CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Formy péče o řádové sestry seniorky Společnosti dcer křesťanské lásky ve vybraných evropských provinciích. Gabriela Gorčáková Olomouc 2013

2 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Formy péče o řádové sestry seniorky Společnosti dcer křesťanské lásky ve vybraných evropských provinciích. Téma práce: Formy péče o řádové sestry seniorky Společnosti dcer křesťanské lásky ve vybraných evropských provinciích. Gabriela Gorčáková Vedoucí práce: ThLic. Jakub Doleţel Olomouc 2013

3 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně a všechny pouţité prameny a literaturu jsem uvedla v závěrečném seznamu. V Mendryce dne 30. dubna 2013 Gabriela Gorčáková

4 Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu absolventské práce panu ThLic. Jakubovi Doleţelovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracovávání této práce. Děkuji také svým spolusestrám a známým za podporu a pomoc v průběhu celého studia.

5 Obsah Obsah... 5 Úvod... 6 Teoretická část Stáří a stárnutí Biologické aspekty stárnutí Psychologické aspekty stárnutí Sociální aspekty stárnutí Spirituální aspekty stárnutí Péče o sestry seniorky Společnosti DKL Formy péče Ošetřovatelská péče Psychologická péče Sociální péče Spirituální péče Formy péče o sestry seniorky Sociální pracovník Syndrom vyhoření v pomáhajících profesích Kvalita péče a moţnosti zdrojů pro její zvyšování Závěr teoretické části Praktická část Příprava výzkumného šetření Cíl výzkumného šetření Metody a techniky výzkumu Operacionalizace dotazníkového šetření Jaké jsou potřeby sester seniorek? Jakými formami je zabezpečená péče o sestry seniorky Jakým problémům čelí personál v péči o sestry seniorky? Popis výzkumného vzorku Počet sester nad 65 let ve vybraných provinciích Výsledky výzkumu a jeho interpretace Závěr praktické části... 44

6 Závěr Bibliografický záznam Dotazník... 49

7 Úvod K výběru tématu pro absolventskou práci mě inspirovalo více faktorů. V první řadě je to charisma Společnosti dcer křesťanské lásky sv. Vincence de Paul (dále jen Společnost DKL). Dalším důleţitým faktorem je situace a vývoj péče o sestry seniorky v příštích letech. Společnost DKL podobně jako ostatní muţské i ţenské kongregace a řády je nucená se vyrovnávat s vysokým průměrným věkem a se stárnutím svých členů. Ke kvalitní péči o své členky potřebuje mít určité znalosti metod sociální práce s cílovou skupinou senioři, ale zároveň si nutně musí zachovat své charisma a styl ţivota dle Konstitucí (dále jen K.) a Statutů (dále jen S.) Společnosti DKL. Hlavní otázka tedy zní: Jak je zajišťována komplexní péče o sestry seniorky? Absolventská práce je rozdělena do dvou základních částí: teoretické a praktické. V teoretické části zaměřuji svoji pozornost na holistický přístup ke stáři. V první kapitole ve zkratce popisuji biologické, psychologické, sociální a spirituální aspekty a adaptaci na stáří. Druhá kapitola přináší konkrétní formy péče o řádové sestry seniorky Společnosti DKL, vycházím přitom z metod sociální práce o seniory. Snaţím se přiblíţit dostupné sluţby pro sestry seniorky, nutnost odborného personálu a zvyšování kvality péče. Starostlivost o zaměstnance v přímé péči spočívá nejenom v jejich dalším vzdělávání, dovednostech, zvládání různých technik a terapií, ale také v nutné prevenci syndromu vyhoření a posílení jejich vlastních spirituálních potřeb, čím čímţ se také zvyšuje také kvalita péče o sestry seniorky. Sestry seniorky i ve svém vysokém věku proţívají své zasvěcení a zachovávají věrnost slibům, proto i metody sociální práce s nimi jsou odlišné. Důraz se klade na spirituální dimenzi. Svatá Lujza de Marillac napsala v jednom ze svých dopisů, ţe si přeje, aby všechny sestry byly svaté. Podle ní je potřeba, aby měly neustále před očima vzor, kterým je Jeţíš Kristus, kterého mají následovat nejenom jako křesťanky, ale i proto, ţe si je Bůh vyvolil, aby mu slouţily v osobě chudých. Z popsaného hlediska neexistuje dostupná literatura, která by se konkrétně věnovala zasvěceným lidem v seniorském věku, proto je moţné vycházet jenom z dostupných zdrojů, které obecně informují o metodách sociální práce se seniory. Mezi základní pouţitou literaturu patří kniha Evy Malíkové s názvem Péče o seniory v pobytových zařízeních, kterou doplňuji dalšími autory zabývajícími se sociální prací se seniory. Časopis Sociální práce/sociálna práca doposud nepřinesl na trh samotné 6

8 číslo, které by se celé věnovalo cílové skupině seniorům. Proto vyuţívám jenom ročník 8, číslo 4/2008, které pojednává o duchovní dimenzi sociální práce. Jelikoţ se specializuji na seniorky Společnosti DKL, opírám se i o Konstituce Společnosti a myšlení zakladatelů Společnosti. Zdrojem je mi dvanácti svazkové dílo Pierra Costeho ve francouzském originálu, jako i překlad dvou svazků do slovenštiny s názvem Konference svatého Vincence de Paul. Pro praktickou část jsem si zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník je sestaven z otázek vztahujících se ke konkrétní péči o sestry seniorky. Hlavní otázka zní: Jak je zajišťována péče o sestry seniorky? Rozděluji ji na tři dílčí otázky. V první dílčí otázce zjišťuji potřeby sester seniorek z holistického hlediska. Druhá dílčí otázka přináší odpovědi na formy péče o sestry seniorky a nakonec třetí dílčí otázka se zaměřuje na zdroje nebo problémy, kterým personál v péči o sestry seniorky čelí. Jelikoţ mám svoji práci zaměřenou na Evropské provincie, dotazníky byly vyhotovené ve světových jazycích: angličtina, němčina, francouzština a španělština. Cílem rozšíření absolventské práce na zahraničí je snaha zjistit formy péče o sestry seniorky Společnosti DKL z dalších evropských zemí. Moţnosti dalších potenciálních zdrojů ze zahraničí nám mohou pomoci zkvalitnit péči i v naší provincii. Provincie Společnosti DKL, nacházející se na území Slovenska a Čech, patří do východního bloku. Je poznamenaná dobou komunistického reţimu, který řádové sestry izoloval od okolního světa a soustřeďoval je do velkých a historických objektů. Sestry v místech své internace zestárly a ani po dvaceti letech po pádu komunismu se jejich bydlení nezměnilo. Co je toho důsledkem? Dodnes není vytvořena legislativa, do které by byly zahrnuté a ukotvené řeholní řády. Jako církevní organizace se mohou za určitých podmínek registrovat na Ministerstvu kultury ČR. Registrace však zdaleka neřeší jejich financovaní nákladů na vedení a správu a uţ vůbec ne na péči o své zestárlé členy. Řada společenství a kongregací řeší péči o své seniory prostřednictvím České katolické charity domovy pro duchovní a řeholnice registrací na MPSV ČR. Je moţné najít alternativní řešení pro péči o zestárlé sestry seniorky? Jaké je nutné vzdělání personálu a spolupráce s odborníky, aby byla poskytovaná kvalitní a holistická sluţba? 7

9 Teoretická část Teoretická část je tvořena kapitolami a podkapitolami, které se obecně týkají metod sociální práce se seniory. Přináší poznatky ohledně biologických, psychologických, sociálních a spirituálních aspektů stárnutí. Sestry seniorky Společnosti DKL jsou svojí přirozeností jako kaţdý jiný senior. Mají stejné potřeby jako ostatní lidé, co je u nich ovšem jiné nebo zvláštností je jejich styl ţivota. V mladosti odpověděly na volání Pána a odevzdaly mu celý svůj ţivot, snaţily se věrně ţít podle svých slibů a pravidel Společnosti DKL a tak chtějí ţít i ve svém vysokém věku. Ţít a umřít v přirozeném prostředí, na které byly zvyklé. Proto se snaţíme poskytnout jim co moţná nejlepší péči a důstojné proţití poslední etapy svého ţivota. Za všechno, co proţily a vytrpěly v období komunistického reţimu, zaslouţí si tu nejlepší péči. Teoretická část popisuje toto přirozené prostředí z hlediska odbornosti sociální práce se seniory, poskytované kvalifikovaným personálem, který o sestry seniorky pečuje. Personál potřebuje nejenom kvalifikované vzdělání a další vzdělávání, ale také péči o své spirituální potřeby a prevenci před syndromem vyhoření. Pro poskytování kvalitní péče je důleţitá spokojenost těch, kterým je sluţba poskytována, proto v závěru teoretické části ve stručnosti předkládám moţnosti a způsoby zvyšování kvality péče o sestry seniorky. 8

10 1 Stáří a stárnutí Náš ţivot probíhá od narození aţ do okamţiku smrti v určitých vývojových etapách. Poslední vývojovou etapou je stáří. Z pohledu ztráty radosti ze ţivota, naděje a optimismu je chápáno spíše negativně. Stáří takové nemusí být. Můţe poskytovat prostor k realizaci a vyuţití šance kaţdého dne (Malíková, 2011, s ). Haškovcová (1990, s. 58) pojímá stáří jako přirozené období lidského ţivota. Je to období procesu změn, které jsou v pozdním věku více zřetelné. Stáří je spojeno s řadou významných sociálních změn, jako jsou například penzionování, změny sociálních rolí nebo změna prostředí. Je etapou ţivotní integrity a moudrosti. Dosaţení této celistvosti stojí v protikladu s negativním a odmítavým postojem k ţivotu, beznadějí, zoufalstvím, rozpadem osobnosti, zklamáním a ztrátou ţivotního smyslu. Je to etapa, kdy máme moţnost připravit se na smrt a zemřít s dobrým pocitem z toho, co jsme v ţivotě vykonali. Můţeme umírat se sebeúctou navzdory prohrám, neúspěchům a nenaplněným snům (Janečková, Vacková, 2010, s ). Ve stáří probíhá řada změn, které jsou ovlivněny různými okolnostmi. Biologické, psychické, sociální a spirituální vlivy rozhodují o tom, jak u konkrétního jedince stárnutí probíhá. Všechny aspekty jsou mezi sebou provázány (Malíková, 2011, s. 19), proto je nezbytné mít holistický přístup k stárnoucímu člověku a řádové sestře nevyjímajíce. V jejich případě je předpokladem, ţe spirituální stránka osobnosti doplní úbytek dalších tří aspektů. 1.1 Biologické aspekty stárnutí Biologické aspekty jsou základní hybné sily vlastní kaţdému člověku. Jedná se o udrţení rovnováhy organismu, růst, reprodukci a udrţení tělesného zdraví (Tajanovská, 2011, s. 207). Podle Malíkové (2011, s. 19) biologické aspekty stárnutí představují typické změny ve stárnutí organismu. U kaţdého jednotlivce změny probíhají odlišně, jinou rychlostí, intenzitou a mají jiný vliv na vznik obvyklých nemocí ve stáří. Tělesné změny mají za následek větší soustředění na svůj zdravotní stav a symptomy nemoci (Venglářová, 2007, s. 16). Z biologického pohledu se objevuje celková atrofie, která postihuje všechny orgány a tkáně. Sniţuje se jejich elasticita, mění 9

11 se distribuce tělesných tekutin, zvyšuje se obsah tělesného tuku, sniţuje se činnost nervového systému, objevují se poruchy spánku, zhoršuje se funkce smyslových orgánů a podobně (Jarošova, 2006, s ). Křivohlavý (2002, s ) uvádí obecné biologické projevy gerontogeneze, kterými jsou: změny v pohybovém aparátu, v kardiovaskulárním systému a jeho činnosti, změny v dýchání, regulaci tělesné teploty, v zaţívacím systému a v činnosti štítné ţlázy. Mění se i celkový vzhled starých lidí, kostra i chrup doznávají výrazné změny. Podle Kalvacha (2010, s. 310) se v důsledku úspěchů soudobé medicíny vývoj zdravotního stavu seniorů zlepšuje. Přínos vidí v prevenci a léčbě některých aterosklerotických projevů, v prevenci embolizačních cévních mozkových příhod, účinném léčení osteoporózy a v neposlední řadě zlepšení léčby deprese. K nejvýznamnějším příčinám biologického postiţení a sníţení zdraví patří kromě jiného různé formy demence a geriatrická křehkost. 1.2 Psychologické aspekty stárnutí Kromě situací patologického stárnutí není důvod, aby psychické aspekty negativně ovlivňovaly kvalitu ţivota seniora. Mají však souvis se změnami v biologické oblasti a nastupují pozvolna (Malíková, 2011, s. 21). Jarošová (2006, s ) předkládá typické změny v psychické oblasti a intelektových schopnostech, kterými jsou: sníţení kognitivních, gnostických a fatických funkcí, zvýšení emoční nestability aţ labilita, zvýraznění povahových vlastností, pokles zájmu ve všech oblastech ţivota, změny v pořadí hodnot a potřeb ţivota, sníţená schopnost adaptace na změny a podobně. Podle Křivohlavého (2002, s. 143) psychologické změny, které doprovázejí proces stárnutí, je třeba chápat v kontextu osobnosti. Nejsou obecným jevem stáří. Při jejich posuzování je třeba brát v úvahu schopnosti kaţdého seniora, kompenzovat sniţující výkonnost a způsob zvládání těţkostí. Tajanovská (2011, s ) naproti tomu vidí v psychickém aspektu stárnutí snahu něčeho dosáhnout, mít něco vlastní, překonávat sám sebe jako i schopnost orientovat se ve světě. Tyto aspekty jsou motivační silou, která je důleţitá pro ţivot a vývoj člověka. Naplňování těchto aspektů přináší pocit jistoty a bezpečí. Naopak, jejich neuspokojování vede často ke změně chování jedince. Senior má ve svém věku sníţené schopnosti vnímat své vlastní potřeby, v důsledku toho se stěţí přizpůsobuje novým situacím. Můţe mít pocit neuţitečnosti a 10

12 zátěţe pro své okolí. Jeho nitro je zranitelnější, a proto v něm mohou vznikat negativní emoce strachu a osamělosti, méněcennosti a úzkosti ze smrti, pocity viny a skutečného provinění, pocity bolesti, zlosti, obviňování nejbliţších z nevděku a zapomínání. Tyto negativní emoce jsou často zapříčiněním krize. Naproti tomu můţe senior proţívat i pozitivní emoce. Mezi ně patří naděje, víra, pokoj a radost (Kováč, 2008, s ). Mezi psychologické aspekty stárnutí řadíme i depresi. Podle Pichauda a Thareauové (1998, s. 60) je depresivních seniorů, kteří mají více neţ 65 let, přes 30%. Deprese se dostaví obvykle po nějaké váţné události, jako je například úmrtí, nehoda, nemoc. Senior se nedokáţe vzchopit, nechce se s nikým setkávat, dokonce se ani mezi lidmi pohybovat. Špatně spí, jí, cítí se pořád unavený, smutný, stěţuje si na neurčité bolesti (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 60). Podle Grüna (2009, s. 95) deprese u seniora vzniká často i proto, ţe se najednou nemůţe definovat pomocí své síly a práce. Jedná se hlavně o období odchodu do penze. Senior jiţ nemá aktivity, které by mu pomáhaly k sebedefinici. V této pozici je deprese jako tunel, který pomáhá ţivotu najít nový základ. Zanikají staré hodnoty a místo nich nastupují nové. V této etapě ţivota nejde tak o výkon, ale o ţivot jako celek. 1.3 Sociální aspekty stárnutí Sociální aspekty vycházejí ze společenských nároků a vztahů v jednotlivých skupinách. Jedná se o dobré sociální začlenění a pozitivní sebehodnocení. Kaţdý člověk má potřebu sociálního kontaktu, chce spolupracovat, pomáhat, poskytovat ochranu a také být chráněn (Tajanovská, 2011, s. 208). Nejdůleţitějším úkolem v etapě stáří je dosaţení integrity v pojetí vlastního ţivota, kdy člověk řeší konflikt mezi integritou a zoufalstvím. Pro dosaţení integrity jsou nezbytné základní podmínky, jako je pravdivost, smíření a kontinuita. Senior přijímá své stáří, ţivotní chyby i omyly, akceptuje sebe sama takového, jaký je, neodsuzuje se (Malíková, 2011, s. 22). Podle Jarošové (2006, s. 31) mezi nejvýznamnější pozitivní sociální aspekty patří funkční rodina, dobré vztahy, ekonomické zabezpečení a vyplnění volného času. Naopak nepříznivými sociálními aspekty je odchod do důchodu, dále omezení sociální integrace, generační osamělost, sociální izolace, strach ze stáří, samoty a nesoběstačnosti. Podle Pichauda a Thareauové (1998, s. 39) řadíme mezi sociální potřeby také potřebu informovanosti. Mít informace o světě, ve kterém člověk ţije, vědět, co se děje, 11

13 je úplně přirozené, protoţe bez těchto informací je člověk náhle odtrţen od světa. Senior důsledkem problémů se sluchem trpí nedostatečnou informovaností a postupně uniká do vlastního světa, vzniká tak pocit opuštěnosti a častého podezírání. Potřeby jako vyjadřovat se, být vyslechnut a budovat vztahy, jsou často řazeny mezi další sociální potřeby. Jedná se o moţnosti s někým mluvit, rozmlouvat, konverzovat, vyjádřit svůj názor nebo také sdílet myšlenky. Potřeby vztahů jsou u kaţdého seniora jiné. Někteří senioři jsou spokojeni s tím, ţe jsou ve společenství s ostatními, jiní zase rádi mluví a povídají si (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 39). Mezi sociální potřeby podle Pichauda a Thareauové (1998, s ) je moţné také zařadit potřeby uznání, váţnosti a uţitečnosti. Potřeby někomu a něčemu slouţit, ale také mít svoji autonomii. Senioři dělají všechno proto, aby se vyvarovali samoty. Udrţují vztahy s rodinou, sousedy, pouštějí se do práce v různých spolcích, klubech nebo vyvíjejí jinou společenskou a dobrovolnickou aktivitu. 1.4 Spirituální aspekty stárnutí Spirituální, duchovní aspekty se prolínají celým ţivotem člověka. V širším slova smyslu se jedná o naději, lásku, úctu k sobě i k druhému, odpuštění a hledání smyslu ţivota. V uţším slova smyslu je lze chápat jako víru, náboţenství, modlitbu, ale i všechny ostatní skutečnosti, které přesahují náš svět (Tajanovská, 2011, s. 208). Americký gerontolog a psychiatr Robert N. Butler jako první upozornil na mýty a předsudky vůči stáří. I kdyţ staří lidé procházejí náročným obdobím, proţívají pozitivní vnitřní proces. Tímto procesem rekapitulují svůj ţivot a snaţí se porozumět všemu, čím v ţivotě prošli. Důleţitým úkolem v bilancování ţivota je odpuštění. Nikoliv zapomenout, ale smířit se a odpustit sobě i druhým, napravit nejrůznější křivdy nebo se od nich oprostit (Janečková, Vacková, 2010, s. 16). Kdyţ hledíme na ţivot jako na pouť do nebeské vlasti, seniorský věk je časem, kdy s rostoucí samozřejmostí senior hledí na práh věčnosti. Lidský úděl je však poznamenán hříchem a zahalen temnotou, která naplňuje člověka smutkem a strachem. Senior neproţívá jenom bolest a postupný úpadek tělesných sil, ale ještě více jej trápí strach před definitivním zánikem. Proto smrt nutí člověka klást si základní otázky o smyslu ţivota (Jan Pavol II., 1999, s ). Ţivotní integrita se projevuje pochopením a naplněním smyslu ţivota. Je spjatá s pocitem vděčnosti, lásky a porozumění vůči sobě i druhým (Janečková, 2010, s. 15). K tomu senior potřebuje ctnost vyrovnanosti, která 12

14 se pojí s odevzdaností. Jde o to vzdát se sám sebe a svého předchozího ţivota a přenechat se Bohu. Toto platí i v případě nemoci a smrti. Vydat se Bohu v těchto situacích, přináší pokoj (Grün, 2009, s. 82). Podle Pichauda a Thareauové (1998, s. 140) spirituální potřeby souvisejí se smyslem ţivota a smrtí, a nemusí být nutně náboţenského charakteru. Senior můţe postrádat smysl ţivota, můţe zakoušet utrpení nebo úzkost, ale můţe také pociťovat naději a uspokojení. Poslední duchovní výzvou, před kterou je senior postaven je smrt (Grün, 2009, s ). Umění ţivota spočívá v proměně smrti ve skutek lásky a vydání se Bohu a lidem. Ve smrti vyslovuje ještě jednou to, co v něm znělo celý ţivot. Jenom ten senior, který vidí ve smrti smysluplný cíl, můţe stáří proţívat klidně a s vděčností. Ten, kdo skutečně ţil, je také schopen dobře zemřít. Nebrání se zemřít a s vděčností hledí na všechno, co proţil. Smrt není konec, je novým začátkem. 13

15 2 Péče o sestry seniorky Společnosti DKL Stáří a stárnutí můţe být plnohodnotní etapou ţivota. Tato etapa můţe být proţívána pozitivně. Senior přijímá svůj věk a uţívá si zaslouţeného odpočinku. Je vítáno, kdyţ se nebrání změně ţivotního stylu a svým omezujícím moţnostem a akceptuje svoji novou situaci, přijímá ji s klidem a vyrovnaně. Postoj, jak proţívat stáří je velice individuální, záleţí na mnoha aspektech. (Malíková, 2011, s. 24). 2.1 Formy péče Situace v České republice se po roce 1989 změnila. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, představuje několik moţností péče o seniory. Z rozsáhlých forem péče si vybírám pouze některé a přistupuji k nim z hlediska biologického, psychologického, sociálního a spirituálního. Tímto holistickým přístupem se chci zaměřit na komplexní a kvalitní péči o sestry seniorky Společnosti DKL Ošetřovatelská péče Biologické, neboli fyziologické potřeby, jsou zcela základními potřebami. Neuspokojení jedné z nich můţe mít vliv na celkový stav a zdraví seniora, proto také věnujeme dostatek času na jejich uspokojování (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 37). Jednou z mnoha forem ošetřovatelských péče o seniory je stravování. Důleţité je, aby byla poskytnuta kvalitní strava přiměřena jejich věku, zdravotnímu stavu a onemocnění. Úprava stravy a potřebná dopomoc nebo asistence při podávání stravy, sledování a dodrţování pitného reţimu, správně sestavený jídelní lístek podle dietního reţimu jsou nedílnou součástí péče o seniory, kterou můţeme předejít dalším zdravotním komplikacím(malíková, 2011, s ). Pichaud a Thareauová (1998, s. 106) uvádějí, ţe je někdy důleţitější překročit pravidla vyváţené stravy, pokud jídlo pozitivně ovlivní psychiku seniora. Důleţitou sloţkou v ošetřovatelské péči je pomoc při osobní hygieně. Kvalitní a systematické provádění osobní hygieny, spojené s masáţí některých částí těla, má preventivní charakter vůči tvorbě dekubitů a imobilitě (Malíková, 2011, s ). Je potřebné zajistit také určitou míru soběstačnosti a respektovat autonomii druhého. 14

16 Nezapomínat na to, ţe člověk uspokojuje své potřeby raději sám, neţ aby poţadoval něčí pomoc. Jedná se například o umývání, oblékání nebo jiné základné činnosti (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 49). Mezi významné stresové faktory v péči o seniora patří změna místa pobytu. Znamená nejenom kognitivní, ale i emocionální zátěţ. Senior se musí umět orientovat v novém prostředí, které není schopen vţdy náleţitě pochopit (Pidrman, 2007, s. 88). Poskytnutí ubytování zahrnuje vytvoření útulného, příjemného a bezpečného prostředí, které získáme vhodným výběrem barev při malbě stěn a vybavením interiéru pokoje. S poskytnutím ubytování se váţe vyuţití dalších prostor jako je jídelna, společenská místnost, návštěvní místnost, vrátnice či zahrada (Malíková 2011, s ) Psychologická péče Mezi formy psychologické péče řadíme terapie a aktivity. Jsou zaměřeny na pomoc k co nejdelšímu zachování soběstačnosti v plnění běţných úkonů. Senioři se s ohledem na svůj zdravotní stav, zapojují do běţných aktivit dne. V mnoha případech se jedná o aktivní předcházení depresivním náladám, negativním emocím, či nemocem jako je např. demence. V těchto případech se vyţaduje individuální přístup personálu. Je potřeba se přizpůsobit jejich rytmu. Učit je novým dovednostem je plýtvání energií, protoţe se z důvodu krátkého intervalu paměti, nemohou naučit novým dovednostem (Buijseen, 2006, s ). Tam, kde je praktická soběstačnost výrazně redukována, je třeba, pokud je to moţné, všemi prostředky usilovat o její obnovu. Ztráta soběstačnosti je často pociťována jako trýzeň (Haškovcová, 2002, s. 13). Jednou z novodobých terapií neboli aktivit se seniory trpící tímto onemocněním je smyslová aktivizace. Základem je práce s biografií člověka, pozornost věnovaná individuálním potřebám, orientace na rituály v jednotlivých ročních obdobích, případně v jednotlivých obdobích církevního roku. Vyuţívají se při tom prvky muzikoterapie, reminiscence, arteterapie a jiných dostupných metod (Wehner, 2011, s. 22). Reminiscenční terapie vyuţití vzpomínek - pomáhá seniorům vyřešit dřívější konflikty, pocity křivdy či viny, nedorozumění nebo také vyrovnat se s bolestnými zkušenostmi. Senior je pak schopen přijmout sama sebe, aktuální realitu i budoucnost, na jejímţ horizontu je smrt (Janečková, Vacková, 2010, s. 66). Je zřejmé, ţe psychologickou potřebou staršího člověka zůstává přirozené místo na proţívání staroby. Je to prostředí, ve kterém je mezi svými příbuznými, známými a 15

17 přáteli, místo, kde můţe být ještě uţitečný a poslouţit, ve kterém se cítí doma. I domovy pro seniory mohou být takovým místem, kde se senior můţe těšit ze společnosti jiných osob, kde se mu dostane odborné pomoci. Kdyţ se v domovech řídí především láskyplnou péčí, poskytují neocenitelné sluţby (Jan Pavol II., 1999, s ). Pro sestry seniorky je takovýmto přirozeným domovem vlastní komunita. Podle K. 34 je komunita místem příslušnosti DKL a komunitní ţivot pomáhá sestrám dělit se o vše. Statut 19 ji popisuje jako místo, kde sestry proţívají chvíle uvolnění v atmosféře radosti, jednoduchých a přátelských vztazích, které jsou součástí sesterského ţivota Sociální péče Znaky lidské křehkosti, které se nejzranitelněji projevují v seniorském věku, se stávají voláním po vzájemné závislosti a potřebné solidaritě, která spojuje generace mezi sebou. Kaţdý člověk potřebuje druhého a je bohatší díky darům a charismatům ostatních (Jan Pavel II., 1999, s. 17). Převáţná většina seniorů v pobytových zařízeních jiţ není sama schopna udrţovat kontakt se společenským prostředím. Prostřednictvím různých metod, postupů a aktivit pracovníci usilují o udrţení sociálních schopností a dovedností svých klientů. Ve velké míře se vyuţívají silné stránky seniora, motivace, zájem a schopnost spolupráce. Systematický přístup a podpora jeho aktivity je prevencí před poklesem fyzických, duševních i sociálních funkcí. Zapojováním seniora do sebepéče a mobilizováním jeho sil zabraňujeme vzniku a rozvoji závislosti na sluţbě (Malíková, 2011, s ). Sociální začleňování je prostředkem sociálního kontaktu, příjemného proţitku, vzájemným poznáváním lidí, získáváním rolí, zapojováním se do aktivit a předáváním zkušeností dalším generacím. Toto začleňování je důleţité z hlediska utvrzování vlastní osobní identity. Můţe se pod ním rozumět jakékoliv zapojení seniora do společné aktivity (Janečková, Vacková, 2010, s. 64). K. 35b připomíná, ţe nemocné a staré sestry mají důleţité poslání na misi Společnosti svými modlitbami, obětováním utrpení a svědectvím ţivota (Společnost DKL, 2005, s. 84). Základem sociální práce se seniorem je vztah a důvěra, které vytvářejí pocit bezpečí a jistoty (Janečková, 2010, s. 164). Pro sestry je takovýmto místem komunita, ve které ţijí. Je to společenství lásky, kde se sestry navzájem přijímají a shromaţďují ke společné modlitbě. (Společnost DKL, 2005, s ). 16

18 2.1.4 Spirituální péče Kaţdé pobytové zařízení musí respektovat i vyšší potřeby seniora, mezi které jednoznačně patří spiritualita, tzv. duchovní sloţka. Řada seniorů na sklonku svého ţivota bilancuje a přehodnocuje svůj ţivot. Důleţité je prozkoumání poţadavku spirituální potřeby, její rozsah a frekvenci. V rámci uspokojování duchovních potřeb mohou mít seniory na pokoji předměty duchovní potřeby, jako jsou kníţky, obrazy, kříţe, sošky (Malíková, 2011, s ). Podle Kováča (2008, s. 125) není jednoduché v dnešní postmoderní společnosti uspokojovat spirituální potřeby. V celé společnosti je totiţto nedůvěra k tradičním náboţenstvím, ovšem výzkumy dokazují, ţe se potřeba spirituality v období choroby a staroby zvyšuje. Existuje spojitost mezi zdravotním stavem seniorů a náboţenským ţivotem. Správná saturace duchovních potřeb znamená pro seniora velkou pomoc. Projevuje se to jeho vyrovnaností, vnitřním klidem a silou, uměním chápat druhé, tolerantním, chápajícím a vstřícným přístupem. Senior s naplněnými spirituálními potřebami si umí zachovat nadhled, odstup a nenechá se vtáhnout do nepodstatných a malicherných záleţitostí a sporů. Umí přijmout vše tak, jak to je a celkově z něho vyzařuje harmonie (Malíková, 2011, s. 274). Milan Týmal v rozhovoru s Pavlem Bajerem (2008, s. 10) rozmlouvá o potřebě smysluplnosti ţivota. S tématem smyslu ţivota souvisí otázka sebepoznání a nalezení svého místa, své uţitečnosti v kaţdé etapě ţivota. Přítomnost druhého je nevyhnutelná při kaţdé krizové situaci seniora, zvláště etapa proţívání konce ţivota. Senior, a řádové sestry nevyjímajíce, potřebuje s někým o smrti mluvit. V takových případech je nutné správně naslouchat a nechat se seniorem vést (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 132). Sestra Lucia Rogé (1995, s ) ve svém listu z 2. února 1976 píše, ţe naslouchání je ve vincentské sluţbě prvořadé. Tato sluţba naslouchání pomáhá lidem, zvláště seniorům, získat jistotu, pomáhá jim zbavit se pocitu, ţe jsou nepovšimnuti, nepotřební, neuţiteční, ţe je někdo chce zničit. Naslouchání jako projev přátelského uznání účinně napomáhá získat jistotu. Svatý Vincenc de Paul o péči seniorům říká, ţe sluţba se má vykonávat velice laskavě, srdečně. Personál se má s nimi sdílet jejich bolesti, vyslyšet jejich stíţnosti a trápení (Coste, 1945, s. 226). 17

19 2.2 Formy péče o sestry seniorky V kaţdé organizaci jsou nepostradatelní zaměstnanci, kteří pro ni představují určité bohatství. Toto bohatství je potřeba udrţovat a rozvíjet. Kvalita sluţeb přímo závisí na kvalitě zaměstnanců. Zaměstnanci jsou ti, kteří ji svou kaţdodenní činností tvoří a mají na ni největší vliv. Nejdůleţitější pro oblast řízení celé organizace jsou personalistika a management (Bednář, 2008a, s. 67). Sociální práce se uskutečňuje v komplexní spolupráci psychologů, terapeutů, lékařů, právníků, pedagogů, ošetřovatelů, pečovatelů, odborných asistentů, pastoračních pracovníků, duchovních, dobrovolníků a mnoha dalších. V pobytových zařízeních pro seniory pracují také zdravotničtí pracovníci, mezi které řadíme vrchní sestru nebo vedoucí ošetřovatelské péče, všeobecnou sestru, fyzioterapeuta, ergoterapeuta. Nelékařští zdravotničtí pracovníci musí splňovat podmínky zákona č. 96/2004Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání (Malíková, 2011, s. 97). Kvalifikační poţadavky těchto profesí musí být splněny v rozsahu stanoveném zákonem o sociálních sluţbách (Malíková, 2011, s. 86). Pro výkon pracovníka v sociálních sluţbách, je nutné kromě základního nebo středního vzdělání absolvování akreditovaného specializačního kurzu v minimálním rozsahu 150 hodin. Mezi předpoklady se řadí bezúhonnost, zdravotní a odborná způsobilost (Malíková, 2011, s. 92). Kromě odbornosti pečujícího personálu je potřebná i jeho spirituální zralost a hodnotový řebříček. Svatý Vincenc de Paul často prvním dcerám křesťanské lásky opakoval, ţe je potřeba svojí sluţbu dělat s radostí, s nadšením, vytrvalostí a zároveň s pokorou, trpělivostí a s úctou, tak jako by se slouţilo skutečným pánům (Roman, 2002, s. 260). Podle Bednáře (2008a, s. 68) jsou u pracovníků přímé péče důleţité sociální schopnosti, mezi které se řadí: pocit odpovědnosti, pozitivní postoj k seniorům, schopnost týmové práce, schopnost reflektování své práce, ţivotní zkušenosti, komunikace, duševní flexibilita a umění motivovat Sociální pracovník Předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka upravuje 110 a 111 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Mezi ně patří odborná způsobilost 18

20 k výkonu povolání, která je získána úspěšným absolvováním vyššího odborného vzdělání, které je zaměřené na sociální práci, sociální pedagogiku, nebo úspěšným absolvováním vysokoškolského vzdělání zaměřeného na sociální práci, sociální politiku, pedagogiku nebo péči. Následně si sociální pracovník doplňuje další vzdělání absolvováním akreditovaných vzdělávacích kurzů v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok. Podle Křišťana (2008, s. 49) se od sociálního pracovníka očekává, ţe umí vyhodnotit situaci seniora z hlediska dysfunkce jeho sociálního fungování a je schopen dopomoci seniorovi k řádnému sociálnímu fungování. Sociální pracovník pomáhá seniorovi adaptovat se na změnu, případně integrovat se do nové sociální sítě. Snaţí se uchovávat kontinuitu ţivota seniora a pracovat s jeho ţivotním příběhem. Podporuje tak jeho zdraví a kvalitu ţivota (Janečková, 2010, s. 164). Janečková (2010, s. 179) dále píše o pozici sociálního pracovníka v organizaci. Tam by měl být členem vrcholového vedení domova pro seniory, osobou, která plní manaţerské a koncepční funkce Syndrom vyhoření v pomáhajících profesích Pokud zapálíme oba konce svíčky, získáme více světla, jenomţe svíčka dřív zhasne. Tímto bychom mohli popsat proces vyhoření, který postihuje pracovníky v přímé péči stejně jako výkonné zaměstnance organizace nebo ostatní lidi. Syndrom vyhoření se nevyhýbá ani mladým ani starým lidem. Postihuje ty nejproduktivnější osoby, čímţ dochází ke ztrátě nejenom na rovině osobní, ale i na rovině celých organizací a podniků (Rush, 2003, s. 7). Kdyţ je naše energetická bilance dlouhodobě záporná, dostáváme se do stavu syndromu vyhoření. K hlavním projevům patří deprese, lhostejnost, cynismus, staţení se z kontaktů s přáteli, ztráta sebedůvěry, časté nemoci a tělesné potíţe (Kopřiva, 2006, s. 101). Mayron D. Rush (2003, s ) rozlišuje deset faktorů, které způsobují vyhoření. Jedná se o pocit nutkání namísto povolání, neschopnost přibrzdit, snaha udělat si všechno sám, přehnaná pozornost cizím problémům, zbytečná soustředěnost na detaily, nereálná očekávání, příliš velká rutina, nesprávný pohled na Boţí priority v ţivotě jedince; špatný tělesný stav a neustále odmítání ze strany druhých. V oblasti vyhoření máme mnoho dalších faktorů, jako jsou osobnostní rysy, zaměstnání nebo i celkový tlak společnosti (Rush, 2003, 30-38). 19

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici,

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A CHARITA OSTRAVA Kořenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB CHARITY

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice. Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.cz STANDARD 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Domov pro seniory

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008 Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 200 Obsah A Obecná část 1. Sociální práce a teologie uvedení do problematiky 2. Praktická teologie, pastorace a sociální práce mezioborové souvislosti 3.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců

Více

ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé,

ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé, ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, rok 2013 se staví jako první a odvážný rok do řady našich plánů. Misericordia o.p.s. zahájila svou činnost a pomalu se rozhlíží jako dítě, které právě objevilo něco nového. Stejně

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Analýza poskytovatelů sociálních

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Supervize a koučování v kontextu sociální práce Adéla Mojžíšová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cílem koučování

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Podporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy.

Podporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy. Poslání: "Podporujeme seniory zachovávat důstojný život a soběstačnost." Domov pro seniory Posláním Domova pro seniory je odborně poskytovat pomoc, podporu a péči lidem se sníženou soběstačností zejména

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

Vzdělávání nelékařů - zhodnocení vzdělávacích aktivit

Vzdělávání nelékařů - zhodnocení vzdělávacích aktivit Vzdělávání nelékařů - zhodnocení vzdělávacích aktivit 22.4. 2013 IPVZ Mgr. Jana Mikulková ředitelka NCO NZO Vzdělávací akce v rámci projektu Zahájení listopad 2010, ukončení březen 2013 Akreditované kvalifikační

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Členění základních odborností NRNO

Členění základních odborností NRNO Členění základních odborností NRNO Sociální služby: Sociální služby zahrnují velké množství dílčích odborností a oblastí potřebných při poskytování sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Strategické cíle organizace na léta 2010 2012

Strategické cíle organizace na léta 2010 2012 Domov pro seniory sv. Hedviky Kravaře, příspěvková organizace Sestavil: Maria Melecká, ředitelka Zaměstnanci úseku přímé a výchovné péče Schválil: Bc. Maria Melecká, ředitelka Platnost od: 1. 1. 2010 Strategické

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více