PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV ZPRÁVA O EX-ANTE HODNOCENÍ III. ETAPA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV 2014+ - ZPRÁVA O EX-ANTE HODNOCENÍ III. ETAPA"

Transkript

1 PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV ZPRÁVA O EX-ANTE HODNOCENÍ III. ETAPA Datum: Verze:1.1 Příloha č. 2 Evaluační otázky 1

2 Příloha č. 2 ke Zprávě o ex-ante hodnocení III. etapa Evaluační otázky A. Zhodnocení analýzy výchozí situace a SWOT analýzy: A.1. Jak jsou v PRV (2014+) definovány inovace a jak systém pro podporu inovací? Problematice inovací se věnuje Priorita 1, přičemž systém pro podporu inovací lze chápat i z širšího hlediska jako systém, v němž je podporováno vzdělávání a přenos informací podporující inovace či vhodné doplňující činnosti CSV, s nimiž se v rámci PRV taktéž počítá. A.2 Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby k řešení v oblasti podpory inovací? V rámci identifikaci potřeb je uveden růst přidané hodnoty zemědělské produkce založené na ekonomické jakosti a na inovacích. Dále je v kontextu inovací uvažováno, že efektivní předávání výsledků výzkumu podnikům, využívání inovativních poznatků vědy v praxi, systematické vzdělávání a poradenství přispěje nejen ke zvýšení efektivity pracovní síly, ale je nezbytným předpokladem i pro celkovou konkurenceschopnost podniků. A.3. Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby k řešení v oblasti restrukturalizace zemědělských podniků? Programový dokument poměrně věrně popisuje hlavní potřeby k řešení v oblasti restrukturalizace zemědělských podniků, když v tomto ohledu podtrhuje zvýšení celkové výkonnosti zemědělských podniků - efektivnější výroba, zvýšení přidané hodnoty produkce a její uvádění na trh. Důležitým aspektem je rovněž realizace obnovy vlastnických a nájemných vztahů k půdě v rámci pozemkových úprav a v důsledku zvýšení její ochrany. A.4. Do jaké míry byla analyzována potřeba generační obměny? V oblasti generační obměny je správně definována potřeba zlepšení kvality pracovní síly, včetně generační obměny a spolu s tím omezení odlivu kvalifikované a mladé pracovní síly do lukrativnějšího nezemědělského podnikání. Otazník zůstává nad tím, zda zvolené aktivity přispějí k saturaci potřeby stejným způsobem v případě mladých zemědělců fyzických osob, jako u manažerů právnických osob např. Družstev. A.5. Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby k řešení v oblasti zapojení primárních producentů (výrobců) do potravinových řetězců? V rámci posílení pozice prvovýrobců v distribučních cestách výrobkové vertikály dokument akcentuje sdružování prvovýrobců do odbytových organizací pro vyjednávání odbytu produkce a propojení obchodní politiky distribučních řetězců se zpracovateli agrární produkce zejména zapojením do systémů jakosti. Nicméně, navzdory identifikovaným potřebám se nakonec ani jedna aktivita tohoto charakteru v rámci PRV realizovat nebude. Zatímco vynechání oblasti seskupování producentů z portfolia PRV je v kapitole 5.1 vysvětleno, u systémů jakosti není takové zdůvodnění uvedeno. 2

3 Rovněž oblast řízení pojistitelných rizik je v rámci SWOT ilustrována jako dostačující existuje na trhu dostatečná nabídka pojistných produktů, která je v praxi dostatečně využívaná, a tudíž se oblast řízení rizik nevyskytuje mezi identifikovanými potřebami a návazně ani není řešena žádnou operací v PRV, jak text v kap. 5.1 odůvodňuje. Text se nevěnuje problematice nepojistitelných rizik. A.6. Do jaké míry bylo vyhodnoceno řízení rizik v zemědělství? Řízení rizik bylo vyhodnoceno v analytické části dostatečně podrobně. Zhodnocen byl především vývoj klimatických změn v posledních letech a z něj vyplývající rizika v zemědělské výrobě. Z uvedených zjištění vyplývá, že do budoucna lze očekávat zvýšení rizik vlivem klimatických změn. V rámci analýz je zhodnocen také vývoj číselných údajů týkající se zemědělského pojištění, pojištění hospodářských zvířat a pojištění plodin. Tyto údaje byly v rámci možností daných dostupnými statistickými daty srovnávány se situací v EU. V závěru analýzy jsou navržena konkrétní možná řešení stávajících rizik jako např. Transfer znalostí, který by pomohl překonat nedůvěru producentů sdružovat finanční prostředky do vzájemných fondů, investice do preventivních opatření a diverzifikace činností zemědělského podniku. Oblast řízení pojistitelných rizik je v rámci SWOT ilustrována jako dostačující existuje na trhu dostatečná nabídka pojistných produktů, která je v praxi dostatečně využívaná, a tudíž se oblast řízení rizik nevyskytuje mezi identifikovanými potřebami a návazně ani není řešena žádnou operací v PRV, jak text v kap. 5.1 odůvodňuje. Text se nevěnuje problematice nepojistitelných rizik. A.7. Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby k řešení při obnově a ochraně biodiverzity a zlepšení hospodaření s vodou a půdou? Definované potřeby vycházejí z holistického pohledu na problematiku životního prostředí a jeho interakcí se zemědělskou a lesnickou praxí. Tomu odpovídá i jejich komplexnost, kterou dokument PRV rozděluji do několika sekcí: Zachovat a obnovit cenná stanoviště na zemědělské a lesní půdě z hlediska druhové různorodosti, zvýšit ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny, posílit funkční propojení krajiny (hlavní identifikované problémy: intenzifikace výroby, změny vlhkostních režimů, změny a ochuzování druhové skladby TTP, pokles počtu druhů živočichů na zemědělské a lesní půdě, chemizace, termínová unifikace ošetřování, změny struktury krajiny, eutrofizace a znečištění vod). - Posílit prevenci opouštění půd v oblastech s přírodními omezeními (hlavní identifikované problémy: ohroženost absencí hospodaření a následnou sukcesí v oblastech s přírodními omezeními a v oblastech N2000). - Posílit prevenci degradace půdy, zejména snížením rizika vodní a větrné eroze a prevencí acidifikace půd (hlavní identifikované problémy: eroze, okyselování a utužování půd, nevhodná volba plodin na svažité orné půdě, odstraňování 3

4 krajinných prvků, ztráta obsahu humusu, lokálně intenzivní závlahy, retenční schopnost krajiny/půdy). - Bránit degradaci vodních ekosystémů (hlavní identifikované problémy: zatížení vod smyvem živin, pesticidů a ornicí ze zemědělských a lesních půd, nevhodně provedená odvodnění, narovnávání toků, nevhodná pastva na prameništích atd.). - Podporovat systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí (EZ, IP). - Posílit zdravotní stav, odolnost a ochranu lesních porostů (hlavní identifikované problémy: snížení biodiverzity, snížení odolnosti lesních ekosystémů, změny v půdním prostředí projevující se změnou humusové formy a ochuzením edafonu, degradace lesní půdy, snížení stability lesních porostů, usměrňování návštěvnosti a rekreačních funkcí) Výše uvedené potřeby výstižně odrážejí situaci v agrárním sektoru ve vazbě na složky ŽP a v případě identifikace problémových okruhů (použitých pro odůvodnění stanovené potřeby) jde text v některých případech i za rámec možného působení aktivit/operací PRV např. okyselování zemědělských půd, lokálně intenzivní závlahy, nevhodně provedená odvodnění. Některé aspekty uvedené v rámci definovaných potřeb (u nichž se předpokládá řešení v rámci PRV) mají určitý přesah do nástrojů I. pilíře SZP (Cross Compliance a ozelenění) např. eroze půdy, ztráta obsahu humusu/organ. složek, problematika krajinných prvku. Rozhraní musí být mezi těmito nástroji SZP řádně vysvětleno (viz. doporučení ve zprávě). Poněkud nekonzistentně pak působí text kapitoly Popis strategie, kde navzdory nadefinování 6 hlavních potřeb v analytické části dokumentu (kap. Identifikace potřeb) dochází v této kapitole k redukci na 3 potřeby a následnému přiřazení odpovídajících opatření/aktivit. A.8. Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby ke zvýšení účinnosti hospodaření se zdroji a přechod na nízko-uhlíkovou ekonomiku a ekonomiku odolávající změnám klimatu? V oblasti zvýšeného využití zdrojů dokument akcentuje potřebu úspor zdrojů. To se týká efektivnější přeměny primárních energetických zdrojů a omezení ztrát při distribuci, ale také konečné spotřeby, např. snížení energetické náročnosti budov, instalace energeticky úsporných technologií a efektivního využívání zemědělských strojů. Text se však nijak nevěnuje popisu potřeb ve vztahu k efektivnějšímu využívání vody. V oblasti nízko-uhlíkové ekonomiky je identifikována potřeba využití potenciálu OZE, kde se akcentuje zejména využití biomasy (rostlinného/dřevinného charakteru). Ačkoliv potřeba je zdůvodňována i zužitkováním jinak nevyužitého odpadu, v případě biomasy živočišného původu (využití statkových hnojit) tato potřeba identifikována není. Poněkud nejasně působí stanovení potřeby na snižování uvolňování skleníkových plynů v zemědělství a posílení jejich fixace, neboť vágní text vlastně nemá vypovídací 4

5 hodnotu, není zřejmé zda PRV má ambici tuto potřebu řešit a není ani zdůvodněno, proč ji případně nebude řešit. V kapitole Popis strategie je sice prioritní oblasti 5D přiřazeno opatření na investice zemědělských podniků (čl. 17), avšak ani finanční plán, ani indikátorový plán s aktivitami této potřeby v agrárním sektoru nepočítá. Obdobně je tomu s oblastí adaptace na změnu klimatu, kde je text lépe strukturován a má větší vypovídací schopnost, avšak i tak zde jsou mixovány oblasti vlastní adaptace a mitigace GHG (tzn. oblasti 5D a 5E) - indikátorový plán předjímá marginální příspěvek 5E v lesnictví (čl. 21) a v rámci soft skills (čl. 14 a 15) (vzdělávání, poradenství), zatímco text kap. Popis strategie indikuje rovněž spojení AECM s touto prioritní oblastí. Nicméně, nelze v tomto směru klást rovnítko mezi potřebou adaptace ke změnám klimatu a prioritní oblastí 5E. Tudíž ambice naplnění identifikované potřeby nejsou zcela patrné v textu dokumentu ve smyslu specifických operací/opatření, které budou identifikovanou potřebu řešit (viz. doporučení ve zprávě). A.9. Do jaké míry jsou správně stanoveny potřeby k podpoře sociálního začlenění, redukce chudoby a ekonomického rozvoje? Tematický cíl SSR č. 9 (podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě) a Priorita 6 Nařízení 1305 je naplňován usnadněním diverzifikace, vytvářením a rozvojem malých podniků a pracovních míst a dále posílením místního rozvoje ve venkovských oblastech prostřednictvím místních akčních skupin pracujících metodou LEADER, která je na základě Nařízení 1303 rozšířena a zobecněna do komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Z věcného hlediska je priorita 6 přímo v PRV naplněna částečně. Některá významná ustanovení článků 19 a 20 Nařízení 1305 mají být (na základě dohod mezi ŘO) plněna v rámci ERDF a ESF v jiných OP. A.10. Jak a do jaké míry přispívá PRV k inovacím v zemědělství a venkovských oblastech? Inovace jsou jedním z hlavních témat Priority 1 PRV. V rámci programů ESIF ČR je to s ohledem na nastavená rozhraní mezi jednotlivými programy právě PRV, které k inovacím v zemědělství přispívá nejvíce. A.11. Do jaké míry přispívá PRV k ochraně životního prostředí a předcházení klimatickým změnám? Míra tohoto typu forem podpory představuje přibližně 70% veškerých veřejných prostředků v rozpočtu PRV. A.12. Do jaké míry reflektuje SWOT analýza všechny relevantní oblasti pokryté analýzou stávající situace, aniž by byly opomenuty žádné z důležitých oblastí ani do jaké míry neobsahuje žádné nové oblasti, které by nebyly zahrnuty do předchozích analýz? Pokud jde o samotnou analýzu SWOT, je možno konstatovat, že jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby jsou analyzovány a komentovány i následně, a to v textu kapitoly 4.1.2, přičemž vhodnější by bylo oporu pro jednotlivé výroky najít již v socioekonomické analýze. Přičemž podložení SWOT není provedeno zcela konzistentní a přehlednou formou. 5

6 Zpracovaná SWOT analýza nezohledňuje problematiku nediskriminace, zejména problematiku rovnosti mužů a žen, přičemž výsledky této dílčí analýzy pak nejsou ani promítnuty do případné identifikace potřeb v této oblasti. Na tuto oblast upozorňujeme zejména s ohledem na skutečnost, že zhodnocení, zda tato dílčí analýza analyzována v PRV byla, je jednou ze součástí našeho hodnocení. A.13. Do jaké míry jsou jednotlivé součásti SWOT analýzy správně rozřazeny mezi čtyři základní kategorie (S silné stránky, W slabé stránky, O příležitosti, T ohrožení), a to včetně důrazu na základní vztahy mezi nimi? Výchozí podoba SWOT analýzy byla v rámci hodnocení intenzivně ověřována z hlediska: správného rozřazení výroků mezi čtyři základní kategorie, vzájemné vazby analytické části a SWOT, vzájemné vazby SWOT analýzy a potřeb. Na základě připomínek ex-ante hodnotitele došlo k přesunu některých výroků mezi jednotlivými kategoriemi, případně byly některé výroky zařazeny mezi definované potřeby. A.14. Do jaké míry jsou jednotlivé oblasti odstupňovány dle priorit celkových cílů strategie Evropa 2020 a SZP 2020? Vzhledem k celkovému snížení prostředků, které bude možno z EZFRV v rámci ČR v programovém období čerpat, došlo uvnitř PRV k tematické koncentraci odpovídající nejen potřebám identifikovaným v analytické části PRV, ale také celkovým cílům strategie Evropa 2020 a SZP A.15. Do jaké míry představuje SWOT analýza vhodný základ pro vyhodnocení potřeb a odůvodnění strategických závěrů a nastavení cílů PRV 2014+? Pokud budou zpracovatelem zohledněna a zapracována doporučení ex-ante hodnotitele uvedená v závěrečné zprávě, lze bude možné pak považovat SWOT analýzy za vhodný základ pro vyhodnocení potřeb a odůvodnění strategických záměrů a nastavení cílů PRV B. Zhodnocení příspěvku ke Strategii Evropa 2020 a jejich cílů pro dosažení chytrého, udržitelného a inkluzívního růstu, posilování inovací a zmírnění tlaku na životní prostředí a klima: B.1 Do jaké míry stanovená intervenční logika zajišťuje, že vybraná opatření přispějí k dosažení regionálních, národních a celoevropských cílů? Popis intervenční logiky na úrovni celého programu a popis opatření dává poměrně solidní přehled o zacílení aktivit (opatření/podopatření/titulů), jejich vazbě vůči potřebám, prioritním oblastem a prioritám (i přes některé výhrady uvedené v závěrečné zprávě viz. doporučení), a tudíž ucelenosti podpůrné platformy PRV směrem k cílům vlastního programu i Strategie Evropa Lze tedy říci, že zacílení PRV má potenciál přispívat k celkovým cílům národním i cílům EU, přestože momentálně lze obtížně kvantifikovat míru možného příspěvku jeho dopadů. B.2 Kdo nebyl do zpracování PRV dostatečně zahrnut, ačkoli byl identifikován jako relevantní partner pro přípravu tohoto programového dokumentu? Lze konstatovat, že do zpracování PRV byly zahrnuti všichni potenciální relevantní partneři, jednak v rámci vytvořených pracovních skupin vzniklých v rámci MZe, tak i 6

7 partneři zapojení prostřednictvím platforem a pracovních skupin organizovaných Národním orgánem pro koordinaci. B.3 Kdo není zasažen žádnou plánovanou intervencí, ačkoli byl identifikován jako vhodný příjemce podpory? Jaké další mezery v přípravě či implementaci PRV byly identifikovány? A jakým způsobem mohou být odstraněny? V rámci hodnocení bylo v některých případech identifikováno, že by mohlo být rozšířeno portfolio potenciálních příjemců. Hodnotitelem bylo doporučeno v některých opatřeních zvážení nastaveného zúžení portfolia příjemců (např. u opatření spolupráce zvážit zúžení příjemců z hlediska velikosti, zvážit rozšíření okruhu příjemců v opatření 16.3 o podnikatelské subjekty (a družstva) s jiným zaměřením, zvážit zda je odůvodnitelné odlišení portfolia příjemců pro podopatření a 8.6.2). B.4 Jakým způsobem byly jednotlivé priority převedeny do konkrétních akcí a jakým způsobem tyto akce/aktivity ovlivňují intervence plánované v rámci ostatních priorit? Již jako samostatnou přílohu PRV zpracoval ŘO přehled podporovaných opatření a jejich vazeb k prioritním oblastem a prioritám PRV. Z takto zpracované přílohy je pak viditelné, jakým způsobem jednotlivá opatření přispívají k jednotlivým vyšším úrovním programování PRV. B.5 Jaká opatření (jak z hlediska struktur, tak i procesů) byla přijata za účelem koordinace provádění PRV 2014+? Na MZe ČR vznikly pracovní týmy, jejichž hlavním smyslem byla příprava analytických podkladů pro vlastní přípravu PRV včetně návrhů programových fichí k jednotlivým opatřením PRV. Těchto pracovních týmů bylo zřízeno celkem osm, dále za účelem jejich koordinace i koordinace celkové přípravy PRV byl zřízen i tým koordinační. Z hlediska procesních postupů koordinace přípravy PRV a operačních programů ESI fondů vycházejí zpracovatelé z popisu mechanismu v Dohodě o partnerství. Ke kvalitě programovacího procesu přispěla rovněž vzájemná spolupráce zástupců jednotlivých dalších připravovaných operačních programů pro období , které koordinuje prostřednictvím organizace jednání ustanovených pracovních skupin a platforem Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). B.6 Do jaké míry bylo toho úsilí reflektováno při komunikaci řídícího orgánu s partnery, potenciálními příjemci či širší veřejností? Partnerství je v průběhu přípravy PRV reflektováno a naplňováno dle názoru hodnotitele dostatečným způsobem. C. Zhodnocení koherence a konzistence s dalšími evropskými fondy, smlouvou o partnerství, prvním pilířem SZP a dalšími evropskými a národními politickými nástroji: 7

8 C.1 Jakým způsobem se vzájemně ovlivňují opatření PRV s dalšími nástroji uplatňovanými v zemědělství (konkrétně zejm. s nástroji v rámci pilíře 1 SZP)? V oblasti konzistence PRV s I. pilířem SZP dokument stručně a výstižně indikuje odlišnost zacílení obou nástrojů SZP, resp. jejich synergické a harmonizované působení v obecné rovině. Relativně málo prostoru se však věnuje vysvětlení nastavení ozelenění (významného prvku I. pilíře) a následné implikaci pro příslušná opatření PRV. Velmi stručně by měl být dokument také doplněn o (ne)implementaci opatření ve vztahu k oblastem s přírodními znevýhodněními v I. Pilíři SZP a případně vazbu podporovaných komodit/sektorů v rámci SOT a v relevantních operacích PRV. Obdobně by byl žádoucí i širší záběr popisu konzistence s Horizontem C.2 Jakým způsobem je popsána doplňkovost intervencí PRV s intervencemi ostatních evropských fondů a jiných relevantních evropských či národních politiky uplatňovaných ve stejné oblasti či zaměřených na stejné typy příjemců? Doplňkovost mezi kohezní politikou a opatřeními PRV byla identifikována zejména u konkurenceschopnosti podniků (včetně investic do přenosu znalostí a inovací) a u životního prostředí. Základní popis je uveden ve vazbě na Dohodu o partnerství v programovém dokumentu PRV Charakteristika tematických oblastí, které mají vazbu na další operační programy OP Zaměstnanost oblast dalšího odborného vzdělávání OP VVV výzkum a vzdělávání (transfer výsledků výzkumu do praxe v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví) OP PIK podpora podnikání MSP (podpora zemědělského podnikání, nezemědělského podnikání pro zemědělce ), úspory energie, obnovitelné zdroje energie IROP podpora podnikání MSP, úspory energie OP Rybářství, podpora akvakultury OP ŽP úspory energie, pozemkové úpravy, návštěvnická infrastruktura v lesích (PRV mimo území ZCHÚ a NATURA 2000), péče o cenné biotopy, tvorba a regenerace krajinných prvků, včetně břehových porostů a historických krajinných struktur (krajinné prvky v rámci pozemkových úprav); zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů, protipovodňová a protierozní ochrana v lesích (preventivní protipovodňová opatření na PUFL) Funkční intervence, které podmiňují naplňování cílů Dohody o partnerství i strategie Evropa 2020, směřují ke dvěma hlavním synergickým cílům konkurenceschopnosti a inkluzivní společnosti, a to při respektování ochrany životního prostředí a úzké vazby na rozvoj venkova. PRV je spolu s dalšími operačními programy součástí synergických řetězců Podnikání Výzkum vývoj inovace vzdělávání (v TC 1 a TC 10 Priorita 1) a Podnikání zaměstnanost vzdělávání (v TC 8 Priorita 6). 8

9 C.3 Kdo není pokryt žádnou intervencí, ačkoli bylo identifikováno, že jde o vhodného potenciálního příjemce pomoci? Jak mohou být tyto identifikované nedostatky odstraněny? V rámci hodnocení bylo v některých případech identifikováno, že by mohlo být rozšířeno portfolio potenciálních příjemců. Hodnotitelem bylo doporučeno v některých opatřeních zvážení nastaveného zúžení portfolia příjemců (např. u opatření spolupráce zvážit zúžení příjemců z hlediska velikosti, zvážit rozšíření okruhu příjemců v opatření 16.3 o podnikatelské subjekty (a družstva) s jiným zaměřením, zvážit zda je odůvodnitelné odlišení portfolia příjemců pro podopatření a 8.6.2). C.4 Byla identifikována nějaká zbytná podpora vedoucí pravděpodobně ke vzniku mrtvé váhy či jiným neefektivnostem v provádění programu? Hodnotitelem nebyla v rámci přípravy Závěrečné zprávy identifikována zbytná podpora vedoucí pravděpodobně k neefektivnostem v provádění programu. D. Zhodnocení vnitřní soudržnosti programových cílů a vnitřní soudržnosti programových cílů a vybraných opatření: D.1 Do jaké míry jsou cíle PRV formulovány srozumitelně? Lze konstatovat, že popis intervenční logiky na úrovni celého programu a popis opatření dává poměrně solidní přehled o zacílení aktivit (opatření/podopatření/titulů), jejich vazbě vůči potřebám, prioritním oblastem a prioritám, a tudíž ucelenosti podpůrné platformy PRV směrem k cílům vlastního programu i Strategie Evropa D.2 Jakým způsobem jsou popsány logické vazby a vzájemné synergie mezi různými cíli formulovanými buď na stejné či na jiných úrovních v hierarchii cílů? Oproti předchozí verzi programového dokumentu nejsou součástí dokumentu grafické vizualizace (charty), které měly lepší schopnost vyjadřovat propojenost jednotlivých opatření s prioritními oblastmi, prioritami a tím také demonstrovat nejen hierarchii cílů, ale rovněž identifikovat vzájemné vazby mezi cíli. Právě vazby jednotlivých cílů jsou tak v textové formě obtížněji identifikovatelné proti grafickému vyjádření, které je navrhováno vodíky EK ke zpracování a umístění v programovém dokumentu. D.3 Do jaké míry si stanovené cíle vzájemně odporují? Rozpor mezi stanovenými cíli nebyl hodnotitelem identifikován. D.4 Do jaké míry jsou dostatečně a realisticky popsány logické vazby mezi vybranými opatřeními a celou strukturou cílů PRV 2014+? Z textové části lze vyčíst v zásadě synergické působení jednotlivých operací a adekvátnost jednotlivých opatření pro dané priority a naplňování cílů na úrovni programu v závěrečné zprávě je zobrazeno vloženou tabulkou, která obsahuje: přehled opatření, kód opatření, přehled podopatření, kód podopatření, typ operace, prioritní oblast, ke které se operace/podopatření/opatření váže. Z tabulky je velmi přehledně patrné zaměření jednolitých operací ve smyslu příspěvku k jednotlivým prioritním oblastem a prioritám a tudíž jejich doplňkové/synergické působení směrem k definovaným výsledkovým cílům, jak jsou uvedeny v indikátorovém plánu. 9

10 D.5 Do jaké míry jsou popsány synergické efekty jednotlivých opatření pro dosažení stanovených cílů? Synergické efekty jsou popsány v textu dokumentu slovně, proto hodnotitel doporučuje znovu zařadit grafické charty dle vodítek, z nichž by byla patrnější i horizontální provázanost mezi operacemi a jež by lépe indikovaly synergické působení. E. Zhodnocení forem podpory navržených pro jednotlivá opatření: E.1 Do jaké míry je vybraná forma podpory koherentní s vybranými opatřeními, předpokládanými aktivitami a jejich specifickými cíli? Velmi akcentovanou formu (z pohledu relativní alokace veřejných zdrojů z celkového rozpočtu PRV) jsou v zásadě podpory kompenzačního typu, které jsou svázány zejména s opatřeními směřovanými do oblasti ochrany životního prostředí a šetrných způsobů hospodaření. Míra tohoto typu forem podpory představuje přibližně 70% veškerých veřejných prostředků v rozpočtu PRV. V tomto ohledu se do nastavení forem podpor významně promítá fakt, že převážná většina vybraných opatření přechází z předchozího programovacího období a tudíž je u nich dlouholetá zkušenost s nastavením forem podpor. Otazníky vzbuzuje jen nastavení forem podpor pro opatření Pohody zvířat, kde lze vhledem k operacím promítnutým do stanovení plateb uvažovat i o formě investičních podpor a nikoliv jen podpor kompenzačního charakteru. E.2 Jak efektivní a účinná pravděpodobně bude navrhovaná forma podpory? Z hlediska posouzení možných alternativ forem podpor (action mix viz. vodítka) pro efektivnější dosahování stanovených výsledků a cílů je dominantním elementem významný pokles celkového rozpočtu na nové programovací období. Ve vazbě na tento propad financování je třeba uvážit, že téměř tři čtvrtiny veškerých veřejných zdrojů rozpočtu PRV jsou směřovány do akcí kompenzačního charakteru - poskytování tzv. public goods, které však v důsledku inflace a ostatních ekonomických proměnných velmi rychle hodnotově stárnou a každé nové programové období je jejich saturování finančně náročnější, aby byla zajištěna jejich atraktivita. Takový tlak na rozpočet PRV velmi výrazně zužuje i modus operandi pro ostatní opatření a zpracovatelé programu jsou nuceni hledat nejúspornější cesty implementace. Z tohoto pohledu se zvolený mix operací jeví jako poměrně vyvážený vzhledem ke zvoleným výsledkům, ke kterým se zpracovatelé programu chtějí dostat (při uvážení některých výhrad v doporučeních). E.3 Do jaké míry zpracovatelé programu maximálně využili možnosti využití zjednodušených nákladů? Využití zjednodušených nákladů zatím není v rámci příprav PRV uvažováno. Do značné míry to však může souviset se skutečností, že v ČR nebyl dosud nastaven dostatečný legislativní rámec pro jejich efektivní využívání a zkušenosti získané při jejich uplatňování ze strany jiných programů nejsou hodnoceny zatím vždy pozitivním způsobem. F. Zhodnocení předpokládaného příspěvku opatření/aktivit k dosažení očekávaných výstupů a výsledků: 10

11 F.1 Jaké předpoklady jsou základem pro vztahy mezi plánovanými aktivitami a výstupy? Které předpoklady propojují í očekávané výstupy a výsledky PRV 2014+? Jak pro všechna podporovaná opatření, tak i podopatření byly ze strany ŘO zpracovány teorie změny, v nichž jsou zaneseny i předpoklady, o nichž se v souvislosti s jednotlivými opatřeními, resp. podopatřeními uvažuje. F.2 Na jakých externích podmínkách tyto předpoklady závisí? Které externí faktory mohou tyto předpoklady ohrozit? Obdobně jako v případě předpokladů, jsou i externí faktory či podmínky, na nichž závisí tyto předpoklady analyzovány formou teorií změn zpracovaných pro každé opatření a podopatření PRV. F.3 Jak by měla být intervenční logika upravena, aby bylo dosaženo očekávaných výsledků efektivněji? Jaké aktivity by měly být zdůrazněny, jaké přidány a jaké vypuštěny? K intervenční logice jednotlivých opatření se na velmi podrobné úrovni ex-ante hodnotitel vyjadřoval již v rámci předchozí etapy hodnocení. K současné verzi PRV proto mají hodnotitelé již spíše dílčí připomínky, které jsou obsahem Závěrečné zprávy. G. Zhodnocení souladu alokací s cíli programu: G.1 Do jaké míry je rozdělení výdajů PRV konzistentní s hierarchií programových cílů? Problematika rozdělení finančních prostředků v rámci opatření PRV a návazně distribuce jednotlivých alokací dle navřených cílů je v dokumentu naznačena návrhem finančního plánu. Tento plán doposud není finální, v průběhu se několikrát změnil, resp. upřesnil a došlo také k navýšení celkového objemu veřejných prostředků. Při hodnocení jsme vycházeli z rozpočtu zpracovanému ke dni V této verzi finančního plánu činí celkové veřejné prostředky Zároveň jsou rozpracovány objemy finančních prostředků a jejich upřesnění v indikátorových plánech, které by měly být ještě dopracovány a upřesněny až na úroveň opatření. Zejména u opatření/aktivit, u nichž došlo k výrazné změně alokací oproti současnosti, ale i u opatření/aktivit, které jsou navazující, je žádoucí řádně popsat, proč dochází k relativnímu poklesu/nárůstu finanční alokace pro dané opatření (zda dochází rovněž k absolutní změně míry financování) a zda byla některým aspektům přiřazena vyšší váha než jiným a důvody na základě kterých k této úpravě dospělo. Je tedy zcela nezbytné uvést jasnou prioritizaci mezi identifikovanými potřebami. G.2 Do jaké míry je rozdělení výdajů PRV konzistentní s jednotkovými náklady pro různá opatření? Z hlediska programování nejsou alokovány finanční prostředky pro operace, které by neměly oporu ve zpracované SWOT analýze, definici potřeb a v popisu strategie. Zejména vzhledem k tomu, že v PRV budou ve značné míře implementovány typy opatření, se kterými jsou dlouholeté zkušenosti (zpracovatelé využívají roky nabyté 11

12 know-how), neshledal hodnotitel závažnou nekonzistenci mezi jednotkovými náklady a mírou výdajů (určitou neznámou je např. opatření Pohody zvířat dle čl. 33). G.3 Jak a do jaké míry byly vzaty v úvahu doporučení předchozích evaluací (pokud jde o účtování jednotkových nákladů, absorpční kapacitu )? Při zpracování PRV i tohoto ex-ante hodnocení byla zohledňována i doporučení formulovaná v rámci jiných předchozích evaluací, konkrétně evaluace zaměřené na problematiku efektů CSV a průběžné evaluace PRV. G.4 Do jaké míry odpovídá rozdělení výdajů PRV (mezi typy příjemců a/nebo regiony) identifikovaným potřebám a vybraným prioritám? Navržené rozdělení finančních prostředků je možno považovat za odpovídající. G.5 Do jaké míry je alokace finančních prostředků PRV konzistentní s rozdělením prostředků z jiných evropských finančních nástrojů (ESF, ERDF, KF a ENRF) a z jiných národních či regionálních finančních nástrojů? Rozvržení celkových zdrojů ESIF mezi jednotlivé nástroje a programy je výsledkem dlouhých politických dohod, jejichž součástí je i převedení části prostředků určených na problematiku rozvoje venkova z PRV do jiných programů. Další související otázkou je umožnění činnosti MAS i v jiných oblastech, než kterým se MAS věnovaly v současném programovém období. I tímto způsobem dojde k určitému posílení rozvoje venkova zajištěného z jiných programů, než je vlastní PRV. G.6 Do jaké míry odpovídá alokace finančních prostředků PRV způsobu, jakým jsou rozděleny prostředky z prvního pilíře SZP? V rámci PRV je počítáno s částečným přesunem zdrojů z I. pilíře, což je doprovázeno dalšími opatřeními s tímto přesunem souvisejícími (blíže viz text Závěrečné zprávy). G.7 Jaké aktivity jsou spojeny se zvýšenou rizikovostí implementace? Vzhledem k velkému důrazu kladnému na kontinuitu procesů i podporovaných aktivit je za rizikovější spíše možno považovat nová opatření, s nimiž nemá ČR dosud dostatečné zkušenosti. Právě těmto opatřením by v rámci implementace měla být ze strany ŘO věnována dostatečná pozornost, a to jak na úrovni ŘO, tak i při práci s žadateli a příjemci. G.8 Která návazná opatření by měla být přijata pro investice zahrnující vyšší míru rizika či nejistoty? U těchto opatření by měl být větší důraz kladen na intenzivní práci s žadateli a příjemci tak, aby případné potíže při implementace byly zaznamenány co nejdříve a byl ještě prostor je včas a vhodným způsobem dořešit. H. Zhodnocení relevance a srozumitelnosti navržených monitorovacích indikátorů: H.1 Jak relevantní je systém společných indikátorů a indikátorů specifických pro program? Společné indikátory jsou v programu nastaveny v souladu s metodickými pokyny EK. Programově specifické indikátory jsou prozatím nastaveny pouze u některých opatření s cílem lépe operacionalizovat specifické cíle těchto opatření. Součástí ex-ante hodnocení je identifikace bílých míst v teoriích změny a návrh indikátorů, které by tato bílá místa mohla zaplnit. V případě, že nebyl nalezen žádný indikátor, který by mohl 12

13 identifikované bílé místo dostatečně popsat, byla zpracována doporučení směrem k realizaci dopadových evaluací, jejichž úkolem bude ověřit (resp. periodicky ověřovat) platnost této kauzality, kterou není možné bezprostředně měřit. Blíže viz část 3.1 Zprávy o ex-ant hodnocení III. etapa, včetně odpovídajících doporučení uvedených v části 3.5 Zprávy. H.2 Do jaké míry navržené monitorovací indikátory poskytují možnost podrobnějšího členění dat potřebného k zohlednění genderového hlediska či k zohlednění specifik dalších komunit či geografických oblastí? Dle doposud poskytnutých informací monitorovací indikátory nejsou členěny dle genderového hlediska nebo s cílem zohlednění specifik dalších komunit či geografických oblastí. Podrobnější členění indikátorů je spíše tematicky zaměřeno a má poskytnout podrobnější informace o charakteru jednotlivých intervencí, resp. rozlišit data dle tematického zaměření intervence. H.3 Jak jasně jsou navržené společné monitorovací indikátory a monitorovací indikátory navržené specificky pro hodnocený program definovány? Společné monitorovací indikátory vycházejí z indikátorových fiší zpracovaných Evropskou komisí (společné kontextové indikátory a cílové indikátory). Program v aktuální fázi rozpracovanosti prozatím nedisponuje vlastními indikátorovými fišemi. Obzvláště v případě programově specifických indikátorů proto prozatím nejsou zpracovány definice indikátorů. H.4 Do jaké míry lze navržené indikátory považovat za SMART (specifické, měřitelné, dosažitelné efektivním způsobem, relevantní pro program a dostupné v potřebné době)? Program má prozatím definován relativně malý počet programově specifických indikátorů. Jejich definice ovšem vychází z identifikované dobré praxe předchozího programového období. To se týká především způsobu monitoringu efektu podpory na konkurenceschopnost podpořených podniků a jejich produktivitu práce. V tomto smyslu proto je možné navržené programově specifické indikátory považovat za SMART (ovšem s přihlédnutím k jistému zpoždění v jejich kvantifikaci, které je způsobeno zpožděním vykazování potřebných podkladových dat ze strany ekonomických subjektů - kupříkladu u měření HPH to znamená, že její hodnotu u podpořených podniků za daný rok je možné kvantifikovat nejdříve v druhé polovině následujícího roku). I. Zhodnocení přiměřenosti kvantifikovaných cílových hodnot monitorovacích indikátorů: I.1 Do jaké míry stanovuje program cílové hodnoty pro indikátory pro systém monitoringu a hodnocení.? Indikátorový plán má nastaveny cílové hodnoty indikátorů výstupu i výsledku. I.2 Do jaké míry jsou tato poskytnutá data koherentní? Do jaké míry odpovídají předchozím zkušenostem s dosahováním výstupů a výsledků obdobných intervencí? Podrobné hodnocení koherence a relevance navržených cílových hodnot, včetně relevantních doporučení, je zpracováno v části 3.4 Zprávy. Obecně je patrné, že řídící orgán při nastavování cílových hodnot vycházel z dat monitorovacího systému Programu rozvoje venkova a že uspokojivě využívá výsledků průběžného hodnocení tohoto programu. 13

14 I.3 Jak jasně jsou stanoveny metody, na jejichž základě jsou tyto cílové hodnoty kalkulovány, a uvedeny zdroje dat, na jejichž základě jsou tato data založena? Metody kvantifikace cílových hodnot a zdroje dat pro kvantifikaci nejsou explicitně stanoveny. V případě intervencí, které bezprostředně navazují na intervence Programu rozvoje venkova je zřejmé, že právě data z jeho monitoring a hodnocení jsou klíčovým zdrojem pro kvantifikaci cílových hodnot, přičemž pro jejich kalkulaci byly využity metody stanovení výše vstupů na jednotku výstupů. Touto metodou cílové hodnoty ověřuje ve Zprávě rovněž hodnotitel. Data z monitoringu PRV bylo rovněž využita pro kvantifikaci absorpce opatření. Na druhou stranu ale v případě nových opatření (a to zejména těch, které předpokládají pilotní projekty) není z aktuální verze programu zřejmé, jakým způsobem řídící orgán cílové hodnoty kvantifikoval. V tomto smyslu hodnotitel také formuloval některá doporučení, uvedená v části 3.5 Zprávy. I.4 Do jaké míry byly vzaty v úvahu názory nejrelevantnějších aktérů? Relevantní aktéři byli do zpracování Programu rozvoje venkova a především programových fichí zapojeni prostřednictvím vytvoření Odborné skupiny PRV, která se nad jednotlivými návrhy pravidelně setkávala. Členy Odborné skupiny PRV jsou jak orgány státní správy (ministerstva, Úřad vlády, kraje), tak i hospodářští a sociální partneři a subjekty zastupující občanskou společnost (především potom zastřešující organizace). Mimoto Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ÚZEI sestavilo 8 pracovních skupin, které zpracovávaly podkladové analýzy k návrhům zaměření Programu. Mimo zástupců MZe a ÚZEI se těchto pracovních skupin účastní zástupci dalších relevantních resortů a vybraní odborníci, kteří v dané oblasti působí. I.5 Do jaké míry jsou odpovídající cílové hodnoty dopadových indikátorů, a to vzhledem k očekávaným budoucím trendům a změnám i vzhledem k předchozím zkušenostem? Informace k cílovým hodnotám dopadových indikátorů prozatím hodnotitel nemá k dispozici. I.6 Do jaké míry je dostatečně vysvětlena vybraná metodika pro dosažení dopadových indikátorů? Informace k cílovým hodnotám dopadových indikátorů prozatím hodnotitel nemá k dispozici. J. Zhodnocení vhodnosti vybraných milníků pro výkonnostní rámec: J.1 Jsou používány všechny požadované indikátory? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. J.2 Jsou používány některé nadbytečné indikátory? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. J.3 Jak ověřitelné jsou vybrané milníky a cíle? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. 14

15 J.4 Jak konzistentní jsou vybrané milníky a cíle s ostatními milníky a cíli vybranými pro ostatní programy společného strategického rámce? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. K. Zhodnocení přiměřenosti lidských zdrojů a administrativní kapacity pro řízení PRV 2014+: K.1 Jak komplexně jsou popsány systémy řízení a kontroly a jak jsou popsány požadavky spojené s jednotlivými typy podpory? Stávající popis systémů řízení a kontroly nejsou zcela detailní. Na druhou stranu tyto systémy budou do velké míry navazovat na stávající systémy využívané již v stávajícím programovém období. K.2 Do jaké míry navržená úroveň lidských zdrojů a administrativních kapacit odpovídá potřebám spojeným s řízením a implementací programu? Zhodnocení přiměřenosti lidských zdrojů a administrativní kapacity pro řízení PRV je v současnosti prakticky nemožné, a to zejména s ohledem na skutečnost, že není ještě definitivně dořešena otázka, do jaké míry bude nastavované jednotné metodické prostředí závazné i pro PRV Po vyjasnění rozsahu závaznosti jednotného metodického prostředí pro PRV, bude nutné posílit ty části PRV, které jsou věnovány oblasti lidských zdrojů a administrativních kapacit potřebných na zajištění provádění PRV. Toto doporučení se přitom vztahuje napříč celé implementační struktury PRV. K.3 Do jaké míry jsou stávající dovednosti a kapacity lidských zdrojů a administrativní kapacity vhodné s ohledem na specifické potřeby řízení a implementace programu? Pokud jde o zhodnocení vhodnosti nastavení vlastní implementační struktury PRV a organizačního uspořádání ŘO, je nutno uvést, že již v programovém období se jeví stávající organizační struktura ŘO jako optimalizovaná, a proto ex-ante hodnotitel neformuluje žádná doporučení v této oblasti. K.4 Do jaké míry jsou identifikovány potřeby spojené s vývojem těchto kapacit? Potřeby spojené s vývojem kapacit lidských zdrojů a administrativních kapacit jsou v PRV uvedeny, nicméně s ohledem na skutečnost, že není ještě definitivně dořešena otázka, do jaké míry bude nastavované jednotné metodické prostředí závazné i pro PRV , nelze identifikovanou míru potřeb v tuto chvíli posoudit. V kontextu administrativních kapacit ŘO PRV by např. dle stávajících odhadů znamenalo zavedení postupů stanovených metodickými pokyny NOK navýšení personálních kapacit až o cca %, a to jen na úrovni ŘO. K.5 Do jaké míry jsou vhodná řešení navržena v rámci opatření technické pomoci? 15

16 Využití technické pomoci v PRV je plánována na zajištění řádného řízení a implementace PRV a k zabezpečení činnosti CSV. V tomto kontextu se počítá s opatřeními v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a komunikace, vytváření sítí, řešení stížností, kontroly a auditu a na podporu opatření ke snížení administrativní zátěže příjemců. Opatření plánovaná pro využití technické pomoci se mají týkat jak předchozích, tak i budoucích programových období. Zaměření jednotlivých aktivit plánovaných pro opatření technické pomoci je rámcově možno považovat za vhodné. K.6 Do jaké míry jsou navržena vhodná opatření pro publicitu programu, a to z hlediska relevance navržených komunikačních metod, jejich rozsahu a finanční náročnosti? Pokud jde o opatření určená k zajištění publicity a propagaci PRV, je možno konstatovat, že PRV počítá s jejich dostatečným zajištěním, což je patrné, jak z výčtu aktivit podporovaných z technické pomoci, tak i z popisu plánované činnosti CSV, která je taktéž jedním z hlavních nástrojů celkové publicity a propagace PRV. Přičemž pokud jde o vlastní Strategii k informovanosti a publicitě PRV, počítá ŘO s jejím předložením členům MV nejpozději do šesti měsíců od přijetí PRV. Dále ŘO počítá také s pravidelným každoročním informováním MV o pokroku při realizaci této strategie a také o analýze její ch výsledků a plánech na další rok. Důležitá přitom je také skutečnost, že tato komunikační strategie má být úzce provázána s celoresortní komunikační strategií MZe a také se Společnou komunikační strategií připravovanou pro všechny ESIF ze strany NOK. Tímto přístupem je přitom možno očekávat nejen efektivnější plánování i provádění těchto strategií, ale také dosahování jejich dalších synergických efektů. K.7 Do jaké míry odpovídá předpokládaná konzultační kapacita identifikovaným potřebám? V současnosti nelze dostatečně zhodnotit kapacity určené pro poradenství žadatelům a příjemcům, a to zejména s ohledem na dosud nedokončené nastavení jednotného metodického prostředí, v jehož rámci jsou vytvářeny např. i jednotné žádosti o dotace. S ohledem na dosud nedokončené metodické prostředí tak není možno příslušné kapacity určené na poradenství ani plánovat, natož hodnotit. L. Zhodnocení postupů pro monitoring, sběru dat a evaluačního plánu: L.1 Do jaké míry je návrh monitorovacího systému založen na podrobné analýze datových potřeb? Většina navržených monitorovacích indikátorů (především společných indikátorů) je založena na sběru dat od příjemců podpory prostřednictvím žádostí o proplacení dotace a monitorovacích zpráv. Indikátory, které vyžadují externí datové zdroje v drtivé většině navazují na obdobně konstruované monitorovací indikátory z Programu rozvoje venkova Datovým potřebám pro jejich kalkulaci i dostupnosti těchto datových zdrojů se tak věnuje řada studií a analýz, které pocházejí z předchozího programového 16

17 období (včetně například metodik průběžného hodnocení PRV ). Při hodnocení programově specifických indikátorů nenalezl hodnotitel žádný takový, pro jehož kvantifikaci by nebyla k dispozici dostupná data. L.2 Do jaké míry byl ex-ante hodnotitel zahrnut do vytvoření návrhu monitorovacího systému? Hodnotitel byl zahrnut především do návrhu programově specifických indikátorů výsledků. Návrhy hodnotitele na dodatečné indikátory jsou zpracovány v části 3.5 Zprávy. L.3 Do jaké míry jsou vhodně popsána klíčová data a do jaké míry jsou identifikovány jejich zdroje? V Programu prozatím nejsou vytvořeny indikátorové fiše. S výjimkou společných monitorovacích indikátorů tak prozatím nejsou explicitně popsána klíčová data pro kvantifikaci monitorovacích indikátorů a jejich zdroje. Jak již ovšem bylo uvedeno výše, v případě řady indikátorů bude využito metodik jejich kalkulace z předchozího programového období (viz např. metodika kalkulace hrubé přidané hodnoty, zpracovaná ÚZEI). L.4 Do jaké míry je možné využit monitorovacích dat pro zajištění evaluací a do jaké míry byly databáze jiných institucí využity jako jiné dostupné zdroje dat? Dle zkušeností hodnotitele z průběžné evaluace PRV by měl být navržený monitorovací systém dostatečný pro základní vyhodnocení programu, a to včetně kalkulace výsledkových indikátorů. Při zpracování evaluací ovšem bude přesto nutné realizovat sběr vlastních dat a to buďto přímo od cílových skupin prostřednictvím primárních metod výzkumu, nebo z externích databází (především pro realizaci kontrafaktuálního hodnocení dopadu). Při realizaci evaluace je rovněž v některých případech nutné mít k dispozici podkladová data pro kalkulaci některých indikátorů, která nejsou bezprostředně součástí monitorovacího systému. Monitorovací data nejsou dostatečná pro vyhodnocení dopadu plošných opatření (zejména priorita 4). V souvislosti s touto skutečností bylo formulováno specifické doporučení k monitorovacímu systému a evaluačnímu plánu, jehož podstatou je zajištění procesů směřujících k vývoji modelů, které by umožnily robustní a periodické vyhodnocení dopadů intervencí v rámci Priority 4 viz část 3.5 Zprávy. Program uvádí, že pro kalkulaci některých indikátorů bude od externích subjektů sbírat sekundární data. Jedná se např. o data k ekonomické činnosti podniků pro výsledkové ukazatele (ÚZEI), údaje k lesní dopravní síti (ÚHÚL), data o spotřebě hnojiv, kvalitě vod, apod. Je vhodné, aby bylo v programovém dokumentu (případně jiném metodickém dokumentu, který bude jeho přílohou) podrobněji stanoveno, jaká data z jakých zdrojů a pro kvantifikaci jakých indikátorů budou v rámci PRV využita. Doporučení s tímto sdělením je formulováno v části 3.5 Zprávy. L.5 Do jaké míry jsou vzaty v úvahu zkušenosti s předchozími evaluacemi za účelem identifikace možných slabých míst nově navrhovaného systému? Především návrh programově specifických indikátorů vychází ze znalosti, která byla akumulována v rámci průběžného hodnocení Programu rozvoje venkova a případě dalších tematických studií. 17

18 L.6 Jak funkční je stávající systém sběru, uchovávání a zpracování dat a co je potřeba v tomto systému případně změnit? V aktuální verzi programu prozatím není zpracován popis potřebných a předpokládaných zdrojů k implementaci a monitoringu programu, a to včetně administrativní kapacity dat, IT potřeb, atd. Lze ovšem předpokládat, že bude zachován stávající systém sběru, uchovávání a zpracování dat, který je delegován na SZIF. L.7 Jak užitečné jsou sbíraná klíčová data (pokud jde o jejich včasnost, relevanci, analytickou hodnotu atd.)? Program prozatím explicitně nastanovuje, jaká data a jakou formou budou sbírána od příjemců podpory v rámci žádostí o proplacení výdajů a monitorovacích zpráv. V tomto smyslu bylo formulováno doporučení na dopracování viz část 3.5 Zprávy. Rovněž není prozatím nastaven systém sběru sekundárních dat od externích subjektů. L.8 Do jaké míry a jakým způsobem budou využity žádosti a monitorovací zprávy projektů při získávání dat z úrovně provádění jednotlivých operací? Viz odpověď na evaluační otázku L.7. Z analýzy monitorovacího systému je zřejmá snaha řídícího orgánu o maximální využití sběru dat od příjemců podpory prostřednictvím žádostí a monitorovacích zpráv. Přesný objem a obsah tohoto sběru ovšem prozatím (dle informací hodnotitele) nebyl stanoven. L.9 Do jaké míry jsou zprostředkující subjekty, platební agentury a MAS aktivně zahrnuty do vytvoření monitorovacího systému a jaká se podařilo rozvinout jejich kapacitu a kapacitu příjemců za účelem správného využívání monitorovacího systému? Zodpovědnost za záznam, uchování, správu a vykazování statistických údajů o programu a jeho provádění je delegována na platební agenturu SZIF. Zapojení MAS do monitorovacího systému prozatím není přesně specifikováno. L.10 Jak vhodně je navržen evaluační plán, pokud jde o úplnost, využitelnost a propojení s dalšími aktivitami spojenými s dalšími aktivitami zaměřenými na zpracování dostupných dat? Evaluační plán se jeví jako nedostatečně detailní a provázaný v některých svých částech. Konkrétní odporučení ex-ante hodnotitele k jeho dopracování jsou uvedena v Závěrečné zprávě. L.11 Je evaluační plán dostatečně jasný, a to jak z hlediska způsobu jeho sepsání, tak z hlediska možností poskytovat praktická vodítka pro zajištění evaluací? Vzhledem k výše uvedenému nelze evaluační plán hodnotit jako zcela jasný a poskytující dostatečná praktická vodítka pro zajištění evaluací. L.12 Do jaké míry odpovídají prioritní témata a aktivity specifickým informačním potřebám řídícího orgánu? Prioritní témata a evaluační aktivity byly formulovány z úrovně ŘO, proto lze předpokládat, že potřebám ŘO odpovídají. Otázkou je, zda jsou vhodně pojata a zda je jejich výčet dostatečně srozumitelný a vzájemně provázaný. L.13 Do jaké míry byly vzaty v úvahu vazby na jiné evaluační aktivity programů financovaných z jiných evropských fondů a na údaje z monitorovacích zpráv (např. Výročních zpráv o provádění programu)? 18

19 Údaje z rozšířených výročních zpráv o provádění programu v potaz vzaty byly. Pokud jde o evaluační aktivity jiných programů či přímo o evaluační aktivity realizované na úrovni Dohody o partnerství, jsou taktéž rámcově v evaluačním plánu uvedeny, nicméně v natolik obecné podobě, že není jasné, jakým způsobem se budou s evaluačními tématy PRV skutečně doplňovat a provazovat. M. Zhodnocení rovných příležitostí mužů a žen a opatření předcházejících diskriminaci: M.1 Jaké kroky byly podniknuty pro zahrnutí relevantních stakeholderů do identifikací výzev/potřeb, do vymezení cílů, rozhodování o výši alokovaných finančních prostředků a do návrhu výběru podporovaných aktivit? Konzultační proces spojený s přípravou programové strategie byl zahájen již v roce 2012, kdy bylo zajištěno jednání řady odborných a pracovních skupin účastnících se přípravy PRV. Na jednotlivých jednáních odborných a pracovních skupin pak byly diskutovány nejen hlavní potřeby k řešení, ale také výběr opatření k podpoře. M.2 Jak je v analýze výchozí situace a SWOT analýze zohledněno genderové hledisko a jak jsou popsána opatření na předcházení diskriminaci? Genderové hlediska je v rámci analýzy výchozí situace zohledněno tam, kde to je relevantní a možné. Pokud jde o konkrétní opatření k předcházení diskriminace, je celý PRV založen na obecném přístupu prosazujícím nediskriminaci a rovné příležitosti. M.3 Do jaké míry programová strategie postihuje potřeby a slabá místa takových skupin, jímž hrozí diskriminace? Vzhledem k zaměření strategie PRV nejsou předmětem podpory přímo skupiny, jimž hrozí diskriminace. Strategie provádění programu pak naopak zdůrazňuje obecné principy nediskriminace v rámci všech procesů a aktivit. M.4 Jaká opatření se předpokládají za účelem zajištění podpory rovných příležitostí a sociální integrace? PRV se obecně hlásí k zásadě nediskriminace a podpory rovných příležitostí, a to na všech úrovních, včetně úrovně výběru žadatelů o podporu. Pokud jde o aktivity zaměřené na oblast sociální integrace, výrazněji je tato oblast podporována v jiných programech ESIF, než-li v PRV. N. Zhodnocení udržitelného rozvoje (detailně bude pokryto prostřednictvím hodnocení SEA): N.1 Jak zapadají opatření, která přímo ovlivňují cíl udržitelnosti (priorita 4 a 5) do intervenční logiky? V rámci současných výstupů hodnocení SEA jsou opatření priorit 4 a 5 koncipovány v souladu s cílem udržitelnosti. Dílčí doporučení však bude možné formulovat v rámci implementace PRV tak, aby konkrétní způsob provádění podpory nebyl v rozporu s tímto cílem. N.2 Jaké nepřímé a synergické efekty na udržitelnost životního prostředí lze očekávat od plánovaných opatření? Vzhledem k míře obecnosti PRV a vzhledem k v současnosti neexistujícímu geografickému umístění jednotlivých opatření nebylo možno konkrétní efekty detailně hodnotit již v rámci zpracovaného SEA hodnocení. Přesto však bylo v rámci hodnocení vlivu PRV na oblasti chráněné v rámci systému Natura 2000 identifikováno několik 19

20 opatření s potenciálním pozitivním, respektive negativním dopadem na životní prostředí a v rámci vlastního vyhodnocení vlivů koncepce SEA byla formulována doporučení zmírňující možné negativní dopady realizace tohoto programu na životní prostředí. Konkrétně jde v případě hodnocení Natura 2000 o opatření Investice do lesů, Lesnická infrastruktura, Zalesňování a zakládání lesů, Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů, Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů, Investice do nezemědělských činností. U těchto opatření bude nutné v případě jejich realizace na území soustavy lokalit Natura 2000 či v případě, že by dané opatření mohlo tato území ovlivnit, na úrovni jejich záměru zajistit zpracování stanoviska dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Či provést detailní hodnocení dle tohoto paragrafu zákona č. 114/1992 Sb. V rámci vyhodnocení vlivů koncepce SEA jsou mj. doporučena provedení podrobného vyhodnocení vlivů na životní prostředí na úrovni jednotlivých projektů spadajících pod zákon č. 100/2001 Sb. Zároveň však není doporučeno odnímání ZPF I. a II. třídy pro stavby (sklady). Dále u vybraných projektů bude nutno navrhnout potřebná zmírňující nebo kompenzační opatření ve smyslu kapitoly 7 SEA hodnocení. Pokud jde o situování staveb v lese (nové cesty) bude nutno vždy spolupracovat s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. Podle potřeby bude také potřeba u vybraných projektů aplikovat protihluková opatření. (Podrobněji viz SEA hodnocení). Výše uvedenými způsoby je možno možné přímé i nepřímé negativní vlivy na udržitelnost životního prostřední výrazně eliminovat. O. Zhodnocení přístupu CLLD (LEADER): O.1 Jak je role LEADERu a CLLD vztažena k prioritám pro rozvoj venkova? CLLD přispívá k Prioritě 6 podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech. O.2 Jak je ve výběrových kritérií pro MAS a strategie místního rozvoje promítnut princip inovativnosti? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. O.3 Do jaké míry je předpokládaná role LEADERu (CLLD) odpovídající z hlediska potřeb vyhodnocených v analýze výchozí situace a SWOT analýze? Pokud budou zohledněna doporučení v analýze výchozí situace a SWOT analýze, je možno považovat předpokládanou roli LEADERu za uspokojivou. O.4 Jak byla zřízena společná výběrová komise pro CLLD, jakou má strukturu a jakým způsobem funguje? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. O.5 Jaké je zdůvodnění pro navržené vymezení oblastí způsobilých pro LEADER (CLLD)? Tématický cíl SSR č. 9 (podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě) a Priorita 6 Nařízení 1305 je naplňován usnadněním diverzifikace, vytvářením a rozvojem malých 20

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Příklady realizace NLP II v roce 2013 1) Příprava programu rozvoje venkova na období 2014-2020

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

Program rozvoje venkova. pro období 2014 2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. pro období 2014 2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova pro období 2014 2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Analýza nařízení k podpoře rozvoje venkova z EZFRV srovnání se stávajícím

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Výsledky vyjednávání využití integrovaného nástroje CLLD v období 2014 2020

Výsledky vyjednávání využití integrovaného nástroje CLLD v období 2014 2020 Výsledky vyjednávání využití integrovaného nástroje CLLD v období 2014 2020 3. dubna 2014 Václav Pošmurný Fondy - současný stav k 3. 4. 2014 dle OP mil mil Kč (25) mil Kč (27) % plán % EFRR Evropský fond

Více

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová Příprava programového období 2014-2020 Ing. Daniela Nohejlová Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014 2020 Hlavní východiska příprav programového období 2014-20

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Závěrečná zpráva projektu

Závěrečná zpráva projektu Závěrečná zpráva projektu Analýza absorpční kapacity a návrh cílových hodnot indikátorů Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ HaskoningDHV Czech Republic,

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Program rozvoje venkova na období 2014-2020

Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Obsah prezentace Účel a cíl PRV pro období 2014-2020 Strategický rámec pro období 2014-2020 Legislativní rámec PRV pro období 2014-2020 Finanční rámec PRV pro

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

Ministerstvo zemědělství Č. j.: 40796/2015-MZE-14113

Ministerstvo zemědělství Č. j.: 40796/2015-MZE-14113 Ministerstvo zemědělství Č. j.: 40796/2015-MZE-14113 PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro výběr Strategií komunitně vedeného místního rozvoje a stanovení alokace v rámci programového rámce Programu

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Program rozvoje venkova 2014 2020

Program rozvoje venkova 2014 2020 Program rozvoje venkova 2014 2020 Praha, 3. 3. 2015 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí PRV 2014-2020 Priority unie Priorita 1 - Předávání poznatků a inovací

Více

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. ředitel Odboru Dohody o partnerství, evaluací a strategií Evropský fond

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Mgr. Petr Hrazdil Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Nastavení společné řeči

Nastavení společné řeči Stránka 1 z 8 Evropa 2020 Nastavení společné řeči Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. Nejedná se však pouze o překonání současné krize, která postihuje řadu

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova (PRV) Program rozvoje venkova České republiky je nástrojem pro získání finanční

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020

OP Zaměstnanost 2014-2020 OP Zaměstnanost 2014-2020 Seminář: Komunitně vedený místní rozvoj v operačních programech pro období 2014-2020 Praha 3. března 2015 Obsah prezentace Současný stav přípravy OP Zaměstnanost (OPZ) Věcné zaměření

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Aktuální stav příprav programového období

Aktuální stav příprav programového období Aktuální stav příprav programového období 2014 2020 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální rozvoj mezi teorií a praxí 5 29. května 2014, Pardubice PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA

Více

DEN MALÝCH OBCÍ. Program rozvoje venkova 2007 2013 a možnosti podpory pro malé obce

DEN MALÝCH OBCÍ. Program rozvoje venkova 2007 2013 a možnosti podpory pro malé obce DEN MALÝCH OBCÍ Program rozvoje venkova 2007 2013 a možnosti podpory pro malé obce Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Program rozvoje venkova (PRV) Rozpočet

Více

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a

Více

Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020. Shrnutí Závěrečné zprávy

Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020. Shrnutí Závěrečné zprávy Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 Shrnutí Závěrečné zprávy červen 2014 Obsah Seznam zkratek... 3 1 Úvod... 4 1.1 Identifikace zadavatele a zhotovitele...

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 JUDr. Olga Letáčková Náměstkyně ministryně pro místní

Více

Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc

Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc 1. Identifikace výzvy Prioritní osa Specifický cíl 1 Podpora řízení a koordinace Dohody o partnerství 1.1 - Vytvořit podmínky

Více

Elektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice

Elektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice Elektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj VIZE 2014+ 14. listopadu 2012, Praha Obsah 1. Elektronizace a ICT v evropských podmínkách 2. Elektronizace

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Evropské fondy 2014 2020: Příprava Dohody o partnerství a její možné důsledky pro ochranu životního prostředí. www.bankwatch.org

Evropské fondy 2014 2020: Příprava Dohody o partnerství a její možné důsledky pro ochranu životního prostředí. www.bankwatch.org Evropské fondy 2014 2020: Příprava Dohody o partnerství a její možné důsledky pro ochranu životního prostředí Kohehezní a strukturální fondy příprava období 2014-20 Rizika a příležitosti pro ŽP v příštích

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období. EZFRV Evropský zemědělský fond rozvoje venkova

SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období. EZFRV Evropský zemědělský fond rozvoje venkova Souhrn strategických záměrů EU 2014-2020: SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období s cílem maximalizovat dopad těchto politik při dosahování evropských priorit Komise

Více

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 Národní konference Venkov 2012 Nové Hrady, 1.-3. října 2012 Ing. Vladimír Kváča Ph.D., MPSV ČR Obsah

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013)

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013) Obsah prezentace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Příprava OP LZZ (vývoj, harmonogram) Popis OP LZZ Prioritní osy OP LZZ Finanční

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Konference e-government 20:10 Mikulov, 8. 9. 9. 2015 Mgr. Jiří Zmatlík náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských

Více

SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020

SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI Ing. Kateřina Ambrožová Integra Consulting s.r.o. CÍL DNEŠNÍHO ODBORNÉHO SEMINÁŘE

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Program rozvoje venkova na období 2014-2020. Ing. Josef Tabery. ředitel odboru Řídicí orgán PRV

Program rozvoje venkova na období 2014-2020. Ing. Josef Tabery. ředitel odboru Řídicí orgán PRV Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV PRV 2014 2020 Program rozvoje venkova schválen v květnu tohoto roku 20.8.2015 vláda schválila navýšení kofinancování

Více

OP Indikátor Využitelnost indikátoru pro území MAS

OP Indikátor Využitelnost indikátoru pro území MAS Tento dokument je pracovním podkladem vytvořeným jako doplněk k Metodice evaluace a monitoringu strategie MAS (vytvořena v únoru 2015 pro MAS Přemyslovské střední Čechy). Informace v tomto dokumentu vycházejí

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Povinná př. č. 1 SCLLD - Časový harmonogram a finanční plán

Povinná př. č. 1 SCLLD - Časový harmonogram a finanční plán Povinná př. č. 1 S - Časový harmonogram a finanční plán Následující tabulky obsahují finanční a časový plán čerpání alokací a to jak z pohledu jednotlivých /fichí, tak z pohledu 3 programových rámců Strategie

Více

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 Zdůvodnění změn dle článku 33 a 93 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 1/10 Obsah ZMĚNA V DŮSLEDKU AUTOMATICKÉHO

Více

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby

Více

OPŽP programové období 2014+

OPŽP programové období 2014+ OPŽP programové období 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Usnesením vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 vymezen samostatný operační program pro oblast životního prostředí Řídícím orgánem

Více

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Udržitelnost a environmentální aspekty kohezní politiky s ohledem na Operační program Podnikání a inovace Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Operační program Podnikání a inovace

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 3 ze dne 5. prosince 2007 ke Kritériím pro výběr projektů Operačního programu Praha

Více

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20 Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚZEMNÍ DIMENZE Koncentrace (zacílení) prostředků programů ESI fondů do specifických

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková Program rozvoje venkova 4.1.1 Investice dozemědělských podniků Předmět

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD POLITIKA SOUDRŽNOSTI EU 2014-2020

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD POLITIKA SOUDRŽNOSTI EU 2014-2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD POLITIKA SOUDRŽNOSTI EU 2014-2020 CLLD nebo také CLLD-U? aneb nezávislý pohled na oblast místního udržitelného rozvoje Brno, 24. února 2014 Komunitně vedený místní

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova v období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Programové období 2014-2020 nový rámec pro II. pilíř SZP - rozvoj venkova

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020 Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020 2. Průběžná zpráva Zpráva zpracována k datu: 5. 11. 2013 Zpráva zpracována pro: Hlavní město Praha,

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více