CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc
|
|
- Miroslav Urban
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Formy péče o řádové sestry seniorky Společnosti dcer křesťanské lásky ve vybraných evropských provinciích. Gabriela Gorčáková Olomouc 2013
2 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Formy péče o řádové sestry seniorky Společnosti dcer křesťanské lásky ve vybraných evropských provinciích. Téma práce: Formy péče o řádové sestry seniorky Společnosti dcer křesťanské lásky ve vybraných evropských provinciích. Gabriela Gorčáková Vedoucí práce: ThLic. Jakub Doleţel Olomouc 2013
3 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně a všechny pouţité prameny a literaturu jsem uvedla v závěrečném seznamu. V Mendryce dne 30. dubna 2013 Gabriela Gorčáková
4 Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu absolventské práce panu ThLic. Jakubovi Doleţelovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracovávání této práce. Děkuji také svým spolusestrám a známým za podporu a pomoc v průběhu celého studia.
5 Obsah Obsah... 5 Úvod... 6 Teoretická část Stáří a stárnutí Biologické aspekty stárnutí Psychologické aspekty stárnutí Sociální aspekty stárnutí Spirituální aspekty stárnutí Péče o sestry seniorky Společnosti DKL Formy péče Ošetřovatelská péče Psychologická péče Sociální péče Spirituální péče Formy péče o sestry seniorky Sociální pracovník Syndrom vyhoření v pomáhajících profesích Kvalita péče a moţnosti zdrojů pro její zvyšování Závěr teoretické části Praktická část Příprava výzkumného šetření Cíl výzkumného šetření Metody a techniky výzkumu Operacionalizace dotazníkového šetření Jaké jsou potřeby sester seniorek? Jakými formami je zabezpečená péče o sestry seniorky Jakým problémům čelí personál v péči o sestry seniorky? Popis výzkumného vzorku Počet sester nad 65 let ve vybraných provinciích Výsledky výzkumu a jeho interpretace Závěr praktické části... 44
6 Závěr Bibliografický záznam Dotazník... 49
7 Úvod K výběru tématu pro absolventskou práci mě inspirovalo více faktorů. V první řadě je to charisma Společnosti dcer křesťanské lásky sv. Vincence de Paul (dále jen Společnost DKL). Dalším důleţitým faktorem je situace a vývoj péče o sestry seniorky v příštích letech. Společnost DKL podobně jako ostatní muţské i ţenské kongregace a řády je nucená se vyrovnávat s vysokým průměrným věkem a se stárnutím svých členů. Ke kvalitní péči o své členky potřebuje mít určité znalosti metod sociální práce s cílovou skupinou senioři, ale zároveň si nutně musí zachovat své charisma a styl ţivota dle Konstitucí (dále jen K.) a Statutů (dále jen S.) Společnosti DKL. Hlavní otázka tedy zní: Jak je zajišťována komplexní péče o sestry seniorky? Absolventská práce je rozdělena do dvou základních částí: teoretické a praktické. V teoretické části zaměřuji svoji pozornost na holistický přístup ke stáři. V první kapitole ve zkratce popisuji biologické, psychologické, sociální a spirituální aspekty a adaptaci na stáří. Druhá kapitola přináší konkrétní formy péče o řádové sestry seniorky Společnosti DKL, vycházím přitom z metod sociální práce o seniory. Snaţím se přiblíţit dostupné sluţby pro sestry seniorky, nutnost odborného personálu a zvyšování kvality péče. Starostlivost o zaměstnance v přímé péči spočívá nejenom v jejich dalším vzdělávání, dovednostech, zvládání různých technik a terapií, ale také v nutné prevenci syndromu vyhoření a posílení jejich vlastních spirituálních potřeb, čím čímţ se také zvyšuje také kvalita péče o sestry seniorky. Sestry seniorky i ve svém vysokém věku proţívají své zasvěcení a zachovávají věrnost slibům, proto i metody sociální práce s nimi jsou odlišné. Důraz se klade na spirituální dimenzi. Svatá Lujza de Marillac napsala v jednom ze svých dopisů, ţe si přeje, aby všechny sestry byly svaté. Podle ní je potřeba, aby měly neustále před očima vzor, kterým je Jeţíš Kristus, kterého mají následovat nejenom jako křesťanky, ale i proto, ţe si je Bůh vyvolil, aby mu slouţily v osobě chudých. Z popsaného hlediska neexistuje dostupná literatura, která by se konkrétně věnovala zasvěceným lidem v seniorském věku, proto je moţné vycházet jenom z dostupných zdrojů, které obecně informují o metodách sociální práce se seniory. Mezi základní pouţitou literaturu patří kniha Evy Malíkové s názvem Péče o seniory v pobytových zařízeních, kterou doplňuji dalšími autory zabývajícími se sociální prací se seniory. Časopis Sociální práce/sociálna práca doposud nepřinesl na trh samotné 6
8 číslo, které by se celé věnovalo cílové skupině seniorům. Proto vyuţívám jenom ročník 8, číslo 4/2008, které pojednává o duchovní dimenzi sociální práce. Jelikoţ se specializuji na seniorky Společnosti DKL, opírám se i o Konstituce Společnosti a myšlení zakladatelů Společnosti. Zdrojem je mi dvanácti svazkové dílo Pierra Costeho ve francouzském originálu, jako i překlad dvou svazků do slovenštiny s názvem Konference svatého Vincence de Paul. Pro praktickou část jsem si zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník je sestaven z otázek vztahujících se ke konkrétní péči o sestry seniorky. Hlavní otázka zní: Jak je zajišťována péče o sestry seniorky? Rozděluji ji na tři dílčí otázky. V první dílčí otázce zjišťuji potřeby sester seniorek z holistického hlediska. Druhá dílčí otázka přináší odpovědi na formy péče o sestry seniorky a nakonec třetí dílčí otázka se zaměřuje na zdroje nebo problémy, kterým personál v péči o sestry seniorky čelí. Jelikoţ mám svoji práci zaměřenou na Evropské provincie, dotazníky byly vyhotovené ve světových jazycích: angličtina, němčina, francouzština a španělština. Cílem rozšíření absolventské práce na zahraničí je snaha zjistit formy péče o sestry seniorky Společnosti DKL z dalších evropských zemí. Moţnosti dalších potenciálních zdrojů ze zahraničí nám mohou pomoci zkvalitnit péči i v naší provincii. Provincie Společnosti DKL, nacházející se na území Slovenska a Čech, patří do východního bloku. Je poznamenaná dobou komunistického reţimu, který řádové sestry izoloval od okolního světa a soustřeďoval je do velkých a historických objektů. Sestry v místech své internace zestárly a ani po dvaceti letech po pádu komunismu se jejich bydlení nezměnilo. Co je toho důsledkem? Dodnes není vytvořena legislativa, do které by byly zahrnuté a ukotvené řeholní řády. Jako církevní organizace se mohou za určitých podmínek registrovat na Ministerstvu kultury ČR. Registrace však zdaleka neřeší jejich financovaní nákladů na vedení a správu a uţ vůbec ne na péči o své zestárlé členy. Řada společenství a kongregací řeší péči o své seniory prostřednictvím České katolické charity domovy pro duchovní a řeholnice registrací na MPSV ČR. Je moţné najít alternativní řešení pro péči o zestárlé sestry seniorky? Jaké je nutné vzdělání personálu a spolupráce s odborníky, aby byla poskytovaná kvalitní a holistická sluţba? 7
9 Teoretická část Teoretická část je tvořena kapitolami a podkapitolami, které se obecně týkají metod sociální práce se seniory. Přináší poznatky ohledně biologických, psychologických, sociálních a spirituálních aspektů stárnutí. Sestry seniorky Společnosti DKL jsou svojí přirozeností jako kaţdý jiný senior. Mají stejné potřeby jako ostatní lidé, co je u nich ovšem jiné nebo zvláštností je jejich styl ţivota. V mladosti odpověděly na volání Pána a odevzdaly mu celý svůj ţivot, snaţily se věrně ţít podle svých slibů a pravidel Společnosti DKL a tak chtějí ţít i ve svém vysokém věku. Ţít a umřít v přirozeném prostředí, na které byly zvyklé. Proto se snaţíme poskytnout jim co moţná nejlepší péči a důstojné proţití poslední etapy svého ţivota. Za všechno, co proţily a vytrpěly v období komunistického reţimu, zaslouţí si tu nejlepší péči. Teoretická část popisuje toto přirozené prostředí z hlediska odbornosti sociální práce se seniory, poskytované kvalifikovaným personálem, který o sestry seniorky pečuje. Personál potřebuje nejenom kvalifikované vzdělání a další vzdělávání, ale také péči o své spirituální potřeby a prevenci před syndromem vyhoření. Pro poskytování kvalitní péče je důleţitá spokojenost těch, kterým je sluţba poskytována, proto v závěru teoretické části ve stručnosti předkládám moţnosti a způsoby zvyšování kvality péče o sestry seniorky. 8
10 1 Stáří a stárnutí Náš ţivot probíhá od narození aţ do okamţiku smrti v určitých vývojových etapách. Poslední vývojovou etapou je stáří. Z pohledu ztráty radosti ze ţivota, naděje a optimismu je chápáno spíše negativně. Stáří takové nemusí být. Můţe poskytovat prostor k realizaci a vyuţití šance kaţdého dne (Malíková, 2011, s ). Haškovcová (1990, s. 58) pojímá stáří jako přirozené období lidského ţivota. Je to období procesu změn, které jsou v pozdním věku více zřetelné. Stáří je spojeno s řadou významných sociálních změn, jako jsou například penzionování, změny sociálních rolí nebo změna prostředí. Je etapou ţivotní integrity a moudrosti. Dosaţení této celistvosti stojí v protikladu s negativním a odmítavým postojem k ţivotu, beznadějí, zoufalstvím, rozpadem osobnosti, zklamáním a ztrátou ţivotního smyslu. Je to etapa, kdy máme moţnost připravit se na smrt a zemřít s dobrým pocitem z toho, co jsme v ţivotě vykonali. Můţeme umírat se sebeúctou navzdory prohrám, neúspěchům a nenaplněným snům (Janečková, Vacková, 2010, s ). Ve stáří probíhá řada změn, které jsou ovlivněny různými okolnostmi. Biologické, psychické, sociální a spirituální vlivy rozhodují o tom, jak u konkrétního jedince stárnutí probíhá. Všechny aspekty jsou mezi sebou provázány (Malíková, 2011, s. 19), proto je nezbytné mít holistický přístup k stárnoucímu člověku a řádové sestře nevyjímajíce. V jejich případě je předpokladem, ţe spirituální stránka osobnosti doplní úbytek dalších tří aspektů. 1.1 Biologické aspekty stárnutí Biologické aspekty jsou základní hybné sily vlastní kaţdému člověku. Jedná se o udrţení rovnováhy organismu, růst, reprodukci a udrţení tělesného zdraví (Tajanovská, 2011, s. 207). Podle Malíkové (2011, s. 19) biologické aspekty stárnutí představují typické změny ve stárnutí organismu. U kaţdého jednotlivce změny probíhají odlišně, jinou rychlostí, intenzitou a mají jiný vliv na vznik obvyklých nemocí ve stáří. Tělesné změny mají za následek větší soustředění na svůj zdravotní stav a symptomy nemoci (Venglářová, 2007, s. 16). Z biologického pohledu se objevuje celková atrofie, která postihuje všechny orgány a tkáně. Sniţuje se jejich elasticita, mění 9
11 se distribuce tělesných tekutin, zvyšuje se obsah tělesného tuku, sniţuje se činnost nervového systému, objevují se poruchy spánku, zhoršuje se funkce smyslových orgánů a podobně (Jarošova, 2006, s ). Křivohlavý (2002, s ) uvádí obecné biologické projevy gerontogeneze, kterými jsou: změny v pohybovém aparátu, v kardiovaskulárním systému a jeho činnosti, změny v dýchání, regulaci tělesné teploty, v zaţívacím systému a v činnosti štítné ţlázy. Mění se i celkový vzhled starých lidí, kostra i chrup doznávají výrazné změny. Podle Kalvacha (2010, s. 310) se v důsledku úspěchů soudobé medicíny vývoj zdravotního stavu seniorů zlepšuje. Přínos vidí v prevenci a léčbě některých aterosklerotických projevů, v prevenci embolizačních cévních mozkových příhod, účinném léčení osteoporózy a v neposlední řadě zlepšení léčby deprese. K nejvýznamnějším příčinám biologického postiţení a sníţení zdraví patří kromě jiného různé formy demence a geriatrická křehkost. 1.2 Psychologické aspekty stárnutí Kromě situací patologického stárnutí není důvod, aby psychické aspekty negativně ovlivňovaly kvalitu ţivota seniora. Mají však souvis se změnami v biologické oblasti a nastupují pozvolna (Malíková, 2011, s. 21). Jarošová (2006, s ) předkládá typické změny v psychické oblasti a intelektových schopnostech, kterými jsou: sníţení kognitivních, gnostických a fatických funkcí, zvýšení emoční nestability aţ labilita, zvýraznění povahových vlastností, pokles zájmu ve všech oblastech ţivota, změny v pořadí hodnot a potřeb ţivota, sníţená schopnost adaptace na změny a podobně. Podle Křivohlavého (2002, s. 143) psychologické změny, které doprovázejí proces stárnutí, je třeba chápat v kontextu osobnosti. Nejsou obecným jevem stáří. Při jejich posuzování je třeba brát v úvahu schopnosti kaţdého seniora, kompenzovat sniţující výkonnost a způsob zvládání těţkostí. Tajanovská (2011, s ) naproti tomu vidí v psychickém aspektu stárnutí snahu něčeho dosáhnout, mít něco vlastní, překonávat sám sebe jako i schopnost orientovat se ve světě. Tyto aspekty jsou motivační silou, která je důleţitá pro ţivot a vývoj člověka. Naplňování těchto aspektů přináší pocit jistoty a bezpečí. Naopak, jejich neuspokojování vede často ke změně chování jedince. Senior má ve svém věku sníţené schopnosti vnímat své vlastní potřeby, v důsledku toho se stěţí přizpůsobuje novým situacím. Můţe mít pocit neuţitečnosti a 10
12 zátěţe pro své okolí. Jeho nitro je zranitelnější, a proto v něm mohou vznikat negativní emoce strachu a osamělosti, méněcennosti a úzkosti ze smrti, pocity viny a skutečného provinění, pocity bolesti, zlosti, obviňování nejbliţších z nevděku a zapomínání. Tyto negativní emoce jsou často zapříčiněním krize. Naproti tomu můţe senior proţívat i pozitivní emoce. Mezi ně patří naděje, víra, pokoj a radost (Kováč, 2008, s ). Mezi psychologické aspekty stárnutí řadíme i depresi. Podle Pichauda a Thareauové (1998, s. 60) je depresivních seniorů, kteří mají více neţ 65 let, přes 30%. Deprese se dostaví obvykle po nějaké váţné události, jako je například úmrtí, nehoda, nemoc. Senior se nedokáţe vzchopit, nechce se s nikým setkávat, dokonce se ani mezi lidmi pohybovat. Špatně spí, jí, cítí se pořád unavený, smutný, stěţuje si na neurčité bolesti (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 60). Podle Grüna (2009, s. 95) deprese u seniora vzniká často i proto, ţe se najednou nemůţe definovat pomocí své síly a práce. Jedná se hlavně o období odchodu do penze. Senior jiţ nemá aktivity, které by mu pomáhaly k sebedefinici. V této pozici je deprese jako tunel, který pomáhá ţivotu najít nový základ. Zanikají staré hodnoty a místo nich nastupují nové. V této etapě ţivota nejde tak o výkon, ale o ţivot jako celek. 1.3 Sociální aspekty stárnutí Sociální aspekty vycházejí ze společenských nároků a vztahů v jednotlivých skupinách. Jedná se o dobré sociální začlenění a pozitivní sebehodnocení. Kaţdý člověk má potřebu sociálního kontaktu, chce spolupracovat, pomáhat, poskytovat ochranu a také být chráněn (Tajanovská, 2011, s. 208). Nejdůleţitějším úkolem v etapě stáří je dosaţení integrity v pojetí vlastního ţivota, kdy člověk řeší konflikt mezi integritou a zoufalstvím. Pro dosaţení integrity jsou nezbytné základní podmínky, jako je pravdivost, smíření a kontinuita. Senior přijímá své stáří, ţivotní chyby i omyly, akceptuje sebe sama takového, jaký je, neodsuzuje se (Malíková, 2011, s. 22). Podle Jarošové (2006, s. 31) mezi nejvýznamnější pozitivní sociální aspekty patří funkční rodina, dobré vztahy, ekonomické zabezpečení a vyplnění volného času. Naopak nepříznivými sociálními aspekty je odchod do důchodu, dále omezení sociální integrace, generační osamělost, sociální izolace, strach ze stáří, samoty a nesoběstačnosti. Podle Pichauda a Thareauové (1998, s. 39) řadíme mezi sociální potřeby také potřebu informovanosti. Mít informace o světě, ve kterém člověk ţije, vědět, co se děje, 11
13 je úplně přirozené, protoţe bez těchto informací je člověk náhle odtrţen od světa. Senior důsledkem problémů se sluchem trpí nedostatečnou informovaností a postupně uniká do vlastního světa, vzniká tak pocit opuštěnosti a častého podezírání. Potřeby jako vyjadřovat se, být vyslechnut a budovat vztahy, jsou často řazeny mezi další sociální potřeby. Jedná se o moţnosti s někým mluvit, rozmlouvat, konverzovat, vyjádřit svůj názor nebo také sdílet myšlenky. Potřeby vztahů jsou u kaţdého seniora jiné. Někteří senioři jsou spokojeni s tím, ţe jsou ve společenství s ostatními, jiní zase rádi mluví a povídají si (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 39). Mezi sociální potřeby podle Pichauda a Thareauové (1998, s ) je moţné také zařadit potřeby uznání, váţnosti a uţitečnosti. Potřeby někomu a něčemu slouţit, ale také mít svoji autonomii. Senioři dělají všechno proto, aby se vyvarovali samoty. Udrţují vztahy s rodinou, sousedy, pouštějí se do práce v různých spolcích, klubech nebo vyvíjejí jinou společenskou a dobrovolnickou aktivitu. 1.4 Spirituální aspekty stárnutí Spirituální, duchovní aspekty se prolínají celým ţivotem člověka. V širším slova smyslu se jedná o naději, lásku, úctu k sobě i k druhému, odpuštění a hledání smyslu ţivota. V uţším slova smyslu je lze chápat jako víru, náboţenství, modlitbu, ale i všechny ostatní skutečnosti, které přesahují náš svět (Tajanovská, 2011, s. 208). Americký gerontolog a psychiatr Robert N. Butler jako první upozornil na mýty a předsudky vůči stáří. I kdyţ staří lidé procházejí náročným obdobím, proţívají pozitivní vnitřní proces. Tímto procesem rekapitulují svůj ţivot a snaţí se porozumět všemu, čím v ţivotě prošli. Důleţitým úkolem v bilancování ţivota je odpuštění. Nikoliv zapomenout, ale smířit se a odpustit sobě i druhým, napravit nejrůznější křivdy nebo se od nich oprostit (Janečková, Vacková, 2010, s. 16). Kdyţ hledíme na ţivot jako na pouť do nebeské vlasti, seniorský věk je časem, kdy s rostoucí samozřejmostí senior hledí na práh věčnosti. Lidský úděl je však poznamenán hříchem a zahalen temnotou, která naplňuje člověka smutkem a strachem. Senior neproţívá jenom bolest a postupný úpadek tělesných sil, ale ještě více jej trápí strach před definitivním zánikem. Proto smrt nutí člověka klást si základní otázky o smyslu ţivota (Jan Pavol II., 1999, s ). Ţivotní integrita se projevuje pochopením a naplněním smyslu ţivota. Je spjatá s pocitem vděčnosti, lásky a porozumění vůči sobě i druhým (Janečková, 2010, s. 15). K tomu senior potřebuje ctnost vyrovnanosti, která 12
14 se pojí s odevzdaností. Jde o to vzdát se sám sebe a svého předchozího ţivota a přenechat se Bohu. Toto platí i v případě nemoci a smrti. Vydat se Bohu v těchto situacích, přináší pokoj (Grün, 2009, s. 82). Podle Pichauda a Thareauové (1998, s. 140) spirituální potřeby souvisejí se smyslem ţivota a smrtí, a nemusí být nutně náboţenského charakteru. Senior můţe postrádat smysl ţivota, můţe zakoušet utrpení nebo úzkost, ale můţe také pociťovat naději a uspokojení. Poslední duchovní výzvou, před kterou je senior postaven je smrt (Grün, 2009, s ). Umění ţivota spočívá v proměně smrti ve skutek lásky a vydání se Bohu a lidem. Ve smrti vyslovuje ještě jednou to, co v něm znělo celý ţivot. Jenom ten senior, který vidí ve smrti smysluplný cíl, můţe stáří proţívat klidně a s vděčností. Ten, kdo skutečně ţil, je také schopen dobře zemřít. Nebrání se zemřít a s vděčností hledí na všechno, co proţil. Smrt není konec, je novým začátkem. 13
15 2 Péče o sestry seniorky Společnosti DKL Stáří a stárnutí můţe být plnohodnotní etapou ţivota. Tato etapa můţe být proţívána pozitivně. Senior přijímá svůj věk a uţívá si zaslouţeného odpočinku. Je vítáno, kdyţ se nebrání změně ţivotního stylu a svým omezujícím moţnostem a akceptuje svoji novou situaci, přijímá ji s klidem a vyrovnaně. Postoj, jak proţívat stáří je velice individuální, záleţí na mnoha aspektech. (Malíková, 2011, s. 24). 2.1 Formy péče Situace v České republice se po roce 1989 změnila. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, představuje několik moţností péče o seniory. Z rozsáhlých forem péče si vybírám pouze některé a přistupuji k nim z hlediska biologického, psychologického, sociálního a spirituálního. Tímto holistickým přístupem se chci zaměřit na komplexní a kvalitní péči o sestry seniorky Společnosti DKL Ošetřovatelská péče Biologické, neboli fyziologické potřeby, jsou zcela základními potřebami. Neuspokojení jedné z nich můţe mít vliv na celkový stav a zdraví seniora, proto také věnujeme dostatek času na jejich uspokojování (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 37). Jednou z mnoha forem ošetřovatelských péče o seniory je stravování. Důleţité je, aby byla poskytnuta kvalitní strava přiměřena jejich věku, zdravotnímu stavu a onemocnění. Úprava stravy a potřebná dopomoc nebo asistence při podávání stravy, sledování a dodrţování pitného reţimu, správně sestavený jídelní lístek podle dietního reţimu jsou nedílnou součástí péče o seniory, kterou můţeme předejít dalším zdravotním komplikacím(malíková, 2011, s ). Pichaud a Thareauová (1998, s. 106) uvádějí, ţe je někdy důleţitější překročit pravidla vyváţené stravy, pokud jídlo pozitivně ovlivní psychiku seniora. Důleţitou sloţkou v ošetřovatelské péči je pomoc při osobní hygieně. Kvalitní a systematické provádění osobní hygieny, spojené s masáţí některých částí těla, má preventivní charakter vůči tvorbě dekubitů a imobilitě (Malíková, 2011, s ). Je potřebné zajistit také určitou míru soběstačnosti a respektovat autonomii druhého. 14
16 Nezapomínat na to, ţe člověk uspokojuje své potřeby raději sám, neţ aby poţadoval něčí pomoc. Jedná se například o umývání, oblékání nebo jiné základné činnosti (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 49). Mezi významné stresové faktory v péči o seniora patří změna místa pobytu. Znamená nejenom kognitivní, ale i emocionální zátěţ. Senior se musí umět orientovat v novém prostředí, které není schopen vţdy náleţitě pochopit (Pidrman, 2007, s. 88). Poskytnutí ubytování zahrnuje vytvoření útulného, příjemného a bezpečného prostředí, které získáme vhodným výběrem barev při malbě stěn a vybavením interiéru pokoje. S poskytnutím ubytování se váţe vyuţití dalších prostor jako je jídelna, společenská místnost, návštěvní místnost, vrátnice či zahrada (Malíková 2011, s ) Psychologická péče Mezi formy psychologické péče řadíme terapie a aktivity. Jsou zaměřeny na pomoc k co nejdelšímu zachování soběstačnosti v plnění běţných úkonů. Senioři se s ohledem na svůj zdravotní stav, zapojují do běţných aktivit dne. V mnoha případech se jedná o aktivní předcházení depresivním náladám, negativním emocím, či nemocem jako je např. demence. V těchto případech se vyţaduje individuální přístup personálu. Je potřeba se přizpůsobit jejich rytmu. Učit je novým dovednostem je plýtvání energií, protoţe se z důvodu krátkého intervalu paměti, nemohou naučit novým dovednostem (Buijseen, 2006, s ). Tam, kde je praktická soběstačnost výrazně redukována, je třeba, pokud je to moţné, všemi prostředky usilovat o její obnovu. Ztráta soběstačnosti je často pociťována jako trýzeň (Haškovcová, 2002, s. 13). Jednou z novodobých terapií neboli aktivit se seniory trpící tímto onemocněním je smyslová aktivizace. Základem je práce s biografií člověka, pozornost věnovaná individuálním potřebám, orientace na rituály v jednotlivých ročních obdobích, případně v jednotlivých obdobích církevního roku. Vyuţívají se při tom prvky muzikoterapie, reminiscence, arteterapie a jiných dostupných metod (Wehner, 2011, s. 22). Reminiscenční terapie vyuţití vzpomínek - pomáhá seniorům vyřešit dřívější konflikty, pocity křivdy či viny, nedorozumění nebo také vyrovnat se s bolestnými zkušenostmi. Senior je pak schopen přijmout sama sebe, aktuální realitu i budoucnost, na jejímţ horizontu je smrt (Janečková, Vacková, 2010, s. 66). Je zřejmé, ţe psychologickou potřebou staršího člověka zůstává přirozené místo na proţívání staroby. Je to prostředí, ve kterém je mezi svými příbuznými, známými a 15
17 přáteli, místo, kde můţe být ještě uţitečný a poslouţit, ve kterém se cítí doma. I domovy pro seniory mohou být takovým místem, kde se senior můţe těšit ze společnosti jiných osob, kde se mu dostane odborné pomoci. Kdyţ se v domovech řídí především láskyplnou péčí, poskytují neocenitelné sluţby (Jan Pavol II., 1999, s ). Pro sestry seniorky je takovýmto přirozeným domovem vlastní komunita. Podle K. 34 je komunita místem příslušnosti DKL a komunitní ţivot pomáhá sestrám dělit se o vše. Statut 19 ji popisuje jako místo, kde sestry proţívají chvíle uvolnění v atmosféře radosti, jednoduchých a přátelských vztazích, které jsou součástí sesterského ţivota Sociální péče Znaky lidské křehkosti, které se nejzranitelněji projevují v seniorském věku, se stávají voláním po vzájemné závislosti a potřebné solidaritě, která spojuje generace mezi sebou. Kaţdý člověk potřebuje druhého a je bohatší díky darům a charismatům ostatních (Jan Pavel II., 1999, s. 17). Převáţná většina seniorů v pobytových zařízeních jiţ není sama schopna udrţovat kontakt se společenským prostředím. Prostřednictvím různých metod, postupů a aktivit pracovníci usilují o udrţení sociálních schopností a dovedností svých klientů. Ve velké míře se vyuţívají silné stránky seniora, motivace, zájem a schopnost spolupráce. Systematický přístup a podpora jeho aktivity je prevencí před poklesem fyzických, duševních i sociálních funkcí. Zapojováním seniora do sebepéče a mobilizováním jeho sil zabraňujeme vzniku a rozvoji závislosti na sluţbě (Malíková, 2011, s ). Sociální začleňování je prostředkem sociálního kontaktu, příjemného proţitku, vzájemným poznáváním lidí, získáváním rolí, zapojováním se do aktivit a předáváním zkušeností dalším generacím. Toto začleňování je důleţité z hlediska utvrzování vlastní osobní identity. Můţe se pod ním rozumět jakékoliv zapojení seniora do společné aktivity (Janečková, Vacková, 2010, s. 64). K. 35b připomíná, ţe nemocné a staré sestry mají důleţité poslání na misi Společnosti svými modlitbami, obětováním utrpení a svědectvím ţivota (Společnost DKL, 2005, s. 84). Základem sociální práce se seniorem je vztah a důvěra, které vytvářejí pocit bezpečí a jistoty (Janečková, 2010, s. 164). Pro sestry je takovýmto místem komunita, ve které ţijí. Je to společenství lásky, kde se sestry navzájem přijímají a shromaţďují ke společné modlitbě. (Společnost DKL, 2005, s ). 16
18 2.1.4 Spirituální péče Kaţdé pobytové zařízení musí respektovat i vyšší potřeby seniora, mezi které jednoznačně patří spiritualita, tzv. duchovní sloţka. Řada seniorů na sklonku svého ţivota bilancuje a přehodnocuje svůj ţivot. Důleţité je prozkoumání poţadavku spirituální potřeby, její rozsah a frekvenci. V rámci uspokojování duchovních potřeb mohou mít seniory na pokoji předměty duchovní potřeby, jako jsou kníţky, obrazy, kříţe, sošky (Malíková, 2011, s ). Podle Kováča (2008, s. 125) není jednoduché v dnešní postmoderní společnosti uspokojovat spirituální potřeby. V celé společnosti je totiţto nedůvěra k tradičním náboţenstvím, ovšem výzkumy dokazují, ţe se potřeba spirituality v období choroby a staroby zvyšuje. Existuje spojitost mezi zdravotním stavem seniorů a náboţenským ţivotem. Správná saturace duchovních potřeb znamená pro seniora velkou pomoc. Projevuje se to jeho vyrovnaností, vnitřním klidem a silou, uměním chápat druhé, tolerantním, chápajícím a vstřícným přístupem. Senior s naplněnými spirituálními potřebami si umí zachovat nadhled, odstup a nenechá se vtáhnout do nepodstatných a malicherných záleţitostí a sporů. Umí přijmout vše tak, jak to je a celkově z něho vyzařuje harmonie (Malíková, 2011, s. 274). Milan Týmal v rozhovoru s Pavlem Bajerem (2008, s. 10) rozmlouvá o potřebě smysluplnosti ţivota. S tématem smyslu ţivota souvisí otázka sebepoznání a nalezení svého místa, své uţitečnosti v kaţdé etapě ţivota. Přítomnost druhého je nevyhnutelná při kaţdé krizové situaci seniora, zvláště etapa proţívání konce ţivota. Senior, a řádové sestry nevyjímajíce, potřebuje s někým o smrti mluvit. V takových případech je nutné správně naslouchat a nechat se seniorem vést (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 132). Sestra Lucia Rogé (1995, s ) ve svém listu z 2. února 1976 píše, ţe naslouchání je ve vincentské sluţbě prvořadé. Tato sluţba naslouchání pomáhá lidem, zvláště seniorům, získat jistotu, pomáhá jim zbavit se pocitu, ţe jsou nepovšimnuti, nepotřební, neuţiteční, ţe je někdo chce zničit. Naslouchání jako projev přátelského uznání účinně napomáhá získat jistotu. Svatý Vincenc de Paul o péči seniorům říká, ţe sluţba se má vykonávat velice laskavě, srdečně. Personál se má s nimi sdílet jejich bolesti, vyslyšet jejich stíţnosti a trápení (Coste, 1945, s. 226). 17
19 2.2 Formy péče o sestry seniorky V kaţdé organizaci jsou nepostradatelní zaměstnanci, kteří pro ni představují určité bohatství. Toto bohatství je potřeba udrţovat a rozvíjet. Kvalita sluţeb přímo závisí na kvalitě zaměstnanců. Zaměstnanci jsou ti, kteří ji svou kaţdodenní činností tvoří a mají na ni největší vliv. Nejdůleţitější pro oblast řízení celé organizace jsou personalistika a management (Bednář, 2008a, s. 67). Sociální práce se uskutečňuje v komplexní spolupráci psychologů, terapeutů, lékařů, právníků, pedagogů, ošetřovatelů, pečovatelů, odborných asistentů, pastoračních pracovníků, duchovních, dobrovolníků a mnoha dalších. V pobytových zařízeních pro seniory pracují také zdravotničtí pracovníci, mezi které řadíme vrchní sestru nebo vedoucí ošetřovatelské péče, všeobecnou sestru, fyzioterapeuta, ergoterapeuta. Nelékařští zdravotničtí pracovníci musí splňovat podmínky zákona č. 96/2004Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání (Malíková, 2011, s. 97). Kvalifikační poţadavky těchto profesí musí být splněny v rozsahu stanoveném zákonem o sociálních sluţbách (Malíková, 2011, s. 86). Pro výkon pracovníka v sociálních sluţbách, je nutné kromě základního nebo středního vzdělání absolvování akreditovaného specializačního kurzu v minimálním rozsahu 150 hodin. Mezi předpoklady se řadí bezúhonnost, zdravotní a odborná způsobilost (Malíková, 2011, s. 92). Kromě odbornosti pečujícího personálu je potřebná i jeho spirituální zralost a hodnotový řebříček. Svatý Vincenc de Paul často prvním dcerám křesťanské lásky opakoval, ţe je potřeba svojí sluţbu dělat s radostí, s nadšením, vytrvalostí a zároveň s pokorou, trpělivostí a s úctou, tak jako by se slouţilo skutečným pánům (Roman, 2002, s. 260). Podle Bednáře (2008a, s. 68) jsou u pracovníků přímé péče důleţité sociální schopnosti, mezi které se řadí: pocit odpovědnosti, pozitivní postoj k seniorům, schopnost týmové práce, schopnost reflektování své práce, ţivotní zkušenosti, komunikace, duševní flexibilita a umění motivovat Sociální pracovník Předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka upravuje 110 a 111 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Mezi ně patří odborná způsobilost 18
20 k výkonu povolání, která je získána úspěšným absolvováním vyššího odborného vzdělání, které je zaměřené na sociální práci, sociální pedagogiku, nebo úspěšným absolvováním vysokoškolského vzdělání zaměřeného na sociální práci, sociální politiku, pedagogiku nebo péči. Následně si sociální pracovník doplňuje další vzdělání absolvováním akreditovaných vzdělávacích kurzů v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok. Podle Křišťana (2008, s. 49) se od sociálního pracovníka očekává, ţe umí vyhodnotit situaci seniora z hlediska dysfunkce jeho sociálního fungování a je schopen dopomoci seniorovi k řádnému sociálnímu fungování. Sociální pracovník pomáhá seniorovi adaptovat se na změnu, případně integrovat se do nové sociální sítě. Snaţí se uchovávat kontinuitu ţivota seniora a pracovat s jeho ţivotním příběhem. Podporuje tak jeho zdraví a kvalitu ţivota (Janečková, 2010, s. 164). Janečková (2010, s. 179) dále píše o pozici sociálního pracovníka v organizaci. Tam by měl být členem vrcholového vedení domova pro seniory, osobou, která plní manaţerské a koncepční funkce Syndrom vyhoření v pomáhajících profesích Pokud zapálíme oba konce svíčky, získáme více světla, jenomţe svíčka dřív zhasne. Tímto bychom mohli popsat proces vyhoření, který postihuje pracovníky v přímé péči stejně jako výkonné zaměstnance organizace nebo ostatní lidi. Syndrom vyhoření se nevyhýbá ani mladým ani starým lidem. Postihuje ty nejproduktivnější osoby, čímţ dochází ke ztrátě nejenom na rovině osobní, ale i na rovině celých organizací a podniků (Rush, 2003, s. 7). Kdyţ je naše energetická bilance dlouhodobě záporná, dostáváme se do stavu syndromu vyhoření. K hlavním projevům patří deprese, lhostejnost, cynismus, staţení se z kontaktů s přáteli, ztráta sebedůvěry, časté nemoci a tělesné potíţe (Kopřiva, 2006, s. 101). Mayron D. Rush (2003, s ) rozlišuje deset faktorů, které způsobují vyhoření. Jedná se o pocit nutkání namísto povolání, neschopnost přibrzdit, snaha udělat si všechno sám, přehnaná pozornost cizím problémům, zbytečná soustředěnost na detaily, nereálná očekávání, příliš velká rutina, nesprávný pohled na Boţí priority v ţivotě jedince; špatný tělesný stav a neustále odmítání ze strany druhých. V oblasti vyhoření máme mnoho dalších faktorů, jako jsou osobnostní rysy, zaměstnání nebo i celkový tlak společnosti (Rush, 2003, 30-38). 19
Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb
Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické
VíceSPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ
SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ Iveta Sladká, Alena Machová X: 1 107, 2008 ISSN 1212 4117 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně
VíceNADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno
NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ
VíceDuševní hygiena a supervize ve zdravotnictví
Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,
VíceProjektově orientované studium. Metodika PBL
Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti
VíceVnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení
Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceCírkevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence
Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, 602 00 Brno Realizace Terénní osobní asistence 1 TERÉNNÍ OSOBNÍ ASISTENCE Identifikační číslo: 276 818 66 Identifikátor: 66 144 16 Název zařízení:
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská
VíceÚroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory
Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?
VíceModel sociální služby Osobní asistence
Model sociální služby Osobní asistence Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceOŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU
Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VícePORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY
PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceVýznam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb
Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách
Vícepři Církvi bratrské Kladno
při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření
VíceMetodický pokyn č. 4
Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017
Datum Název Kraj 9.1.2017 Jak likvidovat plísně ve vnitřním prostředí člověka Ústecký kraj 20.1.2017 Základy pravidel šetrné sebeobrany v návaznosti na restriktivní opatření v sociálních službách Královéhradecký
Víceod roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též
od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou
VícePodpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu
Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH
VíceZdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceDůstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě
Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
VícePraktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008
Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 200 Obsah A Obecná část 1. Sociální práce a teologie uvedení do problematiky 2. Praktická teologie, pastorace a sociální práce mezioborové souvislosti 3.
VícePsychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:
Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice IČO: 00673552 tel.: 416 808 111 Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období 2013 2015 Rozvíjet naplňování akreditačních standardů
VícePROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE
PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:
VíceSlužby, programy a pomoc pro seniory ve městech
"MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče
VíceSebeposuzovací dotazník : stress a syndrom vyhoření včetně vyhodnocení dotazníku
Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Sebeposuzovací dotazník : stress a syndrom vyhoření včetně vyhodnocení dotazníku vždy často někdy zřídka nikdy počet bodů 4 3 2 1 0 1. Obtížně se soustřeďuji 4 3
VíceKAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš.
http://corporatecare.com.au/wp-content/uploads/about-us.jpg KAPITOLY Charakteristika, základní rysy moderní oš. péče Kategorie zdravotnických pracovníků Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v
VíceJak by měla vypadat škola, prostor pro vzdělávání?
Nové vzdělávání by mělo být zaměřeno na komunikační dovednosti, řemeslnou zručnost, tělesnou výchovu, umění a poznávání přírody. Dnešní děti budou do budoucna ze všeho nejvíc potřebovat schopnost týmové
VícePříloha A - Popis realizace poskytování sociální služby
Oblastní charita Kroměříž Denní stacionář 6. Denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené, Ztracená 63, Kroměříž Příloha A - Popis realizace poskytování sociální služby 1. Základní údaje Poslání Posláním
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová
ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru. Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb. Příloha č. 3: Projekt diplomové práce
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb Příloha č. 3: Projekt diplomové práce PŘÍLOHY Příloha č.1 Informovaný souhlas s poskytnutím rozhovoru
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n. L. REALIZOVANÉ AKCE V ROCE 2016
Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. REALIZOVANÉ AKCE V ROCE 2016 Datum Název Kraj 9.1.2016 Příprava na neohlášenou inspekci kvality sociálních služeb Ústecký kraj 21.1.2016 Povídejme si se seniory a
VíceRozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu
Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
VíceSHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A
CHARITA OSTRAVA Kořenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB CHARITY
VícePODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU
XXXXI. konference České demografické společnosti Olomouc, 26.- 27.5. 2011 PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU Ondřej Nývlt Český statistický úřad Dagmar
VíceProjekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI
Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které
VíceNárodní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny
Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny 19. 3. 2019 Program setkání 1) Představení členů pracovní skupiny 2) Proces tvorby národního akčního plánu
VíceHumanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici,
VíceMožnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu
Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat
VícePlán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období
Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice na období 2016-2018 Cíle Rozvíjet naplňování akreditačních standardů SAK. Uspokojovat v maximální možné míře očekávání i potřeby
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
VíceMÍRA SOULADU MEZI POSLÁNÍM, CÍLI A ZÁSADAMI ORGANIZACE A PRAXÍ V DOMOVĚ DŮCHODCŮ
ANKETA MEZI ZAMĚSTNANCI 2014 MÍRA SOULADU MEZI POSLÁNÍM, CÍLI A ZÁSADAMI ORGANIZACE A PRAXÍ V DOMOVĚ DŮCHODCŮ Na přelomu měsíců červen a červenec proběhla mezi zaměstnanci zařízení anketa, v jejímž rámci
VíceMANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI TÉMA Č. 1 VÝVOJ A POJETÍ INFORMAČNÍHO MANAGEMENTU pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky
VíceAnalýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany
Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Analýza poskytovatelů sociálních
VíceMetodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě
Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili
VícePodporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy.
Poslání: "Podporujeme seniory zachovávat důstojný život a soběstačnost." Domov pro seniory Posláním Domova pro seniory je odborně poskytovat pomoc, podporu a péči lidem se sníženou soběstačností zejména
VíceREMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů
REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory 2. Získat teoretické znalosti o reminiscenční terapii a jejích metodách 3. Nacvičit
Vícel. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.
l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích
VíceBalíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková
Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního
VíceOblastní charita Strakonice
www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceSOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK
Sociální standard Veřejný závazek Místo realizace: Účel standardu: Cíl standardu: SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Domov se zvláštním režimem Vejprty Krakonoš Jasně definovaná pravidla fungování
VíceKřižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od
STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 3. 5. 2017 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceCo je to ergoterapie?
Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových
VíceSTANDARD č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY
Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov pro seniory Skalice STANDARD č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení
VíceSestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví
Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní
VíceVeřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:
Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům
VícePrávní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích
Dnešní program 16:00 17:30 Vyuţití poradenského systému pro řízení lidských zdrojů, řešení konkrétních problémových situací 17:30 17:50 přestávka 17:50 18:35 Jak obnovit podmínky pro ŘLZ ve třídě (práce
VícePečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce
Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních
Více1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
VíceOČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme
skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n.l. Akreditované pracoviště MPSV ČR č. 2013/1411-I
Datum Název Kraj 8.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 9.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 10.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 20.1.2014 SQSS
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na
VíceZdravotní péče ošetřovatelská péče
Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
VíceVyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie
VíceDOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, Přerov
DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, 750 02 Přerov Realizace poskytování sociální služby DOMOV PRO SENIORY Domov pro seniory - poskytuje sociální službu seniorům od 60 let se sníženou soběstačností,
VíceCÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Zřizovatel: Právo na život IČ: 270 32 558 Zařízení: Domov Slunce, Francouzská 16, Brno, 602 00 Tel.: 545 213 641, 545 213 564 www.slunce.pravonazivot.cz CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB O NÁS
VíceDoporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová
Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní
VícePodpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)
Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní
VícePodzimní škola sociální práce. Výstupy z pracovních skupin Mgr. Šárka Vlková Profesní identita sociálních pracovníků
Podzimní škola sociální práce Výstupy z pracovních skupin Mgr. Šárka Vlková Profesní identita sociálních pracovníků Co pro sociálního pracovníka profesní identita znamená? Kdy ji získává? TÉMATA K DISKUZI
VícePečovatelská služba. Plán činností 2017
příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Pečovatelská služba Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město, Pečovatelská služba Plán činností 2017 OBSAH: Údaje o organizaci a PS... 3
VíceAKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP
AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu
VíceVýroční zpráva rok 2016 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, Vracov. Název: Pečovatelská služba Vracov
Výroční zpráva rok 2016 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, 696 42 Vracov Název: Pečovatelská služba Vracov Informace, kontakt: Název organizace: Pečovatelská služba Vracov Zřizovatel: Město Vracov,
VíceSYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zpracoval(a): Mgr. Jaroslava Krömerová Datum: 30. 11. 2016 Kdo sociální služby zřizuje? Zřizovatelé MPSV, kraje, obce Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty (FO,
VícePASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková
PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní
VíceVnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017
Vnitřní předpis č. 1/2017 1. Cíle a předmět činnosti spolku 2. Organizační řád 3. Kompetence pracovníků v sociální službě 4. Práva a povinnosti zaměstnanců 5. Nouzové a havarijních situace 6. Závěrečné
VíceSTANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY
Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení
VíceStandardy péče o osoby s revmatickou artritídou
Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení
VíceVolitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního
VíceVEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ
VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací
VíceModel sociální služby Centrum denních služeb
Model sociální služby Centrum denních služeb Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
Více