KVALITA INKLUZIVNÍ ŠKOLY: JEJÍ HODNOTOVÁ DIMENZE A PODMÍNKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KVALITA INKLUZIVNÍ ŠKOLY: JEJÍ HODNOTOVÁ DIMENZE A PODMÍNKY"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta KVALITA INKLUZIVNÍ ŠKOLY: JEJÍ HODNOTOVÁ DIMENZE A PODMÍNKY Habilitační práce Brno 2013 Jana Kratochvílová

2 Prohlašuji, že jsem předloženou habilitační práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu se zákonem č. 121/200 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

3 Poděkování Děkuji vedoucím pracovníkům, učitelům, asistentům a dalším pracovníkům všech osmi základních škol, kteří se ochotně a trpělivě po celé období šesti roků spolupodíleli na výzkumu inkluzivního pojetí primárního vzdělávání. Bez jejich spolupráce by tato studie nemohla vzniknout. Rodině i přátelům děkuji za podporu, kterou mi poskytovali.

4 Obsah Úvod Kontextuální rámec inkluzivního vzdělávání Vzdělání jako základní lidské právo, rovnost ve vzdělávání Vymezení základních pojmů řešené problematiky Integrace a inkluze ve vzdělávání Žák se speciálními vzdělávacími potřebami Diverzita a segregace ve vzdělávání, (ne) rovné šance ve vzdělání Inkluzivní vzdělávání v praxi a systémové pojetí jejího rozvoje Inkluzivní vzdělávání ve výzkumech Přehled vybraných zahraničních výzkumů inkluze ve vzdělávání Přehled vybraných výzkumů inkluze ve vzdělávání v České republice Dílčí projekt výzkumného záměru PdF MU Naplnění obsahového rámce školního kurikula při zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 1. stupni ZŠ jako východisko pro případovou studii Uvedení do výzkumu Fáze výzkumu Evaluační a autoevaluační procesy jako podpora kvality inkluzivního vzdělávání Kvalita školy a její evaluace Ukazatele kvality inkluze Hodnotová dimenze inkluze v primárním vzdělávání Vyjádření hodnot inkluze ve vzdělávání prostřednictvím poslání a vize školy Exkurz do hodnotové dimenze inkluze v primárním vzdělávání v praxi (interpretace výsledků výzkumu) Principy inkluzivního vzdělávání

5 4.2.1 Principy inkluze na prvním stupni základních škol a jejich aplikace ve výchovně-vzdělávacím procesu Respekt mezi všemi účastníky výchovně-vzdělávacího procesu Uplatňování principu individualizace a diferenciace ve prospěch rozvoje žáků Osobní maximum všech za vzájemné podpory Spolupráce mezi žáky, zaměstnanci školy, vedením školy, učiteli s odborníky uvnitř i vně školy a spolupráce s rodiči Komunikace mezi všemi zúčastněnými žáky, pracovníky školy a jejím širším okolím (komunitou) Podmínky inkluze v primárním vzdělávání v ČR Analýza podmínek legislativního a kurikulárního rámce školní integrace a inkluze Návrh na změnu konceptu podmínek inkluzivního vzdělávání v projektové formě kurikula Systém podpory žáků s rozmanitými schopnostmi Podmínky vzdělávání Vzdělávací strategie Spolupráce školy Hodnocení žáků Východiska pro hodnocení žáků v inkluzivní škole Legislativní vymezení hodnocení v našich podmínkách Model komplexního rozvíjejícího hodnocení Sumativní hodnocení a výzva k diskusi Případová studie Teorie a metodologie Záměr výzkumu, výzkumný problém a výzkumné otázky

6 6.1.2 Kontextuální rámec výzkumu Teoretický kontext Případové studie v českých a zahraničních výzkumech Design výzkumu Výběr školy extrémní případ a etika výzkumu Proces výzkumu (fáze a metody sběru dat) Obsahová analýza projektové formy kurikula Pohled na inkluzi očima pedagogických pracovníků Proces výuky Pohled na inkluzi očima žáků Zajištění kvality výzkumu Portrét školy Přijímající Charakteristika školy Podmínky vzdělávání v Přijímající škole Variabilní organizace ve prospěch potřeb dětí Vzájemný respekt a rozvoj pedagogických pracovníků (personální podmínky) Materiální a prostorová podpora výchovy a vzdělávání Přístup ke společnému kurikulu Hodnoty školy Hodnota každého dítěte - vize školy Jsme součástí jednoho společenství a máme své rituály (hodnoty školy v praxi) Výuka orientovaná na potřeby dětí Poznávání rozmanitosti dětí Individualizací a diferenciací výuky respektujeme vývoj osobnosti dítěte Podporujeme samostatnost, spolupráci i společné učení Máme přehled o dění ve výuce. Řídíme ji motivací, diferencovanými učebními úlohami, efektivní zpětnou vazbou a pravidly

7 Motivace Strategie při zadávání učební úlohy Řízení třídy Respektování pravidel Hodnocení a sebehodnocení žáků Spolupráce s rodiči a vnějšími subjekty Odpovědi na výzkumné otázky případové studie Závěr Resumé Summary Bibliografie Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Přílohy

8 Úvod Inkluze je nový koncept. Je to vize nové společnosti, která z celého srdce vítá odlišnost. Každá lidská bytost je součástí společnosti. Společnost pečuje o potřeby každého jednotlivce, aniž by ho jakýmkoli způsobem značkovala či segregovala. Nové myšlení vyžaduje novou terminologii (Gitta Bittingerová a Marianne Wilhelmová) Nové myšlení vyžaduje nejen novou terminologii, ale i změnu paradigmatu vzdělávání a jeho reformu. Reformní proměna vzdělávání souvisí úzce s mnoha faktory politickými, sociálními, ekonomickými, které se rychle mění a vyvíjejí, a s poměrně neměnnou tradicí i kulturou dané společnosti. V poslední době je významně ovlivňována i společnými evropskými tendencemi, které jsou výsledkem mezinárodní spolupráce, společných výzkumných snah (OECD, 1994, 1999; European Agency for for Development in Special Needs 2003, 2010a, 2011b) s cílem hledat řešení pro témata přesahující národní rámec. Důsledkem jsou politická rozhodnutí, zejména rozhodnutí přijatá v rámci Evropské unie, která ovlivňují podobu vzdělávacích systémů jednotlivých zemí a jejich kurikulum. Zatímco koncem uplynulého století se reforma našeho vzdělávání soustředila na přeměnu struktury vzdělávacího systému, ekonomickou, právní a pedagogickou autonomii škol, počátek 21. století je charakterizován zásadní kurikulární proměnou akcentující kvalitní vzdělávání pro všechny, rovný přístup ke vzdělávání a podporu celoživotního učení. Cílem reformních snah je zvyšovat příležitost k zaměstnanosti a uplatnitelnosti jedince ve společnosti, tzn. eliminovat sociální inkluzi (UNESCO, 2009), která je důsledkem postojů a reakcí k rasové, sociální, třídní, etnické a náboženské rozmanitosti i osobnostním předpokladům a schopnostem jednotlivců. K rozvoji společnosti založené na rovných příležitostech má přispět především vzdělávací koncepce zaměřená na inkluzi (význam pojmu inkluze vychází z anglického pojmu to be included, být úplnou součástí) žáků/studentů, kteří potřebují vzdělávací podporu ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Hovoříme tak o inkluzivním vzdělávání a o inkluzivní škole, která umožňuje všem žákům dané komunity maximální rozvoj v souladu s jejich rozmanitými schopnostmi. Vedle kulturně transmisivní funkce školy tak nabývá stále více na významu funkce osobnostně rozvojová, sociálně integrační, interkulturně a globálně integrační a kvalifikační (Průcha [Ed.], 2009, s. 114). 8

9 Kde člověk žije, s kým žije a jak společně komunita žije, je stejně důležité jako jeho osobní rozvoj. Sociální kapitál je identifikován jako klíč k úspěšné komunitě. Musí být odlišeno, zda existují výrazné benefity získané z toho, co lidé dávají jeden druhému, žák žákovi, žák učiteli, rodiče učiteli, učitel žákovi, v interaktivním hlavním vzdělávacím proudu školního prostředí. Jako učitelé musíme být schopni ocenit, co děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), jazykovými, kulturními odlišnostmi přinášejí školní komunitě (O Hanlon, 2003, s. 9). Fenomén inkluzívní vzdělávání se významně vyvíjel od 60. let minulého století v souvislosti s reformními snahami v zemích s rozmanitou populací, zejména ve Velké Británii, Spojených státech amerických a Kanadě. V Kanadě vznikl požadavek na inkluzivní vzdělávání již v roce 1968 a byl uzákoněn rokem Stejně tak ve Spojených státech amerických bylo inkluzivní vzdělávání cíleně podporováno a rozvíjeno od roku 1975 (Peters, 2004). V tomto období se inkluzivní vzdělávání týkalo zejména marginalizovaných skupin a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jak konstatují Kasíková a Straková (Eds.) (2011, s. 24), inkluze se stala prostředkem pro reformu speciálních škol a dosahování sociální spravedlnosti. V našich podmínkách se tematika vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci hlavního vzdělávacího proudu začala rozvíjet ve smyslu integrace v 90. letech minulého století a postupně, se vstupem naší země do Evropské Unie, vykrystalizovala v požadavek na přeměnu v inkluzivní vzdělávání. Jeho rozvoj zůstává stále jednou z výzev současného vzdělávání nejen v České republice, ale v celém světě, avšak dnes již v širším komplexnějším pojetí, které se týká všech žáků a nekoncentruje se pouze na vymezené skupiny. Na rozvoji inkluzivního vzdělávání se v Evropě podílí významnou měrou nezávislá a samosprávná organizace Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání (The European Agency for Development in Special Needs Education), jejímiž členy jsou státy EU, Island, Norsko a Švýcarsko. Jejím posláním je získávání informací o vzdělávacích systémech jednotlivých zemí, vzájemné využití zkušeností a vytvoření společného konceptu rozvoje inkluzivního vzdělávání. K tomu směřují různá podpůrná opatření, která souvisejí s fází rozvoje inkluzivního vzdělávání v jednotlivých zemích. Inkluzívní vzdělávání je probíhajícím procesem, nikoli konečným výsledkem a politika a její zavádění do praxe se nachází v různých zemích v odlišném stadiu tohoto procesu vývoje. Obdobně je tomu i v naší vlasti. Politické a strategické dokumenty podporují rozvoj inkluzivního vzdělávání, postupně se mění legislativa, uplatňují se nové finanční strategie na podporu 9

10 inkluze, školy se snaží přizpůsobit novým požadavkům. Důležité je, aby se jednalo o systémové konstruktivní změny, které nebudou pouhou proklamací vizí a politických prohlášení, ale které budou přeneseny do praxe ve prospěch žáků, jejich rozvoje a společenské uplatnitelnosti, o změny, které přispějí nejen k rozvoji kvality výuky a školy, ale celého vzdělávacího systému. Podporou jejich zavádění mohou být výzkumy, které mapují pojetí inkluze v praxi našich škol. Habilitační práce je vyústěním teoretického a výzkumného úsilí autorky v uplynulých deseti letech, v nichž se zabývala: pojetím projektové formy kurikula, tvorbou kurikula na úrovni školy, nezbytnými kompetencemi učitelů, které jsou pro jeho koncipování žádoucí, i zkušenostmi s tvorbou první verze školních vzdělávacích programů (Kratochvílová, 2004a, 2004b; 2006a, 2006b, 2007c; Horká & Kratochvílová, 2008); výukovými metodami zaměřenými na integraci vzdělávacího obsahu a aktivizaci všech žáků ve výukovém procesu (Kratochvílová 2006c, 2007a, 2007b, 2010, 2011a; Babiaková, Kratochvílová et al., 2009); hodnocením a sebehodnocením žáků s akcentem na účast žáků v procesech posuzujících jejich výsledky a s důrazem na formativní hodnocení podporující autoregulaci učení (Horká, Filová, Janík, & Kratochvílová, 2009; Kratochvílová, 2011b; Helus et al. 2012); podmínkami a výukovými strategiemi inkluzivního vzdělávání (Kratochvílová, 2008; Kratochvílová, Havel, & Filová, 2009, 2011; Havel & Kratochvílová 2012, Kratochvílová, & Havel, 2013,). Fenomén inkluzivního vzdělávání autorka zkoumala v rámci řešení Výzkumného záměru Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (MSM ), jehož nositelem je Pedagogická fakulta MU, řešitelkou prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. Jako členka výzkumného týmu se spolupodílela na řešení dílčího výzkumného projektu s názvem Naplnění obsahového obsahového rámce školního kurikula při zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 1. stupni ZŠ a možné strategie výuky při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vyúsťující v integrativní/inkluzivní didaktiku (viz kap.2.3). Cílem předkládané habilitační práce je popsat a analyzovat dvě hlavní dimenze kvality školy, její hodnoty a podmínky v kurikulárních dokumentech, legislativě a praxi primárního 10

11 vzdělávání. Naší snahou je poukázat na determinanty, které ovlivňují kvalitu vzdělávání v inkluzivní škole a její charakteristiky. Na analýzu podmínek inkluzivního vzdělávání stanovených v kurikulárních dokumentech a legislativě navazujeme kvalitativním empirickým šetřením, jehož záměrem je porozumět pojetí inkluze na prvním stupni základní školy, která se jako inkluzivní prezentuje prostřednictvím svého školního vzdělávacího programu, a pojmenovat charakteristické rysy kvality této školy. Koncept práce vychází z hodnotového přístupu k inkluzi (Ainscow, M., Booth, T., & Dyson, A., 2006), který klade akcent na přijetí hodnot oceňujících rozmanitost a na jejich implementaci v praxi skrze vhodné podmínky a výukové strategie, jimiž je rozvíjena komplexně osobnost žáka. Z důvodu propojení teorie a praxe není předkládaná habilitační práce záměrně rozčleněna striktně na část teoretickou a empirickou, ale v některých jejích kapitolách zprostředkováváme výsledky empirie bezprostředně v návaznosti na teoretická východiska. Těžiště empirické části práce spočívá v případové studii, která je uvedena v poslední kapitole. V první kapitole habilitační studie se zabýváme východisky inkluzivního vzdělávání a důvody jeho rozvoje. Pro porozumění zkoumaného fenoménu inkluze v ní definujeme základní pojmy, o něž se v práci opíráme, zejména výchozí axiální koncept inkluze ve vztahu ke kvalitám života žáků heterogenního společenství třídy, školy. V navazující kapitole uvádíme parciální přehled zahraničních i domácích výzkumů inkluzivního vzdělávání, jehož prostřednictvím chceme poukázat na složitost problematiky takového vzdělávání. Zprostředkováváme v ní rovněž design a stručně některé výsledky výše uvedeného dílčího projektu výzkumného záměru, z nichž vyplývá, že mezi zkoumanými školami jsou v pojetí inkluze projektové i realizační formy kurikula značné rozdíly. Vyústěním výzkumného projektu je předkládaná případová studie (tzv. extrémní případ), která dokládá, jak lze vyhodnocovat kvalitu inkluze v konkrétní škole z hlediska jejích dimenzí (oblastí) v různých rovinách kurikula. Třetí kapitola je věnována tématu kvalita školy. Analyzujeme v ní některé autoevaluační nástroje domácí i zahraniční provenience pro zjišťování kvality inkluze ve škole a předkládáme v ní model Kvalita inkluzivní školy ve vazbě na kontextové faktory jejího prostředí, který nám poskytl rámec pro případovou studii a shrnutí charakteristických znaků kvality zkoumané školy. 11

12 Navazující čtvrtá kapitola popisuje hodnotovou dimenzi inkluzivního vzdělávání v teoretické i realizační rovině. Vymezujeme v ní základní principy inkluze a doplňujeme je o reálný obraz výukových strategií, jimiž jsou uváděny do praxe škol. Empirická data v této kapitole pocházejí částečně z již zmiňovaného výzkumného projektu. V této práci je však rozšiřujeme o kvantitativní zpracování a o nové poznatky získané ve třetí etapě výzkumu, o výsledky získané pozorováním výuky a rozhovory s pedagogickými pracovníky školy a žáky. Jejich cílem je uvést čtenáře do reálného vzdělávacího prostředí v primárním vzdělávání a interpretací výzkumných výsledků poukázat na argumenty i kvantitativní hodnoty školy, kterou jsme si zvolili pro případovou studii. V páté kapitole analyzujeme podmínky inkluzivního vzdělávání v kurikulárních dokumentech a platné legislativě. Upozorňujeme na disproporce mezi nimi i na nejasnost požadavků na obsahovou složku projektové formy kurikula základního vzdělávání, konkrétně v požadavcích péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro zkvalitnění školních vzdělávacích programů předkládáme návrh na obsahové vymezení péče o žáky v inkluzivním prostředí školy v nové struktuře, včetně kritérií kvality, který jsme nazvali Systém podpory žáků s rozmanitými schopnostmi. V širším rozsahu se zabýváme hodnocením a sebehodnocením žáků. Důvodem je skutečnost, že toto kritérium patřilo ve výzkumném záměru k nejhůře hodnoceným a procesy spjaté s hodnocením žáků považujeme za velmi podstatné při vzdělávání žáků heterogenního společenství třídy. Věnujeme mu proto zvláštní pozornost i z hlediska teoretického a podáváme návrhy k diskusi na změnu celkového konceptu závěrečného sumativního hodnocení v souladu s holistickým konceptem rozvoje osobnosti žáka primárního vzdělávání a kvalitami jeho života. V poslední šesté kapitole zúžíme náš pohled na jednu školu. Prezentujeme závěrečný výzkumný projekt autorky, případovou studii školy, která vykazovala ve vzorku osmi škol v průběhu výzkumného šetření nadstandardní hodnoty v hodnocení podmínek i výchovných a vzdělávacích strategií inkluze a tím si zasloužila pozornost. Její kvalitativní charakteristiky převádíme do teoretického modelu Kvalita inkluzivní školy ve vazbě na kontextové faktory jejího prostředí, čímž promítáme hodnototovou dimenzi školy a její vzdělávací podmínky do procesů a výsledků inkluzivní školy. V komplexním systému kvality školy se mohou stát inspirací dalším školám. Předkládanou studií chceme přispět do diskuse o současné školské reformě a politických snahách podporujících vzdělávání většiny žákovské populace společně, bez segregace a s využíváním její jinakosti a rozmanitosti. Chceme poukázat na rozdíly v připravenosti škol vzdělávat všechny žáky společně pod jednou střechou, na jejich odlišné podmínky a na nezbytnost 12

13 zavádět hodnoty inkluze do praxe postupnými systematickými opatřeními a tím přispívat k jejich kvalitě i kvalitě celého vzdělávacího systému. 13

14 1 Kontextuální rámec inkluzivního vzdělávání 1.1 Vzdělání jako základní lidské právo, rovnost ve vzdělávání Při rozvoji inkluzivního vzdělávání vycházejí země Evropské unie z přesvědčení, že vzdělání je základním lidským právem (Všeobecná deklarace lidských práv 1948, čl ), základem pro spravedlivější společnosti (Ainscow, 2005), a z práv dítěte definovaných v mezinárodní konvenci občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv dětí v Úmluvě o právech dítěte: Výchova má směřovat k rozvoji osobnosti dítěte a jeho nadání, rozumových i fyzických schopností v co nejvyšší míře. Výchova má připravovat dítě na aktivní život dospělého ve svobodné společnosti a posilovat úctu k jeho rodičům, k vlastní kultuře, jazyku i k hodnotám kultur jiných (Práva dítěte v dokumentech, 1998; Hanzová, Kodým, & Kremličková, 1995, s. 65). Současná koncepce inkluze vychází rovněž z přijetí Prohlášení ze Salamanky, v němž bylo oficiálně deklarováno právo na inkluzivní vzdělávání (The UNESCO s Salamanca Statement and Framework for Action on Special Needs Education, ) a Úmluvy o právech osob s postižením OSN (The United Nations Convention on the Rights of Persons with Disabilities (OSN, 2006). Úmluva v článku 24 zmiňuje jasnou výzvu k podpoře inkluzivního vzdělávání, které poskytuje pro děti s postižením nejlepší vzdělávací prostředí a napomáhá překonání bariér a předsudků a zdůrazňuje potřebu odborné profesní přípravy učitelů pro výuku v inkluzívních třídách. Tento požadavek podporují mnohé další dokumenty na evropské úrovni, v nichž je kladen důraz na řešení rostoucí diverzity v prostředí našich škol pomocí inkluzivního vzdělávání, např. Vzdělávání učitelů k inkluzi v Evropě Výzvy a příležitosti (2011a). Cílem inkluzivního vzdělávání je: a) umožnit všem rovný přístup ke vzdělání, b) přispívat k sociální soudržnosti a respektu vůči rozmanitosti, 1 Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru. 2 Školy by měly sloužit všem dětem, bez ohledu na jejich fyzický, intelektuální, sociální, jazykový stav či status a další okolnosti. To by mělo platit o postižených dětech, o nadaných dětech, o dětech vyrůstajících na ulici, o pracujících dětech, o dětech z odlehlých aglomerací a kočovných národů, o dětech z jazykových, etnických a kulturních minorit a o dětech z jiných znevýhodněných či marginalizovaných oblastí a skupin (odst. 3). Dokument byl přijat 94 zeměmi a 25 mezinárodními organizacemi (UNESCO, 1994). 14

15 c) usilovat o maximální rozvoj každého jednotlivce ve všech oblastech jeho osobnosti a přispívat tím ke kvalitě jeho života, d) podporovat maximální participaci na vlastním rozvoji i společenském životě, e) překonávat bariéry, které vycházejí z postojů a předsudků vůči jakékoliv odlišnosti a z jejich neznalosti. Do inkluzivního vzdělávání se tedy zřetelně promítá požadavek na rovnost lidského bytí. Podle Horňákové (2010, s ) je na rovnost možno nahlížet: na bázi filozofie úcty k člověku jakožto k bytí a na respektování hodnoty každého individua. Posílení úcty ve škole je významný aspekt inkluzivní pedagogiky, ze kterého budou profitovat všechny děti. Deficit úcty, který se projevuje v přehlížení, ponižování, zesměšňování nebo negativním zaškatulkování žáka, v nepřizpůsobení tempa práce nejslabším, spočívá v nedostatečném uvědomování si hodnoty dítěte. Důvody pro inkluzivní vzdělávání vycházejí z lidských práv, z požadavku na kvalitní vzdělávání, rovnost, společenské uplatnění a začlenění do společnosti a rovněž z výsledků mnoha výzkumů, v nichž se badatelé koncentrují na různé aspekty inkluzivního vzdělávání (OSN, 2006; UNESCO, 2009; OECD, 2011a). V literatuře bývají vymezeny často jako důvody humánní, právní, sociální a ekonomické (např. Deset důvodů pro inkluzivní vzdělávání 3 ). Rozšíříme-li jejich vymezení o oblast vzdělávání, pak je možné sumarizovat ve prospěch inkluze ve vzdělávání důvody: a) humánní, vycházející z konceptu spravedlnosti ve vzdělávání: existuje nezbytný lidskoprávní požadavek poskytnout lidem rovné možnosti rozvíjet vlastní schopnosti a plně participovat na fungování společnosti. Je třeba zajistit, aby osobní a společenské okolnosti nepředstavovaly překážku naplnění vzdělávacího potenciálu (OECD, 2007); b) právní: zejména od počátku 21. století je inkluzivní vzdělávání chápáno jako základní lidské právo, které se týká širší škály žáků než pouze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, 2011a), koncentruje se na práva všech dětí (Horňáková, 2010), zajištění základního minimálního standardu vzdělávání pro všechny a odmítá segregaci; 3 Tzv. Desatero Společnosti pro rozvoj inkluzivního vzdělávání Centre for Studies on Inclusive Education (CSIE). Dostupné z 15

16 c) ekonomické (pragmatické): vytvoření systému inkluzivních škol je méně ekonomicky náročné než zřizování komplexního systému rozdílných škol, které by se specializovaly na rozmanité skupiny žáků (Unesco, 2009, s. 8). Chybějící dovednosti pro sociální a ekonomickou participaci ve svém důsledku přinášejí vyšší náklady (na zdravotní péči, podporu v nezaměstnanosti, péči o dítě, bezpečnost, další vzdělávání); Společnosti, které vykročily cestou inkluzivního vzdělávání, argumentují tím, že společné vzdělávání žáků pocházejících z různých skupin obyvatelstva a disponujících různou mírou schopností není přínosem jen pro znevýhodněné skupiny a neomezuje se pouze na jakýsi etický problém, ale přináší prospěch celé společnosti. Náklady spojené s řešením problémů způsobených segregací znevýhodněných skupin obyvatelstva od raného dětství až do dospělosti vysoce převyšují investice vložené do prevence těchto jevů, tedy do poskytnutí rovných šancí na kvalitní vzdělávání pro všechny žáky, přičemž výchozí pozice každého žáka je ve třídě hlavního proudu (Janebová-Kučerová et al., 2008, s. 6). Co se týká ekonomického aspektu, musíme konstatovat, že přes proklamace k podpoře rovného přístupu ke vzdělání v mnoha strategických dokumentech nebyla dosud vypracována a zveřejněna celostátní analýza finančních nároků na zabezpečení vhodných podmínek pro inkluzi ve srovnání s náklady na speciální školství. Inspirací pro její zpracování by mohla být případová studie autorů Gajdoš, Zima a Baxová (2011). Pokusili se v ní o modelovou situaci mapující změny v organizaci i financování škol při začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ze škol speciálních do šběžných základních škol města. Dle jejich výsledků by si plnohodnotná péče o žáky v inkluzivním vzdělávání vyžádala navýšení rozpočtu škol o 10%. Přestože jde o dílčí modelovou studii, mohla by být pro tvůrce vzdělávací koncepce v této zemi impulsem k analýze požadavků na zabezpečení inkluzivního vzdělávání, které by byly systematicky uváděny do reálného života škol v souladu s finančními možnostmi. d) sociální: zvýšená migrace představuje v některých zemích nové výzvy pro podporu sociální soudržnosti. Inkluzivní školy jsou schopny ovlivňovat postoje k diverzitě a podpoře nediskriminující společnosti a kvalitním vzděláváním podporovat sociální soudržnost (UNESCO, 1994; OSN, 2006). e) vzdělávací: inkluzivní prostředí pozitivně ovlivňuje výsledky všech žáků, nejen žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; rozvíjí kompetence učitelů i jejich spolupráci 16

17 s ostatními ve škole i externím prostředím (Boyle et al., 2011, s. 76). To dokazují výsledky mnoha výzkumů realizovaných v zahraničí i u nás (viz kap. 2.1, 2.2.) Inkluzivní vzdělávání vidí jako přínosné a nejvhodnější i lidé s postižením (prohlášení Názory mladých lidí na inkluzivní vzdělávání, Lisabon, 2007), ovšem za splnění jistých podmínek pro jeho realizaci. Přestože v rámci zemí Evropské unie existují politické a koncepční snahy (podložené výzkumnými zjištěními) podporovat rozvoj inkluzivního vzdělávání, v reálném životě se pod vlivem mnoha specifických faktorů jeho pojetí a podmínky liší. To nás vybízí jednak k analýze všech odlišností, hledání opatření k jeho rozvoji a vhodných cest zavádění do praxe, ale rovněž k respektu k národnostním specifikům a kultuře dané společnosti. 1.2 Vymezení základních pojmů řešené problematiky Změny v terminologii jsou nutné k reflexi změn v myšlení, politice a praxi (Prohlášení ze Salamancy, 1994) Jak jsme již zmínili, každá země se nachází v různých etapách cesty k inkluzi ve vzdělávání. S tím souvisí i terminologická roztříštěnost a nejednotnost pojmů v této oblasti, o čemž svědčí současná odborná literatura i projektové zprávy jednotlivých zemí. Především se jedná o vymezení pojmů integrace, inkluze, inkluzivní vzdělávání, diverzita (rozmanitost), žák se speciálními vzdělávacími potřebami a určení, koho se inkluze týká Integrace a inkluze ve vzdělávání Současné pojetí vzdělávání se ve světovém i evropském měřítku odklání od integrativních konceptů diskutovaných v létech minulého století (Ainscow, 2002) ve prospěch péče a podpory o potřeby a odstraňování bariér v učení všech dětí. V souladu s tímto konceptem bývají dnes v oficiálních evaluačních, monitorovacích, strategických a politických dokumentech Evropské unie upřednostňovány pojmy inkluze, inkluzivní vzdělávání oproti dříve užívanému pojmu integrace. V praxi jsou však mnohdy oba pojmy ztotožňovány a vnímány jako synonyma. Tuto skutečnost je nutné odmítnout, neboť každý z těchto konceptů má jiná východiska a jiný obsah. Na rozdíly v obou diskurzech a jejich vývoj upozorňuje řada autorů (Resman, 2003, O Hanlon, 2003, Skidmore, 2004). Komparaci základních atributů inkluze a integrace nastínila u nás např. 17

18 Vítková (2009, s ), teoretickou metaanalýzu obou paradigmat uskutečnili také Němec a Vojtová (2009, s ). Autoři v ní upozorňují na základní smysl inkluzivního vzdělávání na kvalitu života žáka a jeho osobností rozvoj, což je v souladu s naším pojetím inkluze (viz definice inkluzivního vzdělávání na s ). Podle Resmana (2003) jsou oba pojmy integrace a inkluze dvě kvality, dva stupně jedné roviny výchovně vzdělávacího úsilí. Při inkluzi jde o jistou kvalitativní novost, o nové pohledy a novou rovinu začleňování dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, inkluze je kultura života v určitém společenství (tamtéž, s. 164). Aby bylo možné v naší společnosti přeměňovat postupně integrativní přístup vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivní pojetí, je nezbytné uvědomit si rozdíly v těchto dvou vzdělávacích diskurzech. Integrace ve vzdělávání vyjadřuje úsilí začlenit různé skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (v našich podmínkách zdravotně postižené) skrze kvalitní edukační proces, rovné příležitosti a společné vzdělávání s intaktní populací do společnosti. Při integrativním vzdělávání se mnohdy věnuje pozornost více slabým stránkám dítěte než omezením v prostředí školy. Důraz je kladen spíše na odlišnost žáků a kategorizaci jejich postižení. Podle Hájkové a Strnadové (2010) to znamená nastavení takových podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, aby mohly dosahovat funkčního minima. Týká se jednotlivce nebo určité skupiny žáků. Tannenbergerová poznamenává (2012, s. 26), že integrace je spíše záležitostí praxe, než filozofickým konceptem. Integraci lze chápat jako nástroj, mechanismus či opatření, naproti tomu inkluze je pojímána jako systém či směr. V integraci se jedná zejména o administrativní a faktické začlenění jedince do společenství třídy, školy a společnosti. Podle Watkinsové (2009, s. 81) je často cílem integrace začlenit žáka zpět do hlavního vzdělávacího proudu, protože byl v určitém okamžiku z něho vyčleněn, zatímco inkluze představuje ve vztahu k žákovi být součástí komunity od počátku. O integraci žáků se zdravotním postižením do škol hlavního vzdělávacího proudu hovoří také prozatímní česká legislativa (zákon č. 561/2004 Sb.), v níž je však v současnosti kladen akcent na jejich společné vzdělávání s intaktními žáky od počátku. Inkluze ve vzdělávání (inkluzivní vzdělávání) představuje společné formální vzdělávání všech žáků ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Vychází z předpokladu, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami existují v každé třídě, a často i bez klasifikace. Jejich učební potenciál je nezbytné odhalit a rozvíjet. Problémy s učením nejsou považovány za nedostatky žáka, ale 18

19 vybízejí k úpravě kurikula, vyučovacích a učebních strategií. Žáci se vzdělávají podle společného kurikula pro všechny a aktivně participují na učení (Skidmore, 2004). Pojetí inkluze ve vzdělávání se vyvíjelo v jednotlivých zemích v čase i ve vztahu k přístupům k inkluzi, které můžeme určit hraničními póly: od inkluze jako zabezpečení péče o žáky se SVP až k hodnotovému pojetí inkluze, které podporuje rovné vzdělávání všech bez rozdílů, tzv. široké pojetí inkluze (viz přístupy k inkluzivnímu vzdělávání Ainscow et al., 2006). Vývoj inkluzivního diskurzu v čase je patrný z přehledu Floriana (2005, in Winter & O Raw, 2010, s. 49), který rozšiřujeme o koncept inkluzivního vzdělávání některých současných autorů (tab. 1. 1). Tabulka 1.1 Přehled definic inkluzivního vzdělávání Být jeden s druhým, zabýváme se rozmanitostí a neštěstím druhých. Řada principů, které zabezpečují, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou respektováni a přijímáni jako hodnotní členové komunity. Pozn. Přeloženo a doplněno autorkou práce podle Florian, 2005 Forest, Pearpoint, 1992 Uditsky, 1993 Směřování k rozšíření běžných škol, aby byly schopné začlenit více dětí s rozmanitostí. Clark et al Škola, která žákům umožňuje přístup ke kurikulu prostřednictvím takových organizačních opatření, která se odlišují od přístupů ve školách, které žáky vyčleňují z běžných školních tříd. Školy jako organizace, které při řešení problémů s diversitou vycházejí ze své mise zdůrazňující učení pro všechny žáky. Plná účast na vzdělávání se stejně starými žáky místní školy, ve stejných hodinách jako spolužáci. Mít přátele pro trávení volného času mimo školu. Proces, v němž škola přihlíží při úpravě kurikula k vhodné podpoře individuálních potřeb žáků. Ballard, 1995 Rouse and Florian, 1996 Hall, 1996 Sebba, 1996 Školy, které akceptují všechny děti. Thomas, 1997 Inkluzivní vzdělávání znamená, že všichni žáci se svými silnými a slabými stránkami, speciálními potřebami jsou součástí školní komunity, což znamená, že všichni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvují stejnou školu jako žáci bez speciálních vzdělávacích potřeb, kde je jim poskytována veškerá podpora, kterou potřebují k dosažení stejného kurikula. Inkluze je proces zavádění hodnot do praxe. Zaměřujeme se na všechny žáky a překonávání překážek všech forem marginalizace, exkluze a podceňování. Nejde nám pouze o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Inkluzi můžeme chápat jako pokus posunout představy o vzdělávání pro všechny za hranice tzv. mainstreamingu, kdy jsou žáci sice integrováni tedy umístěni ve stejném prostoru avšak nejsou stejně zapojeni do vzdělávacího procesu jako jejich spolužáci. Inkluze znamená, že žáci se SVP mají přístup k výuce stanovené osnovami zajištěn způsobem, který nejlépe vychází vstříc jejich potřebám. King-Sears, 2003 Ainscow et al Kyriazopoulou & Weber,

20 V přehledu definic je zřejmý příklon k širšímu pojetí inkluze ve vzdělávání, který je akceptován zeměmi Evropské unie 4. Přiklánějí se k ní zahraniční autoři King-Searsová (in Agran, M., King-Sears, M. E., Wehmeyer, M. L., & Copeland, S. R., 2003, s ); Ainscow et al. (2006, s. 5, 27), Kyriazopoulou & Weber (2009, s ), z domácích Lechta (2010, s. 23), Kasíková, Straková (Eds.) (2011). Hlásí se k němu i Česká republika v strategickém akčním plánu jeho rozvoje: za inkluzívní vzdělávání považujeme vzdělávání rozvíjející kulturu školy směrem k sociální soudržnosti, vzdělávání vycházející z uspořádání běžné školy způsobem, který naplňuje koncept rovných příležitostí a nabízí adekvátní podporu v rámci vyučování všem dětem bez ohledu na jejich individuální rozdíly s cílem maximálně rozvinout jejich vzdělávací potenciál (NAPIV ČR, s. 1). V této práci vycházíme z širšího konceptu inkluzivního vzdělávání, který je považován za hlavní vedoucí princip posilující udržitelný rozvoj, celoživotní vzdělávání pro všechny a rovný přístup ke vzdělávacím příležitostem (UNESCO-IBE, 2009, str. 18), a spojujeme ho s vývojem pohledu na zdraví, v němž je odmítán tradiční biomedicínský model ve prospěch holistického konceptu zdraví. V jeho rámci nejen biologická, ale i psychická, sociální a duchovní dimenze patří nedílně k pojetí člověka jako celku. Zdraví je pak výsledkem vzájemného vztahu mezi tělesným, psychickým, sociálním a duchovním stavem člověka, který mu umožňuje optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí (Křivohlavý, 2001, s. 40). Úlohou vzdělávání je tento stav podporovat u všech žáků, zejména žáků s jistým typem znevýhodnění a přispívat tak k individuaci jedince, což podle Junga (1998, in Lukášová, 2010, s ) znamená stát se bytostným JÁ, naplněním toho, k čemu je člověk určen, a protože je respektována svéráznost jedince, lze očekávat lepší sociální výkon, než když je tato svéráznost zanedbávána nebo dokonce potlačována. Celkové pojetí inkluze tak doplňujeme o pojetí kvality žákova života (Křivohlavý, 2001; Lukášová, 2010), které korespondují s komponentami kvality inkluzivního vzdělávání v dokumentu Policy Guidelines on Inclusion in Education (UNESCO, 2009). Na inkluzivní vzdělávání nahlížíme jako na vzdělávání, začleňující všechny děti/žáky/studenty dané komunity do běžných škol hlavního vzdělávacího proudu, v nichž jsou jim pracovníky škol ve spolupráci s danou komunitou vytvářeny takové podmínky pro kvalitní vzdělávání, které v maximální 4 Mezinárodní konferenci o vzdělávání ICE,

Jana KRATOCHVÍLOVÁ, Jiří HAVEL, Hana FILOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU

Jana KRATOCHVÍLOVÁ, Jiří HAVEL, Hana FILOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU Speciální potřeby žáků v kontextu RVP pro ZV rok výzkumu 2013 Jana KRATOCHVÍLOVÁ, Jiří HAVEL, Hana FILOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU 11.9.2013 Dílčí výzkum VT VZ 6: Naplnění obsahového rámce školního

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení HODNOCENÍ V INKLUZÍVNÍCH PODMÍNKÁCH CS Předmluva Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení Inkluzívní hodnocení je přístup k hodnocení v podmínkách vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, jehož koncepce

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde

Více

STRATEGIE UČENÍ V INKLUZIVNÍ ŠKOLE. Hana Filová Katedra primární pedagogiky PdF MU v Brně

STRATEGIE UČENÍ V INKLUZIVNÍ ŠKOLE. Hana Filová Katedra primární pedagogiky PdF MU v Brně STRATEGIE UČENÍ V INKLUZIVNÍ ŠKOLE Hana Filová Katedra primární pedagogiky PdF MU v Brně Vstupní otázky: 1. Je český vzdělávací systém obecně připraven na realizaci a podporu inkluzivního vzdělávání? 2.

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 16. února 2017

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 16. února 2017 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 16. února 2017 Koncepce podpory škol v prioritní ose 3 OP VVV základní východiska Investiční priority prioritní osy 3 OP VVV 1) Omezování a prevence předčasného

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání

Více

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více

Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?

Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

INTEGRACE A INKLUZE. Mgr. Marika Kropíková

INTEGRACE A INKLUZE. Mgr. Marika Kropíková INTEGRACE A INKLUZE Mgr. Marika Kropíková INTEGRACE Pedagogický slovník integrace jsou přístupy a způsoby zapojení žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol.

Více

Profesní standardy pro učitele z Queenslandu

Profesní standardy pro učitele z Queenslandu Profesní standardy pro učitele z Queenslandu Richard Veleta Partnerství TTnet ČR Národní ústav odborného vzdělávání konference Potřebujeme profesní standard učitelů odborných předmětů a odborného výcviku?

Více

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA, O.P.S. ze dne 27. června 2017

Více

PhDr. Pavla Doležalová ŘO prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT

PhDr. Pavla Doležalová ŘO prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT PhDr. Pavla Doležalová ŘO prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT Inkluzívní vzdělávání v EU je nutnou podmínkou pro vytváření sociální koheze v souvislosti s demokratickými principy,

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Inkluzivní vzdělávání v Rakousku. Na cestě vstříc škole pro všechny

Inkluzivní vzdělávání v Rakousku. Na cestě vstříc škole pro všechny Inkluzivní vzdělávání v Rakousku Na cestě vstříc škole pro všechny Lucie Bauer ŠKOLA PRO VŠECHNY Praha, 16.11. 2011 Co znamená inkluzivní vzdělávání v různých zemích? Zásadní otázka máme všichni na mysli

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ METODIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRIORITNÍ OSU 3 OP VVV Č. J.: MSMT-34985/2017-2

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ METODIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRIORITNÍ OSU 3 OP VVV Č. J.: MSMT-34985/2017-2 ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ METODIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRIORITNÍ OSU 3 OP VVV Č. J.: MSMT-34985/2017-2 CÍL - POSKYTOVÁNÍ VŠEM JEDINCŮM ROVNÝCH VZDĚLÁVACÍCH PŘÍLEŽITOSTI (V MAXIMÁLNÍ

Více

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. 1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie

Více

Vymezení podporovaných aktivit

Vymezení podporovaných aktivit I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. CO JE DNESKA ŠIKK? UČÍME NADACE SE A OPEN ROSTEME SOCIETY VŠICHNI FUND SPOLEČNĚ PRAHA Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. Patří mezi 5 největších českých nadací. Má více

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Olomouckém kraji v rámci oblasti

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016 1. Inspekční činnost ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce (dále ČŠI ) ve školách a školských zařízeních zapsaných do

Více

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 03 pro oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence

Více

Oddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI

Oddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI Oddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI Charakteristika předmětu: EVROPSKÉ SOUVISLOSTI v nižším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Předmět evropské souvislosti plně integruje průřezové

Více

Sociální determinanty inkluzivního vzdělávání

Sociální determinanty inkluzivního vzdělávání Sociální determinanty inkluzivního vzdělávání 7. KONFERENCE S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ M ARIE V Í T KOVÁ 10.-11. 9. 2013 Je systematická tvůrčí činnost v oblasti inkluzivního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáků školy je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává po celý školní rok. Je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího

Více

Ředitelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity

Ředitelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity Ředitelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity Doc. Ing. Helena Vomáčková, CSc. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L. helena.vomackova@ujep.cz Edukační pojetí efektivity vstupy výstupy

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Doporučení České školní inspekce pro práci škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů

Doporučení České školní inspekce pro práci škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů Doporučení České školní inspekce pro práci škol, školských zařízení a jejich zřizovatelů Mgr. Petr Drábek ředitel Středočeského inspektorátu České školní inspekce Martinice, 18. 10. 2017 Kritéria hodnocení

Více

Podpora inkluzivního vzdělávání. Sociální integrace v obcích

Podpora inkluzivního vzdělávání. Sociální integrace v obcích Podpora inkluzivního vzdělávání Sociální integrace v obcích Chceme mít selektivnější nebo inkluzivnější systém? Jaké konkrétní kroky činí v této oblasti MŠMT v současné době Národní plán inkluzivního vzdělávání

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Humanizace ve vzdělávání. 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství

Humanizace ve vzdělávání. 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství Humanizace ve vzdělávání 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství 14. -16. století (Montaigne, Bacon) antischolastické hnutí, hnutí rozvíjející kritičnost a tvořivost

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Informace o činnosti České školní inspekce

Informace o činnosti České školní inspekce Informace o činnosti České školní inspekce PhDr. Jana Bartošová ředitelka Jihočeského inspektorátu České školní inspekce Setkání zástupců mateřských škol a základních škol z území ORP České Budějovice,

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou

Více

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013 Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního

Více

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji v rámci oblasti podpory 1.1 Operačního programu Vzdělávání

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Legislativní ukotvení inkluze

Legislativní ukotvení inkluze Legislativní ukotvení inkluze Lenka Hečková, Rodiče za inkluzi, z.s. Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením? 5. ledna 2019 Inkluze a integrace / exkluze a segregace 05.01.2018 www.rodicezainkluzi.cz

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Praha, červenec 2017

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Praha, červenec 2017 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Praha, červenec 2017 1/115 Obsah Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Modifikace pro předškolní vzdělávání... 18 1 Koncepce

Více

5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Praha, Holečkova ul. 5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 5. 2. Evaluační činnosti Evaluační (sebehodnotící, autoevaluační) činnosti

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ DODATEK č. 2 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA-ZÁBŘEH, BŘEZINOVA 52, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

Vzdělávání pedagogů k inkluzi. Učit - znamená ukazovat, že je to možné. Paulo Coelho

Vzdělávání pedagogů k inkluzi. Učit - znamená ukazovat, že je to možné. Paulo Coelho Vzdělávání pedagogů k inkluzi Učit - znamená ukazovat, že je to možné. Paulo Coelho V posledních letech se stále častěji hovoří o nutnosti integrace a inkluze v České republice. Pojmy integrace a inkluze

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Katalog podpůrných opatření. Kontext sociálního znevýhodnění. Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015

Katalog podpůrných opatření. Kontext sociálního znevýhodnění. Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015 Katalog podpůrných opatření Kontext sociálního znevýhodnění Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015 1 Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR červenec 2013 - červen 2015 Nositel projektu: Univerzita Palackého

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování... 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009... 3 2.1 Výsledky zjištěné

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

Název školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky

Název školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice. Dodatek k ŠVP č. 1. Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium

Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice. Dodatek k ŠVP č. 1. Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice Palackého 535, 407 21 Česká Kamenice 412 584 468, fax: 412 582 214 e-mail: skola@zs-tgm.cz internet: www.zs-tgm.cz Dodatek k ŠVP č. 1 Školní vzdělávací

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Rámcové vzdělávací programy

Rámcové vzdělávací programy Rámcové vzdělávací programy Školní vzdělávací programy QUO VADIS? Katedra pedagogiky PF UJEP Scientistický model -Striktní rigidní osnovy -Hromadná výuka -Transmisivně-instruktivní vzdělávací postupy -Kognitivní

Více

Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13

Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13 Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, 460 14 Liberec 13 tel. 488 880 160 IČO:467 467 57 E-mail: skola@vrchlickeho.cz Internet: www.vrchlickeho.cz

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

Komunikace mezi rodinou a školou

Komunikace mezi rodinou a školou Komunikace mezi rodinou a školou Aktuální trendy na pozadí inkluzivního vzdělávání v ČR Mgr. Jana Mrázková, doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, PhD. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření č. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j.: MSMT-21703/2016-1

Více