PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV ZPRÁVA O EX-ANTE HODNOCENÍ III. ETAPA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV 2014+ - ZPRÁVA O EX-ANTE HODNOCENÍ III. ETAPA"

Transkript

1 PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV ZPRÁVA O EX-ANTE HODNOCENÍ III. ETAPA Datum: Verze:1.1 Příloha č. 2 Evaluační otázky 1

2 Příloha č. 2 ke Zprávě o ex-ante hodnocení III. etapa Evaluační otázky A. Zhodnocení analýzy výchozí situace a SWOT analýzy: A.1. Jak jsou v PRV (2014+) definovány inovace a jak systém pro podporu inovací? Problematice inovací se věnuje Priorita 1, přičemž systém pro podporu inovací lze chápat i z širšího hlediska jako systém, v němž je podporováno vzdělávání a přenos informací podporující inovace či vhodné doplňující činnosti CSV, s nimiž se v rámci PRV taktéž počítá. A.2 Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby k řešení v oblasti podpory inovací? V rámci identifikaci potřeb je uveden růst přidané hodnoty zemědělské produkce založené na ekonomické jakosti a na inovacích. Dále je v kontextu inovací uvažováno, že efektivní předávání výsledků výzkumu podnikům, využívání inovativních poznatků vědy v praxi, systematické vzdělávání a poradenství přispěje nejen ke zvýšení efektivity pracovní síly, ale je nezbytným předpokladem i pro celkovou konkurenceschopnost podniků. A.3. Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby k řešení v oblasti restrukturalizace zemědělských podniků? Programový dokument poměrně věrně popisuje hlavní potřeby k řešení v oblasti restrukturalizace zemědělských podniků, když v tomto ohledu podtrhuje zvýšení celkové výkonnosti zemědělských podniků - efektivnější výroba, zvýšení přidané hodnoty produkce a její uvádění na trh. Důležitým aspektem je rovněž realizace obnovy vlastnických a nájemných vztahů k půdě v rámci pozemkových úprav a v důsledku zvýšení její ochrany. A.4. Do jaké míry byla analyzována potřeba generační obměny? V oblasti generační obměny je správně definována potřeba zlepšení kvality pracovní síly, včetně generační obměny a spolu s tím omezení odlivu kvalifikované a mladé pracovní síly do lukrativnějšího nezemědělského podnikání. Otazník zůstává nad tím, zda zvolené aktivity přispějí k saturaci potřeby stejným způsobem v případě mladých zemědělců fyzických osob, jako u manažerů právnických osob např. Družstev. A.5. Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby k řešení v oblasti zapojení primárních producentů (výrobců) do potravinových řetězců? V rámci posílení pozice prvovýrobců v distribučních cestách výrobkové vertikály dokument akcentuje sdružování prvovýrobců do odbytových organizací pro vyjednávání odbytu produkce a propojení obchodní politiky distribučních řetězců se zpracovateli agrární produkce zejména zapojením do systémů jakosti. Nicméně, navzdory identifikovaným potřebám se nakonec ani jedna aktivita tohoto charakteru v rámci PRV realizovat nebude. Zatímco vynechání oblasti seskupování producentů z portfolia PRV je v kapitole 5.1 vysvětleno, u systémů jakosti není takové zdůvodnění uvedeno. 2

3 Rovněž oblast řízení pojistitelných rizik je v rámci SWOT ilustrována jako dostačující existuje na trhu dostatečná nabídka pojistných produktů, která je v praxi dostatečně využívaná, a tudíž se oblast řízení rizik nevyskytuje mezi identifikovanými potřebami a návazně ani není řešena žádnou operací v PRV, jak text v kap. 5.1 odůvodňuje. Text se nevěnuje problematice nepojistitelných rizik. A.6. Do jaké míry bylo vyhodnoceno řízení rizik v zemědělství? Řízení rizik bylo vyhodnoceno v analytické části dostatečně podrobně. Zhodnocen byl především vývoj klimatických změn v posledních letech a z něj vyplývající rizika v zemědělské výrobě. Z uvedených zjištění vyplývá, že do budoucna lze očekávat zvýšení rizik vlivem klimatických změn. V rámci analýz je zhodnocen také vývoj číselných údajů týkající se zemědělského pojištění, pojištění hospodářských zvířat a pojištění plodin. Tyto údaje byly v rámci možností daných dostupnými statistickými daty srovnávány se situací v EU. V závěru analýzy jsou navržena konkrétní možná řešení stávajících rizik jako např. Transfer znalostí, který by pomohl překonat nedůvěru producentů sdružovat finanční prostředky do vzájemných fondů, investice do preventivních opatření a diverzifikace činností zemědělského podniku. Oblast řízení pojistitelných rizik je v rámci SWOT ilustrována jako dostačující existuje na trhu dostatečná nabídka pojistných produktů, která je v praxi dostatečně využívaná, a tudíž se oblast řízení rizik nevyskytuje mezi identifikovanými potřebami a návazně ani není řešena žádnou operací v PRV, jak text v kap. 5.1 odůvodňuje. Text se nevěnuje problematice nepojistitelných rizik. A.7. Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby k řešení při obnově a ochraně biodiverzity a zlepšení hospodaření s vodou a půdou? Definované potřeby vycházejí z holistického pohledu na problematiku životního prostředí a jeho interakcí se zemědělskou a lesnickou praxí. Tomu odpovídá i jejich komplexnost, kterou dokument PRV rozděluji do několika sekcí: Zachovat a obnovit cenná stanoviště na zemědělské a lesní půdě z hlediska druhové různorodosti, zvýšit ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny, posílit funkční propojení krajiny (hlavní identifikované problémy: intenzifikace výroby, změny vlhkostních režimů, změny a ochuzování druhové skladby TTP, pokles počtu druhů živočichů na zemědělské a lesní půdě, chemizace, termínová unifikace ošetřování, změny struktury krajiny, eutrofizace a znečištění vod). - Posílit prevenci opouštění půd v oblastech s přírodními omezeními (hlavní identifikované problémy: ohroženost absencí hospodaření a následnou sukcesí v oblastech s přírodními omezeními a v oblastech N2000). - Posílit prevenci degradace půdy, zejména snížením rizika vodní a větrné eroze a prevencí acidifikace půd (hlavní identifikované problémy: eroze, okyselování a utužování půd, nevhodná volba plodin na svažité orné půdě, odstraňování 3

4 krajinných prvků, ztráta obsahu humusu, lokálně intenzivní závlahy, retenční schopnost krajiny/půdy). - Bránit degradaci vodních ekosystémů (hlavní identifikované problémy: zatížení vod smyvem živin, pesticidů a ornicí ze zemědělských a lesních půd, nevhodně provedená odvodnění, narovnávání toků, nevhodná pastva na prameništích atd.). - Podporovat systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí (EZ, IP). - Posílit zdravotní stav, odolnost a ochranu lesních porostů (hlavní identifikované problémy: snížení biodiverzity, snížení odolnosti lesních ekosystémů, změny v půdním prostředí projevující se změnou humusové formy a ochuzením edafonu, degradace lesní půdy, snížení stability lesních porostů, usměrňování návštěvnosti a rekreačních funkcí) Výše uvedené potřeby výstižně odrážejí situaci v agrárním sektoru ve vazbě na složky ŽP a v případě identifikace problémových okruhů (použitých pro odůvodnění stanovené potřeby) jde text v některých případech i za rámec možného působení aktivit/operací PRV např. okyselování zemědělských půd, lokálně intenzivní závlahy, nevhodně provedená odvodnění. Některé aspekty uvedené v rámci definovaných potřeb (u nichž se předpokládá řešení v rámci PRV) mají určitý přesah do nástrojů I. pilíře SZP (Cross Compliance a ozelenění) např. eroze půdy, ztráta obsahu humusu/organ. složek, problematika krajinných prvku. Rozhraní musí být mezi těmito nástroji SZP řádně vysvětleno (viz. doporučení ve zprávě). Poněkud nekonzistentně pak působí text kapitoly Popis strategie, kde navzdory nadefinování 6 hlavních potřeb v analytické části dokumentu (kap. Identifikace potřeb) dochází v této kapitole k redukci na 3 potřeby a následnému přiřazení odpovídajících opatření/aktivit. A.8. Do jaké míry jsou správně stanoveny nejdůležitější potřeby ke zvýšení účinnosti hospodaření se zdroji a přechod na nízko-uhlíkovou ekonomiku a ekonomiku odolávající změnám klimatu? V oblasti zvýšeného využití zdrojů dokument akcentuje potřebu úspor zdrojů. To se týká efektivnější přeměny primárních energetických zdrojů a omezení ztrát při distribuci, ale také konečné spotřeby, např. snížení energetické náročnosti budov, instalace energeticky úsporných technologií a efektivního využívání zemědělských strojů. Text se však nijak nevěnuje popisu potřeb ve vztahu k efektivnějšímu využívání vody. V oblasti nízko-uhlíkové ekonomiky je identifikována potřeba využití potenciálu OZE, kde se akcentuje zejména využití biomasy (rostlinného/dřevinného charakteru). Ačkoliv potřeba je zdůvodňována i zužitkováním jinak nevyužitého odpadu, v případě biomasy živočišného původu (využití statkových hnojit) tato potřeba identifikována není. Poněkud nejasně působí stanovení potřeby na snižování uvolňování skleníkových plynů v zemědělství a posílení jejich fixace, neboť vágní text vlastně nemá vypovídací 4

5 hodnotu, není zřejmé zda PRV má ambici tuto potřebu řešit a není ani zdůvodněno, proč ji případně nebude řešit. V kapitole Popis strategie je sice prioritní oblasti 5D přiřazeno opatření na investice zemědělských podniků (čl. 17), avšak ani finanční plán, ani indikátorový plán s aktivitami této potřeby v agrárním sektoru nepočítá. Obdobně je tomu s oblastí adaptace na změnu klimatu, kde je text lépe strukturován a má větší vypovídací schopnost, avšak i tak zde jsou mixovány oblasti vlastní adaptace a mitigace GHG (tzn. oblasti 5D a 5E) - indikátorový plán předjímá marginální příspěvek 5E v lesnictví (čl. 21) a v rámci soft skills (čl. 14 a 15) (vzdělávání, poradenství), zatímco text kap. Popis strategie indikuje rovněž spojení AECM s touto prioritní oblastí. Nicméně, nelze v tomto směru klást rovnítko mezi potřebou adaptace ke změnám klimatu a prioritní oblastí 5E. Tudíž ambice naplnění identifikované potřeby nejsou zcela patrné v textu dokumentu ve smyslu specifických operací/opatření, které budou identifikovanou potřebu řešit (viz. doporučení ve zprávě). A.9. Do jaké míry jsou správně stanoveny potřeby k podpoře sociálního začlenění, redukce chudoby a ekonomického rozvoje? Tematický cíl SSR č. 9 (podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě) a Priorita 6 Nařízení 1305 je naplňován usnadněním diverzifikace, vytvářením a rozvojem malých podniků a pracovních míst a dále posílením místního rozvoje ve venkovských oblastech prostřednictvím místních akčních skupin pracujících metodou LEADER, která je na základě Nařízení 1303 rozšířena a zobecněna do komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Z věcného hlediska je priorita 6 přímo v PRV naplněna částečně. Některá významná ustanovení článků 19 a 20 Nařízení 1305 mají být (na základě dohod mezi ŘO) plněna v rámci ERDF a ESF v jiných OP. A.10. Jak a do jaké míry přispívá PRV k inovacím v zemědělství a venkovských oblastech? Inovace jsou jedním z hlavních témat Priority 1 PRV. V rámci programů ESIF ČR je to s ohledem na nastavená rozhraní mezi jednotlivými programy právě PRV, které k inovacím v zemědělství přispívá nejvíce. A.11. Do jaké míry přispívá PRV k ochraně životního prostředí a předcházení klimatickým změnám? Míra tohoto typu forem podpory představuje přibližně 70% veškerých veřejných prostředků v rozpočtu PRV. A.12. Do jaké míry reflektuje SWOT analýza všechny relevantní oblasti pokryté analýzou stávající situace, aniž by byly opomenuty žádné z důležitých oblastí ani do jaké míry neobsahuje žádné nové oblasti, které by nebyly zahrnuty do předchozích analýz? Pokud jde o samotnou analýzu SWOT, je možno konstatovat, že jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby jsou analyzovány a komentovány i následně, a to v textu kapitoly 4.1.2, přičemž vhodnější by bylo oporu pro jednotlivé výroky najít již v socioekonomické analýze. Přičemž podložení SWOT není provedeno zcela konzistentní a přehlednou formou. 5

6 Zpracovaná SWOT analýza nezohledňuje problematiku nediskriminace, zejména problematiku rovnosti mužů a žen, přičemž výsledky této dílčí analýzy pak nejsou ani promítnuty do případné identifikace potřeb v této oblasti. Na tuto oblast upozorňujeme zejména s ohledem na skutečnost, že zhodnocení, zda tato dílčí analýza analyzována v PRV byla, je jednou ze součástí našeho hodnocení. A.13. Do jaké míry jsou jednotlivé součásti SWOT analýzy správně rozřazeny mezi čtyři základní kategorie (S silné stránky, W slabé stránky, O příležitosti, T ohrožení), a to včetně důrazu na základní vztahy mezi nimi? Výchozí podoba SWOT analýzy byla v rámci hodnocení intenzivně ověřována z hlediska: správného rozřazení výroků mezi čtyři základní kategorie, vzájemné vazby analytické části a SWOT, vzájemné vazby SWOT analýzy a potřeb. Na základě připomínek ex-ante hodnotitele došlo k přesunu některých výroků mezi jednotlivými kategoriemi, případně byly některé výroky zařazeny mezi definované potřeby. A.14. Do jaké míry jsou jednotlivé oblasti odstupňovány dle priorit celkových cílů strategie Evropa 2020 a SZP 2020? Vzhledem k celkovému snížení prostředků, které bude možno z EZFRV v rámci ČR v programovém období čerpat, došlo uvnitř PRV k tematické koncentraci odpovídající nejen potřebám identifikovaným v analytické části PRV, ale také celkovým cílům strategie Evropa 2020 a SZP A.15. Do jaké míry představuje SWOT analýza vhodný základ pro vyhodnocení potřeb a odůvodnění strategických závěrů a nastavení cílů PRV 2014+? Pokud budou zpracovatelem zohledněna a zapracována doporučení ex-ante hodnotitele uvedená v závěrečné zprávě, lze bude možné pak považovat SWOT analýzy za vhodný základ pro vyhodnocení potřeb a odůvodnění strategických záměrů a nastavení cílů PRV B. Zhodnocení příspěvku ke Strategii Evropa 2020 a jejich cílů pro dosažení chytrého, udržitelného a inkluzívního růstu, posilování inovací a zmírnění tlaku na životní prostředí a klima: B.1 Do jaké míry stanovená intervenční logika zajišťuje, že vybraná opatření přispějí k dosažení regionálních, národních a celoevropských cílů? Popis intervenční logiky na úrovni celého programu a popis opatření dává poměrně solidní přehled o zacílení aktivit (opatření/podopatření/titulů), jejich vazbě vůči potřebám, prioritním oblastem a prioritám (i přes některé výhrady uvedené v závěrečné zprávě viz. doporučení), a tudíž ucelenosti podpůrné platformy PRV směrem k cílům vlastního programu i Strategie Evropa Lze tedy říci, že zacílení PRV má potenciál přispívat k celkovým cílům národním i cílům EU, přestože momentálně lze obtížně kvantifikovat míru možného příspěvku jeho dopadů. B.2 Kdo nebyl do zpracování PRV dostatečně zahrnut, ačkoli byl identifikován jako relevantní partner pro přípravu tohoto programového dokumentu? Lze konstatovat, že do zpracování PRV byly zahrnuti všichni potenciální relevantní partneři, jednak v rámci vytvořených pracovních skupin vzniklých v rámci MZe, tak i 6

7 partneři zapojení prostřednictvím platforem a pracovních skupin organizovaných Národním orgánem pro koordinaci. B.3 Kdo není zasažen žádnou plánovanou intervencí, ačkoli byl identifikován jako vhodný příjemce podpory? Jaké další mezery v přípravě či implementaci PRV byly identifikovány? A jakým způsobem mohou být odstraněny? V rámci hodnocení bylo v některých případech identifikováno, že by mohlo být rozšířeno portfolio potenciálních příjemců. Hodnotitelem bylo doporučeno v některých opatřeních zvážení nastaveného zúžení portfolia příjemců (např. u opatření spolupráce zvážit zúžení příjemců z hlediska velikosti, zvážit rozšíření okruhu příjemců v opatření 16.3 o podnikatelské subjekty (a družstva) s jiným zaměřením, zvážit zda je odůvodnitelné odlišení portfolia příjemců pro podopatření a 8.6.2). B.4 Jakým způsobem byly jednotlivé priority převedeny do konkrétních akcí a jakým způsobem tyto akce/aktivity ovlivňují intervence plánované v rámci ostatních priorit? Již jako samostatnou přílohu PRV zpracoval ŘO přehled podporovaných opatření a jejich vazeb k prioritním oblastem a prioritám PRV. Z takto zpracované přílohy je pak viditelné, jakým způsobem jednotlivá opatření přispívají k jednotlivým vyšším úrovním programování PRV. B.5 Jaká opatření (jak z hlediska struktur, tak i procesů) byla přijata za účelem koordinace provádění PRV 2014+? Na MZe ČR vznikly pracovní týmy, jejichž hlavním smyslem byla příprava analytických podkladů pro vlastní přípravu PRV včetně návrhů programových fichí k jednotlivým opatřením PRV. Těchto pracovních týmů bylo zřízeno celkem osm, dále za účelem jejich koordinace i koordinace celkové přípravy PRV byl zřízen i tým koordinační. Z hlediska procesních postupů koordinace přípravy PRV a operačních programů ESI fondů vycházejí zpracovatelé z popisu mechanismu v Dohodě o partnerství. Ke kvalitě programovacího procesu přispěla rovněž vzájemná spolupráce zástupců jednotlivých dalších připravovaných operačních programů pro období , které koordinuje prostřednictvím organizace jednání ustanovených pracovních skupin a platforem Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). B.6 Do jaké míry bylo toho úsilí reflektováno při komunikaci řídícího orgánu s partnery, potenciálními příjemci či širší veřejností? Partnerství je v průběhu přípravy PRV reflektováno a naplňováno dle názoru hodnotitele dostatečným způsobem. C. Zhodnocení koherence a konzistence s dalšími evropskými fondy, smlouvou o partnerství, prvním pilířem SZP a dalšími evropskými a národními politickými nástroji: 7

8 C.1 Jakým způsobem se vzájemně ovlivňují opatření PRV s dalšími nástroji uplatňovanými v zemědělství (konkrétně zejm. s nástroji v rámci pilíře 1 SZP)? V oblasti konzistence PRV s I. pilířem SZP dokument stručně a výstižně indikuje odlišnost zacílení obou nástrojů SZP, resp. jejich synergické a harmonizované působení v obecné rovině. Relativně málo prostoru se však věnuje vysvětlení nastavení ozelenění (významného prvku I. pilíře) a následné implikaci pro příslušná opatření PRV. Velmi stručně by měl být dokument také doplněn o (ne)implementaci opatření ve vztahu k oblastem s přírodními znevýhodněními v I. Pilíři SZP a případně vazbu podporovaných komodit/sektorů v rámci SOT a v relevantních operacích PRV. Obdobně by byl žádoucí i širší záběr popisu konzistence s Horizontem C.2 Jakým způsobem je popsána doplňkovost intervencí PRV s intervencemi ostatních evropských fondů a jiných relevantních evropských či národních politiky uplatňovaných ve stejné oblasti či zaměřených na stejné typy příjemců? Doplňkovost mezi kohezní politikou a opatřeními PRV byla identifikována zejména u konkurenceschopnosti podniků (včetně investic do přenosu znalostí a inovací) a u životního prostředí. Základní popis je uveden ve vazbě na Dohodu o partnerství v programovém dokumentu PRV Charakteristika tematických oblastí, které mají vazbu na další operační programy OP Zaměstnanost oblast dalšího odborného vzdělávání OP VVV výzkum a vzdělávání (transfer výsledků výzkumu do praxe v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví) OP PIK podpora podnikání MSP (podpora zemědělského podnikání, nezemědělského podnikání pro zemědělce ), úspory energie, obnovitelné zdroje energie IROP podpora podnikání MSP, úspory energie OP Rybářství, podpora akvakultury OP ŽP úspory energie, pozemkové úpravy, návštěvnická infrastruktura v lesích (PRV mimo území ZCHÚ a NATURA 2000), péče o cenné biotopy, tvorba a regenerace krajinných prvků, včetně břehových porostů a historických krajinných struktur (krajinné prvky v rámci pozemkových úprav); zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů, protipovodňová a protierozní ochrana v lesích (preventivní protipovodňová opatření na PUFL) Funkční intervence, které podmiňují naplňování cílů Dohody o partnerství i strategie Evropa 2020, směřují ke dvěma hlavním synergickým cílům konkurenceschopnosti a inkluzivní společnosti, a to při respektování ochrany životního prostředí a úzké vazby na rozvoj venkova. PRV je spolu s dalšími operačními programy součástí synergických řetězců Podnikání Výzkum vývoj inovace vzdělávání (v TC 1 a TC 10 Priorita 1) a Podnikání zaměstnanost vzdělávání (v TC 8 Priorita 6). 8

9 C.3 Kdo není pokryt žádnou intervencí, ačkoli bylo identifikováno, že jde o vhodného potenciálního příjemce pomoci? Jak mohou být tyto identifikované nedostatky odstraněny? V rámci hodnocení bylo v některých případech identifikováno, že by mohlo být rozšířeno portfolio potenciálních příjemců. Hodnotitelem bylo doporučeno v některých opatřeních zvážení nastaveného zúžení portfolia příjemců (např. u opatření spolupráce zvážit zúžení příjemců z hlediska velikosti, zvážit rozšíření okruhu příjemců v opatření 16.3 o podnikatelské subjekty (a družstva) s jiným zaměřením, zvážit zda je odůvodnitelné odlišení portfolia příjemců pro podopatření a 8.6.2). C.4 Byla identifikována nějaká zbytná podpora vedoucí pravděpodobně ke vzniku mrtvé váhy či jiným neefektivnostem v provádění programu? Hodnotitelem nebyla v rámci přípravy Závěrečné zprávy identifikována zbytná podpora vedoucí pravděpodobně k neefektivnostem v provádění programu. D. Zhodnocení vnitřní soudržnosti programových cílů a vnitřní soudržnosti programových cílů a vybraných opatření: D.1 Do jaké míry jsou cíle PRV formulovány srozumitelně? Lze konstatovat, že popis intervenční logiky na úrovni celého programu a popis opatření dává poměrně solidní přehled o zacílení aktivit (opatření/podopatření/titulů), jejich vazbě vůči potřebám, prioritním oblastem a prioritám, a tudíž ucelenosti podpůrné platformy PRV směrem k cílům vlastního programu i Strategie Evropa D.2 Jakým způsobem jsou popsány logické vazby a vzájemné synergie mezi různými cíli formulovanými buď na stejné či na jiných úrovních v hierarchii cílů? Oproti předchozí verzi programového dokumentu nejsou součástí dokumentu grafické vizualizace (charty), které měly lepší schopnost vyjadřovat propojenost jednotlivých opatření s prioritními oblastmi, prioritami a tím také demonstrovat nejen hierarchii cílů, ale rovněž identifikovat vzájemné vazby mezi cíli. Právě vazby jednotlivých cílů jsou tak v textové formě obtížněji identifikovatelné proti grafickému vyjádření, které je navrhováno vodíky EK ke zpracování a umístění v programovém dokumentu. D.3 Do jaké míry si stanovené cíle vzájemně odporují? Rozpor mezi stanovenými cíli nebyl hodnotitelem identifikován. D.4 Do jaké míry jsou dostatečně a realisticky popsány logické vazby mezi vybranými opatřeními a celou strukturou cílů PRV 2014+? Z textové části lze vyčíst v zásadě synergické působení jednotlivých operací a adekvátnost jednotlivých opatření pro dané priority a naplňování cílů na úrovni programu v závěrečné zprávě je zobrazeno vloženou tabulkou, která obsahuje: přehled opatření, kód opatření, přehled podopatření, kód podopatření, typ operace, prioritní oblast, ke které se operace/podopatření/opatření váže. Z tabulky je velmi přehledně patrné zaměření jednolitých operací ve smyslu příspěvku k jednotlivým prioritním oblastem a prioritám a tudíž jejich doplňkové/synergické působení směrem k definovaným výsledkovým cílům, jak jsou uvedeny v indikátorovém plánu. 9

10 D.5 Do jaké míry jsou popsány synergické efekty jednotlivých opatření pro dosažení stanovených cílů? Synergické efekty jsou popsány v textu dokumentu slovně, proto hodnotitel doporučuje znovu zařadit grafické charty dle vodítek, z nichž by byla patrnější i horizontální provázanost mezi operacemi a jež by lépe indikovaly synergické působení. E. Zhodnocení forem podpory navržených pro jednotlivá opatření: E.1 Do jaké míry je vybraná forma podpory koherentní s vybranými opatřeními, předpokládanými aktivitami a jejich specifickými cíli? Velmi akcentovanou formu (z pohledu relativní alokace veřejných zdrojů z celkového rozpočtu PRV) jsou v zásadě podpory kompenzačního typu, které jsou svázány zejména s opatřeními směřovanými do oblasti ochrany životního prostředí a šetrných způsobů hospodaření. Míra tohoto typu forem podpory představuje přibližně 70% veškerých veřejných prostředků v rozpočtu PRV. V tomto ohledu se do nastavení forem podpor významně promítá fakt, že převážná většina vybraných opatření přechází z předchozího programovacího období a tudíž je u nich dlouholetá zkušenost s nastavením forem podpor. Otazníky vzbuzuje jen nastavení forem podpor pro opatření Pohody zvířat, kde lze vhledem k operacím promítnutým do stanovení plateb uvažovat i o formě investičních podpor a nikoliv jen podpor kompenzačního charakteru. E.2 Jak efektivní a účinná pravděpodobně bude navrhovaná forma podpory? Z hlediska posouzení možných alternativ forem podpor (action mix viz. vodítka) pro efektivnější dosahování stanovených výsledků a cílů je dominantním elementem významný pokles celkového rozpočtu na nové programovací období. Ve vazbě na tento propad financování je třeba uvážit, že téměř tři čtvrtiny veškerých veřejných zdrojů rozpočtu PRV jsou směřovány do akcí kompenzačního charakteru - poskytování tzv. public goods, které však v důsledku inflace a ostatních ekonomických proměnných velmi rychle hodnotově stárnou a každé nové programové období je jejich saturování finančně náročnější, aby byla zajištěna jejich atraktivita. Takový tlak na rozpočet PRV velmi výrazně zužuje i modus operandi pro ostatní opatření a zpracovatelé programu jsou nuceni hledat nejúspornější cesty implementace. Z tohoto pohledu se zvolený mix operací jeví jako poměrně vyvážený vzhledem ke zvoleným výsledkům, ke kterým se zpracovatelé programu chtějí dostat (při uvážení některých výhrad v doporučeních). E.3 Do jaké míry zpracovatelé programu maximálně využili možnosti využití zjednodušených nákladů? Využití zjednodušených nákladů zatím není v rámci příprav PRV uvažováno. Do značné míry to však může souviset se skutečností, že v ČR nebyl dosud nastaven dostatečný legislativní rámec pro jejich efektivní využívání a zkušenosti získané při jejich uplatňování ze strany jiných programů nejsou hodnoceny zatím vždy pozitivním způsobem. F. Zhodnocení předpokládaného příspěvku opatření/aktivit k dosažení očekávaných výstupů a výsledků: 10

11 F.1 Jaké předpoklady jsou základem pro vztahy mezi plánovanými aktivitami a výstupy? Které předpoklady propojují í očekávané výstupy a výsledky PRV 2014+? Jak pro všechna podporovaná opatření, tak i podopatření byly ze strany ŘO zpracovány teorie změny, v nichž jsou zaneseny i předpoklady, o nichž se v souvislosti s jednotlivými opatřeními, resp. podopatřeními uvažuje. F.2 Na jakých externích podmínkách tyto předpoklady závisí? Které externí faktory mohou tyto předpoklady ohrozit? Obdobně jako v případě předpokladů, jsou i externí faktory či podmínky, na nichž závisí tyto předpoklady analyzovány formou teorií změn zpracovaných pro každé opatření a podopatření PRV. F.3 Jak by měla být intervenční logika upravena, aby bylo dosaženo očekávaných výsledků efektivněji? Jaké aktivity by měly být zdůrazněny, jaké přidány a jaké vypuštěny? K intervenční logice jednotlivých opatření se na velmi podrobné úrovni ex-ante hodnotitel vyjadřoval již v rámci předchozí etapy hodnocení. K současné verzi PRV proto mají hodnotitelé již spíše dílčí připomínky, které jsou obsahem Závěrečné zprávy. G. Zhodnocení souladu alokací s cíli programu: G.1 Do jaké míry je rozdělení výdajů PRV konzistentní s hierarchií programových cílů? Problematika rozdělení finančních prostředků v rámci opatření PRV a návazně distribuce jednotlivých alokací dle navřených cílů je v dokumentu naznačena návrhem finančního plánu. Tento plán doposud není finální, v průběhu se několikrát změnil, resp. upřesnil a došlo také k navýšení celkového objemu veřejných prostředků. Při hodnocení jsme vycházeli z rozpočtu zpracovanému ke dni V této verzi finančního plánu činí celkové veřejné prostředky Zároveň jsou rozpracovány objemy finančních prostředků a jejich upřesnění v indikátorových plánech, které by měly být ještě dopracovány a upřesněny až na úroveň opatření. Zejména u opatření/aktivit, u nichž došlo k výrazné změně alokací oproti současnosti, ale i u opatření/aktivit, které jsou navazující, je žádoucí řádně popsat, proč dochází k relativnímu poklesu/nárůstu finanční alokace pro dané opatření (zda dochází rovněž k absolutní změně míry financování) a zda byla některým aspektům přiřazena vyšší váha než jiným a důvody na základě kterých k této úpravě dospělo. Je tedy zcela nezbytné uvést jasnou prioritizaci mezi identifikovanými potřebami. G.2 Do jaké míry je rozdělení výdajů PRV konzistentní s jednotkovými náklady pro různá opatření? Z hlediska programování nejsou alokovány finanční prostředky pro operace, které by neměly oporu ve zpracované SWOT analýze, definici potřeb a v popisu strategie. Zejména vzhledem k tomu, že v PRV budou ve značné míře implementovány typy opatření, se kterými jsou dlouholeté zkušenosti (zpracovatelé využívají roky nabyté 11

12 know-how), neshledal hodnotitel závažnou nekonzistenci mezi jednotkovými náklady a mírou výdajů (určitou neznámou je např. opatření Pohody zvířat dle čl. 33). G.3 Jak a do jaké míry byly vzaty v úvahu doporučení předchozích evaluací (pokud jde o účtování jednotkových nákladů, absorpční kapacitu )? Při zpracování PRV i tohoto ex-ante hodnocení byla zohledňována i doporučení formulovaná v rámci jiných předchozích evaluací, konkrétně evaluace zaměřené na problematiku efektů CSV a průběžné evaluace PRV. G.4 Do jaké míry odpovídá rozdělení výdajů PRV (mezi typy příjemců a/nebo regiony) identifikovaným potřebám a vybraným prioritám? Navržené rozdělení finančních prostředků je možno považovat za odpovídající. G.5 Do jaké míry je alokace finančních prostředků PRV konzistentní s rozdělením prostředků z jiných evropských finančních nástrojů (ESF, ERDF, KF a ENRF) a z jiných národních či regionálních finančních nástrojů? Rozvržení celkových zdrojů ESIF mezi jednotlivé nástroje a programy je výsledkem dlouhých politických dohod, jejichž součástí je i převedení části prostředků určených na problematiku rozvoje venkova z PRV do jiných programů. Další související otázkou je umožnění činnosti MAS i v jiných oblastech, než kterým se MAS věnovaly v současném programovém období. I tímto způsobem dojde k určitému posílení rozvoje venkova zajištěného z jiných programů, než je vlastní PRV. G.6 Do jaké míry odpovídá alokace finančních prostředků PRV způsobu, jakým jsou rozděleny prostředky z prvního pilíře SZP? V rámci PRV je počítáno s částečným přesunem zdrojů z I. pilíře, což je doprovázeno dalšími opatřeními s tímto přesunem souvisejícími (blíže viz text Závěrečné zprávy). G.7 Jaké aktivity jsou spojeny se zvýšenou rizikovostí implementace? Vzhledem k velkému důrazu kladnému na kontinuitu procesů i podporovaných aktivit je za rizikovější spíše možno považovat nová opatření, s nimiž nemá ČR dosud dostatečné zkušenosti. Právě těmto opatřením by v rámci implementace měla být ze strany ŘO věnována dostatečná pozornost, a to jak na úrovni ŘO, tak i při práci s žadateli a příjemci. G.8 Která návazná opatření by měla být přijata pro investice zahrnující vyšší míru rizika či nejistoty? U těchto opatření by měl být větší důraz kladen na intenzivní práci s žadateli a příjemci tak, aby případné potíže při implementace byly zaznamenány co nejdříve a byl ještě prostor je včas a vhodným způsobem dořešit. H. Zhodnocení relevance a srozumitelnosti navržených monitorovacích indikátorů: H.1 Jak relevantní je systém společných indikátorů a indikátorů specifických pro program? Společné indikátory jsou v programu nastaveny v souladu s metodickými pokyny EK. Programově specifické indikátory jsou prozatím nastaveny pouze u některých opatření s cílem lépe operacionalizovat specifické cíle těchto opatření. Součástí ex-ante hodnocení je identifikace bílých míst v teoriích změny a návrh indikátorů, které by tato bílá místa mohla zaplnit. V případě, že nebyl nalezen žádný indikátor, který by mohl 12

13 identifikované bílé místo dostatečně popsat, byla zpracována doporučení směrem k realizaci dopadových evaluací, jejichž úkolem bude ověřit (resp. periodicky ověřovat) platnost této kauzality, kterou není možné bezprostředně měřit. Blíže viz část 3.1 Zprávy o ex-ant hodnocení III. etapa, včetně odpovídajících doporučení uvedených v části 3.5 Zprávy. H.2 Do jaké míry navržené monitorovací indikátory poskytují možnost podrobnějšího členění dat potřebného k zohlednění genderového hlediska či k zohlednění specifik dalších komunit či geografických oblastí? Dle doposud poskytnutých informací monitorovací indikátory nejsou členěny dle genderového hlediska nebo s cílem zohlednění specifik dalších komunit či geografických oblastí. Podrobnější členění indikátorů je spíše tematicky zaměřeno a má poskytnout podrobnější informace o charakteru jednotlivých intervencí, resp. rozlišit data dle tematického zaměření intervence. H.3 Jak jasně jsou navržené společné monitorovací indikátory a monitorovací indikátory navržené specificky pro hodnocený program definovány? Společné monitorovací indikátory vycházejí z indikátorových fiší zpracovaných Evropskou komisí (společné kontextové indikátory a cílové indikátory). Program v aktuální fázi rozpracovanosti prozatím nedisponuje vlastními indikátorovými fišemi. Obzvláště v případě programově specifických indikátorů proto prozatím nejsou zpracovány definice indikátorů. H.4 Do jaké míry lze navržené indikátory považovat za SMART (specifické, měřitelné, dosažitelné efektivním způsobem, relevantní pro program a dostupné v potřebné době)? Program má prozatím definován relativně malý počet programově specifických indikátorů. Jejich definice ovšem vychází z identifikované dobré praxe předchozího programového období. To se týká především způsobu monitoringu efektu podpory na konkurenceschopnost podpořených podniků a jejich produktivitu práce. V tomto smyslu proto je možné navržené programově specifické indikátory považovat za SMART (ovšem s přihlédnutím k jistému zpoždění v jejich kvantifikaci, které je způsobeno zpožděním vykazování potřebných podkladových dat ze strany ekonomických subjektů - kupříkladu u měření HPH to znamená, že její hodnotu u podpořených podniků za daný rok je možné kvantifikovat nejdříve v druhé polovině následujícího roku). I. Zhodnocení přiměřenosti kvantifikovaných cílových hodnot monitorovacích indikátorů: I.1 Do jaké míry stanovuje program cílové hodnoty pro indikátory pro systém monitoringu a hodnocení.? Indikátorový plán má nastaveny cílové hodnoty indikátorů výstupu i výsledku. I.2 Do jaké míry jsou tato poskytnutá data koherentní? Do jaké míry odpovídají předchozím zkušenostem s dosahováním výstupů a výsledků obdobných intervencí? Podrobné hodnocení koherence a relevance navržených cílových hodnot, včetně relevantních doporučení, je zpracováno v části 3.4 Zprávy. Obecně je patrné, že řídící orgán při nastavování cílových hodnot vycházel z dat monitorovacího systému Programu rozvoje venkova a že uspokojivě využívá výsledků průběžného hodnocení tohoto programu. 13

14 I.3 Jak jasně jsou stanoveny metody, na jejichž základě jsou tyto cílové hodnoty kalkulovány, a uvedeny zdroje dat, na jejichž základě jsou tato data založena? Metody kvantifikace cílových hodnot a zdroje dat pro kvantifikaci nejsou explicitně stanoveny. V případě intervencí, které bezprostředně navazují na intervence Programu rozvoje venkova je zřejmé, že právě data z jeho monitoring a hodnocení jsou klíčovým zdrojem pro kvantifikaci cílových hodnot, přičemž pro jejich kalkulaci byly využity metody stanovení výše vstupů na jednotku výstupů. Touto metodou cílové hodnoty ověřuje ve Zprávě rovněž hodnotitel. Data z monitoringu PRV bylo rovněž využita pro kvantifikaci absorpce opatření. Na druhou stranu ale v případě nových opatření (a to zejména těch, které předpokládají pilotní projekty) není z aktuální verze programu zřejmé, jakým způsobem řídící orgán cílové hodnoty kvantifikoval. V tomto smyslu hodnotitel také formuloval některá doporučení, uvedená v části 3.5 Zprávy. I.4 Do jaké míry byly vzaty v úvahu názory nejrelevantnějších aktérů? Relevantní aktéři byli do zpracování Programu rozvoje venkova a především programových fichí zapojeni prostřednictvím vytvoření Odborné skupiny PRV, která se nad jednotlivými návrhy pravidelně setkávala. Členy Odborné skupiny PRV jsou jak orgány státní správy (ministerstva, Úřad vlády, kraje), tak i hospodářští a sociální partneři a subjekty zastupující občanskou společnost (především potom zastřešující organizace). Mimoto Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ÚZEI sestavilo 8 pracovních skupin, které zpracovávaly podkladové analýzy k návrhům zaměření Programu. Mimo zástupců MZe a ÚZEI se těchto pracovních skupin účastní zástupci dalších relevantních resortů a vybraní odborníci, kteří v dané oblasti působí. I.5 Do jaké míry jsou odpovídající cílové hodnoty dopadových indikátorů, a to vzhledem k očekávaným budoucím trendům a změnám i vzhledem k předchozím zkušenostem? Informace k cílovým hodnotám dopadových indikátorů prozatím hodnotitel nemá k dispozici. I.6 Do jaké míry je dostatečně vysvětlena vybraná metodika pro dosažení dopadových indikátorů? Informace k cílovým hodnotám dopadových indikátorů prozatím hodnotitel nemá k dispozici. J. Zhodnocení vhodnosti vybraných milníků pro výkonnostní rámec: J.1 Jsou používány všechny požadované indikátory? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. J.2 Jsou používány některé nadbytečné indikátory? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. J.3 Jak ověřitelné jsou vybrané milníky a cíle? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. 14

15 J.4 Jak konzistentní jsou vybrané milníky a cíle s ostatními milníky a cíli vybranými pro ostatní programy společného strategického rámce? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. K. Zhodnocení přiměřenosti lidských zdrojů a administrativní kapacity pro řízení PRV 2014+: K.1 Jak komplexně jsou popsány systémy řízení a kontroly a jak jsou popsány požadavky spojené s jednotlivými typy podpory? Stávající popis systémů řízení a kontroly nejsou zcela detailní. Na druhou stranu tyto systémy budou do velké míry navazovat na stávající systémy využívané již v stávajícím programovém období. K.2 Do jaké míry navržená úroveň lidských zdrojů a administrativních kapacit odpovídá potřebám spojeným s řízením a implementací programu? Zhodnocení přiměřenosti lidských zdrojů a administrativní kapacity pro řízení PRV je v současnosti prakticky nemožné, a to zejména s ohledem na skutečnost, že není ještě definitivně dořešena otázka, do jaké míry bude nastavované jednotné metodické prostředí závazné i pro PRV Po vyjasnění rozsahu závaznosti jednotného metodického prostředí pro PRV, bude nutné posílit ty části PRV, které jsou věnovány oblasti lidských zdrojů a administrativních kapacit potřebných na zajištění provádění PRV. Toto doporučení se přitom vztahuje napříč celé implementační struktury PRV. K.3 Do jaké míry jsou stávající dovednosti a kapacity lidských zdrojů a administrativní kapacity vhodné s ohledem na specifické potřeby řízení a implementace programu? Pokud jde o zhodnocení vhodnosti nastavení vlastní implementační struktury PRV a organizačního uspořádání ŘO, je nutno uvést, že již v programovém období se jeví stávající organizační struktura ŘO jako optimalizovaná, a proto ex-ante hodnotitel neformuluje žádná doporučení v této oblasti. K.4 Do jaké míry jsou identifikovány potřeby spojené s vývojem těchto kapacit? Potřeby spojené s vývojem kapacit lidských zdrojů a administrativních kapacit jsou v PRV uvedeny, nicméně s ohledem na skutečnost, že není ještě definitivně dořešena otázka, do jaké míry bude nastavované jednotné metodické prostředí závazné i pro PRV , nelze identifikovanou míru potřeb v tuto chvíli posoudit. V kontextu administrativních kapacit ŘO PRV by např. dle stávajících odhadů znamenalo zavedení postupů stanovených metodickými pokyny NOK navýšení personálních kapacit až o cca %, a to jen na úrovni ŘO. K.5 Do jaké míry jsou vhodná řešení navržena v rámci opatření technické pomoci? 15

16 Využití technické pomoci v PRV je plánována na zajištění řádného řízení a implementace PRV a k zabezpečení činnosti CSV. V tomto kontextu se počítá s opatřeními v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a komunikace, vytváření sítí, řešení stížností, kontroly a auditu a na podporu opatření ke snížení administrativní zátěže příjemců. Opatření plánovaná pro využití technické pomoci se mají týkat jak předchozích, tak i budoucích programových období. Zaměření jednotlivých aktivit plánovaných pro opatření technické pomoci je rámcově možno považovat za vhodné. K.6 Do jaké míry jsou navržena vhodná opatření pro publicitu programu, a to z hlediska relevance navržených komunikačních metod, jejich rozsahu a finanční náročnosti? Pokud jde o opatření určená k zajištění publicity a propagaci PRV, je možno konstatovat, že PRV počítá s jejich dostatečným zajištěním, což je patrné, jak z výčtu aktivit podporovaných z technické pomoci, tak i z popisu plánované činnosti CSV, která je taktéž jedním z hlavních nástrojů celkové publicity a propagace PRV. Přičemž pokud jde o vlastní Strategii k informovanosti a publicitě PRV, počítá ŘO s jejím předložením členům MV nejpozději do šesti měsíců od přijetí PRV. Dále ŘO počítá také s pravidelným každoročním informováním MV o pokroku při realizaci této strategie a také o analýze její ch výsledků a plánech na další rok. Důležitá přitom je také skutečnost, že tato komunikační strategie má být úzce provázána s celoresortní komunikační strategií MZe a také se Společnou komunikační strategií připravovanou pro všechny ESIF ze strany NOK. Tímto přístupem je přitom možno očekávat nejen efektivnější plánování i provádění těchto strategií, ale také dosahování jejich dalších synergických efektů. K.7 Do jaké míry odpovídá předpokládaná konzultační kapacita identifikovaným potřebám? V současnosti nelze dostatečně zhodnotit kapacity určené pro poradenství žadatelům a příjemcům, a to zejména s ohledem na dosud nedokončené nastavení jednotného metodického prostředí, v jehož rámci jsou vytvářeny např. i jednotné žádosti o dotace. S ohledem na dosud nedokončené metodické prostředí tak není možno příslušné kapacity určené na poradenství ani plánovat, natož hodnotit. L. Zhodnocení postupů pro monitoring, sběru dat a evaluačního plánu: L.1 Do jaké míry je návrh monitorovacího systému založen na podrobné analýze datových potřeb? Většina navržených monitorovacích indikátorů (především společných indikátorů) je založena na sběru dat od příjemců podpory prostřednictvím žádostí o proplacení dotace a monitorovacích zpráv. Indikátory, které vyžadují externí datové zdroje v drtivé většině navazují na obdobně konstruované monitorovací indikátory z Programu rozvoje venkova Datovým potřebám pro jejich kalkulaci i dostupnosti těchto datových zdrojů se tak věnuje řada studií a analýz, které pocházejí z předchozího programového 16

17 období (včetně například metodik průběžného hodnocení PRV ). Při hodnocení programově specifických indikátorů nenalezl hodnotitel žádný takový, pro jehož kvantifikaci by nebyla k dispozici dostupná data. L.2 Do jaké míry byl ex-ante hodnotitel zahrnut do vytvoření návrhu monitorovacího systému? Hodnotitel byl zahrnut především do návrhu programově specifických indikátorů výsledků. Návrhy hodnotitele na dodatečné indikátory jsou zpracovány v části 3.5 Zprávy. L.3 Do jaké míry jsou vhodně popsána klíčová data a do jaké míry jsou identifikovány jejich zdroje? V Programu prozatím nejsou vytvořeny indikátorové fiše. S výjimkou společných monitorovacích indikátorů tak prozatím nejsou explicitně popsána klíčová data pro kvantifikaci monitorovacích indikátorů a jejich zdroje. Jak již ovšem bylo uvedeno výše, v případě řady indikátorů bude využito metodik jejich kalkulace z předchozího programového období (viz např. metodika kalkulace hrubé přidané hodnoty, zpracovaná ÚZEI). L.4 Do jaké míry je možné využit monitorovacích dat pro zajištění evaluací a do jaké míry byly databáze jiných institucí využity jako jiné dostupné zdroje dat? Dle zkušeností hodnotitele z průběžné evaluace PRV by měl být navržený monitorovací systém dostatečný pro základní vyhodnocení programu, a to včetně kalkulace výsledkových indikátorů. Při zpracování evaluací ovšem bude přesto nutné realizovat sběr vlastních dat a to buďto přímo od cílových skupin prostřednictvím primárních metod výzkumu, nebo z externích databází (především pro realizaci kontrafaktuálního hodnocení dopadu). Při realizaci evaluace je rovněž v některých případech nutné mít k dispozici podkladová data pro kalkulaci některých indikátorů, která nejsou bezprostředně součástí monitorovacího systému. Monitorovací data nejsou dostatečná pro vyhodnocení dopadu plošných opatření (zejména priorita 4). V souvislosti s touto skutečností bylo formulováno specifické doporučení k monitorovacímu systému a evaluačnímu plánu, jehož podstatou je zajištění procesů směřujících k vývoji modelů, které by umožnily robustní a periodické vyhodnocení dopadů intervencí v rámci Priority 4 viz část 3.5 Zprávy. Program uvádí, že pro kalkulaci některých indikátorů bude od externích subjektů sbírat sekundární data. Jedná se např. o data k ekonomické činnosti podniků pro výsledkové ukazatele (ÚZEI), údaje k lesní dopravní síti (ÚHÚL), data o spotřebě hnojiv, kvalitě vod, apod. Je vhodné, aby bylo v programovém dokumentu (případně jiném metodickém dokumentu, který bude jeho přílohou) podrobněji stanoveno, jaká data z jakých zdrojů a pro kvantifikaci jakých indikátorů budou v rámci PRV využita. Doporučení s tímto sdělením je formulováno v části 3.5 Zprávy. L.5 Do jaké míry jsou vzaty v úvahu zkušenosti s předchozími evaluacemi za účelem identifikace možných slabých míst nově navrhovaného systému? Především návrh programově specifických indikátorů vychází ze znalosti, která byla akumulována v rámci průběžného hodnocení Programu rozvoje venkova a případě dalších tematických studií. 17

18 L.6 Jak funkční je stávající systém sběru, uchovávání a zpracování dat a co je potřeba v tomto systému případně změnit? V aktuální verzi programu prozatím není zpracován popis potřebných a předpokládaných zdrojů k implementaci a monitoringu programu, a to včetně administrativní kapacity dat, IT potřeb, atd. Lze ovšem předpokládat, že bude zachován stávající systém sběru, uchovávání a zpracování dat, který je delegován na SZIF. L.7 Jak užitečné jsou sbíraná klíčová data (pokud jde o jejich včasnost, relevanci, analytickou hodnotu atd.)? Program prozatím explicitně nastanovuje, jaká data a jakou formou budou sbírána od příjemců podpory v rámci žádostí o proplacení výdajů a monitorovacích zpráv. V tomto smyslu bylo formulováno doporučení na dopracování viz část 3.5 Zprávy. Rovněž není prozatím nastaven systém sběru sekundárních dat od externích subjektů. L.8 Do jaké míry a jakým způsobem budou využity žádosti a monitorovací zprávy projektů při získávání dat z úrovně provádění jednotlivých operací? Viz odpověď na evaluační otázku L.7. Z analýzy monitorovacího systému je zřejmá snaha řídícího orgánu o maximální využití sběru dat od příjemců podpory prostřednictvím žádostí a monitorovacích zpráv. Přesný objem a obsah tohoto sběru ovšem prozatím (dle informací hodnotitele) nebyl stanoven. L.9 Do jaké míry jsou zprostředkující subjekty, platební agentury a MAS aktivně zahrnuty do vytvoření monitorovacího systému a jaká se podařilo rozvinout jejich kapacitu a kapacitu příjemců za účelem správného využívání monitorovacího systému? Zodpovědnost za záznam, uchování, správu a vykazování statistických údajů o programu a jeho provádění je delegována na platební agenturu SZIF. Zapojení MAS do monitorovacího systému prozatím není přesně specifikováno. L.10 Jak vhodně je navržen evaluační plán, pokud jde o úplnost, využitelnost a propojení s dalšími aktivitami spojenými s dalšími aktivitami zaměřenými na zpracování dostupných dat? Evaluační plán se jeví jako nedostatečně detailní a provázaný v některých svých částech. Konkrétní odporučení ex-ante hodnotitele k jeho dopracování jsou uvedena v Závěrečné zprávě. L.11 Je evaluační plán dostatečně jasný, a to jak z hlediska způsobu jeho sepsání, tak z hlediska možností poskytovat praktická vodítka pro zajištění evaluací? Vzhledem k výše uvedenému nelze evaluační plán hodnotit jako zcela jasný a poskytující dostatečná praktická vodítka pro zajištění evaluací. L.12 Do jaké míry odpovídají prioritní témata a aktivity specifickým informačním potřebám řídícího orgánu? Prioritní témata a evaluační aktivity byly formulovány z úrovně ŘO, proto lze předpokládat, že potřebám ŘO odpovídají. Otázkou je, zda jsou vhodně pojata a zda je jejich výčet dostatečně srozumitelný a vzájemně provázaný. L.13 Do jaké míry byly vzaty v úvahu vazby na jiné evaluační aktivity programů financovaných z jiných evropských fondů a na údaje z monitorovacích zpráv (např. Výročních zpráv o provádění programu)? 18

19 Údaje z rozšířených výročních zpráv o provádění programu v potaz vzaty byly. Pokud jde o evaluační aktivity jiných programů či přímo o evaluační aktivity realizované na úrovni Dohody o partnerství, jsou taktéž rámcově v evaluačním plánu uvedeny, nicméně v natolik obecné podobě, že není jasné, jakým způsobem se budou s evaluačními tématy PRV skutečně doplňovat a provazovat. M. Zhodnocení rovných příležitostí mužů a žen a opatření předcházejících diskriminaci: M.1 Jaké kroky byly podniknuty pro zahrnutí relevantních stakeholderů do identifikací výzev/potřeb, do vymezení cílů, rozhodování o výši alokovaných finančních prostředků a do návrhu výběru podporovaných aktivit? Konzultační proces spojený s přípravou programové strategie byl zahájen již v roce 2012, kdy bylo zajištěno jednání řady odborných a pracovních skupin účastnících se přípravy PRV. Na jednotlivých jednáních odborných a pracovních skupin pak byly diskutovány nejen hlavní potřeby k řešení, ale také výběr opatření k podpoře. M.2 Jak je v analýze výchozí situace a SWOT analýze zohledněno genderové hledisko a jak jsou popsána opatření na předcházení diskriminaci? Genderové hlediska je v rámci analýzy výchozí situace zohledněno tam, kde to je relevantní a možné. Pokud jde o konkrétní opatření k předcházení diskriminace, je celý PRV založen na obecném přístupu prosazujícím nediskriminaci a rovné příležitosti. M.3 Do jaké míry programová strategie postihuje potřeby a slabá místa takových skupin, jímž hrozí diskriminace? Vzhledem k zaměření strategie PRV nejsou předmětem podpory přímo skupiny, jimž hrozí diskriminace. Strategie provádění programu pak naopak zdůrazňuje obecné principy nediskriminace v rámci všech procesů a aktivit. M.4 Jaká opatření se předpokládají za účelem zajištění podpory rovných příležitostí a sociální integrace? PRV se obecně hlásí k zásadě nediskriminace a podpory rovných příležitostí, a to na všech úrovních, včetně úrovně výběru žadatelů o podporu. Pokud jde o aktivity zaměřené na oblast sociální integrace, výrazněji je tato oblast podporována v jiných programech ESIF, než-li v PRV. N. Zhodnocení udržitelného rozvoje (detailně bude pokryto prostřednictvím hodnocení SEA): N.1 Jak zapadají opatření, která přímo ovlivňují cíl udržitelnosti (priorita 4 a 5) do intervenční logiky? V rámci současných výstupů hodnocení SEA jsou opatření priorit 4 a 5 koncipovány v souladu s cílem udržitelnosti. Dílčí doporučení však bude možné formulovat v rámci implementace PRV tak, aby konkrétní způsob provádění podpory nebyl v rozporu s tímto cílem. N.2 Jaké nepřímé a synergické efekty na udržitelnost životního prostředí lze očekávat od plánovaných opatření? Vzhledem k míře obecnosti PRV a vzhledem k v současnosti neexistujícímu geografickému umístění jednotlivých opatření nebylo možno konkrétní efekty detailně hodnotit již v rámci zpracovaného SEA hodnocení. Přesto však bylo v rámci hodnocení vlivu PRV na oblasti chráněné v rámci systému Natura 2000 identifikováno několik 19

20 opatření s potenciálním pozitivním, respektive negativním dopadem na životní prostředí a v rámci vlastního vyhodnocení vlivů koncepce SEA byla formulována doporučení zmírňující možné negativní dopady realizace tohoto programu na životní prostředí. Konkrétně jde v případě hodnocení Natura 2000 o opatření Investice do lesů, Lesnická infrastruktura, Zalesňování a zakládání lesů, Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů, Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů, Investice do nezemědělských činností. U těchto opatření bude nutné v případě jejich realizace na území soustavy lokalit Natura 2000 či v případě, že by dané opatření mohlo tato území ovlivnit, na úrovni jejich záměru zajistit zpracování stanoviska dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Či provést detailní hodnocení dle tohoto paragrafu zákona č. 114/1992 Sb. V rámci vyhodnocení vlivů koncepce SEA jsou mj. doporučena provedení podrobného vyhodnocení vlivů na životní prostředí na úrovni jednotlivých projektů spadajících pod zákon č. 100/2001 Sb. Zároveň však není doporučeno odnímání ZPF I. a II. třídy pro stavby (sklady). Dále u vybraných projektů bude nutno navrhnout potřebná zmírňující nebo kompenzační opatření ve smyslu kapitoly 7 SEA hodnocení. Pokud jde o situování staveb v lese (nové cesty) bude nutno vždy spolupracovat s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. Podle potřeby bude také potřeba u vybraných projektů aplikovat protihluková opatření. (Podrobněji viz SEA hodnocení). Výše uvedenými způsoby je možno možné přímé i nepřímé negativní vlivy na udržitelnost životního prostřední výrazně eliminovat. O. Zhodnocení přístupu CLLD (LEADER): O.1 Jak je role LEADERu a CLLD vztažena k prioritám pro rozvoj venkova? CLLD přispívá k Prioritě 6 podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech. O.2 Jak je ve výběrových kritérií pro MAS a strategie místního rozvoje promítnut princip inovativnosti? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. O.3 Do jaké míry je předpokládaná role LEADERu (CLLD) odpovídající z hlediska potřeb vyhodnocených v analýze výchozí situace a SWOT analýze? Pokud budou zohledněna doporučení v analýze výchozí situace a SWOT analýze, je možno považovat předpokládanou roli LEADERu za uspokojivou. O.4 Jak byla zřízena společná výběrová komise pro CLLD, jakou má strukturu a jakým způsobem funguje? S ohledem na nedostatek informací k dané oblasti v hodnocené verzi programového dokumentu nelze otázku prozatím odpovědět. O.5 Jaké je zdůvodnění pro navržené vymezení oblastí způsobilých pro LEADER (CLLD)? Tématický cíl SSR č. 9 (podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě) a Priorita 6 Nařízení 1305 je naplňován usnadněním diverzifikace, vytvářením a rozvojem malých 20

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Program rozvoje venkova na období 2014-2020

Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Obsah prezentace Účel a cíl PRV pro období 2014-2020 Strategický rámec pro období 2014-2020 Legislativní rámec PRV pro období 2014-2020 Finanční rámec PRV pro

Více

Závěrečná zpráva projektu

Závěrečná zpráva projektu Závěrečná zpráva projektu Analýza absorpční kapacity a návrh cílových hodnot indikátorů Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ HaskoningDHV Czech Republic,

Více

Program rozvoje venkova 2014 2020

Program rozvoje venkova 2014 2020 Program rozvoje venkova 2014 2020 Praha, 3. 3. 2015 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí PRV 2014-2020 Priority unie Priorita 1 - Předávání poznatků a inovací

Více

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. ředitel Odboru Dohody o partnerství, evaluací a strategií Evropský fond

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova v období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Programové období 2014-2020 nový rámec pro II. pilíř SZP - rozvoj venkova

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze Mgr. Karel Hošek Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Krajský kulatý stůl zaměstnanosti, Olomouc 2. 12. 2013 Obsah prezentace 1. Současný stav přípravy

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková Program rozvoje venkova 4.1.1 Investice dozemědělských podniků Předmět

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014 Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) > MPO Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Č.j.: MSMT 7246/2015-2 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Avízo pro žadatele o

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

OP Indikátor Využitelnost indikátoru pro území MAS

OP Indikátor Využitelnost indikátoru pro území MAS Tento dokument je pracovním podkladem vytvořeným jako doplněk k Metodice evaluace a monitoringu strategie MAS (vytvořena v únoru 2015 pro MAS Přemyslovské střední Čechy). Informace v tomto dokumentu vycházejí

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Metodika a kritéria výběru projektu

Metodika a kritéria výběru projektu Metodika a kritéria výběru projektu Program spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Kód CCI: 2014TC16RFCB017

Více

FINÁLNÍ ROP NUTS II SEVEROZÁPAD

FINÁLNÍ ROP NUTS II SEVEROZÁPAD FINÁLNÍ EX-ANTE HODNOCENÍ ROP NUTS II SEVEROZÁPAD NA PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2007-2013 (SHRNUTÍ) Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU 6. 12. 2006 Úvod Tato zpráva je shrnutím hlavních výsledků,

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Strategické plánování v kontextu regionální politiky 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR Mgr. Josef Miškovský,

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020 VERZE SCHVÁLENÁ VLÁDOU ČR DNE 9. 7. 2014

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020 VERZE SCHVÁLENÁ VLÁDOU ČR DNE 9. 7. 2014 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020 VERZE SCHVÁLENÁ VLÁDOU ČR DNE 9. 7. 2014 Výtah pro MAS Bohumínsko Str.66 5 POPIS STRATEGIE PRV, jako jeden z nástrojů Společné zemědělské politiky, musí korespondovat

Více

Závěrečná zpráva. Zpracování ex-ante evaluace OP VVV. Objednatel

Závěrečná zpráva. Zpracování ex-ante evaluace OP VVV. Objednatel Závěrečná zpráva Zpracování ex-ante evaluace OP VVV Objednatel Česká republika Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7 118 12 Praha 1 Zhotovitel dodavatelské konsorcium Naviga 4, s.r.o.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z Regionální operační program Střední Morava Postupy čerpání dotací z Evropské unie 1. Audit shody připravenost Úřadu Regionální rady k implementaci ROP Střední Morava a. Nyní probíhá reaudit b. Vliv na

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 29. června 2015 Mgr. Gabriela Pokorná OBSAH SEMINÁŘE aktuální stav cíle programu, prioritní osy Pravidla pro žadatele a příjemce obecná část harmonogram výzev

Více

Příprava MPO na nové programovací období

Příprava MPO na nové programovací období Příprava MPO na nové programovací období JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel OKSF, MPO 3. prosince 2013, Praha Příprava OP v gesci MPO v kontextu přípravy ČR na kohezní politiku 2014+ Priority MPO

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Výzvu č. 02_15_004

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Výzvu č. 02_15_004 Č.j: MSMT 17695/2015-3 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Výzvu č. 02_15_004 Smart Akcelerátor pro individuální projekty

Více

Metodický pokyn C Pokyny pro hodnocení ex ante včetně strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA)

Metodický pokyn C Pokyny pro hodnocení ex ante včetně strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) Metodický pokyn C Pokyny pro hodnocení ex ante včetně strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) Tento metodický pokyn předkládá pokyny pro hodnocení programů pro rozvoj venkova na období

Více

Vývoj vztahu MAS vůči Operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 (OP PIK)

Vývoj vztahu MAS vůči Operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 (OP PIK) Vývoj vztahu MAS vůči Operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 (OP PIK) JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA ředitel odboru koordinace SF 3. března 2015 Zkušenosti MPO s operačními

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

Agendy v působnosti MV v rámci programového období 2014 2020 z pohledu příjemce

Agendy v působnosti MV v rámci programového období 2014 2020 z pohledu příjemce Agendy v působnosti MV v rámci programového období 2014 2020 z pohledu příjemce Konference o programovém období EU2014-2020 26. března 2015 Mgr. Jana Menšíková vedoucí samostatného oddělení strategií a

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

FAQ výzva 02_15_002 Krajské akční plány rozvoje vzdělávání

FAQ výzva 02_15_002 Krajské akční plány rozvoje vzdělávání FAQ výzva 02_15_002 Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Dotaz: Kdy je možné zahájit práce na projektu, aby byly považovány za způsobilé výdaje (aktivita analýza potřeb v území a další )? Po kontrole

Více

Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje 1. zasedání

Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje 1. zasedání Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje 1. zasedání Datum: 28.11.2014 Složení Regionální stálé konference (RSK MSK) Návrh programu Aktuální informace k programovému období 2014-2020 Územní

Více

Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020)

Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020) Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020) Ministerstvo zemědělství 19. 2. 2014 Evropský dům 1 VYJEDNÁVÁNÍ O REFORMĚ SZP představení legislativních návrhů reformované SZP Komisí 12. 10. 2011 finální

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti z pohledu energetické účinnosti Seminář: Problematika veřejného osvětlení z pohledu energetického specialisty a poradce EKIS Novotného lávka 5, budova ČSVTS 13. 11. 2013 Obsah Stávající podpora veřejného

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Vize rozvoje venkova

Vize rozvoje venkova Vize rozvoje venkova Ing. František Winter Národnísíť Místních akčních skupin ČR, o.s. Diskusní seminář Venkov 2012 Praha 1. 2. 2012 Organizace NS MAS ČR Dobrovolné občanské sdružení právně, majetkově

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Roční komunikační plán OPTP pro rok 2010

Roční komunikační plán OPTP pro rok 2010 Roční komunikační plán OPTP pro rok 2010 Leden 2010 Praha OBSAH SEZNAM ZKRATEK...3 1. ÚVOD, CÍLE...4 2. CÍLOVÉ SKUPINY...5 3. NÁSTROJE INFORMOVANOSTI A PUBLICITY...5 4. DRUHY KOMUNIKACE...6 5. ROZDĚLENÍ

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Rozvoj venkova 2007 2013 PŘÍRUČKA KE. Metodický dokument

Rozvoj venkova 2007 2013 PŘÍRUČKA KE. Metodický dokument Rozvoj venkova 2007 2013 PŘÍRUČKA KE SPOLEČNÉMU RÁMCI PRO MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ Metodický dokument Září 2006 Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova OBSAH 1. STRATEGIČTĚJŠÍ PŘÍSTUP K

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz V roce 2008 MAS KS 10 200 obyvatel, nyní 34 100 obyvatel (65 obcí) MAS přináší do regionu ročně cca

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné Informace k vyplňování Fiche pole 32. Kritéria pro monitoring a hodnocení stvená MAS Tato kritéria pro monitoring a hodnocení ve Fichi si stvuje sama MAS a slouží MAS pro kontrolu plnění cílů a evaluaci

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Předběžný harmonogram výzev 015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Prioritní osa Identifikace specifického cíle Zaměření výzvy Typ výzvy Termín výzvy Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Předpokládané

Více

IX. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina

IX. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina IX. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina Příprava programovacího období 2014 2020 aktuální stav Martin Hyský 29. 5. 2014 1 Úvodní informace vychází z dokumentů EU (Evropa 2020, nařízení EK..)

Více

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP Praha a fondy EU OP Praha - Konkurenceschopnost Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP Reforma politiky soudržnosti období 2000-2006 období 2007-2013 Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Cíl Konvergence Cíl

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 15. 5. 2012 Č. j.: 36025/ENV/12 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Ex-ante evaluace programového dokumentu ESF v gesci MPSV pro období 2014-2020. Závěrečná zpráva

Ex-ante evaluace programového dokumentu ESF v gesci MPSV pro období 2014-2020. Závěrečná zpráva Ex-ante evaluace programového dokumentu ESF v gesci MPSV pro období 2014-2020 Závěrečná zpráva Zpráva zpracována k 30. 5. 2014 Zpráva zpracována pro: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí

Více