Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0202

Transkript

1 Mezopotámie Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0202

2 Okolo 5. tisíciletí př. n. l. se usazují v okolí řek Eufrat a Tigris indoevropské a semitohamitské kmeny. Na tomto území (oblast od pobřeží Středozemního moře po pohoří Zagros se nazývá úrodný půlměsíc ) zakládají své osady, které položily základ pozdějším státním útvarům. Tyto státní útvary pod sebou sdružovaly množství národů, které nebyly kulturně jednotné. Můžeme říci, že vzniklé státy byly mnohonárodnostní. Pozice Mezopotámie byla velmi výhodnou pro rozvoj obchodu a pro vzájemné ovlivňování kultur, protože leží na křižovatce mezi Evropou, Afrikou a Asií.

3 Oblast Mezopotámie 1) Území mezi řekami Eufrat a Tigris se říká Mezopotámie, což v překladu znamená meziříčí.

4 V okolí velkých řek byly vhodné podmínky pro zemědělství úrodná půda, dostatek vláhy a pravidelné hnojení při záplavách. Úrodná půda se získávala vysoušením mokřad okolo řek. Voda pro půdu byla zajištěna soustavou zavlažovacích kanálů tzv. závlahové zemědělství. Okolo řek byly budovány také zdrže na vodu, které regulovaly záplavy a tím chránily pole. Obě řeky se využívaly jako dopravní cesty, po nichž se vedl obchod s nedostatkovým zbožím (především stavební materiál na honosné chrámové stavby dřevo, kámen, kovy). Vývozním artiklem se staly látky. Obyčejné obyvatelstvo si stavělo domy z hlíny a rákosu (rákosové rohože a sušené cihly).

5 Okolo 3500 př. n. l. se v oblasti jižní Mezopotámie usadili Sumerové (o jejich původu nemáme bližší informace). Byli to především pastevci a zemědělci, kteří jako první v oblasti využívali vůz, hrnčířský kruh a oradlo. V průběhu 4. tisíciletí př. n. l. vznikly ze zemědělských osad městské státy, mezi které řadíme Ur, Uruk, Kiš, Lagaš, Eridu, Nippur a jiné. V centru každého města stál chrám, který byl střediskem hospodářského i kulturního života. V čele chrámu stál kněží, který rozhodoval o chodu státu. Měl k dispozici volené úředníky (vznik klínového písma asi okolo roku 3000 př. n. l.), díky nimž kontroloval a přerozděloval úrodu, kterou sem dodávali zemědělci z okolních usedlostí chrámové hospodářství. Při chrámu vznikaly také řemeslnické dílny a školy.

6 2) Archeologické naleziště v Uru z roku Ur

7 Během 3. tisíciletí se do popředí dostalo město Kiš (náboženským centrem bylo město Nippur), proti kterému se časem začaly stavět ostatní městské státy. Významnou úlohu získávali vojenští náčelníci, z nichž se později vyvinul institut krále. Královský palác a král omezili moc chrámu a kněžích a přejali jejich důležitou hospodářskou úlohu palácové hospodářství a vznik despocií. Král měl tři povinnosti: zabezpečení úrody (náboženské úkony a správa polí) udržet mír mezi poddanými vést dobyvačné války (zisk půdy, dobytka, zajatců)

8 U společenské diferenciace společnosti záleží na vývoji společnosti v daném státě. Zjednodušeně můžeme uvést rozvrstvení společnosti asi takto: Panovník Vrchní kněží, vojenští velitelé Kněží, vojáci, úředníci Obchodníci Řemeslníci Zemědělci Otroci

9 Sumerská města byla pod neustálým tlakem nově příchozích kmenů. Jeden z nejúspěšnějších byl semitský kmen, který získal moc ve městě Kiš (2340 př. n. l.) a vytvořil Akkadskou říši. V čele státu stanul král Sargon. Akkaďané později dobyli většinu sumerských měst a vytvořili první centralizovanou říši. Během nadvlády Akkadu byla budována nová města. Mezi nejznámější patří Ninive. Akkadská říše se rozpadla během dvou století kvůli nájezdům okolních kmenů (jiné semitské kmeny) oslabujících říši.

10 Rozsah Akkadu 3) Mapa, která přibližně určuje maximální rozsah Akkadské říše (s anglickými názvy lokalit).

11 Asyrské kmeny přišly na konci 3.tisíciletí na sever Mezopotámie. Zde se ujala vlády knížata z města Aššur. Během tří století vybudovali Asyřané mocnou říši, která obchodovala (měnili látky, vlnu za zlato, stříbro a měď) s celou Malou Asií, kde zakládali obchodní kolonie. Vytvořili rozsáhlou silniční síť s obchodními zastávkami. Asyřané byli výborní válečníci profesionální armáda, vynález meče, válečné vozy, jízdní lučištníci. Nakonec říše podlehla vlivu sousedního státu Babylonie, a zanikla. Na území staroasyrské říše vznikla 17. století př. n. l. výbojná říše Mittani.

12 Lučištník asyrské armády 4) Reliéf s lučištníky asyrské armády, který můžete v současnosti vidět v Louvru.

13 Období středoasyrské říše ( př. n. l.) nebylo pro Asýrii nijak významné většinu času byla pod nadvládou říše Mittani, Chetitů a Egypťanů. Od začátku 1. tisíciletí (911) př. n. l. se začala Asýrie opět vzmáhat, především díky dobré vojenské taktice, která začala využívat i obléhací techniku beranidla, vrhací praky, a spolupráci různých typů jednotek. V roce 722 př. n. l. nastoupil na trůn Sargon II., který založil královskou dynastii Sargonovců. Jeho syn zničil a vyplenil Babylon, čímž získal obrovské bohatství a tím upevnil moc nad většinou Mezopotámie. Sídelním městem se stalo Ninive. Největší územní rozmach měla Asýrie za vlády Assarhaddona, který získal území v Palestině a část Egypta. Jeho syn Aššurbanipal přes své diplomatické vlohy nebyl schopen tak velkou říši udržet a o Egypt přišel. Tomuto vládci však vděčíme za většinu znalostí o mezopotámské oblasti, protože nechal zřídit obrovskou knihovnu v Ninive (asi tabulek). V roce 622 př. n. l. Asyrská říše zanikla, když ji porazili Babyloňané a Médové. V tomto roce bylo město Ninive vypleněno do základů.

14 Největší územní rozsah Asýrie 5) Největší územní rozsah asyrské říše za kralování Assarhaddona (s anglickými názvy lokalit).

15 Aššurbanipal 6, 7) Reliéf s podobou zakladatele knihovny v Ninive Aššurbanipalem a reliéfní podobizna Aššurbanipala na lovu lva, které můžete v současnosti vidět v Britském muzeu.

16 Babylonie vznikla v jižní Mezopotámii v době kdy se stal Babylon nejvýznamnějším městem v oblasti (19. století př. n. l.). Období mezi 19. a 16. stoletím př. n. l. nazýváme starobabylonskou říší. Nejvýznamnější osobností tohoto období se stal panovník Chammurabi, který vládl téměř půl století (18. stol. př. n. l). Během jeho vlády došlo k největšímu rozkvětu říše: dálkový obchod zavedl stříbro jako platidlo, tím se stalo obchodování s Babylonií atraktivní centrální řízení říše lepší úřednický aparát soudnictví známý Chammurabiho zákoník (krutý, princip oko za oko, zub za zub ) Říše byla vyvrácena v roce 1595 př. n. l. Chetity.

17 8) Horní část stély s Chammurabiho zákoníkem. Chammurabi

18 Podobně jako asyrská říše nebylo období středobabylonské říše nijak zvlášť významné, dokonce byli pod nadvládou jiných států (Egypt, Chetité, Mittani). V 7. století př. n. l. nastoupila tzv. Chaldejská (semitská) dynastie. Král Nabopolassar se spojil s médskou říší a porazil Asyřany (612 př. n. l. zničení Ninive). Jeho nástupcem se stal Nabukadnezar II., který ovládl Sýrii a Palestinu (587 př. n. l. Jeruzalém tzv. babylonské zajetí). Tento panovník znovu vybudoval Babylon (silné hradby, obrovský zikkurat tzv. babylonská věž, visuté zahrady královny Semiramis, nebo tzv. Ištařina brána). Po Nabukadnezarově smrti došlo k úpadku říše hladomor, nájezdy jiných kmenů. Zkázu dokonali v roce 539 př. n. l. Peršané, kteří říši dobyli, ale Babylon se vzdal sám, a proto nebyl zničen.

19 Rozloha novobabylonské říše 9) Rozmach novovbabylonské říše (s anglickými názvy lokalit).

20 Chetité byli indoevropský kmen, který do Malé Asie přišel již v průběhu třetího a druhého tisíciletí. V 17. století př. n. l. založili mocnou říši s hlavním městem Chatušaš. Šlo o výbojnou říši, která si časem podmanila oblast dnešního Turecka a podnikala výboje do Sýrie, do říše Mittani a střetla se dokonce i s Egyptem (po bitvě u Kadeše byla podepsána první mírová smlouva mezi Chattušilišem a Ramessem II. roku 1274 př. n. l.). Chetitská říše byla okolo roku 1200 př. n. l. rozvrácena tzv. mořskými kmeny. Chetitštinu rozluštil český badatel Bedřich Hrozný.

21 Rozloha Chetitské říše 10) Mapa zachycující rozsah Chetitské říše na jejím vrcholu (s anglickými názvy lokalit).

22 V průběhu 6. století př. n. l. se v oblasti Předního východu vyprofiloval mocný stát Peršanů. Králové Kýros Veliký a Kambýses postupně dobývali území Lýdie, Médie, Babylonie (Kýros př. n l. ) a Egypta (Kambýses př. n. l.). Jejich nástupce Dareios I. získal oblasti Malé Asie, jižní Mezopotámie a odlehlejší oblasti Egypta. Dokonce se dostal do válečného stavu s řeckými státy (období řecko perských válek). Dareios I. vybudoval hlavní město Persepolis, ale mezi velká centra říše patřily města Susy nebo Babylon. Perská říše opírala svou moc o silnou armádu, v níž bojovali válečníci ze všech částí tehdejšího území. Řecko perské války znamenaly pro Peršany první výraznou porážku. Perskou říši nakonec rozvrátil Alexandr Makedonský, který Peršany několikrát porazil a nakonec v roce 330 př. n. l. získal hlavní město Persepolis (umírá poslední král tzv. achaimenovské říše Dareios III.). Peršané byli krom válečných úspěchů velmi dobří obchodníci, kteří pronikli na trhy celého tehdy známého světa. Neobvyklý byl postoj Peršanů k poraženým národům pokud byli loajální perské říši a odváděli poplatky a vojáky, mohli si ponechat své kulturní zvyky, včetně náboženství.

23 Rozloha Perské říše 11) Rozmach Perské říše na začátku řecko perských válek.

24 Na pobřeží Středozemního moře vznikla říše, kterou nazýváme Foinikie, popř. Fénicie. Foinikie byla tvořena řadou městských států, které byly zaměřeny na obchod, především námořního charakteru. Název Foinikie je odvozen od nachového barviva (řecky foinix), které získávali z jednoho druhu mořského měkkýše a se kterým obchodovali. Féničané byli výborní námořníci, kteří díky svým obchodním cestám objevovali nové části světa. Je prokázáno, že patřili k prvním národům, které obepluly Afriku. Mezi nejznámější města Foinikie patří Byblos, Sidon, Tyros nebo Akko. V celém Středomoří Foinikie zakládala své obchodní pobočky, z nichž se vyvinuly kolonie. Patrně nejvýznamnější z nich bylo město Kartágo, které bylo zničeno po punských válkách s Římem. Féničané jsou známí také tím, že využívali hláskové písmo se samohláskami, jehož obdoba se rozšířila v antickém světě.

25 Obchodní síť Foinikie 12) Na mapce jsou zvýrazněny obchodní cesty fénických lodí, včetně jejich kolonií (s anglickými názvy lokalit).

26 1) Jmenuj starověké státy, které vznikly na území tzv. Mezopotámie. 2) Vysvětli pojmy závlahový systém, chrámové hospodářství, palácové hospodářství 3) Charakterizuj vývoj Asýrie, Babylonie a perské říše. 4) Jmenuj nejvýznamnější města v oblasti Mezopotámie a pokus se určit, do kterých říší patřily, resp. popiš jejich význam.

27 POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy: Pravěk a starověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 143 s. ISBN MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny pravěku a starověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN

28 1) MUSSER, Karl. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obrázek upraven v programu Malování, který je součástí operačního systému Windows. 2) FLICKR. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 3) ZUNKIR. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 4) JASTROW. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 5) ZUNKIR. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 6) ARTAXIAD. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 7) AIWOK. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 8) MILKAU, Fritz. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: murapis_gesetzescode_369-2.jpg 9) WILLEMBK. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 10) DODO. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 11) DODO. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 12) YOM. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: