aktérem a situací v ní nejlépe vystihuje tvrzení, ţe jsou to události, které ovlivňují své účastníky, jakkoliv chvílkové mohou tyto situace být; je to setkání, které formuje setkávající. Je to hra, která tvoří sportovní hrdiny, politika, která dělá z politiků charismatické lídry, ačkoliv celá váha vedení záznamů, psaní novinových článků, předávání ocenění, proslovů a reklamního humbuku jde proti chápání toho, ţe se tomu tak skutečně je. (Collins, 2004: 5 (vlastní překlad)). Tuto sociálně konstruktivistickou perspektivu autor sdílí s Erwingem Goffmanem a rituál tak podle něj hraje klíčovou roli nejen ve tvarování individuálního charakteru, ale i při určování a rozvrstvení hranic skupiny. Jinými slovy; interakční rituály a situace tvoří jedince a jsou zároveň důleţitým prvkem při definici a utuţení představy o tom, kdo do skupiny patří a kdo ne. Goffmanovy myšlenky poskytly Collinsovi základní materiál pro model samotných interakčních rituálů - zahrnují například tak zvanou nezaměřenou interakci - přestoţe jedinec třeba není v danou chvíli na veřejnosti přímo sledován okolím, existuje mechanismus tichého monitorování, aby bylo zajištěno, ţe neudělá nic nevhodného nebo ohroţujícího - pokud ano, okamţitě to přitáhne pozornost. Takovou situací můţe být například to, ţe jedinci při drţení minuty ticha zazvoní mobilní telefon nebo ţe se na pohřbu začne smát. Fyzická přítomnost se dále stává plnohodnotným setkáním tím, ţe se stane sledovanou a zaměřenou interakcí; stává se nyní společným magnetem pozornosti, která se liší svou intenzitou a mírou povinnosti na ní participovat. Jeho dalším postřehem je v návaznosti na Durkheima existence tlaku směrem k udrţení sociální solidarity a konformitě a jedinec tudíţ zakouší svou 9

10 příslušnost ke skupině. Autoři se shodují i v tom, ţe při rituálech aktéři prokazují čest tomu, co je sociálně hodnotné a co Durkheim ve své práci nazývá posvátnými objekty. Jsou-li ale nějakým způsobem znesvěceny, lidé jsou morálně znepokojeni-jejich reakce pak mohou pohybovat od opovrţení aţ po označení toho, kdo rituál takto narušil, duševně chorým (Goffman 1956/1967 in Collins, 2004: 23-25). Ve své teorii interakčních rituálů Collins obohacuje myšlenky klasiků o demonstraci toho, jak je v samotných situacích rozvrstvena jejich vlastní lokální struktura a dynamika. Na situace také pohlíţí ne jako na kognitivní konstrukce, ale jako na procesy, skrze které sdíleny emoce a jedinci stmelování záplavou vlastního vědomí. A dále svou teorii povaţuje za empirický mechanismus pro vysledování toho, jak a kde jsou symboly vytvářeny nebo naopak mizí, proč jsou někdy přitaţlivé pro ty, kteří je oslavují a proč naopak někdy upadají do nelibosti. (Collins, 2004: 32). Svou pozornost soustředí na tři fáze související s průběhem rituálu; sloţky, díky kterým můţe rituál vůbec nastat, dále samotný proces při kterém se utváří podmínky kolektivního vědomí a nakonec samotný produkty (úspěšného) rituálu Vstupní složky rituálu Collins rozlišuje čtyři hlavní sloţky, které jsou podstatné pro to, aby se rituál mohl uskutečnit. Zaprvé je důleţité, aby se dvě osoby nebo více jedinců nacházelo fyzicky na stejném místě - akcentuje totiţ vzájemné působení účastníků skrze svou tělesnou přítomnost, a to bez ohledu na to, zda je tato skutečnost v popředí jejich vědomí či nikoliv. Přestoţe Collins připouští, ţe v současné době je moţné spojit se i na velkou vzálenost prostřednictvím různých technologických vymoţeností, je toho názoru, ţe rituál je z podstaty tělesným procesem : Pokud nejsou účastníci přítomni na místě, chybí zpětná vazba, nevidí přítomnost ostatních a není vnímána jejich vlastní přítomnost, můţe to sníţid úctu k celém aktu i jeden k druhému. Bez tělesné přítomnosti je těţké zprostředkovat skutečnou participaci ve skupině a potvrdit identitu jedince jakoţto člena skupiny (Collins, 2004: 54 (vlastní překlad)) Druhou inicializační podmínkou je existence hranic pro outsidery a s tím související povědomí účastníků o tom, kdo je do rituálu začleněn a kdo vyloučen. Je také třeba, aby lidé svou pozornost soustředili na společný objekt nebo aktivitu a vzájemnou komunikací takového zaměření si uvědomují pozornost ostatních. Poslední sloţkou je nutnost, aby byli účastníci stejně naladěni nebo sdíleli podobnou emocionální zkušenost.(48) Důleţité je tedy kombinace vysokého stupně pozornosti a emocionální účasti. Rituály jsou následně konstruovány z kombinace těchto ingrediencí, a to v různé úrovni intenzity. 10

11 Emocionální energie To, co je pro úspěšný průběh rituálu nejpodstatnější, je právě sdílená pozornost a podobný charakter emocionálního rozrušení a nálada. Jakmile se lidé skutečně silně zaměřují na jejich společnou aktivitu a uvědomují si, co dělají a cítí ostatní, zakoušejí své sdílené emoce mnohem intenzivnější a ty následně začínají ovládat jejich povědomí. Členové jásajícího davu jsou ještě více nadšení, stejně jako účastníci bohosluţeb jsou naplněni vyšší mírou uctivosti a obřadnosti, podobně na pohřbu jedince ovládá intenzivnější zármutek, neţ před začátkem obřadu. (Collins, 2004: 48 (vlastní překlad)). Samotná participace dle Collinse následně naplňuje účastníky zvláštním druhem energie emocionální energií. Tento druh sociálně derivovaného náboje je charakteristický tím, ţe naplňuje jedince pocitem sebejistoty, odvahy k jednání, respektive smělosti k převzetí iniciativy. Jde o morálně naplněnou energii - způsobuje, ţe se jedinec necítí jen dobře, ale povzneseně, opojen smyslem pro konání toho, co je nejdůleţitější a nejhodnotnější. (Collins, 2004: 39 (vlastní překlad)). Pokud lidé jednají naplněni energií derivovanou z koncentrované zkušenosti skupiny, pociťují zároveň vyšší míru morálnosti a cítí se mravnějšími. Emocionální energie tak tedy není jen něčím, co některá individua nabije pozitivně a jiná, která nejsou v rituálu zainteresovaná či správně naladěná, třeba uvrhne do stavu úzkosti - má zároveň kontrolní charakter ze strany komunity. V této souvislosti Collins rozlišuje mezi emocemi krátkodobými a dlouhodobými. Jak bylo jiţ výše uvedeno, na počátku kaţdého rituálu jsou emoce - aby se objevily, musí jedinci sdílet stejnou náladu. Krátkodobé emoce jsou obvykle vnímané jako nejdramatičtější - radost, smutek nebo strach či zlost. Delší trvání má například trapnost, odcizení nebo právě pocit solidarity a právě tento druh povaţuje za podstatnější. To ale neznamená, ţe se rituály bez krátkodobých emocí obejdou jen samy o sobě nedávají vzniknout pocitu solidarity a je třeba předat určitou míru emocionální koordinace, tedy jiţ zmíněného společného soustředění a zaměření. Při pohřebním rituálu je krátkodobou emocí smutek, ale hlavní rituální práce spočívá v produkování (nebo obnovování) skupinové solidarity. Emocionální přísadou na párty můţe být přátelskost nebo humor; dlouhotrvajícím výsledkem je pocit členství ve skupině. (Collins, 2004: 108 (vlastní překlad)). Právě dlouhotrvající emoce jsou tím, co Collins nazývá emocionální energií. Tento typ energie je pro jedince vlastně určitým magnetem, motivací zapojit se do dalšího rituálu, stát se aktérem další situace. Participace na dalších rituálech pro ně je nebo není atraktivní na základě toho, zda jejich předchozí zkušenost byla úspěšná v poskytnutí dostatku emocionální energie. Kupříkladu sportovní zápolení, jako druh rituálu, vytváří situace dramatického napětí a triumfu; pravidla bodování 11

12 a získávání bodů byla roky přetvářena, aby byla hra lepší -coţ znamená, ţe poskytuje momenty zakoušení kolektivních emocí.( ) To, co motivuje lidi sledovat hru, je primárně zkušenost vysoce úspěšného rituálu; úspěšného, protoţe byl zkonstruován tak, ţe všechny jeho ingredience jsou přítomny na vysokém stupni, zvláště pak výskyt silných emocí v prostředí, kde mohou být zesíleny tělesnou interakcí v davu, který zaměřuje pozornost na průběh hry. (Collins, 2004: (vlastní překlad)). Výstup rituálu v podobě emocionální energie je tak klíčem k dlouhotrvající motivaci jedince k účasti na dalších rituálech. Sociální svět je pak v podstatě trhem situací, ze kterých si jedinci volí, do které se zapojí, na základě toho, jaký benefit ve formě emocionální energie, jim dle jejich očekávání nabízí. Emocionální energie je tedy v podstatě jednou z inicializačních podmínek rituálu a zaroveň i jedním z jeho výsledků, coţ je základem řetězců interakčních rituálů. Při něm se výstupy z jednoho interakčního rituálu zpětně transformují do podmínek, které umoţňují uskutečnění rituálu nového. V pojmu emocionální energie vidí Michael Schwalbe (2007) to, co sociální psychologové nazývají self-efficacy, tedy určitou důvěrou ve vlastní schopnosti, a vyčítá Collinsovi, ţe toto spojení ve své teorii ignoruje anebo rovnou přímo nestaví na plnohodnotné sociální psychologii. Pokud by tak učinil, koncept emocionální energie jakoţto metafora pro určitý elektromagnetismus, by selhával. Problém vidí Schwalbe v tom, ţe Collins literalizuje metaforu elektromagnetismu, uţívá ho nad míru a stává se jejím vězněm (Schwalbe, 2007: 212 (vlastní překlad)). Jako příklad toho, ţe neustále dobíjený tok emocionální energie nelze pouţít jako vysvětlení všech sociálních jevů uvádí odmítání školní docházky ze strany chlapců ze sociálně znevýhodněných rodin. Podle Collinsovy teorie by tomu tak bylo proto, ţe jsou naplněni výraznější emocionální energií z rituálu souvisejících s prostředím ulice neţ s prostředím školy a tudíţ jsou přitahováni právě k ulici a jejich setrvání v sociálně slabém prostředí a tedy i reprodukci nerovnosti lze vysvětlit tímto způsobem. Jako dodává Richard Münch (2005), například typy sociální stratifikace produkované různými sociálními reţimy (jejichţ reprodukce závisí na rituálech) musí být vysvětlena jejich ekonomickou výkonností, specifickými distribučními institucemi či jejich základním paradigmatem sociální integrace; Čím více se dostáváme od mikrozákladů k makrofenoménům, potřebujeme další teoretické nástroje, která jsou mimo dosah teorie interakčních rituálů. (Münch, 2004: 1533 (vlastní překlad)). K modelu Randala Collinse ostatně ani nepřistupuji jako ke vševysvětlujícímu modelu sociálního ţivota. Povaţuji ji ale za jednu z klíčových perspektiv zkoumání na mikrosociální úrovní, jejichţ optikou lze nahlíţet na rituální situace, jejich náplň a reprodukci či motivaci aktérů vstupovat do nich znovu. 12

13 Výsledky rituálu Podobně jako tomu bylo u vstupů rozlišuje Collins i čtyři výsledky interakčních rituálů. Ty závisí na tom, jak úspěšně jsou jejich ingredience zkombinovány a přítomny a zároveň propleteny ve vyšší úrovně emocionálně sdílené pozornosti. První je právě skupinová solidarita a pocit sounáleţitosti. Na individuální úrovni pak emocionální energie dodává pocit jistoty, euforie a motivace k dalšímu jednání. Důleţitou sloţkou produkce rituálních situací jsou symboly, které reprezentují skupiny. Můţe jít například o vizuální ikony, slova či gesta, se kterými se členové skupiny cítí vzájemné provázáni. V podstatě jde o značky a emblémy kolektivní identity, posvátné objekty, jak je chápe Durkheim (2002 [1912]). Jedinci naplněni pocitem kolektivní solidarity se symboly zachází s velkým respektem a zároveň je brání před znesvěcením ze strany outsiderů či odpadlíků z vlastní skupiny. Čtvrtým výstupem je smysl pro morálku - pro správný způsob utuţování kolektivity a respektování symbolů skupiny. Na druhou stranu s tím souvisí i smysl pro morální zlo či rozpoznání nevhodnosti narušení symbolických reprezentací skupiny nebo její solidarity (Collins, 2004: 49) Klíčovou úlohu hrají symboly uţ při převodu krátkodobých emocí do jejich déle trvající formy - emoce totiţ podle Collinse mohou být prodlouţeny jen skrze symboly. Bez symbolů by měly sociální emoce jen velice nestabilní charakter Sportovní fanoušci pohledem Randala Collinse Ze spektra komunit v pravém slova smyslu, které solidaritu upevňují a reprodukují v řetězci interančních rituálů, Collins vyčleňuje skupiny, které mají charakter obecenstva a diváků, a tedy i fanoušky sportovních utkání - aktéry, kteří jsou součástí jednoho z případů, kterými se budu zabývat. Přirovnává je k sekundárním kolektivním identitám, podobným imaginárním společenstvím Benedicta Andersona, který takto definuje například národ a ostatně tak vidí všechna společenství, která jsou větší neţ osady primitivních kultur, pro něţ je typický osobní kontakt (a moţná ani je nevyjímaje) (Anderson, 2003 [1983]: 244). Jen pomyslná jsou tedy tato společenství proto, ţe příslušníci i toho nejmenšího národa většinu ostatních členů nikdy nepoznají, nikdy se s nimi nepotkají, nikdy se s nimi nesetkají a ani o nich neuslyší, přesto však v mysli kaţdého z nich ţije představa jejich společenství (Anderson, 2003 [1983]: ). Collins sice připouští, ţe momentální smysl pro solidaritu můţe být velice silným, pokud se skupina fanoušků zúčastňuje kolektivních akcí (tedy zejména právě sportovních utkání na stadionu) doprovázených tleskáním, povzbuzováním nebo pískáním. Symboly, které uţívají a které je spojují, jsou pak ty, které mohou prodlouţit tento euforický záţitek. Kromě toho, pro co tleskají, ale namají jedinci 13

14 z Collinsova pohledu nic, čím by se mohli jeden s druhým identifikovat. Diváci zápasu, jakmile opustí stadion, uţ jednoduše nejsou ničím dalším svázáni, aby mohli emocionální energii přenést do jiných situací a oblastí ţivota, neţ jsou znovu jen další zápasy: ( ) Jejich solidarita je spíše situačně specifická, vyhrazená pro ty okamţiky, kdy se zúčastní další sportovní akce nebo se jejich konverzace točí kolem symbolů. ( ). To, co si představují- to, jehoţ obrazu jsou nositeli -je symbolem, na který se zaměřují a komunita je nestálou a epizodickou zkušeností, která se vynoří jen v momentech vysoké rituální intenzity. (Collins, 2004: 82 (vlastní překlad)). Je ale produkcí emocionálního vzruchu za stadionech skutečně natolik vrtkavá solidarita, ţe není přenositelná i do jiných situací? Marci Cottingham (2012) se pokusil ve své studii poukázat na to, ţe teorii interakčních rituálu naopak lze pouţít i na zkoumání fanoušků sportovních klubů. Ilustruje to případovou studií, v níţ jsou analytickou jednotkou příznivci amerického fotbalového klubu Pittsburgh Steelers. V sezóně 2008/2009 sbíral data analýzou novinových článků a zúčastněným pozorováním přímo na stadionu během zápasů a také ve sportovních barech, kde utkání část fanoušků sledovala. Sledoval ale i to, jakým způsobem fanoušci symboly klubové příslušnosti přenáši i do ţivotních událostí, které se sportem nesouvisí - pohřbem jednoho z příznivců Steelers a svatbou, kterou provází kombinace klubových barev (zlatá a černá), hymny nebo točení speciálními ručníky, které neslouţí k utírání, nýbrţ k fandění při zápasech. Přestoţe výsledky této studie byly limitovány objemem sebraných dat a téma by bylo vhodné ještě dále rozpracovat, autor se na základě svých poznatků domnívá, ţe je mnoho důvodů věřit, ţe se i fanoušci jiných týmů a jiných sportů zapojují do iterakčních řetězců podobným způsobem, čerpají energii z emocionálně nabitých symbolů a pouţívají je mimo stadiony a sportovní kontext. (Cottingham, 2012: 181 (vlastní překlad)). V první části své analýzy, která se věnuje úmrtí trojice českých hokejistů při letecké havárii, částečně na tyto poznatky naváţu. Protoţe šlo ale o hráče národní reprezentace, kterou nesledují výhradně sportovní fanoušci lokálních klubů, ale motivaci pro sledování zápasů nachází například při mistrovství světa nebo olympijských hrách i řada lidí, kteří se o sport jinak příliš nezajímají, bude se má analýza pohybovat v poněkud odlišné rovině. 14

15 2. Konceptualizace Vzhledem k tomu, ţe základním rámcem mé práce je Collinsova teorie interakčních rituálů, jejíţ základní teze jsem v předchozích oddílech představila, tak i většinu konceptů, se kterými budu pracovat, chápu z analytických důvodů ve stejném smyslu, jak jsou pouţívány ve výše uvedeném modelu. Pracuji především s pojmy identita, rituál a symbol. Tyto koncepty byly podrobněji rozebrány v předchozích kapitolách, pro přehlednost je ale stručně upřesním na následujících řádcích. Jejich definice odráţí předpoklad, ţe sociální realita není objektivní skutečností, ale skutečností znovu a neustále obnovovanou a přetvářenou v sociálních situacích Identita Identitu chápu ve smyslu sociálně konstruované entity, která je vytvářena a formována při vzájemných interakcích. V tomto ohledu lze navázat na Erwinga Gofmanna, podle kterého si jedinci při interakcích vybírají identitu, kteoru se budou prezentovat podobně jako na sebe při představeních herec bere roli - charakter, který má ztvárňovat. Součástí této identity je i nonverbální forma kumunikace, gesta či způsob mluvy v závislosti na to, v jaké jsme situaci a jaký dojem chceme zanechat (Goffman, 1990). Identitu tedy nepojímám jako neměnnou esenci, nýbrţ jako vyjednávanou v sociálních situacích. Jak tuto myšlenku Collins dále rozvádí, Individuum je vysráţeno z předešlých interakčních situací a ingrediencí kaţdé nové situace. Ingrediencí, ne determinantem, protoţe situace je vynořující se záleţitostí. (Collins, 2004: 5 (vlastní překlad)). Pokud jde o otázku jedinečnosti individua, souhlasí Collins s tím, ţe za současných sociálních podmínek je pravděpodobně většina lidí unikátní. Tato jedinečnost ale něčím, co lze odvodit z řetězce interakčních rituálů: Individua jsou jedinečná jen do té míry, dokud se jejich cesty skrze interakční řetězce, směs jimi proţitých situací v čase, liší od cest ostatních lidí. (Collins, 2004: 4 (vlastní překlad)) Rituál Tento pojem je důleţité vymezit především vzhledem k jeho ryze sociálně antropologickému nebo obecně uţívaném smyslu ten evokuje převáţně činnost formalizovanou, ceremoniál, který vnáší do lidského ţivota řád (srov. např. Collins, 2004; Skarupská, 2006, Soukup, 1996). Ve vlastní analýze se zaměřuji na smuteční setkání různého charakteru, která jsou ve své podstatě spíše spontánní neţ oficiální. Vymykají se proto v některých ohledech právě tomuto rozšířenému významu. V teorii interakčních rituálů je samotný rituálo chápán jako mechanismus společně zaměřených emocí a pozornosti 15

16 produkujících momentálně sdílenou realitu, která následně generuje solidaritu a symboly členství ve skupině. (Collins, 2004: 7 (vlastní překlad)). Právě skrze efekt úspěšné rituální participace tedy komunitu drţí pohromadě skupiny lidí přítomných fyzicky na určitém místě a pociťujících solidaritu jeden s druhým. Pro samotné započetí rituálu je třeba základních čtyř sloţek; fyzické přítomnosti zúčastněných v jeden čas na jednom místě, existence hranic pro outisdery, společné soustředěnosti na společný objekt či aktivitu a stejné naladění účastníků nebo sdílení emocionální zkušenosti. Rituály přitom mají dvojí stratifikaci mezi insidery a outsidery a také uvnitř samotné situace můţe být skupina rozdělena na vůdce a následovníky (Collins, 2004: 41) Symbol Symboly chápu jako znaky, předměty či vzorce chování, které dávají komunitě formu srozumitelnou jejím členům. Té není dosahováno jejich existencí samotnou, ale spíše respektem, který jedinci k symbolickým objektům či gestům chovají. Tyto sociální konstrukty se pak stávají součástí kolektivního vědomí a paměti a reprezentační emblémy skupiny: Voják, který zemře pro vlajku, zemře pro svou zemi; ale ve skutečnosti, v jeho vlastním vědomí, je to vlajka, která zaujímá první místo. (Collins, 2004: 36 (vlastní překlad)). K symbolům členové komunity přistupují s úctou, která jim propůjčuje status posvátných objektů. V Collinsově teorii tento respekt přetrvává jen dokud jsou nabíjeny emocemi, a to participací v rituálních situacích. Emoce klesají a mizí pokud nejsou periodicky obnovovány. Podobným způsobem jsou vytvářeny i nové symboly kdykoliv se skupina shromáţdí a shormáţdí svou pozornost kolem objektu, který ztělesňuje jejich emoce, rodí se nový posvátný objekt. Jakmile je víra ve skupinu ztělesněná symboly sdílena lidmi, pak je zakázáno se jí dotýkat, popírat ji nebo s ní soutěţit (Collins, 2004: 37-38). Symboly v tomto smyslu slouţí i jako prostředek sociální exkluze nezasvěcených - neporozumění jejich významu tak jedince přirozeně vylučuje z účasti při rituálu. 16

17 3. Metoda výzkumu V následující analýze vyuţiji metod kvalitativního výzkumu Disman (2006) ho definuje jako interpretaci sociální reality s cílem odkrýt význam, vytvořit nové porozumění či teorii. V tmto případě je mým cílem příspěvek k bádání na mikrosociologické úrovni v oblasti produkce a reprodukce solidarty mezi sociálními skupinami a komunitami, a to na základě teoretických konceptů a tezí, která jsem představila v předcházejících kapitolách. Jako nejvhodnější výzkumnou metodu i vzhledem k dostupnosti a charakteru dat jsem zvolila případovou studii. Podle Roberta Yina (2009) odpovídá případová studie nejlépe na otázky jak? a proč?. V této práci jsou to konrétně následující: Jak je upevňována a reprodukována solidarita mezi účastníky zvolených smutečních rituálů? Jaké pohnutky je mohou vést k účasti na těchto akcích? resp. Proč se jich zúčastňují? Předpokladem je, na základě teorie interakčních rituálů Randala Collinse, ţe solidarita je udrţována a přenášena skrze specifické symboly a symbolická gesta či chování nabíjené při úspěšných rituálech emocionální energií. Její dostatek je zároveň motivem pro účast v dalších rituálních situacích. Ustanovení těchto výroků by mohlo napomoci analýze udat směr - reflektují totiţ teoretická východiska a naznačují také, kde hledat relevantní důkazy (Yin, 2006: 28). Půjde tedy o vícenásobnou případovou studii-jak uvádí Yin: analytické závěry nezávisle vyvěrající ze dvou případů jako dvou experimentů, budou mnohem silnější neţ budou-li pocházet jen z jednoho případu (Yin, 2006: 60). S ohledem na zvýšení vypovídací hodnoty jsem tedy zvolila dva případy, které budou v podstatě variací jednoho metodologického základu (Yin, 2006) a budu se soustředit i na to, co a do jaké míry oba případy spojuje. Jako metod sběru dat jsem vyuţila zúčastněného pozorování a analýzu fotografií a dokumentů, zejména pak příspěvků v diskuzích na internetu a sociální síti Facebook. Předpokládám totiţ, ţe virtuální prostor hraje při sledování interakcí nezanedbatelnou roli a i v těchto spontánních projevech lze nalézt aspekty ritualizovaného chování. Věnovala jsem se příspěvkům sdíleným krátce po události nebo v nejbliţších dnech a vyuţívala jsem tedy především kanálu sociálních sítí a diskuzí na zpravodajském serveru idnes.cz 2, a to s ohledem na jejich relevantnost ve vztahu ke zkoumané problematice, zájmu diskutujících i dostupnosti (řada diskuzí byla z pietních důvodů uzavřena nevo smazána). Protoţe pozorování nebylo prováděno přímo za účelem výzkumu, jsem si vědoma toho, ţe jsem mohla některé relevantní aspekty přehlédnout, a to můţe následně vést ke zkreslení nebo nepřesnostem. Přesto jsem se uţ v té době o tuto problematiku zajímala a povaţovala jsem za účelné poznámky a poznatky z vlastní účasti 2 diskuzní příspěvky jsou v práci rozděleny do tématických okruhů, přestoţe pocházejí z různých zdrojů; podrobnější odkazy na tyto zdroje jsou uvedeny v závěru práce 17

18 coby pozorovatele vyuţít pro následující analýzy. Ostatně i dokumenty je třeba pouţívat opatrně a neakceptovat je jako přesný, objektivní a doslovný záznam toho, co a jak se událo (Yin, 2006: 103). Jsou ale přesto v tomto případě důleţitým a nezanedbatelným zdrojem dat. Samotná strategie analýzy dat se bude opírat o teoretická trvzení. Celkovou slabinou zvolené metody je v podstatě nemoţnost výsledky zobecnit na celou populaci, není to ale ani jejím cílem. Jak uţ jsem uvedla, jde především o to prozkoumat oba případy optikou teorie interakčních rituálů a příspět k diskuzi o problematice reprodukce solidarity v sociálních skupinách. V této souvilosti zmiňuje Yin rozdíl mezi statistickým (na její jejím základě lze učinit závěr o celé populaci) a analytickým zobecňováním Právě druhý typ lze pouţít při prípadových studiích. V této generalizaci je totiţ předem rozvinutá teorie pouţita jako šablona, se kterou jsou porovnávány empirické výsledky případové studie. (Yin, 2006: 38 (vlastní překlad)). Jinými slovy jde o zobecnění na základě teorie; správně rozvinutá teorie je pak zároveň úrovní, na níţ se pohybuje generalizace výsledků případové studie (Yin, 2006). 18

19 4. Případ 1: Letecké neštěstí u Jaroslavle Tragická událost ze 7. září 2011 se negativně vepsala do historie evropského hokeje. V Rusku se krátce po startu zřítilo letadlo, ve kterém cestoval hokejový tým Lokomotivu Jaroslavl na utkání s Dynamem Minsk. Při nehodě zahynulo 44 lidí včetně celého muţstva a realizačního týmu. Česká veřejnost by patrně takovou zprávu přijala jako většinu podobných neštěstí, která by se stala v zahraničí. Kdyby ale na palubě letadla nebyli tři čeští hokejoví reprezentanti Karel Rachůnek, Jan Marek a Josef Vašíček, kteří tuto sezónu hájili barvy ruského klubu. Jakmile se objevila informace o jejich moţném úmrtí, aktualizované zprávy plnily stránky internetových verzí periodik, rozhlasu i televize. Po potvrzení jejich smrti lidé začali organizovat smuteční setkání a na sociálních sítích zakládat skupiny, ve kterých navzájem sdíleli svůj zármutek a vzdávali hold zemřelým. V paměti nejen sportovních fanoušků byla tato trojice spojena s nejvyšší metou, jejímţ dosaţením se mohl český hokeji pyšnit zlatou medailí z mistrovství světa 3. S reprezentačními úspěchy v jednom z nejrozšířenějších kolektivních sportů (a také jednom z mála, ve kterém se můţe na mezinárodní úrovni česká reprezentace stabilně řadit k jednomu z nejlepších týmů) pak nebylo pro ty, kteří je proţívali v místě dějiště nebo u televizních obrazovek sloţité se identifikovat. I řadu těch, kteří jinak sportu příliš neholdují, tak lákalo a láká sledování snaţení národního hokejového týmu na vrcholných mezinárodních akcích. Motivaci pak v intencích Collinsových tezí lze vidět v očekávání silného emocionálního záţitku, respektive přijetí emocionální energie vyvěrající ze společného zaměření a soustředění na hokejové zápasy a ostatně i společné přání ohledně jejich výsledku (vítězství českého týmu), s nímţ je spojena i sdílená euforie v případě výhry nebo sdílené zklamání v případě neúspěchu. Reprezentační tým je jimi v tomto kontextu vnímán jako prodlouţení celého národa, s jehoţ úspěchy i pády, jak nastíním dále, se ti, kteří jsou v nich silně emocionálně zainteresování, identifikují 4. Posvátným objektem, tím, na který se upírá pozornost diváků zápasů nebo například účastníků přivítání hokejistů po návratu z mistrovství světa, je v tomto případě celý reprezentační tým. Při rituálních setkáních mu jedinci prokazují čest ať uţ tím, ţe se aktivně 3 Josef Vašíček získal zlato v roce 2005, Karel Rachůnek společně s Janem Markem byli u zatím posledního prveství ČR na mistrovství světa v roce 2010; všichni tři byli navíc součástí reprezentačního výběru, který skončil v roce 2011 třetí 4 Nechci tím samozřejmě tvrdit, ţe celý český národ bez výjimky sleduje úspěchy reprezetačního muţstva. Poukazuji ale na to, ţe na této úrovni to uţ není jen záleţitost úzké skupiny sportovní fanoušků a ţe pokud by se našel někdo, kdo by veřejně jejich triumfy znevaţoval nebo hanobil, dočká se pravděpodobně od větší části veřejnosti nesouhlasu nebo opovrţení 19

20 projevují (tleskají, skandují, pískají na stadionech nebo při společném sledování zápasu) nebo se vybavují předměty se symbolickou hodnotou (nejčastěji repliky reprezentačních dresů, šály, česká vlajka nebo zdobení obličeje v národních barvách). Uţ na pohled je tak jasné, kdo ke komu patří - a to nejen pro samotné hráče, ale zároveň pro členy komunity. Díky sdílení těchto symbolických předmětů a gest (jejichţ význam je těm, kteří je uţívají, znám), si tak uvědomují, ţe jejich soustředění je zaměřeno stejným směrem, ţe věří a doufají ve stejnou věc, stejný cíl, a to vše je základem emocionální energie konstituující a obnovující v jedincích pocit solidarity a svázanosti s komunitou. Jak uvádí Collins, tato energie můţe zanechávat stopy, přenášet další situace protoţe jedinci tělesně souzní s emocemi, které uţ mohou být dávno pryč, ale mohou trvat dostatečně dlouho, aby nabily následující setkání rozvíjející dál řetězce následků. (Collins, 2004: 6 (vlastní překlad)). Tento důsledek emocionálního rozrušení je tedy následně ingrediencí a motivací pro opakovanou účast při rituálech. Ty ale nemusí mít znovu jen charakter dalšího sportovního utkání, které Collins povaţuje v podstatě za událost produkující jen situačně specifickou emocionální energii, která proto dle jeho předpokladů nemůţe být ingrediencí rituálu jiné povahy. Příznivci reprezentačního týmu ale v mém pojetí přesahují skupinu běţných sportovních fanoušků, kteří si nezřídka favorizované týmy vybírají ne podle geografického vymezení svého bydliště, ale podle vlastních sympatií. Naproti tomu si ale jen těţko lze představit, ţe bude významné procento českých občanů podporovat v mezistátním utkání jiný neţ český tým. Příčinu toho, proč velkou část české veřejnosti úmrtí tři reprezentantů zasáhlo natolik, aby lidé následně cítili potřebu účastnit se smutečních ceremoniálů, které byly v řadě ohledů podobné těm oslavným, vysvětlení toho, proč cítili potřebu dávat ostatním najevo svůj zármutek, vidím v touze po opětovném zakoušení emocionální energie a sdíleného pocitu solidarity, kterou zakoušeli právě při sledování reprezentačních zápasů či euforie z triumfů Iniciační složky a prvky smutečních rituálů Jednou z nejčastějších reakcí bylo vytváření pietních míst, kam lidé chodili zavzpomínat a uctít památku zesnulých. Takových akcí byla po celé republice celá řada a uskutečňovaly se spontánně jak ve velkoměstech tak na vesnicích (srov. např. Březina, Wirnitzer, 2011). Pro samotnou iniciaci rituálu při nich bylo třeba z Collinsovy perspektivy splnit čtyři podmínky. Tou prvotní je fyzická přítomnost. Přestoţe se patrně dalo počítat s oficiálním rozloučením, respektive pohřbem, ještě v den potvrzení úmrtí se lidé začali scházet na různých místech spoluvytvářet oltáře, na které kladly symboly účasti na společném zármutku a sounáleţitosti s komunitou. Tento důkaz vědomí příslušnosti ke skupině, respektive národu, vidím 20

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Spouštěč od Boha JJK

Spouštěč od Boha JJK Spouštěč od Boha JJK Pátý atribut času: M í r Pro zakotvení nového atributu času je nezbytné přečíst tento Spouštěč od Boha vědomě a úplně. Tímto způsobem se dostaneš do souladu s energií ze zdroje existence

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra obchodního práva Bakalářská práce Obec jako podnikatel Markéta Jehličková 2010/2011 1 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Obec

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Nastolování agendy- souvislosti a procesy Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Vývoj problematiky Schopnost médií nastolovat důležité problémy

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHŘSTVÍ 2 STUDIO SCULPTURE 2 LOUČENÍ PARTING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR

Více

Projekt výzkumu v graduační práci

Projekt výzkumu v graduační práci Projekt výzkumu v graduační práci Základní manuál Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Fáze výzkumu Přípravná, teoretická fáze (výsledek kumulovaného poznání,precizace výzkumného úkolu, formulace vědecké

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ

KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ PhDr. Jan Lašek, CSc. Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Vstupem do školy se z dítěte stává ţák. Od počátku je nucen

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A.

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A. V Brně dne 4.9.2008 Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol A. Důvody šetření Z tiskového

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Psychologie a komunikace Sociální skupiny. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Psychologie a komunikace Sociální skupiny. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ SKUPINY Od svého narození je člověk členem nějaké skupiny Skupinová

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

Reklama v časopisech. Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů

Reklama v časopisech. Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů Reklama v časopisech Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů Co a jak jsme zjišťovali? 3 Kvantitativní část Metodologie Kvantitativní šetření zaměřené na následující okruhy: Konzumace časopisů a vnímání

Více

Mark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY

Mark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY Marketingový výzkum Realizace Tomek - Vávrová YMVY Proces marketingového výzkumu Návrh projektu výzkumu Stanovení zdrojů a způsobu získávání informací Sběr informací Vyhodnocení výzkumu a interpretace

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Odmítnutíuniverzálního subjektu

Odmítnutíuniverzálního subjektu Odmítnutíuniverzálního subjektu Odlišnosti v sociálním prostoru Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci Osnova příspěvku 1. Diskuse odmítnutí univerzálního subjektu a předpokladukonstruovánísvěta

Více

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Květen 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

TEORIE ŘÍZENÍ. ČVUT Fakulta stavební

TEORIE ŘÍZENÍ. ČVUT Fakulta stavební TEORIE ŘÍZENÍ ČVUT Fakulta stavební FREDERICK HERZBERG ZNAMENANÝ Zdeněk ŠVESTKA Tomáš CHALOUPKOVÁ Kamila * 18. 4. 1923 Lynn Massachusetts t 19. 1. 2000 Salt Lake City - Utah FREDERICK IRVING HERZBERG Obsah

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP

Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP ZÁKLADNÍ INFORMACE Dotazník GPOP vychází z následujících předpokladů: Rozdíly v osobnosti se projevují různými sklony, resp. preferencemi. Různé sklony

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 MUDr. V. Curtisová, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN Olomouc Dopady

Více

Sociální síť. = propojená skupina lidí na internetu

Sociální síť. = propojená skupina lidí na internetu Sociální sítě Sociální síť = propojená skupina lidí na internetu registrovaným členům umožňuje vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie,

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Hokejová přípravka Mami, tati, já chci hrát hokej

Hokejová přípravka Mami, tati, já chci hrát hokej Hokejová přípravka Mami, tati, já chci hrát hokej Hledáme recept na radostné bruslení Mgr.Blanka Jiskrová Organizace v přípravce Zimní období: 2(+1)x 60min./týden led 1 x 60min./ týden tělocvična (bazén)

Více

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu V Brně dne 16. října 2008 Sp. zn.: 2528/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Pardubic a Krajského úřadu Pardubického kraje ve věci stavby pozemní komunikace umístěné mimo jiné na pozemku

Více

Zpráva o šetření. A. Obsah podnětu

Zpráva o šetření. A. Obsah podnětu V Brně dne 9. listopadu 2007 Sp. zn.: 4111/2007/VOP/MBČ Zpráva o šetření postupu ÚMČ Brno-Žabovřesky a Magistrátu města Brna v řízení o poskytnutí ochrany proti zásahu do pokojného stavu ( 5 občanského

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou

Více

AUTONOMNÍ SVĚT ZA ZDÍ V NĚMŽ SE BUDOUCNOST UTVÁŘÍ V ÚCTĚ A SNAZE POCHOPIT MINULOST.

AUTONOMNÍ SVĚT ZA ZDÍ V NĚMŽ SE BUDOUCNOST UTVÁŘÍ V ÚCTĚ A SNAZE POCHOPIT MINULOST. V H O D N Í N E U K U N Š T Á T U KONCEPT AUTONOMNÍ SVĚT ZA ZDÍ V NĚMŽ SE BUDOUCNOST UTVÁŘÍ V ÚCTĚ A SNAZE POCHOPIT MINULOST. KONCEPTEM NAŠEHO NÁVRHU JE VYTVOŘENÍ VLASTNÍHO SVĚTA. SVĚTA, JENŽ BUDE KONTRASTNÍ

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Sedm Barcelonských principů

Sedm Barcelonských principů Sedm Barcelonských principů 1. Význam stanovení cílů a měření 2. Vhodnější než měřit výstupy, je měřit vliv na výsledky 3. Vliv na obchodní výsledky lze měřit a měl by být měřen, kdykoli je to možné 4.

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV. Bříza a oheň II Přátelství

Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV. Bříza a oheň II Přátelství Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV Název učební (téma) Bříza a oheň II Přátelství Stručná anotace učební V této hodině ţáci navazují na předchozí učební jednotku Bříza a oheň.

Více

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Za důvěryhodného považuje bývalého premiéra Jiřího Paroubka, který po odchodu z ČSSD stanul v čele

Více

VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA

VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA Anotace Na základě experimentální výuky dialogického jednání vznikají dlouhodobé případové studie jednotlivých studentů všech věkových kategorií.

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole Žádost o povolení šetření Milena Krištufová U stadionu 1649 516 01 Rychnov nad Kněţnou Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Československé

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6 Výstup Rozumí obsahu jednoduché promluvy a dialogům k daným tematickým okruhům Čte s porozuměním krátké texty s

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Hodnocení oponenta bakalářské práce

Hodnocení oponenta bakalářské práce Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta multimediálních komunikací Hodnocení oponenta bakalářské práce Jméno a příjmení studenta Nike Silná Vedoucí práce MgA. Václav Ondroušek Obor/ateliér Multimedia a

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

ANALÝZA MEDIÁLNÍ PUBLICITY. MONITOROVANÉ TÉMA: Zdravá města, obce a regiony ČR sledované období: leden - listopad 2005

ANALÝZA MEDIÁLNÍ PUBLICITY. MONITOROVANÉ TÉMA: Zdravá města, obce a regiony ČR sledované období: leden - listopad 2005 ANALÝZA MEDIÁLNÍ PUBLICITY MONITOROVANÉ TÉMA: Zdravá města, obce a regiony ČR sledované období: leden - listopad 2005 Analýza byla zpracována v prosinci 2005 pro Národní síť Zdravých měst ČR v rámci projektu»testování

Více

PROČ PRÁVĚ MY? Ústí nad Labem. Most Letohrad. Praha Karviná. Jihlava. Hradec Králové. Pardubice

PROČ PRÁVĚ MY? Ústí nad Labem. Most Letohrad. Praha Karviná. Jihlava. Hradec Králové. Pardubice PROČ PRÁVĚ MY? Největší klub ve východních Čechách Perspektivita dlouhodobého vývoje Obsazeny všechny nejvyšší soutěže Výchova mladých hráčů reprezentující klub i Českou republiku na Mistrovství světa

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

1. Úvod Přehled akreditovaných DSP/DSO: Hospodářská politika a správa

1. Úvod Přehled akreditovaných DSP/DSO: Hospodářská politika a správa Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava září 2012 O hodnocení doktorských studijních programů

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení Paměť Paměť Funkce umožňující uchování zkušenosti, informace o okolním světě i sobě samém a o vztahu k okolnímu světu Nemá vlastní obsah je spojena s dalšími psychickými procesy (poznávacími či emotivně

Více

Co je to referenční byznys?

Co je to referenční byznys? Co je to referenční byznys? Referenční byznys je způsob získávání nových klientů/zákazníků prostřednictvím referencí neboli doporučení. Tato forma zajišťování nových kontaktů je velmi přínosná především

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 LENKA HOLÁ

Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 LENKA HOLÁ Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 LENKA HOLÁ Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně, Ekonomická informatika SOFTWAROVÝ AUDIT (Bakalářská

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více