Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně"

Transkript

1 Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Katedra sociologie Truchlení za národní ikony jako inkluzivní rituál společenské soudrţnosti (případová studie) MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Autorka: Bc. Zuzana Plíšková Vedoucí práce: doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D. Brno, 2013

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem tuto magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně, pouze za pomoci literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně, 20. března 2013 Zuzana Plíšková _ 2

3 PODĚKOVÁNÍ Můj velký dík patří především doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D., a to zejména za cenné rady, trpělivost a pomoc při kocipování celé magisterské diplomové práce. 3

4 OBSAH ÚVOD... 5 Teorie interakčních rituálů... 9 Konceptualizace Identita Rituál Symbol Metoda výzkumu Případ 1: Letecké neštěstí u Jaroslavle Iniciační sloţky a prvky smutečních rituálů Ritualizovaná povaha elektronické komunikace Úloha sportu při udrţování solidarity Případ 2: Úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla Iniciační sloţky a prvky smutečních rituálů Tvorba nových symbolů a nositelů kolektivní paměti Ritualizovaná povaha elektronické komunikace ZÁVĚR POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE ANOTACE ABSTRACT JMENNÝ REJSTŘÍK PŘÍLOHY

5 ÚVOD Následující práce se zabývá tématem smutečních rituálů za ikony české společnosti, a to především z pohledu jejich inkluzivního účinku na účastníky těchto ceremoniálů. Předpokládám přitom, ţe jejich účelem není jen oţivení vzpomínky na zemřelé, ale také připomenutí slavných momentů z národní historie, úspěchů a pocitu hrdosti. Vycházím tedy z toho, ţe i smuteční obřad, tedy ve své podstatě nešťastná a bolestná zkušenost, můţe být událostí, která svých charakterem členy komunity, jichţ se dotýká, stmeluje a upevňuje tedy jejich soudrţnost a pocit solidarity. Osobnosti a konkrétní události, na něţ se vzpomíná, můţeme chápat jako určité prodlouţení skupiny, jejíţ členové do nich promítají sami sebe a zpětně si v jistém slova smyslu přisuzují úspěchy, kterých bylo dosaţeno. Věnuji se tedy zejména tomu, jakými postupy se oţivení solidarity při smutečních rituálech dosahuje a co vlastně rozhoduje o tom, zda rituál byl z tohoto pohledu úspěšný nebo ne. Hlavními otázkami jsou tedy následující: Jakým způsobem lze při takových rituálech vyšší míry soudrţnosti a solidarity dosáhnout? Co vlastně rozhoduje o tom, ţe smrti některých osobností věnuje komunita daleko větší pozornost neţ úmrtí jiných členů? Odkud pramení motivace jedinců spontánně se setkávat, aby vzpomenuli ty, se kterými většina neměla ţádné osobní vazby? Mohou mít smuteční rituály na členy komunity podobný účinek jako obřady oslavné v pojetí Émile Durkheima? K jejich zodpovězení by mi měla napomoci analýza dvou událostí z nedávné české historie, které jsem pro tento účel záměrně zvolila: havárie letadla u Jaroslavle, při niţ zahynuli tři čeští hokejoví reprezentanti (2011) a smrt bývalého prezidenta České republiky Václava Havla (2011). Oba případy se v mnoha ohledech liší od jejich aktérů, přes jejich očekávatelnost aţ po okruh členů společnosti, které významěji zasáhla (byť se oba jisté míry prolínaly). Přesto se ve velmi podobném duchu nesla více či méně spontánní setkání, která lidé organizovali, aby si zesnulé připomněli a stejně tak většina motivů a symbolů, které tyto rituály provázely, našly své místo v obou skupinách smutečních ceremionálů. Za nejvhodnější metodu výzkumu povaţuji případovou studii, při níţ vyuţiji analýzy dokumentů, zejména pak fotografií jako součástí mediálních obsahů. 1 a poznatky doplním o postřehy z několika pozorování, ve kterých jsem plnila roli nezúčastněného pozorovatele. Přestoţe jsem se 1 Přestoţe jsem si vědoma, ţe je nelze povaţovat ultimátně za objektivní reprodukci reality a s tímto vědomím proto k těmto pramenům budu přistupovat, přesto bych je neměla ignorovat i proto, ţe jde o jedny z mála dostupných zdrojů vhodných pro předmět mého zkoumání. 5

6 událostí účastnila ještě v době, kdy pozorování neslouţilo potřebám této práce, přítomna jsem byla coby novinářka popisující situaci a mé poznámky by tedy pro dokreslení případů mohly být přínosné. Věnovat se budu také aspektům elektronické komunikace, prostřednictvím které uţivatelé internetu sdíleli své postřehy a popisovali emocionální rozpoloţení. Jako teoretický základ pro mou práci poslouţí teze Émile Durkheima a v návaznosti na něj především Randala Collinse, který klíčové Durkheimovy myšlenky ve své teorii dále rozvedl. Podle Collinse, předmětem jehoţ zájmu jsou právě interakční rituály, je výsledkem úspěšného rituálu sdílení emocí související se zakoušením vzájemné solidarity členů dané komunity. Takto úspěšný rituál je z jeho pohledu ten, při kterém jsou pouţívány a vytvářeny symboly mající specifický význam právě pro členy skupiny, která se takového aktu účastní. Podobně jako pro Durkheima jsou tak i pro něj rituály podstatné pro zachování kontinuity sociálního ţivota. Z tohoto pohledu je důleţité i Collinsovo pojetí emocionální energie - tou se jedinci při úspěšných interakčních rituálech dobíjejí, zatímco pokud interakce selhává, energii z účastníků těchto rituálů vysává. I její podoby se pokusím zachytit v obou zkoumaných případech. 6

7 1. Teoretická východiska Teoretickým základem, jsou pro tuto práci tedy východiska Randala Collinse a Émile Durkheima. Francouzský sociolog, byť působící ve druhé polovině devatenáctého století, má i současnému bádání na mikrosociální úrovni co říci. Z jeho pojetí rituálu, jak ho prezentuje ve svém díle Elementární formy náboženského života (Durkheim, 2002 [1912]), vychází i sám Collins ve své práci Interaction rituals chains, která je zásadní pro mou další analýzu. Rituál povaţuje za mechanismus zaměřených emocí a soustředěné pozornosti, které společně produkují momentálně sdílenou realitu. Ta následně generuje solidaritu a také symboly reprezentující členství v dané skupině (Collins, 2004). Pro lepší porozumění a přesnější teoretické vymezení další práce proto v následující kapitole související teze obou autorů představím Odkaz Émile Durkheima Přínos díla Émile Durkheima pro bádání na mikrosociologické úrovni tkví uţ v jeho přístupu k samotnému charakteru zkoumání sám totiţ při studiu náboţenství vycházel z toho, ţe jde o jev sloţený z mnoha částí a je tedy třeba zkoumat právě jeho jednotlivé součásti, abychom se dobrali podstaty uceleného komplexu. Právě z tohoto důvodu se pokoušel nalézt co nejprimitivnější formu náboţenství (tu nachází v totemismu), jejímţ studiem by mohl uchopit náboţenskou podstatu člověka. Podobně chceme-li studovat společnost, tedy velice sloţitý a rozmanitý systém, je z tohoto pohledu třeba věnovat pozornost jevům a situacím na mikro úrovni, abychom mohli alespoň poodhalit podstatu většího celku. Za takové situace lze povaţovat interakce jedinců, jejich střetávání a komunikaci. Jejich dynamika pak můţe být klíčem ke změnám v některých dimenzích makrosociologické úrovně Kolektivní paměť Za důleţitý prostředek zajištění morálky a solidarity povaţoval Durkheim sociální paměť. Paměť sdílená celou komunitou je pak jedna ze základních forem sociálního ţivota a kontinuita s minulostí se stává jedním z určujících prvků pro rámec identity jednotlivců i celé skupiny. Paměť, rámec sdíleného vědění o minulosti, pak neslouţí jen k vysvětlení historie optikou dané skupiny, ale i k její transformaci do podoby důvěryhodného zdroje identity pro současnost. Maurice Halbwachs při rozpracování tohoto konceptu paměť povaţoval stejně jako Durkheim za sociálně podmíněnou, a to do té míry, ţe je formována komunitou, kde jedinec ţije a vyrůstá. Tato společnost dává tvar specifickým referenčním rámcům, ve kterých 7

8 se paměť utváří a formuje nejen to, co a jak si jedinec pamatuje, ale i to, co má zapomenout, o čem se nehovoří. Minulost pak není navţdy uzavřenou kapitolou, ale je neustále oţivována skrze přítomnost (Halbwachs, 1992). Rituály, kterými je sdílená paměť upevňována, pak často provází připomenutí souvisejících událostí, symbolů či skutků osob z minulosti, jejichţ společným prvkem je to, ţe jsou všem účastníkům dobře známé a stávají se zároveň bariérou mezi insidery ( zasvěcené členy skupiny) a outsidery ( ty druhé ), pro které jsou souvislosti buď úplně neznámé nebo v nich nejsou vnitrně zainteresováni a nemají na ně tak tentýţ účinek jako na členy komunity - tedy ve smyslu upevnění pouta vzájemné solidarity Rituál jako akt znuvosjednocení Z pohledu Émile Durkheima jednoduše neexistuje společnost, jeţ by necítila potřebu pravidelně udrţovat a upevňovat kolektivní pocity a ideje utvářející její jednotu a osobitost. Této morální obnovy lze dosáhnout jedině prostřednictvím střetávání, shromaţdění a kongregací, při nichţ se jednotlivci sejdou, navzájem se sblíţí, a tak společně utvrdí své pocity; tyto obřady se svým cílem, ani uţívanými prostředky v ničem nelíší od náboţenských obřadů v pravém slova smyslu. (Durkheim, 2002 [1912]: 460). Rituály jsou v jeho pojetí tedy zcela zásadní prvky sociální integrace. Jsou při nich zároveň oţivovány sdílené vzpomínky, které jsou společné pro členy zúčastněné komunity a zároveň je během nich tedy i reprodukována sociální paměť. Samy o sobě nicméně takové ceremoniály nemohou vytvářet a reprodukovat jednotu, pokud nená přitomen ještě nějaký jiný základ, který můţe zůstat nevyřčen. Účastníci rituálu si ale jsou jeho přitomnosti skrze nejrůznější symboly vědomi a zakoušejí tak jeho účinky. Nehovoří přitom o tom, ţe takové události musí být nutně oslavné, a tedy i nejrůznější smuteční obřady (kterým se dále budu věnovat), podobně jako další typy rituálů, mohou být určitým kontextem pro potvrzení a utuţení sociálních vazeb a zároveň jejich prostřednictvím skupiny, hodnoty a ideje dosahují legitimity (Pantti, Sumiala, 2009). Přestoţe se podle Durkheima rituály pozitivní liší od smutečních, následující mají společné: sestávají z kolektivních obřadů, které ve svých účastnících probouzejí velké vzrušení. Vyvolané pocity jsou samozřejmě jiné, ale vzrušení stejné. (Durkheim, 2002 [1912]: 429). Jedinec, který se cítí být ke společnosti připoután morálními vazbami, má zároveň pocit, ţe má participovat i na jejích oslavách, zklamání či zármutku. Pokud tomu tak není, jeho pouta s touto komunitou se postupně oslabují a nastává tedy účinek opačný tomu, který následuje po úspěšném rituálu. Jen zřídka je pak truchlení výrazem individuálně zakoušených emocí, které nemají nic společného s tím, co jedince obklopuje a je ve svých účinkách donucující. 8

9 Povinnost truchlit totiţ dává komunita svým členům jasně najevo (Durkheim, 2002 [1912]). Taková reakce můţe mít například charakter přehlíţení nebo vyloučení Teorie interakčních rituálů Inspirován myšlenkami Émile Durkheima a Erwinga Goffmana povaţuje Randall Collins za klíčový mechanismus pro mikrosociologické zkoumání interakci sociálních aktérů, a to tváří v tvář. V ní se podle něj skrývá energie, která je impulsem ke změně a pohybu a je zároveň tmelícím prvkem solidarity (Collins, 2004: 3). Při takovém zkoumání je podle něj třeba vycházet z konkrétní situace a následně rozvíjet vědomí jejich aktérů. Do důsledku vzato lze jedince v jeho pojetí vnímat jako individuum utvářené řetězcem interakčních rituálů. Kaţdé z nich je formováno interakčními situacemi, do kterých se v minulosti zapojilo, a zároveň jakousi ingrediencí pro situace a rituály budoucí. Situace, o kterých hovoří, kaţdopádně nelze povaţovat za výsledek intervence jedince či jedinců, kteří do ní vstoupí - má své vlastní mechanismy, zákony a procesy a ty se snaţí uchopit ve své teorii interakčních rituálů. Vztah mezi aktérem a situací v ní nejlépe vystihuje tvrzení, ţe jsou to události, které ovlivňují své účastníky, jakkoliv chvílkové mohou tyto situace být; je to setkání, které formuje setkávající. Je to hra, která tvoří sportovní hrdiny, politika, která dělá z politiků charismatické lídry, ačkoliv celá váha vedení záznamů, psaní novinových článků, předávání ocenění, proslovů a reklamního humbuku jde proti chápání toho, ţe se tomu tak skutečně je. (Collins, 2004: 5 (vlastní překlad)). Tuto sociálně konstruktivistickou perspektivu autor sdílí s Erwingem Goffmanem a rituál tak podle něj hraje klíčovou roli nejen ve tvarování individuálního charakteru, ale i při určování a rozvrstvení hranic skupiny. Jinými slovy; interakční rituály a situace tvoří jedince a jsou zároveň důleţitým prvkem při definici a utuţení představy o tom, kdo do skupiny patří a kdo ne. Goffmanovy myšlenky poskytly Collinsovi základní materiál pro model samotných interakčních rituálů - zahrnují například tak zvanou nezaměřenou interakci - přestoţe jedinec třeba není v danou chvíli na veřejnosti přímo sledován okolím, existuje mechanismus tichého monitorování, aby bylo zajištěno, ţe neudělá nic nevhodného nebo ohroţujícího - pokud ano, okamţitě to přitáhne pozornost. Takovou situací můţe být například to, ţe jedinci při drţení minuty ticha zazvoní mobilní telefon nebo ţe se na pohřbu začne smát. Fyzická přítomnost se dále stává plnohodnotným setkáním tím, ţe se stane sledovanou a zaměřenou interakcí; stává se nyní společným magnetem pozornosti, která se liší svou intenzitou a mírou povinnosti na ní participovat. Jeho dalším postřehem je v návaznosti na Durkheima existence tlaku směrem k udrţení sociální solidarity a konformitě a jedinec tudíţ zakouší svou 9

10 příslušnost ke skupině. Autoři se shodují i v tom, ţe při rituálech aktéři prokazují čest tomu, co je sociálně hodnotné a co Durkheim ve své práci nazývá posvátnými objekty. Jsou-li ale nějakým způsobem znesvěceny, lidé jsou morálně znepokojeni-jejich reakce pak mohou pohybovat od opovrţení aţ po označení toho, kdo rituál takto narušil, duševně chorým (Goffman 1956/1967 in Collins, 2004: 23-25). Ve své teorii interakčních rituálů Collins obohacuje myšlenky klasiků o demonstraci toho, jak je v samotných situacích rozvrstvena jejich vlastní lokální struktura a dynamika. Na situace také pohlíţí ne jako na kognitivní konstrukce, ale jako na procesy, skrze které sdíleny emoce a jedinci stmelování záplavou vlastního vědomí. A dále svou teorii povaţuje za empirický mechanismus pro vysledování toho, jak a kde jsou symboly vytvářeny nebo naopak mizí, proč jsou někdy přitaţlivé pro ty, kteří je oslavují a proč naopak někdy upadají do nelibosti. (Collins, 2004: 32). Svou pozornost soustředí na tři fáze související s průběhem rituálu; sloţky, díky kterým můţe rituál vůbec nastat, dále samotný proces při kterém se utváří podmínky kolektivního vědomí a nakonec samotný produkty (úspěšného) rituálu Vstupní složky rituálu Collins rozlišuje čtyři hlavní sloţky, které jsou podstatné pro to, aby se rituál mohl uskutečnit. Zaprvé je důleţité, aby se dvě osoby nebo více jedinců nacházelo fyzicky na stejném místě - akcentuje totiţ vzájemné působení účastníků skrze svou tělesnou přítomnost, a to bez ohledu na to, zda je tato skutečnost v popředí jejich vědomí či nikoliv. Přestoţe Collins připouští, ţe v současné době je moţné spojit se i na velkou vzálenost prostřednictvím různých technologických vymoţeností, je toho názoru, ţe rituál je z podstaty tělesným procesem : Pokud nejsou účastníci přítomni na místě, chybí zpětná vazba, nevidí přítomnost ostatních a není vnímána jejich vlastní přítomnost, můţe to sníţid úctu k celém aktu i jeden k druhému. Bez tělesné přítomnosti je těţké zprostředkovat skutečnou participaci ve skupině a potvrdit identitu jedince jakoţto člena skupiny (Collins, 2004: 54 (vlastní překlad)) Druhou inicializační podmínkou je existence hranic pro outsidery a s tím související povědomí účastníků o tom, kdo je do rituálu začleněn a kdo vyloučen. Je také třeba, aby lidé svou pozornost soustředili na společný objekt nebo aktivitu a vzájemnou komunikací takového zaměření si uvědomují pozornost ostatních. Poslední sloţkou je nutnost, aby byli účastníci stejně naladěni nebo sdíleli podobnou emocionální zkušenost.(48) Důleţité je tedy kombinace vysokého stupně pozornosti a emocionální účasti. Rituály jsou následně konstruovány z kombinace těchto ingrediencí, a to v různé úrovni intenzity. 10

11 Emocionální energie To, co je pro úspěšný průběh rituálu nejpodstatnější, je právě sdílená pozornost a podobný charakter emocionálního rozrušení a nálada. Jakmile se lidé skutečně silně zaměřují na jejich společnou aktivitu a uvědomují si, co dělají a cítí ostatní, zakoušejí své sdílené emoce mnohem intenzivnější a ty následně začínají ovládat jejich povědomí. Členové jásajícího davu jsou ještě více nadšení, stejně jako účastníci bohosluţeb jsou naplněni vyšší mírou uctivosti a obřadnosti, podobně na pohřbu jedince ovládá intenzivnější zármutek, neţ před začátkem obřadu. (Collins, 2004: 48 (vlastní překlad)). Samotná participace dle Collinse následně naplňuje účastníky zvláštním druhem energie emocionální energií. Tento druh sociálně derivovaného náboje je charakteristický tím, ţe naplňuje jedince pocitem sebejistoty, odvahy k jednání, respektive smělosti k převzetí iniciativy. Jde o morálně naplněnou energii - způsobuje, ţe se jedinec necítí jen dobře, ale povzneseně, opojen smyslem pro konání toho, co je nejdůleţitější a nejhodnotnější. (Collins, 2004: 39 (vlastní překlad)). Pokud lidé jednají naplněni energií derivovanou z koncentrované zkušenosti skupiny, pociťují zároveň vyšší míru morálnosti a cítí se mravnějšími. Emocionální energie tak tedy není jen něčím, co některá individua nabije pozitivně a jiná, která nejsou v rituálu zainteresovaná či správně naladěná, třeba uvrhne do stavu úzkosti - má zároveň kontrolní charakter ze strany komunity. V této souvislosti Collins rozlišuje mezi emocemi krátkodobými a dlouhodobými. Jak bylo jiţ výše uvedeno, na počátku kaţdého rituálu jsou emoce - aby se objevily, musí jedinci sdílet stejnou náladu. Krátkodobé emoce jsou obvykle vnímané jako nejdramatičtější - radost, smutek nebo strach či zlost. Delší trvání má například trapnost, odcizení nebo právě pocit solidarity a právě tento druh povaţuje za podstatnější. To ale neznamená, ţe se rituály bez krátkodobých emocí obejdou jen samy o sobě nedávají vzniknout pocitu solidarity a je třeba předat určitou míru emocionální koordinace, tedy jiţ zmíněného společného soustředění a zaměření. Při pohřebním rituálu je krátkodobou emocí smutek, ale hlavní rituální práce spočívá v produkování (nebo obnovování) skupinové solidarity. Emocionální přísadou na párty můţe být přátelskost nebo humor; dlouhotrvajícím výsledkem je pocit členství ve skupině. (Collins, 2004: 108 (vlastní překlad)). Právě dlouhotrvající emoce jsou tím, co Collins nazývá emocionální energií. Tento typ energie je pro jedince vlastně určitým magnetem, motivací zapojit se do dalšího rituálu, stát se aktérem další situace. Participace na dalších rituálech pro ně je nebo není atraktivní na základě toho, zda jejich předchozí zkušenost byla úspěšná v poskytnutí dostatku emocionální energie. Kupříkladu sportovní zápolení, jako druh rituálu, vytváří situace dramatického napětí a triumfu; pravidla bodování 11

12 a získávání bodů byla roky přetvářena, aby byla hra lepší -coţ znamená, ţe poskytuje momenty zakoušení kolektivních emocí.( ) To, co motivuje lidi sledovat hru, je primárně zkušenost vysoce úspěšného rituálu; úspěšného, protoţe byl zkonstruován tak, ţe všechny jeho ingredience jsou přítomny na vysokém stupni, zvláště pak výskyt silných emocí v prostředí, kde mohou být zesíleny tělesnou interakcí v davu, který zaměřuje pozornost na průběh hry. (Collins, 2004: (vlastní překlad)). Výstup rituálu v podobě emocionální energie je tak klíčem k dlouhotrvající motivaci jedince k účasti na dalších rituálech. Sociální svět je pak v podstatě trhem situací, ze kterých si jedinci volí, do které se zapojí, na základě toho, jaký benefit ve formě emocionální energie, jim dle jejich očekávání nabízí. Emocionální energie je tedy v podstatě jednou z inicializačních podmínek rituálu a zaroveň i jedním z jeho výsledků, coţ je základem řetězců interakčních rituálů. Při něm se výstupy z jednoho interakčního rituálu zpětně transformují do podmínek, které umoţňují uskutečnění rituálu nového. V pojmu emocionální energie vidí Michael Schwalbe (2007) to, co sociální psychologové nazývají self-efficacy, tedy určitou důvěrou ve vlastní schopnosti, a vyčítá Collinsovi, ţe toto spojení ve své teorii ignoruje anebo rovnou přímo nestaví na plnohodnotné sociální psychologii. Pokud by tak učinil, koncept emocionální energie jakoţto metafora pro určitý elektromagnetismus, by selhával. Problém vidí Schwalbe v tom, ţe Collins literalizuje metaforu elektromagnetismu, uţívá ho nad míru a stává se jejím vězněm (Schwalbe, 2007: 212 (vlastní překlad)). Jako příklad toho, ţe neustále dobíjený tok emocionální energie nelze pouţít jako vysvětlení všech sociálních jevů uvádí odmítání školní docházky ze strany chlapců ze sociálně znevýhodněných rodin. Podle Collinsovy teorie by tomu tak bylo proto, ţe jsou naplněni výraznější emocionální energií z rituálu souvisejících s prostředím ulice neţ s prostředím školy a tudíţ jsou přitahováni právě k ulici a jejich setrvání v sociálně slabém prostředí a tedy i reprodukci nerovnosti lze vysvětlit tímto způsobem. Jako dodává Richard Münch (2005), například typy sociální stratifikace produkované různými sociálními reţimy (jejichţ reprodukce závisí na rituálech) musí být vysvětlena jejich ekonomickou výkonností, specifickými distribučními institucemi či jejich základním paradigmatem sociální integrace; Čím více se dostáváme od mikrozákladů k makrofenoménům, potřebujeme další teoretické nástroje, která jsou mimo dosah teorie interakčních rituálů. (Münch, 2004: 1533 (vlastní překlad)). K modelu Randala Collinse ostatně ani nepřistupuji jako ke vševysvětlujícímu modelu sociálního ţivota. Povaţuji ji ale za jednu z klíčových perspektiv zkoumání na mikrosociální úrovní, jejichţ optikou lze nahlíţet na rituální situace, jejich náplň a reprodukci či motivaci aktérů vstupovat do nich znovu. 12

13 Výsledky rituálu Podobně jako tomu bylo u vstupů rozlišuje Collins i čtyři výsledky interakčních rituálů. Ty závisí na tom, jak úspěšně jsou jejich ingredience zkombinovány a přítomny a zároveň propleteny ve vyšší úrovně emocionálně sdílené pozornosti. První je právě skupinová solidarita a pocit sounáleţitosti. Na individuální úrovni pak emocionální energie dodává pocit jistoty, euforie a motivace k dalšímu jednání. Důleţitou sloţkou produkce rituálních situací jsou symboly, které reprezentují skupiny. Můţe jít například o vizuální ikony, slova či gesta, se kterými se členové skupiny cítí vzájemné provázáni. V podstatě jde o značky a emblémy kolektivní identity, posvátné objekty, jak je chápe Durkheim (2002 [1912]). Jedinci naplněni pocitem kolektivní solidarity se symboly zachází s velkým respektem a zároveň je brání před znesvěcením ze strany outsiderů či odpadlíků z vlastní skupiny. Čtvrtým výstupem je smysl pro morálku - pro správný způsob utuţování kolektivity a respektování symbolů skupiny. Na druhou stranu s tím souvisí i smysl pro morální zlo či rozpoznání nevhodnosti narušení symbolických reprezentací skupiny nebo její solidarity (Collins, 2004: 49) Klíčovou úlohu hrají symboly uţ při převodu krátkodobých emocí do jejich déle trvající formy - emoce totiţ podle Collinse mohou být prodlouţeny jen skrze symboly. Bez symbolů by měly sociální emoce jen velice nestabilní charakter Sportovní fanoušci pohledem Randala Collinse Ze spektra komunit v pravém slova smyslu, které solidaritu upevňují a reprodukují v řetězci interančních rituálů, Collins vyčleňuje skupiny, které mají charakter obecenstva a diváků, a tedy i fanoušky sportovních utkání - aktéry, kteří jsou součástí jednoho z případů, kterými se budu zabývat. Přirovnává je k sekundárním kolektivním identitám, podobným imaginárním společenstvím Benedicta Andersona, který takto definuje například národ a ostatně tak vidí všechna společenství, která jsou větší neţ osady primitivních kultur, pro něţ je typický osobní kontakt (a moţná ani je nevyjímaje) (Anderson, 2003 [1983]: 244). Jen pomyslná jsou tedy tato společenství proto, ţe příslušníci i toho nejmenšího národa většinu ostatních členů nikdy nepoznají, nikdy se s nimi nepotkají, nikdy se s nimi nesetkají a ani o nich neuslyší, přesto však v mysli kaţdého z nich ţije představa jejich společenství (Anderson, 2003 [1983]: ). Collins sice připouští, ţe momentální smysl pro solidaritu můţe být velice silným, pokud se skupina fanoušků zúčastňuje kolektivních akcí (tedy zejména právě sportovních utkání na stadionu) doprovázených tleskáním, povzbuzováním nebo pískáním. Symboly, které uţívají a které je spojují, jsou pak ty, které mohou prodlouţit tento euforický záţitek. Kromě toho, pro co tleskají, ale namají jedinci 13

14 z Collinsova pohledu nic, čím by se mohli jeden s druhým identifikovat. Diváci zápasu, jakmile opustí stadion, uţ jednoduše nejsou ničím dalším svázáni, aby mohli emocionální energii přenést do jiných situací a oblastí ţivota, neţ jsou znovu jen další zápasy: ( ) Jejich solidarita je spíše situačně specifická, vyhrazená pro ty okamţiky, kdy se zúčastní další sportovní akce nebo se jejich konverzace točí kolem symbolů. ( ). To, co si představují- to, jehoţ obrazu jsou nositeli -je symbolem, na který se zaměřují a komunita je nestálou a epizodickou zkušeností, která se vynoří jen v momentech vysoké rituální intenzity. (Collins, 2004: 82 (vlastní překlad)). Je ale produkcí emocionálního vzruchu za stadionech skutečně natolik vrtkavá solidarita, ţe není přenositelná i do jiných situací? Marci Cottingham (2012) se pokusil ve své studii poukázat na to, ţe teorii interakčních rituálu naopak lze pouţít i na zkoumání fanoušků sportovních klubů. Ilustruje to případovou studií, v níţ jsou analytickou jednotkou příznivci amerického fotbalového klubu Pittsburgh Steelers. V sezóně 2008/2009 sbíral data analýzou novinových článků a zúčastněným pozorováním přímo na stadionu během zápasů a také ve sportovních barech, kde utkání část fanoušků sledovala. Sledoval ale i to, jakým způsobem fanoušci symboly klubové příslušnosti přenáši i do ţivotních událostí, které se sportem nesouvisí - pohřbem jednoho z příznivců Steelers a svatbou, kterou provází kombinace klubových barev (zlatá a černá), hymny nebo točení speciálními ručníky, které neslouţí k utírání, nýbrţ k fandění při zápasech. Přestoţe výsledky této studie byly limitovány objemem sebraných dat a téma by bylo vhodné ještě dále rozpracovat, autor se na základě svých poznatků domnívá, ţe je mnoho důvodů věřit, ţe se i fanoušci jiných týmů a jiných sportů zapojují do iterakčních řetězců podobným způsobem, čerpají energii z emocionálně nabitých symbolů a pouţívají je mimo stadiony a sportovní kontext. (Cottingham, 2012: 181 (vlastní překlad)). V první části své analýzy, která se věnuje úmrtí trojice českých hokejistů při letecké havárii, částečně na tyto poznatky naváţu. Protoţe šlo ale o hráče národní reprezentace, kterou nesledují výhradně sportovní fanoušci lokálních klubů, ale motivaci pro sledování zápasů nachází například při mistrovství světa nebo olympijských hrách i řada lidí, kteří se o sport jinak příliš nezajímají, bude se má analýza pohybovat v poněkud odlišné rovině. 14

15 2. Konceptualizace Vzhledem k tomu, ţe základním rámcem mé práce je Collinsova teorie interakčních rituálů, jejíţ základní teze jsem v předchozích oddílech představila, tak i většinu konceptů, se kterými budu pracovat, chápu z analytických důvodů ve stejném smyslu, jak jsou pouţívány ve výše uvedeném modelu. Pracuji především s pojmy identita, rituál a symbol. Tyto koncepty byly podrobněji rozebrány v předchozích kapitolách, pro přehlednost je ale stručně upřesním na následujících řádcích. Jejich definice odráţí předpoklad, ţe sociální realita není objektivní skutečností, ale skutečností znovu a neustále obnovovanou a přetvářenou v sociálních situacích Identita Identitu chápu ve smyslu sociálně konstruované entity, která je vytvářena a formována při vzájemných interakcích. V tomto ohledu lze navázat na Erwinga Gofmanna, podle kterého si jedinci při interakcích vybírají identitu, kteoru se budou prezentovat podobně jako na sebe při představeních herec bere roli - charakter, který má ztvárňovat. Součástí této identity je i nonverbální forma kumunikace, gesta či způsob mluvy v závislosti na to, v jaké jsme situaci a jaký dojem chceme zanechat (Goffman, 1990). Identitu tedy nepojímám jako neměnnou esenci, nýbrţ jako vyjednávanou v sociálních situacích. Jak tuto myšlenku Collins dále rozvádí, Individuum je vysráţeno z předešlých interakčních situací a ingrediencí kaţdé nové situace. Ingrediencí, ne determinantem, protoţe situace je vynořující se záleţitostí. (Collins, 2004: 5 (vlastní překlad)). Pokud jde o otázku jedinečnosti individua, souhlasí Collins s tím, ţe za současných sociálních podmínek je pravděpodobně většina lidí unikátní. Tato jedinečnost ale něčím, co lze odvodit z řetězce interakčních rituálů: Individua jsou jedinečná jen do té míry, dokud se jejich cesty skrze interakční řetězce, směs jimi proţitých situací v čase, liší od cest ostatních lidí. (Collins, 2004: 4 (vlastní překlad)) Rituál Tento pojem je důleţité vymezit především vzhledem k jeho ryze sociálně antropologickému nebo obecně uţívaném smyslu ten evokuje převáţně činnost formalizovanou, ceremoniál, který vnáší do lidského ţivota řád (srov. např. Collins, 2004; Skarupská, 2006, Soukup, 1996). Ve vlastní analýze se zaměřuji na smuteční setkání různého charakteru, která jsou ve své podstatě spíše spontánní neţ oficiální. Vymykají se proto v některých ohledech právě tomuto rozšířenému významu. V teorii interakčních rituálů je samotný rituálo chápán jako mechanismus společně zaměřených emocí a pozornosti 15

16 produkujících momentálně sdílenou realitu, která následně generuje solidaritu a symboly členství ve skupině. (Collins, 2004: 7 (vlastní překlad)). Právě skrze efekt úspěšné rituální participace tedy komunitu drţí pohromadě skupiny lidí přítomných fyzicky na určitém místě a pociťujících solidaritu jeden s druhým. Pro samotné započetí rituálu je třeba základních čtyř sloţek; fyzické přítomnosti zúčastněných v jeden čas na jednom místě, existence hranic pro outisdery, společné soustředěnosti na společný objekt či aktivitu a stejné naladění účastníků nebo sdílení emocionální zkušenosti. Rituály přitom mají dvojí stratifikaci mezi insidery a outsidery a také uvnitř samotné situace můţe být skupina rozdělena na vůdce a následovníky (Collins, 2004: 41) Symbol Symboly chápu jako znaky, předměty či vzorce chování, které dávají komunitě formu srozumitelnou jejím členům. Té není dosahováno jejich existencí samotnou, ale spíše respektem, který jedinci k symbolickým objektům či gestům chovají. Tyto sociální konstrukty se pak stávají součástí kolektivního vědomí a paměti a reprezentační emblémy skupiny: Voják, který zemře pro vlajku, zemře pro svou zemi; ale ve skutečnosti, v jeho vlastním vědomí, je to vlajka, která zaujímá první místo. (Collins, 2004: 36 (vlastní překlad)). K symbolům členové komunity přistupují s úctou, která jim propůjčuje status posvátných objektů. V Collinsově teorii tento respekt přetrvává jen dokud jsou nabíjeny emocemi, a to participací v rituálních situacích. Emoce klesají a mizí pokud nejsou periodicky obnovovány. Podobným způsobem jsou vytvářeny i nové symboly kdykoliv se skupina shromáţdí a shormáţdí svou pozornost kolem objektu, který ztělesňuje jejich emoce, rodí se nový posvátný objekt. Jakmile je víra ve skupinu ztělesněná symboly sdílena lidmi, pak je zakázáno se jí dotýkat, popírat ji nebo s ní soutěţit (Collins, 2004: 37-38). Symboly v tomto smyslu slouţí i jako prostředek sociální exkluze nezasvěcených - neporozumění jejich významu tak jedince přirozeně vylučuje z účasti při rituálu. 16

17 3. Metoda výzkumu V následující analýze vyuţiji metod kvalitativního výzkumu Disman (2006) ho definuje jako interpretaci sociální reality s cílem odkrýt význam, vytvořit nové porozumění či teorii. V tmto případě je mým cílem příspěvek k bádání na mikrosociologické úrovni v oblasti produkce a reprodukce solidarty mezi sociálními skupinami a komunitami, a to na základě teoretických konceptů a tezí, která jsem představila v předcházejících kapitolách. Jako nejvhodnější výzkumnou metodu i vzhledem k dostupnosti a charakteru dat jsem zvolila případovou studii. Podle Roberta Yina (2009) odpovídá případová studie nejlépe na otázky jak? a proč?. V této práci jsou to konrétně následující: Jak je upevňována a reprodukována solidarita mezi účastníky zvolených smutečních rituálů? Jaké pohnutky je mohou vést k účasti na těchto akcích? resp. Proč se jich zúčastňují? Předpokladem je, na základě teorie interakčních rituálů Randala Collinse, ţe solidarita je udrţována a přenášena skrze specifické symboly a symbolická gesta či chování nabíjené při úspěšných rituálech emocionální energií. Její dostatek je zároveň motivem pro účast v dalších rituálních situacích. Ustanovení těchto výroků by mohlo napomoci analýze udat směr - reflektují totiţ teoretická východiska a naznačují také, kde hledat relevantní důkazy (Yin, 2006: 28). Půjde tedy o vícenásobnou případovou studii-jak uvádí Yin: analytické závěry nezávisle vyvěrající ze dvou případů jako dvou experimentů, budou mnohem silnější neţ budou-li pocházet jen z jednoho případu (Yin, 2006: 60). S ohledem na zvýšení vypovídací hodnoty jsem tedy zvolila dva případy, které budou v podstatě variací jednoho metodologického základu (Yin, 2006) a budu se soustředit i na to, co a do jaké míry oba případy spojuje. Jako metod sběru dat jsem vyuţila zúčastněného pozorování a analýzu fotografií a dokumentů, zejména pak příspěvků v diskuzích na internetu a sociální síti Facebook. Předpokládám totiţ, ţe virtuální prostor hraje při sledování interakcí nezanedbatelnou roli a i v těchto spontánních projevech lze nalézt aspekty ritualizovaného chování. Věnovala jsem se příspěvkům sdíleným krátce po události nebo v nejbliţších dnech a vyuţívala jsem tedy především kanálu sociálních sítí a diskuzí na zpravodajském serveru idnes.cz 2, a to s ohledem na jejich relevantnost ve vztahu ke zkoumané problematice, zájmu diskutujících i dostupnosti (řada diskuzí byla z pietních důvodů uzavřena nevo smazána). Protoţe pozorování nebylo prováděno přímo za účelem výzkumu, jsem si vědoma toho, ţe jsem mohla některé relevantní aspekty přehlédnout, a to můţe následně vést ke zkreslení nebo nepřesnostem. Přesto jsem se uţ v té době o tuto problematiku zajímala a povaţovala jsem za účelné poznámky a poznatky z vlastní účasti 2 diskuzní příspěvky jsou v práci rozděleny do tématických okruhů, přestoţe pocházejí z různých zdrojů; podrobnější odkazy na tyto zdroje jsou uvedeny v závěru práce 17

18 coby pozorovatele vyuţít pro následující analýzy. Ostatně i dokumenty je třeba pouţívat opatrně a neakceptovat je jako přesný, objektivní a doslovný záznam toho, co a jak se událo (Yin, 2006: 103). Jsou ale přesto v tomto případě důleţitým a nezanedbatelným zdrojem dat. Samotná strategie analýzy dat se bude opírat o teoretická trvzení. Celkovou slabinou zvolené metody je v podstatě nemoţnost výsledky zobecnit na celou populaci, není to ale ani jejím cílem. Jak uţ jsem uvedla, jde především o to prozkoumat oba případy optikou teorie interakčních rituálů a příspět k diskuzi o problematice reprodukce solidarity v sociálních skupinách. V této souvilosti zmiňuje Yin rozdíl mezi statistickým (na její jejím základě lze učinit závěr o celé populaci) a analytickým zobecňováním Právě druhý typ lze pouţít při prípadových studiích. V této generalizaci je totiţ předem rozvinutá teorie pouţita jako šablona, se kterou jsou porovnávány empirické výsledky případové studie. (Yin, 2006: 38 (vlastní překlad)). Jinými slovy jde o zobecnění na základě teorie; správně rozvinutá teorie je pak zároveň úrovní, na níţ se pohybuje generalizace výsledků případové studie (Yin, 2006). 18

19 4. Případ 1: Letecké neštěstí u Jaroslavle Tragická událost ze 7. září 2011 se negativně vepsala do historie evropského hokeje. V Rusku se krátce po startu zřítilo letadlo, ve kterém cestoval hokejový tým Lokomotivu Jaroslavl na utkání s Dynamem Minsk. Při nehodě zahynulo 44 lidí včetně celého muţstva a realizačního týmu. Česká veřejnost by patrně takovou zprávu přijala jako většinu podobných neštěstí, která by se stala v zahraničí. Kdyby ale na palubě letadla nebyli tři čeští hokejoví reprezentanti Karel Rachůnek, Jan Marek a Josef Vašíček, kteří tuto sezónu hájili barvy ruského klubu. Jakmile se objevila informace o jejich moţném úmrtí, aktualizované zprávy plnily stránky internetových verzí periodik, rozhlasu i televize. Po potvrzení jejich smrti lidé začali organizovat smuteční setkání a na sociálních sítích zakládat skupiny, ve kterých navzájem sdíleli svůj zármutek a vzdávali hold zemřelým. V paměti nejen sportovních fanoušků byla tato trojice spojena s nejvyšší metou, jejímţ dosaţením se mohl český hokeji pyšnit zlatou medailí z mistrovství světa 3. S reprezentačními úspěchy v jednom z nejrozšířenějších kolektivních sportů (a také jednom z mála, ve kterém se můţe na mezinárodní úrovni česká reprezentace stabilně řadit k jednomu z nejlepších týmů) pak nebylo pro ty, kteří je proţívali v místě dějiště nebo u televizních obrazovek sloţité se identifikovat. I řadu těch, kteří jinak sportu příliš neholdují, tak lákalo a láká sledování snaţení národního hokejového týmu na vrcholných mezinárodních akcích. Motivaci pak v intencích Collinsových tezí lze vidět v očekávání silného emocionálního záţitku, respektive přijetí emocionální energie vyvěrající ze společného zaměření a soustředění na hokejové zápasy a ostatně i společné přání ohledně jejich výsledku (vítězství českého týmu), s nímţ je spojena i sdílená euforie v případě výhry nebo sdílené zklamání v případě neúspěchu. Reprezentační tým je jimi v tomto kontextu vnímán jako prodlouţení celého národa, s jehoţ úspěchy i pády, jak nastíním dále, se ti, kteří jsou v nich silně emocionálně zainteresování, identifikují 4. Posvátným objektem, tím, na který se upírá pozornost diváků zápasů nebo například účastníků přivítání hokejistů po návratu z mistrovství světa, je v tomto případě celý reprezentační tým. Při rituálních setkáních mu jedinci prokazují čest ať uţ tím, ţe se aktivně 3 Josef Vašíček získal zlato v roce 2005, Karel Rachůnek společně s Janem Markem byli u zatím posledního prveství ČR na mistrovství světa v roce 2010; všichni tři byli navíc součástí reprezentačního výběru, který skončil v roce 2011 třetí 4 Nechci tím samozřejmě tvrdit, ţe celý český národ bez výjimky sleduje úspěchy reprezetačního muţstva. Poukazuji ale na to, ţe na této úrovni to uţ není jen záleţitost úzké skupiny sportovní fanoušků a ţe pokud by se našel někdo, kdo by veřejně jejich triumfy znevaţoval nebo hanobil, dočká se pravděpodobně od větší části veřejnosti nesouhlasu nebo opovrţení 19

20 projevují (tleskají, skandují, pískají na stadionech nebo při společném sledování zápasu) nebo se vybavují předměty se symbolickou hodnotou (nejčastěji repliky reprezentačních dresů, šály, česká vlajka nebo zdobení obličeje v národních barvách). Uţ na pohled je tak jasné, kdo ke komu patří - a to nejen pro samotné hráče, ale zároveň pro členy komunity. Díky sdílení těchto symbolických předmětů a gest (jejichţ význam je těm, kteří je uţívají, znám), si tak uvědomují, ţe jejich soustředění je zaměřeno stejným směrem, ţe věří a doufají ve stejnou věc, stejný cíl, a to vše je základem emocionální energie konstituující a obnovující v jedincích pocit solidarity a svázanosti s komunitou. Jak uvádí Collins, tato energie můţe zanechávat stopy, přenášet další situace protoţe jedinci tělesně souzní s emocemi, které uţ mohou být dávno pryč, ale mohou trvat dostatečně dlouho, aby nabily následující setkání rozvíjející dál řetězce následků. (Collins, 2004: 6 (vlastní překlad)). Tento důsledek emocionálního rozrušení je tedy následně ingrediencí a motivací pro opakovanou účast při rituálech. Ty ale nemusí mít znovu jen charakter dalšího sportovního utkání, které Collins povaţuje v podstatě za událost produkující jen situačně specifickou emocionální energii, která proto dle jeho předpokladů nemůţe být ingrediencí rituálu jiné povahy. Příznivci reprezentačního týmu ale v mém pojetí přesahují skupinu běţných sportovních fanoušků, kteří si nezřídka favorizované týmy vybírají ne podle geografického vymezení svého bydliště, ale podle vlastních sympatií. Naproti tomu si ale jen těţko lze představit, ţe bude významné procento českých občanů podporovat v mezistátním utkání jiný neţ český tým. Příčinu toho, proč velkou část české veřejnosti úmrtí tři reprezentantů zasáhlo natolik, aby lidé následně cítili potřebu účastnit se smutečních ceremoniálů, které byly v řadě ohledů podobné těm oslavným, vysvětlení toho, proč cítili potřebu dávat ostatním najevo svůj zármutek, vidím v touze po opětovném zakoušení emocionální energie a sdíleného pocitu solidarity, kterou zakoušeli právě při sledování reprezentačních zápasů či euforie z triumfů Iniciační složky a prvky smutečních rituálů Jednou z nejčastějších reakcí bylo vytváření pietních míst, kam lidé chodili zavzpomínat a uctít památku zesnulých. Takových akcí byla po celé republice celá řada a uskutečňovaly se spontánně jak ve velkoměstech tak na vesnicích (srov. např. Březina, Wirnitzer, 2011). Pro samotnou iniciaci rituálu při nich bylo třeba z Collinsovy perspektivy splnit čtyři podmínky. Tou prvotní je fyzická přítomnost. Přestoţe se patrně dalo počítat s oficiálním rozloučením, respektive pohřbem, ještě v den potvrzení úmrtí se lidé začali scházet na různých místech spoluvytvářet oltáře, na které kladly symboly účasti na společném zármutku a sounáleţitosti s komunitou. Tento důkaz vědomí příslušnosti ke skupině, respektive národu, vidím 20

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Sport a ţivotní prostředí Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Ing. Jan Vališ 1. ročník trenérské školy specializace karate FTVS Praha 2003 Kutná Hora, 4.6.2003 Obsah: 1.

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

Psychologie a komunikace Sociální skupiny. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Psychologie a komunikace Sociální skupiny. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ SKUPINY Od svého narození je člověk členem nějaké skupiny Skupinová

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Seminární práce. Marketingové a manažerské nástroje

Seminární práce. Marketingové a manažerské nástroje Seminární práce Marketingové a manažerské nástroje 1 OBSAH ÚVOD...3 MARKETINGOVÉ A MANAŢERSKÉ NÁSTROJE 1. Marketingové nástroje...4 1. 1. Marketingový mix 4P...4 1. 2. Portfolio analýza BCG (Boston Consulting

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 Mgr. Martin Černý Přerov, 2011 Tento VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY je vydán ředitelem školy na základě ustanovení 30, odst.1 zákona č. 561/2004

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení V Praze dne 26. března 2008 Č. j.: 2008/910/039 1. Zásadní připomínka

Více

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole Žádost o povolení šetření Milena Krištufová U stadionu 1649 516 01 Rychnov nad Kněţnou Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Československé

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Web-terminal User s Guide A S S E T M A N A G E M E N T P R O J E C T. Verze 1.0 Česky

Web-terminal User s Guide A S S E T M A N A G E M E N T P R O J E C T. Verze 1.0 Česky www.faunus-am.com www.faunusanalytics.com Web-terminal User s Guide A S S E T M A N A G E M E N T P R O J E C T Verze 1.0 Česky I Copyright 2010 Faunus Analytics LLC. Daný dokument je majetkem společnosti

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Strana 1 (celkem 7) Východisko V návaznosti na vyhlášení

Více

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Vymezení úkolu Úkol splňuje požadavek: Školského zákona (561/2004 173-176 ) Koncepčních záměrů pro inspekční činnost v období

Více

Obsah ČÁST I JAK SE UCHÁZET O ZÁKAZNÍKY NA WEBU KAPITOLA 1

Obsah ČÁST I JAK SE UCHÁZET O ZÁKAZNÍKY NA WEBU KAPITOLA 1 Obsah O autorech 11 Poděkování 13 Předmluva 15 Úvod 17 Proč byste se měli přečíst tuto knihu 17 Co tato kniha obsahuje 18 Jak používat tuto knihu 19 Zpětná vazba od čtenářů 20 Errata 20 ČÁST I JAK SE UCHÁZET

Více

Plán zájmového útvaru zaměřený na oblast ICT pro I. stupeň základní školy praktické

Plán zájmového útvaru zaměřený na oblast ICT pro I. stupeň základní školy praktické Plán zájmového útvaru zaměřený na oblast ICT pro I. stupeň základní školy praktické Plán zájmového vzdělávání byl vytvořen v rámci realizace projektu Odstraňování bariér ve vzdělávání žáků se SVP. reg.

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť a učení Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť Fukncí paměti je uchování minulé zkušenosti. Některá vymezení paměti: obecná funkce obnovení nebo

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Příspěvek se zabývá pohledem volnočasového pedagoga canisterapeutavobčanském sdružení ARIS a metodika primární prevence ve výchovném ústavu, namožnosti

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE AUTOEVALUACE SLUŽEB ICT (c) Radek Maca rama@inforama.cz Druhy kontrol realizace ICT plánu Formální obsahuje všechny náležitosti předepsané pokyny má vhodný design

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět mediální výchova byl vytvořen ze stejnojmenného průřezového tématu. Má blízkou

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Název programu : POZNÁVÁME SVĚT KOLEM NÁS Jedna, dva, tři, čtyři, pět, poznáváme ten náš svět, postavíme z kostek hrady, najdeme si kamarády, zpívání

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Odmítnutíuniverzálního subjektu

Odmítnutíuniverzálního subjektu Odmítnutíuniverzálního subjektu Odlišnosti v sociálním prostoru Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci Osnova příspěvku 1. Diskuse odmítnutí univerzálního subjektu a předpokladukonstruovánísvěta

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky FIREMNÍ RITUÁLY ORGANIZATIONAL RITUALS

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky FIREMNÍ RITUÁLY ORGANIZATIONAL RITUALS UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky FIREMNÍ RITUÁLY ORGANIZATIONAL RITUALS Bakalářská diplomová práce Autor: Vedoucí práce: Jana Tvardková Prof. PhDr. Dušan

Více

Pedagogika volného času

Pedagogika volného času Pedagogika volného času Milan Pšenička MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/2014 Úvod Za všeobecný cíl pedagogiky vůbec se klade dosažení relativní samostatnosti jedince ve společnosti, tzv. umět se svobodně,

Více

KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE

KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE V dalším textu jsou pouţity následující termíny: - Termínem akreditační poţadavky

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty školní rok 2014/2015

Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty školní rok 2014/2015 Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty školní rok 2014/2015 Zpracovatel: Jméno a příjmení: Jaroslava Horáková, koordinátorka EVVO Identifikační údaje školy: Struktura školy: Základní

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

2 v 1 úlohy experimentální i teoretické

2 v 1 úlohy experimentální i teoretické 2 v 1 úlohy experimentální i teoretické VOJTĚCH ŢÁK Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha Abstrakt V tomto příspěvku jsou uvedeny tři úlohy, které je moţné v rámci středoškolské fyziky řešit jak experimentálně,

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Seminární práce. Vzdělávání pracovní síly

Seminární práce. Vzdělávání pracovní síly Seminární práce Vzdělávání pracovní síly OBSAH ÚVOD... 3 2. DEFINICE VZDĚLÁVÁNÍ... 3 3. SYSTEMATICKÝ PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ... 4 4. METODY VZDĚLÁVÁNÍ... 5 4.1. METODY POUŢÍVANÉ NA PRACOVIŠTI ( ON THE JOB

Více

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU Seminární práce OBSAH Úvod... 3 1 Elektronická komunikace... 3 2 Marketing... 4 2.1 Marketing na internetu... 4 2.2 Nástroje internetového marketingu... 5 2.3 Budoucnost

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 SOCIOLOGIE z latinského socius= společník nebo societas = společnost a řeckého

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

ODBORNÁ TERMINOLOGIE V JAZYCÍCH ZAČLENĚNÍ ODBORNÉ TERMINOLOGIE DO VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ

ODBORNÁ TERMINOLOGIE V JAZYCÍCH ZAČLENĚNÍ ODBORNÉ TERMINOLOGIE DO VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ ODBORNÁ TERMINOLOGIE V JAZYCÍCH ZAČLENĚNÍ ODBORNÉ TERMINOLOGIE DO VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ Únor 2011 V únoru začali ţáci v týdnech odborného výcviku pod vedením svých učitelů odborného výcviku připravovat v

Více

Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD představuje v rámci vzdělání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Popis realizace klíčové aktivity

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

V Teplicích mají návod, jak financovat sport: velké firmy musí převzít odpovědnost

V Teplicích mají návod, jak financovat sport: velké firmy musí převzít odpovědnost 1. V Teplicích mají návod, jak financovat sport: velké firmy musí převzít odpovědnost ihned.cz, 16.2.2011 http://sport.ihned.cz/c1-50306060-v-teplicich-maji-navod-jak-financovat-sport-velke-firmy-musiprevzit-odpovednost

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu

11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu 11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu Příjemce podpory z OP VK financovaného Evropským sociálním fondem (ESF) je v souladu s

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Call for Papers: Rodinné podnikání České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Vila Lanna, V Nových Sadech 1, Praha 6 29. 9. až 1. 10. 2015

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více