TALENT A NADÁNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TALENT A NADÁNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY Sborník referátů z mezinárodního semináře TALENT A NADÁNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ Brno, 7. září 2010 Oldřich Šimoník (ed.) BRNO 2010

2 Seminář byl pořádán v rámci řešení výzkumného záměru VZ MSM Speciální potřeby žáků v kontextu RVP pro základní vzdělávání řešitel: prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. Recenze: doc. PhDr. František Hradil, CSc. Redakční rada: Miroslav Janda, Jan Šťáva, Gabriela Věchtová 2010 Masarykova univerzita ISBN

3 OBSAH VYUŽITÍ PSYCHOLOGIE PŘI VÝBĚRU UCHAZEČŮ PRO ZAŘAZENÍ DO PROGRAMU PODPORY NADANÝCH STUDENTŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI APPLYING PSYCHOLOGY IN THE ASSESSMENT OF CANDIDATES FOR THE PROJECTS OF SUPPORT FOR TALENTED STUDENTS IN SOUTH MORAVIA Petr Adamec, Jiří Dan. 8 SPROSTREDKOVANÉ UČENIE V EDUKÁCII NADANÝCH ŽIAKOV EDIATED LEARNING IN EDUCATION OF GIFTED STUDENTS Zuzana Babulicová, Jana Duchovičov, Hana Zelená.. 12 RODINNÉ PROSTREDIE NADANÉHO ŽIAKA FAMILY BACKGROUND OF GIFTED PUPIL Zuzana Babulicová, Hana Zelená..20 UKÁZKY ŘEŠENÍ MATEMATICKÝCH ÚLOH NADANÝM ŽÁKEM S PORUCHOU UČENÍ DEMONSTRATION OF SOLVING MATHEMATICAL PROBLEMS BY GIFTED PUPILS WITH LEARNING DISABILITY Růžena Blažková, Milena Vaňurová. 28 PROCES IDENTIFIKACE MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ A STUDENTŮ A JEHO RACIONALIZACE THE PROCESS OF IDENTIFYING EXCEPTIONALLY GIFTED PUPILS AND STUDENTS AND ITS RATIONALIZATION Jaroslav Broulík, Jiří Žebrák.. 40 NADANÉ A TALENTOVANÉ DĚTI V NÍZKOPRAHOVÉM ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ GIFTED AND TALENTED CHILDREN AND TEENAGERS AT LOW-THRESHOLD CENTRES Michaela Čermáková. 45 SOCIÁLNY STATUS NADANÉHO ŽIAKA V SEGREGOVANÝCH A INTEGROVANÝCH EDUKAČNÝCH PODMIENKACH THE SOCIAL STATUS OF GIFTED PUPILS IN SEGREGATED AND INTEGRATED EDUCATIONAL CONDITIONS Jana Duchovičová, Denisa Mihaliková, Zuzana Babulicová..48 3

4 NADANÍ ŽÁCI V MASARYKOVĚ POKUSNÉ DIFERENCOVANÉ MĚŠŤANSKÉ ŠKOLE VE ZLÍNĚ TALENTED PUPILS AT MASARYK SCHOOL AT ZLIN Ďurišová Libuše 63 SYSTÉM PÉČE O ŽÁKY NADANÉ V MATEMATICE V SEKUNDÁRNÍM STUPNI VZDĚLÁVÁNÍ V NĚMECKU THE SYSTEM OF SUPPORT OF PUPILS TALENTED AT MATHEMATICS IN SECONDARY EDUCATION IN GERMANY Jan Fiala...66 VÝUKA RUSKÉHO JAZYKA U NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ POKROČILÝCH ŽÁKŮ VÝSLEDKY VÝZKUMU RUSSIAN LANGUAGE TEACHING AND LEARNING TO GIFTED AND VERY ADVANCED PUPILS RESULTS RESEARCH Renée Grenarova.77 NADANÍ A SKUTEČNOST NA NAŠICH ŠKOLÁCH GIFTED CHILDREN AND THE REALITY AT OUR SCHOOLS Miroslav Janda, Jan Šťáva, Gabriela Věchtová, Tomáš Vondra...88 IDENTIFIKACE MATEMATICKY NADANÝCH ŽÁKŮ NA 1. STUPNI ZŠ IDENTIFICATION OF MATHEMATICALLY GIFTED CHILDREN IN A PRIMARY SCHOOL Renata Kovářová.107 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ NA SOUKROMÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLE V OSTRAVĚ EDUCATION SYSTEM OF GIFTED CHILDREN AT PRIVATE PRIMARY SCHOOL IN OSTRAVA Iva Klugová. 120 JAK UČIT NADANÉ ŽÁKY MATEMATIKU? HOW TO TEACH THE GIFTED PUPILS MATHEMATICS? Jiřina Novotná, Irena Bělohoubková KAZUISTIKA ROZUMOVĚ AKCELEROVANÉHO CHLAPCE PO ODKLADU ŠKOLNÍ DOCHÁZKY INTELLECTUALLY ACCELERATED BOY AFTER HE S BEEN GIVEN SCHOOL POSTPONEMET Magdalena Novotná

5 VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA NADANÝCH ŽÁKŮ VE STŘEDISKU VÝCHOVNÉ PÉČE EDUCATION AND TRAINING GIFTED STUDENTS IN THE CENTRE OF EDUCATIONAL CARE Petr Pivoda..138 NIEKOĽKO NÁMETOV NA PRÁCU S NADANÝMI ŽIAKMI V MATEMATIKE V PRIMÁRNEJ ŠKOLE SOME PROPOSALS FOR WORKING WITH GIFTED PUPILS IN MATHEMATICS IN PRIMARY SCHOOL Alena Prídavková BIOLOGICKÉ VĚDY JAKO ZÁKLAD PRO TALENTOVANÉ BIOLOGY BASIS FOR TALENTED PUPILS Boris Rychnovský CIELE EDUKÁCIE NADANÝCH A EDUKAČNÉ POTREBY NADANÝCH V KONTEXTE MODELOV EDUKÁCIE NADANÝCH ŽIAKOV AIMS OF GIFTED EDUCATION AND EDUCATIONAL NEEDS OF GIFTED IN CONTEXT OF GIFTED CHILDREN MODELS OF EDUCATION Anton Šabo PROGRAMY JCMM PRO PRÁCI S TALENTY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI JCMM PROGRAMS FOR WORK WITH TALENTED STUDENTS IN THE REGION OF SOUTH MORAVIA Jitka Šeneklová VYUŽITÍ A APLIKACE ASTROFYZIKY A PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE VE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ČLOVĚK A PŘÍRODA U NADANÝCH ŽÁKŮ NA SŠ USAGE AND APPLICATION OF ASTROPHYSICS AND PLANETARY GEOGRAPHY IN EDUCATIONAL AREA MAN AND NATURE AT GIFTED AND TALENTED PUPILS IN GRAMMAR SCHOOL Jana Škrabánková, Martin Novák CHARAKTERISTICKÉ RYSY UČITELŮ NADANÝCH ŽÁKŮ THE CHARACTERISTICAL ATTRIBUTES OF TEACHERS OF THE GIFTED PUPILS Jana Škrabánková, Andrea Němečková. 187 PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ČLOVĚK A JEHO SVĚT 5

6 WORKING WITH GIFTED CHILDREN AT THE ELEMENTARY SCHOOL WITHIN THE EDUCATIONAL FIELD HUMAN AND ITS WORLD Bohumíra Šmahelová. 197 INTEGRACE NADANÝCH ŽÁKŮ V ZÁKLADNÍ ŠKOLE VE ŠKOLSKÝCH DOKUMENTECH ČESKÉ REPUBLIKY THE INTEGRATION OF TALENTED PUPILS AT PRIMARY SCHOOLS IN EDUCATIONAL DOCUMENTS IN THE CZECH REPUBLIC Jan Šťáva 201 KOOPERATIVNÍ AKČNÍ VÝZKUM ZALOŽENÝ NA IKT A ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ ICT-BASED COLLABORATIVE ACTION RESEARCH AND IMPROVEMENT OF SCIENCE GIFTED STUDENTS Josef Trna, Eva Trnová KLAVÍRNÍ RECITÁLY ŽÁKYŇ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU, MOTIVACE, ASPIRACE. AKČNÍ VÝZKUM NA ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLE TIŠNOV PIANO RECITALS OF YOUNGER SCHOOL AGE FEMALE PUPILS, MOTIVATION, ASPIRATION. ACTION RESEARCH AT THE ARTS SCHOOL IN TISNOV Zdeněk Vašíček ROZVÍJANIE MATEMATICKEJ GRAMOTNOSTI NADANÝCH ŽIAKOV MLADŠIEHO ŠKOLSKÉHO VEKU DEVELOPING MATHEMATICAL LITERACY OF GIFTED PUPILS IN YOUNGER SCHOOL AGE Anna Vašutová STAN A MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ICIE A ECHA 2010 STAN AND INTERNATIONAL CONFERENCES ICIE AND ECHA 2010 Eva Vondráková 232 ZKUŠENOSTI V PŘÍSTUPU PÉČE O MIMOŘÁDNĚ NADANÉ ŽÁKY VE STARŠÍM ŠKOLNÍM VĚKU EXPERIENCE IN APPROACH TO CARE OF THE EXCEPTIONALLY GIFTED STUDENTS IN OLDER SCHOOL-AGE Jiří Žebrák, Jaroslav Broulík

7 REFERÁTY

8 VYUŽITÍ PSYCHOLOGIE PŘI VÝBĚRU UCHAZEČŮ PRO ZAŘAZENÍ DO PROGRAMU PODPORY NADANÝCH STUDENTŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI. APPLYING PSYCHOLOGY IN THE ASSESSMENT OF CANDIDATES FOR THE PROJECTS OF SUPPORT FOR TALENTED STUDENTS IN SOUTH MORAVIA. Petr Adamec, Jiří Dan Klíčová slova: podpora nadaných studentů, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, psychologická diagnostika, psychodiagnostika nadaných Anotace: Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu zajišťuje od roku 2006 Program podpory nadaných studentů Jihomoravského kraje. Jedním z podkladů pro rozhodnutí komise o zařazení uchazečů do programu je výsledek psychologického vyšetření. Vycházíme z vlastního modelu determinant nadprůměrného výkonu středoškoláka a vysokoškoláka, který je do značné míry totožný s Mnichovským modelem mimořádně vysokého nadání Hellera a kol. Key words: support for talented students, South Moravian Centre for International Mobility, psychological assessment, psychodiagnostics of giftedness Abstract: In 2006 the South Moravian Centre for International Mobility launched a program supporting talented students. One of the key elements for assessing the candidates by the committee is the result of a psychological examination. We based our study on our own model of determinants of outstanding performances of both high school and university students, which corresponds to great degree with the Munich model of exceptional talent defined by Heller et al. Akademické psychodiagnostické centrum Masarykovy univerzity, které je pracovištěm rektorátu Masarykovy univerzity, realizuje od roku 2006 komplexní psychologická vyšetření středoškoláků a vysokoškoláků, jejichž výsledky jsou jedním z podkladů pro rozhodnutí komise o přiznání stipendia Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu. Smyslem této činnosti a úsilí je přispívat k vytváření optimálních podmínek pro další studijní a osobnostní rozvoj mimořádně nadaných. Soubor osob pozvaných ke komplexnímu psychologickému vyšetření tvoří středoškoláci úspěšní v některé z olympiád nebo středoškolské odborné činnosti. Přihlásit se mohou i další zájemci z řad středoškoláků a posluchači prvních ročníků vysokých škol. Cíl psychologického vyšetření byl definován zadavatelem, Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu: ve vzorku psychologicky vyšetřených identifikovat ty, kteří při vytvoření optimálních podmínek pro další studium s vysokou mírou pravděpodobnosti dosáhnou zjevně nadprůměrných výkonů ve zvoleném studijním oboru na vysoké škole a poté i v odborné a vědecké činnosti. S mimořádně nadanými jedinci se rodiče, psychologové a učitelé setkávají již dávno. Před více jak padesáti roky, 1. října 1958 zahájilo činnost nejstarší poradenské psychologické pracoviště u nás, Dětská psychologická poradna v Brně, kterou metodicky řídila Katedra psychologie filozofické fakulty brněnské univerzity. Mezi jejími prvními klienty byli též mimořádně nadaní žáci základních škol, kteří však i přes své mimořádně vysoké nadání vyžadovali specializovanou odbornou péči. Pokud je nám známo, první snahy získat systematicky získávaná data k vývoji žáků a studentů, kteří podávají nadprůměrné výkony, resp.jsou mimořádně nadaní, v můžeme sledovat v USA po roce 1920, v Evropě po roce Tyto snahy přispěly též k vytvoření legislativních norem umožňujících systematickou a kontrolovanou podporu skupin mimořádně nadaných. Výsledky těchto longitudinálních studií se odrážejí v současném portofóliu psychologických metod detekce mimořádně nadaných. 8

9 V Československu byly první skupiny žáků mimořádně nadaných vzdělávány na druhém stupni základní devítileté školy od školního roku 1963/64. Otázky spolehlivého rozpoznání a dalšího vzdělávání, resp. péče o mimořádně nadané jsou v současnosti mezi psychology a pedagogy velice aktuální. Na 29. světovém kongresu psychologů, který se uskutečnil v roce 2008 v Berlíně, největší zájem účastnící projevili o seminář, diskusi k otázce, zda žáci a studenti různé výkonnosti mají být vzděláváni společně či separovaně. Diskuse nepřinesla jednoznačnou odpověď. Je třeba připomenout, že v tomto smyslu se podmínky a prostředí základní školy, střední školy a vysoké školy liší. Při porovnávání výsledků jednotlivých sdělení a výzkumných studií je však třeba mít na zřeteli, že v této oblasti existuje mnoho různých definicí vysokého, nebo mimořádného, mimořádně vysokého nadání. Rozmanitost je dána teoretickými východisky jednotlivých autorů a jejich motivy pro užití konkrétní definice, které mohou mít kořeny jak v oblasti čistě vědeckého poznání, tak ve sféře komerční. Motivem může být snaha o vědeckou přesnost, vymezení se vůči předchůdcům v této oblasti, nebo lze vysledovat cíle marketingové. Někteří dřívější badatelé si všímali pouze celkové úrovně rozumového nadání, nyní se zohledňuje struktura nadání a zvláštnosti průběhu psychických funkcí, přihlíží se osobnostním mimointelektovým faktorům a faktorům prostředí. Většinou se v současnosti mimořádné nadání chápe jako předpoklad mimořádně vysokého školního a vědeckého výkonu. Existují však i přístupy, které nadání chápou jako oblast relativně nejvyššího výkonu u jedince v rámci struktury jeho dílčích intelektových a mimointelektových výkonů. Při takovém přístupu můžeme jako talentovaného, nadaného v oblasti rukodělných činností označit i jedince s celkovou úrovní rozumového nadání sníženou k pásmu mentálního defektu. Diagnostika struktury předpokladů ke školním činnostem u takovéhoto jedince má hluboký smysl. Umožňuje naplnit pedagogickou zásadu přizpůsobit nároky vzdělávání individuálním předpokladům jedince, rozpoznat jeho silné stránky a jeho handicapy. Pokud však máme na mysli podporu skupiny osob s perspektivou účasti na nejvýznamnějších objevech vědy a techniky, užijeme modelu uvedeného níže. K vytvoření skupin mimořádně nadaných žáků a studentů není apriorně třeba psychologického vyšetření. První experimentální matematicko-fyzikální třídy byly sestaveny na základě prospěchu na konci 7. třídy tehdejší na tehdejší Základní devítileté škole na tř. kapitána Jaroše v Brně, jak jsme již zmínili výše. Připomeňme si východiska a předpoklady psychologické a pedagogické predikce školního a pracovního výkonu včetně předpovědi mimořádně vysokého výkonu. Za prvé platí, že děti, dospívající i dospělí mají pro vzdělávání a výkon různé předpoklady a také podávají různý výkon. Tento výrok téměř banální je v posledních desetiletích zpochybňován. Z ústavy vyplývající nárok na vzdělávání je ztotožňován s předpoklady k výkonu. Voluntarismus s tím spojený poškozuje děti na obou stranách křivky rozložení předpokladů ke vzdělávání, která vyjadřuje míru vzdělavatelnosti, míru schopnosti podávat školní výkon. Nároky školy lze definovat v oblasti v oblasti učebního výkonu (základní, střední a vysoká škola) a v oblasti kázeňského přizpůsobení (na různých stupních škol se požadavky na kázeňské přizpůsobení samozřejmě liší). Současné nároky školy vyjádřené v kurikulu byly definovány na základě zkušeností mnoha generací pedagogů a v zásadě odpovídají výkonu průměrného žáka, jeho předpokladům a možnostem. Za druhé platí, že existují vztahy mezi relevantními osobnostními znaky a výkonem školním, výkonem pracovním. Poznatky o těchto zjištěných souvislostech jsou obsaženy např. ve studiích o vztahu celkové úrovně nadání a struktury nadání ke školnímu prospěchu. Zájemcům doporučujeme např. studii Inteligence a školní výkon ve vývoji a vzájemných souvislostech (je uvedena v literatuře). Za třetí vycházíme z toho, že osobnostní znaky obsažené v modelech determinant výkonu musí být relativně konstantní nebo musíme umět spolehlivě jejich vývoj předpovědět. 9

10 Za relativně nejvíce ovlivnitelné jsou považovány zájmy o profesi, ke konstantním znakům osobnosti patří typ temperamentu. Valorizační studie prokazují, že je účelné předpověď školního nebo pracovního výkonu opírat též o znalost celkové úrovně rozumového nadání, samozřejmě v kombinaci s dalšími osobnostními znaky.za čtvrté je prognóza vázána na konstantní podmínky pro podání výkonu a nároky na výkon. Při popisu, vysvětlení a formulování prognózy školního a pracovního výkonu se psychologové opírají o tzv. modely determinant nadprůměrného výkonu, obsahující jak osobnostní znaky, tak moderující charakteristiky prostředí rodinného i školního. Mezi nejuznávanější a nejužívanější při rozpoznání osob s mimořádně vysokým nadáním patří tzv. mnichovský model mimořádně vysokého nadání. Obrázek 1. Mnichovský model mimořádně vysokého nadání (Heller, Perleth, Hany, 1994, podle Hellera, A.K., 2002). zájmy výkonová motivace učební strategie zneklidnění ze zkoušky locus of control intelektové schopnosti tvořivost nekognitivní osobnostní znaky jazyky matematika přírodní vědy sociální způsobilost technika hudebnost faktory nadání oblasti výkonu informatika, šach umělecké schopnosti hudba, umění (malování atd.) psychomotorika praktická inteligence charakteristiky prostředí sociální vztahy sport rodinné prostředí atmosféra v rodině kvalita výuky atmosféra ve škole kritické živ. události 10

11 Vidíme, že na jedné straně obsahuje oblasti mimořádně vysokého nadání a na druhé straně jim odpovídající mimořádně vysoké výkony. Faktory nadání jsou tvořeny intelektuálními schopnostmi, tvořivostí, sociální kompetencí, hudebností a psychomotorikou. Důležitou roli hrají nekognitivní, mimointelekové osobnostní znaky a charakteristiky prostředí rodinného a školního. Naše zkušenosti s vyšetřováním uchazečů o přiznání stipendia. Vzhledem k zadání je zřejmé, že je nutné komplexní psychologické vyšetření s užitím anamnesticko-exploračního přístupu. Ke spolehlivých diagnostickým závěrům nelze dospět pouze z výsledků skupinově administrovaných psychometrických testů. Vycházíme z modelu nadprůměrného výkonu, jak byl popsán a v průběhu posledních dvaceti let ověřen prof. Kurtem A. Hellerem a jeho spolupracovníky. Při volbě diagnostických metod a navazujících postupů poradenské podpory nadprůměrných středoškoláků vycházíme z naší zkušenosti získané v pedagogicko-psychologických poradnách, při výběru uchazečů o přijetí do justice a ze zahraničních poznatků. Vycházíme z vícefaktorového modelu vysokého nadání. Vysoké (nadprůměrné) nadání se chápe jako dispozice pro nadprůměrné výkony, nikoli nadprůměrný výkon samotný. Vysoké nadání se skládá z velmi dobré motivace, velmi dobré tvořivosti a nadprůměrných schopností v jedné nebo více oblastí. Pojem vysoké nadání se nevztahuje jen na inteligenci. Poměr osob splňujících kritéria mimořádně nadaných je přibližně stejný jako u úspěšných v soutěžích. Nabídku seznámit se s výsledky vyšetření využívá asi 90 % vyšetřených. Závěr Průběžně je sledována validita postupu, to znamená, že pomocí definovaných vnějších kritérií posuzujeme schopnost našeho modelu rozpoznat osoby s nadprůměrnými předpoklady k akademickému a pracovnímu výkonu. Promyšlená organizace výběru a kvalita následné péče o zařazené do programu zajišťovaná Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu jsou faktory, které přispívají k tomu, že během 5 let nebylo nutno řešit stížnost uchazečů do programu nezařazených. Otevřenými otázkami samozřejmě zůstávají kritéria posouzení úspěšnosti osob označených za mimořádně nadané. Literatura DAN, J. Inteligence a školní výkon ve vývoji a vzájemných souvislostech. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN X. HELLER, K.A.: Hochbegabung im Kindes- und Jugendalter. 2., überarbeitete und erweiterte Auflage. Göttingen, Hogrefe: Verlag für Psychologie, ISBN Kontakt na autory Mgr. Petr Adamec, Dis., Rektorát Masarykovy univerzity, Žerotínovo náměstí 9, Brno doc. PhDr. Jiří Dan, CSc., Katedra psychologie PedF MU, Poříčí 31, Brno 11

12 SPROSTREDKOVANÉ UČENIE V EDUKÁCII NADANÝCH ŽIAKOV MEDIATED LEARNING IN EDUCATION OF GIFTED STUDENTS Zuzana Babulicová Jana Duchovičová Hana Zelená Kľúčové slová: nadaný žiak, sprostredkované učenie, interakcia, podmienky sprostredkovaného učenia Anotace: V príspevku sa zameriavame na problematiku sprostredkovaného učenia a možnosťami jeho aplikácie v edukácii nadaných žiakov. Jeho uplatnenie vidíme najmä v rozširujúcich, prehlbujúcich a obohacujúcich programoch podľa špecifických kognitívnych, emocionálnych a sociálnych potrieb nadaných žiakov. Skúsenosť sprostredkovaného učenia je dynamická interakcia žiaka a sprostredkujúcej osoby, ktorá presahuje svoj pôvodný cieľ a prechádza do situácií z bežného života. Key words: gifted student, mediated learning, interaction, mediated learning conditions Abstract: In this paper, we focus on the issue of mediated learning and the possibilities of its application in education of gifted students. We see its application in particular in the enrichment programs to the specific cognitive, emotional and social needs of gifted students. Mediated learning experience is dynamic interaction of student and mediator which, exceeds its original goal and passes to the situations of everyday life. 1 Úvod Výchovno vzdelávací proces má presahovať prítomnosť a orientovať sa na rozvoj dieťaťa pre jeho ďalší život v budúcnosti. Má dieťa naučiť poznávať, konať, hodnotiť, naučiť ho komunikovať - myslieť. Každé dieťa dosiahne inú úroveň vedomostí a schopností, limity však nie sú dané. Rozdiely v kognitívnej oblasti nemôžu byť vysvetlené len na základe dedičnosti, sociálnych činiteľov (socio-ekonomické podmienky rodiny, kultúrne rozdiely,...), ale rovnako sú výsledkom skúsenosti sprostredkovaného učenia. 2 Skúsenosť sprostredkovaného učenia Dieťa je schopné učiť sa v situáciách, v ktorých je priamo vystavené podnetu. Podnety, ktoré na dieťa pôsobia vyvolávajú v dieťati skúsenosti, na základe nich dieťa podnety hodnotí ako žiadúce (príjemné) a nežiadúce (nepríjemné). Je prirodzené, že dieťa sa snaží selektovať podnety tak, aby mu spôsobovali príjemné zážitky. R. Feuerstein (In Leeber, J., 2006, s. 54) definuje sprostredkované učenie ako kvalitu interakcie, pre ktorú rodičia, učitelia, vychovávatelia a rovnako aj rovesníci vkladajú seba medzi podnet a jedinca (dieťa), aby zaistili, že dieťa podnet vníma, chápe a integruje zmysluplným spôsobom. Rovnica sprostredkovaného učenia. Písmeno H (human človek) reprezentuje sprostredkovateľa (rodiča, učiteľa), ktorý obklopuje dieťa. S reprezentuje stimuly, podnety z prostredia, O je organizmus (človek, dieťa), ktorý je vystavovaný podnetom, R je reakcia dieťaťa na tieto podnety. S H O H R 12

13 Sprostredkované učenie je založené na vedomí, že to, čo sa teraz učím využijem v budúcnosti v reálnom živote. Na rozdiel od priameho odovzdávania poznatkov, ktoré neodpútava od konkrétnych situácií, dostáva dieťa širší rozsah. Sprostredkovanie nepripútava dieťa len k stanoveným vzdelávacím cieľom, ale tým, že sprostredkovateľ vkladá seba do priameho kontaktu s dieťaťom využíva skúsenosti, emočné zážitky, schopnosť a potrebu človeka nadväzovať vzťahy a zasahuje tiež sociálnu oblasť života človeka. Takto učiteľ (sprostredkovateľ) žiakom umožňuje zažiť sprostredkované učenie, teda získať skúsenosť sprostredkovaného učenia, ktorá je nositeľom štrukturálnej zmeny. Sprostredkovateľ (Leeber, J., 2006, s. 54) s ohľadom na zámer a kultúrne zázemie triedi a člení špecifické podnety pre sprostredkovanie, organizuje a začleňuje vybrané podnety do špecifických súvislostí, reguluje ich intenzitu, frekvenciu a poradie výskytu, ustanovuje vzťahy medzi nimi, reguluje reakcie dieťaťa, podnety interpretuje, dáva im význam a snaží sa, aby v dieťati vzbudzoval motiváciu a záujem to všetko robí preto, aby zvýšil efektivitu vyučovacieho procesu. Kognitívne funkcie jedinca nie sú len produktom fyziologického zrenia mozgu, ale aj dostatočnou skúsenosťou sprostredkovaného učenia. Skúsenosť sprostredkovaného učenia umožňuje rozvíjať základné kognitívne funkcie, ktoré sú nevyhnutné k samostatnej práci s informáciami. Sprostredkované učenie okrem rozvíjania kognitívnych funkcií pôsobí aj ako psychologický nástroj, ktorý im pomáha adaptovať sa na vonkajšie podmienky prostredia, v ktorom žije. Učitelia by preto mali vystupovať ako sprostredkovatelia, nie ako inštruktormi, ktorý odovzdávajú informácie a tak nemôžu efektívne rozvíjať myslenie detí a schopnosť učiť sa. 3 Kritériá sprostredkované učenia Potrebujeme angažovaných učiteľov a rodičov, aby deťom sprostredkovávali význam vecí a udalostí s emočným nasadením, pretože tak triedia podnety, ktorým sú deti vystavované a tým deti k podnetom získavajú vzťah. Sprostredkované učenie má dvanásť kritérií, ktoré si pri interakcii s dieťaťom učiteľ musí uvedomovať (viď Pokorná, V., 2010) 1. Sprostredkovanie zámeru a zámernosti interakcie všetky informácie, ktoré dieťaťu sprostredkovateľ predkladá prináša s nejakým zámerom a tento musí byť dieťaťu zrejmí (keď idem variť obed musím vedieť, čo idem variť, prečo učiteľ priniesol na vyučovanie materiál navyše, prečo sa dané učivo učíme nejakým spôsobom, prečo meníme pri práci stratégie,...) Učiteľ v priebehu výchovno vzdelávacieho procesu má predkladať deťom svoj zámer, ktorý s nimi má, má vysvetliť deťom, prečo s nimi chce pracovať daným spôsobom, čo učiteľ od žiaka očakáva a čo od učiteľa môže očakávať žiak. Vzájomnosť úzko súvisí so zámerom, lebo aj ten sa odohráva v diskusii. Sprostredkovateľ musí vedieť, ako deti premýšľajú, musí vedieť ako má dieťa vtiahnuť do deja odovzdávania informácií. Zámer interakcie vyvodzujeme v bezprostrednej komunikácii, čo robíme cielene kladenými otázkami. Cieľom je, aby dieťa vedelo samostatne klásť otázky (to sa naučí vyvodzovaním), aby vedelo ako sa má pýtať (zmysel a zámer otázok a odpovedí). Dôležitou súčasťou sprostredkovávania zámeru z pohľadu sprostredkovateľa je potreba sledovať, či dieťa bolo schopné prijať podnety, ktorým bolo vystavené, či dieťa vidí rozdiel medzi dôležitými a nepodstatnými podnetmi, čím sprostredkovateľ zameriava pozornosť dieťaťa na zámernosť podnetov. Takto dieťa vedieme k tomu, aby sa naučilo pri riešení problémov vyhľadávať ich podstatu. Všetko zmysluplné má svoj zámer, každá úloha má svoj cieľ a my sa máme naučiť cieľ úlohy vnímať a uvedomovať si ho, pretože ak neviem čo je cieľom úlohy, nemôžem ju vyriešiť. Sprostredkované učenie si vyžaduje aktivitu 13

14 každého žiaka. Dieťa je vystavované novým podnetom, ktoré selektuje, prijíma a analyzuje, ide o aktivitu jednotlivca a preto takéto učenie nemôže byť nudné. 2. Sprostredkovanie presahu (premostenie) - podstatou je vedomie, že sa neučíme pre prítomnosť, ale pre budúcnosť. Sprostredkovanie presahuje čas a priestor. Každý žiak si má byť vedomí že, všetky vedomosti a zručnosti využije v budúcnosti, že ich využije kdekoľvek. Jeho vedomosti budú užitočné nielen v triede. Je potrebné uvedomiť si, že to čo robíme v prítomnosti, je spojené s minulosťou, lebo všetko poznanie stojí na základoch minulosti a všetko má slúžiť pre budúcnosť. Napríklad, ak rozvíjame odbornú prácu, tak musím vedieť, k akým poznatkom veda prišla, inak nemôže ísť dopredu. V súčasnej spoločnosti je málo oceňované vzdelanie, lebo tempo spoločnosti je nastavené tak, že všetko chcem dosiahnuť hneď a hneď chceme vyčísliť výsledky, všetko chceme vidieť praktické. Presah znamená, že učivo, ktoré je žiakovi predkladané, je predkladané vo vzťahu k niečomu inému. Všetky poznatky sú zaraďované do systému, vo vzťahu k nadobudnutým poznatkom, vytvárame vzťahy medzi poznatkami a vedomosťami a tie prenášame do vzťahu k ľuďom. Napríklad, s deťmi je vhodné prezerať si fotografie, pretože im tak sprostredkovávame rodinnú minulosť. Návšteva múzeí a skanzenov je vhodná ako jedna z možností pre odovzdanie úcty k minulosti národa. Učiteľ neučí len fakty, ale dáva ich do súvislostí. 3. Sprostredkovanie významu všetko má svoj význam. Sprostredkovateľ približuje dieťaťu neutrálne podnety tak, aby vyjadril, prečo vlastne neutrálne podnety existujú (prečo máme obchodné domy, nákupné centrá, k čomu slúžia, z akého dôvodu vznikli a rovnako sa pýtame, prečo stále máme aj malé obchodíky). Odovzdávanie významu podnetov je veľmi dôležité a sprostredkovateľ spolu dieťaťom k nim ako k dôležitým aj pristupuje. Je dôležité, aby si sprostredkovateľ (učiteľ) sústavne uvedomoval, že pre neho je najdôležitejšia interakcia s konkrétnym dieťaťom. Toto kritérium úzko súvisí s didaktickou zásadou individuálneho prístupu a didaktickou zásadou emocionálnosti. Učiteľ dieťa nevyhnutne musí poznať. Ak daný jav kognitívne uchopíme a spájame ho s emóciami (napríklad, ak dostaneme od niekoho darček). Darček druhému človeku dávame preto, lebo ho máme radi, chceme ho potešiť a preto nesmieme darčekom manipulovať (dať darček dieťaťu až vtedy, keď si ho zaslúži). Darček má úplne iný význam ako odmena (ako forma hodnotenia dieťaťa) a túto skutočnosť treba dieťaťu sprostredkovať. Sprostredkovanie významu rodiny v živote človeka. Význam rodiny dieťa pochopí nie na základe vysvetľovania, ale prežívaním (zážitkom - skúsenosťou). Rodičia hodnotu rodiny upevňujú napríklad poriadaním rodinných osláv, oslavovaním narodením a sviatkov, dodržiavaním sviatočných tradícií, či zakladaním vlastných, ako napríklad rozlúčka s materskou školou, večierok pri príležitosti nástupu do základnej školy apod.). Rovnako ani tradície nepreberáme slepo. Musíme vedieť, čo konkrétna tradícia znamenala v minulosti pre našich predkov a čo znamená v prítomnosti pre nás. Rovnako dieťa podnecujeme k hľadaniu významu aj iných javov, ktoré sú prítomné napríklad v našej každodennej komunikácii s ľuďmi. Napríklad prečo si podávame ruky, prečo dávame kvety ako darček, čo znamená bozk, aký význam má neverbálna komunikácia. I otázky z iných oblastí, napríklad prečo máme vianočný stromček, prečo dávame na vianočný stromček svetlá, prečo máme cestovný poriadok, prečo si v živote stanovujeme pravidlá a ako nám pomáhajú návody. 4. Sprostredkovanie pocitu kompetencie odovzdanie pocitu kompetencie má pre dieťa väčší význam ako pochvala. Pocit kompetencie, ktorý dieťaťu dávame je pre neho hodnotnejší, pretože mu rozumie. Dieťa i sprostredkovateľ si uvedomujú, koľko námahy dieťa stálo vyriešenie daného problému, pretože dieťa samo zažilo proces riešenia a vidí aj výsledok, vidí čo dokázalo. Je dôležité, aby sprostredkovateľ rozvíjal subjektívny pocit kompetencie, aby sa neskôr rozvíjali jeho metakognitívne schopnosti 14

15 (napríklad aby sa samo vedelo hodnotiť). Vytváranie pozitívneho sebahodnotenia dieťaťa je o to realistickejšie, čím viac sa opiera o konkrétny zážitok dieťaťa. Preto dieťaťu dávame najavo každú (aj nepatrnú) zmenu, ktorú sme v jeho prejave spozorovali, pretože práve tak mu dávame pocit kompetencie, že danú situáciu, alebo vyriešenie daného problému už zvládne samo a môže na danej skúsenosti čerpať pri riešení nových, zložitejších úloh. V spojitosti so spozorovaním zmeny v prejave dieťaťa je nevyhnutné rozložiť jednotlivé úlohy na kroky (časti), pretože to je východiskom, resp. pomocou pre sprostredkovateľa identifikovať zmenu v priebehu výkonu dieťaťa. Dieťa má vedieť, aký bol jeho výkon, preto spolu s ním analyzujeme priebeh výkonu i prípadné chyby ak sa ich dieťa dopustilo. Či bol výkon dieťaťa dobrý, prečo ho hodnotíme kladne, prečo bolo dieťa úspešné. V súvislosti so sprostredkovaním pocitu kompetencie je nevyhnutný starostlivý výber úloh. Dieťaťu predkladáme úlohy, ktoré nie sú ani príliš jednoduché ani príliš ťažké, pretože inak pocit kompetencie nemáme ako sprostredkovať. 5. Sprostredkovanie regulácie a kontroly sprostredkovateľ sa snaží dosiahnuť, aby dieťa samo seba kontrolovalo. Inštruuje dieťa, aby samo regulovalo svoje správanie bez ohľadu na prítomnosť vonkajšej kontroly (napríklad dieťa samo zaznamenávalo svoje správanie napríklad znakmi +/-, až kým zmenu jeho správania zaznamená jeho okolie). Aby dieťa našlo rovnováhu medzi pasívnym a impulzívnym správaním, diskutujeme o podmienkach, za akých dieťa môže zažiť, resp. dosiahnuť úspech, čo mu pomôže, aby sa vedelo lepšie sústrediť, učíme deti, aby sa vzájomne počúvali a rešpektovali. Sprostredkovaním regulácie a kontroly dieťaťu predchádzame manipulácii s jeho osobnosťou. Ak je dieťa príliš ovládané svojím okolím, jeho okolie berie za neho zodpovednosť v jeho prejave a dieťa sa ťažko od svojich mantinelov odpútava. 6. Sprostredkovanie zdieľania zdieľanie znamená pomenovať všetko, čo je dôležité pre myšlienkový proces. Zdieľanie rozširuje naše mentálne pole. Rozhovor, ako jedna z najdôležitejších metód myslenia, pretože v ňom sme vystavovaný podnetom komunikačného partnera, nechávame sa korigovať druhými, čím môžeme dosiahnuť hlbšie a širšie vnímanie a obohacujeme sa tak o iný uhoľ pohľadu. Čítame a stretávame sa s druhými ľuďmi, pretože práve zážitky dávajú javom emocionálny význam. Učíme deti viesť rozhovor, klásť otázky, vstupovať do rozhovoru, čím rozvíjame jeho skúsenosti a prostriedky komunikácie. Je dôležité, aby dieťa poznalo, resp. odhaľovalo viacero stratégií postupu práce. Dieťa tak má možnosť voľby a učí sa rozhodovať a následne tak nesie následky svojho rozhodnutia, tak ako dobré, tak i nie dobré, teda vidí do akej miery bol splnený cieľ úlohy. 7. Sprostredkovanie individuálnych a psychologických rozdielov odovzdávame deťom vedomie, že každý z nás je iní vychádzame z rôznych podmienok, máme rôzne vnútorné predispozície a rôzne sa prispôsobujeme daným okolnostiam. Aj v tomto prípade sprostredkovateľ podporuje dieťa, aby vyjadrilo svoj vlastný názor a zároveň, aby si vypočulo názor druhého. Každý má svoj uhoľ pohľadu a poslucháčov obohacuje, pretože vnímame druhého človeka v konkrétnych udalostiach, pre učiteľa je dôležité, aby dával pozor na nebezpečie nežiadúcich postojov (v rámci výchovného procesu). Vedieme dieťa k úcte k životu a k ľuďom. Vedieme dieťa k autonómnemu mysleniu. Dieťa musí vedieť, že každý má svoj vlastný názor, ale to neznamená, že ho musia všetci prijať. Ak si jednotlivec nárokuje na vlastný názor, musí si byť vedomí, že každý má nárok na svoj vlastný názor. Sprostredkovateľ sa musí vyvarovať chybám ako presadzovanie niektorej zo stratégií, prijatie len jednej odpovede za správnu, vylučovať dieťa z jeho skupiny, pretože sa im vo výkone nevyrovnáva, brzdiť nadané deti, aby sa neučili dopredu a pod. 15

16 8. Sprostredkovanie stanovenie cieľa, plánovanie a možnosti dosahovania cieľov predstava toho, čo chcem dosiahnuť je prvý krok (podmienka) k úspešnému naplneniu danej predstavy. Učíme dieťa, aby vedelo definovať cieľ a hlavné charakteristiky cieľa. Sprostredkujeme mu spôsob ako ho má dosiahnuť napríklad na začiatku hodiny žiakov oboznámime s cieľom hodiny, čo budeme robiť, čo všetko na dosiahnutie cieľa budeme potrebovať. Vedieme dieťa k zamýšľaniu sa nad stratégiami práce, hovoríme efektivite stratégií. V rámci plánovania práce vedieme dieťa k stanovovaniu si čiastkových cieľov práce a hovoríme o ich konzistentnosti. Rovnako je nevyhnutné, aby dieťa vedelo, že ak chce dosiahnuť nejaký cieľ je nevyhnutná aj príprava prostredia a vonkajších okolností, pretože jedine tak máme možnosť vyriešiť aj niektoré postupne sa vynárajúce prekážky v procese dosahovania stanovených cieľov (predstáv). 9. Sprostredkovanie náročnosti rozvíjanie postoja, ktorý je otvorený voči všetkému novému. Je dôležité sprostredkovať dieťaťu, že na začiatku práce môže robiť chyby, ale že má schopnosti na to, aby bolo úspešné. Aby sa dieťa rozvíjalo potrebuje prekonávať prekážky a prežiť zmeny, teda aby malo skúsenosť (zážitok) prekonanej zmeny. Nie je vhodné, aby sme dieťa zastrašovali náročnosťou, no na druhej strane im kladieme primerané ciele a ukážeme dieťaťu, že prekonalo (dosiahlo) to, čo sme od neho očakávali. Nikdy mu však nedávame najavo, že je slabé, keď prejaví odpor alebo rezignáciu. Vedieme dieťa k tomu, aby sa poučilo z vlastných chýb a naučilo sa prekonávať prekážky. Nezostávame stále v známom prostredí, kde sa už dieťa vie orientovať, ale podmienky výkonu mu meníme. Nepripravujeme všetko za dieťa, ale vedieme dieťa k aktívnej participácii na celom procese práce, nielen na výsledku. 10. Sprostredkovanie vedomia ľudského bytia (človeka) ako meniacej sa skutočnosti uvedomenie si skutočnosti, že ľudia a ich názory sa menia v priebehu života podľa okolností, ktoré prežívajú (narodenie dieťaťa, zmena zamestnania, prežitie nejakej traumy a pod.). Zvlášť mladším deťom vysvetlíme, že je dôležité rozlíšiť, čo znamená za niečím si stáť a zmena postoja v závislosti od preberania sociálnych rolí, ktoré v priebehu života získavame. Každý človek má možnosť a je schopný zmeny. Je však dôležité, aby jedinec a jeho okolie dostatočne odhodlaný zmenu dosiahnuť. Ak veríme v možnosť zmeny, tak sme schopný vytvoriť podmienky, v ktorých by zmena nastala (nastane). S dieťaťom sa často rozprávame, o tom, ako prekonávame prekážky. Hovoríme im napríklad o príbehoch ľudí, ktorí mali ťažké životné podmienky. Približujeme deťom osobnosti, aj tie menej známe, aby sme vzbudili ich záujem a tiež im hovoríme aj o tom, ako sme sa mi sami v priebehu života menili (aké to bolo keď boli jeho rodičia v jeho veku, ako prebiehal ich deň v škole, kam chodili na výlety a pod.). 11. Sprostredkovanie vyhľadávania optimistických alternatív existuje veľa rôznych poviedok, príbehov i románov, kde sa skupina ľudí na prvý pohľad dostáva do zdanlivo neriešiteľných situácie a odrazu jeden z nich dostane nápad. Ak ľudia veria v pozitívne vyriešenie situácie, nadobudnú takú silu, o ktorej ani nevedeli. Je dôležité, aby si dieťa uvedomovalo, že aj keď ono nepozná riešenie nejakého problému, s najväčšou pravdepodobnosťou riešenie existuje. Sprostredkovanie vyhľadávania optimistických alternatív znamená tendenciu nazerať na výsledok vlastného snaženia pozitívne a to aj vtedy, keď o jeho kvalite pochybujeme. Vyhýbame sa pesimistickým postojom a poukazovaniu ne zlý koniec. Vedieme dieťa k analýza danej situácie, o jej úskaliach a o možnostiach (stratégiách) ich prekonania. 12. Sprostredkovanie pocitu prináležania každý jednotlivec je schopný sám seba posudzovať len v dosahu k druhým ľuďom porovnávaním sa s nimi, pretože sebauvedomovanie jedinca sa utvára práve vo vzťahu k iným ľuďom. Každý človek potrebuje niekam patriť. Sprostredkovateľ vedie dieťa k poznávaniu pravidiel a znakov, podľa ktorých je možné zistiť príslušnosť k rôznym sociálnym skupinám (rodina, škola, zá- 16

17 ujmový krúžok), s čím úzko súvisí aj tolerancia voči ostatným skupinám a chráni dieťa pred odcudzením. Ukazujeme deťom, že patrí do viacerých skupín súčastne. Náročné to majú v skupinách deti, ktoré sú ignorované. Učitelia sa často venujú deťom, ktoré sú neobľúbené, no najťažšie to majú deti, ktoré sú ignorované, ktoré si ostatní členovia skupiny nevšímajú. 4 Sprostredkované učenie v edukácii nadaných žiakov Nadaní žiaci sami o sebe tvoria skupinu žiakov so špeciálnymi výchovno vzdelávacími potrebami. Od bežnej populácie žiakov sa líšia istými predpokladovými i výkonovými charakteristikami. Prejavy nadaného dieťaťa sú špecifické tak v osobnostnej, emocionálnej i sociálnej oblasti avšak v školskom prostredí sa ako najvýraznejšie javia rozdiely v úrovni kognitívnych a rozumových schopnostiach. J. Laznibatová (In Lechta, V., 2010) medzi tieto ukazovatele intelektovo nadaného dieťaťa v škole zaraďuje: - dieťa je bystré, vnímavé, rýchlo chápe nové vzťahy a veci, - dokáže robiť intelektové úlohy s radosťou, - vie sa rýchlo a dobre učiť, - kladie veľa otázok, - má originálne nápady, - zameriava pozornosť na to, čo je nové, - má vynikajúcu pamäť, - dieťa rado rieši náročné úlohy a chce ich riešiť samostatne, - je nápadité pri nachádzaní odpovedí a nových spôsobov robenia vecí, - samostatne vytvára nové úlohy, nespolieha sa na pomoc iných, - verí sám sebe, vo svoje schopnosti vyriešiť problémy. Ako ďalej citovaná autorka uvádza, pracovné tempo a výkonnosť nadaného žiaka pri vyučovaní ovplyvňujú nasledovné skutočnosti: - nudí sa pri bežných, rutinných a jednoduchých úlohách, - snaží sa o dokonalú prácu, býva perfekcionistické, - nadané dieťa je veľmi kritické a sebakritické, často nie je spokojné so svojím tempom a výsledkami, - kladie si vysoké ciele, snaží sa samo riešiť problémy, - zaujíma sa o otázky a problémy neprimerané jeho veku (náboženstvo, politika, filozofia, sexualita, otázka života a smrti a pod.) - majú mimoriadny zmysel pre humor (i čierny humor). Z uvedeného vyplýva, že na učiteľa nadaných žiakov sú kladené požiadavky na jeho odbornosť, schopnosti a zručnosti napĺňať edukačné potreby nadaných žiakov a v neposlednom rade na jeho osobnostné predpoklady. Učiteľ sprostredkovateľ musí pri realizácii edukačného procesu zamerať pozornosť na kognitívne podnety stimulujúce všetky oblasti rozvoja dieťaťa. Sprostredkovanie v sebe zahŕňa odovzdávanie kultúrnych vzorcov. R. Feuerstein sa vo svojich prácach zaoberá procesom prenosu, nie jeho obsahom. Obsah prenosu sa mení v závislosti na danej kultúre. Koncept skúsenosti sprostredkovaného učenia nezohľadňuje aké hodnoty sú sprostredkovávané. Preto, ako uvádza J. Leeber (2006), je možné sprostredkovať dieťaťu napríklad aj to, ako sa stať zlodejom. Ako uvádzajú J. Duchovičová, E. Žovinec (2009) význam kognitívnej modifikácie spočíva v tom, že umožníme dieťaťu adaptovať sa pre podmienky života ľudstva. Žijeme v podmienkach, kde neadapto- 17

18 vaní jednotlivci sú stratení v mnohých smeroch svojho bytia, sú odsúdení na život, ktorý bude neprestajne obmedzovaný. V tomto bode je dôležité pripomenúť význam tzv. mediatívnych sprostredkovaných foriem interakcie dieťaťa a dospelých v jeho prostredí, ktoré priamo vplývajú na adaptabilitu jeho poznávacích procesov (funkcií). R.Feuerstein (2006) skúsenosť sprostredkovaného učenia vníma ako mechanizmus, ktorý vytvára štruktúru poznávacích funkcií, nakoľko ide o prenos kultúrnych hodnôt. Dieťaťu (žiakovi) treba vytvárať podnetné prostredie. Je dôležité však pripomenúť, že podnetné prostredie by nemalo byť presýtené. Ľudia si totiž mylne myslia, že podnetné prostredie má byť plné podnetov. Profesor R. Feuerstein však tvrdí, že podnety treba žiakom predkladať a predkladať ich tak, aby si z nich dieťa mohlo selektovať (podnety pre neho motivujúce) a ignorovať nepodstatné. V tomto zmysle treba dieťa najskôr naučiť myslieť a až potom, na základe premýšľania konať. Môžeme povedať, že takto zjednodušene by sa dali opísať metakognitívne postupy. Metakognitívny proces znamená byť si vedomí toho, ako postupuje naše myslenie a ako ho môžeme ovládať. Toto uvedomovanie môže učiteľ u nadaného dieťaťa podporovať dvomi spôsobmi: 1. stimuláciou poznávacích procesov (rozprávaním sa s deťmi, dávaním podnetov na porovnávanie okolitých javov, postupov pri riešení úloh,...), 2. podporovaním dieťaťa v uvažovaní nad mechanizmami, ktoré ich priviedli k stratégii riešenia nejakého problému, učiť dieťa pozerať sa na skutočnosti z vtáčej perspektívy. Metóda inštrumentálneho obohacovania je metódou sprostredkovaného učenia. Cieľom tejto metódy je sprostredkovanie duševných stratégií, zvýšenie kritického myslenia. Cieľom je rozvoj učebného potenciálu a korekcie deficitných funkcií (v rovine reči, v rovine vnútornej motivácie, v reflexii svojich myšlienok a vhľadu) a odstránenie emocionálnych a sociálnych bariér. Inštrumentálne obohacovanie predstavuje jeden z najzaujímavejších a najprepracovanejších programov pre rozvoj a stimuláciu poznávacích funkcií. Autorom programu je Reuven Feuerstein, tvorca pedagogicko-psychologických foriem a metód pre rozvoj a nápravu kognitívnych funkcií, schopnosti myslieť a stratégií učenia. 5 Záver Aby mohol učiteľ v škole efektívne pracovať s nadanými žiakmi je dôležité, aby boli pre nadané deti vytvorené optimálne podmienky pre ich rozvoj, aby boli akceptované ich špeciálne edukačné potreby. Ako uvádza P. Seidler a V. Kurincová (2004, s. 129), úroveň starostlivosti o žiakov so špeciálnymi edukačnými potrebami môže byť meradlom morálnej a ekonomickej vyspelosti tej ktorej spoločnosti. Literatúra DUCHOVIČOVÁ, Jana. Aspekty diferenciácie v edukácii nadaných žiakov. Nitra : PF UKF, ISBN DUCHOVIČOVÁ, Jana ŽOVINEC, Erik. Rozvoj kognitívnych funkcií a sprostredkovan učenie v edukačnom procese (u detí v MŠ a na 1. stupni ZŠ). In Szesciolatek: przedszkolak czy uczen dylematy w ksztalceniu i wychowaniu dzieci nalmlodszych. Gliwice: WSP, v tlači. 18

19 HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadaní. Pedagogicko-psychologické prístupy, modely,výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Praha: Grada, ISBN JURÁŠKOVÁ, Jana. Základy pedagogiky nadaných. Pezinok: Formát, ISBN X LANIADO, Nessia. Jak odmalička rozvíjet inteligenci dětí. Praha: Portál, ISBN LEBEER, Jo. Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchýlkami vývoje. Praha: Portál, ISBN LECHTA, Viktor. a kol. Východiská a perspektívy inkluzívnej pedagogiky. Bratislava: Osveta, ISBN MÁLKOVÁ, Gabriela. Umění zprostředkovaného učení. Praha: Togga, ISBN POKORNÁ, Věra. Inkluzívní a kognitívní edukace. Praha: PF UK, ISBN X POKORNÁ, Věra. Metody upevňování a rozvoje poznávacích funkcí Reuvena Feuersteina Dostupné na internete: POKORNÁ, Věra. Interný materiál kurzu FIE I. České Budejovice, SEIDLER, Peter - KURINCOVÁ, Viera. Diferenciácia a individuálny vzdelávací program. In PETLÁK, Erich JUSZCYK, Stanislav a kol. Diferenciácia vyučovania a súvislosti. Nitra: PF UKF, s ISBN PETLÁK, Erich VALÁBIK, Dušan ZAJACOVÁ, Jana. Vyučovanie mozog žiak. Úvod do problematiky mozgovokompatibilného vyučovania. Bratislava: Iris, ISBN SEIDLER, Peter - KURINCOVÁ, Viera - KOMORA, Juraj a kol. Cesty k inklúzii. Nitra: PF UKF Nitra, s. ISBN SEIDLER, Peter ŽOVINEC, Erik KURINCOVÁ, Viera. Edukácia a inklúzia žiakov so špeciálnymi potrebami. Nitra: PF UKF, ISBN SZÁMOSKOZI, I. Inclusive and cognitive education. Part 1 General Papers. Rationale, models of praxis and theory, research. In Transylvanian Journal of Psychology, SZÁMOSKOZI, I. Inclusive and cognitive education. Part 2 Specific Papers on Behavior, Implementation, Asessment and Activation, Mathematics, Parents. In Transylvanian Journal of Psychology, Príspevok je výstupom riešenia grantovej úlohy KEGA 3/7007/09 Neuropedagogika a neurodidaktika ako nové prístupy k vyučovaniu. Zuzana Babulicová, Mgr., Katedra pedagogiky PF UKF, Drážovská 4, Nitra, Jana Duchovičová, doc., PaedDr., PhD., Katedra pedagogiky PF UKF, Drážovská 4, Nitra, Hana Zelená, Mgr., Katedra pedagogiky PF UKF, Drážovská 4, Nitra, 19

20 RODINNÉ PROSTREDIE NADANÉHO ŽIAKA FAMILY BACKGROUND OF GIFTED PUPIL Zuzana Babulicová Hana Zelená Kľúčové slová: identifikácia nadania, činitele rodinného prostredia, komunikačné štýly, kompetencie rodičov, faktory nadania Anotace: Cieľom príspevku je poskytnúť pohľad na špecifiká vzťahujúce sa na rodinu ako dôležitý faktor ovplyvňujúci sociálne vzťahy a motiváciu nadaného žiaka. Bližšie sa zameriame na rodičovskú identifikáciu nadania, význam psycho-sociálnej klímy rodiny a problémy s ňou spojené. Každý jedinec je svojím spôsobom unikátny a neopakovateľný a preto treba tejto výnimočnosti venovať dostatočnú pozornosť a podporu nie len v škole, ale najmä v domácom rodinnom prostredí. Key words: identification of giftedness, factors of family background, communication styles, parental responsibilities, talents factors Abstract: The objective of the paper is to provide insight into the specifics relating to the family as an important factor affecting social relationships, and motivation gifted pupil. Further, we focus on parental identification of giftedness, the importance of psycho-social atmosphere in the family and the problems associated with it. Each individual is somehow unique and unrepeatable, and therefore this issue should be given adequate attention and support not only in school, but especially in the home family environment. 1 Úvod Primárnym prostredím, ovplyvňujúcim dieťa a rozvoj jeho osobnosti je nepochybne rodina. Dieťa je od útleho detstva ovplyvňované oboma rodičmi a len čo vie rozpoznať materinskú reč a začína jej rozumieť, preberá z najbližšieho okolia vzory správania, spôsoby, postoje a očakávania, ktoré sú typické pre jeho rodinu. Neľahkou úlohou rodičov je vychovávať dieťa a pritom mu poskytnúť dostatok priestoru pre jeho vlastný rozvoj. Vymedzenie vzťahov rodičov k deťom a k ich rodičovskej roly je pomerne komplikované z dôvodu komplexnosti viacerých faktorov, ktoré tu zohrávajú významnú úlohu. Rodičovstvo je jedna z najnáročnejších a najzodpovednejších úloh. A výchova nadaných detí nie je jednoduchšia od výchovy bežného, "normálneho" dieťaťa - ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Pokladám za dôležité podotknúť, že nadaná osobnosť nie je len nositeľkou mimoriadnych kvalít, ako by sa mylne mohlo predpokladať, môže byť totiž aj nositeľkou mimoriadnych problémov. Tie vznikajú hlavne v kontaktoch nadaného so spoločnosťou, ktoré ho mnohokrát nevie primerane prijať. Rodičia, sa tiež často dopúšťajú viacerých chýb, tým, že preceňujú vlastné dieťa a kladú naň nesplniteľné požiadavky, chybou môže však byť aj podhodnocovanie to všetko prispieva k obmedzovaniu výnimočných schopností. Našu pozornosť chceme upriamiť na kvalitu života nadaných detí, ktorou sa bližšie zaoberá A. Kasanová (2008, s. 46), ktorá vyzdvihuje vplyv pozitívnych citových väzieb rodičov na dieťa v kontrapozícii s negatívnymi, kladenie primeraných nárokov na dieťa zo strany oboch rodičov, kvalita vzťahu medzi rodičmi, súdržnosť rodiny, otvorenosť v komunikácii, nízka miera konfliktnosti, prosociálnosť a jasne formulované pravidlá. Optimálny harmonický rozvoj psychických funkcií je predpokladom na úspešné začlenenie jednotlivca do spoločnosti. 2 Vplyv rodiny na osobnosť nadaného žiaka Problematika nadanosti priťahuje ľudskú zvedavosť od nepamäti. Prečo je jeden človek šikovnejší než druhý? Prečo je ten úspešnejší v jednej a ten zasa v inej činnosti? Sú tieto roz- 20

21 diely raz a navždy dané alebo ich možno ovplyvniť, rozvinúť nadanosť človeka v danom smere? Čo všetko sa skrýva za nálepkou nadanie? Myslím, že riešenie týchto otázok nie je len záležitosťou uspokojenia prirodzenej ľudskej túžby po poznaní. Bádanie v oblasti talentu poháňa vpred predovšetkým spoločenská potreba mladých nadaných ľudí, ktorá vystupuje čím ďalej tým naliehavejšie do popredia. Nadaným deťom sa na Slovensku venuje pozornosť, ktorú nám mnohé európske krajiny môžu závidieť, pretože tak ako po stránke teoretickej, tak i v bežnej praxi je práca s nadanými deťmi na veľmi dobrej úrovni.čo sa legislatívy týka, v súčasnosti vymedzuje postavenie detí a žiakov s nadaním zákon č. 245/2008 Z.z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Tým sa pre nadané deti otvorili všetky možnosti špeciálnej výchovy a vzdelávania, vrátane individuálneho postupu podľa výchovno-vzdelávacieho programu pre žiakov so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami. Zákon teda umožnil zakladať školy a triedy pre nadané deti, dal priestor pre ich individuálnu, alebo skupinovú integráciu. (J. Jurášková a V. Dočkal, 2005) Rodinné prostredie predstavuje významný faktor determinujúci vývin nadaného dieťaťa. Pôsobenie tohto sociálneho prostredia sa vo výraznej miere podieľa na formovaní genetickej vybavenosti nadaného jedinca. Ako uvádza J. Laznibatová (2007, s. 185) rodinné prostredie je miesto, kde sa primárne formujú charakteristické znaky a črty, ovplyvňujú sa osobnostné vlastnosti každého jedinca. Jedným z najdôležitejších a najvýznamnejšie ovplyvňujúcich faktorov v rámci rodinného prostredia je vzdelanostná úroveň rodičov, a to osobitne otcov. Rodinné vplyvy pôsobia na každé dieťa iným a možno povedať až nepredvídateľným spôsobom. V podstate to znamená, že neplatia rovnaké zákonitosti pre všetky deti, ale naopak, potvrdzuje sa, že to, čo je pre jedno dieťa prospešné, môže byť pre druhé dieťa kontraproduktívne. Dieťa sa narodí do konkrétneho spoločenského prostredia a jeho vývin určujú v podstate tri druhy skúseností biologické, spoločenské a tie, ktoré získava na základe vlastných skúseností. Z uvedeného vyplýva, že vývin človeka je determinovaný dispozíciami, ktoré zdedil po svojich rodičoch, skúsenosťami získanými na základe vzájomného pôsobenia prostredia, podmienok výchovného procesu, ale aj od osobnosti vychovávateľa - rodiča. Možno preto súhlasiť s J. Danekom (1999): Dedičné vlohy sú v rodine rozvíjané alebo potláčané podľa toho, ako zapadá do celkových spoločenských väzieb a v akej miere tvorí skutočný základ spoločnosti (In E. Frýdková, 2009, s. 66). Na základe uvedeného možno konštatovať významnosť podpory rodičov nadaných detí. Rodičia bývajú často prvými pozorovateľmi, ktorí si všimnú výraznejšie výkony svojho dieťaťa v niektorej oblasti a hľadajú pomoc, ako ho ďalej viesť, aby niečo nezanedbali a zároveň podporili jeho celkový zdravý vývin. Tieto deti sa často cítia izolované od okolia, často im chýba spolupatričnosť napr. v škole a z toho dôvodu potrebujú rodinu ako útočisko, kde sú prijaté bez výhrad. Na motivovanie detí rodičmi použila J. Laznibatová nasledujúce východiská, kde je potrebné: neustále posmeľovať, podporovať dieťa pri podávaní výkonov (si pyšný na to, čo robíš, ja som na teba hrdý...) skúšať odvahu, dodávať mu odvahu a posmeľovať ho (verím, že sa to podarí, vieš to, dokážeš to...) robiť spoločné aktivity (zažívať a prenášať spoločné nadšenie a radosť...) (J. Laznibatová, 2007, s. 190) Z tohto dôvodu je nutné začať už v rodine v predškolskom veku. Rodičia niekedy sami brzdia rozvoj vedomostí a schopností svojich potomkov, svojim autoritatívnym prístupom k výchovnému procesu (zákazy, bez vysvetlenia). Je dôležité dieťa počúvať a venovať mu dostatočnú pozornosť. Pre harmonický rozvoj osobnosti je nutná pochvala a uznanie. Spolupráca s rodičmi je veľmi dôležitá pri identifikácii nadaných detí učiteľmi, pretože tí ako prví odhalia, že ich dieťa je iné, prejavuje sa odlišne než ostatné deti, jeho správanie je 21

22 netypické. Dokážu porovnať úroveň jeho schopností už v predškolskom veku, evidujú všetky vývinové špecifiká. Spolupráca s nimi však nemusí byť vôbec jednoduchá. Všeobecne však platí, že rodič nadaného dieťaťa by mal kompenzovať jeho slabé stránky a posilňovať tie silné. Inými slovami povedané, ponúknuť mu tie aktivity, ktoré ho bavia a zároveň rozvíjať tie stránky osobnosti, v ktorých je sebaistý. Dieťa by malo získať prehľad o celej škále voľnočasových aktivít a krúžkov a na základe toho zisťiť čo ho baví a čo nie. Pritom ale platí, dieťa nepreťažovať a zabezpečiť mu dostatočný priestor pre odpočinok a zregenerovanie sa. Niektorí rodičia si často nechcú priznať nadanie svojho dieťaťa. J. Laznibatová (2001) zhrnula, že rodičia sa predovšetkým obávajú z troch dôvodov. 1. Nie sú si celkom istí, že by skutočne mohlo ísť o nadané dieťa, najmä ak nemajú možnosť porovnávať. 2. Nechcú zobrať dieťaťu hravé detstvo, nechcú urýchľovať jeho vývin. 3. Obávajú sa reakcií okolia, ak by sami označili svoje dieťa v niečom za výnimočné. (In. J. Duchovičová, 2007, s. 155) Ak sa rodičia s nadaním svojho dieťaťa stotožnia, je na mieste podotknúť, aká je v tomto prípade dôležitá informovanosť zo strany rodičov. Ak chcú svoje dieťa podporovať, chrániť ho a poskytnúť mu bezpečné rodinné zázemie, je dôležité obrátiť sa na odbornú pomoc, aby sa nadanie dieťaťa rozvíjalo správnym spôsobom. Pevná rodina so svojím vnútorným životom je dominantným prostredím a významne spoločensky a socializačne pôsobí na kultiváciu jedinca od jeho narodenia až po dospelosť. Kvalitná rodina, kvalitný rodinný kolektív vytvára osobnosť, ktorá je relatívne stála, ale je dynamická a behom života je schopná tvoriť a meniť sa. 3 Štýl rodinného spolužitia v spojitosti s nadaným žiakom Žiť v rodine, znamená mať domov a to, čo robí domov domovom, je práve dobrá rodinná atmosféra. Každé dieťa, či už nadané, alebo nie, sa rodí do špecifickej rodinnej atmosféry a to dokonca i deti rovnakých rodičov. Je to z jednoduchého dôvodu, pretože rodinná klíma sa v priebehu životného cyklu rodiny mení. V rodinnom prostredí sa formujú aj charaktery ľudí, ich postoje k ostatným ľuďom, k práci, k spoločnosti. Rodina je prostredím, v ktorej dieťa trávi väčšinu svojho života. V nej sa vytvára hodnotová orientácia človeka, v nej dieťa získava základné poznatky, v nej sa dieťa pripravuje na školu, v nej sa formujú vzťahy k iným ľuďom. V súlade s názorom V. Kurincovej a E. Frýdkovej vnímanie seba, svojho miesta v rodine, a vzťahu rodičov k dieťaťu má podstatný vplyv na prežívanie dieťaťa a na zdravé uvedomenie si hodnoty seba samého (Kurincová, V., Frýdková, E., 2007, s. 336). Je preto nesporné podporovať dieťa v primárnom rodinnom prostredí pri rozvíjaní spoločných záujmov a pri formovaní pocitu sebavedomia a sebavnímania Tak, ako konštatuje český autor Z. Helus (2007, s. 136) dieťa interiorizuje klímu rodinného spolužitia, rodinné nároky a požiadavky, rodinnú morálku, rodinné záujmy a ciele, štýl rodinného spolužitia. Je preto potrebné, aby si rodičia uvedomili, že ich výchova a záujem o dieťa môže mať ďalekosiahle následky, či už pozitívne alebo negatívne. Je preto samozrejmé, že na proces fyzického i psychického zrenia dieťaťa môže kladne pôsobiť len úplná, zdravá rodina s priaznivou atmosférou. Priaznivú atmosféru rodiny ovplyvňuje aj kvalita rodinných vzťahov a spôsobov vzájomnej komunikácie. Skôr ako sa pokúsime o podrobnejšiu vymedzenie a charakteristiku komunikačných štýlov v rodine, radi by sme vymedzili pojem komunikácia, o ktorom budeme v súvislosti s rodičmi a nadanými deťmi hovoriť. Efektívna komunikácia je jedným zo základných pravidiel vlastnej rodiny. Rodiny, v ktorých sa komunikuje na všetkých úrovniach, vytvárajú podmienky pre zdravý psychický vývin a upevňujú citové väzby. Toto pravidlo platí tak pre partnerov, ako aj pre deti (Posse, 22

23 Melgosa, 2001, s. 16). Komunikácia vplýva na vytváranie pozitívnej klímy v rodine a klíma rodiny spätne vplýva na úroveň komunikácie. Pozitívna klíma v rodine vzbudzuje záujem vymieňa si navzájom informácie, naopak, keď je klíma rodiny narušená zlými vzťahmi v rodine, komunikácia je obmedzená, alebo ju sprevádzajú rôzne negatívne prejavy (napr. hnev, strach, agresia). Kvalitná komunikácia medzi jednotlivými členmi rodiny má význam pre duševné zdravie a celkovú pohodu v rodine. Uvedomujeme si to najmä v situáciách, ak medzi jednotlivými stranami vzniká nejaký problém alebo dochádza ku konfliktu. Vtedy je mimoriadne dôležité, aby členovia rodiny dokázali vhodným spôsobom vysloviť svoje názory a požiadavky a vďaka tomu vzniknutý problém primerane vyriešiť. Bližšie sa budeme zaoberať komunikačnými štýlmi, ktoré rozpracoval J. Šatánek (2004) zaoberajúci sa vo svojich prácach komunikáciou v rodine, podrobne klasifikoval spomínané komunikačné štýly do štyroch kategórii. Je možné ich využiť i pri komunikácii v rodine s nadaným dieťaťom. Komunikačný štýl je opakovaný spôsob komunikácie, je to relatívne stabilný spôsob komunikovania človeka v rozličných situáciách. Komunikačné štýly: 1. Pasívny štýl komunikácie Vyznačuje sa tým, že človek sa do komunikácie nezapája, ak áno, vystupuje prevažne v pozícii načúvajúceho. Pasívne komunikujúci človek svoje požiadavky hovorí bojazlivo, potichu. Jeho pohľad je často upretý do zeme, alebo sa pozerá bokom, jeho reč tela vysiela signály svedčiace tom, že prežíva stavy úzkosti, vnútorného nepokoja a nespokojnosti. Komunikácia často skončí úplne inde ako začala, pretože správy, ktoré vysiela, sú neurčité a nekompletné. Istotu nadobúda v situácii, keď komunikuje s niekým, nad ktorým môže dominovať (rodič nad deťmi, starší súrodenec nad mladším). Chýba mu zdravé sebavedomie, v komunikácii sa nedokáže presadiť. 2. Agresívny štýl komunikácie Je to vyložene útočný štýl komunikácie. Človek, ktorý používa tento štýl komunikácie vedome zraňuje a ponižuje iných. V komunikácii musí mať hlavné slovo, skáče iným do reči, nie je ochotný vypočuť ich do konca. Komunikuje povýšeneckým tónom, má tendenciu obviňovať iných a všetko zveličovať. Akonáhle dieťa, alebo partner oponuje, zvýši intenzitu svojho hlasu a začne zúrivo kričať. V neverbálnej komunikácii jeho telo zaujíma útočný postoj, je napäté, jeho tvár očervená, zatne zuby, pričom päste sú zaťaté, alebo má ruky v bok. Celé jeho telo vysiela signály, ktoré víria obavy a strach. V rozhovore s ním sa človek cíti ako na výsluchu. 3. Manipulatívny štýl komunikácie Pre tento štýl komunikácie je charakteristická manipulácia s človekom. Komunikácia je často realizovaná tým spôsobom, že dotyčný človek ani nevie, že je s ním manipulované. V podstate každý človek ju občas použije. Niekedy vedome, častejšie však nevedome. Manipulácia je totiž všade vôkol nás. Aj neúplná informácia je dezinformácia a teda manipulácia. Pri tomto štýle komunikácie sa často pôsobí na city manipulovaného. Slovný prejav je podfarbený, komunikátor využíva svoj hlas, aby mohol manipulovať s dieťaťom alebo partnerom. S manipulatívnym štýlom komunikácie v rodine sa stretávame v situáciách, keď sa odvolávame na názory iných. Rodičia v komunikácii s deťmi často apelujú na morálku, snažia sa v nich vyvolať pocity viny, aby sa zamysleli nad svojim správaním a prehodnotili ho. No nielen rodičia manipulujú s deťmi, ale aj deti manipulujú s rodičmi. Deti majú takisto vytvorené určité komunikačné stratégie a v rámci komunikácie v rodine ich dokážu účinne využívať. 4. Asertívny štýl komunikácie Ide o štýl komunikácie, ktorý citlivo vníma, chápe a rešpektuje potreby každého člena rodiny. Asertívny štýl komunikácie sa vyznačuje priamočiarosťou, komunikujúci dokáže vyjadriť jasne a primerane svoje pocity a myšlienky. Základnou podmienkou toho, aby sme komunikovali asertívnym spôsobom je to, že musíme byť asertívnym človekom. Asertívny člo- 23

24 vek má primerané sebavedomie, rešpektuje partnera, v komunikácii sa snaží byť vždy nad vecou a rozhodovať so znalosťou veci. Verbálny prejav je presný, zreteľný a zrozumiteľný. Je schopný robiť kompromisy. Kritizuje konštruktívne, vytvára priestor, aby každý člen rodiny mohol vysloviť svoj názor tým spôsobom, že bude akceptovaný. (J. Šatánek, 2004, s. 30). Z uvedených komunikačných štýlov v zhode s autorom, sa javí ako najpreferovanejší a najprijateľnejší asertívny štýl. Komunikácia založená na úprimnom vyjadrovaní svojich myšlienok a predstáv vytvorí v rodine situáciu, keď každý člen rodiny bude sám sebou. A preto je na zváženie každého z nás, akým smerom a použitím, ktorého komunikačného štýlu sa bude rozvíjať vzájomná konverzácia, ktorá bude vplývať na celkovú rodinnú atmosféru. Podľa autorky M. Potočárovej, dospelý musí vstupovať do vzájomnej komunikácie s dieťaťom a udržovať ju. Myslí sa pod tým obojstranná komunikácia dospelého a dieťaťa, pričom zmysel komunikácie je jasný a dostupný pre obe strany. Dieťa i dospelý sú schopní pochopiť vzájomné verbálne a neverbálne odkazy a správne ich interpretovať. Vzájomné komunikačné pochopenie je nazývané aj výchovným vzťahom medzi vychovávajúcim a dieťaťom. (M. Potočárová, 2008, s.133) 4 Socializácia nadaného dieťaťa v rodinnom prostredí Problematika sociálnej a emocionálnej adaptácie nadaných detí sa celosvetovo radí ako jedna z aktuálnych tém v oblasti pedagogiky a psychológie. Každá rodina si vytvára vlastný štýl, prostredníctvom ktorého členovia rodiny navzájom komunikujú a taktiež dôležitým faktorom je aj výchovný štýl rodičov, ktorý môže nadanie dieťaťa pozitívne vyzdvihnúť, alebo negatívne ovplyvniť. Prejavuje sa voľbou a istým spôsobom používania výchovných prostriedkov, postupov, metód a tomu zodpovedajúcim prežívaním a správaním sa dieťaťa, ktoré zas ovplyvňuje prežívanie a správanie sa dospelého. M. Špánik (1994, s. 48) Hovorí o výchovných štýloch a uvádza nasledovné delenie: 1. Autoritatívna výchova je založená na dominantnom vplyve rodičov a direktívnom pôsobení. Rodičovský tlak dieťa často kompenzuje agresívnym správaním voči iným deťom alebo pasivitou a dištancovaním sa od ostatných. 2. Liberálna výchova je opakom autoritatívnej výchovy. Dieťa je stredobodom pozornosti, rozhoduje o významných veciach, rodičia sú často v pozícii podriadených a plnia príkazy detí, čo môže spôsobiť utváranie nežiaducich povahových vlastností, ako napr. egoizmus, nadradenosť, neschopnosť podriadiť sa. Rôzne spôsoby výchovy kladením požiadaviek s odlišnou formou kontroly, samozrejme s emocionálnym vzťahom k dieťaťu, účinne ovplyvňujú formovanie osobnosti dieťaťa, hlavne jeho sebahodnotenie, určovanie si cieľov a požiadaviek, vytrvalosti, stability, odolnosti. Správanie detí, ale aj dospelých v dominantných rolách nie je nikdy nezávislé, vždy je ovplyvňované správaním ostatných členov rodiny, dospelých aj detí. Podľa Vágnerovej (1999) spôsob spracovávania rôznych situácii je daný genetickou výbavou, ktorú majú rodičia a ich potomkovia podobnú. Z toho vyplýva sklon členov rodiny k určitým typom reakcií. Tieto dispozície ovplyvnia tak výchovný štýl rodičov ich správanie k deťom, ako aj sklon reagovať na tieto podnety typickým spôsobom. (In Kasanová, A., 2008, s. 85) Dôležitými komponentmi rodičovskej výchovy sú výchovné úlohy a hodnotová orientácia rodičov. Posúdiť spôsobilosť rodičov vychovávať nie je vôbec jednoduché. Eduard Bakalář (2002) v tejto súvislosti uvádza, že v poradenskej a klinickej praxi práce s rodinou sa využíva niekoľko verzií kritérií na posúdenie predpokladov rodičov, ktoré sú aj zárukou kvality plnenia ich výchovných úloh. Navrhuje 10 kritérií na posúdenie výchovných predpokladov, kompetencií rodičov, ktoré sú potrebné na splnenie daných úloh výchovy rodičov: 1. Osobnosť rodiča. K zdravému vývoju osobnosti dieťaťa nevyhnutne patrí vzor. Výchovu má určovať psychicky zdravší, osobnostne vyzretejší rodič. 24

25 2. Vzťah rodiča k dieťaťu. Pozitívny vzťah k dieťaťu, láska k nemu, je nevyhnutnou podmienkou na jeho ďalší normálny vývoj. Patrí sem otázka prijatia a akceptácie dieťaťa. 3. Charakter, morálka, štruktúra mravných noriem rodičov. Na formovanie vlastného charakteru a rebríčka hodnôt má mať dieťa dobrý vzor vo vyhovujúcich morálnych normách jeho rodičov. 4. Dieťa má právo na oboch rodičov. Ide o rešpektovanie práva dieťaťa stýkať sa s druhým rodičom, hlavne v prípade rozvedených manželstiev. Pretrhnutie citového puta dieťaťa k rodičovi vedie k narušeniu jeho základnej istoty. Popudzovanie dieťaťa proti jednému z rodičov vedie k tzv. syndrómu zavrhnutého rodiča, ale vedie tiež k poškodeniu psychického vývoja dieťaťa. 5. Vzťah dieťaťa k rodičom. Na svoj normálny vývin dieťa potrebuje trvalú prítomnosť dospelej osoby (najlepšie rodiča), ku ktorému sa vytvára pevný a trvalý vzťah. 6. Vzor na vytvorenie sociálnej, najmä sexuálnej roly a identity. Na uspokojivé osvojenie si roly v oblasti sociálnej a sexuálnej, musí mať dieťa vhodný vzor. 7. Úroveň vzdelania a inteligencie rodiča. Rodič, ktorý má výrazne vyššie vzdelanie a inteligenciu, bude dieťa viac stimulovať v jeho rozumovom rozvoji, odovzdá mu viac skúseností a poznatkov. Podľa zistení autorky J. Laznibatovej (2007, s. 185) možno konštatovať, že dosiahnutá úroveň vzdelania rodičov pozitívne ovplyvňuje vývin dieťaťa. Taktiež sa potvrdilo, že nie iba samo vzdelanie, ale i postoje rodičov k vzdelaniu, t. j. význam, ktorý sa v rodine vzdelaniu pripisuje, ako i rozvíjanie a podporovanie záujmov detí sú rozhodujúcimi faktormi ovplyvňujúcimi nadanie. 8. Šírka rodinného zázemia. Širšie rodinné zázemie je pre všestranný rozvoj dieťaťa a jeho pocit životnej istoty priaznivejší. Širšie zázemie rodiny môžu tvoriť starí rodičia, príbuzní, kontakty s priateľmi, známymi osobami z okolia a zo širšieho sociálneho prostredia. 9. Kontinuita prostredia pre dieťa. Dieťaťu, pokiaľ je to len možné, by sa nemali pretrhnúť zväzky s ďalšími dôležitými osobami a prostredím, na ktoré si zvyklo. 10. Socioekonomický status rodiča. Ak má rodič viac finančných prostriedkov, môže dieťaťu zaistiť lepšie životné podmienky. Čo opäť súvisí i s potrebami nadaných detí, pretože výchova týchto detí je aj po finančnej stránke zaťažujúca. Takéto dieťa si vyžaduje množstvo kníh, encyklopédii, atlasov a množstvo iných materiálov. (In Potočárová, M. 2008, s. 128 ). Mnohí z nás považujú rodinu a život v nej za samozrejmosť. Pokiaľ žijeme obklopení láskou svojich príbuzných a nevyskytujú sa vážne problémy, nepotrebujeme sa touto témou zaoberať. Až keď sa táto pohoda naruší, vynárajú sa tu viaceré otázky na ktoré potom ťažko hľadáme odpoveď kde sme spravili chybu, ako ďalej žiť aby to nemalo neblahé následky na duševnom živote detí, ich psychike a vývoji. Týka sa to aj nadaných detí, pretože tieto deti majú často prejavy ako problémové deti, z tohto dôvodu často bývajú nerozpoznané v škole. Preto sú lepšie v škole hodnotené deti bystré (obyčajne jednotkári, dvojkári), ktoré dokážu byť poslušné a prispôsobivé, ale nie deti vysoko nadané. Autorky Prevendárová, J. a Kubíčková, G.(1996, s. 65) vymedzujú zvlášť nebezpečné prvky a štýly výchovy, ktoré nepriaznivo vplývajú na rozvoj osobnosti nadaného dieťaťa. Sú to: protichodnosť požiadaviek rodičov; sústavné kritizovanie dieťaťa; citovo chladný postoj k nemu, alebo naopak rozmaznávanie; extrémne vysoké požiadavky na dieťa; alebo, naopak úplná voľnosť; pripomínanie rodičovských zásluh, časté výčitky; zanedbávanie rodičovskej výchovy; nepripúšťanie samostatnosti a obmedzovanie dieťaťa, odstraňovanie každej, aj najmenšej prekážky pred ním ochranársky postoj; preferovanie niektorého z detí, dávanie súrodenca za vzor múdrosti a šikovnosti; podplácanie detí, v ktorom sa spájajú prvky roz- 25

26 maznávania a úplnej voľnosti; nepriateľský, agresívny postoj k dieťaťu, vyznačujúci sa tvrdosťou, hrubosťou a prísnymi trestami. Na základe vyššie uvedených nepriaznivých prvkov vo výchove nadaných detí, sa prikláňame k J. Laznibatovej, ktorá bližšie špecifikuje pozitívne a stimulačné špecifiká výchovného pôsobenia. Osoby, ktoré prichádzajú do styku s nadanými deťmi, či už sú to rodičia, starí rodičia, príbuzní, susedia, učitelia, či vychovávatelia, majú pôsobiť na dieťa v tom zmysle, že ho neustále pozitívne stimulujú a: vyzývajú k aktívnej spolupráci, kladú veľa otázok a zdôrazňujú dobré odpovede, dávajú pocit, že veci dobre rozumie, tešia sa s dieťaťom, ak sa mu darí, posmeľujú, aj keď sa nedarí, chápu individuálne potreby nadaného dieťaťa, to, čo je preň dôležité, akceptujú dieťa také, aké je, zdôrazňujú, že je dôležité samo dieťa, a nielen jeho schopnosti a výkony, podporujú jeho úsilia, ktoré sú zamerané nielen na úspech, povzbudzujú ho, demonštrujú, že sú účastníkmi úsilia a že prítomnosť všetkých je dobrá a fungujúca, priťahujú ho k špeciálnym záujmom, otvárajú mu aj nové a nepoznané. (J. Laznibatová 2007, s. 190) 5 Záver Otázky nadania priťahujú zaslúženú pozornosť odborníkov rozličných oblastí pedagogiky, psychológie i sociológie už roky. Spolu s napredovaním ľudstva a pokrokom vo všetkých oblastiach života sa bude táto pozornosť nevyhnutne zvyšovať. V uvedenom texte sme sa snažili poukázať na dôležitosť pôsobenia prostredia, špeciálne rodinného prostredia a atmosféry v rodine na zdravý vývin dieťaťa. Tieto tvrdenia potvrdila i V. Satirová: Rodina je mikrokozmom sveta. K pochopeniu sveta stačí, ak budeme skúmať rodinu. Hodnoty ako sila, intimita, autonómia, dôvera a schopnosť komunikovať sú životne dôležité zložky, od ktorých závisí kvalita nášho života na svete (V. Satirová, 2006, s.11). A sú to práve tieto hodnoty, ktoré zohrávajú dôležitú úlohu pri vytváraní priaznivej atmosféry v rodine. Rodina je založená na manželstve, ktoré predstavuje vzájomný vzťah muža a ženy. Pre ňu je najdôležitejšia stabilita manželského vzťahu, teda jeho trvácnosť až do smrti jedného z manželov a práve takáto rodina môže vytvoriť najvhodnejšie podmienky so zreteľom k optimálnemu harmonickému rozvoju populácie nadaných jedincov. Preto je veľmi dôležité, aby deti vyrastali v rodine, ktorá sa právom pokladá za základnú bunku spoločnosti. Na vyššie uvedené nadväzuje aj Nový zákon o rodine, ktorý hovorí: Rodina založená manželstvom je základným článkom našej spoločnosti, ktorá všestranne chráni rodinné vzťahy. (zákon č. 36/2005 Z. z., čl II) Literatúra DUCHOVIČOVÁ, Jana. Aspekty diferenciácie v edukácii nadaných žiakov. 1.vyd. Nitra: PF UKF, ISBN FRÝDKOVÁ, Eva. Rodinné prostredie nadaného dieťaťa. In: ŠIMONÍK, Oldřich - ŠKRABÁNKOVÁ, Jana - ŠŤÁVA, Jan. Nadaní žáci výzva pro učitele - zborník referátov z medzinárodného seminára. MU Brno, s ISBN KURINCOVÁ, Viera - FRÝDKOVÁ, Eva. Dieťa ako hodnota. In. ŠIMONÍK, Oldřich - HORKÁ, Hana - Střelec, Stanislav. Hodnoty a výchova- zborník z medzinárodnej vedeckej 26

27 konferencie. Brno: PF MU, s ISBN HELUS, Zdeněk. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, s. ISBN JURÁŠKOVÁ, Jana. DOČKAL, Vladimír. Výchovno-vzdelávací program žiaka so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami v základnej škole Program pre intelektovo nadaného žiaka. MŠ SR pod č. CD / :091, KASANOVÁ, Anna. Sprievodca sociálneho pracovníka. I. Rodina a deti. Nitra: FSVaZ UKF, s. ISBN LAZNIBATOVÁ, Jolana. Nadané dieťa jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. 3. vyd. Bratislava: Iris, ISBN X. ORAVCOVÁ, Jitka. ĎURICOVÁ, Lenka. BINDASOVÁ, Oľga. Psychológia rodiny Banská Bystrica : UMB, ISBN PLÁŇAVA, Ivo. PILÁT, Milan. Děti, mládež a rodiny v období transformace. Brno: FSS MU, ISBN POSSE, Raul - MELGOSA, Julián. Umenie výchovy. Vrútky : Advent Orion, s. ISBN POTOČÁROVÁ, Mária. Pedagogika rodiny. Teoretické východiská rodinnej výchovy. Bratislava: UK, ISBN PREVENDÁROVÁ, Jitka KUBÍČKOVÁ, Gabriela. Základy rodinnej a sexuálnej výchovy. 2. vyd. Bratislava: SPN, ISBN SATIROVÁ, Virginia. Kniha o rodině. Praha: Práh, ISBN ŠATÁNEK, Juraj. Komunikácia v rodine. Banská Bystrica : UMB, ISBN Zákon o rodine č. 36/2005 Z.z. ŠPÁNIK, Miroslav. Sociálna determinácia výchovy v rodine a v škole. Bratislava: UK, ISBN Mgr. Zuzana Babulicová Pedagogická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre Katedra pedagogiky, Drážovská cesta 4, Mgr. Hana Zelená Pedagogická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre Katedra pedagogiky, Drážovská cesta 4,

28 UKÁZKY ŘEŠENÍ MATEMATICKÝCH ÚLOH NADANÝM ŽÁKEM S PORUCHOU UČENÍ DEMONSTRATION OF SOLVING MATHEMATICAL PROBLEMS BY GIFTED PUPILS WITH LEARNING DISABILITY Růžena Blažková, Milena Vaňurová Klíčová slova: Mimořádně nadaný žák, žák se specifickými poruchami učení, koncept tzv. dvojí výjimečnosti, řešení matematických úloh. Anotace: Příspěvek obsahuje ukázky pracovních listů se zadáním úloh a autentickým řešením těchto úloh mimořádně matematicky nadaným žákem s poruchou v oblasti čtení a částečnou poruchou v oblasti psaní. Dále upozorňuje na dílčí výkonové zvláštnosti, které mohou vést méně empatického učitele ke znevýhodnění žáka. Key words: Highly gifted pupil, pupil with specific learning disabilities, dual exceptionality, mathematical problems solving Abstract: The paper deals with examples of worksheets with entering tasks and authentic solutions of these problems by extremely mathematically gifted pupil with a failure in reading and a partial failure in writing. Further it notes on partial specific performance, which could result in disadvantaging of the pupil by a less empathic teacher. 1. Úvod V odborných pedagogických kruzích je stále diskutována otázka plnohodnotného vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání věnuje pozornost těmto žákům, mezi které jsou řazeni žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, žáci se sociálním znevýhodněním a žáci mimořádně nadaní. Pro vzdělávání žáků je mimo jiné třeba zajistit podmínky materiální a personální. Na tuto oblast je zaměřen i výzkum na katedře matematiky Pedagogické fakulty MU Již několik let se studenti věnují žákům se specifickými potřebami, a to jak žákům určitým způsobem znevýhodněným, tak žákům nadaným. Využívají různé formy práce, převažuje však individuální výuka nebo práce ve skupinách. Pro žáky připravují speciální úkoly a postupy, vytvářejí pracovní listy a speciální pomůcky. Výsledky individuální práce se žáky jsou shrnuty v řadě případových studií, které studenti zpracovali a které jsou často součástí jejich diplomových prací. V minulosti se však většinou jednalo buď o práci se žáky s poruchou učení v matematice, nebo se žáky mimořádně nadanými. V poslední době se v odborné veřejnosti zaměřuje pozornost na děti s tzv. dvojí výjimečností, to je děti mimořádně rozumově nadané, které současně vykazují poruchu v oblasti učení. Ve spolupráci katedry matematiky PedF MU a Institutu výzkumu dětí mládeže a rodiny FSS MU byl identifikován a sledován chlapec, který navštěvoval 5. ročník ZŠ, byl mimořádně matematicky nadaný, avšak projevovala se u něj porucha učení v oblasti čtení a částečně i v oblasti psaní. S chlapcem jsme individuálně pracovali, připravovali jsme pro něj úlohy různé obtížnosti z různých oblastí matematiky, sledovali jeho postupy řešení a zaznamenávali reakce. Z rozsáhlé individuální činnosti s tímto žákem přinášíme ukázky tří pracovních listů se zadáním úloh a ukázky jeho autentického řešení. 28

29 2. Ukázky pracovních listů se zadáním úloh Pracovní list č Kolik trojciferných čísel můžeš vytvořit z číslic 3, 5, 9 když se a) každá z nich může vyskytnout v zápisu čísla právě jednou? b) číslice v zápisu čísla mohou opakovat? 2. Zapiš všechna čísla, ve kterých se vyskytují pouze dvě číslice 6 a čtyři nuly. Uspořádej tato čísla od nejmenšího po největší. 3. Aleš má 60 Kč, a to je třikrát víc než má jeho sestra Jana. Kolik Kč mají oba dohromady? 4. Vlak jede 2 km za 1 minutu. Za jak dlouho projede jeho lokomotiva tunel dlouhý 500 m? 5. Dvě osoby sní bochník chleba za 6 dnů. Za jak dlouho by snědly stejný bochník tři osoby (když jedí přibližně stejně)? 6. Pavel říká Ondrovi: Dej mi 5 kuliček a já budu mít dvakrát tolik co ty. Ondra mu odpověděl: Dej mi ty 5 kuliček a budeme mít oba stejně. Kolik kuliček měl původně každý z nich. 7. Které číslo patří místo otazníku a proč? a) ? 8. Dva z geometrických útvarů mezi ostatní nepatří, protože mají jiný obvod. Které to jsou? a) b) c) d) e) f) g) 9. Dokresli obrázek tak, aby byl souměrný podle vyznačené osy: o 29

30 Pracovní list č Kolik trojciferných čísel můžeš zapsat pomocí číslic 2, 6, 0, 7 tak, aby se v zápisu čísla každá číslice vyskytovala nejvýše jednou? 2. Zapiš všechna čtyřciferná čísla, ve kterých se vyskytují pouze číslice 3 a Jirka s Pavlem mají dohromady 80 známek. Jirka má 3krát méně než má Pavel. Kolik známek má Jirka a kolik známek má Pavel? 4. Ve školní šatně se válelo 28 bot, 7 čepic a 16 kusů rukavic. Všechny děti si odložily svoje boty, rukavice a čepice. Kolik dětí přišlo bez čepice a kolik bez rukavic? 5. V pokoji je tma a v zásuvce v prádelníku je 8 červených a 8 modrých ponožek. Kolik nejméně ponožek musíme vytáhnout, abychom měli jistotu, že budeme mít alespoň 2 ponožky téže barvy? 6. Které číslo patří místo otazníku a proč? ? 7. a) Kolik trojúhelníků vidíš na obrázku? b) Kolik čtverců a kolik obdélníků vidíš na obrázku? a) b) 8. Z kolika krychlí je stavba postavena? a) b) 30

31 Pracovní list č Kolik je trojciferných čísel, která mají počet desítek o 8 větší než počet jednotek? Které z těchto čísel je největší, které nejmenší? 2. Zapiš všechna trojciferná čísla, jejichž ciferný součet je Zapiš a) největší, b) nejmenší deseticiferné číslo pomocí všech číslic od 0 do Mezi čísla doplň znaménka početních výkonů +, -,., : tak, aby byl výsledek = Když si koupím jednu čokoládu, zbudou mně 2 Kč. Kdybych si chtěla koupit dvě čokolády, bude mi 6 Kč chybět. Kolik mám korun a kolik stojí jedna čokoláda? 6. Dvě slepice snesou za 2 dny 2 vejce. Kolik vajec snese 10 slepic za 10 dní? 7. Které číslo patří místo otazníku a proč? ? 8. Doplň počet krychlí a dokresli, jak bys viděl stavby shora, zepředu a z boku: 31

32 9. Nakresli a) dva čtverce tak, abys na obrázku viděl tři čtverce, b) tři čtverce tak, abys na obrázku viděl pět čtverců. 32

33 3. Řešení úloh 33

34 34

35 35

36 36

37 37

38 38

39 4. Výsledky pozorování Jednotlivé úlohy jsme hodnotili z hlediska chlapcova přístupu k řešení, originality postupu, schopnosti najít všechna řešení úlohy a schopnosti interpretovat výsledky práce jak slovně tak písemně. Obecně lze říci, že chlapec řešil úlohy s kombinatorickým obsahem spolehlivě. Obvykle vycházel ze systematického zápisu čísel, nebo využíval grafického znázornění a ihned zapsal správný výsledek. Jeho slovní komentář byl minimální. Číselné řady doplňování číselných řad podle nalezeného pravidla zvládl bezpečně. Projevoval systematičnost v experimentu, rychlý vhled, schopnost zobecnit pravidlo a ověřit ho. Úlohy zaměřené na geometrickou představivost řešil s naprostým přehledem. Úroveň jeho geometrické představivosti je výborná. Slovní úlohy typů, se kterými se žáci setkávají ve výuce (i když je jednalo o náročnější úlohy), řešil rychle zpaměti. Psal velmi úsporně, spíše to byly poznámky k probíhající myšlenkové činnosti. Teprve u úloh netradičních, náročnějších na myšlenkovou činnost bylo patrné, že ho zaujaly a za každou cenu je chtěl vyřešit. Vždy sáhl ke grafickému znázornění. Chlapcova lehčí specifická porucha dyslexie ev. dysgrafie se projevovala tím, že jeho písmo bylo velmi neúhledné, často zaměňoval písmena i slova (známka zápalka; přičítá třičítá atd.), často škrtal. Vyjadřoval se velmi úsporně. Písemné odpovědi na otázky byly velmi stručné, heslovité, neodpovídal ve větách. Často využíval zkratek nebo symbolů, které byly srozumitelné jen pro něho samotného. 5. Závěr Sledování myšlenkových postupů chlapce při řešení jednotlivých úloh bylo pro nás přínosem a bude zajímavé chlapce sledovat dál při jeho studiu na víceletém gymnáziu. Uvědomili jsme si, jak důležité jsou profesní kompetence učitele, který takového žáka vzdělává. Prvořadou roli hraje schopnost identifikovat nadání takového žáka i přes to, že jako dominantní se projevuje porucha učení a z jeho písemného projevu není vůbec patrný jeho myšlenkový potenciál. V rámci individuálního přístupu teprve může učitel odhalit myšlenkové procesy žáka. Je potřeba s ním komunikovat verbálně, aby žák mohl své myšlenky sdělit. Formální a málo osobní přístup k hodnocení jeho písemné práce může žáka značně znevýhodnit i poškodit. Při práci s nadanými žáky s poruchami učení mají učitelé matematiky velkou zodpovědnost, aby správně identifikovali nadání a přitom tolerovali projevy způsobené poruchami učení. V tomto směru je třeba také zaměřit přípravu budoucích učitelů na práci s nadanými žáky. Literatura BLAŽKOVÁ, R., VAŇUROVÁ, M. Několik úloh pro práci s nadanými žáky v matematice v rámci inkluzivního vzdělávání. In: Matematika z pohladu primárného vzdelávania. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, s ISBN BLAŽKOVÁ, R., VAŇUROVÁ, M. Objevováním známého učíme objevovat neznámé. In: Učitel a nadaný žák. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN PORTEŠOVÁ, Š. Skryté nadání. Psychologická specifika rozumově nadaných žáků s dyslexií. Brno: Masarykova univerzita, ISBN Kontakt na autory RNDr. Růžena Blažková, CSc., RNDr. Milena Vaňurová, CSc. Katedra matematiky, Pedagogická fakulta MU, Poříčí 31, Brno, ČR 39

40 PROCES IDENTIFIKACE MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ A STUDENTŮ A JEHO RACIONALIZACE. THE PROCESS OF IDENTIFYING EXCEPTIONALLY GIFTED PUPILS AND STUDENTS AND ITS RATIONALIZATION Jaroslav Broulík, Jiří Žebrák Klíčová slova: Mimořádně nadaný žák, identifikace, racionalizace, učitel, rodič, testovací metody Anotace : Obsah příspěvku se zabývá legislativním vymezením identifikace mimořádně nadaných žáků, základními identifikačními metodami nadaných žáků použité v ČR, možnostmi skupinové identifikace, metoda Barvy života, současné možnosti racionalizace identifikačního procesu mimořádně nadaných studentů. Key words: Exceptionally gifted pupil, Identification, Rationalization, Teacher, Parent, Test methods Abstract:: The article deals with the legislative definition of identifying gifted children, the basic methods of identifying gifted children used in the CR, the possibilities of group identification, method "Colours of Life", current possibilities of the rationalization of the process of identifying gifted students Ve svém příspěvku se zabýváme procesem identifikace mimořádně nadaných žáků a studentů, tak jak probíhá v současné době a možnostmi jeho racionalizace. Školská reforma, která zavádí do škol výuku podle rámcových vzdělávacích programů byla legislativně upravena Školským zákonem č.561/2004 Sb. Zejména v 17 se zabývá problematikou péče o mimořádně nadané žáky. V důvodové zprávě se píše : Školám a školským zařízením se ukládá povinnost pečovat o rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. Dále k zákonu č.561/2004 Sb. jsou vydány prováděcí vyhlášky. Vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních upravuje poskytování poradenství. Stanovuje obsah poskytovaných služeb. Vyhláška č.73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných se zabývá problematikou mimořádně nadaných žáků od 12 v části III. Vyhledávání a péče o nadané žáky je možné dle platné legislativní úpravy považovat za obligatorní nárok žáka. Bohužel v dnešní době se k tomuto nároku ve školské praxi moc nepřihlíží. Včasná a přesná identifikace nadání u žáka je klíčem celého dalšího procesu jeho využití v dalším životě. Obecně je možné konstatovat, že identifikovat talent lze u každého jedince po celý jeho život. Pokud jej skutečně má. Toto má význam nejenom z pohledu profesní dráhy každého jedince, ale i vztahu k procesu celoživotního vzdělávání. Výuka mimořádně nadaných jedinců má svá specifika. Pokud talentovaný jedinec není identifikován, zafixuje stereotypní přístup k méně náročné výuce, která jej nemotivuje k využití všech jeho schopností. Vzhledem k dynamickým změnám v pracovním procesu se ukazuje nutnost připravit se na fakt, že bude člověk nucen několikrát za život měnit svoji původní profesi. Takové změny mnohem lépe zvládne, pokud využije své nadání a tomu odpovídající proces učení novým poznatkům a dovednostem. 40

41 Při procesu identifikace talentu u žáka mají významnou roli osoby v jeho bezprostředním okolí, ale i lidé, se kterými přichází do kontaktu na základě cílené komunikace o činnostech, ve kterých je žák talentovaný. a) Rodiče a další blízcí členové rodiny (zejména prarodiče, sourozenci). Vliv rodičů při identifikaci talentu svého dítěte je nezastupitelný. Zejména v případě identifikace nadání v útlém věku hrají při vytváření optimálních podmínek klíčovou roli. Musí se s ní ztotožnit. Mít talentované dítě je pro rodiče štěstí, ale zároveň nelehký úděl. Je mnohem náročnější na kvalitu komunikace s dítětem a přizpůsobení činnosti v rodině jeho potřebám. Ta je také časově náročnější. Často rodiče nemají ani představu jak kvalitně o takové dítě správně pečovat. Mnohdy se rodiče se svojí rolí neztotožní. Poměrně často je to z důvodů preferování svých zájmů a kariéry. Zvláště pokud byli vychováni sami bez sourozenců. Také prarodiče mohou výrazně pomoci při prvotním impulsu k akceptaci nadání dítěte v rodině a mohou pomoci na základě svých životních zkušeností k vhodnému přístupu k vytváření podmínek. Pokud jsou v důchodu, je zde možnost využití relativně značného času, který mají k dispozici k aktivitám rozvíjejícím vnukův talent. Pokud nejsou vytíženi svými aktivitami. b) Učitelé a pedagogičtí pracovníci (od MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ) Učitelé hrají klíčovou roli při identifikaci nadání u svého žáka. Měli by mít základní teoretické znalosti pedagoga, jak postupovat při výuce mimořádně nadaného žáka. Vidí jeho výsledky a přístup ke vzdělávacímu procesu. Jejich role v současné době je složitá. Pokud jsou zde jednoznačné indicie, ukazující na vysoké nadání žáka a učitelé stojí před rozhodnutím, zda iniciovat vyšetření v PPP, je nutné si uvědomit, že v případě kladného výsledku potvrzující vysoké nadání to učiteli přinese velmi mnoho práce navíc a mnohdy bez jakékoliv odměny!!! Vlastní výuku to navíc značně zkomplikuje. Musí skloubit dohromady výuku pro ostatní žáky ve třídě s výukou nadaného žáka, která je značně individualizovaná. Je tedy dost subjektivních důvodů ze strany pedagoga, aby zvažoval svůj postup c) Speciální pedagogové a psychologové (v průběhu celé vzdělávací dráhy) Po odborné stránce je na psychology z PPP delegována vyhláškou č.73/2005 Sb. kompetence k diagnostice a stanovení, zda splňují žáci hodnoty pro zařazení do skupiny mimořádně nadaných žáků. Z legislativního hlediska je jejich role nezastupitelná. Velice nízký počet žáků, u kterých je identifikované vyšetřením v PPP mimořádné nadání tak souvisí s činností těchto poraden. V současné době je v drtivé většině činnost PPP zaměřena na poskytování péče žákům se SPU. Četnost jejich výskytu je mnohem větší v porovnání s počty mimořádně nadaných žáků. Navíc se často při vyšetření SPU identifikuje mimořádné nadání v některých oblastech. Tyto děti s tzv. dvojí výjimečností mají ve škole obzvláště obtížné. Musí na jednu stranu pracovat na odstranění poruchy učení a na druhou stranu odlišnými postupy rozvíjet své nadání. Bez kvalitní soustavné péče je obtížné obě stránky vzdělávání zvládnout. U funkce školního psychologa je vyhláškou č. 72/2005 Sb. stanoveno (příloha č.3, část III. Standardní činnosti školního psychologa - Diagnostika a depistáž odst.4) depistáž a diagnostika nadaných dětí. Bohužel i na mnoha školách, kde je tato funkce ustanovena, nejsou pozitivní výsledky v identifikaci nadaných žáků. d) Odborníci z jednotlivých vědních oblastí ( jako konzultanti na znalostních soutěžích) Zejména na znalostních soutěžích, ale v dnešní době i na internetových sociálních sítích je umožněn prvotní kontakt se zástupci odborné veřejnosti. Ti pak velice často dokážou odhalit rychle míru zájmu a talentu o jejich specializaci. Jejich názor potom může posloužit jako katalyzátor pro další rozhodnutí lidí kolem talentovaného žáka. 41

42 e) Spolužáci (zejména v terciárním vzdělávání) Zejména na VŠ již dochází prezenční výuce a zejména při společném kontaktu při samostudiu mezi nadaným studentem a jeho kolegou (partnerem) k debatě o míře nadání ke studiu. Mnohdy tak přátelé talentů slouží k tomu, aby se jejich kamarád zamyslel, zda dělá vše pro rozvoj svého nadání. f) Sebeidentifikace (zejména od SŠ) V rámcovém vzdělávacím programu pro SŠ je uvedeno, že v rámci výuky je také věnována značná pozornost k procesu sebehodnocení žáka. Pokud je tato výuka kvalitně realizovaná, mimořádně nadaný žák by si měl položit otázku, když mu učení jde a s nároky na něj kladenými se úspěšně vyrovnává, zda to lze nějak využít pro svoji budoucnost. Měl by iniciovat konzultace se specialisty a nespoléhat na lidi kolem sebe. Z výše uvedeného popisu vlivů jednotlivých osob na rozvoj talentu je zřejmé, že i zde je možné učinit s jejich pomocí některé kroky, které mohou pomoci při prvotní identifikaci nadání žáka. Především je zde nutno zkvalitnit a rozšířit osvětovou činnost v této oblasti, cílenou na výše jmenované osoby. Identifikační proces nadání je účelné pro jednotlivé druhy vzdělávacích institucí realizovat podle individuálně vypracované identifikační strategie. Taková strategie musí zohledňovat velikost školy, pravděpodobnost výskytu nadaného žáka vzhledem k zaměření školy, dostupnost specializovaných služeb pedagogicko-psychologické poradny eventuálně školního psychologa, zkušeností z výukou mimořádně nadaného žáka. Identifikaci nadání je možné rozdělit na subjektivní, která se realizuje tzv. nominací a objektivní, která se realizuje tzv. screeningem individuí pomocí diagnostických metod (psychologická vyšetření, testy studijních předpokladů a další didaktické testy) na odborných pracovištích. Velice důležitá je kvalita identifikace. I u klasických testů a postupů, zejména pokud jsou bez důkladné revize přejímané ze zahraničí, je možný výskyt značných nepřesností. Racionalizace identifikace mimořádného nadání žáků je jednou z cest jak zlepšit kvantitativní a také kvalitativní výsledky identifikačního procesu mimořádného nadání. Pokud nedojde k novelizaci legislativy, tak je možné jako významný nástroj racionalizace použít k prvotní identifikaci nadání některých metod s užitím IT. Především se jedná o metodu BSA, která eliminuje značnou část negativních bariér způsobených lidským faktorem. Ukazuje se totiž, že při vlastní diagnostice mimořádného nadání na PPP z nominovaných žáků splní náročná kriteria jen % jedinců. Celá procedura diagnostiky na PPP je časově náročná a v drtivé většině se realizuje individuálně. Pracovníci PPP jsou v mnoha případech přetěžováni požadavky na různá vyšetření školní mládeže a tak zkvalitnění nominantů mimořádného nadání umožní lépe zvládnout požadavky na PPP kladené. Jako příklad jsem si vybral metodu Barvově slovních asociací /BSA/. Vychází z psychologické teorie Objektově komunikační analýzy vědomí /OKAV/, moderních výpočetních metod s užitím IT. Jedná se o metodu s úspěchem používanou i při diagnostice jiných oblastí v oblasti lidských zdrojů a vzdělávání. Pro lepší pochopení uvedu podrobnější obecný popis principů metody BSA. BSA využívá kalibrované soubory slov tzv. slovní moduly, paletu 8 barev a snímání pomocí SW Snímač na standardním počítači. Slovní modul je množina slov, která sama o sobě popisuje zkoumanou oblast. Slovní modul tímto způsobem určuje zaměření prováděného snímání. Existuje sada základních modulů slov, které jsou vyvážené a odzkoušené na skupině desítek tisíc jedinců. Tyto moduly se liší počtem slov v závislosti na věkové skupině a účelu, pro který je snímání určeno. 42

43 Použité podněty pro realizaci postojů, tj. barvy, vykazují transkulturní přenos, což znamená, že lze předpokládat podobné způsoby postojů i v jiných vzdálených teritoriích či jiné jazykové kultuře. OKAV je teorií, prostřednictvím které jsou vyhodnocované výsledky snímaní metodou BSA. Dovoluje jak měření průřezové (tj. stav), tak vyhodnocuje vývojové trendy (prognózy) jednotlivých postojů (dějů) v časovém horizontu 6-12 měsíců, včetně sledování efektivity a dynamiky změn, pokud je u jednotlivce či skupiny použita jakákoliv intervence. Základ OKAVu je postaven na principech evoluční psychologie, vývojových rozhodovacích modelech 4 subsystémů vědomí (tělesně-energeticko-mentálně-sociální struktura) a dynamicko-hierarchické struktuře změn vědomí. Vlastní kombinovaná metoda BSA patří mezi tzv. techniky slepé-tj. respondent má velmi malou šanci manipulovat s typem odpovědí podle očekávání a mínění ostatních. Navíc není při snímání limitován ani množstvím či kvalitou známých informací, ani úrovní racionálního myšlení, protože k odpovědím používá asociační mechanizmy, které probíhají u všech lidí téměř totožně. Na neurobiologické bázi jsou technikou BSA stimulovány rozsáhlé sítě mozkových buněk (zrakového, sluchového, motorického, řečového, paměťového, kognitivního, rozhodovacího, monitorovacího i sociálně zpětnovazebního typu), takže měřené informace o duševních dějích jednotlivce nebo skupiny jsou mnohonásobně komplexnější, ucelenější a respektují dlouhodobé i krátkodobé evoluční procesy vývoje mozku jedince, v sumované podobě i skupin a společnosti. Společným výstupem BSA a OKAV je snímek osoby, ve kterém se zobrazí sociálněpsychologické spektrum postojů, včetně jejich síly a také vnitřní prožívání a vnější chování, tedy nejen to co si lidé myslí a čemu dávají přednost, ale ještě i to, jestli tyto postoje budou skutečně realizovat ve svém chování, jak zdařile a v jakém časovém horizontu. Je pravděpodobné, že užití této metody při prvotní identifikaci mimořádného nadání jedince bude eliminovat subjektivní postoje blízkých osob, které hrají své role v kladném i záporném smyslu. Navíc užití této metody proces výrazně urychlí a sníží pracnost. Lze předpokládat, že v budoucnu po zpracování většího počtu respondentů budou k dispozici psychologům i další informace využitelné nejenom pro určení, zda testovaná osoba má mimořádný talent, ale i jak o něj dobře pečovat. Pro interpretaci výsledků bude ale nezbytné odborníky proškolit. Celý proces je reálný, protože je možné se opřít o mnohaleté výsledky diagnostiky i v jiných oblastech jejich využití, např. evaluace škol, prevence šikany na školách atd. Výsledky v identifikaci nadaných žáků v našem školství jsou v porovnání se zahraničím značně neuspokojivé. Dokumentuje to tabulka ze zprávy České školní inspekce 2008 Druh školy Počet navštívených škol Podíl škol identifikujících nadané žáky Mateřské školy % Základní školy % Základní umělecké školy % Gymnázia % Střední odborné školy % Střední odborná učiliště 19 0 % 43

44 Výroční zpráva České školní inspekce za rok uvádí, že se podařilo na identifikovat na gymnáziích 0,2 % nadaných žáků a na ostatních SŠ 0,1%. Pokud bereme za prokázané mnoha studiemi, že mimořádné nadání se vyskytuje u 2-3% populace, tak na gymnáziích se podchytí jen 10% potencionálu. Vzhledem k tomu, že statistika ČŠI jsou makrodata za celou ČR, tak těch několik velmi úspěšných míst v péči o nadané (Praha, Brno, Olomouc) tuto statistiku výrazně vylepšuje, protože na mnoha místech se nedaří identifikovat žádný mimořádný talent. Pokud je žák identifikován jako mimořádně nadaný a nejsou tam shodou okolností přítomné nějaké bariery v jeho rozvoji, ukazují výsledky v mezinárodních znalostních soutěžích, že naši žáci obstojí v této konkurenci. Lze tedy předpokládat, že co se týká metodiky vlastní péče o mimořádně nadané nemusíme být pozadu. Co se týká poměru počtu reprezentujících žáků k celkovému počtu žáků, zde však výrazně zaostáváme. Některé srovnávací studie vědomostí žáků např. OCED, PISA ukazují, že začínáme silně zaostávat za nejvyspělejšími státy ve znalostech a zejména v jejich praktickém využívání. Částečně na tom bude mít vliv nedostatečné využívání potencionálu našich vysoko a mimořádně nadaných žáků. Závěr: Celý svět prahne po nejchytřejších lidech. Dnešní zejména komunikační technologie umožňují získávat aktuální informace s jakou intenzitou se problematice péče o mimořádně nadané žáky věnují prakticky na celém světě. Ukazuje se, že možnosti přebírat zkušeností ze zahraničí se využívá ve velmi omezeném rozsahu. Jinak by výsledky v identifikaci mimořádně nadaných žáků nebyly tak tristní. Vynikající výsledky v některých případech jsou jen zářnou výjimkou. Pokud bude zájem, aby náš stát byl v budoucnu konkurenceschopný, musí využít v mnohem větší míře potenciál nadaných lidí, kteří zde existují. Literatura FOŘTÍKOVÁ J., RENZULLI J., REISOVÁ S. M., MONTGOMERYOVÁ D.,JURÁŠKOVÁ J., (2008) Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí; vydalo Centrum nadání. FOŘTÍKOVÁ J., (2009) Talent a nadání; NIDM MŠMT Praha. HŘÍBKOVÁ L., (2009) Nadání a nadaní Pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi; nakladatelství Grada Publishind a.s Ing. Jaroslav Broulík VŠB-TU Ostrava, Dr. Malého 17/2076, Moravská Ostrava telefon: Ing. Jiří Žebrák VŠB-TU Ostrava, Dr. Malého 17/2076, Moravská Ostrava telefon:

45 NADANÉ A TALENTOVANÉ DĚTI V NÍZKOPRAHOVÉM ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ GIFTED AND TALENTED CHILDREN AND TEENAGERS AT LOW-THRESHOLD CENTRES Michaela Čermáková Klíčová slova: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, nadání, talent Anotace: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež umožňuje dětem z komplikovaného rodinného prostředí, nacházejících se v obtížných životních situacích, realizaci v mimoškolním čase. Těmto dětem je tu věnován prostor, aby zde mohly plně rozvinout svůj potenciál. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež otevírá příležitosti i těm, kteří by k tomu jinak nedostali možnost. Key words: low-threshold centre, gift, talent Abstract: Low threshold centres help the children from complicated family background or children going through difficult life phases, realize in the time after school. They are paid attention in order to develop their potential. Low threshold centre for children and teenagers gives an opportunity also to those who would not take it otherwise. Každé dítě se narodí s jistou dávkou nadání. Intelekt se nejvíce formuje a kultivuje uvnitř rodiny. Proto lze spatřovat ve vlivu rodičů pro rozvoj nadání svých dětí mnohem důležitější význam, než čím k rozvoji inteligence přispívá učitel. Bohužel, děti pocházející z komplikovaného rodinného prostředí, nacházející se v obtížných životních situacích, jsou silně handicapovány. I přes vrozené charakteristiky či nadání tyto děti nikdy nedosáhnou nadprůměrné úrovně schopností, pokud jim nebude poskytnut systém dlouhotrvající intenzivní podpory, vzdělávání, tréninku a výchovy. To jim není v rámci jejich rodiny mnohdy umožněno, neboť rodiče jsou nuceni řešit řadu existenčních otázek a vzdělávání svých dětí nevěnují tak velký význam. Tuto rodičovskou funkci mohou do jisté míry suplovat neškolská zařízení typu Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM). Jedná se o nepobytová zařízení, kde děti a mládež mohou společně trávit volný čas i najít pomoc a radu v těžkých životních situacích. Stěžejními cíli těchto zařízení je předcházení a zamezovaní sociálního vyloučení svých klientů, vedení klientů k orientaci ve společnosti, zvýšení kompetencí klientů v plánování vlastních aktivit ve volném čase a v neposlední řadě podporování klientů při zvládání obtížných životních situací a zároveň je učí, jak je zvládnout samostatně. Tato zařízení mohou navštěvovat děti a mládež ve věku 6 26 let. Dětem je tu mimo jiné věnován prostor, aby zde mohly plně rozvinout svůj potenciál. NZDM otevírá příležitosti i těm, kteří by k tomu jinak nedostali možnost. Děti a mládež navštěvující NZDM operují pestrou škálou charakterových vlastností, výchovných problémů, ale také mnohdy i jistým nadáním. Děti se zde mohou plně realizovat díky široké škále nabízených aktivit (výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí dle Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Sociální pracovníci dávají dětem a mládeži dostatečný prostor pro sebevyjádření. Pracovníci se snaží důkladně poznávat své návštěvníky a navazovat s nimi přátelský vztah založený na důvěře. 45

46 Jsou zde rozpoznávány silné a slabé stránky klientů. Děti se zde učí využít svých předností a kompenzovat nedostatky. Je tím podněcována jejich sebedůvěra. Setkat se zde můžeme nejenom s dětmi s rozumovým talentem, ale i s talentem v oblasti umění a sportu. Příkladem může být několik doložených kazuistik: 1. Desetiletý jedináček Petr S. má starší rodiče, kteří na něho nemají čas, předčil své vrstevníky svou numerickou pamětí. Když začal docházet do NZDM Modrý pomeranč, neměl žádné přátelé a svůj volný čas trávil se svými prarodiči nebo cestováním v MHD po Hradci Králové. Svým spolužákům připadal divný, neboť znal celý systém městské hromadné dopravy v Hradci Králové včetně jízdních řádů a dokázal vyjmenovat odjezdy a příjezdy jednotlivých linek z příslušné stanice. Obdobné znalosti měl i v oblasti odjezdů a příjezdů vlakových souprav v Hradci Králové. Díky systematické práci sociálních pracovnic se stala tato neoblíbená silná stránka Petra S. v očích ostatních dětí obdivovanou a uznávanou. Petr S. začal klub navštěvovat stále častěji. Našel si tu své první kamarády a mohl zde své nadání užitečně uplatnit a nadále rozvíjet. Překonal sociální izolaci a začal více vnímat okolní svět a zařadil se mezi své vrstevníky. Do NZDM Modrý pomeranč již Petr S. nedochází, neboť svůj volný čas tráví se svými nově nalezenými kamarády. Tím NZDM splnilo jeden ze svých cílů. Není jeho potřebou na sebe klienty navázat a pěstovat v nich závislost na službě, ale naopak jim dodat příslušné kompetence a začlenit je zpět do většinové společnosti. 2. Eliška M., 11-letá dívka žijící pouze s matkou, byla nucena starat se o svého ročního bratra. Eliška nikdy nepoznala svého biologického otce. Druh matky, otec mladšího bratra, matku bil a ta ho záhy v průběhu těhotenství opustila. Matka samoživitelka chodila přes noc do práce, aby své děti, na které byla sama, uživila. Eliška vynikala pěveckými schopnostmi, bohužel si však nemohla finančně dovolit žádnou aktivitu, která by její nadání rozvíjela. Eliška se stala klientkou NZDM Modrý pomeranč, kde zanedlouho začala docházet ke studentce hradecké Univerzity, která zde působila v roli dobrovolníka a učila děti hře na hudební nástroje. V pravidelných intervalech zde společně nacvičovaly různě obtížné hudební skladby, které posléze přednesla v rámci akce klubu široké veřejnosti. Klientka sklidila velký úspěch. To jí bylo velkým stimulem k ještě usilovnější práci na sobě samé. Nadále pilně nacvičovala další skladby, které měla možnost prezentovat nejenom před svými vrstevníky v klubu, ale i v rámci dalších externích akcích. Dodalo ji to tolik sebedůvěry, že se přihlásila v Základní škole, kterou navštěvovala, do soutěže Slavík roku. Tuto soutěž vyhrála a otevřela si tím dveře dalších možností a dostala nabídku navštěvovat hudební kroužek. NZDM Modrý pomeranč i nadále navštěvuje a sociální pracovnice s ní mohou sdílet její pokračující úspěchy. To byl jen nástin příkladů dětí, které navštěvují obdobný typ zařízení. Jistě by se našla celá řada obdobných případů z praxe. Je jim společná výjimečnost, mnohdy nízká sebedůvěra, notná dávka kázně, nedostatek příležitosti k rozvoji svého nadání a ochota pracovat na sobě. Smysluplnost těchto zařízení je nevyvratitelná. Zachycují alespoň některé děti a mládež, kterým nejsou umožněny rovné příležitosti. Odměnou a poděkování pracovníkům je šťastný úsměv a rozzářené dětské očí. A to stojí za to! 46

47 Kontakt: Mgr. Michaela Čermáková, DiS. Občanské sdružení Salinger, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Adresa: Čajkovského 975, Hradec Králové Telefon:

48 SOCIÁLNY STATUS NADANÉHO ŽIAKA V SEGREGOVANÝCH A INTEGROVANÝCH EDUKAČNÝCH PODMIENKACH THE SOCIAL STATUS OF GIFTED PUPILS IN SEGREGATED AND INTEGRATED EDUCATIONAL CONDITIONS Jana Duchovičová - Denisa Mihaliková Zuzana Babulicová Kľúčové slová: nadaný žiak, sociálny status, školská trieda, vplyv a obľúbenosť nadaných žiakov Anotace: Štúdia pojednáva o sociálnom statuse nadaného žiaka v školskej triede, pričom konkrétne analyzuje sociálny status, ktorý nadanému žiakovi prisudzujú ostatní spolužiaci, ale aj sociálny status v subjektívnom vnímaní nadaného žiaka. Naším cieľom bolo porovnať rozdiely vnímania sociálneho statusu v segregovaných a integrovaných modeloch edukácie v oblasti vplyvu a obľúbenosti nadaných žiakov. Key words: gifted pupil, social status, school class, influence and popularity of gifted pupils Abstract: The study discusses the social status of gifted pupil in the school classroom, specifically analyzing the social status that non-gifted classmates attach to gifted pupil, but also social status in the subjective perception of gifted pupil. Our goal was to compare the differences in perception of social status in segregated and integrated models of education in terms of influence and popularity of gifted pupils. 1 Úvod Osobnostné špecifiká nadaných žiakov patria k často pertraktovaným témam psychológie i pedagogiky a jednou z oblastí ktorej je venovaná pozornosť okrem kognície, je aj emocionalita a sociálne vzťahy. Z mnohých výskumov dnes vieme, že výkon človeka, a to platí aj na nadaných žiakov, závislí nielen na samotných schopnostiach, ale na celom spektre vnútorných a vonkajších determinatov. Je preto nevyhnutné venovať pozornosť osobnosti v kontexte jej komplexnosti, pretože nadanie nie je izolovaný fenomén v podobe nadpriemerných schopností. Nositelia nadania sa okrem úrovne inteligencie prejavujú špecificky i oblastiach štruktúry osobnosti ako sú motivácia, charakter, črty, vôľa, temperament a v neposlednom rade v dynamike a vo vzťahoch. Ak chápeme osobnosť ako systém regulujúci vzťahy človek svet (Zelina, M., 2004, s. 16), organickou podstatou osobnosti je utváranie vzťahov k iným a k sebe. Zdravá osobnosť, ako poznamenáva V. Smékal (2004, s.32,) je vždy výsledkom predchádzajúceho vývinového procesu a prípravou nasledujúceho sebautvárania, preto v zásade nemôže byť oblasť dynamiky a utvárania sociálnych vzťahov prehliadaná, či menej dôležitá ako samotná stimulácia kognitívnych procesov. Jedine rozvoj osobnosti uskutočňovaný prostredníctvom saturácie jej potrieb, podporou sebavýchovy a sebazdokonaľovania, vedenia k zodpovednému projektovaniu vlastnej životnej dráhy, vytváraním bohatého spektra záujmov, rozvíjaním kompetencií učiť sa, zamýšľať sa nad sebou samým, rozhodovať sa pre hodnotné ciele (Průcha, J. - Walterová, E. - Mareš, J., 2003, s. 141), či podporou vytvárania plnohodnotných sociálnych väzieb a komunikácie môže viesť k vývinu zdravej, vyrovnanej, sebaistej a v neposlednom rade úspešnej osobnosti. Môžeme tiež povedať, v intenciách osobnostnej dynamiky, že na základe vzájomných vzťahov človeka s okolím, dochádza k regulácii osobnosti a uskutočňujú sa progresívne (aj ostatné) osobnostné zmeny. Spôsob zmeny je závislý na zákonitom slede determinujúcich prvkov (vek, krízové momenty vývinu osobnosti), preto v predmetnej štúdii venu- 48

49 jeme pozornosť práve vzťahovej dimenzii nadaných a determinantom, ktoré ju môžu ovplyvňovať. 2 Osobnostné vlastnosti nadaných žiakov a sociálne vzťahy Škola aj jednotliví učitelia pristupujú k žiakovi podľa Z. Baďurikovej a kol. (2001, s. 78) najmä z aspektu sociálnej roli a výkonnosti, čo je ukazovateľom adaptovanosti jednotlivca na inštitucionálne školské požiadavky, no viacerí známi odborníci poukazujú na to, že nie je realistické v prípade nadania rozmýšľať len v kognitívnych charakteristikách, resp. výkonoch. Špeciálna pozornosť sa venuje osobnosti nadaného jednotlivca v priebehu ontogenézy, pretože doteraz nemá prepracovanú teoretickú bázu ani z pohľadu psychológie, ani z pohľadu pedagogiky. J. Laznibatová (1998) tvrdí, že poznanie osobnostných špecifík nadaných je koreňom k ich pochopeniu a dodáva, že vývin nadaných detí je charakterizovaný tzv. ireverzibilnými vývinovými náskokmi a spektrum ich prejavov sa pohybuje od hyperaktivity cez výraznú aktivitu až po introverziu, uzavretosť. Sú to deti nekonformné, perfekcionistické, s vlastnými názormi a postojmi, nezávislé, nepodliehajú vplyvu autorít. Typické je pre ne záujem o všetko, sú pripodobňované k špongiám svojim spôsobom získavania - nasávania vedomostí a poznatkov. K významnej charakteristike z pohľadu nášho výskumného problému je i ťažká prispôsobivosť. Nadaní žiaci často trpia pocitmi neistoty, nedôvery voči okoliu, sú označovaní ako osamelí bežci. Môžu mať problémy v sociálnej oblasti, vzhľadom na svoje celkovo chudobné interpersonálne vzťahy. Viac vyhľadávajú a uprednostňujú kontakt s deťmi rovnakého intelektového a mentálneho veku, ako s deťmi rovnakého chronologického veku. Najlepšiu interakciu majú však jednoznačne v komunikácii s dospelými, dodáva J. Laznibatová. Nadaný žiak je často vystavený za svoje negatívne prejavy spôsobené nerovnomerným disharmonickým vývinom kritike, a to nielen zo strany učiteľa, ale neraz i samotných spolužiakov, čím sa priepasť sociálnych vzťahov môže prehĺbiť ešte výraznejšie. W.C.Roedell, N.E. Jackson a H.B. Robinson (1989) zistili pozitívnu koreláciu medzi inteligenciou nadaných detí a ich sociálnymi znalosťami, ale nie medzi ich inteligenciou a ich skutočným sociálnym správaním, ktoré je často problémové. Preto sú nadaní často považovaní za neprispôsobivých, problematických až problémových žiakov. Ako najzávažnejšie dôsledky tohto vývinu u nadaných detí v rámci osobnostných vlastností sa prejavujú: zvýšená citlivosť, zraniteľnosť, introvertné osobnostné črty, znížená komunikatívnosť a sociabilita. Sú to deti nezávislé na ostatných, ťažšie prispôsobivé, celkove sú menej anxiózne a odolné voči pracovnej záťaži, ale nie voči citovej záťaži. Veľké problémy majú s komunikáciou s inými a sociálnou integráciou, začlenením sa v rámci skupiny. K významných charakteristikám, ktoré môžu byť zdrojom rôznych problémov zaradila L. Hříbková (2009) najmä potrebu voľnosti a aktivity, vytváranie tlaku na okolie k zvýšenej pozornosti ku svojej osobe a činnostiam, extrémnu pozíciu v sociálnej skupine, odvahu k prezentovaniu vlastných názorov a následne ich obhajovanie pred skupinou, zmysel pre humor, ktorému však málokto rozumie, vyhľadávanie starších detí na komunikáciu a činnosti, sociálnu naivitu a dôverčivosť. Výsledkom môže byť izolácia v komunikácií a v sociálnej rovine, čo má za následok uzatváranie sa do seba a vytváranie vlastného sveta. V. Fořtík a J. Fořtíková (2007) charakterizujú nadané dieťa v sociálnej oblasti ako dieťa, ktoré je nezávislé, s priemernou sebadôverou, ktoré rado organizuje a vedie skupinové hry, ovplyvňuje správanie iných členov, neznáša autoritatívnu komunikáciu a autority spochybňuje tým, že im dáva otázky,,na telo a nebojí sa poukazovať na nepravdivosť jeho odpovedi. Typická je dobrá sociabilita, v kolektíve býva dieťa obľúbené, to sa však často v priebehu školského obdobia mení ba niekedy sa ocitne na okraji triedy. J. Smida (2008/2009) uvádza aj možnosť sociálnej izolácie a šikanovania nadaných detí. Mlčanie, samotárstvo, nezhovorčivosť, odcudzenie sa kolektívu spolužiakov vedúce k sociálnej izolácii môžu mať rôzne dôvody. Čím autoritatív- 49

50 nejšie je podľa neho prostredie triedy, tým skôr môže prísť k rôznym formám šikanovania. Nadaný žiak sa môže stať vďačnou obeťou vybíjania agresie, pretože prevyšuje svojich spolužiakov školskou výkonnosťou, často sa s ním nie je o čom rozprávať a takmer vždy je fyzický slabší ako väčšina spolužiakov. K. Klement (1993) uvádza, že v bežnej škole nemajú nadaní žiaci prakticky žiadnych kamarátov v dôsledku rozdielnych záujmov, preto potom dochádza k vývinu v špirálovom efekte- ja som, ja som iný ako ostatní, nezáleží mi na ostatných, chcem byť iný ako ostatní, neznášam ostatných, negatívne prejavy správania, (agresivita, šaškovanie, úniky, atď.). Dovolíme si s týmto konštatovaním, na základe nášho výskumu, nesúhlasiť a podotýkame, že sociálne IQ je u nadaných detí rôzne a sociálne problémy môžu byť ovplyvnené osobnostnými charakteristikami, no nie v priamej úmere s nadaním ani jeho výškou. Rovnaké sociálne problémy môže mať žiak, ktorého intelektové schopnosti nadpriemerné nie sú a taktiež máme mnoho nadaných žiakov, ktorých sociálne kompetencie sú na vysoko rozvinutej úrovni. Zdá sa nám, vzhľadom na uvedené, pre potreby pedagogickej praxe potrebné a tiež cenné rozdelenie populácie nadaných G. Bettsom a M. Neihartom (2010 podľa 1998) na nasledovné typy zahŕňajúce pocity, postoje správanie, vnímanie rovesníkov a dospelých, identifikáciu a edukačnú podporu v domácom i školskom prostredí. Autori považujú danú typológiu za dôležitú pre rodičov a pedagógov k pochopeniu kognitívnych, emocionálnych a sociálnych potrieb nadaných ale i pre samotných nadaných, aby získali väčší vhľad do vlastných potrieb a správania. Typ I úspešný: Zahŕňa takmer 90% nadaných žiakov. Ide o žiakov, ktorí pozorne počúvajú učiteľov i rodičov, dobre sa učia, dosahujú vysoké skóre v rôznych inteligenčných testoch i pri skúškach vedomostí, vykazujú zodpovedné správanie, pretože túžia po uznaní zo strany učiteľov rodičova a ďalších dospelých. Mohlo by sa zdať, že ide o bezproblémových žiakov, ktorým stačí priestor a poradia si s problémami sami, no žiaci typu I sa v škole často nudia, rýchlo pochopi systém fungovania, naučia sa používať čo najmenšiu námahu na dosiahnutie cieľa, sledujú inštrukcie, vypĺňajú požiadavky, sú úspešný, ale časom úplne prestávajú sledovaťž vlastné ciele. Ich autonómia je nízka, chýbajú im zručnosti potrebné pre budovanie vlastnej autonómie a postojov, dá sa povedať, že sú úplne závislí na inštruktoroch. Celkovo možno povedať, že disponujú pozitívnym sebaobrazom, pretože je neustále podporovaný a potvrdzovaný dosahovanými úspechmi. Žiaci v tejto skupine bývajú obľúbení a zahrnutí v sociálnych skupinách. Väčšinou si neuvedomujú svoje nedostatky, preto v dospelosti bývajú kompetentní, ale s nízkou imagináciou. Nerozvinú naplno svoje nadanie, akoby stratili svoju kreativitu a autonómiu. Mladí nadaní dospelí, ktorí sú podvýkonoví na strednej škole a neskôr v dospelosti, pochádzajú práve z tejto skupiny. Nemajú potrebné zručnosti na celoživotné učenie. Sú dobre adaptovaní na spoločnosť ale nie dostatočne pripravení na každodenné zmeny v živote. Ich charakteristickými črtami a prejavmi sú perfekcionizmus, vysoký výkon, hľadanie akceptácie u učiteľa, vyhýbanie sa riskovaniu, konformita a závislosť. Typ II náročný: Charakterizuje nadaných žiakov, ktorí majú problém adaptovať sa na školský systém a využívať ho vo svoj prospech, pretože sa zdajú byť tvrdohlaví, netaktní až sarkastickí. Hoci sú títo žiaci vysoko tvoriví, spochybňujú autority a môžu učiteľov verbálne napádať pred triedou a vyvolávať časté konflikty. Tým sa im dostáva málo uznania, školský systém neoceňuje ich talent a schopnosti, čo pôsobí na nich frustrujúco. Bojujú so svojím sebavedomím a môžu sa cítiť nezapojení do sociálnych interakcií. Prichádzajú tiež do konfliktu s vrstovníkmi, nie sú obľúbení pri spoločných aktivitách a ich spontánnosť môže pôsobiť v triede rušivo. Na druhej strane majú zmysel pre humor a tvorivosť, ktorá spolužiakov oslovuje. Ich nadanie nemusí byť nikdy identifikované vzhľadom na problémy v správaní. Nadaní II typu majú často negatívny sebaobraz a môžu inklinovať k závislostiam alebo delikventnému správaniu. Charakteristickými črtami a prejavmi sú tvorivosť, nízka sebakontrola, tvrdohlavosť, obchádzanie pravidiel, opravovanie učiteľa, úprimnosť, kolísavé pracovné návyky, 50

51 súťaživosť. Hoci empiricky sa tento vzťah nepotvrdil, rodičia problémových žiakov veľmi často udávajú vyššie uvedené charakteristiky u svojich detí. Typ III skrytý: Autori zaraďujú do tejto skupiny najmä nadané dievčatá, ktoré chcú skryť svoje schopnosti, aby zapadli do kolektívu a boli prijaté spolužiakmi. Zo začiatku vysoko motivovaní a angažovaný študenti v akademických situáciách postupne, strácajúc svoju predošlú motiváciu a záujmy, pociťujú úzkosť a ich meniace sa potreby sú v konflikte s očakávaniami učiteľov a rodičov. Dospelými bývajú tlačené do predošlých výkonov bez ohľadu na ich pocity, čo často vyvoláva vnútorný konflikt. Ich charakteristickými črtami a prejavmi sú odmietanie svojho nadania, odmietanie ponuky obohatených a rozširujúcich aktivít na vyučovaní, zníženie školského výkonu, striedanie priateľov, snaha sociálne sa začleniť. Edukačné snaženie sa musí zameriavať na zvyšovanie odolnosti pred podliehaním, nedopustiť aby sa nadaní vzdali svojich osobných plánov, hľadať alternatívy na uspokojenie ich akademických potrieb, ale s prijatím aktuálnych emócií žiakov, ktoré sa môžu časom meniť, pretože u dospievajúcich hrozí odcudzenieod tých, ktorí im môžu pomôcť splniť ich potreby a dlhodobé ciele. Typ IV stratený: Predstavuje najproblematickejšiu skupinu nadaných, pretože ich správanie je v značnej miere ovplyvnené hnevom. Sú zlostní k dospelým aj k sebe samým, pretože systém nesaturoval ich potreby celé roky, cítia sa odmietaní, čo vedie k depresii, príp. k striedaniu defenzívneho a ofenzívneho správania. Záujmy nadaných IV typu sú často mimo školského kurikula, preto ich nadanie nie je podporované, ak sa im podporu nepodarí získať, škola sa stáva pre nich nepodstatná. Začnú sa vyhýbať školskej dochádzke, nedokončujú úlohy, izolujú sa, vyrušujú, podávajú nevyrovnané výkony a sú hyperkritickí k sebe i k okoliu. Do tejto skupiny patria často žiaci, u ktorých bolo nadanie identifikované veľmi neskoro, možno až na strednej škole a následkom dlhodobého odmietania je práve hnev, zlosť, nevraživosť, sprevádzaná nízkou sebaúctou. U týchto žiakov je nevyhnutné individuálne poradenstvo a výber adekvátneho vzdelávacieho programu, ktorý je orientovaný práve na ich špecifické edukačné potreby. Zaradenie do typických programov pre nadaných nie je pre nich vhodné, pričom potrebujú podporu dospelého, ktorému môžu dôverovať. Typ V s dvojitou výnimočnosťou: Ide o žiakov, kde sa nadanie kombinuje s postihnutím poruchou alebo inou výnimočnosťou. Neprejavujú sa správaním, typickým pre nadaných, preto bývajú často neidentifikovaní. Môžu mat škaredé písmo, rušivé správanie. Sú zmetení svojou neschopnosťou prospievať v škole, pociťujú frustráciu z výkonov, ktoré sú pod ich očakávania. Svoje ťažkosti zakrývajú prehláseniami, že úlohy sú nudné, príliš ľahké a stupídne, čím zakrývajú svoj strach pred zlyhaním, odmietajú kritiku. V škole bývajú vnímaní skôr pre svoju poruchu a ich nadanie zostáva nepovšimnuté. Ich charakteristickými črtami a prejavmi sú kolísavý školský výkon alebo podvýkon a rušivé správanie. Prevažná väčšina programov nenapĺňa ich potreby viažuce sa k nadaniu, ale skôr k druhej oblasti výnimočnosti. Bližšie o dvojitej výnimočnosti píšeme v práci Možnosti diferenciácie v edukácii nadaných žiakov (2007b). Typ VI autonómny: Autonómny žiak je žiak, ktorý rieši problémy kombináciou divergentného a konvergentného myslenia s minimálnym externým vedením vo vybraných obliatiach svojho snaženia. (bližšie Duchovičová, J.- Babulicová, Z.- Šabo, A., 2009). Len málo nadaných preukáže tento štýl v škole, hoci rodičia ho doma postrehujú pri rôznych situáciách. Postupne autonómni nadaní začínajú efektívne pracovať v školskom systéme. Na rozdiel od typu I, ktorý robí len to minimum, autonómni nadaní využívajú systém na tvorbu nových možností a podnetov pre seba samých. Možno povedať, že nepracujú pre systém, ale využívajú jeho pozitíva pre zdokonaľovanie samých seba. Ich sebaobraz je výrazne pozitívny a akceptujú sami seba a iných, pretože sú úspešný a ich potreby sú v plnej miere napĺňané a dostáva sa im dostatok pozornosti zo strany spolužiakov i dospelých pre ich výkony a správanie. Často sú v triedach lídrami, pričom sú nezávislí, sledujú svoje ciele, dokážu ris- 51

52 kovať. Nečakajú na druhých, aby im vytvárali podnety, podmienky si vytvárajú sami. Charakteristickými črtami a prejavmi sú dobre rozvinuté sociálne zručnosti, nezávislosť, vnútorná motivácia, tvorivosť, zásadovosť a oblasť silného záujmu. tabulka Je pochopiteľné že osobnostná špecifickosť nadaných detí je podmienkou pre špeciálny prístup pedagógov a rodičov. Pre nadaných je nesmierne dôležitý pocit bezpečnosti, istoty v emocionálnej sfére, hlavne vo vzťahu ku svojim blízkym. Pocit že im má kto pomôcť vo výraznej miere ovplyvňuje celkovú osobnosť nadaného dieťaťa a jeho akceptácia ako osobnosti je rozhodujúca pre zdravý vývin sebavedomia nadaného. Preto, aby nadané dieťa rozvíjalo svoj potenciál, bolo v škole úspešné a uspokojovalo svoje potreby je veľmi dôležitý špeciálne pripravený učiteľ, špeciálne inštitúcie a programy (bližšie sú rozpracované in Duchovičová, J. Šabo, A., 2009; Porubská, G. 2004, Ivančíková, J.- Komora, J. 2004; Dočkal, V., 2005 a i.). 3 Nadané dieťa v rovesníckej skupine z pohľadu niektorých výskumov Rovesnícke vzťahy sú pre vývoj dieťaťa zásadné, pretože interakcia s rovesníkmi umožňuje kognitívny vývoj, učenie sa sociálnym zručnostiam, vývoj sebapoznávania a utváranie morálnych a sociálnych hodnôt. V súvislosti s poznávaním osobnosti nadaného žiaka sa pozornosť odborníkov zameriava na špecifiká utvárania sociálnych vzťahov v rovesníckych skupinách, na otázky prijatia, resp. odmietania nadaných, ich pozíciou, vplyvom, obľúbenosťou a sympatiami, ktoré si získavajú vo formálnych, či neformálnych sociálnych skupinách. Výskumy ukazujú, že prijatie rovesníckou skupinou môže byť podmienené zložitým komplexom vplyvov. Pri porovnávaní získaných hodnotení nadaných aj nenadaných žiakov sa zistilo, že nadané deti boli častejšie než ostatné deti vyberané ako študijní partneri, ale asi v rovnakom počte ako ich spolužiaci boli vyberaní ako kamaráti alebo členovia športových družstiev. To naznačuje, že popularita nadaného dieťaťa vyplýva zo školskej prestíže, no veľmi záleží na tom, akým spôsobom a v akých podmienkach je posudzovanie realizované. Ak analýza sociálnych kontaktov neberie do úvahy široký kontext prostredia, je často zdrojom chybných záverov. Príkladom je nerešpektovanie sociokultúrnych charakteristík v konkrétnej krajine a snaha o zovšeobecnenie výsledkov na populáciu nadaných v globále. To čo je typické pre americký spôsob života (zamieňa sa veľké množstvo sociálnych kontaktov s ich kvalitou) nemusí byť typické v inej krajine. Termanove longitudinálne štúdie priniesli závery, že nadané deti vynikajú skôr v rozvoji intelektových a morálnych vlastností a menej v rozvoji emocionálnych a sociálnych vlastností, pričom v tejto sfére sa môžu častejšie vyskytovať problémy. V roku 1990, 1995 D.H. Rostom a T. Czechlikom bol realizovaný výskum zameraný na zistenie sociálnych vzťahov nadaných v Nemecku, kde porovnávali psychosociálne prispôsobenie a emočnú stabilitu 50 nadaných detí a 50 priemerných detí, ktorým bolo desať rokov a pochádzali z rodín s rovnakým socioekonomickým statusom. Obidve skupiny mali zároveň rovnaký počet chlapcov a dievčat. Získané informácie o sociálnom správaní získali od ich spolužiakov, rodičov a kamarátov. Záver tohto výskumu bol pomerne jednoznačný. Nadané deti boli sociálne a emočne najmenej tak dobre prispôsobivé ako ich priemerní spolužiaci. Veľmi často sa uvádza, že špeciálne triedy a školy pre nadané deti sú prínosné preto, že je v nich adekvátnejšie stimulovaný kognitívny vývoj a lepšie uspokojované ich kognitívne a výkonové potreby, ale rovnako preto, že si tu nadané deti nájdu tiež kamarátov, ktorých v bežných školách nemohli nájsť. Aj keď nemožno poprieť, že v individuálnych prípadoch je to celkom možné, samotné zaradenie do takej triedy negarantuje prijatie dieťaťa rovesníckou skupinou (Hříbková, L., 2009). V našich podmienkach zisťovala špecifiká triednych vzťahov nadpriemerne nadaných študentov osemročného gymnázia L. Novotná (2004), pričom zistila, že v týchto triedach sú deti odmietané a izolované, aj keď vo vyšších ročníkoch sa prejavila 52

53 vyššia tolerancia detí k odlišnostiam prejavov spolužiakov. Výskumom úrovne sociálnych vzťahov nadaných detí sa zaoberala aj J. Laznibatová a V. Mačišáková (2000), pričom aj táto analýza sociálnych vzťahov v homogénnej skupine nadaných detí potvrdila špecifikum ich interpersonálnych vzťahov. Na základe vyhodnotenia sociogramov sa ukázalo, že osobnostné charakteristiky ako uzavretosť, individualizmus, introvertné tendencie sa prejavujú v počte sociálnych vzťahov, resp. v potrebe sociálnych vzťahov s inými deťmi. V bežných kolektívoch detí nájdeme istú dominanciu a submisivitu v zmysle vodcu skupiny a podriadených, obľúbených a akceptovaných. Naproti tomu v skupinách nadaných detí o nijakom jednoznačnom vedení skupiny nemožno hovoriť. Z ďalších výsledkov vyplynulo, že nadané deti majú tendenciu lepšie sa identifikovať s kolektívom svojej triedy a zároveň, že tieto deti považujú školskú triedu za také prostredie, kde majú pocit sociálneho a psychologického komfortu, istoty a bezpečia. Toto zistenie je veľmi závažné, a to vzhľadom na to, že jednotlivé prostredia, rodinné a školské, ich hodnoty a normy v prípade deti nadaných viac na seba nadväzujú a navzájom sa podporujú. Z uvedených výsledkov vyplýva, že ak majú nadané deti individuálne problémy či už v oblasti sociálnej alebo emocionálnej, neprejaví sa to v rámci zlúčených skupín či tried. Sociálny status žiaka je nesporne jednou z významných charakteristík sociálnej klímy v škole a teda aj v triede, v ktorej sa spoločne vzdelávajú intaktné aj výnimočné deti. Ako dynamický faktor je výsledkom aktualizácie viacerých osobnostných charakteristík jednotlivcov a môže determinovať ďalšie psychické činitele ako sú napríklad postoje hodnotenia (systém hodnôt) procesu integrácie. Sociálny status nadaných žiakov v integrovaných triedach sme skúmali v závislosti na pohlaví, veku žiakov, ich osobnostných vlastnostiach a charaktere vzájomnej komunikácie, ktorý prevláda vo vzájomných interakciách medzi žiakmi. Zistili sme, že pozícia nadaných žiakov vo formálnej sociálnej skupine rovesníkov v integrovaných podmienkach je ovplyvnená ich vekom, pohlavím, osobnostnými charakteristikami, a štýlom komunikácie, pričom nadaným žiakom je prisudzovaný status neformálneho vodcu triedy, v menšej miere sa im prisudzuje rola kamaráta, častejšie rola pomocníka v školských úlohách. Sociálna pozícia týchto detí môže byť do značnej miery ovplyvnený postojom učiteľa k nim. Do pozície predsedu triedy sú prevažne volené nadané dievčatá. Nadaní chlapci boli viac-menej volení do pozície menej obľúbených žiakov, čo je ovplyvnené podľa nášho názoru ich osobnostnými vlastnosťami, ktoré sú úzko späté s nadaním. Intaktné deti zväčša týmito vlastnosťami nedisponujú, a teda ich nemusia chápať ako prirodzené pre nadané deti a vysvetľujú si ich negatívne. Dotazníky použité pri výskume ukázali, že žiaci vyšších ročníkov si viac uvedomujú individuálne kvality svojich nadaných rovesníkov. Tí nadaní žiaci, ktorí vynikajú dobrými vlastnosťami sú prevažne volení do pozície obľúbeného žiaka v triede, spolusediaceho, alebo pomocníka pre riešenie školských úloh. Charakter komunikácie, spoločné záujmy a vlastnosti u intaktných a nadaných žiakov sú síce rôzne, ale nemožno vylúčiť dyadické vzťahy medzi nimi.(bližšie Duchovičová, J. Komora J., 2007). V nadväznosti na daný výskum, sme sa v ďalšej práci zamerali na zistenie či prostredie, v ktorom sa uskutočňuje edukácia nadaných žiakov (segregované, integrované triedy) ovplyvňuje status nadaného žiaka v triede, konkrétne ako obľúbenosť, vplyv a sympatie, ktoré mu ostatní členovia v triede prisudzujú a tiež, či existujú zmeny v subjektívne vnímanom statuse nadaného žiaka v školskej triede po zmene edukačného prostredia (po prestupe zo segregovanej do integrovanej triedy). V predmetnej štúdii uvádzame niektoré čiastkové zistené výsledky. 4 Sociálny status nadaného žiaka v segregovaných a integrovaných edukačných podmienkach Vo výskume sme sa zamerali na otázku sociálneho statusu, pričom naším cieľom bolo zistiť či prostredie, v ktorom sa uskutočňuje edukácia nadaných žiakov (segregované, integrované triedy) ovplyvňuje status nadaného žiaka v triede, konkrétne sme zisťovali obľúbe- 53

54 nosť, vplyv a sympatie, ktoré mu ostatní členovia v triede prisudzujú, a to v triedach integrovaných i segregovaných Metodika práce a metódy skúmania Na získavanie reálnych faktov o faktoroch, ktoré ovplyvňujú sociálny status, sme si zvolili výskumnú metódu sociometricko-ratingový dotazník SO-RA-D V. Hrabalu. SO-RA- D zisťuje aktuálny stav sociálnych vzťahov v skupine a aj charakteristiku osobnosti jednotlivých žiakov. Ďalšou metódou je metóda socoimetrického dotazníka vlastnej konštrukcie, kde žiak podľa svojho názoru dopisoval mená k jednotlivým položeným otázkam Charakteristika objektu skúmania Výskum sme uskutočnili v marci 2010 v jednej integrovanej a dvoch segregovaných triedach pre nadaných žiakov, kde celkové vekové rozpätie žiakov bolo rokov. Prehľad skúmaných tried: Trieda A ZŠ Topoľčany 5. ročník integrovaná edukácia Trieda B ZŠ Benková 6. ročník segregovaná edukácia Trieda C ZŠ Benková 5. ročník segregovaná edukácia Trieda A integrovaná trieda Trieda B segregovaná trieda Trieda C segregovaná trieda chlapci dievčatá chlapci dievčatá Chlapci dievčatá z toho 2 nadaní Analýza výsledkov výskumného problému Na základe teoretických východísk vieme, že existujú rozdiely v tradičnom školskom edukačnom prostredí, kde sa spravidla nachádzajú 2-3 vodcovia na rozdiel od segregovaného edukačného prostredia, v ktorom sa objavuje viac vodcov. Preto sa v našom výskume zameriavame aj na počty vodcov a počty obľúbených žiakov v segregovaných triedach, ktorý je saturovaný indexom vplyvu a indexom obľuby. Na získavanie reálnych faktov sme zvolili sociometricko-ratingový dotazník SO-RA-D V. Hrabalu, ktorý vzhľadom na index vplyvu uvádza, že žiaci majú tendenciu dávať prednosť žiakovi, ktorý je najlepší z,,nich ale nie veľmi mimoriadny. Pre vplyvných žiakov je charakteristické pozitívne sebahodnotenie, vyššia frustračná tolerancia, sú smelí, veselí a dobrodružní. Medzi ich ďalšie charakteristiky patrí aj vyššia sociálna aktivita a schopnosť regulovať interakcie. U nevplyvných žiakov nájdeme nechuť a neschopnosť presadiť sa, pasivitu, nízke a nereálne sebahodnotenie, introverziu a často poruchu sociálnych vzťahov Index obľuby zase poukazuje na mieru akceptácie žiaka v triede mieru nadväzovania sociálnych vzťahov so žiakom. Je to komplexný jav, ktorý je ovplyvňovaný mnohými faktormi a činiteľmi. Po osobnostnej stránke index obľuby vypovedá o pozitívnej citovej väzbe, o jeho citovom prijatí spolužiakmi v triede. Vo väčšine sú obľúbení žiaci charakterizovaní ako: extroverti, priateľskí, spoločenskí, veselí, spokojní, zdravo sebavedomí, pozitívne naladení. U neobľúbených žiakov je charakteristické: majú slabú väzbu na ľudí, sú depresívni, neadekvátne sa správajú a reagujú, negatívne reakcie, sú egoistickí. Otázka: Existuje rozdiel v sociálnom statuse a jeho jednotlivých kategóriách u nadaných žiakov v segregovaných triedach a integrovaných triedach? H1: Predpokladáme, že v segregovanej triede pre nadaných žiakov bude mať vysoký index vplyvu viac žiakov ako v triede integrovanej. 54

55 H2: Predpokladáme, že v segregovaných triedach bude mať menej žiakov vyšší index obľúbenosti ako v integrovanej triede. Výsledky výskumu viažuce sa k hypotéze H1 Vyhodnotenie matice vplyvu triedy B ZŠ Benková 6. ročník (segregovaná trieda) Najvyššiu hodnotu vo voľbe vplyvu v segregovanej triede v 6. ročníku získali tri dievčatá Laura, Martina a Lucia. Získali stenovú hodnotu 6, čo je iba priemerný vplyv. Charakteristiky, ktoré uviedli spolužiaci na tieto žiačky, ktoré dosiahli najvyšší index vplyvu sú: Laura je energická, priateľská, bláznivá, provokuje, veľmi dobrá kamarátka, živelná, originálna a vždy vie čo treba povedať. Charakteristiky Martiny sú milá, priateľská, stále chce byť stredobodom pozornosti, môžem jej zveriť aj svoje tajomstvá, môžem sa na ňu spoľahnúť, je múdra a dobrá žiačka ale ukričaná a hlučná. Lucia je dobrá, občas je aj milá, niekedy nás dráždi, je veľmi múdra, trochu urážlivá. Celkovo teda môžeme povedať, že vysoký index vplyvu v tejto triede žiaci ani nedosahujú, pretože najvyššia hodnota vplyvu dosiahla číslo 6, čo je len priemerný vplyv. Vyhodnotenie matice vplyvu triedy C - Základná škola Benkova 5. ročník (segregovaná trieda) Z výsledkov v segregovanej triede v 5. ročníku vyplynulo, že medzi najvplyvnejších žiakov patria Timotej, ktorý získal index vplyvu 9, Andrej a Jakub F. získali index vplyvu 8, Michal a Dávid Z. získali inde vplyvu 7. Môžeme teda povedať, že uvedení žiaci patria medzi najvplyvnejších žiakov tejto triedy. Medzi charakteristiky, ktoré uviedli spolužiaci na Timoteja môžeme zaradiť: je vodca triedy, sebecký, povyšuje sa nad ostatnými, dobrý kamarát. Andrej je vtipný, niekedy chce byť vtipný za každú cenu, šachista, šikovný, skladá básne, stále sa presadzuje. Jakub F. je podľa vyjadrení spolužiakov kamarátsky, drzí, je vodca, presadzuje sa Z výsledkov nám vyplýva, že v tejto triede je viac vodcov. Najvyššiu hodnotu vplyvu 9 dosiahol jeden žiak, hodnotu vplyvu 8 dosiahli dvaja žiaci, hodnotu vplyvu 7 dosiahli tiež dvaja žiaci. Priemerné hodnoty vplyvu, čo je hodnota 6 dosiahli dvaja žiaci. Vyhodnotenie matice vplyvu triedy A- Základná škola Hollého 5. ročník (integrovaná trieda) Z nášho výskumu vyplýva, že v integrovanej triede v 5. ročníku získali najvyšší sten 7 Marcela, Adam a Tomáš. Všetci traja majú rovnaký sten. Na základe slovných charakteristík spolužiakov je Marcela (nadaná žiačka v integrovanej triede) považovaná za priebojnú, dobrú spolužiačku, priateľskú, jednotkárku, peknú, hlučnú, trochu sa bije, je vždy ochotná pomôcť. Adam má slovné charakteristiky ako: je milý, kamarátsky, predseda triedy, múdry chlapec, zodpovedný, najlepší chlapec z triedy. Tomáš je podľa vyjadrení spolužiakov múdry, priateľský, v pohode, dobrý, ale niekedy aj zlý, hip-hoper a dobrý kamarát. Výsledky výskumu viažuce sa k hypotéze H2 Vyhodnotenie obľuby triedy A - ZŠ Topoľčany 5. ročník (integrovaná trieda) Na základe výsledkov môžeme konštatovať, že v integrovanej triede majú vyšší index obľuby piati žiaci Marcela, Adam, Domi a Tomi a Natália. Nízky index vplyvu a nízky index obľuby dosiahli Gabika, Linda a Aneta. Tieto žiačky môžeme považovať za celkom nevplyvné a neobľúbené, ktoré sa často dostávajú mimo triedu. Môžeme ich označiť tiež pojmom,,vydedenci triedy. Žiačky, ktoré nás najviac zaujímali sú Marcela a Dominika. Marcela a Domi podľa našich zistení patria medzi najobľúbenejších žiakov triedy. Marcela dosiahla 55

56 index vplyvu 7 a index obľuby dosiahla 8. Druhá žiačka Dominika dosiahla index vplyvu 6 a index obľuby 7, čo znamená že tiež patrí medzi najvplyvnejších a najobľúbenejších žiakov. Za podstatné považujeme spomenúť kombinácie indexov podľa V. Hrabala: vysoký index vplyvu a vysoký index obľuby, vysoký index vplyvu a nízky index obľuby, vysoký index obľuby a nízky index vplyvu, nízky index vplyvu a nízky index obľuby, priemerné indexy vplyvu a obľuby. Z nášho výskumu vyplýva, že najvyšší index obľuby získali Marcela a Tomáš. Sú to žiaci, ktorí získali aj najvyšší index vplyvu 8. V. Hrabal považuje žiaka, ktorý získa vysoký index vplyvu a aj vysoký index obľuby za sociálne aktívneho žiaka, úspešného, ktorý dokáže pohotovo nadväzovať kontakty s okolím, vie si zastať svoju triedu a aj presadiť si požiadavky. Tento žiak dokáže pracovať aj s problémovými žiakmi v triede. Triedny učiteľ sa môže na neho spoľahnúť pri práci s kolektívom a tiež mu dokáže pomôcť so žiakmi problémovými z hľadiska učenia a správania. Vyhodnotenie matice obľuby triedy B ZŠ Benková 6. ročník (segregovaná trieda) Najvyšší index obľuby v segregovanej triede v 6. ročníku získala Lucia a Jonáš a Martina. Lucia získala vysoký index obľuby 8 a Jonáš s Martinou získali index obľuby 7. Z uvedených výsledkov vyplýva, že Lucia je najobľúbenejšia žiačka v triede. Druhý najvyšší index vplyvu 7 získali Jonáš a Martina. Jonáš získal index obľuby 7, ale index vplyvu získal 3, čo znamená že ide o zanedbateľný vplyv v tejto triede. Je to žiak s vysokým indexom obľuby ale nízkym indexom vplyvu. Žiak s vysokým indexom obľuby a s nízkym indexom vplyvu je podľa literatúry žiak, ktorého považujú spolužiaci za jedinca s malým vplyvom v triede, ale žiaci ho majú radi, bavia sa s ním, rozprávajú sa a kamarátia sa s ním. Tento žiak býva zvyčajne dobrosrdečný, dôverčivý, s menšou kritickosťou sociálnej percepcie, rád plní očakávania svojich spolužiakov. Často u týchto žiakov nachádzame zníženú schopnosť a tendencie presadzovať sa v triede. Podľa slovných charakteristík spolužiakov je Jonáš múdry, tichý, citlivý, pohodový, rád kreslí a číta encyklopédie, vždy všetko vie, je zábavný, spravodlivý, vždy vie pohotovo reagovať. Podľa uvedených výsledkov je v tejto segregovanej triede najvyšší index vplyvu 8 a získal ho jeden žiak a potom index 7, ktorí získali dvaja žiaci. Vyhodnotenie matice obľuby triedy C Základná škola Benkova 5. ročník (segregovaná trieda) Najvyšší index obľuby v segregovanej triede v 5. ročníku získal Oliver 8. Tento žiak získal najvyšší index obľuby z triedy, ale index vplyvu má priemerný. Slovné charakteristiky má veľmi pozitívne. Spolužiaci ho charakterizovali ako sčítaného, múdreho, priateľského, vie poradiť a pomôcť. V tejto triede získal najvyšší index vplyvu 8 jeden žiak a priemerný index obľúbenosti 6 získali štyria žiaci. Pre potvrdenie zistených faktov považujeme za podstatnú prezentáciu ďalších výsledkov, ktoré nám z výskumu vyplynuli po vypracovaní sociometrického dotazníka. Za najvýstižnejšie otázky, ktorými môžeme spresniť obľúbenosť žiakov v daných triedach považujeme nasledovné: Otázka :S ktorými spolužiakmi by si chcel chodiť na krúžok po vyučovaní? trieda A- integrovaná trieda : 56

57 Petra Filip Eliška Klaudia Andrea Andrej Zuzana Marcela Natália Adam Laura Martina Filip2 Domin Domino Aneta Juraj Jonáš Kiko Nika Lukáš Linda Braňo Lucia Dávid Sylvia Domi Jakub Albert Natália Martin Filip 3 Vanesa Tomi Petra X X Filip X X Eliška Andrea X X Klaudia Andrej Zuzana X X Marcela X X Natália X X Adam X X Filip2 Domin X X Aneta X X Juraj X X Kiko X X Nika X X Lukáš X X Linda X X Lucia X X Dávid X X Domi X X X Jakub Natália X X Martin X X Filip3 X X Tomi X X X Adam Lukáš X X Šimon X X Gabika X Betka Matej Lucia Adam Lukáš Šimon Gabika V tejto otázke najviac volieb získala Dominika a Natália, obe zhodne 5 volieb. Naopak žiadnu voľbu nedostali Petra, Filip, Filip2, Lucia, Dávid a Adam. Dominika, ktorá patrí do našej výskumnej vzorky v triede A čo je integrovaná trieda, získala ako sme už spomínali najviac volieb, teda 5. Marcela získala v tejto otázke 2 voľby. Obe dievčatá sú nadané. trieda B - segregovaná trieda: Na otázku:,,s ktorými spolužiakmi by si chcel chodiť na krúžok po vyučovaní získali 4 voľby Martina, Jonáš a Braňo. Tri voľby získali Domino, Matej, Sylvia a Lucia. Žiadnu voľbu nezískali Andrea, Laura a Vanesa. Martinu charakterizovali spolužiaci ako milú, priateľskú, stred pozornosti a chápavú. Jonáš patrí medzi žiakov, ktorí sú múdri, tichí, citliví, vie vždy pohotovo reagovať. Braňa charakterizovali ako zábavného, citlivého ale detského. Andreu, Lauru a Vanesu zhodne opísali ich spolužiaci ako nadradené, stále pri písomke odpisujú a sú hádavé. Laura X X X Martina X X X X Domino X X X X Jonáš X X Betka X X 57

58 Matej X X Braňo X X X Sylvia Albert X X Lucia X X Vanesa X X X trieda C- segregovaná trieda: Alex Linda Peter Andrej Jakub F Dávid CH Jakub T Samo Tomáš K Alex X X X Linda X X X Peter X X X X Andrej X X X Jakub F X X X X X 4. 4 Diskusia a zhodnotenie výsledkov Na základe zistení konštatujeme, že Hypotéza č.1 sa mám v triede B nepotvrdila, a pretože tu nie je žiadny výrazný vodca. Traja žiaci získali stenovú hodnotu číslo 6, čo je iba priemerný vplyv v triede. Predpokladali sme, že v segregovanej triede bude väčší počet žiakov mať vysoký index vplyvu z dôvodu, individualizmu, perfekcionizmu, presadzovania seba a svojich názorov, ktorý je u nadaných detí príznačný. Tento fakt sa nám v tejto triede nepo- DávidCh Jakub T Samo TomášK X X X Martin X X X X Namle Martin Michal X X Rebeka X X X Oliver X X Greta X X Tomáš Š Dávid Z X X X Timotej X X Radka X X Nam le Michal Rebeka Oliver X X Gréta Tomᚊ DávidZ Timotej Radka Z výsledkov vyplýva, že najviac, teda 4 voľby majú DávidZ a Timotej. Väčšina ostatných žiakov majú po tri alebo dve voľby. Dávid Z a Timotej patria medzi žiakov s vysokým indexom vplyvu a priemerným indexom obľuby. E. Gajdošová (2000) takýchto žiakov opisuje ako žiakov, ktorí sú vecní vodcovia v triede. Nachádzame u nich snahu po sebauplatnení a zníženú potrebu akceptácie seba skupinou. V našej otázke ani jednu voľbu nedostal Dávid Ch. a spolužiaci ho charakterizovali ako žiaka, ktorý je bojazlivý, klame a je spomalený. 58

59 tvrdil. Naopak v druhej segregovanej triede (teda v triede C) sme zistili, že je v nej viac vodcov s rôznym vplyvom. Pomerne veľa žiakov dosiahlo vysoké stenové hodnoty. V piatom ročníku (segregovaná trieda, trieda C ) sa nám hypotéza potvrdila. Najvyššiu hodnotu vplyvu 9 dosiahol jeden žiak, hodnotu vplyvu 8 dosiahli dvaja žiaci, hodnotu vplyvu 7 dosiahli tiež dvaja žiaci. Priemerné hodnoty vplyvu, čo je hodnota 6 dosiahli dvaja žiaci. Veľmi vysokú hodnotu vplyvu 9 získal Timotej, ktorého žiaci slovne označili za vodcu, ktorý si neustále presadzuje svoje názory, niekedy je agresívny. Svojimi spolužiakmi je akceptovaný ako vodca v triede a prikláňajú sa k jeho názorom. V integrovanej triede dosiahli najvyššie hodnoty traja žiaci, dosiahli stenové hodnoty 7. Medzi týchto troch vodcov žiaci zaraďujú aj Marcelu, ktorá je nadanou žiačkou v danej integrovanej triede. Je považovaná za priebojnú, milú, priateľskú a v triede je akceptovaná ako vodca. Z daných zistení vyplýva, že H1, kde sme predpokladali, že v segregovanej triede pre nadaných žiakov bude mať vysoký index vplyvu viac žiakov ako v triede integrovanej sa nám nepotvrdila. V hypotéze H2 sme predpokladali, že v segregovaných triedach bude mať menej žiakov vyšší index obľúbenosti ako v integrovanej triede. Hypotéza sa nám potvrdila. V integrovanej triede, teda v triede A je pomerne veľký počet obľúbených žiakov. Stenovú hodnotu 8, čo bola v danej triede aj najvyššia hodnota, získali dvaja žiaci, stenovú hodnotu 7, ktorá tiež znamená vysoký index obľúbenosti majú dvaja žiaci a priemerné indexy teda stenovú hodnotu 5 a 6 dosiahli šiesti žiaci. Žiakov s najvyššími hodnotami obľúbenosti spolužiaci charakterizovali ako žiakov, ktorí sú ochotní im pomôcť, sú vtipní, mávajú dobrú náladu, vždy vedia čo majú povedať, vedia prijať kritiku aj názory ostatných, vedia podržať kolektív a sú schopní riešiť problémy. V segregovanej triede, teda v triede B najvyššiu stenovú hodnotu 8 dosiahol jeden žiak a stenovú hodnotu 7 dosiahli dvaja žiaci. O týchto žiakoch môžeme povedať, že patria medzi obľúbených žiakov v danej triede. V segregovanej triede C bola najvyššia stenová hodnota 8 a získal ju jeden žiak. Stenovú hodnotu 6, teda priemernú obľubu získali štyria žiaci. Predpokladali sme, že v segregovaných triedach prevláda rivalita, veľká sebadôvera a menšia otvorenosť voči kolektívu, z tohto dôvodu je predpoklad menšej obľúbenosti v kolektíve. Tento predpoklad v segregovanej triede sa nám aj potvrdil. Z uvedených výsledkov môžeme konštatovať, že v integrovanej triede prevládajú priateľskejšie a otvorenejšie vzťahy, preto žiaci v tejto triede získali najviac volieb v kategórii obľúbenosti. 5 Záver V komplexnom zhodnotení môžeme zistenia zhrnúť tak, že existuje rozdiel v sociálnom statuse a jeho jednotlivých kategóriách u nadaných žiakov v segregovaných triedach a integrovaných triedach. Predovšetkým, čo sa týka faktoru obľúbenosti je značné, že v integrovaných triedach sa vyskytuje viac obľúbených žiakov ako v segregovanej triede. V našom výskume sme sa tiež bližšie zaoberali subjektívnym vnímaním obľúbenosti a vplyvu dvoch nadaných dievčat v integrovanej triede, no pre rozsiahlosť zistení ich v danej štúdii zaoberali v ďalších výskumných problémoch, ktoré pre rozsiahlosť v danej štúdii neuvádzame. Zo zistených výsledkov a údajov by sme mohli zhrnúť nasledovné odporúčania pre prax. Vo všeobecnosti môžeme povedať, že práca s nadanými deťmi je naozaj ťažká, ale do- 59

60 sahuje krásne výsledky. Ako dôležitý prvok v edukácie nadaných žiakov je samotná príprava tých, ktorí tieto deti vychovávajú a vzdelávajú, teda učiteľov a vychovávateľov. Súhlasíme s vyjadrením G. Porubskej (2004), ktorá zhrnuli v bodoch to, čo by mal učiteľ nadaných žiakov poznať a aj uznať. Medzi dôležité patrí to, že učiteľ by mal byť dobrý diagnostik, akceptovať jednotlivé špecifické charakteristiky nadaných žiakov, mať poznatky z pedagogiky a psychológie. Učitelia by mali poznať svojich žiakov, to akí sú jeho žiaci a čo od nich môže očakávať. Myslíme si, že je potrebné, aby učiteľ vedel aký sociálny status zastávajú jeho žiaci. Musí vedieť, kto je v jeho triede vodcom, z dôvodu lepšej spolupráce so skupinou. Učiteľ musí vedieť aj to, ktorý žiak je v triede menej obľúbený a pomôcť mu začleniť sa do kolektívu, mal by mať zručnosť vyvárať v triede pozitívnu atmosféru, kde sa budú jeho žiaci cítiť dobre. Nevyhnutný je individuálny prístup k nadanému dieťaťu, jeho zapájanie do spoločných činností s ostatnými deťmi. Učiteľ musí učiť žiakov kooperovať a nevzbudzovať individualizmus a rivalitu. Rovnako dôležitá je systematiká edukácia, pri ktorej nie sú zanedbávané ostatné vplyvy vonkajšieho sociálneho chápania, podporovania, prijímania, resp. utláčania, zníženej tolerancie, nerešpektovania, pretože tieto v značnej miere stimulujú vnútorné prostredie podieľajúce sa na generovaní autenticity človeka. Optimalizovať edukačný program pre nadaných žiakov znamená, okrem iného, aj podporovať sebaobraz a sebahodnotenie, viesť k chápaniu svojich schopností v kontexte spoločnosti, rozvíjať efektívne interpersonálne vzťahy, podporovať rozhodovanie a riešenie problémov, integráciu aktivít uľahčujúcich emocionálny, sociálny a fyzický vývin žiaka, rozvíjať individuálne oblasti záujmu, rozvíjať zodpovednosti za vlastné učenie a výkony nie len v škole, ale predovšetkým v živote. Jedine tak môže učiteľ pomôcť k rozvíjaniu autentickej a sociálne integrovanej osobnosti nadaného žiaka. Literatúra BAĎURÍKOVÁ, Z. - BAZÁLIKOVÁ, J. - KOMPOLT, P. - TIMKOVÁ, B. Školská pedagogika. Bratislava: Univerzita Komenského, ISBN BETTS, G. - NEIHART M. Gifted Child Quarterly [online] National Association for Gifted Children (NAGC), Davidson Institute for Talent development Copyright /Site last updated: 8/31/2010 5:39 PM, [cit ]. Dostupné na internete: CZESCHLIK, T. - ROST, D.H. Sociometric types and children s intelligence. In British Journal of Developmental Psychology, 1995, 13, DAVIS, G.A. - RIMM, S.B. Education of the Gifted and Talented (4th edition). Boston: Allyn and Bacon, DOČKAL, V. Zaměřeno na talenty aneb Nadání má každý. Praha: NLN, 2005, 249 s. ISBN DUCHOVIČOVÁ, J. Možnosti vzdelávania nadaných žiakov v podmienkach bežných základných škôl. In Pedagogická revue, 2007a, roč. 59, č. 1, s DUCHOVIČOVÁ, J. Aspekty diferenciácie v edukácií nadaných žiakov. Nitra : UKF, 2007b, 310 s. ISBN DUCHOVIČOVÁ, J. KOMORA, J. Sociálna dimenzia inkluzívnej edukácie nadaných žiakov. In The dimension of educational work with talented pupils. Proceedings of papers from an international workshop. Brno : MSD, 2007, S ISBN DUCHOVIČOVÁ, J. ŠABO, A. BABULICOVÁ, Z. Modely edukácie nadaných v integrovaných a kombinovaných edukačných podmienkych. In Šimoník, O.-Škrabánková, 60

61 J.- Šťáva (Eds.) Talented pupils- call appeal for teacher. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s ISBN DUCHOVIČOVÁ, J. ŠABO, A. Kompetencie a osobnostné požiadavky na učiteľa nadaných a špecifiká jeho práce s nadanými žiakmi. In Šimoník, O.-Škrabánková, J.- Šťáva (Eds.) Talented pupils- call appeal for teacher. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s.39-47, ISBN FOŘTÍK, V. FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007, 126 s. ISBN GAJDOŠOVÁ, E. Porovnávanie sociálnych vzťahov v triede. Práca so sociometrickoratingovým dotazníkom. Bratislava: Metodické centrum, s. ISBN HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní. Havlíčkuv Brod: Grada. 2009, 256 s. ISBN IVANČÍKOVÁ, J. KOMORA, J. Nadaní žiaci v edukačnom procese. In Cudzie jazyky v škole 2 Dieťa jazyk svet. Nitra : PF UKF, 2004, bs. ISBN X. KLEMENT,K. Identifizierung von Begabung - das Begabungs-profil: Eine Herzausforderung an die Lehrerbildung. In: Begabungen - Herausforderung für Bildung und Gesellschaft. In: Oswald,F.-Klement,K.: Jugend - Volk, Wien, 1993, s KURINCOVÁ, V. - SEIDLER, P. (In)akosti v edukačnom prostredí. Nitra : PF UKF, 2005, s.95, ISBN LAZNIBATOVÁ, J. Sociálne vzťahy a atmosféra výchovno-vzdelávacieho procesu v triedach pre nadané deti. [online]. 1998, [cit ]. Dostupné na internete: LAZNIBATOVÁ, J. Špecifiká vývinu a vzdelávania nadaných detí. In Psychológia a patopsychológia dieťaťa,issn , 2004, roč. 39, č. 2-3, s LÁZNIBATOVÁ, J. - MAČIŠÁKOVÁ, V. Osobnostné, sociálne a emocionálne charakteristiky intelektovo nadaných detí, Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 35, 2000, č. 4, s MAČIŠÁKOVÁ, V. Intervenčný program rozvíjania prosociálneho správania v podmienkach školy pre mimoriadne nadané deti. In Psychológia a patopsychológia dieťaťa, ISSN , 2000, roč. 35, č. 2, s MIHALIKOVÁ, D. Sociálny status nadaného žiaka v konfrontácií s dvojnásobnou výnimočnosťou. Bakalárska práca. Školiteľ PaedDr. Jana Duchovičová, PhD. Nitra: PF UKF, s. MIHALIKOVÁ, D. Sociány status nadaného žiaka v školkej triede. Diplomová práca. Školiteľ doc. PaedDr. Jana Duchovičová, PhD. Nitra: PF UKF, s. PORUBSKÁ, G.- PLAVČAN, P. Slovenské školstvo v medzinárodnom kontexte. Bratislava: ŠPÚ, 2004, 94 s. ISBN PRŮCHA, J. WALTEROVÁ, E. MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003, 324 s. ISBN ROEDELL,W. C.- JACKSON, N. E.- ROBINSON, H.B. Hochbegabung in der Kindheit Besondes begabte Kinder im Vor- und Grundschulalter Roland Asanger Verlag, Heidelberg, ROST, D. H.- CZESCHLIK, T. Überdurchschnittlich inteligente Zehnjährige: probleme mit der psycho-sozialen Anpassung? In Zeitschrift für Entwicklungs psychologie und Pedagogische Psychologie, 1990,Band 22, Heft 4, s SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zdcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister&Principal, 2004, 523 s. ISBN SMIDA, J. O žiakoch mimoriadne intelektuálne nadaných. In Pán učiteľ, ISSN , 2008/2009. roč. 3, č

62 ZELINA, M. Teórie výchovy alebo hľadanie dobra. Bratislava: SPN, ISBN Príspevok je výstupom riešenia grantovej úlohy KEGA 3/7007/09 Neuropedagogika a neurodidaktika ako nové prístupy k vyučovaniu. Kontakt na autory Jana Duchovičová, doc., PaedDr., PhD., Katedra pedagogiky PF UKF, Dražovská 4, Nitra, Denisa Mihaliková, Mgr., Katedra pedagogiky PF UKF, Dražovská 4, Nitra, Zuzana Babulicová, Mgr., Katedra pedagogiky PF UKF, Dražovská 4, Nitra, 62

63 NADANÍ ŽÁCI V MASARYKOVĚ POKUSNÉ DIFERENCOVANÉ MĚŠŤANSKÉ ŠKOLE VE ZLÍNĚ TALENTED PUPILS IN EXPRIMENTAL SCHOOL IN ZLIN Ďurišová Libuše V naší republice se sice již desítky let pracuje se specificky nadanými žáky, pro které byly zřizovány školy s různým zaměřením. Jednalo se zejména o školy sportovní, umělecké a jazykové. Opomíjena však byla oblast intelektového nadání. Talent v oblasti sportu nebo umění na sebe neváže podmínku zvýšeného intelektu ani mimořádných schopností v oblasti rozumového vývoje osobnosti Žáci s mimořádným rozumovým nadáním mají často schopnosti nad rámec jednoho vyučovacího předmětu, někteří vynikají ve všech předmětech (Fořtíková, 2009, s. 5). Nadání lze chápat jako kvalitativně osobitý souhrn schopností, které podmiňují úspěšné vykonávání činností, jako rozumový potenciál nebo inteligenci, jako talent, tedy existenci vnitřních podmínek pro dosahování vynikajících výsledků v činnosti (Fořtík, 2007, s. 12). Průcha, Walterová a Mareš (2003, s. 131) definují nadání jako schopnosti člověka pro takové výkony určitých činností intelektuálního nebo fyzického charakteru, které se jeví jako výjimečné ve srovnání s běžnou populací. Talent považují za synonymum nadání. Fořtík a Fořtíková (2007, s. 14) převzali ze zasedání Columbus Group definici, podle které je nadání asynchronní vývoj, ve kterém se kombinují zrychlené rozumové schopnosti a zvýšená intenzita k vytvoření vnitřních zkušeností a povědomí, které jsou svou kvalitou odlišné od normy. Tato nerovnoměrnost se zvyšuje spolu s vyšší intelektovou kapacitou. Tato jedinečnost vyžaduje jak změny v rodičovské výchově, tak školním vzdělávání i poradenské činnosti, aby se jedinec mohl optimálně rozvíjet. Moderní výzkumy i školská praxe potvrzují, že intelektově akcelerovaní žáci potřebují specifický vzdělávací program. Takový program poskytovala již ve třicátých letech minulého století zlínská Masarykova pokusná diferencovaná měšťanská škola. Povolení pro otevření pokusné diferencované měšťanské školy ve Zlíně bylo vydáno koncem měsíce srpna Měla pojmout všechny zlínské žáky i žáky z blízkého okolí a dát jim příležitost nejen k lepšímu vzdělání pro praktická povolání, ale i vzdělání potřebné pro vstup do středních a odborných škol (Město Zlín hodlá zřídit pokusnou školu. Sdělení zaměstnancům firmy T. & A. Baťa, roč. XII, č. 28 z , s. 2). V pondělí 2. září 1929 zde byl zahájen první školní rok. Přihlášeno bylo 129 dětí, z toho 77 chlapců a 52 dívek. Z tohoto počtu bylo 60% dětí přímo ze Zlína, z okolí bylo přihlášeno 40%. (Zápis do reformní školy ve Zlíně. Sdělení zaměstnanců firmy T. & A. Baťa, roč. XII, č. 29 z , s. 9). Tomáš Baťa ve svém projevu při slavnostním otevření školy zdůraznil, že je potřeba speciálních škol, v nichž by při vyučování byl brán zřetel jak na nadání tak i na budoucí žákovo povolání (Slavnostní zahájení školního roku na pokusné diferencované měšťanské škole ve Zlíně. Sdělení zaměstnanců firmy T. & A. Baťa, roč. XII, č. 36 ze , s. 4). Škola byla založena na požadavku, aby se všem dětem dostalo stejné příležitosti ke vzdělání. Diferenciace v ní byla prováděna tak, že žákům byla zadávána jen taková učební látka 63

64 a v takovém množství, na kterou podle svých schopností stačili. Jednalo se tedy o diferenciaci přirozenou, to znamená podle druhu a stupně nadání, nikoliv sociální, tj. podle postavení rodičů a jejich majetkových poměrů. Také formy práce ve škole se výrazně změnily, a to z činností pasivních na činnosti aktivní (Něco o naší pokusné diferencované měšťanské škole. Sdělení zaměstnanců firmy T. & A. Baťa, roč. XII, č. 47 z , s. 4-5). Středem pozornosti se stal žák, jemuž se škola přizpůsobovala. Předpokladem tohoto přizpůsobování bylo přesné poznání žáka, a to ne intuitivně či pozorováním odhadnout jeho schopnosti a potřeby, ale exaktními metodami přesně určit druh a stupeň jeho nadání (Kozlík, 1996, s. 96). Na základě těchto zjištění byli žáci diferencováni a zařazováni do jednotlivých větví, kterými byly: větev humanitní (nejvyšší), která poskytovala vzdělání v rozsahu nižší střední školy a měla umožnit žákům vstup na vyšší střední školu, průmyslovou větev a živnostensko-obchodní větev, které byly později sloučeny v jedinou větev průmyslovou, a které měly rozsah učiva normální měšťanské školy, zkrácenou dvouletou větev, jež byla určena pro žáky, kteří se na obecné škole svými vědomostmi opožďovali a která měla zestručněnu učební látku. Žáci mohli být během studia přeřazováni z větve do větve podle toho, jak v učení prospívali. Jestliže jsou mezi žáky téhož věku značné rozdíly, mělo by být odlišné i jejich vyučování. Mělo by být přizpůsobeno jejich inteligenci i pracovnímu tempu (Vrána, 1939, s. 6). Z tohoto důvodu byla v jednotlivých větvích realizována mimo jiné také individualizace vyučovacích metod, v jejichž rámci byly žákům předkládány různé problémy a žáci je řešili vlastním myšlením a uvažováním, tedy po svém. S nadanými žáky se pracovalo převážně deduktivními metodami, postupovalo se rychlejším tempem a bylo využíváno metody samoučení. Žáci s nižším nadáním byli vzděláváni hlavně pomocí názorných metod, přičemž i pracovní tempo zde bylo volnější (Vrána, 1939, s. 4-5). Druhým důvodem pro individualizaci vyučovacích metod byla žákova aktivita. Protože nejcennější a nejtrvalejší jsou ty poznatky, které žák získal vlastní prací a následnou zkušeností, byl v této škole kladen důraz na chtěnou, uvědomělou práci probíhající ve vlastním tempu každého žáka. Třetím důvodem individualizace bylo to, že jen při ní se může dobře uplatnit nadání každého žáka a podle Vrány (1939, s. 6) právě zde se ukáže, co v kom je a čím se kdo odlišuje od druhých. Individualizovaná práce vyhovuje nejen odlišnostem v nadání jednotlivých žáků, ve způsobu jejich práce a v pracovním tempu, ale dává také mnohem více příležitostí k rozvíjení jejich myšlení, iniciativy, aktivity, odvahy a sebevědomí. Úkolem Masarykovy pokusné školy bylo vychovávat lidi samostatné, iniciativní, podnikavé, čestné a charakterní. Lidi, kteří se dovedou uplatnit v nejrůznějších životních situacích. Proto veškerá pedagogická práce ve škole směřovala k probuzení a zesilování tvořivé práce žáka, při níž používá v nejvyšší míře svých přirozených schopností a nadání, k podnícení jeho zájmu a individuálního úsilí. Je pedagogickým uměním a má být snahou každého učitele vzbudit co největší individuální úsilí každého jednotlivce, neboť individuální úsilí, individuální inteligenci a zkušenosti nelze ničím nahradit. V tom tkví klíč k úspěchu moderní školy. (Vrána, 1939, s. 7) 64

65 Hlavní předností Masarykovy pokusné diferencované měšťanské školy byla, jak již vyplývá z jejího názvu, právě diferenciace podle nadání, sklonů a potřeb žáků a jejich soustředění v jediné škole, která zahrnovala tři typy tehdejších škol: školu střední, školu měšťanskou a školu obecnou. Další předností byl díky diferenciaci snížený počet propadajících žáků, a to na 2-3 procenta proti 10 i více procentům na ostatních školách (Vrána, 1939, s. 39). Zlepšil se i poměr žáků k učení a škole. Individualizaci v Masarykově pokusné diferencované měšťanské škole však nešlo provést do důsledků. Vzhledem k tehdy platným předpisům nebylo možné, aby nadaný žák, který zvládl předepsané učivo dříve, postoupil z nižšího do vyššího ročníku v průběhu školního roku, nebo aby žák některou třídu přeskočil, byť by její učivo sebelépe zvládl. V současné době vymezuje práci s mimořádně nadanými žáky nový školský zákon č. 56/2004 Sb. a vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a o vzdělávání žáků mimořádně nadaných č. 73/2005 Sb. Literatura: FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. (2007). Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. 1. vyd. Praha: Portál, 128 s. ISBN FOŘTÍKOVÁ, J. (2009). Talent a nadání. Jejich rozvoj ve volném čase. Aktualizované vyd. Praha: Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 89 s. ISBN KOZLÍK, J. a kol. (1996). Aktuální historie. Kapitoly o zkušenostech pokusných škol ve Zlíně z let vyd. Přerov: Muzeum Komenského, 104 s. Bez ISBN PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAEŠ, J. (2003). Pedagogický slovník. 4. aktualizované vyd. Praha: Portál, 322 s. ISBN VRÁNA, S. a kol. (1939). Deset let pokusné práce na měšťanských školách ve Zlíně v letech Zlín: Masarykova pokusná diferencovaná měšťanská škola, Komenského pokusná diferencovaná měšťanská škola, 151 s. 13 s. fotograf. příloh. Bez ISBN 65

66 SYSTÉM PÉČE O ŽÁKY NADANÉ V MATEMATICE V SEKUNDÁRNÍM STUPNI VZDĚLÁVÁNÍ V NĚMECKU THE SYSTEM OF SUPPORT OF PUPILS TALENTED AT MATHEMATICS IN SECONDARY EDUCATION IN GERMANY Jan Fiala Klíčová slova: žák nadaný v matematice, systém podpory nadaných žáků, metody a formy matematické výuky nadaných žáků, diferenciace ve vzdělávání, kurikulum pro nadané žáky v matematice Anotace: Příspěvek stručně shrnuje systém podpory nadaných žáků v matematice v Německu, vyzdvihuje některé z osvědčených cest péče o ně a představuje kurikulum výuky matematiky nadaných žáků. Key words: the pupil talented at Mathematics, the system of assistance of talented pupils, methods and forms of Mathematic s teaching, the differentiation in education, curriculum for talented pupils at Mathematics Abstract: The report summarises the system support of talented pupils at Mathematics in Germany, accentuates some of the way to care about thems and poses the curriculum of teaching Mathematic talented pupils. 1 Úvod V Německu je stejně jako v ČR věnována výchově a vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných stále větší pozornost. Potvrzuje se, že kvalitní a soustavná péče o nadané žáky a studenty přispívá ke zvýšení kvality výsledků ve vzdělávání a k vyššímu stupni poznání ve všech vědách, což je bezesporu důležité pro zajištění rozvoje celé společnosti. Zvláštní důraz je v Německu kladen výchově a vzdělávání žáků s matematickým nadáním, které je považováno za jedno z klíčových. 2 Podpora výchovy a některé způsoby vzdělávání nadaných žáků v Německu Právo na vzdělávání s adekvátním přístupem k žákovým schopnostem a dovednostem je naznačeno již v německé ústavě, zvláště pak ve školských zákonech jednotlivých spolkových zemí (například v zemi Baden Württemberg Schulgesetz für Baden-Württemberg). Podpora nadaných a mimořádně nadaných žáků a studentů i časné hledání nových talentů jsou proto jednou z priorit Spolkového ministerstva pro vzdělání a výzkum (Bundesministerium für Bildung und Forschung, dále jen BMBF) německé vlády. I když se v předškolním a školním vzdělávání o tuto problematiku starají výhradně samotné spolkové země, podporuje je spolkové ministerstvo finančně i formou různých výzkumných projektů a soutěží na národní i mezinárodní úrovni. Podle dokumentu Základní stanovisko spolkových zemí k vhodné podpoře nadání, vydaném Stálou konferencí ministrů školství (Grundsatzposition der Länder zur begabungsgerechten Förderung, Beschluss der Kultusministerkonferenz vom ), se úkol pečovat o nadané a mimořádně nadané žáky a studenty ukládá všem typům škol ve všech stupních německého školského systému, ba dokonce již v elementárním stupni vzdělávání, tj. v mateřských školách. Cíleně, komplexně a systémově se tak ovšem děje teprve několik posledních let. Potřeba rozvíjet tuto problematiku (především v rovině konkrétní činnosti žáka a učitele) podtrhuje podle Hollinga et al. (2009, s. 60) i skutečnost, že nejen většina učitelů, ale někdy i ředitelů škol nemá o tomto tématu ani povědomí, natož 66

67 základní nezbytné znalosti. Autor poukazuje také na to, že sami učitelé si jsou ve výchově a vzdělávání nadaných žáků většinou nejistí. Významným krokem k zakotvení systému a způsobů péče o nadané žáky bylo vydání pomocného materiálu pod názvem Najít a podporovat nadané děti (Begabte Kinder finden und fördern, BMBF), který slouží rodičům a učitelům. (Holling et al. 2003) Kromě definic základních pojmů v oblasti vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků materiál informuje také o nabídkách podpory nadaných žáků od různých institucí. BMBF podporuje vytváření husté sítě poradních center a různých typů vzdělávacích institucí pro mimořádně nadané děti a jejich rodiče. Na serveru Vzdělání a nadání (Bildung und Begabung) je přehled více jak sta specializovaných pracovišť pro žáky s mimořádným nadáním a jejich rodiče. Více jak 80 sekundárních škol v celém Německu se zaměřuje na vzdělávání žáků s různých druhem nadání tak, že provádí úpravy kurikula nebo zakládá speciální třídy pro nadané žáky se společným zaměřením svého nadání. Například jen na území spolkové země Baden-Württemberg je 16 gymnázií s třídami pro nadané žáky. Existují také centra zaměřená na žáky sice s vysokým stupněm nadání, ale s některým z postižení či obtížemi při školním učení. Ve výchově a vzdělávání nadaných žáků dosahují úspěchů také školy s alternativními a inovativními školními koncepty (Waldorfské školy aj.). Mimořádně nadaným žákům sekundárního stupně, studentům vysokých škol a budoucím vědcům poskytuje BMBF stipendia. Celkem 11 německých nadací podporuje z dotací spolkového ministerstva mladé vědce při jejich práci na území Německa i při studijních pobytech v cizině. Až 20 tisíc žáků a studentů podpoří každoročně Nadační spolek pro německou vědu (Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft), resp. Nadační společnost pro německou vědu pro podporu nadání a talentů (Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft zur Begabungs- und Begabtenförderung). Donory jsou také jednotlivé spolkové země, sponzoři například z řad průmyslu a telekomunikací, i soukromí dárci. Ke konkrétním aktivitám, které BMBF přímo organizuje pro podporu nadaných žáků obecně (kromě toho, že často přebírá záštitu nad významnými popularizačními aktivitami ve vzdělávání všech stupňů), jsou dny talentů. V srpnu 2009 se konal Tag der Talente 2009, na kterém se sešlo asi 300 mladých nadaných lidí, mezi nimiž byli také vítězové národních kol olympiád v jednotlivých oborech. Den talentů byl uspořádán pod heslem Vědecká expedice Německo (Forschungsexpedition Deutschland) v rámci roku vědy (Wissenschaftsjahr 2009), na kterém se konaly přednášky, workshopy a diskuse. Matematika byla zastoupena workshopem s názvem Pochopit s matematikou. Význam matematiky pro všední den. (Mit Mathematik begreifen. - Die Bedeutung von Mathematik im Alltag.) Další z iniciativ spolkového ministerstva, resp. německé vlády je tzv. Kvalifikační iniciativa spolkové vlády (Qualifizierungsinitiative der Bundesregierung), jejímž hlavním motem je zdůrazňování významu získání co možná nejvyšší kvalifikace člověka pro jeho další uplatnění ve společnosti a osobní úspěch v životě. Jednou z aktivit je tzv. Technikum, které je reakcí na stále klesající zájem o studium přírodovědných předmětů, informatiky, techniky, inženýrských studií a také matematiky. Tato skupina oborů se označuje jako MINT-Bereich (Mathematik, Informatik, Natur- und Ingenieurwissenschaften bzw. Technik). Hlavní aktivitou je zde několikaměsíční studijní program a praktikum v podnicích a mimouniverzitních výzkumných institucích, kde mladí lidé po maturitě intenzivně poznávají běžný provoz jako motivaci pro své povolání a další studium. Účast vysoce talentovaných žáků na těchto akcích přispívá k jejich budoucí profesní specializaci. Katalog opatření k žádoucímu nárůstu zájmu žáků o zmíněné předměty a jejich hlubší studium je uveden v dokumentu Doporučení Stálé 67

68 konference ministrů školství k posílení matematicko-přírodovědně-technického vzdělávání (Empfehlung der Kultusministerkonferenz zur Stärkung der mathematisch-naturwissenschaftlich-technischen Bildung) (2009). V německém městě Münster je při tamní univerzitě sídlo Mezinárodního centra pro výzkum nadání (Internationales Centrum für Begabungsforschung) (IZBF), které se zaměřuje na tři oblasti: výzkum nadání, podpora nadaných a vzdělávání studentů a učitelů. IZBF nabízí také absolvování vzdělávacího kurzu Specialist in Gifted Education, který je pořádán ve spolupráci se společností ECHA, European council for high ability. (IZBF 2010) V roce 1994 založená nezisková společnost Podpora mimořádně nadaných (Hochbegabtenförderung e. V.) se čtyřmi poradními centry se zaměřuje na mimoškolní výchovu a vzdělávání nadaných žáků. Organizuje informační večery, projektové dny, víkendové a odpolední kurzy, podporuje vznik místních skupin rodičů a dětí, organizuje akce dalšího vzdělávání učitelů a dalších odborníků a spolupracuje s médii. Kurzu se může zúčastnit žák s výsledkem inteligenčního testu s hodnotou větší než 120, což je mezi ostatními organizacemi ojedinělé. Některé výsledky kurzů byly zdokumentovány německými televizními stanicemi. Spolek měl od roku 1994 více jak 3300 členských rodin a podpořil více jak 8500 nadaných žáků. (Hochbegabtenförderung 2010). Již od roku 1978 se oblastí mimořádně nadaných dětí v různých oborech zabývá Německá společnost pro mimořádně nadané dítě (Deutsche Gesellschaft für das hochbegabte Kind e.v.) (DGhK) se zastoupením ve všech spolkových zemích. Jde o neziskovou organizaci, která sdružuje asi 6 tisíc rodičů talentovaných dětí, pedagogů, psychologů, lékařů a jiných odborníků. K hlavním činnostem spolku, který pečuje asi o deset tisíc nadaných dětí, patří poradenství pro samotné nadané děti, jejich rodiče, učitele, vychovatele, psychology, pedagogy a lékaře, dále podpora regionálních sdružení, diskusních kruhů, podpůrných kurzů, zastupování zájmů nadaných žáků ve škole a ve vztahu ke školním úřadům, práce s veřejností aj. Společnost vydává čtyřikrát za rok časopis Labyrinth, který mimo jiné nabízí učitelům tolik potřebnou metodickou podporu. DGhK formulovala požadavky ve vzdělávací politice nadaných žáků v tzv. Frankfurtském dokumentu (Frankfurter Papier), kde se mimo jiné uvádí: V posledních letech se nám podařilo seznámit s touto problematikou také školské úřady a ministerstva a obrátit pozornost na obtíže mimořádně nadaných žáků. Bohužel je tento úspěch v jednotlivých spolkových zemích ještě dost rozdílný. Hlavním problémem jsou chybějící znalosti o mimořádném nadání žáků u učitelů a vychovatelů. Proto se budeme v dalších letech ve spolupráci s ministerstvy školství více věnovat vzdělávání a dalšímu vzdělávání učitelů a vychovatelů v oblasti mimořádného nadání. (DGhK 2010) V současné době se připravuje program dalšího vzdělávání učitelů a vychovatelů v oblasti vzdělávání nadaných žáků. Spolek pro vzdělání a nadání (Verein Bildung und Begabung e.v.), založený v roce 1985, se snaží vyhledávat, probouzet a podporovat nadání mladých lidí. Jde o obecně prospěšný, neziskový, nestranický spolek, který podporuje a doplňuje snahy stávajících školních institucí v hledání a podpoře zvláště schopných a motivovaných žáků především ze sekundárního stupně škol. K uskutečnění těchto cílů spolek rozvíjí pragmaticky realizovatelné, diferencované, velmi otevřené a dobře přístupné motivační a podpůrné instrumenty a vhodnými opatřeními se snaží zpřístupňovat všem zájemcům o tématiku a talentovaným žákům informace k otázkám, které souvisí s podporou talentů, a organizovat informační a vzdělávací akce a odborné vědecké konference, vydávat výzkumné studie a publikace apod. (Verein Bildung und Begabung e.v. 2010) Z materiálu BMBF Hledat a podporovat nadané děti (Holling et al. 2003) a dalších dokumentů vyplývá, že ve výukové praxi existuje mnoho různých forem a metod výuky, modelů 68

69 výuky, pedagogicko-organizačních úprav výuky a jiných forem podpory nadaných, jejichž aplikace se odvíjí od druhu a stupně nadání, od možností školy, od profesních schopností a dovedností učitelů, od kvality spolupráce rodičů se školou apod. Holling et al. (2009, s. 60) uvádí v zásadě tři způsoby (modely) školní podpory nadaných žáků, všechny se přitom opírají o principy individualizace a vnitřní a vnější diferenciace. Zaprvé se jedná o formy akcelerace učení nadaných žáků. Jde o předčasné zahájení povinné školní docházky, možnost individuálně či ve skupině přeskočit příslušný ročník dané základní nebo libovolné sekundární školy, zařazení nadaného žáka přímo do druhého (výjimečně i do vyššího) ročníku základní školy, zřizování speciálních (výkonnostních) tříd se žáky různého věku, účast na vyučování vyšších ročníků, kooperace s univerzitami, vysokými školami, výzkumnými institucemi apod., konečně také výměnné pobyty žáků organizované v rámci mezinárodního partnerství škol aj. Předčasné zařazení do školní docházky je většinou závislé na stupni dosažených schopností dítěte, zvláště na jeho nadprůměrném stupni inteligence, dále ovšem také na jeho tělesném a sociálně-emocionálním stupni vývoje. V druhém případě se jedná o formy, které umožní prohloubené učení nadaných žáků. Podle autorů dokumentu Grundsatzposition der Länder (2009, s. 2, 3) jde o tzv. Enrichment-Programme, programy, které většinou formou individualizace ve vyučování, vytvářením pracovních skupin nadaných žáků, zadáváním speciálních úkolů, nabídkou dalších hodin vybraných předmětů a výkonnostních kurzů, účastí nadaných žáků na různých excelenčních kurzech a žákovských soutěžích v rámci školy, města, regionu, spolkové země nebo republiky, vzdělávací akce formou e-learningu, exkurze apod., zprostředkují větší šíři i hloubku dosud nabytých vědomostí a dovedností žáků v oblasti jejich nadání. Do třetí skupiny forem péče o nadané žáky jsou zahrnuty kombinace obou předchozích. Žáci navštěvují intenzivní kurzy, školy se speciálními třídami nebo přímo školy zaměřené na výchovu a vzdělávání nadaných žáků. Některé vysoké školy umožňují předčasné zahájení vysokoškolského studia (Schülerstudium) bez dosažení zralosti k vysokoškolskému studiu (allgemeine Hochschulreife), tedy bez ukončeného sekundárního vzdělávání. Často užívanou formou vnitřní diferenciace ve třídě, která má zajistit lepší individuální podporu zvláště nadaných žáků, je tzv. týdenní plán, často pod názvem svobodný, svobodně volitelný týdenní plán, podle kterého nadaní žáci řídí své učení. Je to jedna z podob individuálního vzdělávacího plánu. Málo využívanými metodami jsou vedení deníků o výsledcích vlastního učení a smlouvy mezi učiteli a žáky o dalších cílech jejich vzdělávání. Samostatnou možností a dobrou příležitostí je domácí výchova a vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků. Široká je v Německu nabídka studentské odborné činnosti, jak bude naznačeno dále. Některé školy (zvláště gymnázia) mají pro nadané žáky zavedeny speciální předměty s názvem Výzkum, Projektová výuka (Forschen, Projektunterricht). Nadaní žáci jsou často zapojováni do výukových projektů vyšších ročníků, svou renesanci začínají prožívat žákovské disputace, filozofování o určitém tématu, o jisté otázce či problému abstraktní povahy. Oblíbené jsou také vícedenní nebo několikatýdenní výukové pobyty pro nadané žáky. V Německu probíhají také přípravné kurzy na žákovské soutěže v různých oborech. Příležitostí pro rozvoj nadání žáka je doučování svých spolužáků. Ve spolupráci sekundárních škol s vysokoškolskými institucemi je v celém Německu patrný velký rozmach: spolupořádají projekty různého tématického zaměření, připravují exkurze do výzkumných pracovišť, semináře pro žáky sekundárních škol, nabízejí žákům sepsání seminárních prací na široce zvolená témata za účelem prohloubení znalostí v určitém oboru apod. Efekt těchto aktivit si pochvalují pracovníci univerzity ve Stuttgartu, neboť mezi stu- 69

70 denty prvních ročníků se objeví často právě účastníci uvedených aktivit, kteří se stanou vůdčími osobnostmi studijních skupin a duplicitně zajistí zvýšení úrovně výsledků u všech studentů ročníku. Oblíbené jsou návštěvy expertů z vysokých škol a firem s přednáškou nebo workshopem na školách na vybrané téma. Aj. Realizace výchovy a vzdělávání mimořádně nadaných žáků vyžaduje vysoký stupeň organizovanosti a materiálního zabezpečení výuky. Zaváděný systém tzv. celodenních škol (Ganztagsschule) je příležitostí pro získání časové flexibility a vysokého stupně organizační propracovanosti výuky. Na německém internetu lze najít řadu odborných pedagogických serverů, které také formou diskusních fór a informačních portálů přispívají k celorepublikové diskusi o výchově a vzdělávání nadaných dětí. (Forum Bildung, lernfoerderung.de aj.) Odborníci se shodují v tom, že bez individuální pomoci učitelů nelze úspěšně o nadané žáky pečovat. 2 Podpora výchovy a způsoby vzdělávání nadaných žáků v matematice v Německu V Německu lze nalézt mnoho státních institucí, soukromých společností, státních i soukromých škol, spolků, nadací, odborných kruhů apod., jejichž společným cílem je podpora a konkrétní péče o nadané žáky v matematice (případně blízkých disciplínách jako je fyzika, informatika aj.), tedy žáků, kteří vykazují znaky vyššího stupně intelektuálního a kognitivního typu nadání. V Německu je zřejmý velký zájem o rozvoj kvalitní péče o matematicky nadané žáky, což potvrzuje široká nabídka opatření pro jejich úspěšnou podporu, jak jsou shrnuta například v dokumentu Aktivity zemí k rozvoji matematickopřírodovědné výuky (Aktivitäten der Länder zur Weiterentwicklung des mathematischnaturwissenschaftlichen Unterrichts) (2005 s ). Koordinátorem aktivit v oblasti nadaných žáků v matematice je Podpora nadaných v matematice (Begabtenförderung Mathematik e.v.), sdružení odborníků z různých oborů, kteří se komplexně zabývají výzkumem a podporou mladých talentů v matematice. Snaží se mimo jiné o popis cílových matematických kompetencí žáků, vyhotovení souborů úloh, zabývají se možnostmi využití matematiky v jiných oblastech, formulují doporučení k didaktice matematiky pro nadané žáky, při které hraje zásadní roli propojování jednotlivých částí kurikula matematiky, apod. Podle zjištění zástupců sdružení jsou při vzdělávání žáků nadaných v matematice nejvhodnější problémové úlohy komplexní povahy. Z každoroční konference k tématu vzdělávání nadaných žáků v matematice vydává sdružení časopis Mathematikinformation. (Begabtenförderung Mathematik e.v. 2010). Nadaní žáci v matematice mají možnost si zvolit za svou sekundární školu některou z těch (nejčastěji jde o gymnázia), která jsou školními institucemi s přírodovědněmatematickým profilem. Řada středních škol má speciální třídy zaměřené na matematiku. Například ve spolkové zemi Baden-Württemberg se nadaným dětem v matematice naskýtá možnost navštěvovat Zemské gymnázium pro nadané žáky (Landesgymnasium für Hochbegabte, Schwäbisch Gmünd), kde mohou svůj individuální plán zaměřit na matematiku, přírodní vědy nebo informatiku. Školy bez profilace na matematiku organizují doplňkovou výuku (Zusatzunterricht) většinou v podobě kurzů pro nadané žáky z různých ročníků. Většina škol pak v péči o matematické talenty spolupracuje s vysokoškolskými, univerzitními a vědeckými institucemi, a to nejen v oblasti personální, ale také v oblasti pedagogiky talentovaných žáků. Nejen nadaným žákům nabízejí školy například také návštěvy výstav zaměřených na matematiku a přírodní vědy. Během července a srpna 2010 probíhala v muzeu Mathematikum v Gießenu (založeném teprve v roce 2002) výstava s názvem Talenty přírody. Výstava o matematice a přírodě. (NaturTalente. Eine Ausstellung über Mathematik und Natur). Toto muzeum, které je zaměřené na činnostní formy vzdělávání žáků 70

71 v matematice, je v posledních letech magnetem pro žáky všech škol: od roku založení 2002 jej navštívilo již více jak 150 tisíc žáků. (Mathematikum 2010) Skvělou příležitostí pro nadané žáky v matematice je Německá žákovská akademie (Die Deutsche Schülerakademie) (DSA) se sídlem v Bonnu, která je příkladem mimoškolní podpory mimořádně nadaných žáků. Žákovské akademie se konají vždy o letních prázdninách a trvají většinou 17 dnů. Skládají se vždy ze 6 kurzů zaměřených na různé přírodovědné a duchovědné disciplíny a oblast hudby. Odborná práce se často doplňuje volitelnými kurzy v oblasti sportu, hudby, divadla, pořádáním exkurzí a přednášek apod. Cílem akademií je především rozvoj mezioborového myšlení a zprostředkování příležitostí k setkání se stejně starými lidmi, kteří mají podobné zvláštní schopnosti a zájmy v nejrůznějších oborech (DSA 2010). Akademie je tak příležitostí pro vytvoření mostu mezi sekundární školou a univerzitou, pro přípravu na požadavky vysoké školy, příležitostí k doplnění školního vzdělání, seznámení se s vědeckou prací, metodami vědeckého výzkumu, možností ohodnotit své dosavadní výkonnostní kvality, nacházení zkušeností z práce v týmu aj. Některé kurzy se v roce 2010 zaměřují také na matematiku. Jde například o témata: biomatematika, algebraická topologie, vědecké dokazování, matematické modelování technických procesů, elementární teorie čísel a kryptografie aj. Podobné akce jsou ve vybraných spolkových zemích připravovány pro žáky sekundárního stupně I. Jde o tzv. Deutsche JuniorAkademien (DJA) Německé akademie pro juniory. V posledním ročníku akademie se žáci v oblasti matematiky zabývali pojmem nekonečna v teorii čísel, geometrií kružnice a teorií množin. (DSA 2010). Péči o talentované žáky v různých oborech se věnuje berlínská společnost Vzdělávání mládeže ve společnosti a vědě (Jugendbildung in Gesellschaft und Wissenschaft e.v.) (JGW). Ve stanovách má přímo vedení mladých nadaných lidí k převzetí společenské odpovědnosti. Projekty sdružení poskytují talentovaným mimo jiné příležitost k rozvoji duševní otevřenosti a nácviku kritické reflexe. Organizátoři akcí jsou často bývalí účastníci Německé žákovské akademie, kteří si jasně uvědomují význam podpory talentů pro současnou společnost. Každý rok pořádá JGW v letním období JGW-Matematickou akademii v délce trvání dvou týdnů s nabídkou třech nebo čtyř kurzů z oblasti matematiky, fyziky a informatiky s bohatým doprovodným programem. (JGW 2010) V oblasti podpory talentovaných žáků a přípravě matematických soutěží pro žáky aktivně vystupuje společnost MINT Emmy-Noether-Verein e.v. se sídlem v Ulmu. Od roku 1984 organizuje matematickou soutěž Den matematiky (Tag der Mathematik) (TdM), jejíž vítězové se zúčastňují 14-denního intenzivního kurzu matematiky. (MINT 2009). Spolek WURZEL (česky odmocnina) stejnojmenného časopisu pořádá dvakrát ročně 7- nebo 10-denní setkání Žákovská akademie v matematice (Schülerakademie Mathematik) (SAM) pro asi 40 žáků ze sekundárního stupně škol, kteří řeší zajímavé úlohy ze zájmové matematiky, připravují se na matematické soutěže a hledají perspektivy svého dalšího studia matematických a technických oborů na vysokých školách. Fakulta matematiky a informatiky Univerzity v Jeně nabízí také žákům nižších stupňů škol účast na vědecké činnosti fakulty, a to zpracováním odborných seminárních prací na dané téma (například geometrické konstrukce, rozklady ploch, umělá inteligence aj.), které jsou pak prezentovány na žákovské akademii. (Wurzel 2010) Na území bývalé NDR má již léta u žáků velkou oblibu matematický kemp LSGM- Mathecamp, organizovaný Lipskou společností žáků pro matematiku (Leipziger Schülergesellchaft für Mathematik). Každý den probíhá dopoledne tři (čtyři) hodiny speciální výuka, odpoledne následují volitelné pracovní dílny a odpočinkový program. (LSGM 2010) Hamburský model výzkumu nadání a podpory nadaných žáků v oblasti matematiky (Das Hamburger Modell für Begabungsforschung und Begabtenförderung im Bereich der 71

72 Mathematik) (HBF) realizují odborníci z oblasti psychologie, matematiky a pedagogiky již od roku 1981 na univerzitě v Hamburku ve spolupráci s univerzitou Johns-Hopkins- University v Baltimoru v USA. Stupeň nadání v matematice se u dvanáctiletých žáků zjistí pomocí testu SAT-M (Scholastic Aptitude Test Mathematics). Zatímco na americké škole jde o to umožnit nadanému žáku zrychlený postup ve studiu, rozvíjí se u žáků na německé škole tvořivostní komponenty jejich nadání a samostatná tvorba při vysokém stupni komplexity problému v oblasti matematiky. Výzkum se zaměřuje dále na popis myšlení nadaných žáků při řešení matematických úloh, při vytváření a ověřování nových pojmů v matematice, při formulování nových problémů, při nacházení nových reprezentací a důkazových struktur apod. (HBF 2010) 2.1 Vybrané matematické soutěže v Německu Na podporu vzdělávání a výchovy žáků nadaných v matematice se zaměřuje Spolek matematických olympiád (Verein Mathematik-Olympiaden e.v.) se sídlem v Rostocku s těmito cíli: připravovat úlohy přiměřené věku žáků pro každý ze stupňů matematické olympiády, připravovat jejich řešení a návrhy hodnocení a poskytovat je jednotlivým spolkovým zemím Německa, podporovat matematickou olympiádu na spolkové úrovni mimo jiné přípravou kompetentních koordinátorů, hledat kontakty s jinými spolky a institucemi zaměřenými například na přírodní vědy, techniku a informatiku, a podporovat učitele matematiky v jejich práci s matematickými talenty. (Verein Mathematik-Olympiaden e.v. 2010) Přehled významných soutěží v tzv. MINT-oblasti (matematika, informatika, přírodní vědy a technika) je uveden v dokumentu Kritéria kvality pro žákovské soutěže (Qualitätskriterien für Schülerwettbewerbe 2009, s. 4). Podle dokumentu musí soutěž především povzbuzovat účastníky k vědecké práci a k samostatnému porozumění odborným obsahům při použití širší odborné literatury, vybízet žáky k pokusům a experimentování, k řešení problémů často mezipředmětového zaměření, vést žáky k ústnímu vyjádřování získaných výsledků a jiným prezentacím. Nejznámější soutěží určenou talentovaným žákům je Matematická olympiáda (Mathematik-Olympiaden in Deutschland), jejíž tradice sahá až do školního roku 1961/1962. Ze všech spolkových zemí se jí každý rok účastní více jak 125 tisíc žáků ze 3. až 13. tříd. U žáků se vyžaduje logické myšlení, kombinační schopnosti a tvořivý přístup. Úlohy matematické olympiády většinou vychází z učiva, které již stojí mimo běžnou výuku matematiky. U nižších tříd dominuje jako motiv k účasti na olympiádě často zábava při racionálnělogickém myšlení. Pro žáky 3. až 7. tříd jsou připraveny tři stupně soutěže, pro žáky vyšších tříd pak čtyři stupně. Začíná se školním kolem (zpracování úloh doma), regionální (okresní) kolo (vícehodinová písemná práce s asi pěti úlohami), zemské kolo (dvoudenní soutěž s dvěma písemnými pracemi s časovou dotací asi čtyři a půl hodiny), poslední je kolo republikové, na které jsou zvány 12-ti-členné týmy z jednotlivých spolkových zemí. Během dvou dnů zpracovávají dvě písemné práce vždy se třemi úlohami s časovou dotací čtyři a půl hodiny. Jednotlivá kola soutěže se odehrávají podle časového harmonogramu. Nakladatelství Heures-Verlag, Hamburg vydává od roku 1996 po skončení každého ročníku soutěže publikaci s úlohami, jejich řešeními a dalšími zprávami k soutěži. Nejlepší řešitelé se mohou zúčastnit výběrové soutěže pro mezinárodní matematickou olympiádu (Auswahlwettbewerb zur Internationalen Mathematik-Olympiade). (Verein Mathematik-Olympiaden e.v. 2010). Druhou populární soutěží v matematických schopnostech a dovednostech žáků, kterou organizuje Spolek pro vzdělání a nadání, je Bundeswettbewerb Mathematik (BWM). Soutěž je určena žákům těch německých škol, které připravují žáky ke vstupu na vysokou školu. Skládá se ze dvou kol s řešením úloh doma a třetím závěrečným kolem, které spočívá v rozhovoru 72

73 na odborné téma. Cílem je, aby se žáci delší dobu intenzivně zabývali obtížným matematickým problémem. Jejich práce vyžaduje notnou dávku trpělivosti. V prvních dvou kolech řeší žáci vždy čtyři úlohy z různých oblastí elementární matematiky (geometrie, kombinatorika, teorie čísel, algebra). Druhé kolo je výrazně náročnější než první. V prvním kole je povolena skupinová práce maximálně tří účastníků. V druhém kole to již možné není. Ve třetím kole, nazývaném také Kolloquium, se již úlohy neřeší, ale žáci vedou s učiteli z vysoké školy rozhovory na odborná témata. První kolo začíná koncem února, třetí kolo probíhá počátkem února příštího roku. Vítězové získávají podporu nadace při jejich dalším studiu na vysokých školách. Každý rok se soutěže zúčastní asi 1500 žáků. (BWM 2010) Spolek pro vzdělání a nadání organizuje projekt s názvem Mládež trénuje matematiku (Jugend trainiert Mathematik) (JuMa), který finančně a mediálně podporuje společnost Německý Telekom. Projekt vytvořili v roce 2007 experti, kteří působí při organizaci výše uvedených matematických soutěží. Projekt žáky 7. až 11. tříd připravuje na účast na mezinárodní matematické olympiádě. Žáci se učí matematické obsahy a strategie řešení problémů, které by mohli na soutěži využít. Žáci se setkávají na seminářích a mají své mentory. Projekt začíná v dubnu a končí v lednu následujícího roku. Šest nejúspěšnějších účastníků z 10. a 11. třídy tvoří družstvo zastupující Německo ve středoevropském kole matematické olympiády. (JuMa na Bildung und Begabung 2010). Mezi žáky všech tříd sekundárních škol je oblíbená soutěž Matematický klokan (Känguru der Mathematik), která probíhá za stejných podmínek jako v ČR. I když se nejedná o matematickou soutěž speciálně připravovanou pro zvláště nadané žáky v matematice, jsou tito jejími častými účastníky. V roce 2009 přesáhla účast v Německu 800 tisíc žáků z 8500 škol (Känguru der Mathematik 2010). Die Fürther Mathematik-Olympiade (FüMO) je matematická soutěž pořádaná příspěvkovou organizací Verein FüMO e.v. pro žáky 5. až 8. tříd reálek a gymnázií, která se od roku 1992 koná každý rok ve spolkové zemi Bavorsko. Skládá se ze dvou kol, při nichž žáci doma řeší zadané úlohy. (Verein FüMO e.v. 2010). Technické matematické žákovské centrum (TechnoMathematisches SchülerZentrum) (TMSZ) se sídlem v Bonnu podporuje mladé talentované žáky v oblasti aplikací matematiky a informatiky v technice, hospodářství a průmyslu. Na workshopech se žáci setkávají výhradně s mimoškolními aplikacemi matematiky, experimentují a jsou vedeni k induktivním principům učení. Žáci řeší komplexní problémy za soustavné aktivizace jejich tvořivosti. Od založení v roce 2005 se připravených akcí zúčastnilo již tři tisíce žáků. K aktuálním tématům seminářů patří algebraická teorie čísel, numerická matematika, využití počítačů při řešení matematických problémů aj. (TechnoMathematisches SchülerZentrum 2010). Oblíbenou aktivitou žáků nižších ročníků gymnázií (5. a 6. třída) je Ministerstvem školství spolkové země Baden-Württemberg (Ministerium für Kultus, Jugend und Sport BW) každý měsíc organizovaná akce s názvem Problém měsíce (Problem des Monats). Navržené problémy se dají využít také pro interní matematickou soutěž školy. Úlohy s řešeními jsou zveřejňovány na internetu. Již od roku 1981 pořádá společnost Adama Riese (Adam-Ries-Bund e.v.) v Sasku (od roku 1992 také v Bavorsku a Turinsku) soutěž Adama Riese (Adam-Ries-Wettbewerb), která je určena žákům pátých tříd. Žáci řeší historické úlohy a úlohy spojené s dílem tohoto učence. Inspirací jsou autorům úloh často jeho početnice. (Adam-Ries-Bund e.v. 2010) Pro žáky čtvrté třídy německých základních škol je určena soutěž v matematice v Porýní-Westfálsku (Grundschulwettbewerb Mathematik NRW), jejíž cílem je především 73

74 vzbudit u žáků zájem o matematiku a hledat nové matematické talenty. Ve třech kolech řeší žáci otevřené úlohy aplikační povahy. (Grundschulwettbewerb Mathematik NRW 2010) Matematickou soutěž Cornelsen Mathemeisterschaft pro týmy až pěti žáků a žákyň ze všech typů škol sekundárního stupně I pořádá nakladatelství Cornelsen Verlag. Hodnotí se správnost řešení zadaných úloh, popis cest k nalezení řešení i přehlednost zpracování. (Cornelsen 2010) 2.2 Kurikulum matematiky pro nadané žáky Jak již bylo výše stručně naznačeno, problematika výchovy a vzdělávání nadaných žáků je přes jistý pokrok stále v počátečním stavu poznání a spíše nepevné pedagogickopsychologické úrovni deskripce. Podobně je tomu i s kurikulem pro nadané žáky v matematice. Přestože existuje více publikací, které učitelům nabízejí různé návrhy nadstavbových témat pro vzdělávání nadaných žáků v matematice, není k dispozici žádný oficiální dokument, který by takové kurikulum pro žáky sekundárních škol upravoval. C. Hog-Angeloni a W. Metzler (2009, s. 1) v souvislosti s obsahem vyučování nadaných žáků v matematice doporučují, aby se výběr témat pro doplňkovou výuku matematiky řídil tím, jakou roli bude hrát matematika v budoucnu u daných žáků. Žáci si mohou zvolit matematiku buď jako cíl svého budoucího povolání, nebo si zvolí takové povolání, které bude vyžadovat matematiku jako pomocnou disciplínu pro řešení problémů daného oboru, nebo se mohou nadaní žáci zabývat matematikou tak, že přispějí svou občanskou odpovědností k jistým rozhodnutím, pro jejichž vyřešení musí význam matematiky poznat. Je zřejmé, že vytvářet specifické kurikulum pro jednotlivá zaměření budoucích studií žáků není možné. Autoři tedy dochází k tomu, že odpovědnost v péči o nadané žáky v matematice, resp. ve výběru nadstavbového kurikula přísluší jedině učitelům matematiky. Autoři v této souvislosti upozorňují na potřebu vytvořit standardy terciárního vzdělávání v podobě, která vykazuje určitou míru volnosti, aby se učitelé vysokých škol a univerzit mohli těmto otázkám se studenty adekvátně věnovat. Velkým pomocníkem při tvorbě obsahu vzdělávání nadaných žáků v matematice jsou kromě dostupné tištěné literatury také internetové servery, které učitelům přímo nabízí zpracovaná projektová témata a vhodné učební úlohy. Velmi podařenou obsáhlou sbírku čistě matematicky či mezipředmětově zaměřených projektů lze nalézt na serveru Lehrer-Online, na jehož správě spolupracuje katedra didaktiky matematiky univerzity v Augsburgu. Projekty a vyučovací hodiny s didakticko-metodickým komentářem jsou zaměřeny například na oblast geometrie, počtu pravděpodobnosti, algebry, analýzy, analytické geometrie a teorie čísel, dále pak na témata propojující matematiku a astronomii, techniku a umění. 3 Závěr Pedagogická i laická veřejnost v Německu věnuje výchově a vzdělávání nadaných žáků v posledních letech zvýšenou pozornost, což vyžaduje dosažení uspokojivé kvality výsledků vzdělávání v rámci celé Evropy. Zvýšený zájem o nadané dokládá rostoucí počet vydané odborné literatury i počet institucí a odborníků, kteří se tomuto tématu věnují z pohledu různých vědeckých disciplín. Očekáván je nový systém vzdělávání a dalšího vzdělávání učitelů v oblasti péče o nadané žáky nejen v matematice (Grundsatzposition der Länder 2009, s. 3) a další rozvoj pedagogicko-psychologického výzkumu výuky nadaných žáků. Soustavně jsou připravovány metodické návrhy a podklady pro učitele do nadstavbové výuky matematiky pro nadané žáky. 74

75 Literatura Adam-Ries-Bund e.v. [online] [cit ]. <http://www.adam-ries-bund.de/>. Aktivitäten der Länder zur Weiterentwicklung des mathematisch-naturwissenschaftlichen Unterrichts. KMK, s. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.kmk.org/fileadmin/pdf/presseundaktuelles/2000/nawi.pdf>. Begabtenförderung Mathematik e.v. [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.bfmathematik.info/>. Bildung und Begabung [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.bildung-und-begabung.de/main.htm>. Bundeswettbewerb Mathematik [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.bundeswettbewerb-mathematik.de/>. Cornelsen Mathemeisterschaft [online]. [cit ]. <http://www.cornelsen.de/aktion/mathemeisterschaft/start.htm>. Deutsche Gesellschaft für das hochbegabte Kind e.v. [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.dghk.de/index.html>. Das Hamburger Modell für Begabungsforschung und Begabtenförderung im Bereich der Mathematik [online]. [cit ]. <http://www.hbf-mathematik.de/>. Deutsche Gesellschaft für das hochbegabte Kind e.v. [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.dghk.de/index.html>. Die Deutsche Schülerakademie [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.deutsche-schuelerakademie.de/>. Empfehlung der Kultusministerkonferenz zur Stärkung der mathematisch-naturwissenschaftlich-technischen Bildung (Beschluss der Kultusministerkonferenz vom ) 6 s. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.kmk.org/fileadmin/ veroeffentlichungen_beschluesse/2009/2009_05_07-empf-mint.pdf>. Grundsatzposition der Länder zur begabungsgerechten Förderung Sekretariat der KMK (Beschluss vom ). 3 s. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.kmk.org/fileadmin/veroeffentlichungen_beschluesse/2009/2009_12_12- begabungsgerechte-foerderung.pdf >. Grundschulwettbewerb Mathematik NRW [online]. [cit ]. <http://www.mathe-nrw.de/>. Hochbegabtenförderung e.v. [online]. [cit ]. <http://www.hbf-ev.de/>. HOG-ANGELONI, C., METZLER, W. Inhalte für schulische Begabtenförderung in der mathematischen Lehrerausbildung. Ein Plädoyer für Rahmenempfehlungen MDMV, 17, s [online] [cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.math.tuberlin.de/~mdmv/ archive/17/mdmv pdf>. HOLLING, H. et al. Begabte Kinder finden und fördern. Ein Ratgeber für Eltern, Erzieherinnen und Erzieher, Lehrerinnen und Lehrer Bonn, Berlin : BMBF, [online] [cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.bmbf.de/de/762.php>. Internationales Centrum für Begabungsforschung [online]. [cit ]. <http://www.icbf.de/index.html>. Jugendbildung in Gesellschaft und Wissenschaft e.v. [online]. [cit ]. <http://www.jgw-ev.de/>. Jugend forscht [online]. [cit ]. <https://www.jugend-forscht.de/>. Känguru der Mathematik [online]. [cit ]. <http://www.mathe-kaenguru.de/ index.html>. Lehrer-Online [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.naturwissenschaften-entdecken.de/mathe-augsburg.php>. 75

76 Leipziger Schülergesellchaft für Mathematik [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://lsgm.uni-leipzig.de/>. MINT Emmy-Noether-Verein e.v. [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.mathematik.de/ger/schule/begabtenfoerderung/einrichtungen/mint.html>. Mathematikum [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.mm-gi.de/htdocs/mathematikum/index.php?513>. Qualitätskriterien für Schülerwettbewerbe (Beschluss der Kultusministerkonferenz vom ) 4 s.+2 př. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.kmk.org /fileadmin/veroeffentlichungen_beschluesse/2009/2009_09_17-schuelerwettbewerbe.pdf>. Stifterverband für die Deutsche Wissenschaft [online]. [cit ]. <http://www.stifterverband.de/>. Tag der Talente 2009 [online]. [cit ]. <http://www.bmbf.de/de/14832.php>. TechnoMathematisches SchülerZentrum [online]. [cit ]. <http://www.tmsz.de/>. Verein FüMO e.v. [online]. Datum poslední revize [cit ]. <http://www.fuemo.de/wiki/index.php?title=f%c3%b6rderverein>. Verein Mathematik-Olympiaden e.v. [online]. [cit ]. <http://www.mathematik-olympiaden.de/>. Wurzel [online]. [cit ]. <http://www.wurzel.org/sam>. Kontakt na autora PhDr. Jan Fiala, Ph.D. Gymnázium V. Nováka Husova Jindřichův Hradec 76

77 VÝUKA RUSKÉHO JAZYKA U NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ POKROČILÝCH ŽÁKŮ VÝSLEDKY VÝZKUMU RUSSIAN LANGUAGE TEACHING AND LEARNING TO GIFTED AND VERY ADVANCED PUPILS RESULTS RESEARCH Renée Grenarová Klíčová slova: Vzdělávání, ruský jazyk, nadaný žák, mimořádně pokročilý žák, učitel, 2. stupeň základních škol, nižší ročníky víceletých gymnázií, Jihomoravský kraj. Anotace: V kapitole referujeme o experimentálním šetření, jež bylo uskutečněno v rámci výzkumného záměru Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání MSM Stať se zabývá vybranými aspekty problematiky nadaných a mimořádně pokročilých žáků ve výuce ruskému jazyku na 2. stupni základních škol a v nižších ročnících víceletých gymnázií v Jihomoravském kraji. Key words: Education, Russian language, gifted pupil, very advanced pupil, teacher, senior primary grades, lower grades of multiannual grammar schools, region of South Moravia. Abstract: The chapter informs on experimental research that took place within the research project Special Needs of Pupils in the Context of the Framework Education Programme for Basic Education MSM The paper deals with selected aspects of Russian language teaching and learning to gifted and very advanced pupils at senior primary grades and in the lower grades of multiannual grammar schools in the region of South Moravia. 1 Úvod V posledních letech zaznamenalo české školství řadu pozitivních změn včetně reformy vzdělávání v základních i středních školách, jejímž přímým výstupem jsou rámcové a školní vzdělávací programy pro základní a střední školy. Učitelé ruského jazyka v současnosti ve své praxi plně akceptují nutnost poskytnout pedagogickou podporu žákům se specifickými poruchami učení a chování. Již méně často ale učitel v běžné třídě věnuje vedle dětí s handicapem automaticky i pozornost a péči dětem nadaným, talentovaným a mimořádně pokročilým. Přitom právo na harmonický rozvoj, pedagogickou podporu a diferencovaný přístup nadanému žáku zaručují i obecně platné kurikulární dokumenty jako např. Listina základních lidských práv a svobod přijatá Českou republikou (dále ČR) v roce 1993, stejně tak i ČR ratifikovaná tzv. Charta dítěte, Národní program rozvoje vzdělávání (tzv. Bílá kniha), Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon), Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále RVP pro ZV), platné vyhlášky a směrnice Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy České republiky (dále MŠMT ČR) aj. 2 Terminologické vymezení a statut nadaného a mimořádně pokročilého žáka ve výuce Ustanovení 12 Vyhlášky 73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných definuje mimořádně nadaného žáka pro účely této vyhlášky jako jedince, který dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech (například matematiky, biologie), pohybových, uměleckých a sociálních dovedností. 77

78 Výše zmíněný RVP pro ZV nadání jasně definuje jako: soubor schopností, které umožňují jedinci dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace (RVP pro ZV, 2004, s. 102). Stejně tak RVP pro ZV nastiňuje učitelům a pedagogickým pracovníkům v rámci důsledně uplatňovaného individuálního a diferencovaného přístupu možnosti pedagogicko-organizačních úprav, tj. jak konkrétně s nadaným jedincem pracovat: individuální vzdělávací plány, doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu, zadávání specifických úkolů, zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů, vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech, občasné vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností na straně žáka, účast ve výuce některých předmětů ve vyšších ročnících (RVP pro ZV, 2004, s. 103). Program vlády ČR a MŠMT ČR dnes určuje reálné naplnění integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tj. dětí se zdravotním postižením, zdravotním a sociálním znevýhodněním do běžných tříd všech stupňů terciárního vzdělávání, koordinuje následně po absolvování školní docházky i začlenění těchto žáků do společnosti, zohledňuje jejich potřeby na trhu práce. Pro nadané a mimořádně pokročilé jedince je zapotřebí vytvořit ve všech organizačních formách speciální podmínky, zvolit adekvátní přístup vyučujících i vychovatelů, aplikovat individuální metody práce, postupy a vhodné strategie. Tento nelehký úkol vyžaduje i kvalitní odbornou připravenost pedagogických pracovníků. Kromě oborově odborných a lingvodidaktických kompetencí máme na mysli i pedagogicko-psychologickou dimenzi osobnosti učitele, např. schopnost učitele navodit podnětné a vstřícné školní klima, realizovat individualizované a diferencované vzdělávací potřeby a zohlednit každého žáka, posilovat žákovskou sebereflexi, autonomii, vzájemný respekt a toleranci. Za ideální by bylo možné považovat situaci, kdy by individuální integrace nadaného a talentovaného žáka jako žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách byla podpořena i společným cíleným působením učitele spolu s volnočasovým pedagogem, školním psychologem a rodiči. Individuální přístup k těmto žákům má blahodárné účinky na proces sociální adaptace dítěte do prostředí vrstevníků, na utváření vstřícné atmosféry a vzájemné úcty v prostředí běžné třídy, vede spolužáky společně k učení se respektovat jedinečnost, disponovat tolerancí a empatií, vzájemně se poznávat, a napomohl by tak posílení školní úspěšnosti i motivace všech žáků ve třídě. 3 Nadaný a mimořádně pokročilý žák ve výuce ruštině jako cizímu jazyku Právně jsou potřeby nadaných a talentovaných dětí obecně upraveny Zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, jenž tyto jedince vymezuje v 16, odst. 1. jako děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Konkrétně 16, odst. 5 nařizuje, že tyto děti mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, má jim být věnována zvláštní péče tak, aby byly naplněny zásady a cíle vzdělávání, tj. zohledňování vzdělávacích potřeb jedince, rovný přístup ke vzdělávání. RVP pro ZV upozorňuje, že vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu: Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání (RVP ZV, 2004, s. 102). Dále text RVP pro ZV konstatuje, že proces identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces: uplatňují se v něm metody pedagogické, psychologické, pedagogicko-psychologické i laické. Jde především o pozorování žáků ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka a portfolio žáka, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žákem a jeho rodiči. (RVP ZV, 2004, s. 102) 78

79 RVP pro ZV explicitně poukazuje na důležitost znalosti cizího jazyka pro všechny: Cizí jazyk a Další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. (RVP ZV, 2004, s ) RVP pro ZV, jenž sehrává v současné době úlohu klíčového vzdělávacího standardu, se opírá v oblasti Jazyk a jazyková komunikace o zásadní evropský unijní dokument Rady Evropy tzv. Společný evropský referenční rámec pro jazyky (2002). Ten poskytuje obecný základ a východisko pro vypracování jazykových sylabů, kurikulárních dokumentů, učebnic a učebních pomůcek i jazykových zkoušek v Evropě. Tento Rámec zároveň definuje cílové komunikativní lingvistické, sociolingvistické, pragmatické a všeobecné (předpokládající znalost sociokulturního prostředí a reálií zemí, v nichž se studovaným jazykem hovoří) kompetence pro jazykovou výuku. V cizojazyčné výuce je vedle termínu talent, nadání, nadaný žák používán i termín mimořádně pokročilý žák jako označení pro žáka (Djanečko, 1999; Pýchová, 1997; Pýchová 1998, Rezulli, 2008) jenž z nejrůznějších důvodů (bilingvní rodinné prostředí, dlouhodobý pobyt v zahraničí v daném cizojazyčném prostředí, pravidelný mimoškolní kontakt s nositeli jazyka, dítě-imigrant aj.) dosahuje v cizím jazyce výrazně nadstandardních výsledků. Je na místě položit si základní otázku, zda se v každodenní školní praxi dostává žákům nadaným, talentovaným a mimořádně pokročilým dostatečné péče a je-li takovýto žák v běžné třídě vhodně stimulován k všestrannému osobnímu rozvoji, tj. zda je cílevědomě podporováno jeho nadání, mimořádná pokročilost a talent. Nadaný žák a mimořádně pokročilý žák (Burmenskaja, 1991; Rezulli, 2008) představuje pro učitele v běžné třídě velkou výzvu. Je na učiteli, jak uplatní diferencovaný a individuální přístup k tomuto jedinci, zajistí mu adekvátní podmínky pro všestranný rozvoj, aniž by to bylo na úkor ostatních spolužáků a žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tj. žáků sociálně znevýhodněných, se specifickými poruchami učení a chování, zdravotně či tělesně handicapovaných. Práce s nadanými a mimořádně pokročilými žáky má řadu specifik, učitel by měl být profesně dobře vybaven na jejich zohledňování a akceptaci ideálně již v průběhu pregraduální vysokoškolské přípravy na pedagogických fakultách, popř. následně proškolován v rámci celoživotního vzdělávání. Učitel cizích jazyků by měl mít možnost kdykoli během své pedagogické praxe v případě potřeby absolvovat další vzdělávání učitelů a kurzy zaměřené na problematiku práce s nadaným a mimořádně pokročilým žákem při výuce cizích jazyků. Práce s nadaným a mimořádně pokročilým žákem klade vysoké nároky na lingvistické, pedagogické, psychologické, filozofické a didaktické kompetence učitele. Kontakt s nadáním a talentem vyžaduje od učitele i osobnostní předpoklady vyzrálost a osobní vyrovnanost, sebedůvěru, inteligenci, pozitivní přístup, kreativitu, vysoké pracovní nasazení, svižné tempo, empatii (nejen) k speciálním potřebám žáků, schopnost improvizace, vynikající organizační schopnosti. Základními metodami, jež jsou v současnosti uplatňovány ve vzdělávání nadaných dětí v běžné třídě jsou akcelerace, tj. poskytnutí výukových činností a obsahu na vyšším stupni nebo rychlejším tempem oproti standardnímu věku žáka a navštěvovanému ročníku prostřed- 79

80 nictvím teleskopie či kompakce, a obohacení (enrichment) neboli rozšíření a prohloubení učiva a činností nad rámec standardních osnov. Za ideální by bylo možné považovat situaci, kdy by individuální integrace nadaného a talentovaného žáka jako žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách byla podpořena i společným cíleným působením učitele spolu s volnočasovým pedagogem, školním psychologem a rodiči. Individuální přístup k těmto žákům má blahodárné účinky na proces sociální adaptace dítěte do prostředí vrstevníků, na utváření vstřícné atmosféry a vzájemné úcty v prostředí běžné třídy, vedl by spolužáky společně k učení se respektovat jedinečnost, disponovat tolerancí a empatií, vzájemně se poznávat, napomohl by posílení školní úspěšnosti i motivace všech žáků ve třídě. 4 Projekt Jazyk a komunikace výzkumného záměru Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Přistoupíme nyní k prezentaci konkrétních výsledků našeho explorativního výzkumu nadaných a mimořádně pokročilých žáků při výuce ruštině v rámci dílčího projektu Učení a vyučování cizímu jazyku u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v kontextu integrace a inkluze ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, jenž je řešen pod vedením hlavní řešitelky prof. PhDr. Marie Vítkové, CSc. odborným týmem pracovníků didaktiků cizojazyčné výuky kateder anglického, francouzského, německého a ruského jazyka a literatury PdF MU v rámci výzkumného záměru MSM Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Hlavním výzkumným cílem uvedeného výzkumného záměru pro rok 2010 bylo zmapovat současnou situaci v oblasti nadání a mimořádné pokročilosti pomocí výzkumné sondy k problematice nadaných a mimořádně pokročilých žáků ve výuce cizích jazyků, tj. angličtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny v Jihomoravském kraji na 2. stupni základních škol a v nižších ročnících víceletých gymnázií. Budeme se nadále věnovat problematice nadání a mimořádné pokročilosti ve výuce ruskému jazyku. Sběr dat pro explorativní výzkum byl realizován pomocí metody dotazníkového šetření ve školním roce 2009/2010 v období prosinec 2009 až únor Výsledky výzkumu projektu Nadaný a mimořádně pokročilý žák ve výuce ruštině Cílem realizovaného výzkumu bylo získat informace o tom, jak vnímají nadání a mimořádnou pokročilost u svých žáků učitelé ruského jazyka. Zajímalo nás, jak učitelé registrují tuto zkoumanou problematiku, jestli se s nadanými a mimořádně pokročilými žáky ve své práci setkávají, zda tyto žáky ve svých běžných třídách identifikují, pokud ano, tak ve kterých třídách konkrétně a v jakém počtu, jak se u jimi identifikovaných žáků projevuje nadání a mimořádná pokročilost, zda nadání a mimořádná pokročilost nesou nějaké pozitivní a negativní projevy, jaké uplatňují učitelé speciální přístupy k těmto žákům a zda využívají speciální metody, postupy či pomůcky, dále pak počet nadaných a mimořádně pokročilých žáků. Provedli jsme sběr dat o samotném učiteli ruštiny jako např. informace o délce jeho praxe, pohlaví, kvalifikovanosti, stupni dosaženého vzdělání, lokaci jeho působení, do jaké míry je informován o problematice nadaných a mimořádně pokročilých žáků, jak získává potřebné znalosti o nadaném a mimořádně pokročilém žáku a zda je považují za dostatečné. Zaznamenávali jsme sebereflexi učitelů ohledně informovanosti v této sféře, zda a jaký typ odborné pomoci by učitelé ve své pedagogické praxi uvítali ze strany řešitelů projektu o nadaných a mimořádně pokročilých žácích. Nyní se budeme blíže věnovat prezentaci konkrétních výsledků realizovaného výzkumu. 5.1 Metody výzkumu a základní údaje o zkoumaném vzorku respondentů 80

81 Konkrétní data o nadaných a mimořádně pokročilých žácích a učitelích byla získána metodou anonymního dotazníku, jenž byl distribuován učitelům ruštiny jednak osobně při pracovních setkáních v lednu a únoru 2010 a jednak v elektronické podobě formou u na elektronické adresy všech základních škol a víceletých gymnázií ve městě Brně a v Jihomoravském kraji v časovém rozmezí prosinec 2009 až únor Cílem realizovaného výzkumu bylo zachytit současnou situaci a aktuální stav péče o nadané a mimořádně pokročilé žáky formou reflexí vyučujících ruštině. Dotazníkové šetření bylo realizováno částečně jako systém uzavřených otázek, kdy tyto otázky vyžadovaly uzavřenou odpověď ano/ne, částečně i formou otázek se škálovými odpověďmi, některé zadané otázky byly svým charakterem předurčeny i k volným odpovědím respondentů. Pro naše účely jsme použili dotazníky vyplněné 11 učiteli ruského jazyka ze základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií z města Brna a Jihomoravského kraje. Získaná data jsme nejprve zpracovali do tabulky v počítačovém programu Microsoft Excel, dále sestavili grafy v programu Microsoft Word s konkrétními údaji a výsledky výzkumu, následně pak provedli analýzu získaných dat a vyhodnocení výzkumu. 5.2 Učitelé ruského jazyka nadaných a mimořádně pokročilých žáků Položka Počet respondentů, jejich pohlaví a místo působení: Administrovali jsme 11 vyplněných dotazníků od učitelů ruštiny v základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií z města Brna a Jihomoravského kraje. Z hlediska pohlaví bylo ve zkoumaném vzorku učitelů 9 žen a 2 muži, tj. zastoupení mužů představuje přibližně 20 procent zkoumaného vzorku respondentů. Položka Délka pedagogické praxe respondentů: Průměrná délka pedagogické praxe vyučujících na základní škole či v nižších ročnících víceletého gymnázia činí 18,54 let. Méně než 5 let praxe uvádí 1 respondent, let praxe vykazují 2 učitelé, více jak 20 let 8 učitelů, nejdelší uvedená doba praxe činí 29 let. Položka Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů: Sledovali jsme nejvyšší dosažené, tj. úspěšně ukončené, vzdělání respondentů, přičemž účastníci dotazníkového šetření vybírali odpověď z této škály možností: středoškolské, VŠ bakalářské, VŠ magisterské, doktorské. 8 učitelů dosáhlo VŠ magisterského stupně, 3 respondenti dosažený stupeň vzdělání neuvedli. Stejný počet, tj. 8 respondentů, uvedlo, že je kvalifikováno pro výuku ruštině. Jeden respondent v současné době studuje pedagogickou fakultu, a doplňuje si tak požadovaný stupeň vzdělání i potřebnou kvalifikovanost. 2 vyučující údaje o tom, zda se nyní vzdělávají na VŠ nezodpověděli. Položka Kvalifikovanost respondentů, vystudovaný/é obor/y: Učitelé ruštiny byli oproti učitelům jiných cizích jazyků v posledních 20 letech ve specifické existenční situaci, způsobené prudkým poklesem zájmu o výuku ruštiny na počátku 90. let 20. století), tudíž řada respondentů si rozšířila formou CŽV svou kvalifikovanost o další obor. Pouze jeden vyučující má klasickou kombinaci dvou oborů, dva nejsou kvalifikováni pro výuku ruštiny (z toho jeden uvádí hudební výchovu, druhý tělesnou výchovu a v současné době studium navazující magisterskou oborovou ruštinu). Kromě druhého oboru jsme v 7 případech zaregistrovali třetí obor, jedenkrát i vystudované čtyři obory v rámci učitelského vysokoškolského vzdělání. Nejčastěji uvádějí učitelé jako další předmět, jež mohou kvalifikovaně vyučovat dějepis (5), německý jazyk (4), dále pak (3) občanskou výchovu a základy společenských věd (dále ZSV), hudební výchovu (3), český jazyk (2), zeměpis (1) a tělesnou výchovu (1) viz Graf č

82 Položka Sídlo školy, tj. lokace působení učitele: Celkem 8 respondentů působí v škole městské, 2 na venkově a 1 učitel lokaci školy jako místa působení do dotazníku nezaznamenal. Graf č. 1: Přehled o 2., 3. a 4. oboru u kvalifikovaných respondentů český jazyk občanská výchova a ZSV hudební výchova německý jazyk tělesná výchova dějepis zeměpis 5.3 Nadaní a mimořádně pokročilí žáci v běžných třídách základních škol a ve víceletých gymnáziích Položka Počet identifikovaných nadaných a mimořádně pokročilých žáků v běžné třídě: Respondeni uvádějí celkový počet 34 jimi identifikovaných nadaných a mimořádně pokročilých žáků ve svých běžných třídách v rozmezí ročníku školní docházky. Konkrétně 19 žáků v ročníku základních škol (dále ZŠ) a ročníku víceletých gymnázií (dále VG), dále pak 15 žáků v ročníku VG, tj ročníku školní docházky. U obou typů škol je zajímavá vzrůstající tendence k identifikaci nadaného a mimořádně pokročilého žáka s vyšší pokročilostí výuky, tj. v 8. třídě ZŠ a 3. třídě VG 8 žáků, v 9. třídě ZŠ a 4. třídě VG 8 žáků, v 7. ročníku VG 5 a v 8. ročníku VG 6 žáků. Zjištění tak potvrzují fakt, že identifikace, projevy a rozvoj nadání a mimořádné pokročilosti jsou dlouhodobou záležitostí a složitým procesem, takže se nemusí projevit zcela dostatečně zřetelně v časově omezeném horizontu počáteční etapy výuky ruštině jako cizímu jazyku. Položka Zdůvodnění mimořádné pokročilosti a nadání identifikovaných žáků: Respondenti ve valné většině uvádějí u žáků tyto důvody: jazykové nadání; zvýšený vlastní zájem; bilingvní rodinná situace; vysoké IQ; vysoká jazyková způsobilost; vysoká komunikativnost; dlouhodobý pobyt v zahraničí; všestranné nadání; předchozí studium ruštiny a kontakt s nositeli jazyka. 82

83 Položka Konkrétní projevy mimořádné pokročilosti a nadání u identifikovaných žáků: Vyzvali jsme učitele, aby formou volných odpovědí blíže popsali u konkrétních dětí, jak se nadání a mimořádná pokročilost projevuje. Konkrétní uvedené projevy žáků: komunikativnost, nadprůměrné komunikační schopnosti, plynule hovoří, vyniká v některé řečové dovednosti (poslech, mluvení, čtení, psaní) nebo ve znalosti jazykových prostředků (slovní zásoba, výslovnost, gramatika); zvýšený zájem o cizí jazyk, osobní motivace; vynikající analytické schopnosti a logické myšlení; rychle a snadno zvládá výuku; samostatně si řídí učení; rád čte beletrii; vynikající paměť; jazykový cit. Položka Negativní projevy mimořádné pokročilosti konkrétních žáků: Jeden učitel na tuto otázku nezareagoval, tj. neodpověděl, takže není jasné, zda se s negativními projevy ve své praxi nesetkává, popř. je nepovažoval za natolik zásadní, aby bylo nutné je do dotazníku uvést. Většina respondentů konstatovala, že nepozoruje u identifikovaných žáků výrazné a zásadní negativní projevy, pouze v jednotlivých případech a u konkrétních žáků (údaje uvedeny v dotazníkovém přehledu u křestního jména žáka) učitelé uvedli konkrétní jednotlivosti a negativní projevy, s nimiž se u těchto nadaných a mimořádně pokročilých žáků ve výuce setkali a na něž museli adekvátně a důsledně přitom v delším časovém horizontu reagovat: nudí se; řekne vše dříve, předbíhá ostatní, nedá jim šanci, demotivuje ostatní žáky; má sklon polemizovat s vyučujícím a není ochoten uznat vlastní nedostatky a chyby. Pozn. Žáka-cizince, který dle učitele má sklon polemizovat s vyučujícím a není ochoten uznat vlastní nedostatky a chyby označil respondent za bilingvního, i když se u tohoto chlapce v jazykovém projevu projevuje dlouhodobější absence komplexního vzdělávání v ruském jazyce. Protože chlapec přišel do ČR s ruskojazyčnou matkou a českým otcem před zahájením povinné školní docházky, Vadim zvládá perfektně v ruštině jazyk kuchni, tj. běžnou komunikaci ohledně sebeobsluhy, materiálního zabezpečení, citové sféry a uspokojení každodenních nároků a potřeb, ale občas se logicky projeví nedostatky v odborném jazyce (nepřesná terminologie, neznalost gramatických a pravopisných pravidel a definic, nedostatečné rozlišování mezi spisovným a hovorovým jazykem, prohřešky v rámci interkulturní kompetence, chybné nominační procesy, odlišný dialog kultur aj.). Chlapec nelibě nese opravu vlastních nedostatků a chyb, jichž se dopouští především v písemném projevu. Argumentuje, že tak se to ale říká. Je nedočkavý, svými reakcemi chce předběhnout ostatní, a tak vlastně demotivuje snahu spolužáků být aktivní. Položka Uplatňování speciálních přístupů k jazykově nadaným a mimořádně pokročilým žákům: Respondenti v této položce měli za úkol ve formě volné odpovědi uvést a blíže popsat konkrétní metody, postupy či pomůcky, které používají ve své praxi. Respondenti volí jmenovitě: nejčastěji, celkem 10 respondentů náročnější úkoly při samostatné práci, rozšiřující cvičení, texty navíc, časopisy, knihy; 83

84 často, celkem 4 respondenti pomocník učitele, pomoc ostatním při skupinové práci, vzor, model při zadávání úkolů; často, celkem 4 respondenti počítačové a internetové materiály, filmy jako alternativa nebo prostředek samostudia; často, celkem 4 respondenti účast v soutěžích, příprava a realizace veřejné prezentace; někdy, celkem 3 respondenti projekty, referáty; občas, 1 respondent umožnění žákovi projevit mimořádné znalosti a dovednosti před ostatními. Pozn. Poslední bod ve výčtu uvedl Vadimův učitel se zdůvodněním, že se tak snaží pravidelně činit v únosné míře pro ostatní žáky, ale že je nutné si vše dobře promýšlet a citlivě uplatňovat správnou adekvátní míru prezentace Vadima o ohledem na všechny tři účastníky vyučovacího procesu Vadima, jeho spolužáky i samotného respondenta Způsob získávání informací o problematice nadání a mimořádné pokročilosti ve výuce ruštině, sebereflexe vlastních zkušeností, znalostí a schopností Položka Způsob získávání informací o žákově nadání a mimořádné pokročilosti ve výuce ruštině: Na otázku Jakým způsobem získáváte informace o problematice jazykově nadaných a mimořádně pokročilých žáků a o práci s nimi ve výuce ruštině? Odpověděli všichni respondenti. K dispozici měli pětibodovou škálu odpovědí: semináře (napište konkrétně jaké, popř. kdo je organizoval) studium odborné literatury a semináře Internet kolegové samostudium. Nejvíce, tj. 7 respondentů uvedlo, že informace získávají od svých kolegů, s nimiž vlastní postup a práci s nadanými a mimořádně pokročilými žáky konzultují. Vědomosti a dovednosti z internetu čerpá 5 učitelů, 4 těží ze studia odborné literatury a z účasti na semináři (v rámci vysokoškolského studia či kurzů celoživotního vzdělávání) k této problematice, pouze 3 respondenti uvádějí, že kompetence získali samostudiem viz Graf č. 2. Graf č. 2: Způsob získávání informací o žákově nadání a mimořádné pokročilosti ve výuce ruštině kolegové Internet studium odborné literatury a semináře samostudium Položka Sebereflexe respondentů ohledně vlastních zkušeností, znalostí a dovedností pro práci s nadaným a mimořádně pokročilým žákem: 84

85 Na otázku Jak hodnotíte vlastní znalosti, dovednosti zkušenosti z dané problematiky? se vyjadřovali respondenti pomocí šestibodové škály odpovědí, tj. v rámci sebereflexe a autoevaluace vlastní odborné kompetence pro práci s nadanými a mimořádně pokročilými žáky hodnotím jako: výborné velmi dobré dobré dostačující nedostatečné žádné. Nikdo z učitelů nepoužil ani jedno označení krajní škály, tj. neoznačuje své odborné kompetence za výborné, ale také je nepovažuje za nedostatečné či žádné. Takřka tři čtvrtiny respondentů se klasifikovalo dobře, věříme, že jejich kompetence k práci s nadanými a mimořádně pokročilými žáky je skutečně dobrá, tj. minimálně průměrná viz Graf č Možnost dalšího vzdělávání v oblasti pedagogické podpory nadaných a mimořádně pokročilých žáků, respondenty preferovaná pomoc od řešitelského týmu Položka Další vzdělávání v oblasti práce s nadanými a mimořádně pokročilými žáky a respondenty preferovaná pomoc od řešitelského týmu: Položka vyčísluje, co by ve své práci respondenti považovali za přínosné. Opět měli učitelé možnost vybrat ze škály odpovědí: více konkrétních učebních materiálů pro výuku ve formě pracovních listů více specializovaných metodicko-didaktických seminářů v rámci dalšího vzdělávání více odborné literatury se zaměřením na didaktiku cizích jazyků a péči o nadaného a mimořádně pokročilého žáka. Získané údaje znázorňuje přehledně graf viz Graf č. 3. Graf č. 3: Sebereflexe respondentů ohledně vlastních zkušeností, znalostí a dovedností výborné velmi dobré dobré dostačující nedostatečné Možnost dalšího vzdělávání v oblasti pedagogické podpory nadaných a mimořádně pokročilých žáků, respondenty preferovaná pomoc od řešitelského týmu Položka Další vzdělávání v oblasti práce s nadanými a mimořádně pokročilými žáky a respondenty preferovaná pomoc od řešitelského týmu: Položka vyčísluje, jakou podporu by ve své práci respondenti považovali za přínosnou. Vyučující volili z této konkrétní škály odpovědí: více konkrétních učebních materiálů pro výuku ve formě pracovních listů více specializovaných metodicko-didaktických seminářů v rámci dalšího vzdělávání více odborné literatury se zaměřením na didaktiku cizích jazyků a péči o nadaného a mimořádně pokročilého žáka. Podrobněji viz Graf č. 4. Učitelé v praxi by přivítali: uspořádání seminářů k dané problematice 5 učitelů; 85

86 vhodné vypracované pracovní listy (především pro samostatnou práci nadaného a mimořádně pokročilého žáka) pro výuku ruštině 3 respondenti; více odborné literatury se zaměřením na didaktiku cizích jazyků a péči o nadaného a mimořádně pokročilého žáka 3 respondenti. Tato položka vypovídá a zájmu učitelů dále se vzdělávat, rozšiřovat a prohlubovat svoje odborné kompetence. Učitelé jsou si vědomi, že není možné vystačit po dlouhá léta jen se znalostmi a dovednostmi ze studia na VŠ, uvědomují si složitost a multiparentální charakter cizojazyčné výuky (v našem případě ruského jazyka) v dnešní základních školách a víceletých gymnáziích. Graf č. 4: Další vzdělávání v oblasti práce s nadanými a mimořádně pokročilými žáky a respondenty preferovaná pomoc od řešitelského týmu pracovní listy a metodické materiály odborné semináře odborná literatura 6 Závěr Realizované dotazníkové šetření nám poskytlo reálný obraz o situaci a stavu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nadaných a mimořádně pokročilých žáků ve výuce ruskému jazyku pohledem učitele na 2. stupni základních škol a v nižších ročnících víceletých gymnázií v rámci Jihomoravského kraje a města Brna. Vyhodnotíme-li celkově výsledky realizovaného výzkumu, dojdeme k těmto závěrům: dotazníkové šetření poskytlo reálný obraz problematiky nadaných a mimořádně pokročilých žáků ve výuce ruštině; je potěšitelné, že výuka ruštině je na školách vedena ve většině případů kvalifikovanými vyučujícími v produktivním věku; žádný z vyučujících ruštiny není zcela bez kvalifikace; učitelé se o problematiku nadání a mimořádné pokročilosti zajímají, chtějí se dále vzdělávat, uvědomují si potřebu celoživotního vzdělávání a odborného růstu; identifikace nadaných a mimořádně pokročilých žáků v pedagogické praxi má svá specifika i rizika; respondenti by ocenili angažovanost výzkumného týmu ohledně školení, seminářů, sestavení pracovních listů pro ruštinu a praktického nácviku vhodných strategií; velice důležitá je správná volba adekvátního přístupu k žákům nadaným a mimořádně pokročilým, výběr odpovídajících metod a forem práce učitelem; péče a rozvoj nadání a mimořádné pokročilosti klade na učitele zvýšené profesní i osobnostní nároky 86

87 nutnost reagovat na individualizaci, diferenciaci vyučovacího procesu a zohledňování speciálních vzdělávacích potřeb žáků ze strany pedagogických fakult již v pregraduální přípravě budoucích učitelů, zapojit se do programů dalšího vzdělávání učitelů a pedagogických pracovníků; pokračovat v řešení výzkumného záměru ohledně speciálních potřeb žáků v kontextu RVP pro ZV a SŠ s ohledem na výuku ruštiny. Literatura PÝCHOVÁ, I. Jazykově nadaný žák. Návrh pedagogické metody identifikace cizojazyčného nadání. Pedagogika, 1997, roč. XLVII, č. 4, s PÝCHOVÁ, I. K otázce cizojazyčných schopností. Pedagogika, 1998, roč. XLVIII, č. 2, s Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, [cit ]. 113 s. Dostupné na internetu: REZULLI, J. S. Úspěšná výuka mimořádně nadaných. Praha : Triton, s. ISBN Společný evropský referenční rámec pro jazyky (překlad z Council of Europe. Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment). Olomouc : Univerzita Palackého, s. ISBN Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). [cit ]. Poslední aktualizace zákonem č. 243/2008 Sb. Dostupné z Portálu veřejné správy České republiky: БУРМЕНСКАЯ, Г. В. Одаренные дети. Москва : Прогресс, с. ISBN ДЬЯНЕЧКО, О. М. Рекомендации по выявлению умственно-одаренных детей дошкольного возраста. Москва : Московский городской психолого-педагогический институт, с. ISBN Kontakt na autora PaedDr. Renée Grenarová, Ph.D. Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita Katedra ruského jazyka a literatury Poříčí 7, Brno 87

88 NADANÍ A SKUTEČNOST NA NAŠICH ŠKOLÁCH GIFTED CHILDREN AND THE REALITY AT OUR SCHOOLS Miroslav Janda, Jan Šťáva, Gabriela Věchtová, Tomáš Vondrka Klíčová slova: mimořádné nadání, pedagogicko-psychologická poradna, vzdělávací programy, profesní kompetence. Anotace: práce s talentovanými dětmi na základních školách a jejich vzdělávání prochází novými formami praxe, četnými výzkumnými programy a studiemi, potenciálně se zvýšil zájem o diagnostikování a řešení problematiky. Key words: Extremely gifted children, educational and psychological institute, educational programme, professional competence. Abstract: work with gifted children at primary schools and their educational process with new forms of work, research programmes and studies, potentional increase of interest in diagnostification and solution this problem. ÚVOD V knize Odvaha k nadání píše Erika Landau: Nadané dítě se podobá běžci na dlouhé trati, které je rychlejší než ostatní. Intelektuálně je většinou daleko vpředu, se svými city však často zůstává samo. Je to prožívání osamoceného dobrodružství, které nebývá vždy s dobrým koncem. A to proto, že při svojí cestě nedodržuje vždy ustálená pravidla, vymyká se jim s léty koncipovanými konvencemi a úzusy. Takže není ojedinělé, když přijde i neočekávaná diskvalifikace pro porušení řádů a uspořádání. Naše metaforické balancování rozkrývá peripetie a obrazy nadaného dítěte. Tím může procházet a snad s ještě intenzivnějšími negativními následky při svém subjektivně individuálním poznávání. Celoživotní proces poznávání formulujeme také jako výchovně vzdělávací proces, který je tou vzpomínanou běžeckou tratí. Často se totiž setkáváme s dětmi, které se od své generace výrazně liší schopností vysokých výkonů, ať v myšlení, úvahách, řešitelských formulacích, osobitých důvodných názorech, apod. Už dávno ve světě neplatí, že nadanými dětmi nazýváme pouze děti, které mívají samé jedničky, učení a učivo bezproblémově zvládají, komunikace s učiteli může být hodnocena jako bezkonfliktní. Naše (české) zpoždění v řešení této problematiky se blíží k hranici mezi čtvrt a půl stoletím. Totalitní režim měl jiné starosti, nevyčnívat a naplňovat myšlenky J. A. Komenského, jako např.: Omnes, omnia omnio, všechny, ve všem, všestranně. A zásady jsme realizovali důsledně. Našim záměrem bude nahlédnout do náhodně vybraného vzorku základních škol v České republice s cílem poznat zájem a připravenost školských subjektů na řešení aktuální problematiky. Nezůstávají žáci, kteří se nějak odlišují ve výrazných znalostech a schopnostech, nám utajeni, nedochází až k potlačování jejich individualit? Chtěli bychom našim výzkumem, o kterém můžeme spíše hovořit jako o určitém vhledu, zkoumat posun vývoje v realizaci naplňování požadavků Školského zákona 561/2004 Sb. Vždyť minimálně pět let mají pedagogové, ředitelé škol, zřizovatelé školských právních subjektů povinnost k rodičům a jejich dětem, vést denně kvalitní vyučovací proces a rozvíjet kvalitativní potenciál ve výjimečném postavení individuality v oblasti přírodovědné, humanitní, umělecké apod. Každé dítě však reaguje na různé podněty a v závislosti na tomto je třeba přistupovat také k vzdělávací nabídce. Ta by měla být natolik pestrá, rozmanitá a kvalitní, aby vyhovovala 88

89 individuálním potřebám každého jedince. Není tudíž vždy lehké, a svou roli zde výrazně sehrává osobnost pedagoga, nadání a talent rozpoznat a nastavit efektivní metody a postupy rozvoje. Kromě vzpomenutého Školského zákona je problematika nadaných dětí řešena v řadě legislativních a vzdělávacích dokumentech, o kterých se zmíníme v samostatné kapitole této studie. Na základě získaných poznatků se pozornost odborníků postupně přesouvá ke stále nižším věkovým kategoriím. Ukazuje se, že má-li člověk dosáhnout co nejúplnějšího rozvoje svého potenciálu, potřebuje vhodné podmínky už od nejútlejšího věku. Už v něm si totiž buduje základnu ke svému pozdějšímu rozvoji, zejména intelektovému, a vytváří si nástroje myšlení, jakými jsou slovní zásoba a myšlenkové dovednosti. V podnětném a přátelském prostředí získává radost z poznávání a motivaci k osobnímu růstu. Do centra pozornosti se tak dostává péče rodiny a předškolních zařízení. (2) Můžeme i konstatovat, že dochází k naplnění Úmluvy o právech dítěte. Ta vyzývá jedince, společnosti, národy, aby cokoliv co se děje, mělo by se dít v nejlepším zájmu dítěte. Každé dítě má právo na rozvoj svého potenciálu v co nejširším objemu. Každý by měl dostat příležitost k optimálnímu rozvoji toho dobrého a nejlepšího, co v něm je. Jedinec však reaguje na různé podněty různě subjektivně a v závislosti na tom je potřebné přistupovat také ke vzdělávací nabídce. Ta by měla být natolik pestrá a rozmanitá, aby vyhovovala individuálním potřebám a motivačnímu náboji subjektu. Tato badatelská práce je strukturovaná z části: - teoretické, která stručně vysvětluje základní pojmy a popisuje některé problémy a nedostatky v této oblasti v České republice, - praktické, věnované vyslovení hypotéz a samotnému výzkumu, - závěrečného vyhodnocení výsledků. - NADANÉ DÍTĚ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE 1) Problematika nadání a talentu Jen ilustrativně se budeme věnovat definování obsahu slova nadání. Doslovných definic je několik, spíše již mnoho. Obecně souhrnné resumé je takové, že jde o soubor schopností, které umožňují jedinci dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace. Čáp (2005), označuje nadání jako soubor specifických vloh. Hartl P., Hartlová H. v Psychologickém slovníku (Portál, 2000) specifikují nadání:...soubor vloh jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností, nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné či duševní. Pedagogický slovník definuje nadání (talent) jako schopnosti člověka pro takové výkony určitých činností intelektuálního nebo fyzického charakteru, které se mohou jevit jako výjimečné ve srovnání s běžnou populací (Průcha, 2008). Zároveň ale uvádí nepříjemný fakt: Nadání je stále příliš málo prozkoumaný jev. Již prvotní nahlédnutí do problematiky nadaných dětí a jejich vzdělávání jasně ukazuje na velkou komplikovanost tohoto oboru, která je navíc negativně umocněná nedostatkem vhodné odborné literatury na našem trhu. V souvislosti se stále se zvyšujícím tlakem na co nejvyšší podaný výkon každého jedince zároveň vzrůstá snaha o co nejlepší využití jeho (jejich) vrozených talentových dispozic. Z tohoto i řady dalších důvodů je téma nadání a jeho co nejlepšího rozvinutí s následným využitím v profesní praxi v současnosti často skloňovaným tématem se vzrůstající intenzitou. Budeme-li pokračovat v hledání pohledů umocněných k individuálnímu nadání, je často chápáno jako potenciál (např. schopnosti, motivace, vlastnosti atd.) na straně osobnosti 89

90 k určité činnosti podmiňující mimořádný výkon (Hříbková, 2009). Rozpoznání nadání a aktivity vedoucí k jeho následnému rozvinutí tvoří dlouhodobý a složitý proces, který je ovšem přínosný pro obě strany: Nejen pro nadaného žáka, ale i pro pedagoga, který tím má jedinečnou možnost podílet se na rozvoji takové osobnosti (Šimoník, 2008). Víme CO, ale víme také JAK? Jedno bychom měli vědět s jistotou, musí nás zajímat aktuálnost dnešních pohledů a postojů. Ta je asi taková, že v současnosti se již odborníci nesnaží dále vymezovat pojmoslovím obsah slova nadání,...ale zabývají se spíše samotnými nadanými jedinci a tím, jaký postoj bychom k nim měli zaujmout. Uplatňuje se zde tzv. multidimenzionální přístup, který bere v úvahu vlivy osobnostních faktorů, faktorů prostředí a dalších proměnných, které ovlivňují stupeň nadání jedince (2). I my v empirické části nasměrujeme pozornost ke zjištění situace, jak odborník, pedagog, protagonista edukačního procesu, participuje v našich školách na výše uvedených proměnných, což bude jedním ze zájmových okruhů. Nelze nežli souhlasit s tvrzením Národního ústavu odborného vzdělávání (viz. ze dne ), že práce s nadanými žáky je velmi náročnou, ale rovněž velmi důležitou součástí učitelské profese. Zatímco vzdělávání žáků se zdravotním postižením, specifickými poruchami učení či sociálně znevýhodněným prostředím jsme zvyklí v našich školách již tradičně věnovat zvýšenou pozornost, problematika nadání a nadaných žáků dosud není v popředí zájmu širší pedagogické veřejnosti. Přesto právě nadaní žáci často vyžadují specifické vzdělávací přístupy, jejichž plánování a začleňování do výuky je náročné a často stojí nad rámcem běžných povinností a problémů, se kterými se každý učitel denně potýká. Abychom mohli věnovat nadaným žákům potřebnou péči a pozornost, musíme být s problematikou nadání a nadaných seznámeni z různých hledisek, které s ní souvisejí. Jedná se zejména o potřebný vhled do oblasti identifikace a diagnostiky nadání, znalost specifických přístupů vhodných pro vzdělávání nadaných žáků a připravenost na jejich uplatňování ve výuce. Důležitá je rovněž orientace v možnostech realizace zájmové činnosti a mimoškolních aktivit pro nadané, na jejímž základě lze žákům i rodičům poskytovat vhodné typy pro rozvoj nadání ve volném čase. Nelze opomenout ani informovanost v oblasti profesního a kariérového poradenství, které právě učitel, dlouhodobě pracující s nadaným žákem, může významně ovlivňovat i pomoci při volbě jeho dalšího vzdělávání a rozhodování o budoucím pracovním uplatnění. 2) Institucionální zjištění vyjádření České školní inspekce Mimořádné nadání se může projevovat v celkově nadprůměrných schopnostech žáka, kdy žák dosahuje vynikajících výsledků ve většině nebo více oblastech vzdělávání, velmi často se však jedná o specifický typ nadání. Takové nadání se pak projevuje např. jako zvýšený zájem, výkonnost a tvořivost žáka nebo jako prokazování nadprůměrných manuálních dovedností v určité odborné oblasti. Proto je důležité umět nadání žáka rozpoznat, podchytit a soustavně rozvíjet. V takové souvztažnosti a souvislosti si myslíme, že je významné upozornit na výsledky tematické zprávy České školní inspekce (ČŠI). Zpráva nese označení Umí školy pracovat s nadanými žáky? a je poměrně aktuální, neboť byla zveřejněna v roce A je bezprostředně kritická. Konstatuje se v ní, že ve školách při práci s nadanými žáky dosud převládá v zásadě bezradnost a často i obecné nepochopení celé problematiky rozvojových potřeb, zejména mimořádně nadaných žáků. Práce s nadanými žáky na školách není systematická, přestože pedagogové vědí o různých skupinách žáků, kterým je třeba věnovat nadstandardní pozornost, nestala se tato činnost běžnou součástí jejich práce. Ve školách panuje nejistota, netečnost, bezradnost. Školy se věnují spíše nadprůměrným žákům, kterým dostačuje k motivaci vzdělávací systém. Problémy jsou i v samotné identifikaci nadaných žáků. V tomto hodnocení škol ČŠI dělí nadané žáky na dvě skupiny: 90

91 Žáci mimořádně nadprůměrní, dosahující nadprůměrných výkonů a kteří vzdělávací systém považují za dostatečný a motivující, využívají školní a mimoškolní aktivity pro nadané žáky, popř. výběrové školy a třídy. Žáci mimořádně nadprůměrní, kteří však nadprůměrných výkonů nedosahují, vzdělávací systém a výchovné podmínky považují za nedostatečné až demotivující, školní a mimoškolní aktivity jsou jim lhostejné, část této druhé skupiny tvoří mimořádně nadaní žáci, kteří podle zahraničních statistických údajů představují min. 2% celé dětské populace. Tito mimořádně nadaní žáci mají rychlejší intelektový vývoj, nacházejí neporozumění u vrstevníků, přátelí se spíše se staršími dětmi, obtížně se přizpůsobují, mají silnou vnitřní motivaci, vlastní tempo a způsob práce, dávají přednost samotě a zejména v nižším věku reagují na nedostatek podnětů zlobením. Ze zkušeností z inspekční činnosti ČŠI vyplývá, že v identifikaci nadaných žáků a dětí a v přístupech k nim, se stále vyskytuje ve školách mnoho nejasností, mýtů, stereotypů či zjednodušení. V současné době lze sledovat v České republice rozšiřování zájmu veřejnosti o nadané děti. Rovněž lze konstatovat, že se zvyšuje množství odborníků, kteří se zabývají touto problematikou, a také roste počet škol, které se snaží podporovat nadané. Kvalitativní výzkumné šetření nám napoví, jak se tato skutečnost projevuje a zda a jak koresponduje se světovými (evropskými?) závěry učiněnými na základě dlouhodobé pracovní zkušenosti. Domníváme se zcela reálně a právem, že náš osobitý dluh z dobročinného totalitního režimu bude více jak tristní. 3) Hledání příčin Je třeba zmínit, že zlepšení současného poměrně opožděného stavu navíc stále zatěžuje mnoho přetrvávajících nedostatků a překážek, např.: - V naší republice převažuje zájem o tuto problematiku spíše u psychologů než u pedagogů (Hříbková, 2009). - Současná koncepce rozvoje našeho školství nepřisuzuje nadstandardní práci pedagogů při rozvoji nadaných žáků větší význam (Čermák, 2005). - Rozsah aktivit věnovaných nadaným žákům úzce souvisí s (nedostatečnou) kvalifikací pedagogů (Čermák, 2005). - Vliv předškolního věku (včetně prenatálního věku) na formování talentu dítěte je stále nedostatečně objasněný a měl by být předmětem dalšího výzkumu (Čermák, 2005). Na druhou stranu, zvýšený zájem o rozvíjení nadaných žáků přináší i určité pozitivní úspěchy v podobě škol s rozšířeným vyučováním určitých předmětů, škol s třídami pro mimořádně nadané děti, vznik víceletých gymnázií nebo např. rozvoj systému celostátních soutěží v různých předmětech. Z výše uvedených faktů je zřejmé, že přestože určité dílčí kroky vedoucí ke zlepšení stavu byly již podniknuty, oblast nadání a rozvoje nadaných žáků má v naší republice stále obrovské rezervy. Naštěstí je velmi pravděpodobné, že při stále větším zapojování pedagogů společně se zvyšující se mezioborovou spoluprací, bude mít úroveň práce s nadanými žáky vzrůstající tendenci. I v souvislosti s naším průběžným přibližováním se vyspělému západnímu světu bude velmi zajímavé tento vývoj nejen sledovat, ale případně se na něm i podílet. 91

92 4) Metodologie a strukturování obsahu Jako metodu našeho výzkumu jsme zvolili kvantitativní výzkum, tj. výzkum, ve kterém je zdrojem poznání pouze objektivní a co možná nejpřesnější zkoumání (edukační) reality. Cílem výzkumu je objasňování jevů, na základě vědecké teorie a ověřování hypotéz (Průcha, 2008). Pro získání dat jsme použili vlastní dotazník, který je kombinací strukturovaného (dotazník s uzavřenými otázkami) a nestrukturovaného typu (dotazník s otevřenými otázkami) (Skalková, 1985 stránky 90-91). Naše názory vyslovené v hypotetických prognózách Pro realizaci našeho předvýzkumu pro potřebu skutečného vědeckého zodpovězení otázky, jak školské vzdělávací instituce zúročují nadání v samotném dítěti, jsme se při formulaci hypotéz zaměřil na jevy, které jsou relativně dobře zjistitelné a změřitelné. Několik seznamovacích rozhovorů s pedagogy nám potvrdilo, že jednotlivé základní školy se od sebe liší např. úrovní materiálního vybavení, kvalitou výuky nebo odbornými předpoklady svých pedagogů. Na těchto zjištěných faktech jsme postavili dvě výchozí hypotézy svého předvýzkumu: U první hypotézy vycházíme ze dvou předpokladů: 1) Základní školy hodnocené jako výběrové jsou atraktivnější pro rodiče, kteří mají tradiční snahu dát svým dětem co nejvyšší kvalitu. 2) Výběrové komise, které rozhodují o přijetí daného dítěte na školu, budou mít tendenci vybrat co nejlépe se projevující děti. Hypotéza 1: Základní školy, které jsou všeobecně považovány a hodnoceny jako výběrové, budou vykazovat vyšší kumulaci nadaných žáků než základní školy všeobecně hodnocené jako průměrné. Hypotéza 2: Základní školy, které jsou všeobecně považovány a hodnoceny jako výběrové, budou mít lepší (materiální, vědomostní) vybavení a tím i kvalitnější přístup pedagogů k těmto nadaným žákům, než základní školy hodnocené jako průměrné. Jako proměnnou veličinu jsme u těchto hypotéz stanovili rozdílnou úroveň jednotlivých škol. ZÁKLADNÍ ŠKOLY, VE KTERÝCH BYL PROVEDEN PŘEDVÝZKUM Na základě informací od několika nezávislých pedagogů jsme mezi brněnskými základními školami vytipovali šest škol pro předvýzkum diferencovaně odlišných a utříděných do dvou charakterově odlišných trojic. Doufáme, že se nám podařilo shromáždit kvalitní a poměrně přesná data z celkem šesti brněnských základních škol. 1) ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝBĚROVÉ S VÝBORNOU POVĚSTÍ A VELMI DOBRÝM MATERIÁLNÍM VYBAVENÍM (budeme presentovat například takto na škole A - typová podobnost ostatních: B, C). 92

93 Základní škola A, Brno ) Základní škola s rozšířenou výukou jazyků. 2) Vysoce kvalitní materiální vybavení. 3) Zvýšená hodinová dotace výuky anglického jazyka - 5 hodin týdně. 4) Německý jazyk formou volitelného předmětu od 7. třídy. 5) Maximální pohybová aktivita žáků. 6) Soustavná práce s výpočetní technikou. 7) Výuka plavání již od 1.třídy (v našem bazénu se slanou technologií). 8) Široká a pestrá nabídka zájmových kroužků a volitelných předmětů. 9) Výuka pro žáky se speciálními potřebami. 10) Pro volnočasové aktivity žáků jsou ve škole zřízeny kroužky angličtina, němčina, atletika, míčové hry, výtvarné techniky, keramika, plavání, judo, informatika K dispozici jsou dvě počítačové učebny, hrací učebny, pingpongové stoly, posilovna, keramická pec, tělocvična, víceúčelové hřiště, bazén s mořskou vodou. - Základní škola B, Brno (specifikace viz níže) - Základní škola C, Brno (specifikace viz níže) 2) ZÁKLADNÍ ŠKOLY BEZ VÝBĚROVÝCH TŘÍD A S PRŮMĚRNÝM MATERIÁLNÍM VYBAVENÍM: - Základní škola D, Brno , (specifikace viz níže) - Základní škola E, Brno , (specifikace viz níže) - Základní škola F, Brno , (specifikace viz níže) Základní škola A, Brno, Specifické vlastnosti a zaměření: uvedeno výše. Celkové počty žáků na prvním stupni ZŠ: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Celkem žáků chlapci dívky Celkem: 416 Chlapci: 182 Dívky:

94 Nadané děti diagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 1 (= 0,24%) Chlapci: 0 Dívky: 1 Doplňující údaje: Dívka s lingvistickým nadáním přišla již s identifikací k zápisu. V nejbližší době proběhne diagnostika chlapce ze 3.A. Nadané děti nediagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 6 (= 1,44%) Chlapci: 4 Dívky: 2 Doplňující údaje: Škola nemá v plánu tyto děti diagnostikovat v PPP. Průběžně se realizuje pomoc a spolupráce s rodinami dětí na základě individuálního vzdělávacího plánu. Pedagogové na této základní škole mají výborné zkušenosti se spoluprací s PPP v Brně, a pokud je (a většinou je) spolupráce s rodiči na dobré úrovni, vzdělávání těchto dětí nepovažují za náročné. Základní škola B, Brno, Specifické vlastnosti a zaměření: - Možnost alternativní výuky podle tříd Montessori. - Velmi dobré vybavení školy. 94

95 Celkové počty žáků na prvním stupni ZŠ: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Celkem žáků chlapci dívky Celkem: 331 Chlapci: 171 Dívky: 160 Nadané děti diagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 0 (= 0%) Chlapci: 0 Dívky: 0 Nadané děti nediagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 6 (= 1,81%) Chlapci: 4 Dívky: 2 Doplňující údaje o čtyřech chlapcích: - zvýšený zájem o určité obory (chemie, biologie, různé pokusy, vynalézavost, přemýšlivost), - nemá rád moc pozornosti nasměrované na sebe, je samotář, méně komunikativní. Cítí se méněcenný, když je upozorňován na nějaké nedostatky a chyby, - samostatnost, vynikající studijní výsledky, touha po informacích, sociální vyspělost na vysoké úrovni, - hledá různá řešení problémů, je velmi rychlý, zajímá se o speciální úlohy. 95

96 Doplňující údaje o dívkách: - aktivita v hodině, znalost aktuálních a nevšedních událostí, četba knih. Škola bude navrhovat rodičům návštěvu PPP, ale podle předchozích zkušeností rodiče nemají většinou o toto vyšetření zájem. Pedagogové volí individuální přístup, např.: - možnost rozvíjejících a nadstavbových materiálů pro práci, - žáci mají svoje vlastní desky, kde jsou různé logické příklady, zajímavé úlohy atp. Za každý splněný pracovní list dostávají kousek příběhu, a tak si ho postupně složí celý (- příběhy jsou bajky k zamyšlení). - speciální úkoly, oříšky pro chytré hlavy. Podle slov paní zástupkyně není problém velmi dobře pracovat s dětmi s poruchami učení, ale diagnostikovat dítě nadané a odlišit jej od žáka šikovného, bystrého, činí učitelům potíže. Jako řešení, která mohou pomoci v tomto procesu, by navrhovala: - umožnění vzdělávání pro pedagogy v této oblasti, - seminář pro celou sborovnu, - působení psychologa ve škole. Základní škola C, Brno, Specifické vlastnosti a zaměření: Výběrové třídy se zaměřením na hudební a estetickou výchovu. Celkové počty žáků na prvním stupni ZŠ: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Celkem žáků chlapci dívky Celkem: 281 Chlapci: 131 Dívky: 150 Nadané děti diagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 1 (= 0,35%) Chlapci: 0 Dívky: 1 96

97 Doplňující údaje: U této dívky bylo diagnostikováno matematicko-logické nadání. Mimo to má velmi rozvinutou slovní zásobu a dobré vyjadřovací schopnosti. Nadané děti nediagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B* 1.C 2.A 2.B 2.C* 3.A 3.B 3.C* 4.A 4.B 4.C* 5.A 5.B* 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Poznámka: * = třídy se zaměřením na hudební a estetickou výchovu. Celkem: 8 (= 2,85%) Chlapci: 7 Dívky: 1 Doplňující údaje: Žáci, kteří jsou zařazováni do tříd s hudebním zaměřením, jsou přijímáni na základě talentové zkoušky (hudební nadání, dobrá sluchová analýza, syntéza, a s tím souvisí i zvládání učiva českého a anglického jazyka). 2.C myšlení, slovní úlohy, dobrá sluchová analýza, syntéza. 3.B všeobecný přehled, pracovní tempo, úkoly vypracovávány bez chyb. 3.C všeobecný přehled. 4.A logické myšlení. 4.C logické myšlení, všeobecný přehled. 5.B úspěšné zpracování úkolů. Škola nemá v úmyslu nechat tyto děti diagnostikovat v PPP, protože nadání těchto žáků není nadprůměrné a nevyžaduje individuální učební plán. Žáci jsou zaměstnáváni rozšiřujícími úkoly a jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Systematicky jsou vytvářeny podmínky pro rozšiřování a prohlubování jejich schopností pomocí: - kladení vyšších nároků, - možnosti výběru z několika povinných a volitelných předmětů, - možnosti výběru z 25 kroužků Školního klubu, - dobře vybavené knihovny, - přístupu na internet, - individualizace výuky. Nadaný žák diagnostikovaný v PPP má vypracovaný individuální vzdělávací plán, což obnáší určitou časovou a administrativní zátěž pro třídního učitele, na druhé straně je to finanční přínos pro školu (finanční dotace na integrovaného žáka). Paní zástupkyně by navíc doporučovala, aby nadaní žáci odcházeli z 5. tříd na víceletá gymnázia, kde je možné ve větší míře rozvíjet jejich schopnosti a byly by na ně kladeny vyšší nároky. Za hlavní nedostatek týkající se této problematiky považuje nedostatečné materiální 97

98 vybavení tříd, např. celkovou absenci osobních počítačů (PC) s přístupem na internet ve třídách. Základní škola D, Brno, Specifické vlastnosti a zaměření: žádné. Celkové počty žáků na prvním stupni ZŠ: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Celkem žáků chlapci dívky Celkem: 194 Chlapci: 100 Dívky: 94 Nadané děti diagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 0 (= 0%) Chlapci: 0 Dívky: 0 Nadané děti nediagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 0 (= 0%) Chlapci: 0 Dívky: 0 Doplňující údaje: V této základní škole nadané žáky nemají. Podle vyjádření paní zástupkyně jsou zde žáci šikovní, kteří se ale výrazně neprojevují. 98

99 Základní škola E, Brno, Specifické vlastnosti a zaměření: žádné. Celkové počty žáků na prvním stupni ZŠ: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Celkem žáků chlapci dívky Celkem: 262 Chlapci: 115 Dívky: 147 Nadané děti diagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 1 (=0,38%) Chlapci: 1 Dívky: 0 Doplňující údaje: - Dobře chápe a plní ústní pokyny, snaží se sám nalézt řešení. - Úroveň čtenářských dovedností na úrovni žáka 4. třídy čte plynule s porozuměním textu a sám řeší doplňkové úkoly k textu. Intuitivně správně používá tvrdé a měkké slabiky. Správně umístí diakritiku. - Matematické znalosti a dovednosti na úrovni třídy. Využívá logické postupy a hledá různé možnosti řešení. - Vynikající všeobecná informovanost. - Vysoká slovní zásoba. - Nadané děti nediagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 0 (= 0%) Chlapci: 0 Dívky: 0 99

100 Na této základní škole se přistupuje k nadanému žákovi tímto způsobem: - pracuje se podle individuálního plánu, - jsou zadávány složitější úkoly, - je použito mezioborové obohacování učiva zahrnování větších podrobností, - je použito prohlubování učiva zařazování metod řešení problémů, vypracovávání projektů, práce na PC, - akcelerace učiva, - práce s náročnějšími texty, - práce s příruční knihovnou. Podle paní zástupkyně znamená práce s nadanými žáky náročnější přípravu pedagoga, tj. dvě přípravy na každou vyučovací hodinu, vytvoření speciálních pracovních listů a nových pomůcek. Jako zlepšení bylo jednoznačně navrženo: - více metodických materiálů, - méně dětí ve třídě, - PC v každé třídě, pro každého žáka. Základní škola F, Brno, Specifické vlastnosti a zaměření: žádné. Celkové počty žáků na prvním stupni ZŠ: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Celkem žáků chlapci dívky Celkem: 279 Chlapci: 139 Dívky: 140 Nadané děti diagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 1 (= 0,36%) Chlapci: 1 Dívky: 0 100

101 Doplňující údaje: - Vyšetřen v PPP v roce 2006 (v té době navštěvoval MŠ). - Zjištěny schopnosti dosahující mimořádné úrovně v celém okruhu činností při vysoké tvořivosti. - Syndrom ADHD, dysgrafie, dyslalie. - Doporučena integrace a vypracování NP. Z vyšetření PPP i školní práce: - kolísavá pozornost i výkonnost, - psychomotorický neklid, - drobné potíže v koordinaci, - problémy se sebekontrolou (výrazně ovlivňují jeho postavení v dětském kolektivu), - problémy s uplatňováním stravovacích návyků, - nerovnoměrný vývoj nadání aktuálně v popředí lingvistické a logicko - matematické, - nezájem o řešení stereotypně se opakujících úkolů, - velký zájem o řešení problémových úloh. Zájmové kroužky: - Merkur, Malý aviatik, Basketbal, Chovatel. Nadané děti nediagnostikované v pedagogicko-psychologické poradně: Třída 1.A 1.B 1.C 2.A 2.B 2.C 3.A 3.B 3.C 4.A 4.B 4.C 5.A 5.B 5.C Nadaní žáci chlapci dívky Celkem: 0 (= 0%) Chlapci: 0 Dívky: 0 Doplňující údaje: Ve škole je velká část dětí z rodin, jejichž rodiče jsou vysokoškolsky vzdělaní, takže studijní potenciál žáků této základní školy je velký. Názor paní zástupkyně na tuto problematiku je velmi zajímavý: Paní zástupkyně se domnívá, že není dobré vytvářet pro nadané děti speciální třídy a separovat je tak z kolektivu běžné populace. Tyto děti mají sice přidáno na straně nadání, ale někde většinou v oblasti sociálních dovedností mívají naopak problémy. Je tedy třeba, naučit je komunikovat a řešit běžné problémy. Jako hlavní zlepšení navrhuje vzájemné sdělování zkušeností se vzděláváním těchto dětí. 101

102 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ: Po vyhodnocení a porovnání všech výsledků je zřejmé, že předvýzkum potvrdil platnost hypotézy H1 (Základní školy, které jsou všeobecně považovány a hodnoceny jako výběrové, budou vykazovat vyšší kumulaci nadaných žáků než základní školy všeobecně hodnocené jako průměrné.) Základní školy A, B a C, všeobecně hodnocené jako výběrové, vykazují větší počty nadaných žáků, byť nediagnostikovaných v PPP (viz Graf 1). Tato skutečnost by navíc mohla potvrzovat i fakt, že na těchto výběrových školách se prvotním projevům nadaných nediagnostikovaných dětí věnuje podstatně větší pozornost a tyto školy jsou proto úspěšnější ve vyhledávání nových talentů. Graf 1: Poměr nadaných diagnostikovaných a nadaných nediagnostikovaných žáků (bez rozlišení pohlaví). Oproti tomu jsou počty nadaných žáků na základních školách D, E a F znatelně nižší: - Základní škola D nemá ani jednoho nadaného žáka (bez ohledu na diagnostiku)! - Základní školy E a F vykazují shodně (pouze) po jednom nadaném diagnostikovaném žákovi a shoda je i mezi nediagnostikovanými žáky, tj. nulový počet. Nápadná shoda v tomto druhém (nulovém) parametru by mohla poukazovat na nedostatečnou pozornost nebo absenci úsilí, které by mělo být vyhledávání a identifikaci nadaných žáků věnováno. Připadá nám velmi zvláštní, že by se na prvním stupni dvou základních škol nenašel jediný žák s jakýmikoliv nadprůměrnými projevy. 102

103 Je třeba objektivně dodat, že výběrové školy A, B a C disponují poměrně vyšším celkovým počtem žáků (viz Graf 2), nicméně i při vyjádření počtů nadaných žáků v procentech stále vykazují vyšší hodnoty (viz výsledky pod jednotlivými tabulkami výše). Graf 2: Celkové počty žáků (bez rozlišení pohlaví) v poměru k nadaným diagnostikovaným a nadaným nediagnostikovaným žákům. Hypotéza H2 (Základní školy, které jsou všeobecně považovány a hodnoceny jako výběrové, budou mít kvalitnější přístup pedagogů k těmto nadaným žákům, než základní školy hodnocené jako průměrné.) se ve větší míře (i když ne zcela) potvrdila také. Pedagogové na výběrových základních školách A, B a C prokázali velmi dobrý přístup k nadaným žákům, podpořený navíc úzkou spoluprácí s rodiči těchto žáků. Jak jsme již konstatovali výše, průměrné základní školy D, E a F vykazují evidentně slabší přístup a nízkou iniciativu při vyhledávání talentovaných nediagnostikovaných žáků. Základní škola D tuto průměrnost ještě více umocňuje svojí zřejmou pasivitou. Na druhou stranu přístup Základní školy E ke svému jedinému nadanému diagnostikovanému žákovi je příkladný a tomuto chlapci je poskytována vynikající podpora (viz výše), což poněkud vyvrací platnost hypotézy H2. Komplikovanějším případem je výjimečné nadání chlapce na poslední Základní škole F, které mj. poukazuje na daň, kterou musí nadaní lidé často platit, když je jejich vrozený vysoký talent negativně vyvážen nedostatky v psychické oblasti a adaptabilitě v sociální sféře. Zajímavým zjištěním, které ovšem nebylo cílem tohoto výzkumu, byl poměr nadaných chlapců k nadaným dívkám, který vyzněl jednoznačně ve prospěch chlapců (viz Graf 3). Tento zajímavý jev může být společně s celým procesem jeho vzniku tématem dalšího výzkumu. 103

104 Graf 3: Poměr nadaných chlapců a nadaných dívek (bez ohledu na diagnostiku). ZÁVĚR Na úvod bychom chtěli poukázat na několik důležitých, zajímavých a zároveň omezujících a alarmujících faktů, které vyplynuly na povrch během několikaměsíčního výzkumu: 1) Řadový pedagog na základní škole má zcela nedostatečný přehled o žácích v jiných třídách, tj. ve třídách, ve kterých neučí. Vždy jsme proto byli nuceni jednat se zástupkyní ředitele školy, která je jedinou pověřenou osobou s komplexnějším přehledem o kvalitách jednotlivých žáků. 2) Zástupkyně ředitele školy pro první stupeň ale bohužel opět nemá přehled o žácích na druhém stupni školy. Vyplývá to z faktu, že na školách jsou obvykle dvě zástupkyně ředitele školy pro první a druhý stupeň. Získávání dat od dvou rozdílných lidí (kteří je navíc většinou museli získat od svých podřízených) bylo velmi komplikované a v praxi obtížně řešitelné. Z tohoto důvodu jsme zaměřili náš výzkum vždy jen na první stupeň základních škol, který je podle našeho názoru, pro identifikaci nadaných žáků na základních školách, klíčový. 3) Pedagogové ve většině základních škol v Brně jsou průběžně neustále zaměstnáváni vyplňováním různých dotazníků (konkrétně) od studentů Masarykovy univerzity. Tento sdělený fakt bohužel způsobuje nemilou reakci: Pokud učitelé vyloženě nemusí, nebo nepatří do okruhu osob blízkých tazateli, tak - navzdory své ochotě pomoci - tyto dotazníky z důvodu permanentní časové tísně preventivně odmítají. 4) Na druhou stranu nám bylo také sděleno, že poskytování jakýchkoliv údajů o dětech je komplikovaná záležitost, a kdybychom požadovali trochu podrobnější informace, byli by učitelé nuceni žádat rodiče každého dítěte o jejich svolení, což by v podstatě znemožnilo jakýkoliv výzkum. 104

105 5) Podle slov pedagogů je samotné rozlišení nadaných žáků od žáků pilných, pracovitých a snaživých velmi obtížné, protože za nadprůměrnými projevy žáků se v mnoha případech skrývá intenzivní domácí příprava místo vrozeného talentu. Již samotný fakt, že se nám podařilo nalézt nadané žáky, byť většinou nediagnostikované v PPP, hodnotíme velmi pozitivně. Dalším pozitivním faktem je zjištění, že i v dnešní hektické době se najdou pedagogové, kteří jsou ochotni věnovat vlastní čas, prostor a energii rozvoji nadaných žáků. Náš předvýzkum ukázal, že odborně předkládané údaje z literatury o tom, že bychom měli identifikovat a pracovat (běžně) s cca 2 % nadaných dětí z populačního spektra, se v našem případě n e p o t v r d i l. Zjištění, ke kterým jsme dospěli, se v ý r a z n ě o d l i š u j í od předpokládané obecné skutečnosti, což dokladujeme v následující strukturované tabulce. Nadaní: deklarované pedagogicko-psychologickou poradnou Počet žáků v pilotním vzorku Počet nadaných - deklarovaných PPP v pilotním vzorku Počet nadaných - označených učiteli v pilotním vzorku Počet nadaných - bez ohledu na diagnostiku % 0,22% 1,11% 1,33% Námi zjištěné hodnoty z vybraného vzorku pilotních brněnských škol jsou mimořádně alarmující. Přitom je zde nutno hodnotit okolnost, že ze sledovaného pilotního vzorku šlo o polovinu tzv. výběrových škol. Naše alarmující zjištění v předvýzkumu chceme ověřit širokým záběrem objemu škol (již sumarizujeme výzkumný materiál z cca 1200 škol, což prezentuje úhrnem konkrétní údaje o žáků). Zcela jednoznačně můžeme konstatovat, že řešení a explicitně hledání nadaných dětí bude tou dlouhou tratí, o které se zmiňujeme prostřednictvím Eriky Landau v preambuli naší studie. Literatura 1) Landau, E.: Odvaha k nadání. Praha : Akropolis, ) Hlusková, Z.: Integrace nadaných žáků do výuky na ZŠ. Diplomová práce: Brno, 2010, s ) Čáp, J.: Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001(2. vydání),s ISBN: X. 4) Hartl, P., Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha : Portál, ISBN X. 5) Čermák, V., Turinová, L:. Nadaní žáci na základní škole. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, ISBN X. 6) Gavora, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, ISBN ) Hříbková, L.:. Pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Praha : Grada Publishing, ISBN ) Průcha, J.: Pedagogický slovník. Praha : Portál, ISBN

106 9) Skalková, J.: Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1985.C ) Šimoník, O., Vítková, M.: Výchova a nadání 1. Brno : MSD, spol. s.r.o., ISBN ze dne Mgr. Janda Miroslav Katedra pedagogiky PdF Masarykovy univerzity Poříčí Brno, Česká republika PaedDr. Šťáva Jan, CSc. Katedra pedagogiky PdF Masarykovy univerzity Poříčí Brno, Česká republika Mgr. Věchtová Gabriela Katedra pedagogiky, doktorandské stadium PdF Masarykovy univerzity Poříčí Brno, Česká republika Vondrka Tomáš, UČO ročník kombinovaného oboru Lektorství anglického jazyka PdF Masarykovy univerzity Poříčí 9, Brno, Česká republika 106

107 IDENTIFIKACE MATEMATICKY NADANÝCH ŽÁKŮ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY IDENTIFICATION OF MATHEMATICALLY GIFTED CHILDREN IN A PRIMARY SCHOOL Renata Kovářová Klíčová slova: identifikace, mimořádné nadání, matematické nadání, identifikační škály, pozorování, kvalitativní analýza, testové metody. Anotace: Současná doba klade vysoké nároky na jednotlivé členy své společnosti, proto si žádná společnost nemůže dovolit hazardovat s potenciálem jednotlivců. V rámci identifikace mimořádně nadaných dětí a žáků jsou sestavovány identifikační škály sloužící k primární identifikaci možného mimořádného nadání. V souladu s těmito snahami jsme se pokusili stanovit jistá kritéria, která zkvalitňují primární identifikační proces na základní škole. Key words: identification, extraordinary gift, mathematical gift, identification scales, observation, qualitative analysis, test methods. Abstract: Contemporary period and situation puts a lot of demands on individual members of the society, so every society can t risk the potential of its people. Mostly the identification process means preparing or setting various scales and tests to primary exposure extraordinary talents of its children. The main task of our research was try to build special criterions which would make the identification process better and increase its quality. 1 Úvod V každé psychologii nalezneme výklad termínů talent a nadání. Ve vztahu k mimořádně nadaným žákům však obsah těchto názvů nabývá různé dimenze. Někteří autoři tyto termíny považují za synonyma, jiní se je pokoušejí významově odlišit. V naší současné české legislativě je preferován termín mimořádné nadání. Vyhláška č. 73/2005 Sb. v 12 definuje mimořádně nadaného žáka jako jedince, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Tyto žáky staví školský zákon č. 561/2004 Sb. na stejnou úroveň jako jedince se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedná se o osoby, které mají nárok na zvýšenou podporu ve školním vzdělávání směřující k maximálnímu rozvoji jejich potenciálního nadání. Zařazení žáka mezi jedince s mimořádným nadáním je však podmíněno účinnou a přesnou identifikací. V roce 2009 byla sestavena Koncepce péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let (dále Koncepce ). Ta navazuje na Koncepci péče o mimořádně nadané děti a žáky z let , která byla orientována zejména na péči o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních. Koncepce respektuje integrační model edukace nadaných žáků. Zdůrazňuje však nutnost rozšířit stávající systém identifikace nadaných o jejich cílené vyhledávání učiteli všech typů škol. V Koncepci se zdůrazňuje, že v České republice chybí speciálním pedagogům testy, které by sloužily výlučně k diagnostice nadání, a proto jsou k tomuto účelu využívány testy, které primárně slouží ke speciálně pedagogické diagnostice specifických poruch učení. I z tohoto důvodu je ve výše uvedené Koncepci , jako jedním z primárních úkolů v etapě vzdělávání žáků mladšího školního věku, stanovena tvorba identifikačních nástrojů pro učitele a speciální pedagogy. S tím pochopitelně souvisí potřeba adekvátního vzdělávání učitelů, a to jak v pregraduálním tak i postgraduálním období, a zabezpečení dostatku didaktických postupů a metodických materiálů pro vlastní vzdělávání nadaných. 107

108 Předkládaný příspěvek má dvě základní části. V první se zamýšlíme obecně nad komplexností identifikačního procesu mimořádně nadaných žáků a druhá část je věnována výsledkům výzkumu z oblasti identifikace matematického nadání u žáků 2. tříd základních škol. 2 Identifikace a diagnostika mimořádného nadání Identifikace mimořádně nadaného žáka je komplikovaný proces, který vyžaduje interdisciplinární pojetí. Celý tento proces můžeme charakterizovat třemi fázemi: nominační, identifikační a diagnostickou. První, nejširší fází je nominace, která by měla zahrnovat účast nejvíce subjektů jako jsou rodiče, učitelé, sportovní trenéři, učitelé hudby, učitelé kreslení, spolužáci i samotný potenciálně nadaný žák. Druhá fáze je identifikační. Okruh subjektů, které do ní vstupují, se již zužuje. Jedná se zejména o učitele a speciální pedagogy, popř. psychology. Zde se cíleně soustředíme na další projevy: osobnostní, zhodnocení výsledků školních prací, didaktických testů apod. Aby identifikace nadaného žáka ze strany učitelů byla nezpochybnitelná, musí učitelé dostat k dispozici jasná kritéria, popisy chování a projevy nadaného dítěte. Zde spatřujeme obrovský prostor pro působení pedagogů na pedagogických fakultách. Již v pregraduální přípravě by budoucí pedagogové měli být podrobně seznamováni se specifiky mimořádného nadání, možnostmi identifikace a edukace těchto žáků. Na to by mělo logicky navazovat i systematické postgraduální vzdělávání, jelikož úloha učitele v prvotní identifikaci mimořádně nadaného žáka je nezastupitelná. Tento fakt vyplývá i ze zprávy evropské komise (Eurydice, 2006), která ve svém výzkumu zjišťovala přístupy jednotlivých zemí k problematice identifikace a vzdělávání nadaných. Daná problematika je v jednotlivých evropských zemích intenzivně řešena a stává se buď povinnou nebo nepovinnou součástí přípravy učitelů, popř. se o ní oficiální doporučení nezmiňují. Identifikační proces můžeme z hlediska intence členit na nezáměrný a záměrný. Předpokladem jakékoli záměrné identifikace je vytvoření vhodných nástrojů, které mohou být nápomocny odhalení mimořádného nadání. Přestože neexistují konkrétní metody k identifikaci latentně nadaných na základních školách, ze studia problematiky nadaných a komparací zjištěných poznatků můžeme vyvodit jednotlivé postupy, které lze při učitelské identifikaci využít. (srov. Dočkal, 1987, Hříbková, 2005, Jurášková, 2006, Laznibatová, 2003, Musil, 1989 a další) Základní postupy v identifikaci nadaných žáků na základních školách: (KOVÁŘOVÁ, R., KLUGOVÁ, I. Edukace nadaných dětí a žáků. Distanční text. Ostrava: Vycházíme z nezáměrné identifikace, jejíž základními metodami jsou pozorování, analýza výsledků práce a jejich porovnávání s výkony ostatních žáků ve třídě. Učitel zde bere v potaz i názory dalších učitelů, rodičů a vrstevníků a samotného potenciálně nadaného dítěte. Jestliže se žák jeví jako mimořádně nadaný, nastupuje záměrná identifikace, jejíž cílem je vytvořit celkový profil žáka z pohledu učitele. o Sleduje sociální začlenění žáka v kolektivu vrstevníků. o Vyhodnocuje emoční charakteristiky. o Pozoruje specifické faktory jako jsou motivace, vytrvalost, rozsah zájmů apod. o Sleduje úroveň tvořivosti ve školních pracích. o Cíleně žákovi připravuje náročnější úkoly a vyhodnocuje, jak se s nimi vyrovnává. o Sleduje úroveň komunikačních schopností a schopnosti argumentace. o Sleduje úroveň nezávislosti a schopnosti sebeřízení. 108

109 Na základě analýzy všech učitelových zjištění následuje rozhovor se zákonnými zástupci, který má za úkol dokreslit celkový obraz žáka. V případě, že učitel i rodič se shodnou na další fázi identifikačního procesu, tj. diagnostice ve školském poradenském zařízení, vyplní zprávu o žákovi a odešlou na příslušné školské poradenské zařízení. V mnohém by učiteli pomohla přítomnost školního psychologa a školního speciálního pedagoga, kteří jsou oprávněni provádět vyšetření pomocí standardizovaných testů a lépe navrhnout optimální způsob vzdělávání, který odpovídá jak potřebám žáka, tak i možnostem dané školy. Třetí fází je pak vlastní diagnostika. Jedná se zejména o diagnostiku psychologickou, doplněnou speciálně pedagogickou diagnostikou. Na základě platné české legislativy je diagnóza mimořádného nadání stanovena pracovníky školských poradenských zařízení (pedagogicko - psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum). V posledních letech dochází stále více ke kritice jednostranného používání testů. Polemizuje se o tom, zda úspěch v inteligenčních testech predikuje úspěch ve škole a v životě vůbec (Sternberg, 2001) Někteří psychologové přisuzují větší význam jiným typům inteligence, např. emoční inteligenci. (srov. Goleman, 1999, Shapiro, 1998) Gardner specifikuje dokonce sedm různých druhů inteligence. Preiss (2008) se zase zamýšlí nad tím, jak se výše inteligence s vývojem společnosti mění, polemizuje o vrozených dispozicích a vlivech prostředí. Proto se při diagnostice mimořádného nadání ve školských poradenských zařízeních využívají nejen testy rozumových schopností, ale také podrobná analýza anamnestických dat, testy tvořivosti, osobnosti a motivace, strategie myšlení apod. Z výše uvedené kapitoly věnované identifikaci vyplývá, že efektivní identifikační proces je velmi náročný a vyžaduje aktivní a kompetentní podíl mnoha subjektů. Ve školních vzdělávacích programech, které jsou závazným dokumentem v základních školách již od školního roku 2007/2008, by měl být zakotven prostor pro identifikaci a následné zavádění integrované vzdělávací podpory nadaných žáků. Nelze než souhlasit s Hříbkovou (2006), která předpokládá, že pracovníci školních poradenských pracovišť, která v současné době vznikají alespoň ve velkých školách, budou příznivě ovlivňovat identifikaci a celkově působit ve prospěch nadaných jedinců. Nutno si ale uvědomit, že musí být vybaveni odpovídajícími kompetencemi a zejména vhodnými identifikačními nástroji. 3 Diagnostika matematického nadání na základní škole V předchozí kapitole byla prezentována složitost komplexní identifikace mimořádného nadání. S vědomím této obtížnosti jsme se v našem výzkumu zaměřili pouze na jednu složku nadání, a to matematického. V souladu se současnými možnostmi jsme k identifikaci matematického nadání využili testů primárně určených k diagnostice poruch matematických schopností. 3.1 Cíle a úkoly výzkumu Globálním cílem výzkumu byla analýza možností identifikace matematicky nadaného žáka na 1. stupni základní školy s využitím baterie testů primárně určených k diagnostice poruch matematických schopností. Šíře globálního cíle vyžaduje užší specifikaci. Z tohoto důvodu jsme jej rozpracovali do následujících úkolů. Úkol 1: Provedení baterie testů u dětí 2. ročníku základních škol, které by mohly být nápomocny k identifikaci nadprůměrného nadání pro matematiku: Ravenovy standardní progresivní matice, Barevná kalkulie, Rey-Osterriethova komplexní figura, Číselný trojúhelník. 109

110 Úkol 2: Provedení kontrolních testů u vybrané skupiny žáků pracovníky pedagogickopsychologické poradny. Úkol 3: Realizace podrobné analýzy všech testů vykonaných žáky v průběhu prvního i druhého testování. 3.2 Metodologie výzkumu Výzkum byl pojat jako statistické šetření. Probíhal ve dvou fázích, pro které byly použity následující testy. První testování bylo provedeno samotnou autorkou a byly k němu použity následující testy: Ravenovy standardní progresivní matice 1 Barevná kalkulie Číselný trojúhelník Rey Osterriethova komplexní figura (Test komplexní figury, dále TKF) Druhé testování bylo provedeno psycholožkou a speciální pedagožkou z pedagogicko - psychologické poradny (dále PPP). Při něm byly použity následující testy: WISC III Číselný trojúhelník Rey Osterriethova komplexní figura (Test komplexní figury, dále TKF) 3.3 Charakteristika výzkumného souboru Z hlediska předloženého výzkumu můžeme hovořit o souboru základním a výběrovém. Základní soubor, který v našem případě tvořilo 99 žáků 2. ročníků základních škol, splňoval následující kritéria. Byl tvořen žáky 2. ročníků základních škol z Ostravy Poruby vzdělávajících se podle osnov základní nebo obecné školy. Ředitelé základních škol souhlasili s provedením výzkumu na území jejich školy. Konkrétně se jednalo o 4 základní školy. Byl vyjádřen souhlas zákonných zástupců, kteří byli osloveni dopisem. Osloveno bylo prostřednictvím třídních učitelů 166 zákonných zástupců, z nichž 114 vyjádřilo souhlas s testováním jejich dítěte. Jelikož však v době, kdy vlastní testování v základních školách probíhalo, bylo 12 dětí nepřítomno, testy prošli 102 žáci (což je 61,4 % z původního souboru) 2. Výběrový soubor byl tvořen 17 žáky ze základního souboru. Při jeho tvorbě nebylo jednoduché stanovit jasná kritéria. V prvním testování byly použity 4 testy, které zjišťovaly úroveň rozličných matematických schopností u žáků. Získané hodnoty u jednotlivých žáků byly tedy velmi variabilní a ne vždy se shodovaly s hodnocením učitele. Na základě analýzy dosažených výsledků, vstřícnosti ředitelů a učitelů oslovených základních škol, a v neposlední řadě souhlasu zákonných zástupců byla stanovena následující kritéria: 1 Jelikož Ravenovy standardní matice jsou psychologickým testem, byla jejich administrace a vyhodnocování prováděno v úzké spolupráci s psychologem. 2 Během vyhodnocování musely být testy tří žáků vyřazeny z důvodu neúplných údajů, které znemožňovaly jejich vyhodnocení. Konečný počet žáků, kteří prošli testováním a jejichž testy byly vyhodnocovány, je tedy 99, což tvoří 59,6 % z původního souboru a 97,1 % z žáků, kteří testováním prošli. 110

111 Dítě dosáhlo nadprůměrného výsledku alespoň v jednom z vykonávaných testů (kromě jednoho žáka, který dosáhl ve dvou testech průměrných výsledků a ve dvou podprůměrných a vzhledem k souhlasu zákonných zástupců byl vybrán k ověření námi předpokládaného výsledku dalšími nástroji). V potaz byla brána ochota dítěte. Nezbytný byl souhlas zákonného zástupce. Na základě splnění výše uvedených kritérií a možností pracovnic PPP prošlo druhým testováním 17 dětí. Počet dětí byl redukován, jelikož druhé vyšetření bylo časově náročnější a možnosti pracovnic PPP, žáků i učitelů základních škol byly omezené. Druhým testování prošlo tedy 17,2 % žáků z hodnoceného prvního testování. 3.4 Výstupy z prvního testování V následujících tabulkách uvádíme rozložení dosažených výsledků podle úspěšnosti v jednotlivých testech, kterými prošli všichni žáci základního souboru v průběhu prvního testování. Klasifikace: 1. stupeň výrazný nadprůměr 2. stupeň nadprůměr 3. stupeň průměr 4. stupeň podprůměr 5. stupeň výrazný podprůměr Tabulka 1 - Rozložení dosažených výsledků testů podle stupňů úspěšnosti (vyjádřeno v absolutních hodnotách) 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň 4. stupeň 5. stupeň Raven Kalkulie TKF - kopie TKF - reprodukce Tabulka 2 - Rozložení dosažených výsledků testů podle stupňů úspěšnosti (procentuální vyjádření) 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň 4. stupeň 5. stupeň Raven 19,2% 31,3% 31,3% 14,2% 4,0% Kalkulie 4,0% 23,2% 65,7% 5,1% 2,0% TKF - kopie 4,0% 17,2% 27,3% 23,2% 28,3% TKF - reprodukce 5,1% 7,1% 25,2% 20,2% 42,4% 111

112 Graf 1 - Rozložení úspěšnosti v jednotlivých testech (procentuální vyjádření) 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň 4. stupeň 5. stupeň Raven Barevná kalkulie ROF - kopie ROF - reprodukce Z uvedených tabulek a grafu 1 nevyčteme vztahy mezi jednotlivými testy. Vzhledem k uvedenému cíli práce jsme se tyto vztahy pokusili zjistit, konkrétně mezi testem Ravenovy standardní matice a testem Barevné kalkulie, a TKF kopie a reprodukce. Vztahy mezi dosaženými výsledky v testech Ravenovy standardní progresivní matice a Barevná kalkulie uvádíme v kontingenční tabulce 3. Následující tabulky 4 a 5 pak ukazují shody a rozdíly mezi zmíněnými testy. Tabulka 3 - Vztahy mezi testy Ravenovy progresivní matice a Barevná kalkulie Raven 1. Raven 2. stu-ravepeň 3. Raven 4. stu-raven 5. stupeň stupeň peň stupeň Kalkulie 1. stupeň Kalkulie 2. stupeň Kalkulie 3. stupeň Kalkulie 4. stupeň Kalkulie 5. stupeň V úhlopříčce vidíme počty červeně vyznačených žáků, kteří v obou testech dosáhli stejného stupně u obou porovnávaných testů. Je zřetelné, že v nejvyšším počtu je zastoupen průměr, tj. 3. stupeň. Tabulka 4 - Shody a rozdíly výsledků testů Ravenovy progresivní matice a Barevná kalkulie Úplná shoda Rozdíl o 1 Rozdíl o 2 Rozdíl o 3 Rozdíl o 4 počet % 31,3% 43,4% 19,2% 6,1% 0,0% 112

113 Tabulka 5 - Označení rovnosti či nerovnosti testu Ravenovy progresivní matice a Barevná kalkulie Úplná shoda Kalkulie lepší Raven lepší počet % 31,3% 27,3% 41,4% Z tabulky 4 vyčteme, že ve 31, 3 % nastala úplná shoda ve výsledcích obou testů. Odhlížíme zde od faktu, v jakém stupni se testy shodovaly. Tabulka 5 pak ukazuje, že v 41,4% byl na lepší úrovni test Ravenovy standardní progresivní matice a pouze ve 27,3% byl lepší test Barevné kalkulie. V následujících třech tabulkách představíme obdobné vztahy v rámci testu TKF, tzn. vztahy mezi kopií a reprodukcí. Tabulka 6 - Vztahy mezi kopií a reprodukcí v testu TKF Kopie - 1 Kopie - 2 Kopie - 3 Kopie - 4 Kopie - 5 Reprodukce Reprodukce Reprodukce Reprodukce Reprodukce V úhlopříčce jsou červeně vyznačeny shodné hodnoty v obou typech testu TKF, tzn. kopie i reprodukce. Nelze přehlédnout nápadný nárůst u stupně 5, který značí výrazný podprůměr. Tabulka 7 - Shody a rozdíly výsledků v testu TKF - kopie a reprodukce Úplná shoda Rozdíl o 1 Rozdíl o 2 Rozdíl o 3 Rozdíl o 4 počet % 42,4 % 39,4 % 14,1 % 4,1 % 0,0% Tabulka 8 - Označení rovnosti či nerovnosti kopie a reprodukce testu TKF Úplná shoda Reprodukce lepší Kopie lepší počet % 42,4 % 20,2 % 37,4 % Pokud bychom sledovali pouze tabulku 7, pak můžeme s uspokojením prohlásit, že téměř polovina testovaných žáků (přesně 42,4 %) dosáhla v obou případech testu TKF shodných výsledků. Budeme li ale analyzovat výsledky uvedené v tabulce 6, pak vidíme, že totožné výsledky jsou v 50 % výrazně podprůměrné. Test Číselný trojúhelník bylo nutné vyhodnocovat výhradně kvalitativně, proto jsou prezentovány pouze u výběrového souboru. Kvantitativní zhodnocení bylo nereálné, jelikož výsledky by byly velice zkreslené 113

114 Shrnutí: Prvního testování se účastnilo 99 žáků, z nichž nadprůměrných výkonů ve všech 4 kvantitativně zkoumaných testech 3 dosáhlo pouze 1 dítě, což tvoří 1% všech testovaných žáků. Nadprůměrných výkonů ve třech oblastech dosáhlo 8 žáků, což tvoří 8,1%. 3.5 Výstupy z druhého testování Druhého testování se na základě předem stanovených kritérií účastnilo 17 žáků. Jednalo se o psychologické vyšetření pomocí testu WISC III. Při posuzování výsledků na základě tohoto testu vycházíme z klasifikace na základě Gaussovy křivky. Všichni sledovaní žáci se umístili v pásmu průměru a výše. Průměr mezi body IQ Nadprůměr bodů IQ Vysoký nadprůměr (dle školské legislativy se jedná o žáky mimořádně nadané) 130 a více bodů. Speciálně pedagogické vyšetření doplňovalo vyšetření psychologické a umožnilo tak dotvořit celkový obraz o schopnostech žáka. Byly využity jednak stejné testy jako při prvním testování, tzn. TKF, Číselný trojúhelník. Navíc byly sledovány schopnosti analogie v rámci matematiky. Test Barevná kalkulie znovu aplikován nebyl. Zásadní rozdíl byl ve formě administrace testů. V rámci prvního testování se jednalo o skupinovou administraci, ve druhém šlo o individuální vyšetření. Vzhledem k individuální práci s jednotlivými žáky měly pracovnice PPP větší prostor zaměřit se na zjištění jejich motivace, oblíbených a méně oblíbených předmětů ve škole i na preferovanou mimoškolní činnost. Sedm žáků, což tvoří 41,2%, dosáhlo IQ v pásmu vysokého nadprůměru. Pokud se pokusíme tyto výsledky komparovat s výsledky 1. testování, dojdeme k následujícímu zjištění. V testu Ravenovy standardní progresivní matice pět z těchto 7 žáků dosáhlo vysokého nadprůměru a 2 nadprůměru. V testu Barevná kalkulie dosáhli 3 žáci nadprůměru a 4 pásma průměru. V TKF kopii nedosáhl pásma vysokého nadprůměru ani jeden žák, pásma nadprůměru dosáhli 3 žáci a pásma průměru 4 žáci. V reprodukci téhož testu jeden žák dosáhl výrazného nadprůměru, 3 žáci průměru, 2 žáci podprůměru a jeden dokonce výrazného podprůměru. Další skupinu tvoří žáci, kteří prošli 2. testováním a v závislosti na výkonech stanovených pomocí IQ dosáhli nadprůměru, tj. IQ mezi body. Jednalo se o 6 žáků, což tvoří 35,3 %. Obdobně jako u první skupiny žáků výrazně nadprůměrných i zde se pokusíme o komparaci všech dosažených výsledků. V testu Ravenovy standardní progresivní matice dosáhli 2 žáci vysokého nadprůměru a 4 žáci nadprůměru. V testu Barevná kalkulie byl poměr vyrovnaný, 3 žáci dosáhli výkonu v pásmu nadprůměru a 3 v pásmu průměru. V TKF kopii dosáhl pouze 1 žák nadprůměru a 1 žák průměru, 3 žáci byli v pásmu podprůměru, 1 dokonce v pásmu výrazného podprůměru. Nejhorších výsledků dosáhli žáci v TKF reprodukci, kde se jednalo o 2 případy v pásmu podprůměru a 4 v pásmu výrazného podprůměru. Poslední skupinou, kterou nám zbývá vyhodnotit, je skupina žáků, která na základě psychologického vyšetření vykazovala průměrné výsledky. Jedná se o 4 žáky, což tvoří 23,5%, kteří svými výkony spadají do pásma průměru, tj. IQ V testu Ravenovy standardní progresivní matice 2 z těchto žáků dosáhli nadprůměrných a dva průměrných výsledků. 3 Ravenovy standardní progresivní matice, Barevná kalkulie, TKF kopie, TKF - reprodukce, 114

115 V testu Barevná kalkulie byli 3 žáci průměrní a 1 dokonce výrazně podprůměrný. V testu TKF kopie 1 žák vykazoval výrazně nadprůměrné, 1 průměrné, 1 podprůměrné a 1výrazně podprůměrné výsledky. V testu TKF reprodukce byly výkony 1 žáka průměrné a 3 žáků výrazně podprůměrné. 3.6 Závěry z testování žáků Ze sledovaných 17 žáků, kteří se účastnili obou testování, můžeme 13, což tvoří 76,5%, zařadit do pásma nadprůměru a vysokého nadprůměru. 23,5% dosáhlo pásma průměru. Pokud se pokusíme shrnout jednotlivé výsledky a vztahy mezi testy, nedojdeme ke zcela jednoznačným závěrům. V grafech 2 5 vidíme rozložení dosažených výsledků v jednotlivých testech podle úrovně zařazení do inteligenčního pásma podle výkonů v testu WISC III. Graf 2 - Výkony v testu Ravenovy standardní progresivní matice u žáků, kteří prošli 1. i 2. testováním IQ 130 a výše IQ IQ Vysoký nadprůměr nadprůměr průměr podprůměr Výrazný podprůměr Pokud srovnáme výkony v jednotlivých skupinách v testu Ravenovy standardní progresivní matice, dojdeme k závěru, že globálně dopadli nejlépe žáci, u nichž byl následně diagnostikována vysoce nadprůměrná inteligence. Druhá skupina, která byla diagnostikována jako nadprůměrná, dosahovala převážně nadprůměrné výsledky i v tomto testu. Ve skupině, která nakonec byla hodnocena jako průměrná, jsou sice 2 žáci, kteří dosáhli v testu Ravenovy standardní progresivní matice pásma nadprůměru, ale ostatní testy byly v pásmu průměru a podprůměru. V testu Barevná kalkulie již tyto rozdíly mezi prvními dvěma skupinami nejsou tak výrazné, jak můžeme vidět v grafu 3. Spíše můžeme hovořit o tom, že obě skupiny, tzn. žáci vysoce nadprůměrní i nadprůměrní, dopadly přibližně stejně. Výraznější rozdíl můžeme pozorovat ve skupině průměrných žáků, z nichž se 3 umístili v pásmu průměru a 1 v pásmu hlubokého podprůměru. 115

116 Graf 3 - Výkony v testu Barevná kalkulie u žáků, kteří prošli 1. i 2. testováním IQ 130 a výše IQ IQ vysoký nadprůměr nadprůměr průměr podprůměr výrazný podprůměr Graf 4 - Výkony v testu TKF kopie u žáků, kteří prošli 1. i 2. testováním IQ 130 a výše 3 2 IQ IQ vysoký nadprůměr nadprůměr průměr podprůměr výrazný podprůměr Výkony v testu TKF kopie již jsou více rozloženy kolem středních hodnot, tzn. v pásmu nadprůměru až podprůměru, přičemž výkony diagnostikovaných vysoce nadprůměrně nadaných žáků se mírně kloní k levé části grafu, ostatní spíše k opačné části, tj. směrem k horším výkonům. Ještě znatelnější rozložení můžeme sledovat v grafu 5, kde jsou uvedeny výkony jednotlivých skupin žáků v testu TKF reprodukce. Zde s výjimkou jednoho žáka, který se umístil v pásmu vysokého nadprůměru, jsou všichni ostatní žáci zařazeni v pásmu průměru a níže. 116

117 Graf 5 - Výkony v testu TKF reprodukce u žáků, kteří prošli 1. i 2. testováním IQ 130 a výše IQ IQ Vysoký nadprůměr Nadprůměr Průměr Podprůměr Výrazný podprůměr Z předložených výsledků je patrné, že ani na základě celé baterie testů není jednoduché posoudit nadání pro matematiku. Přesto z výsledků jednotlivých testů můžeme usoudit na úroveň struktury matematických schopností. Jestliže bychom se na základě našich zkušeností a analýzy výsledků měli rozhodnout pro použití jednotlivých testů v rámci identifikace matematicky nadaných žáků této věkové skupiny, dospěli bychom k následujícím závěrům. Všechny aplikované testy by bylo, vzhledem k věku žáků, vhodné zadávat individuálně. Skupinové zadávání ve většině případů prokázalo horší výsledky, i když ne zcela markantně. Test Ravenovy standardní progresivní matice se k orientační diagnostice jeví jako vhodný k použití i u této skupiny žáků. Vzhledem k omezenému prostoru ve druhém testování jsme nemohli posoudit, jak by v testu WISC III dopadli žáci, kteří byli v Ravenovi podprůměrní. Test Barevná kalkulie se jeví jako vhodný v rámci široké identifikace i u zkoumané věkové skupiny. Podle prokázaných výsledků musíme u dětí dané věkové skupiny připustit průměrný výsledek i u potencionálně nadaných dětí. Tato situace vyplývá i z období, kdy byl test zadáván, tzn. konce 2. třídy. Teprve ve druhém ročníku se žáci seznamují s násobilkou a její spoje postupně fixují. Dalším významným momentem je, že se jedná o test, který je časově limitován. Toto omezení může být příčinou horšího výsledku u dětí s pomalým pracovním tempem, popř. u dětí se sklony k perfekcionalismu nebo dětí s nižším sebepojetím. Na základě zjištěných výsledků v rámci celé výzkumné skupiny bychom u zkoumané věkové skupiny TKF nedoporučovali, a to jak na základě výsledků z prvního, tak i druhého testování. Přestože se objevovaly jisté výkyvy směrem k vysokému nadprůměru, většina žáků podávala výkony v pásmu podprůměru. V manuálu TKF (Košč, Novák, 1997) je sice uváděno, že tímto testem lze diagnostikovat skupiny matematicky nadaných jedinců, ale nám se to u této věkové skupiny nepotvrdilo. Pokud se týká vztahu TKF kopie a reprodukce směrem k inteligenci, uvádí se, že hraje jistou roli pouze v případě kopie. V případě reprodukce je prokázáno, že i nadprůměrní jedinci mohou dosahovat i velmi nízkých výsledků. (Košč, Novák, 1997) Test Číselný trojúhelník se nedal kvantifikovat, proto výsledky nejsou uvedeny u celé zkoumané skupiny, ale pouze u těch žáků, kteří prošli oběma koly testování. Na základě těchto zjištění můžeme doporučit užití této screeningové metody 117

118 v případě, že z pozorování dítěte jsme schopni posoudit, zda zvládne prostor. V každém případě je na místě individuální testování, jelikož ve sledované skupině 17 žáků došlo k výraznému zlepšení při individuální administraci. V prvním testování zvládlo řešení testu bez problémů 8 dětí, kdežto ve druhém testování již 13 dětí. Při tomto kvalitativním hodnocení jsme nebrali ani tak v potaz numerické řešení, ale zejména zvládání prostoru. Zamýšleli jsme se také nad velmi důležitou otázkou. Jestliže bychom uvedené testy, tzn. Ravenovy standardní progresivní matice, Barevná kalkulie, popř. Číselný trojúhelník chtěli v rámci širokého screeningu použít, kdo by měl být kompetentní tyto testy žákům předkládat. Došli jsme k jednoznačnému závěru, že by se mělo jednat o člověka, kterého žáci znají ze školy, tzn. že pro ně není zcela cizí, přičemž to není jejich učitel. Z tohoto pohledu se nám jako nejoptimálnější jeví využít ve škole funkce školního psychologa a školního speciálního pedagoga, které umožňuje zákon. Další výhodou by bylo, že se screeningu mohou účastnit oba pracovníci, kteří mohou porovnat své závěry nejen z jednotlivých výkonů v testech, ale zejména z pozorování jednotlivých projevů žáka, jeho motivaci, zaujetí touto činností, důslednost, ctižádost apod. V rámci komplexního vyhodnocení všech získaných údajů nemůžeme opomenout ani zájmy žáků, které mají vysoce vypovídající hodnotu. V našem zkoumaném vzorku se ukázalo, že žáci, kteří byli hodnoceni jako mimořádně nadaní preferují náročnější aktivity. Jedná se o sudoku, hru na housle, české dějiny, sestavování atlasů hub, zájem o města ČR i dalších států. U žáků nadprůměrně nadaných se některé tyto činnosti také vyskytují, zejména sudoku, ale jinak se aktivity posouvají spíše k obecnějším činnostem jako četba, práce na PC a sport. 4 Závěr Efektivní identifikace a následná edukace mimořádně nadaných žáků je důležitý úkol, který stojí před současným českým školstvím. Optimální rozvoj celé žákovské populace, tedy i žáků mimořádně nadaných, předpokládá realizaci všestranné podpory vedoucí k jeho podněcování. Naše současné školství se přiklání k integračnímu směru, což znamená, že většina zmíněných žáků se vzdělává a bude i nadále vzdělávána zejména v hlavním edukačním proudu. V současné době sice i v ČR vznikají školy a třídy zaměřené na edukaci mimořádně nadaných jedinců, ale jedná se o pouhý zlomek v celostátním měřítku. Navíc často jde o soukromé základní a střední školy. Z tohoto faktu nám zřetelně vyplývá nutnost posílení kompetencí pedagogů běžných základních škol v oblasti identifikace a edukace mimořádně nadaných žáků. Hlavní úloha však nespočívá pouze v učitelích, ale také v ostatních odbornících jako jsou psychologové a speciální pedagogové, kteří zejména v otázkách identifikace mimořádně nadaných žáků musí s učiteli úzce spolupracovat a na druhé straně vyvíjet dostatečné množství efektivních identifikačních metod a edukačních postupů. Literatura DOČKAL, V., MUSIL, M., PALKOVIČ, V., MIKLOVÁ, J. Psychológia nadania. Bratislava: SPN, GARDNER, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, ISBN GOLEMAN, D. Práce s emoční inteligencí. Praha: Columbus, spol. s r. o., ISBN

119 HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, ISBN X. HŘÍBKOVÁ, L. Stav integrovaného vzdělávání nadaných dětí v České republice možnosti a problémy. In: KASTELOVÁ, A. (ed) Niektoré aspekty nadania a talentu u postihnutých jedincov. Bratislava: Sapientia s. r. o., ISBN JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: IPPP, ISBN KOVÁŘOVÁ, R., KLUGOVÁ, I. Edukace nadaných dětí a žáků. Distanční text. Ostrava: LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa, jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: IRIS, ISBN X. MUSIL, M. Talenty cez palubu. Bratislava: Smena, PREISS, M. Máme stále vyšší IQ, nebo lépe zvládáme testy? In: Psychologie dnes. 2008, č. 6, s ISSN SHAPIRO, L. E. Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha: Portál, ISBN X. STERNBERG, R, J. Úspěšná inteligence. Praha: Grada Publishing, spol. r.o., ISBN ZAPLETALOVÁ, J., DURMEKOVÁ, S. Koncepce péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let Praha: IPPP, Legislativní dokumenty Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělání (školský zákon) [on line] [cit ] dostupné z: Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. [on line] [cit ] Dostupné z: Internetové zdroje Specifická vzdělávací opatření na podporu všech forem nadání žáků v Evropě. Eurydice European Unit, Český překlad: Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, on line] [cit ] Dostupný z: Kontakt na autora PaedDr. Renata Kovářová, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky Pedagogická fakulta Ostravské univerzity Reální 5, Ostrava 119

120 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ NA SOUKROMÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLE V OSTRAVĚ EDUCATION SYSTEM OF GIFTED CHILDREN AT PRIVATE PRIMARY SCHOOL IN OSTRAVA Iva Klugová Klíčová slova: Soukromá základní škola, mimořádné nadání, pedagogicko-psychologická poradna, projekt ESF, projektová výuka. Anotace: Příspěvek představuje soukromou základní školu, která se specializuje na integraci nadaných žáků, a rozpracování konkrétních možností rozvoje nadání v podmínkách běžné základní školy. Key words: Private primary school, exeptional gift, pedagogice-psychological counselling centre, project ESF, project teaching. Abstract: The report presents a private primary school specialising in the integration of gifted children. It works specifically on developing aptitude in an ordinary primary school setting. 1 Úvod Soukromá základní škola, spol. s r.o., (dále PRIMAŠKOLA), Pasteurova 7, Ostrava-Vítkovice je zařazena do rejstříku škol od r Vždy se zaměřovala na děti, které mají předpoklady zvládnout vyšší požadavky při výuce. Do roku 2004 měla naše škola pouze ročník, poté 90 % dětí odcházelo na víceletá gymnázia. Od školního roku 2005/2006 jsme se rozšířili o 2. stupeň, každý rok o jeden ročník. Škola klade důraz především na individuální přístup k žákům, což vždy umožňoval snížený počet žáků ve třídě. Již od založení se škola preferovala rozšířenou výukou jazyků (anglický jazyk od 1. třídy s navýšenou hodinovou dotací, dříve německý jazyk od 4. třídy, dnes od 7. třídy), netradiční výukou esteticko-výchovných předmětů (hra na nástroj flétna, kytara, bicí, keyboard, djembe, školní kapela, nahrávání vlastních hudebních CD, tematické výtvarné dílny s netradičními výtvarnými technikami vedle keramiky malba na hedvábí, skleněné mozaiky, výrobky z přírodnin apod., ze sportovních disciplín je navíc pravidlem každoroční výuka lyžování pro všechny ročníky, cyklistika, golf, plavání, výuka jízdy na in-line bruslích apod.). 2 Charakteristika školy 2.1 Žákovská portfolia projekty Škola již mnoho let využívá výhod projektového a problémového vyučování, tvorba žákovských portfolií je již klasikou. Mezi našimi žáky se vždy vyskytovali a také vyskytují v různých oblastech žáci nadaní a žáci mimořádně nadaní. Ještě než se o těchto žácích začalo mluvit, bylo běžné, že tito žáci na naší škole měli individuální péči, ve své oblasti nadání byli dále rozvíjeni formou doplňkových pracovních listů, samostatných projektů a účastí ve školních projektech či zúročili své nadání v soutěžích výtvarných, hudebních, matematických a jazykových, kde tradičně naši žáci obsazují přední místa. 120

121 2.2 Hodnocení žáků U žáků mimořádně nadaných je umožněno přeskočení ročníku, což se v několika případech také stalo a osvědčilo. Důležitou součástí výuky dětí je způsob hodnocení jejich práce. Na naší škole jsou děti považovány za spolutvůrce hodnocení, proto také jsou hodnocené oblasti posuzovány jak učitelem, tak samotným žákem, což je důležitý prvek pro rozvoj jejich kompetencí a schopnosti sebehodnocení. Žáci nepoužívají klasickou Žákovskou knížku, ale Deník úspěchu, ve kterém se hodnotí jednotlivé oblasti pomocí škály na 1. stupni pětibodové: A, B, C, D, E, na 2. stupni desetibodové: A1, A2, B1, B2, C1, C2, D1, D2, E1, E Aktivity rodičů s dětmi V současnosti se problematice nadaných žáků věnujeme ještě systematičtěji, spolupracujeme s různými organizacemi, které organizují další vzdělávání pedagogických pracovníků, různé akce pro nadané děti i jejich rodiče, nabízí pomoc svých odborníků při složitých situacích jak pedagogům, tak rodičům. Některé z nich v průběhu roku organizují také pobytové akce pro nadané děti a jejich rodiče, spojené s přednáškami a zájmovými aktivitami, šitými na míru nadaným dětem. Mnozí rodiče s dětmi se již těchto akcí zúčastnili. V budově naší školy pořádáme pravidelná setkávání rodičů s dětmi u příležitosti různých tematických dílen a celoškolních projektů. 2.4 Den her s MENSOU ČR Od roku 2008 jsme se stali jednou z 8 partnerských škol české sekce mezinárodní organizace MENSA ČR, která sdružuje lidi s IQ nad 130. Její součástí je DĚTSKÁ MENSA, jejíž zástupci v naší škole dvakrát ročně uskutečňují Den her s Mensou, testování IQ a profesní orientace. Na základě úspěšnosti těchto akcí byl zřízen také na naší škole Klub deskových her, kde se žáci co 14 dní scházejí a hrají nejrůznější deskové, logické a strategické hry. 2.5 Nadané děti na PRIMAŠKOLE V současnosti je na naší škole z celkového počtu 130 žáků 14% dětí nadaných a 7% dětí s SPU, potvrzených buď PPP nebo testováním MENSY. Na základě tohoto testování z podzimu roku 2008 byli tři žáci přijati do Dětské Mensy, ostatní jsou v pásmu nadprůměru (nemáme zatím zcela přesné výsledky, protože jen některé děti prošly testem MENSY a PPP nesděluje výši IQ). 3 Systém péče o nadané děti Chystaný systém péče o nadané děti kombinuje již existující péči a péči, která je díky přidělení grantu dotována (např. nové technické vybavení) a zahrnuje následující kroky: 3.1 Strategie výběru nebo průběžné identifikace nadaných žáků Dle platných školských zákonů mimořádně nadaného žáka musí diagnostikovat pedagogicko-psychologická poradna. V rámci spolupráce s Centrem nadání Praha nám prvotní diagnostiky zajišťují hromadně na půdě naší školy odborníci Centra. Jelikož se věnujeme nejen žákům mimořádně nadaným, ale také žákům nadaným a šikovným, 121

122 potřebujeme širší diagnostický záběr, než je schopna zajistit PPP. Poté vytipované děti budou zaslány na PPP k přesnější diagnostice. 3.2 Další vzdělávání pedagogů v péči o mimořádně nadané žáky a žáky nadané i dvakrát výjimečné Naši pedagogové se zúčastňují od září roku 2009 průběžně akreditovaných kurzů s tématem nadané děti a žáci a žáci s SPU buď v místě naší školy (celý pedagogický sbor) nebo v jiném městě ČR v rámci kurzů pro jednotlivce dle potřeby konkrétního pedagoga 3.3 Specifikace ŠVP Škola má vlastní ŠVP nazvaný PRIMAŠKOLA, má ujasněnu metodologii výuky, je připravena na to, jak adaptovat akcelerované žáky, jaké bude volit metody a strategie výuky (např. formy obohacování učiva - cílem obohacování je především podpora kreativního myšlení, schopnost samostatného řešení problému, kladení otázek a samostatného objevování). Učíme žáky základním metakognitivním dovednostem, tedy učebním strategiím. Při vytváření úkolů pro obohacování učitel dbá na volbu dostatečně komplexních a abstraktních témat, která respektují divergentní povahu myšlení nadaných žáku (úkoly by měly mít více možností řešení). Při obohacování je důležitou součástí práce učitele volba vhodných aktivizujících výukových metod (např. metoda řešení problému, metody heuristické a diskuzní), dále zapojení principu kooperativní výuky a především využívání komplexních výukových metod (pro nadané žáky velmi vhodných metod projektového vyučování, kritického myšlení, výuky podporované počítačem aj.) a adekvátních doplňkových výukových materiálu (především alternativní učební texty, naučné časopisy, encyklopedie, primární prameny nebo tvorba materiálů vlastních). 3.4 Úprava organizačních forem výuky Vzdělávání mimořádně nadaných žáků a žáků nadaných vyžaduje i organizační změny v chodu školy - např. vytvoření klasické a mediální knihovny vč. přístupu k PC nebo odborné učebny, kam budou žáci chodit v rámci samostudia či při práci na projektech (bude teprve vytvořeno během tohoto školního roku), umožnit vzdělávací prostupnost tříd, vytvářet v případě potřeby heterogenní vzdělávací skupiny apod. 3.5 Technické vybavení školy Nadaní žáci mají také zvýšené nároky na technické zázemí školy zvýšili jsme počet počítačů přístupných na internet, zavedli jsme kvalitní a rychlé připojení PC, plánujeme výuku na interaktivních tabulích vč. možnosti prezentovat výsledky žákovských projektů touto formou, žákům bychom chtěli dát k dispozici novou tiskárnu, scanner, kopírku (díky dotaci z ESF již tento školní rok). 3.6 Nabídka odpoledních školních aktivit, spolupráce s organizacemi nabízejícími vyžití nadaným dětem v rámci víkendových, popř. letních akcí Nadaní žáci jsou zvyklí ve škole trávit mnoho času. Škola jim nabízí kvalitní kroužky, které jsou kvalitativně odlišné od sportovní a umělecké zájmové činnosti, 122

123 které bývají na školách běžně. Zajímavý je např. kroužek z matematiky (rozvoj logiky), šachový kroužek nebo klub deskových her, zvažujeme rozšířit nabídku odpoledních volitelných předmětů (např. z chemie, fyziky, biologie), v oblasti cizích jazyků již tato nabídka existuje i díky zahraničnímu učiteli z Anglie, který vyučuje na naší škole a navíc splňuje kvalifikační požadavky na učitele cizích jazyků. Informujeme rodiče také o vzdělávacích letních campech nebo víkendových akcích pro rodiny s nadanými dětmi, jak jsem již sdělila v úvodu (např. akce naší školy, Centra nadání). 3.7 Příprava učitelů pro tvorbu individuálních vzdělávacích plánů (IVP) Příprava IVP je součástí práce s nadaným žákem. Navíc je vytvoření IVP zákonně přímo vázáno na finanční dotaci na integrovanou výuku těchto žáků. Ze zákona by měl mít nadaný žák vypracován IVP do tří měsíců po identifikaci nadání. Učitelé by měli vědět, jak plán sestavit, jak jim může pomoci poradna a které kroky jsou v tomto ohledu nezbytné, proto v listopadu 2009 byli všichni pedagogové proškoleni. 3.8 Plán návaznosti studia těchto žáků Z naší (možná i z vaší) zkušenosti vyplývá, že ti hodně šikovní" žáci často po páté třídě odcházejí ze škol na víceletá gymnázia. Snažíme se proto vytvořit pro nadané žáky zajímavé studijní prostředí, aby setrvali na naší škole. Pokud žák bude opouštět školu po 9. ročníku, je úkolem výchovného poradce naší školy dobře se obeznámit s nabídkou škol a pomoci žákovi i jeho rodičům s výběrem školy, která bude v započatém plánu vzdělávání pokračovat či alespoň ho úplně nezavrhne. 3.9 Spolupráce s institucemi Po identifikaci dítěte pedagogicko-psychologickou poradnou je nutné kontaktovat i krajský úřad a informovat ho. Díky dotacím z ESF a MŠMT jako jeden z výstupů projektu se vytvářejí materiály, které bude možné při vzdělávání dětí s nadáním a SPU v ČR využívat a obohacovat jejich výuku, a zároveň se zlepší technické zázemí pro kvalitní a moderní výuku těchto dětí u nás ve škole Propagace školy, informovanost rodičů o péči o nadané žáky Je nutné dát o svém záměru vědět veřejnosti. Při chystaném zápise do 1. třídy se nám velmi osvědčila propagace v regionálním tisku a předškolních zařízeních i na našem školním webu Je nutné informovat rodiče předškoláků nejen o připravované náplni výuky ve třídě či studijní skupině, o termínech zápisu, ale také o možnosti prohlédnout si naši školu osobně. Den otevřených dveří neorganizujeme, osvědčil se nám individuální přístup na základě osobní domluvy rodičů návštěvy a prohlídky naší školy Pořádání pravidelných testování IQ, volby povolání žáků a veřejnosti Ze strany školy nejde o hrazenou aktivitu, zájemci si jí hradí sami, naši žáci jsou ale cenově zvýhodněni. Nejdůležitější je zajistit ze strany školy prostor pro zjišťování různých schopností u našich žáků a veřejnosti. Plošné testy mohou být prováděny 123

124 PPP, psychologem, Centrem nadání, Mensou nebo jinou důvěryhodnou institucí nadanými dětmi se zabývající. Toto plošné testování je zároveň vhodnou propagací naší školy (účast cizích návštěvníků v areálu naší školy). 4 Závěr Školy neslouží jen ke vzdělávání, ale jsou i místem, kde mladí lidé prožívají část svého života. Atmosféra dané vzdělávací instituce, způsob zacházení s žáky ze strany vedení školy, pedagogů, či dalších zaměstnanců školy je poměrně podstatným kritériem hodnocení školy. Proto naše škola v průběhu školního roku organizuje také řadu společných projektů a akcí pro všechny žáky i jejich rodiče, a tím zamezuje možnému sociálnímu vyčleňování. 5 Kontakt na autora Mgr. Iva Klugová Soukromá základní škola, spol. s r.o. Pasteurova 7, Ostrava-Vítkovice 124

125 JAK UČIT NADANÉ ŽÁKY MATEMATIKU? HOW TO TEACH THE GIFTED PUPILS MATHEMATICS? Jiřina Novotná, Irena Bělohoubková Klíčová slova: Matematika, vyučování, metody, nadaní žáci Anotace: Matematika se všeobecně považuje za abstraktní vědu. Zmocňování se matematických poznatků je mnohem složitější a náročnější, než se učit cokoliv jiného. V příspěvku jsou shrnuty nejčastěji zmiňované charakteristiky o výuce nadaných dětí v matematice a prezentovány modely vzdělávání nadaných žáků v matematice Key words: Mathematics, methodos, teaching, gited pupils Abstract: Mathematics is generally considered to be an avstract science. Consequetiz, leasing mathematics is more difficult than memorizing anything non-mathematical. The paper summarizes the most frequently mentioned characteristics of gifted children in mathematics and there are presented the models of teaching of children with gift of mathematics.. 1. Úvod Odpověď na tuto otázku je velmi složitá, neboť v sobě zahrnuje nejen problematiku nadaných žáků a jejich identifikaci, vnější organizaci vzdělávání nadaných žáků, ale také volbu specifických metod vzdělávání těchto žáků. I když nadaní žáci tvoří značně nehomogenní skupinu, přesto podle Průchy (2009), Davise a Rimmové (1998) jsou pro nadané v oblasti poznávání charakteristické tyto skutečnosti: schopnost manipulovat abstraktními symbolickými systémy, schopnost rychle odhalit vztah příčina-následek a podstatné souvislosti, schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti, kvalitní krátkodobá i dlouhodobá paměť, rychlý rozvoj řeči, zvídavost, různorodost zájmů nebo jeden hluboký zájem. V oblasti učení jde o: preferenci samostatné práce, rychlé tempo učení, menší potřebu učební látku opakovat a procvičovat, radost z intelektuální činnosti, zájem o náročnější úkoly, schopnost samostatně vyhledávat nové informace, chápat je v souvislostech a vytvářet nové úkoly. 2. Legislativní východiska V oblasti legislativy se mimořádně nadanými žáky zaobírají zákon 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, který vstoupil v platnost až a poprvé vymezil pojem mimořádně nadaný žák, a vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb. určující podmínky identifikace mimořádně nadaných žáků a blíže specifikující způsoby pedagogické péče o ně ve smyslu obohacování osnov a akcelerace. Podle zmiňované vyhlášky se mimořádně nadaným žákem rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Dle školské legislativy se vzdělávání mimořádně nadaného žáka může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu (dále IVP). Na vypracování IVP se podílí především učitel, dále pracovník školského poradenského zařízení a zákonný zástupce žáka či studenta. IVP je sestaven podle aktuálních schopností v jednotlivých předmětech (předmětu), ke kterým 125

126 se vyjadřuje psycholog školského poradenského zařízení. Za IVP je zodpovědný ředitel školy a zákonný zástupce jej po seznámení stvrdí podpisem. IVP vychází ze závěrů psychologického vyšetření prováděného psychologem školského poradenského zařízení a ze vzdělávacího programu příslušné školy. 3. Identifikace nadaných žáků Na počátku identifikace nadaného žáka nemusí být nutně poradenský pracovník. Ve většině případů jsou to lidé z nejbližšího okolí dítěte, rodiče, prarodiče, učitelé, zkrátka osoby, které bývají v častém kontaktu s dítětem. V psychologicko-pedagogické poradně (dále jen PPP) je dítě vyšetřeno na podnět některé z výše zmíněných osob, ovšem vždy se souhlasem rodičů. Úkolem psychologa je zjistit o jaký typ a rozsah nadání se jedná. Identifikace některých nadaných žáků bývá velmi obtížná, neboť se může stát, že nadaný žák odmítne přijmout svůj talent, aby byl stejný jako ostatní. Popření mimořádných schopností bývá pro dítě stresující a velmi často se pak dítě jeví jako sociálně nepřizpůsobivé a neprospívající, podrobněji se o tomto problému zmiňuje Vondráková (2006). Matematické nadání může být též spojeno s některou poruchou např. s dysgrafií, dyslexií. Identifikace těchto nadaných žáků bývá velmi náročná, přesto se například podařilo na ZŠ Křídlovická rozpoznat matematický talent u 9 žáků se specifickými poruchami učení, tito žáci ukončili své základní vzdělání v matematické třídě ve školním roce 2009/ Naopak také, některé děti díky vynikající a stimulující domácí péči se mohou zdát být nadané, ale později se ukáže, že byly pouze urychlené. V pubertě nastává též změna paměti z mechanické na logickou u některých jedinců se teprve v této době začíná projevovat matematické nadání. Univerzitní profesor matematiky P. T. o sobě říká: Až do sedmé třídy jsem míval z matematiky většinou trojku, pak jako by se mi náhle rozsvítilo, pochopil jsem logické vztahy a v matematice jsem exceloval. Jedinci, u kterých se matematické nadání projeví až pod odchodu jejich spolužáků na víceletá gymnázia či do speciálních matematických tříd, bývají často ve výuce opomíjeni, jejich nadání si vyučující nevšimne. Aby bylo nadání těchto žáků rozvíjeno, měli by učitelé i v běžných třídách ZŠ používat různorodé motivační techniky, problémovou výuku a různé formy samostatné práce. Jsou takto posilovány tvůrčí schopnosti, schopnost myslet tvořivě (kreativně), samostatnost při řešení problému, aktivně pracovat, hledat nová řešení, Maňák, Švec (2003). Na semináři pro učitele ZŠ, který pořádala vloni naše katedra, si vyučující nejvíc ztěžovali na apatičnost žáků v matematice, na jejich nezájem a nechuť pracovat v matematice vzhledem k tomu, že téměř odpadly přijímací pohovory na střední školy. Domníváme se, že tito učitelé využívají hlavně vnější motivaci, která není zdaleka tak účinná jako motivace vnitřní. Mohli by se inspirovat vyučujícími v matematických třídách, viz kapitola Formy školního vzdělávání Vzdělávání mimořádně nadaných žáků může probíhat formou: Integrace ditě se vzdělává v běžné třídě ZŠ, vzdělání je upraveno v IVP, učitel by měl být připraven poskytnout svému žákovi dostatečné podmínky a prostředky pro rozvoj jeho talentu. Měly by být využívány alternativní učebnice, sbírky, encyklopedie, počítačové programy a prezentace, atd. Segregace vzdělávání dětí ve školách, kde se nacházejí pouze třídy pro mimořádně nadané. Metody, prostředí školy, obsah vyučování je jim zcela přizpůsoben. Kombinované formy dítě může navštěvovat třídu pro mimořádně nadané v běžné ZŠ nebo se vzdělávat ve skupině vytvořené speciálně pro mimořádně nadané žáky v daném předmětu. 126

127 4.1 Kombinovaný integrační model na ZŠ Křídlovická Rozsah integrační péče je tedy cílený na konkrétní dítě. Jsou vytvářeny podmínky jednak pro intelektový a jednak pro osobnostní růst integrovaných žáků. Formy integrace nadaných žáků jsou voleny podle výsledků diagnostikovaného nadání. Popíšeme nyní integrační model, který je využíván na ZŠ Křídlovická v Brně. Tato škola se v rámci školního vzdělávacího programu Heuréka zaměřuje na vytváření podmínek pro výuku žáků s mimořádným talentem nejen v oblasti matematické, ale také v oblasti lingvistické, přírodovědné, historickovědní, prostorové, personální a intrapersonální. Formy integrace nadaných žáků jsou voleny podle výsledků diagnostikovaného nadání: - Individuální péče v kmenové třídě formou obohacování učiva, tzv, enrichment. Dochází při něm k rozšíření znalostí, zájmů, dovedností, za hranici běžného učiva. Mělo by postihnout dvě základní roviny: rozšiřování učiva tak, aby postihlo co nejširší kontext učiva a prohlubování učiva seznámit žáky s podrobnosti a detaily. Je možné využívat projektového učení, práci v daltonských blocích, prezentace vlastní práce žáků, atd.. - Práce v kmenové třídě v běžných hodinách a akcelerace do vyššího ročníku ve vybraných předmětech, které odpovídají nadání dítěte - Skupinová integrace v rámci jednoho ročníku spočívá v tom, že nadaní žáci pracují ve vybraných hodinách v blocích individuální práce mimo svou kmenovou třídu. Tato práce v blocích rozvíjí všeobecný přehled, zaměřuje se převážně na oblasti zájmů. - Speciální hodina určitého předmětu v rámci skupinové integrace napříč ročníky. Jedná se o obohacování učiva ve skupině žáků z různých tříd a různých ročníků obvykle s jednohodinovou týdenní dotací. - Přeřazení mimořádně nadaného žáka na základě rozdílových zkoušek a doporučení speciálního pedagoga a psychologa do vyššího ročníku. - Předčasný nástup do školy bývá povolen ředitelem školy výjimečně dítěti dříve než v šesti letech na základě vyšetření v PPP a na doporučení speciálního pedagoga a psychologa. Při všech formách integrace nadaných žáků jsou využíváni odborní asistenti, kteří s individuální časovou dotací napomáhají nadaným dětem lépe se integrovat v běžné třídě a zároveň rozvíjet jejich osobnostní potenciál. Odborný asistent pomáhá integrovanému s rozšiřováním, prohlubováním a obohacováním učiva. Na této škole však také probíhá vzdělávání žáků nadaných v matematice kombinovanou formou. Škola má mnoholetou tradici matematických tříd. Již na první stupni je věnována motivaci žáků v matematice nepřehlédnutelná péče. Od čtvrté třídy matematiku vyučují učitelé z vyššího stupně a získávají nadané žáky pro matematiku. Jestliže v tomto období nemají žáci dostatek stimulů, matematické nadání může vyhasnout. V této škole jsou čtyři matematické třídy 6. C - 9. C, výuka v nich probíhá podle 127

128 učebnic pro nižší gymnázia. Aby žák mohl navštěvovat matematickou třídu, musí úspěšně složit přijímací zkoušky na konci 5. ročníku. Úlohy na přijímací zkoušce jsou velmi vhodně voleny tak, aby diagnostikovaly matematické nadání žáka. Podobají se náročným úlohám z Matematického Klokana. Pokud se žákovi v matematické třídě nedaří, může přejít do obyčejné paralelní třídy a také obrácený přechod je možný, avšak pouze do 7. třídy, žák však musí úspěšně složit rozdílové zkoušky. V těchto matematických třídách jsou integrováni i nadaní žáci se specifickými poruchami učení i mimořádně nadaní žáci. Uvedˇme přehled jednotlivých matematických tříd v letošním školním roce: 6. C 24 žáků, z toho 14 chlapců a 10 dívek, 4 žáci mají diagnostikované mimořádné nadaní z matematiky, 3 žáci jsou v péči PPP, pravděpodobně bude u nich též diagnostikováno mimořádné nadání. 7. C 22 žáků, z toho 13 chlapců a 9 děvčat, 1 chlapec s úplnou asistencí má diagnostikovány poruchy autistického spektra. 8. C 26 žáků, z toho 12 chlapců a 14 děvčat, 1 chlapec s úplnou asistencí má diagnostikovány poruchy autistického spektra, letos ztratil 1 chlapec statut mimořádně nadaného žáka matematiky. 9.C 25 žáků, z toho 13 chlapců a 12 děvčat, 4 chlapci jsou dysgrafici. Partnery školy jsou v péči o nadané nejen PPP, ale i Centrum nadání, MENSA České republiky, Echa (mezinárodní společnost pro talent a nadání). Zvláštností péče o nadané děti je Klub dětí a jejich rodičů spolupracující s Dětskou mensou České republiky. Klub částečně zajišťuje náplň odpolední aktivity dětí. Sdružuje nadané děti všech ročníků prvního stupně a je otevřený i ostatním dětem. Klubová činnost se vyznačuje úzkou spoluprací s rodiči. Zahrnuje nejrozmanitější aktivity širokého rozsahu (deskové hry, exkurze, odborné přednášky, společné výjezdy). Každoročně pořádá Herní den s Mensou, během něhož se děti z celé školy seznamují s novými deskovými hrami, k nahlédnutí i zakoupení je odborná literatura, rodiče mohou konzultovat problémy ohledně nadaných potomků s odborníky, děti i dospělí mohou využít možnosti testování nadaní odborníky z Centra nadání. Intelektový rozvoj nadaných dětí v mimoškolních aktivitách pomáhají přímo na škole zajišťovat DDM Lužánky a Junior rozmanitou činností v kroužcích. ZŠ a MŠ Křídlovická na konci června v rámci výzvy Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), prioritní osa 1 Počáteční vzdělávání, oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách předložila individuální projekt. OP VK je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Projekt byl schválen. Od 1. září 2010 se začíná projekt realizovat. Délka trvání projektu je 30 měsíců. V souladu se školním vzdělávacím programem se zaměřili na rozvoj čtenářské a informační gramotnosti žáků, na rozvíjení jazykových, matematických a přírodovědných znalostí a dovedností žáků a na zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Projekt umožní na škole vytvořit podmínky podporující rozvoj individuálních schopností žáků včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Podpoří větší variabilitu a individualizaci výuky, celková částka činí Kč. Mezi jiným bude tato částka použita na individualizaci výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti žáků 128

129 základních škol a na inovaci a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti žáků základních škol. 4.2 Kombinovaný segregační model na ZŠ Úvoz ZŠ Úvoz realizuje letos prvním rokem grantový projekt s názvem Skupinová výuka mimořádně nadaných dětí na Úvoze. Příprava letošního školního roku probíhala od března a navazovala na zkušenosti získané se skupinovou výukou nadaných žáků s obohacováním a akcelerací učiva. S touto segregací nadaných žáků na 1. stupni ZŠ začali před čtyřmi toky. Cílem projektu je vytvoření méně početných skupin dětí v ročníku, v nichž by kooperovali žáci nadaní (popřípadě nadprůměrní) s jedinci mimořádně nadanými. Startovací počet dětí ve třídě se předpokládá Jde o nastavení jakési pomyslné - přibližně stejné - startovací čáry pro děti srovnatelných schopností, na níž přirozeně navazuje intenzivnější rozvoj celé škály intelektových schopností. Žáci budou spolupracovat v hlavních předmětech, výchovy, pak budou vyučovány v rámci kmenových tříd. Tím se zabrání izolaci nadaných od běžné populace, a zároveň jim bude poskytnuta vyšší úroveň vzdělávání ve skupině rovnocenných partnerů s podobnými zájmy. Spojení mimořádně nadaných a nadaných dětí do skupiny zabrání projevům despektu či odstupu, kterým by museli čelit při individuální integraci v běžné třídě. V méně početné skupině dojde k odstranění cyklického opakování pojmů v prvouce, přírodovědě a vlastivědě. Předpokládá se obohacování a akcelerace přiměřená schopnostem dětí ve všech předmětech. Tato skutečnost vede k nutnosti vytvoření specifických učebních plánů pro skupiny nadaných, které budou postupně začleňovány do stávajícího ŠVP. Žáci diagnostikovaní jako mimořádně nadaní musí mít i ve skupinové výuce vypracovaný individuální vzdělávací plán (vyhláška č.73/2005 Sb.). Modifikované přístupy vyučujícího ke vzdělávání nadaných - stimulující úlohy umožňují zapojení vyšších úrovní myšlení, logiku, řešení problémových úloh, vícekrokové úkoly - smysluplné zaměstnávání možnost práce navíc, jiného tipu, na vyšší úrovni, ale také možnost nedělat chvilku nic, dobrovolně se rozhodnout co a jak budu dělat - prezentace některé části učiva, které žák už zná, může prezentovat místo vyučujícího - vlastní řešení - vysvětlování a diskuze o různých řešeních, vyvozování nových poznatků - diferencované aktivity možnost výběru náročnější nebo lehčí verze - skupinové vyučování tvoření pracovních skupin na základě různých principů, v různém počtu, jako součást kompetence sociálně personální - problémové vyučování - projektové vyučování tvorba projektů na dané téma, skupinové i individuální, projekty hodinové, měsíční celodenní projekty, účast na celoškolních jednodenních i dlouhodobých projektech - experimentování - diskuze vedení, pravidla, rozvoj schopnosti naslouchat, argumentovat, přesvědčovat - prvky kritického myšlení argumentace - omezení mechanického osvojování vědomostí - nejednoznačné zadání úloh - neřešitelné úlohy - samostatné řešení nenacvičených úloh samostatné nebo skupinové objevování principů, diskuze o nich - uplatňování sebehodnocení vytváření správného sebeobrazu 129

130 V matematice se bude výuka zaměřovat převážně na učivo rozšiřující. Preferují se vlastní cesty řešení před předčasným nácvikem algoritmů. V aritmetice většina nadaných již chápe pojem číslo, ovládá numeraci do dvaceti a operace sčítání a odčítání nejméně v oboru do 10. Předpokládá se, že výuka bude navazovat na již získané poznatky. K obohacení výuky budou využívány různé zajímavé netradiční úlohy pyramidové úlohy, magické čtverce, doplňovačky, domino s chybou, loto, složené slovní úlohy, vlastní tvorba úloh, úlohy s chybou, neúplné, neřešitelné nebo s nadbytečnými údaji, vlastní vyvozování operací (násobení, písemné operace), logické hádanky, řetězovky, číselné řady s pravidlem, číselné kódy a šifry, bludiště, kombinatorické úlohy, jiné číselné soustavy. V geometrii je třeba zohlednit rozdílnou úroveň jemné motoriky žáků. K obohacení výuky budou používány hry s tvary, intuitivní vyvození pojmů z vyšších ročníků, optické hry a klamy, puzzle, využívání znalostí v jiných předmětech. Předpokládá se dřívější práci s kružítkem a trojúhelníkem ryskou. Tvůrci programu se domnívají, že po 5. ročníku projeví většina nadaných zájem o studium na víceletém gymnáziu. Žáci, kteří se rozhodnou pokračovat v docházce na své ZŠ, by měli pokračovat v nastoleném trendu z 1. stupně. Při malém počtu nadaných by naplňování IVP probíhalo individuální integrací v rámci běžné třídy, s možností výuky daného předmětu ve vyšším ročníku. Při větším počtu dětí budou zachovány méně početné skupiny i na 2. stupni, opět s možností propustnosti mezi paralelními třídami. Tato varianta bude připravena i pro případ zrušení víceletých gymnázií. Odlišnost práce s nadanými předurčuje i odlišnou strukturu hodin. V současnosti se uplatňuje model dávající více prostoru k individuálním či skupinovým činnostem podle výběru žáka. Menší část vyučovací jednotky je věnována společné práci všech ve skupině. Po zvládnutí základní náplně si děti volí doplňkovou činnost. Mají možnost výběru oborového předmětu (čj, m, pr,) i volbu náročnosti úkolu. Nechybí i možnost naprosto oddechové činnosti (křížovky, sudoku, bludiště, omalovánky). Individuální výběrová činnost je vyvažována společnými diskuzemi nad problémy, či vyhledáváním potřebných informací a jejich prezentací. Jako nezbytností se jeví přístup dětí k počítači kdykoliv během vyučování. Třídy budou vybaveny počítači s přístupem na internet, k dispozici bude tiskárna,skener, základní knihovnička se sadou encyklopedií, postihujících hlavní oblasti zájmů nadaných (vesmír, zeměpis, historie ), slovníky, pravidla, přehledy. Kromě třídy by měli žáci později využívat i veškeré odborné učebny školy - fyzikální a chemickou laboratoř, infocentrum, modelovnu, hudebnu, školní kuchyni, pracovnu přírodních věd s interaktivní tabulí. Při výuce budou selektivně využívány některé učebnice a pracovní sešity (jejich části) různých nakladatelství, které nabízejí škálu rozšiřujícího učiva. Samozřejmostí je individuální tvorba pracovních listů vyučujícími. Podle potřeby a na míru dětem slouží nejen k obohacení a rozšíření učiva, ale i k samoobjevování nových pojmů. 4.3 Kombinovaný model na ZŠ Sirotkova Od roku 1980 jsou na ZŠ Sirotkova otevřeny výběrové páté třídy určené pro žáky s hlubším zájmem o matematiku a informatiku. První rok byli zájemci vybíráni především z řad čtvrťáků navštěvujících tuto školu. V dalších letech se pověst rozšířila a dnes jsou zde žáci z celého Brna i okolí. Tomu odpovídá i úroveň tříd. I když jsou žáci klasifikováni jen za základní učivo určené osnovami, pronikají do jednotlivých témat mnohem hlouběji, učí se rychlejším tempem a to i v jiných předmětech. Ve třídách je menší počet žáků, což umožňuje indi- 130

131 viduální přístup. Žáci matematických tříd mají nepovinný předmět informatiku, a to dvě hodiny týdně, které jsou dělené a kombinují se s výukou angličtiny. Matematiku v matematických třídách vyučují učitelé se vzděláním pro výuku na středních školách a systematicky připravují žáky k přijímacím zkouškám na osmiletá gymnázia. O velmi dobré úrovni výuky svědčí počet přijatých žáků pátých matematických tříd na gymnázia každoročně mezi 55 a 60%. Pokud by žák nebyl na osmileté gymnázium přijat, může dále pokračovat na í škole ve výběrové matematické třídě až do deváté třídy. Po odchodu žáků z páté třidy jsou tyto třídy doplňovány na základě nového přijímacího řízení. Prvním krokem do matematické třídy, nikoli však podmínkou, je účast v miniolympiádě 4. tříd. Žáci, kteří se hlásí do páté matematické třídy skládají písemnou přijímací zkoušku z matematiky, která obsahuje 14 úloh, z toho pouze dvě algoritmické, zbývající bychom mohli označit jako problémové, stimulující žáky k přemýšlení.. Po odchodu žáků z páté třidy jsou tyto třídy doplňovány na základě nového přijímacího řízení. V matematických třídách se vyskytují i žáci s vývojovými poruchami učení. Uvedˇme přehled jednotlivých matematických tříd v letošním školním roce: 5. D 25 žáků, z toho 20 chlapců a 5 dívek, 3 žáci mají diagnostikovanou kombinaci dyslexie a dysortografie 5. C 25 žáků, z toho 15 chlapců a 10 dívek, nikdo nemá diagnostikovanou poruchu učení, ani mimořádné nadání 6. C 27 žáků, 15 chlapců a 12 dívek, u jednoho žáka byla diagnostikována dysgrafie 6. D - 27 žáků, 15 chlapců, 12 dívek, u 3 žáků se jedná o dyslexii kombinovanou s dysortografií, 1 žák je dyslektik a 1 žák dysgrafik 7. C 28 žáků, 20 chlapců, 8 děvčat 3 žáci mají dyslexii kombinovanou s dysortografií 8. C 28 žáků, 21 chlapců, 7 děvčat, 3 žáci mají dyslexii kombinovanou s dysortografií 9. C 31 žáků, 19 chlapců, 12 děvčat u 2 žáků se jedná o dyslexii, 1 žák má diagnostikovanou dysgrafii Žáci, nejen z matematických tříd, se účastní matematických soutěží - Mezinárodní matematické soutěže "Klokan", matematické olympiády, Pythagoriády a každoročně se mohou pochlubit řadou pěkných umístění v městském kole, příp. vyšších kolech. Výše popsané zakotvení nadaných žáků s poruchou učení je v odborné literatuře hodnoceno jako nejvýstižnější. Zahraniční badatelé se již nesnaží nově definovat tuto skupinu žáků a studentů a soustředí se spíše na otázku identifikace a rozvoje jejich potenciálu. 4.4 Segregovaný model na Gymnáziu Kpt. Jaroše Na tomto gymnáziu probíhá vzdělávání nadaných žáků ve čtyřech programech, a to: osmileté studium s matematickou profilací, osmileté studium všeobecné, čtyřleté studium s matematickou profilací a čtyřleté všeobecné studium, podrobněji se budeme zabývat prvními čtyřmi roky osmiletého studia s matematickou profilací, které odpovídá II. stupni ZŠ. ŠVP je zpracován podle RVP ZV (nižší stupeň gymnázia) a RVP GV (vyšší stupeň gymnázia). Během celého studia je výrazně posíleno studium matematiky, částečně je posíleno i studium fyziky a informatiky. Žáci jsou během studia nuceni aplikovat znalosti z matematiky a informatiky v přírodovědných i společenskovědních předmětech (tvorba úče- 131

132 lově zaměřeného software, statistické analýzy, modelování reálných situací, atd.). Od třetího ročníku mají žáci možnost navštěvovat předmět Cvičení z matematiky, který je zaměřen na rozšiřování učiva a na přípravu žáků na matematické soutěže. Od 5. ročníku je tento předmět veden externími spolupracovníky z Masarykovy univerzity. O nadání žáků a o kvalitě výuky se můžeme přesvědčit nahlédnutím do výsledkových listin matematických olympiád. V loňském školním roce se v kategorií MO/Z7, MO/Z8 a MO/Z9 vždy mezi 10 nejlepšími umístilo 8 studentů z tohoto gymnázia. Uchazeči o studium podle ŠVP Osmileté studium s matematickou profilací skládají zkoušku z matematiky, která má část všeobecnou a talentovou písemně, písemnou formou skládají i zkoušku z českého jazyka a test obecných studijních předpokladů. Úlohy v talentové části bývají i důkazové a s leckterými se zapotili i vysokoškolští studenti učitelství matematiky pro ZŠ. Škola využívá jak Moodle, můžeme tam najít 8 matematických kurzů, tak e-learning, kde jsou zpracována tato témata: Základní geometrické konstrukce, Taylorovy rozvoje a Pexeso. Uveďme přehled matematických tříd na nižším gymnáziu: 1.ag 31 žáků, 20 chlapců a 11 děvčat, 2 mají diagnostikovanou dyslexii 2.ag 32 žáků, 25 chlapců, 7 děvčat, 3 žáci mají dyslexii 3.ag 31 žáků, 25 chlapců, 6 děvčat 1 dyslektik 4.ag 30 žáků, 20 chlapců, 10 děvčat, 2 dyslektici. Škola podporuje sociálně slabší žáky, přispívá jim například na matematická soustředění, sportovní kurzy, aj. Další finanční zdroje získává škola participací na projektech. Škola zažádala v loňském školním roce o grantový projekt Mluvme spolu Let s speak together v operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Byla úspěšná, z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky jí na projekt, který probíhá od do , byla schválena dotace v celkové výši ,- Kč. Projekt si klade za cíl změnit pojetí výuky cizích jazyků ve škole - vedle tradiční výuky zařadit i prvky činnostní, komunikativní a dovednostní. K naplnění tohoto cíle se zařazují do všech ročníků moderní metody výuky, které budou žáky více motivovat, především e-learning, propojí se výuka cizích jazyků s výukou ostatních všeobecně vzdělávacích předmětů. Škola participuje na programu Podpora nadaných studentů v Jihomoravském kraji. Záměr podpory nadaných studentů vychází z Programu rozvoje Jihomoravského kraje, problémového okruhu C Lidské zdroje, kde navazuje na Opatření 1.3.: Podpora rozvoje občanské společnosti. RJMK usnesením č. 3098/09/R 47 dne schválila Program podpory nadaných studentů v Jihomoravském kraji, který je zaměřen na podporu individuálního lidského potenciálu. Projevením zájmu o nadané studenty JMK nepřímo podporuje zpětný zájem studentů o setrvání v regionu při výběru zaměstnání a tudíž zúročení jejich schopností ve prospěch domovské oblasti. Cílem je poskytnout nadaným studentům prostředky vhodné k rozšíření potřebných znalostí Podpora sebevzdělávání talentovaných žáků až po dobu sedmi let (od I.ročníku SŠ do III.ročníku VŠ). 132

133 Za vhodného realizátora celého projektu bylo vybráno Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, zájmové sdružení právnických osob, které má k němu svým zaměřením velmi blízko. Škola získala též projekt Vzdělávání a rozvoj talentované mládeže v JMK, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Jedná se o celkovou částku Kč. Cílem projektu je pilotní ověření návrhu systémového řešení mimoškolního vzdělávání nadaných studentů (studentů se speciálními vzdělávacími potřebami) středních škol z Jihomoravského kraje a částečné řešení nedostatku postupů a podpůrných programů v oblasti práce s talentovanými středoškoláky pro pedagogické pracovníky z jihomoravských středních škol, projekt je schválen na 3 roky ( ). 5 Charakteristické znaky učitelů matematicky nadaných žáků Všichni učitelé nadaných žáků jsou zapáleni pro matematiku a snaží se přenést tento zájem na své žáky. Zatímco učitelé na běžných ZŠ si mnohdy neví radu s motivací žáků v matematice, učitelé nadaných žáků používají celou škálu motivačních technik. Uvedˇme příklady motivačních technik těchto vyučujících : - problémové úlohy a projekty, - experimenty v matematice, - podobnost (analogie) objektů, jevů a postupů, - paradoxy, kouzla a triky, - humor, - matematické hlavolamy, úlohy z rekreační matematiky, - úlohy z matematické logiky - matematické pohádky, - úlohy z finanční matematiky, - didaktické hry, - matematické soutěže, - historie matematiky, - aplikace matematických poznatků v přírodovědných předmětech a v technice, - matematika v životě člověka, - matematika v umění, - matematika a ekologie, - informační a komunikační technologie v matematice, - deskové hry. Učitelé nadaných žáků se jim často věnují nad rámec svých povinností a provozují s nimi i volnočasové aktivity. 6 Závěr Výzkumné sondy porovnávající efektivitu integračních a segregačních modelů jsou však stále kontroverzní. Podle Průchy ( 2009) má segregace nadaných především tyto pozitivní stránky: - poskytuje možnost sjednotit vývojovou úroveň žáků a jejich vzdělávací potřeby s formou a metodami vyučování, - učitel se může zaměřit jen na velmi malé rozpětí schopností vyučovaných žáků, - formuje se prostředí stimulující další rychlý rozvoj schopností. Proti segregaci nadaných jsou uváděny tyto argumenty: - nadaní žáci jsou trvale označeni, mohou mít pocit odlišnosti a vyčlenění z vrstevnické skupiny, 133

134 - vlivem zvýšené soutěživosti v homogenních seskupeních může dojít ke snížení sebehodnocení nadaných žáků v oblasti schopností a školní úspěšnosti, - jedená se o alternativu vzdělávání vhodnou pouze pro větší města, s dostatečným počtem nadaných žáků. Literatura DAVIS, G. A., RIMMOÁ, S. B., Education of the Gifted and Talented. Needham Hights: Allyn a Bacon, ISBN X. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, ISBN PRUCHA, J.. Pedagogická encyklopedie: Praha: Portál, ISBN VONDRÁKOVÁ, E. RVP ZV a zkušenostis nadanými a mimořádně nadanými žáky. Metodický portál, 20006(on-line verze:http: // sirotkova.cz uvoz.cz Kontakt na autory PhDr. Jiřina Novotná, Ph.D. Pedagogická fakulta MU, katedra matematiky Poříčí 31, Brno PaedDr. Irena Bělohoubková Pedagogická fakulta MU, katedra matematiky Poříčí 31, Brno 134

135 KAZUISTIKA ROZUMOVĚ AKCELEROVANÉHO CHLAPCE PO ODKLADU ŠKOLNÍ DOCHÁZKY INTELLECTUALLY ACCELERATED BOY AFTER HE S BEEN GIVEN SCHOOL POSTPONEMET Magdalena Novotná Klíčová slova: nadané dítě, odklad školní docházky, grafomotorika Anotace: Příspěvek pojednává o rozumově akcelerovaném chlapci nastupujícím do školy po odkladu školní docházky. Tento odklad dostal z důvodu slabé grafomotoriky a sociální nezralosti. Dílčí obtíže se ani po roce nezlepšily, naopak chlapec ztratil zájem o školu a motivaci pro práci. Key words: gifted child, school postponemet, graphomotor Abstract: My article deal with intellectually accelerated boy, entering compulsory school attendance after he s been given school postponemet. This was due to his week graphomotor and social immaturity. After one year there is no improvement in particular difficulties, on the contrary, boy lost his interest in school and motivation for work. Nástup do školy je jedním z nejdůležitých mezníků v životě člověka. Ovlivňuje jeho další celkový vývoj, motivaci, vůli, vztah k práci a ke společnosti. Proto je důležité vystihnout ten správný okamžik, kdy by mělo konkrétní dítě do školy nastoupit. V našich podmínkách nastupuje dítě povinnou školní docházku, jakmile dosáhne 6-ti let. Tento věk by měl být přibližně dobou, kdy by mělo být dítě na školu připraveno (mluvíme o tzv. školní zralosti). Pokud není, může mu být posunut nástup do školy o jeden rok, dítěti je tedy dán tzv. odklad školní docházky. O odklad žádá zákonný zástupce dítěte ředitele příslušné školy a přikládá doporučení buď lékaře, anebo školského poradenského zařízení (tedy pedagogickopsychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra). Odklad se dítěti dává z různých důvodů, např. celkové rozumové nezralosti, sociální a emocionální nezralosti, důvodem může být také nerozvinutost jednotlivých percepcí (zrakové a sluchové) a nezralost centrální nervové soustavy, slabá motorika a grafomotorika, nezvládnutost sebeobsluhy, nedostatečná tělesná vyvinutost, nerozvinutost řeči, zvýšená nemocnost, apod. Rodiče často neví, zda jejich dítě odklad školní docházky potřebuje, proto jsou to obvykle paní učitelky z mateřské školy, příp. logopedi, kteří rodičům dávají podnět k posunutí začátku povinné školní docházky u jejich dítěte. Pedagogové předškolních zařízení však nemají žádné adekvátní nástroje, aby mohli nezralost určit. Vycházejí ze svých zkušeností a ze srovávání dětí mezi sebou. Proto o odkladu rozhodují odborníci, kteří nástroje mají a měli by být také kompetentní k tomuto důležitému rozhodnutí. Přesto se občas stane, že rozhodnutí není tak jednoznačné. Není vždy jasné, zda dítěti více prospěje odklad, anebo mu spíše uškodí. Případně méně znalý odborník opomine některé skutečnosti, anebo se může stát, že mu při posuzování některé skutečnosti uniknou, a dítě není posouzeno komplexně. Vpodstatě až během školní docházky se ukáže, zda byl odklad (příp. zaškolení) pro dítě pozitivem. 135

136 Ne vždy je tedy vydáno správné rozhodnutí, stává se, že dítěti je doporučen odklad školní docházky, přestože je na školu již připraveno. To se také stalo v námi uváděné kazuistice. Dominik (7 let) Těhotenství i porod bez komplikací, dítě po narození vážilo 3,5 kg, měřilo 52 cm, bez žloutenky. Kojeno bylo 10 týdnů, poté přešlo na umělou výživu z důvodu zdravotních obtíží u matky. Celkový psychomotorický vývoj probíhal u dítěte v normě, nicméně chlapec téměř přeskočil fázi lezení a velmi brzy se začal stavit (8. měsíc). S oporou chodil v 10. měsíci. Vývoj řeči byl zpočátku také v normě, kolem 1. roku se objevovala první slůvka, poté však vývoj postupoval velmi pomalu, téměř se zastavil, ve 2 letech najednou chlapec začal mluvit již přímo ve větách. Vzhledem k obtížím s výslovností některých hlásek navštěvoval ve 4 letech logopedii. Do současné doby stále přetrvává dyslalie hlásky ř. Chlapec měl operované krční i nosní mandle, v uchu má v současné době ventilační trubičku, jinak je zdráv. Žádná závažnější choroba, kromě běžných dětských onemocnění, se u něj neobjevila, není alergický, nemá ekzém. Kolem 3. roku znal chlapec všechna písmena, mezi rokem se naučil sám číst (rodiče neví přesnou dobu, chlapec znalost skrýval). Před nástupem do školy četl plynule, počítal v oboru do 100, měl představu jednoduché násobilky, psal tiskacím písmem. Od malička často střídal zájmy a předměty svého zaměření. V současné době velmi rád pracuje na PC, rád si vyhledává informace na internetu, používá . Zajímá se aktuálně nejvíce o dopravu, pravidla silničního provozu, dopravní značky, které již pozná všechny. Zajímá se také o vesmír. Každý den sleduje zprávy v televizních novinách, také je rád čte v denních tisku i na internetu. Preferuje strategické hry. Do mateřské školy začal chodit ve 3 letech a adaptoval se dobře. Od počátku si však více rozuměl se staršími dětmi a nerad si hrál (ani v domácím prostředí nikdy nepreferoval hru, spíše se stále zajímal o různá témata a snažil se hledat o nich informace). Nerad kreslil a nerad se zapojoval do společné činnosti. Preferoval samostatnou práci zaměřenou na oblast svého zájmu. Setkával se však s nepochopením ze strany učitelů, dost často proto měnil mateřské školy. Na doporučení paní učitelky ze školy byl rodičům navržen odklad školní docházky. Odklad byl doporučen také v pedagogicko-psychologické poradně, a to ze stejných důvodů, které navrhovala i paní učitelka tedy velmi slabá grafomotorika a sociální nezralost. Chlapec tedy ještě rok musel zůstat v mateřské škole. Po ročním odkladu školní docházky absolvoval chlapec psychologické vyšetření, při kterém pracoval ochotně, po delší dobu bez únavy, sám si říkal o nové úkoly. Z jeho komunikace byla patrná výborná slovní zásoba včetně odborných výrazů a velmi dobré vyjadřovací schopnosti. Byl zvídavý, pracoval však dle typu úkolu u těch, co jej zaujaly, vydržel dlouho, navíc pracoval pečlivěji, naopak úkoly, které jej nezaujaly, odmítal plnit, velmi snadno se vzdával, nepřemýšlel. Opomíjel hlavní a důležité body, byl zbrklý, nepořádný, velmi rychle ztrácel pozornost. Úkoly si sám ztěžoval a dělal si je zajímavějšími. Ve všem se snažil najít složitosti, i když v úloze nebyly. Rozumový vývoj byl u chlapce viditelně akcelerovaný, přesto však podával mnohem slabší výkony z důvodu nemotivovanosti. Aktuální čtenářské dovednosti byly nadprůměrné, chlapec četl rychle, byla však patrná nepořádnost, domýšlení slov, záměny písmen. Při počítání používal složité a zdlouhavé vlastní postupy, nepočítal přesně, s oblibou používal výraz to je přibližně. Celková hrubá i jemná motorika byla u chlapce méně rozvinutá, grafomotorika velmi slabá. Úchop tužky nesprávný, křečovitý. 136

137 Dle slov matky chlapec před nástupem do školy o ni ztrácí čím dál více zájem. Odmítá plnit stanovené úkoly, o které ještě před rokem zájem jevil. Při práci je nepořádný, přičemž ještě před rokem se velmi snažil a byl pečlivý. Četl bez chyb, nyní výrazně chybuje a odmítá se opravovat. Počítal přesně a bez chyb, nyní nevypočítá přesně ani jednoduché příklady, u všech odpovídá to je přibližně. Nechce odpovídat na otázky, zejména ty jednodušší. Odmítá kreslit, rozvíjet grafomotoriku, protože mu to přijde zbytečné. Nadále si více rozumí se staršími dětmi, odmítá si hrát společně s ostatními. Hry preferuje pouze strategické, ostatní odmítá. Má problémy s autoritou, dělá si vše po svém, nerespektuje příkazy. Do školy se netěší, chodit do ní nechce, bojí se, že se tam bude nudit, tak jak v mateřské škole. Jak bude probíhat vstup takového dítěte do školy po odkladu školní docházky bude hodně záležet na dovednostech třídní paní učitelky. Jejím úkolem bude zejména pomoci chlapci najít motivaci pro práci a pomoci mu v jeho rozvoji. Predikce jeho dalšího vývoje je však nejasná. Slabá grafomotorika a nezralost v sociální oblasti jsou jedny z mimointelektových důvodů k odkladu školní docházky, nicméně je třeba posuzovat dítě komplexně, tedy brát v potaz veškeré jeho schopnosti i ostatní skutečnosti. A úkolem odborníka není jen udělat vyšetření, ale ze své pozice rozhodnout, která skutečnost je důležitější a co bude pro dítě a jeho další vývoj nejlepší. Ukazuje se, že slabá grafomotorika je téměř u každého nadaného dítětě, navíc grafomotorické obtíže u něj přetrvávají nejen po celou dobu školní docházky, ale i nadále. Nezapojování do kolektivu vrstevníků a odmítání společné činnosti je pro nadané děti také typické, tudíž by nemělo být chápáno jako sociální nezralost. Nadané dítě bývá na školu připraveno dříve než jeho vrstevníci a ukazuje se, že dílčí nezralosti by neměly být důvodem k odkladu školní docházky, jelikož tyto děti ztrácejí velmi rychle zájem a motivaci pro práci, což se také ukázalo v našem případě. Kontaktní adresa: Magdalena Novotná Pedagogická fakulta MU Brno, katedra Pedagogiky Oblastní pedagogicko-psychologická poradna Vyškov 137

138 VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA NADANÝCH ŽÁKŮ VE STŘEDISKU VÝCHOVNÉ PÉČE EDUCATION AND TRAINING GIFTED STUDENTS IN THE CENTRE OF EDUCATIONAL CARE Petr Pivoda Klíčová slova: Středisko výchovné péče, nadání, spolupráce Anotace: Příspěvek se zamýšlí nad problematikou pomoci při závadovém chování nadaných žáků. Pozornost je věnována především sociální oblasti. Stručná charakteristika Střediska výchovné péče, a nezastupitelná role skupiny, jako forma terapie při práci s klienty. Na závěr vše dokresluje anamnéza klienta, nadaného žáka. Key words: Centre of educational care, talent, cooperation Abstract: The paper examines the issue of assistance with troublesome behaviors in gifted students. Attention is paid to the social sphere. Brief description of educational care center, and the irreplaceable role of the group as a form of therapy when working with clients. In conclusion, all illustrated history of the client, a gifted pupil. 1. Úvod Téma Vzdělávání a výchova nadaných žáků ve Středisku výchovné jsem zvolil především z důvodů profesních. Problematikou preventivně výchovné péče u dětí, mládeže a dospívajících se zabývám již přes tři roky. Jsem pracovníkem Střediska výchovné péče (dále jen SVP), s ambulantní formou, kde vykonávám práci speciálního pedagoga etopeda. Předchozí profese byla vykonávána také ve SVP, ale s internátním pobytem a to na pracovní pozici vychovatele. Mj. také působím v doktorandském studiu při pedagogické fakultě MU v Brně,v disertační práci se věnuji školskému poradenskému systému. Příspěvek se zamýšlí nad problematikou pomoci v závadovém chování u nadaných žáků a jeho intervenci při internátním pobytu. Zahrnuje krátké shrnutí dosavadních poznatků o těchto žácích, a příspěvek je věnován především problematice v sociální oblasti, adaptací a chování nadaného žáka ve skupině vrstevníků. V článku je také obsažena anamnéza jednoho z klientů SVP, který byl nadaným žákem. Jde především o vystihnutí jeho chování při pobytu a v krátkosti je psáno i o rodině, která se vždy podílí na formování osobnosti každého člověka. 2. Nadaný žák Vzdělávání nadaných dětí od nástupu povinné školní docházky a nadaných žáků základních a středních škol zahrnuje celý komplex témat i problémů. K jedním z nich patří definice nadání a sociální oblast žáka s nadáním. 2.1 Definice nadání Nadání je nejčastěji definováno jako soubor schopností, které umožňují jedinci dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace. 138

139 Nadání se často může týkat více oblastí, např. intelektu, umění, tvořivosti, pohybových dovedností, nebo může být omezeno na jednu či dvě z nich. Avšak potenciál takového žáka, se může rozvinout do mimořádně vysoké úrovně činnosti pouze v podmínkách poskytujících přiměřené podnětné prostředí a psychologické příležitosti k učení. 2.2 Sociální oblast Sociální oblast se projevuje především v chování. Za primární vnější faktory, které mají vliv na formování osobnosti každého jedince, se považuje rodinné prostředí, škola a vrstevníci. V projevech chování dětí předškolního věku v této oblasti zjišťujeme jednak značnou nezávislost, samostatnost a přiměřenou sebedůvěru. Takové dítě bývá ve vrstevnické skupině opakovaně iniciátorem a organizátorem her, a ve skupinových hrách rádo činnosti řídí a mnohdy má sklon k dominanci, vedení skupiny. Ostatními dětmi skupiny je však uznáváno a považováno za přirozeného vůdce. Důležité je, že se současně také dovede vžít do problémů ostatních dětí a všímá si jejich potřeb. Má schopnost spontánně pomáhat v situacích, kde jsou jeho spolužáci bezradní, často v tu chvíli neváhá a je vstřícné. K ovlivňování chování ostatních používá takové dítě zejména verbálních prostředků a již v tomto věku je patrná snaha navazovat kontakty se staršími dětmi a větší zájem o komunikaci s dospělými. Vyspělá sociabilita dítěte je spojena i s jeho oblibou u vrstevníků. Teprve až ve starším školním věku se často setkáváme s tím, že takové dítě začíná postupně zaujímat marginální postavení ve školní třídě. Je ostatními z různých důvodů vytlačováno mimo centrum dění. 2.3 Osobnostní problémy Osobnostní problémy bývají často výsledkem posilování nevhodným učebním a rodinným prostředím. Tyto děti tak mohou být například přecitlivělé. Jde především o citlivost na podněty a signály ke komunikaci, přecitlivělost na kritiku a z toho se může projevit i jejich sklon být perfektní, nejlepší. To může být cesta k jeho neurotizaci. Protože není tak úspěšný, jak chce být, vytváří si negativní sebeobraz, dochází k podceňování se, trpí nedostatkem sebedůvěry, to postihuje i některé skupiny zvlášť intelektově nadaných. Vytvoření takového sebeobrazu, tedy negativního, je do značné míry determinováno rodinným zázemím, problematickým sociálním a nepodnětným vzdělávacím prostředím nadaných (Hříbková, 2007, s. 28). Autoři někdy uvádějí, že mnoho nadaných, zažívá pocity odlišnosti a jinakosti ve vztahu ke svým vrstevníkům. Pro někoho může být právě překvapující skutečnost, že intelektově nadaní žáci mohou mít také učební problémy. Na základní škole, nebo alespoň v nižších ročnících se tito žáci nemusí příliš snažit, neboť učivo je pro ně snadnější než pro jeho vrstevníky. Problém však často nastává v pozdějším věku, protože si často z tohoto důvodu neutvořili studijní návyky, neboť učit se, dosud nepotřebovali. Učili se především prostřednictvím experimentování nebo jim postačila jejich vynikající paměť a verbální schopnosti, což už později nestačí. Jejich silná až působivá koncentrace na daný problém, který právě řeší a zajímá je, může vyústit v bouřlivé projevy nespokojenosti a neposlušnosti. Jinak řečeno, mají li řešení na daném problému přerušit nebo skončit, nastává konflikt. Mají svá kritéria, která respektují a jen těžko, se od nich oprostí. Například při skupinové práci často nechtějí ztrácet čas tím, že musí někomu něco vysvětlovat a objasňovat a raději práci udělají sami. Současně v tomto jejich 139

140 postupu je zřetelný fakt, že někteří nemají příliš rozvinuté sociální dovednosti (Hříbková, 2007, s. 29). 2.4 Výskyt problémů v sociálních vztazích Pro nadané děti je charakteristický sklon spíše k introverzi, převážně však u intelektově nadaných. Ve školní třídě se ale můžeme potkat jak s izolací nadaného dítěte, tak i s jeho dominancí. Uvedené dvě pozice, které nadaní v hierarchii třídy zaujímají, je často typické. Vyčlenění je spojováno s malou sebedůvěrou nadaného a často s jeho výrazně odlišnými zájmy, kterým vrstevníci nerozumí. Problémem neodborné práce pedagogů, kteří nevyužijí intelektový potenciál nadaného dítěte a v jejich práci se třídou jde o jednotný způsob výuky. Následkem pro dítě je jeho demotivovanost a nuda, a může vést k jeho dominantnímu až agresivnímu chování. Pro výchovný přístup je doporučován neautoritativní přístup a respektování potřeb dítěte. Samozřejmě role rodičů zůstává a je nezastupitelná i v respektu z pozice dítěte k nim, ale rovnoprávná komunikace je tím správným vodítkem k úspěchu. Uvedené stručné charakteristiky (intelektově) nadaných žáků naznačuje, že jejich osobnost může být značně rozdílná. Nejde pouze jen o druh nadání a výši IQ, ale pochopitelně záleží i na širším sociálním prostředí a dalších okolnostech jejich života, které utváření osobnosti determinují. Nadané děti tedy ve většině případů tvoří populaci, která se ani svými problémy výrazně neodlišuje od běžné dětské populace. 3. Nadaný žák a Středisko výchovné péče 3.1 Středisko výchovné péče s internátním pobytem SVP se zabývá preventivně výchovnou péčí pro děti a mládež (dále jen klienti), u nichž je dominantní porucha chování. Pracovníci střediska poskytují klientům pomoc, zejména vyskytnou-li se školní, rodinné či psychické problémy, zneužívání návykových látek, gamblerství, případně projevy asociality. Specifikem střediska je důraz na práci s celou rodinou, v úzkém kontaktu se školním a sociálním prostředím klienta. Středisko zajišťuje klientům pokračování ve vzdělávání dle individuálního plánu kmenové školy. Středisko je koedukované, dělí se na část ambulantní a internátní. Přijetí do internátního oddělení střediska k dvouměsíčnímu pobytu je možno pouze po dobrovolné volbě klienta a jeho zákonných zástupců. Před přijetím k dvouměsíčnímu pobytu předchází vždy ambulantní péče konzultace v SVP se všemi zúčastněnými. Do střediska jsou přijímáni klienti zdraví, nezávislí na toxických látkách. Klienti jsou přijímáni do otevřené koedukované skupiny, i když současné tendence a snahy jsou vedeny spíše k uzavřeným koedukovaným skupinám, pokud to podmínky dovolují. Mezi nejdůležitější faktory, které se podílejí na intervenci u klienta, je spolupráce s jejich rodiči, která je často podmiňována jejich písemným souhlasem. Ve školní práci je také věnována pozornost kontaktu s mateřskou školou klienta, pohovory s třídním učitelem, výchovným poradcem apod. 140

141 Personální obsazením v SVP je vedoucí SVP, psycholog, etoped speciální pedagog, sociální pracovnice, pedagogové, vychovatelé, včetně osoby zastupující funkci zdravotníka. 3.2 Skupinová terapie a skupinová dynamika Skupinová terapie je další formou práce ve středisku. V jejím rámci se především zaměřujeme na řešení problému tady a teď, nikoli např. na sezení autobiografického typu. Ve skupinových sezeních jde o snahu vytvoření koheze skupiny. Skupina se podílí na společných aktivitách, činnostech a klienti se tak lépe poznávají, mají společné zážitky, poskytují si zpětné vazby mezi s sebou pod vedením terapeuta. Určité situace, které se během společných aktivit vyskytnou, lze potom analogicky převádět na situace běžného života. V rámci skupinové terapie jsou využívány arteterapeutické činnosti, práce s hlínou, malba a kresba, prvky muzikoterapie a především je kladen důraz na pohybové aktivity. 3.3 Skupinová dynamika Každý z nás, alespoň se tedy domnívám, prožil v rámci své školní třídy zajímavé proměny. Patří sem rvačky o přestávkách, povedená i nepovedená legrace směrem k učitelům, posměch spolužákovi při nezdaru a další situace. Veškeré tyto události se nás dotýkaly. Často takový opakovaný posměch spolužákovi může přerůst v šikanování, nyní hovořím o ne vydařeném scénáři. Chci tím především naznačit, že každá skupina (třída, fotbalový tým, zájmové kroužky), prochází během své existence stádii, které mají vliv na její výkon a především na vztahy mezi členy. Každý člen tak zaujímá roli v hierarchii dané skupiny. Bojuje o své místo ve skupině, snaží se prosadit své zájmy na úkor jiných, (ne)respektuje názory ostatních členů, dochází k interakcím členů skupiny. Každý ve skupině má svoji roli, každá skupina je něčím charakteristická. 3.4 Nadaný klient mezi vrstevníky, Pavel Rodinná anamnéza: jednalo se o chlapce, kterému bylo 15 let. Pocházel z úplné rodiny a narodil se v Srbsku. Rodiče společně s Pavlem odjeli do ČR, tři roky po jeho narození. Matka byla lékařka a otec pracoval jako vysoce postavený voják, který neustále pracoval na misích mimo ČR. Pro Pavla to znamenalo, že otce viděl jen několik měsíců v roce. Pavel měl 2 sourozence ve věku 18 a 20 let. Rodina bydlela v pronajatém bytě 3+1, kde děti mají společný pokoj. Finanční situace byla hodnocena jako dobrá. Rodiče byli svědci Jehovovi a pravidelně jezdili na shromáždění a se svými dětmi, které prostě museli. Otec matky byl alkoholik. Hlavní slovo v rodině má matka. 18 letý bratr měl problémy s tvrdými drogami, kde na pár měsíců byl i mimo rodinu. Mezi bratry není dobrá komunikace a starší bratr se snaží Pavla trestat místo matky. Osobní Anamnéza: ve třech letech se přestěhoval spolu s rodinou do Čech. Přítomen balbitus, dle matky citlivý, pomáhá, rád kreslí, chtěl by hrát fotbal a více cvičit (posilovat), ale rodiče mu to údajně nedovolí (kvůli náboženskému přesvědčení). Navštěvoval psycholožku v místě bydliště kvůli svým problémům a problémům v rodině. Otec ho někdy fyzicky trestá, Pavel někdy ani neví proč. Fyzické tresty jsou nepřiměřené, často i tělesné poškození. Pavlovi ale nejvíce vadí, že matka jen zavírá dveře a to z důvodů, aby nebyla rušena, nikdy se ho nezastává. S matkou si Pavel příliš nerozumí a spolu moc nekomunikují. Během pohovoru matce do očí říká, že jí nenávidí, lže a překrucuje pravdu. Matka je z toho již vyčerpaná a hledá možnou pomoc. 141

142 Pavel, když měl vztek na matku, ukradl 3500,- Kč a tak ho matka zamkla a sebrala mu veškeré oblečení. Pavel již nechce jezdit na srazy jehovistů. Občas si dá Pavel cigaretu, lehké drogy nepopírá. Matka neustále opakuje, že po ní chce Pavel nějaké peníze, chce jen značkové oblečení, ale pokynů nedbá. Matka také sděluje, že Pavel je od útlého věku hyperaktivní a má s ním mnoho práce. Matka dále uvádí, že je egocentrický, rád se lituje, závidí ostatním a hlavně závidí svému bratrovi. Utíká z domu, ve škole však bez absencí. Scholarita: Nejdříve v normální ZŠ, bez rozšířené výuky apod., v současné době navštěvuje sportovní gymnázium. Prospěch trojky a čtyřky, ale jen proto, že se nesnaží. Ve výtvarné výchově vyniká a v rámci třídy, školy byl i několikrát zařazen do výtvarných soutěží. Projev matky vůči synovy je negativní. Pokud jsme při hovoru s matkou Pavla chválili, matka se vždy odvrátí, že Pavla neznáme a že se to projeví. Matka také mluví o tom, že kdyby věděla, jak se bude všechno vyvíjet se synem, v podstatě s oběma syny, raději by je neporodila. Z vyšetření Pavla vyplývá, že jeho aktuální intelektový výkon je nadprůměrný, má výbornou prostorovou představivost, výrazný výtvarný talent. Jeho tempo je pomalé a na práci vyvíjí velké úsilí. Pavel je úzkostný, až úzkostně agresivní a to jak k sobě samému tak i k okolí. Je empatický, přecitlivělý a jeho chování vyplývá z jeho kolísání emocí a od negativních nálad. Nemá v rodinném prostředí oporu, základní pocit bezpečí. Matka má vůči Pavlovi odmítaví postoj. Není s ním spokojená a má k němu ambivalentní až negativní nastavení. 3.5 Pavel a chování Pavel s ostatními vycházel docela dobře. Neměl problém diskutovat s ostatními ve skupině, nejraději však neustále mluvil o základních pravidlech SVP a to především s vychovateli. Pokud však nedosáhl předpokládaného úspěchu v konverzaci s dospělými, najednou se u něj probudil vztek, sebelítost a vulgarismy. Neměl však rád, pokud někdo chytračil, především z jeho vrstevníků a vysvětlit Pavlovi ať si toho nevšímá, to prostě nešlo. Naopak, často Pavla tímto způsobem provokovali a jedenkrát i Pavel udeřil pěstí, až tekla krev. Avšak omluvu Pavel ze svých úst nevypustil. Však si to zasloužil, když mě pořád provokuje. Pokud šlo o pochvalu, Pavel ji přijímat neuměl. Jedenkrát byl i oceněn a v rámci programu SVP šel na volnou vycházku s vychovateli. To předcházelo pochvalou před celou skupinou a následný odchod na vycházku. Před skupinou pochvalu akceptoval, bez jakéhokoliv komentáře. Když se však vyšlo ven z budovy, Pavel spustil agresivní pláč a začal se mlátit do hlavy, že nikam nepůjde. Po dlouhých minutách, kdy vyprchala jeho zlost, neboť se mu nedostalo adekvátní odpovědi na jeho chování, se vydal na vycházku. Měl možnost utratit asi 50,- Kč za cokoliv kromě cigaret a podobných věcí. Pavel si nekoupil naprosto nic, se slovy, ať se to dá matce. Podobných zážitků, výbuchů agresivity Pavla doprovázely celý jeho pobyt, ke konci však se však tyto projevy téměř nevyskytovaly, došlo do určité míry ke korekci, avšak s jak velkým výsledkem pro jeho budoucí život, je otázkou? Mírné napomenutí od dospělých si bral vždy hodně úkorně, jako ponižování vlastní osoby, přičemž se sám a často před vrstevníky ponižoval a nechal se ponižovat. Pavel však měl ochotu spolupracovat a snažil se dělat pokroky. Vynikal jak ve sportu, byl nejlepším v plavání z celé skupiny a také v kresbě, kde předčil i dospělého, nadaného člověka. Tento poznatek a reálný fakt pramení z arteterapie, kroužku, který pravidelně absolvoval v rámci pobytu. Rysy kresby dovedené do detailu, stínování, představivost, to vše bylo obdivem pro ostatní vrstevníky i dospělé a terapeuta arteterapie také. 142

143 Chování Pavla bylo odrazem výchovy rodičů, vyznání jehovistů, které Pavel tak neměl rád a na shromáždění nechtěl jezdit. Vliv mělo i Pavlovo negativní sociální okolí, které sám vyhledával. Vedení matky, která si v Pavlovi představovala ideál toho, čeho nikdy nedosáhla. Projekce matky do výchovy svého syna. Terapie s matkou byly vždy na bázi pouhé komunikace a neustálého pomlouvání svého syna, nikdy nepřipustila, že by něco šlo i jinak, ve výchově Pavla, než jak sama učinila. Velký vliv Jehovistů je nepopíratelný, stejně jako její zatvrzelost a absence otce ve výchově. Sociální okolí pro Pavla bylo spíše demotivující, neboť většinu z toho, co mohli ostatní, se Pavlovi nedostávalo a kamarádil spíše se staršími, kteří Pavla využívali. Opíjeli se často do němoty atd. Můžeme hovořit až o despotické výchově, s minimem odměn, bez pochval, bezpodmínečné příkazy matky, bez lásky a zájmu k synovi. Formu laskavé autority Pavel neznal. 4. Závěr Do Střediska výchovné péče jsou často umísťováni klienty s problémy případně s poruchou chování. Za dobu mé působnosti jsem pracoval se dvěma klienty, nadanými žáky. Spolupráce s nimi, tedy porovnání s jejich vrstevníky, je vždy rozdílná v jejich komunikaci. Jejich slovní zásoba je bohatší, ale také vyjadřovací schopnosti jsou v porovnání s ostatními vrstevníky na dospělejší úrovni. Rádi diskutují o věcech a snaží se často tímto získávat dobré postavení v rámci skupiny. Spolupráce v rámci individuální terapie je pro ně určitě přínosná, neboť mají zájem o problém a chtějí o něm diskutovat a hledat řešení. V rámci skupiny mohou působit rozdílně. Často se zastávají slabších, a snaží se za ně diskutovat, bojovat o jejich prosazení. Opačná strana mince chování nadaných žáků v rámci skupiny vrstevníků, je jejich komunikativní schopnost, která je někdy využita k manipulaci a prosazení svých zájmů. Samozřejmě, vše začíná a mnohdy i končí u rodiny. Buďme trpěliví, otevření a naslouchejme dětem a těm, kteří o to stojí! Literatura: ČERMÁK, V.; TURINOVÁ, L. Nadaní žáci na základní škole. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, ISBN X HŘÍBKOVÁ, L..: Základní témata problematiky nadaných. Praha: Univerzita Jana Ámose Komenského, ISBN KING, S.: Nadaný žák. Praha: Svoboda, ISBN MACHŮ, E.: Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy: příručka pro učitele a studenty učitelství. Brno: Masarykova Univerzita, ISBN MÖNKS, F. J.; YPENBURG, IRENE H.: Naše dítě je velmi nadané: rukověť pro rodiče a učitele. Praha: Grada, ISBN ZELINKOVÁ, O.: Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, ISBN X Kontakt: Mgr. Petr Pivoda PedF MU, Poříčí 31, Brno NIEKOĽKO NÁMETOV NA PRÁCU S NADANÝMI ŽIAKMI V MATEMATIKE V PRIMÁRNEJ ŠKOLE 143

144 SOME PROPOSALS FOR WORKING WITH GIFTED PUPILS IN MATHEMATICS IN PRIMARY SCHOOL Alena Prídavková Kľúčové slová: Nadanie na matematiku. Primárna škola. Matematická úloha. Anotace: Schopnosť výberu vhodných úloh na prácu s nadanými žiakmi je kľúčová kompetencia učiteľov matematiky primárnej školy. Odborná príprava na túto činnosť by mala byť súčasťou pregraduálneho štúdia. Prezentujeme konkrétne návrhy úloh, ktoré je možné zaradiť do vyučovania aj do aktivít mimo vyučovania. Key words: Talent for Mathematics. Primary School. Mathematical Task. Abstract: Ability to select the appropriate tasks for the work with gifted pupils is key competence of primary schools mathematical teachers. Training for this activity should be part of undergraduate study. We present concrete proposals for tasks that can by included into education and in extracurricular activities. Úvod Každý učiteľ matematiky by mal byť kompetentný v oblasti výberu a tvorby úloh na prácu aj s nadanými žiakmi. Výber úloh by mal byť realizovaný v kontexte s obsahom učiva matematiky vymedzenom v Štátnom vzdelávacom programe. Taktiež metódy a formy práce s nadanými majú rešpektovať špecifické podmienky, ktoré si edukácia tejto populácie žiakov vyžaduje. Netreba pritom zabúdať na skutočnosť, že je nutné rozvíjať kompetencie žiaka súvisiace s jeho úrovňou matematickej gramotnosti. Odborná matematická príprava učiteľov primárnej školy by mala byť koncipovaná v kontexte s aktuálnymi zmenami vo vzdelávacom systéme. Odborovo-didaktické kompetencie učiteľov matematiky aj na primárnom stupni vzdelávania by sa mali začať rozvíjať už v rámci ich vysokoškolskej prípravy. V študijných programoch na Pedagogickej fakulte PU v Prešove je v bakalárskom stupni štúdia medzi povinne voliteľnými predmetmi zaradená disciplína Stratégie riešenia matematických úloh a v magisterskom stupni Matematika a nadaný žiak. V týchto predmetoch je vytvorený priestor na rozvíjanie spomínaných kompetencií učiteľov matematiky na 1. stupni základnej školy. Podľa autorov Mokriš, Zeľová (2010, s. 83) má učiteľ dôležitú úlohu v procese rozvoja matematickej gramotnosti a v tomto kontexte je dôležitá aj jeho odborno-didaktická matematická erudícia, ktorá by mala byť u budúceho učiteľa formovaná v priebehu jeho vysokoškolskej prípravy. Výsledky analýzy obsahu predmetov na PF PU v Prešove, z pohľadu rozvoja matematickej gramotnosti ukázali, že v každej disciplíne (v bakalárskom stupni štúdia) sa vyskytujú prvky na rozvíjanie matematických kompetencií študentov. V predmete Stratégie riešenia matematických úloh sa objavujú napríklad kompetencie na úrovni prepojenia (riešenie problémov so známymi alebo pomerne známymi prvkami, analyzovanie problému, spojenie viacerých známych metód) a kompetencie na úrovni reflexie (matematizácia, abstrakcia, modelovanie použité v novom kontexte, zdôvodňovanie, vyvíjanie stratégie atď.) (Mokriš, Zeľová, 2010). V predmete Matematika a nadaný žiak sú do obsahu seminárov zaradené úlohy na rozvíjanie matematických kompetencií na rôznych úrovniach. Primárne sa zameriavame na kompetencie na úrovni prepojenia a reflexie. Charakteristika predmetu, jeho cieľov a obsahu je uvedená v článku Prídavková (2009). V ďalšej časti prezentujeme návrhy konkrétnych úloh vo forme súboru, zaradených do obsahu seminárov, ktoré je podľa nášho názoru vhodné zaradiť do činností so žiakmi nadanými na matematiku, ako na vyučovaní, tak aj mimo vyučovania. 144

145 Návrhy súboru úloh Prezentované úlohy súvisia s učivom tematických okruhov Čísla, premenná a počtové výkony s číslami a Postupnosti, vzťahy, funkcie, tabuľky, diagramy. Svojou úrovňou náročnosti presahujú výkonový štandard vymedzený v profile absolventa primárneho stupňa vzdelávania, ale vzhľadom na túto skutočnosť majú propedeutický charakter. Súbor úloh sme nazvali Zaujímavé počítanie. Úlohy môžu byť zadané vo forme pracovného listu, ktoré sú pripravené pre každého žiaka, alebo je vhodné využiť spoločnú prácu využitím prezentácie v MS Power Point. Odporúčame, aby jednotlivé úlohy riešili najprv žiaci samostatne, až do chvíle objavenia pravidla, na základe ktorého je možné výsledky ďalších úloh zapisovať už bez použitia počtových operácií s prirodzenými číslami. Žiaci by mali byť schopní zdôvodniť získané výsledky úloh a vysvetliť spôsob resp. princíp, na základe ktorého sú úlohy zostavené. Dôležité je pritom pracovať bez kalkulačky. Súbor úloh môžu učitelia využiť pri vyučovaní témy písomné násobenie v obore prirodzených čísel. Okrem uvedených úloh je vhodné ukázať žiakom rôzne spôsoby násobenia, napríklad indické násobenie, násobenie vedľa seba, násobenie pomocou tzv. Napierových počítacích paličiek, grafické násobenie a pod. U1: Vyrieš prvé dva príklady na násobenie. Budeš vedieť zapísať výsledok tretej a ďalších úloh aj bez násobenia? = = = = = = = = Riešenie U = = = = = = = = Žiak s nadaním na matematiku by mal byť schopný zapísať výsledky ďalších úloh spolu so zdôvodnením princípu tvorby výsledku v tvare sedemciferného čísla. Číslice nultého rádu tvoria klesajúcu postupnosť, číslice šiesteho rádu sú členmi stúpajúcej postupnosti a číslica 9 je na mieste všetkých ďalších rádov. 145

146 U2: Vedel by si doplniť ďalšie riadky v pyramíde? Riešenie U2 Zadanie úlohy je graficky vytvorené tak, aby svojim tvarom pripomínalo pyramídu. Na základe zápisov v prvých troch riadkoch by nemal byť problém s doplnením ďalších chýbajúcich číslic na vopred pripravené miesta označené čiarkami. U3: Počítaj bez kalkulačky 146

147 Riešenie U3 V tejto úlohe by si nadaný žiak mal všimnúť, že druhý činiteľ v súčine je vždy násobkom čísla 9 (18=2.9; 27=3.9; 36=4.9 atď.) Preto je možné všetky ďalšie výsledky získať ako n-násobok prvého uvedeného súčinu, kde. U4: Čo dokáže sedmička. Skús vyriešiť tieto úlohy bez kalkulačky. 147

148 Riešenie U4 Aj v tejto úlohe, podobne ako v predchádzajúcich, výsledok násobenia obsahuje vo svojom zápise rovnaké číslice. Stačí vypočítať využitím algoritmu písomného násobenia dve až tri úlohy a výsledky ďalších budú tvoriť členy číselnej postupnosti. Ak si všimneme dvojice úloh zapísaných vedľa seba, je vidieť, že majú rovnaké výsledky. Od nadaného žiaka by sme mohli požadovať vyhľadanie súvislostí medzi dvojicami úloh, ich vysvetlenie a zdôvodnenie. Po vyriešení súboru úloh môže učiteľ prezentovať žiakom ďalšie zaujímavé symetrické počítanie využitím dynamickej prezentácie, v ktorej sa jednotlivé riadky číselných pyramíd znázorňujú postupne a je tak viditeľný proces tvorby postupností. 148

149 Úlohy a aktivity podobného charakteru realizujeme so študentmi na seminároch z predmetu Matematika a nadaný žiak. Pre mnohých z nich je to prvá skúsenosť s riešením úloh daného typu. V budúcnosti je plánované do obsahu predmetu zaradiť aktivity takého typu, kde by študenti - budúci učitelia vyberali a vytvárali úlohy na rozvíjanie matematickej gramotnosti žiakov primárnej školy. Bude sa od nich vyžadovať vytvorenie kontextu, v ktorom budú implementované elementy rôznych tém učiva matematiky. Východiskom pre výber situácií bude ich klasifikácia podľa úloh zaradených do testov medzinárodných výskumov OECD PISA, ktorá vymedzuje štyri skupiny situácií: osobný život; škola, zamestnanie a voľný čas; spoločnosť; veda (Kubáček a kol., 2004). Ako uvádzajú Blažková, Vaňurová (2008), je vhodné, keď sa k jednej situácii vytvárajú série úloh. Úlohy budú vytvárané na troch úrovniach kompetencií reprodukčnej, na úrovni prepojenia a reflexie. Konkrétne ukážky úloh vhodných na rozvíjanie matematickej gramotnosti prezentovali vo svojich prácach napríklad autorky Vašutová (2010), Zeľová (2007). Záver Učiteľ by pri výbere a tvorbe úloh pre nadaných žiakov mal využívať rôzne zdroje, pričom je dôležité, aby korešpondovali s cieľmi a vymedzeným obsahom vyučovania. V kontexte s cieľmi projektu riešeného na Katedre matematickej edukácie na Pedagogickej fakulte PU v Prešove, bude vytvorená zbierka úloh na rozvíjanie matematickej gramotnosti pre primárny stupeň vzdelávania. V pripravovanej zbierke budú zaradené aj úlohy, ktoré svojim charakterom bude možné využívať pri práci s nadanými žiakmi, predovšetkým s individuálne integrovanými. Veríme, že svojim charakterom bude vytvorená zbierka užitočným prostriedkom pre prácu učiteľov a pomôže im pri príprave individuálnych študijných materiálov pre žiakov nadaných na matematiku. Literatúra BLAŽKOVÁ, R., VAŇUROVÁ, M. Objevováním známého učíme objevovat neznámé. In Učitel a nadaný žák. Sborník referátu z mezinárodního semináře konaného v Brně. Brno: PdF MU v Brně, 2008, s ISBN KUBÁČEK, Z. a kol. PISA SK Matematická gramotnosť. SPRÁVA. Bratislava: Štátny pedagogický ústav, ISBN MOKRIŠ, M., ZEĽOVÁ, V. Elementy rozvoja matematickej gramotnosti študentov v študijnom programe Predškolská a elementárna pedagogika na Pedagogickej fakulte Prešovskej univerzity v Prešove. In Nové trendy v matematickom vzdelávaní. Zborník vedeckých prác. Nitra: FEM SPU v Nitre, 2010, s ISBN PRÍDAVKOVÁ, A. Nadaný žiak žiak so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami(?) In Príprava učiteľov v procese školských reforiem. Zborník príspevkov z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou konanej v dňoch v Prešove. Prešov: PF PU Prešov, 2009, s ISBN Štátny vzdelávací program pre 1. stupeň základnej školy v Slovenskej republike. ISCED 1 Primárne vzdelávanie, 2008 (dostupné na VAŠUTOVÁ, A. Úloha ako prostriedok na rozvíjanie matematickej gramotnosti žiakov mladšieho školského veku. In 7. Žilinská didaktická konferencia. Zborník príspevkov z konferencie s medzinárodnou účasťou konanej dňa v Žiline. (CD nosič). Žilina: FPV ŽU v Žiline, ISBN ZEĽOVÁ, V. Orientácia v čase ako jedna z matematických kompetencií žiaka primárnej 149

150 školy. In Vyučování matematice z pohledu kompetencí žáka a učitele 1. stupně základního vzdělávání. Sborník z konference s mezinárodní účastí. Plzeň: ZČU v Plzni, 2007, s ISBN Príspevok vznikol ako súčasť riešenia projektu MŠ SR KEGA PU-4/2010 Matematika pre život cesty rozvíjania matematickej gramotnosti žiakov primárnej školy v kontexte medzinárodných výskumov OECD PISA a IEA TIMSS. Kontakt na autora: doc. RNDr. Alena Prídavková, PhD. Prešovská univerzita v Prešove Pedagogická fakulta, Katedra matematickej edukácie Ul. 17. novembra Prešov Slovensko 150

151 BIOLOGICKÉ VĚDY JAKO ZÁKLAD PRO TALENTOVANÉ BIOLOGY BASIS FOR TALENTED PUPILS Boris Rychnovský Klíčová slova: Biologické poznatky, integrovaná tématická výuka, didaktický test Anotace: Příspěvek hledá možnosti výběru talentovaných dětí v oblasti biologického vzdělávání. Zamýšlí se nad možnostmi identifikace žáků s nadáním pro biologické disciplíny. Jako příklad byly využity znalosti žáků ZŠ o ekosystému moře, zjišťované písemným pretestem podporované integrovanou tématickou výukou s následným postestem. Srovnání získaných výrazně rozdílných výsledků ukázalo efektivitu integrované tématické výuky. Potvrdilo poznatek o nízkém zastoupení nadaných mezi žáky. Key words: Biology knowledge, integrated thematic instruction, didactic test Abstract: This article discuss possibilities of selection talented children in biology education. The autor look for strategies and approaches for identification of talented pupils by means of biology discipline. Like example vas used the knowledge of pupils at basic school about ecosystem Sea. Pretest and posttest demonstrate effectivity of integrated thematic instruction. Tests confirm the knowledge of low frequence talented pupils. 1 Úvod Vyhledávání, kvantifikace a stanovení nadaného (talentovaného) jedince je v přírodních vědách poměrně nelehká záležitost (Rychnovský 2009a). V rámci intelektuálního typu nadání jsou rozlišovány subtypy (např. matematický, přírodovědný aj.) a teprve v rámci subtypu hledáme oborové nadání (v našem případě biologické). Biologie je svým pojetím velmi široká a tradiční dělení (zoologie, botanika a antropologie) bylo překonáno. Vznikla řada dílčích oborů (namátkou ekologie, mikrobiologie, virology, genetika, paleontology, evoluční biologie a mnohé další s hraničními průniky). Mnohé se zcela osamostatnily. Rozdílnost studované biologické problematiky se promítá i do vztahu žáků a studentů k jednotlivým dílčím oborům biologie a logicky vyúsťuje i do problematiky nadání. Těžkosti a obtíže detekce matematicky a všeobecně dovednostně nadaných žáků diskutoval Miklík (2009). Sjednotil hodnocení žáků 9. tříd za I. pololetí a Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 9. tříd základních škol a odpovídajících výsledků víceletých gymnázií 2008 (CERMAT). Na vzorku dospělých posluchačů biologických disciplín na PdF MU zhodnotil v rámci zoologických discipline postup detekce nadaných (a talentovaných) studentů Rychnovský 2009b s minimálním výsledným efektem diagnostiky nadaných. Předkládaná práce je cílena k možnosti detekce nadaných (talentovaných) žáků v základní škole. Nadání žáka je třeba nenechat ustrnout. Je třeba ho dále podporovat a rozvíjet (Hubatka 2008, Skolek 2008, Pro rozvoj přírodovědného myšlení nadaného žáka je nutno využít vhodné vzdělávací metody a prostředky. Naše dlouhodobé zaměření na terénní přírodovědnou výuku nás přivedlo k jejímu posouzení a následnému pozitivnímu hodnocení pro vývoj přírodovědného myšlení (Rychnovský, Trna 2007). Pro realizaci terénní výuky považujeme za výhodný integrovaný přístup s prolínáním poznatků přírodních věd. Ty lze samozřejmě doplnit i dalšími oblastmi (společensko-historickými, tělovýchovnými aj.). Integrovanou terénní výuku se studenty realizujeme jak v našich podmínkách (Rychnovský, Trna, Hofmann 2007), tak i v ekosystémech cizích v zahraničí (Rychnovský 2005, Rychnovský, Hofmann 2004). Důvodem je zařazení vybraných cizích ekosystémů i do výuky přírodopisu, zeměpisu a environmentální výchovy na ZŠ. Obtížnost realizace integrované terénní 151

152 výuky žáků ZŠ v cizím ekosystému nahrazujeme integrovanou tématickou výukou s výrazným biologickým akcentem (Kordula 2010). V dalším hodnotíme možnost detekce nadaných (talentovaných) jedinců-žáků prostřednictvím takto zaměřené výuky na konkrétní škole (ZŠ Osvětimany) a s tím i pravděpodobnost určení nadaného žáka. S tím spojujeme i možnosti integrované tématické výuky pro rozvoj nadaného žáka. 2 Charakteristika problematiky Cílem předkládané integrované tématické výuky (ITV) je seznámit žáky s novými poznatky týkající se především řeckého moře a pobřežních ekosystémů s ohledem na stávající znalosti a naučit je s nimi pracovat tak, aby je následně dokázali využít i v praktickém životě. 2.1 Charakteristika ITV Tato výuka je zaměřena na rozvíjení všech složek vzdělání a výchovy, tedy poznávací, činnostní i postojovou stránku osobnosti. Následující aktivity poskytují i možnost individuálního přístupu u všech dětí, včetně těch, které vyžadují speciální vzdělávací přístupy. Cílem realizace navržených aktivit v učebně bylo, aby žáci nejdříve porozuměli úkolům, získali potřebné znalosti, dovednosti i postoje, které budou pro ně přínosem do budoucího života Mezipředmětové vztahy V navrhované integrované tématické výuce byly využity v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda (od oboru biologie směrem k geografii, chemii a fyzice, resp. od výukového předmětu Přírodopis směrem k Zeměpisu, Chemii a Fyzice) a dále v oblasti Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství). 3 Metodika Pro splnění účelu byly využity ekosystémové poznatky, získané na studentské zahraniční integrované terénní výuce v Řecku se zaměřením Moře a jeho blízké ekosystémy. Získané poznatky byly zhodnoceny a některé využity do koncipování problematiky integrované ténatické výuky (Řecké moře s navazujícími ekosystémy). Formou pretestu a posttestu byly srovnány základní a rozvinuté znalosti. Z výsledků byla diagnostikována přítomnost nadaných dětí s předpokladem výrazných preferenčních znalostních odlišností nadaných jedinců. Posttestem byla ověřena obtížnost a rozsah získaných znalostí. Vlastní realizace diagnostiky nadaných žáků prostřednictvím konstruovaného testu (pretest) spolu s ověřením možností integrované tématické výuky (prostřednictvím posttestu) proběhla v období září listopad 2009 na ZŠ a MŠ Osvětimany v 8. a 9. ročníku. Integrovaná tématická výuka byla rozdělena do několika časových bloků (celková doba trvání 10 vyučovacích hodin). Celkem se do vyplňování obou testů zapojilo 42 žáků, z toho bylo 24 žáků 9. třídy (9 dívek, 15 chlapců) a 18 žáků 8. třídy (7 dívek a 11 chlapců). Pretest byl zadán týden před realizací ITV a posttest týden po ukončení. Typy zvolených otázek měly charakter zjišťovací, poznávací, výběrové a problémové. Byly směřovány především do problematiky týkající se přírodopisu, zeměpisu a chemie (Kordula 2010). Vytvořené testy měly posoudit výsledky práce žáků, zda byly naplněny stanovené cíle, včetně jejich přiměřenosti věku a schopnostem, dále následná využitelnost pro další zařazování do vyučovacího procesu. Při hodnocení byla odpověď na úrovni více jak 50 % hodnocena číslem jedna, v opačném případě byla přiřazena k odpovědi Výukové programy použité v ITV 152

153 3.2.1 Pexeso jako forma motivace, která slouží k uvědomění stávajících poznatků, týkajících se moře a mořských organismů, které žáci získali při výuce i z jiných informačních zdrojů Potravní řetězec navazuje svým zpracováním na úvodní a rozvíjí předchozí látku o pochopení vzájemných potravních vztahů mezi mořskými organismy prostřednictvím obrazové vizualizace Ulity a lastury měkkýšů aktivita s cílem využití různých učebních stylů s vědomím přizpůsobování se individualitě jednotlivých tříd Přesmyčky názvů měkkýšů a jejich určování pomocí hmatu aktivita podporující upevnění dosavadních znalosti žáků pomocí metody přesmyček v kombinaci s rozvojem hmatového vnímání vycházejících z různých tvarů schránek měkkýšů Kvarteto navázání stávajících znalostí s novou látkou prostřednictvím hravé formy s využitím kvarteta Třídění obratlovců a bezobratlých žijících v moři nebo na pobřeží pomocí této aktivity si žáci ověřují, co se naučili, jak novou látku pochopili a zda jsou schopni ji vyjádřit Kostky dávání do souvislostí klíčových fakt zabývající se problematikou moře. Jde především o využití vědomostí k obhajování svých názorů a postojů k danému tématu Zeměpisná charakteristika Řecka propojení přírodovědných poznatků s geografickými informacemi a porozumění jejich souvislostem Antické Řecko a jeho osobnosti významné pro evropskou civilizaci. demonstrace přínosu antické kultury na konkrétních příkladech, a seznámení žáků s osobnostmi antiky důležitými pro evropskou civilizaci Salinita moří omývajících Řecko provázání s hlavním tématem moře na úrovni určování chemických a fyzikálních vlastností mořské vody Srovnání dubů uvědomění si rozdílných znaků organismů (různých druhů dubů Středomoří) a porovnání odlišností s duby rostoucích i v našich zeměpisných podmínkách. 153

154 4 Výsledky a diskuze 4.1 Výsledky vyhodnocení ITV pomocí pretestu a posttestu Výsledky pretestu prokázaly především neznalost v praktickém určování názvů schránek měkkýšů, doplnění názvů živočichů do potravního řetězce, určení správných moří omývajících Řecko. Určité nedostatky byly zjištěny v rozlišování schránek plžů (ulita) a mlžů. Největší problém působila žákům problematika salinity moří. Graf č. 1: Úspěšnost odpovědí žáků 8. a 9. třídy konstruovaného pretestu Úroveň vstupních znalostí se v obou ročnících příliš nelišila. V části problematiky dosahovali žáci dostatečně vysoké znalosti již před cílenou integrovanou tématickou výukou, v části naopak velmi nízké znalosti. Právě tato problematika minimalizovala počet případných nadaných žáků na 2 až 3. Při hodnocení odpovědí jednotlivých žáků nedosáhl žádný Graf č. 2: Úspěšnost odpovědí žáků 8. a 9. třídy konstruovaného posttestu absolutního počtu správných. Z daného výsledku ubylo usouzeno, že žádného z testovaných žáků nelze hodnotit jako talentovaného s výrazně vyšším znalostním potenciálem. 154

155 Realizovaný posttest po uskutečněné integrované tématické výuce doložil úspěšnost výuky. Současně potvrdil vysokou vyrovnanost získaných znalostí. Poznatek je zvlášť nápadný u pretestových otázek s minimální úspěšností odpovědí. Integrované tématická výuka tím ukázala efektivitu svého použití. Dokladuje osvojitelnost poznatků v rámci běžné populace bez nutnosti talentu. 4.2 Diskuze ITV představuje názorný příklad aktivního učení, který umožňuje propojení různých metod i způsobů výuky, zaměřený na žáka, který je centrem vzdělávacího procesu ve třídě. Jak doložily výsledky, je vysoce efektivní. Žák se podílí na průběhu výuky, na formulaci výsledků i na hodnocení práce, včetně sebehodnocení. Formou aktivního přístupu k získávání nových informací a začleňování do systému svých znalostí je rovněž výrazně rozvíjeno kritické myšlení. Nese však výraznou zátěž pedagoga použitím časově, znalostně i dovednostně náročných metod výuky. Zvládnutí této metody klade vysoké požadavky na kreativitu a na profesionální schopnosti pedagoga. Z toho důvodu je integrovaná terénní výuka velmi vhodná k podpoře a rozvoji nadání žáků. V posuzovaných vzorcích studentů PdF MU (celkem 38 jedinců ve 115 testech čtyř taxonů Rychnovský 2009b) a žáků ZŠ (42 jedinců ibid.) nebyl kvalifikován výrazně nadaný jedinec. Detekce nadaných jedinců v jednotlivých oborech přírodních věd bude dlouhodobě a složitě diagnostikovatelná. Miklík (2009) vyvozuje až 12-i procentní frekvenci potenciálně nadaných žáků na základě hodnocení podle dvou kritérií s doporučením další pozornosti pro rozvoj schopností, eventuelně případného nadání. Z formulace vyplývá další podmíněnost nadání, tedy jeho výrazně nižší skutečná frekvence. Doporučuje využití nejrůznějších výsledků hodnocení žáků pro stanovení potencionálně nadaných žáků s cílem dalšího rozvoje schopností, eventuálně i nadání. Převážné využití oborových olympiád spolu s dosaženými výsledky (biologické, chemické aj. Klimentová, Nezavdal 2009) je využíváno k detekci nadaných žáků. V oborech matematika a fyzika je nabídka soutěží vyšší. Na základních školách, ve kterých hledají cesty diagnostiky nadaných žáků, využívají více či méně ověřených programů a různých postupů (např. Hubatka 2008, Skolek 2008). Systémové exaktní přístupy však zatím nebyly ověřeny. 5 Závěr Hledání nadaných žáků pouze formou jednostranného hodnocení přináší také jednostranné výsledky. Detekce nadaných žáků na základě jednostranného testu zaměřeného na problematiku moře (pretest) nebyla ve zvoleném vzorku úspěšná. Vyžaduje další ověření. Použití dalších hodnotících procesů (v našem případě posttest) zpřesňuje hodnocení. Potenciálně nadaní žáci potřebují další pozornost a výukové přístupy k rozvoji schopností a eventuálního nadání. Literatura HUBATKA, M., ZŠ JUDr. Mareše a MŠ, Znojmo: Škola s Programem pro rozvoj nadání a talentu dětí. Komenský, 132 (5), 2008: ISSN KLIMENTOVÁ, M., NEZAVDAL, P., Péče o nadané žáky v oblasti přírodních věd přehled základních soutěží a olympiád. In ŠIMONÍK, O. - ŠKRABÁNKOVÁ, J. - ŠŤÁVA, J. (eds.), Nadaní žáci - výzva pro učitele. Sborník referátů z odborného semináře s mezinárodní účastí, PdF MU Brno. Brno: MU, 2009: [CD-ROM]. ISBN KORDULA, T., Didaktické zpracování tematického celku Řecko. Mns DP, PdF MU, MIKLÍK, M., Hledají se nadaní žáci. Komenský, 134 (1), 2009: ISSN

156 RYCHNOVSKÝ, B., Projekt Voda na integrovaném zahraničním terénním cvičení. In ZIMA, M. - BOLEČEK. P. - OMELKA, R. (eds.), Progres v biológii. Zbor. ref. z medzinár. ved. konf. 4. Biol. dni, FPV UKF Nitra, 2005: RYCHNOVSKÝ, B., Jsou naši studenti nadaní? In OMELKA, R. - KUNA, R. - BOLEČEK, P. - STREJČEK, F. (eds.), Progres v biológii Zborník referátov z medzinárodnej vedeckej konferencie 5. Biologické dni. Nitra Edícia Přírodovědec č. 385, Nitra: FPV UKF 2009: ISBN RYCHNOVSKÝ, B., Principy biologických věd základ pro talentované. In ŠIMONÍK, O. - ŠKRABÁNKOVÁ, J. - ŠŤÁVA, J. (eds.), Nadaní žáci - výzva pro učitele. Sborník referátů z odborného semináře s mezinárodní účastí, PdF MU Brno. Brno: MU, 2009: ISBN RYCHNOVSKÝ, B., HOFMANN, E., Integrované zahraniční terénní cvičení. In JANÍK, T. - MUŽÍK, V. - ŠIMONÍK, O. (eds.), Oborové didaktiky v pregraduálním učitelském studiu. Sbor. z konf. MU Brno konané září 2004 na PdF MU v Brně. Brno: MU, 2004 [CD- ROM]. RYCHNOVSKÝ, B., TRNA, J., Integrovaná terénní výuka jako metoda rozvoje přírodovědného myšlení talentovaných žáků. In ŠIMONÍK, O. a kol. (eds.), Dimenze pedagogické práce s nadanými žáky, PdF MU Brno. MU, Pedagogická fak. 2007: [CD-ROM]. ISBN RYCHNOVSKÝ, B., TRNA, J., HOFMANN, E., Stacionář Jedovnice jako zařízení pro rozvoj přírodovědně talentovaných žáků. In ŠIMONÍK, O. a kol. (eds.), Dimenze pedagogické práce s nadanými žáky, PdF MU Brno. MU, Pedagogická fak. 2007: [CD-ROM]. ISBN SKOLEK, J., Základní škola a mateřská škola Košetice: Nadané děti na venkovské škole. Komenský, 132 (5), 2008: ISSN Kontakt na autora: Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. katedra biologie PdF MU Poříčí 7, Brno tel

157 CIELE EDUKÁCIE NADANÝCH A EDUKAČNÉ POTREBY NADANÝCH V KONTEXTE MODELOV EDUKÁCIE NADANÝCH ŽIAKOV AIMS OF GIFTED EDUCATION AND EDUCATIONAL NEEDS OF GIFTED IN CONTEXT OF GIFTED CHILDREN MODELS OF EDUCATION Anton Šabo Kľúčové slová: nadaný žiak, ciele edukácie nadaných, edukačné potreby nadaných, modely edukácie nadaných Anotace: Problematika potrieb nadaných žiakov stále rezonuje v našich školách. Vo všeobecnosti sa rôznym modelom edukácie nadaných vytýka, že sa sústreďujú z podstatnej časti na zvyšovanie výkonu nadaných v kognitívnej sfére a nevenujú primeranú pozornosť rozvoju emocionálnej a sociálnej zložky osobnosti dieťaťa. Autor sa preto sústreďuje na klasifikáciu a popis jednotlivých potrieb nadaných v rôznych oblastiach a ich saturáciu prostredníctvom modelov edukácie nadaných žiakov na Slovensku. Key words: gifted pupil, aims of gifted education, educational needs of the gifted, models of gifted education Abstract: The topic of gifted educational needs is still resonating in our schools. It is connected in general with various models of gifted education, which are aiming themselves considerably more on school achievements of children and they are not paying enough attention on saturation of their emotional and social needs. Author focuses himself on classification and description of gifted needs in various fields and their saturation in models of education of gifted children in Slovakia. 1 Úvod Z charakteru a podstaty nadania, ako aj z charakteristík nadaných vyplývajú isté potreby, ktoré je možno vo všeobecnej rovine rozdeliť na všeobecné a špecifické výchovnovzdelávacie potreby. Pojem všeobecné výchovno-vzdelávacie potreby napovedá, že ide o potreby nadaných jednotlivcov, ktoré sa nelíšia od potrieb zvyšku populačného ročníka nadaného žiaka a sú saturovateľné použitím klasických metód a postupov v bežnej triede. Na druhej strane špecifické výchovno-vzdelávacie potreby nadaných poukazujú na potreby, ktoré sú príznačné len pre túto skupinu populácie a zvyšok bežných žiakov v populačnom ročníku nevyžaduje saturáciu takýchto potrieb. Všestrannosť rozvoja osobnosti nadaného žiaka je preto možný len vtedy, keď sa uspokoja nielen jeho všeobecné no i špecifické výchovno-vzdelávacie potreby. Potreba špeciálneho (inakého) prístupu, so všeobecným cieľom rozvoja nadania a zároveň všestranného rozvoja ostatných zložiek osobnosti dieťaťa, je na Slovensku legislatívne zakotvený v školskom zákone 245/2008 Z. z., alebo v Metodických pokynoch na zaraďovanie detí do špeciálnych výchovno-vzdelávacích programov. Posledný spomínaný dokument charakterizuje intelektovo nadaných žiakov ako žiakov so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami. Tu sa v súvislosti s pojmom žiak so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami uvádza, že pedagogická teória priznáva špeciálne výchovno-vzdelávacie potreby ktorémukoľvek dieťaťu, ktoré v akomkoľvek období svojho vývinu nedokáže optimálne profitovať z bežného spôsobu výchovy a vzdelávania a jeho rozvoj je potrebné realizovať metódami špeciálnej výchovy a vzdelávania. (Dočkal 2008). 157

158 Dieťaťom so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami alebo žiakom so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami je dieťa alebo žiak, ktorý má zariadením výchovného poradenstva a prevencie diagnostikované špeciálne výchovno-vzdelávacie potreby (Zákon č. 245/2008 Z.z. o výchove a vzdelávaní (Školský zákon)). Na druhej strane za intelektovo nadaného žiaka považujeme dieťa s akcelerovaným kognitívnym vývinom, ktoré pri dostatočnej motivácii a tvorivosti za adekvátnej stimulácie zo strany prostredia dosahuje v porovnaní so svojimi rovesníkmi výnimočné výkony v jednej alebo viacerých intelektových činnostiach (Zákon č. 245/2008 Z.z. o výchove a vzdelávaní (Školský zákon)). 2 Ciele edukácie nadaných a edukačné potreby nadaných žiakov Aby sme mali možnosť komplexne pochopiť a pomôcť nadanému dieťaťu v jeho všestrannom rozvoji musíme poznať nielen jeho potreby a spôsoby ich saturácie, ale aj problémy, ktoré môžu nastať, resp. ktorým je potrebné sa vyhnúť alebo ich kompenzovať. J. T. Webb (2004) z tohto dôvodu vypracoval zoznam potrieb a možných problémov nadaných jednotlivcov v sociálnej a emocionálnej oblasti. Podľa J. T. Webba sa problémy v sociálnej sfére nadaných veľmi neodlišujú od problémov bežných detí (sem zaraďuje napríklad alkoholizmus v rodine, život na pokraji sociálneho minima, alebo zneužívanie). Autor sa však domnieva, že niektoré problémy sa predsa vo väčšej miere objavujú u nadaných iné sú na druhej strane zriedkavejšie. Problémy nadaných v sociálnej a emocionálnej sfére J. T. Webb (2004) kategorizuje do dvoch skupín. Prvou sú problémy, ktoré vznikajú z dôvodu interakcie nadaného jednotlivca s jeho sociálnym prostredím (externé, exogénne vplyvy, problémy). Druhou skupinou sú problémy, ktoré vznikajú z dôvodu samotného charakteru nadania a charakteristík nadaných jednotlivcov (interné, endogénne vplyvy, problémy). Autor tvrdí, že vnútorné problémy nadaných jednotlivcov, ktoré vyplývajú z ich charakteristík, možno rozdeliť na jednoduché a takzvané zložité, ktoré sú tvorené, alebo zapríčinené kombináciou tých jednoduchších. Medzi komplexnejšie vnútorné problémy nadaných autor zaraďuje: Nerovnomerný vývin Tu sa najčastejšie vyskytujú problémy v motorických zručnostiach, hlavne v oblasti jemnej motoriky, ktoré zaostávajú za kognitívnymi schopnosťami nadaného jednotlivca. Veľmi rozšíreným je prípad, keď nadaný vie čo chce nakresliť, pozná aj postup, no jeho grafomotorika mu to jednoducho neumožní nakresliť. V tomto prípade sa môžeme stretnúť aj s prípadmi depresie. Diskrepancia vo vývine sa môže objaviť aj v emocionálnej alebo sociálnej sfére. Tu sa často objavuje problémové začlenenie nadaného do kolektívu a to z rôznych dôvodov, ako uzavretosť, resp. nekomunikatívnosť, panovačnosť, nadmerná tvrdohlavosť atd. Vzťahy s rovesníkmi Nadaní majú tendenciu všetko organizovať a podriaďovať rôznym pravidlám, ktoré sú často veľmi komplikované. Tieto pravidlá často aplikujú aj do hier a nútia svojich rovesníkov, aby ich rešpektovali, týmto vyvolávajú u nich nevôľu. Vysoká miera sebakritiky Schopnosť nadaných vidieť alternatívy a možnosti svojho rozvoja často vedie k videniu ideálov, ktoré nemôžu dosiahnuť. Toto ich vnímanie ideálov a porovnávanie sa s vytvoreným ideálom často vedie k hlbokej frustrácii až depresii z dôvodu nemožnosti dosiahnuť ideál, resp. sa mu dostatočne priblížiť. Perfekcionizmus 158

159 Kombinácie idealizácie svojho výkonu nadaným a vysokej intenzity v emocionálnej oblasti vedie k tomu, že si nadaní kladú nerealistické ciele. Autor tvrdí, že až % nadaných má v škole a dokonca aj v živote problémy rôzneho druhu práve kvôli svojmu perfekcionizmu. Odmietanie riskovať Podobne ako majú nadaní schopnosť vidieť potenciálne cesty k rozvoju, tak vidia aj možnosti vzniku rôznych problémov pri plnení svojich cieľov. Toto môže viesť k vyhýbaniu sa situáciám, ktoré obsahujú rizikový faktor, to vedie k podpriemerným výkonom jednotlivca nielen v škole, ale aj v bežnom živote. Multipotencionalita Nadaní žiaci disponujú často viacerými schopnosťami alebo zručnosťami na vysokej úrovni, ktoré môžu byť zapojené, rozvíjané a prospešné v rôznych aktivitách. Toto môže viesť k problémom nadaných, respektíve ich rodičov pri voľbe vhodného typu školy alebo kariéry. Nadaní žiaci s postihnutím, alebo dvojnásobná výnimočnosť Telesné postihnutie môže spôsobovať sociálne a emocionálne ťažkosti. Rôzne druhy postihnutia môžu zabraňovať tomu, aby sa potenciál dieťaťa naplno prejavil. Táto skutočnosť môže viesť k frustrácii z dôvodu ohodnocovania seba samých podľa toho čo nedokážu urobiť a nie podľa toho čo dokázali, resp. čo môžu ešte dokázať (Emotional Sensitivities. Gifted- Kids.) Prehľad silných stránok nadaných a možné problémy (WEBB, J. T. Nurturing_SocialEmotional_Development) Silná stránka nadaného Schopnosť rýchleho učenia, získavania a udržania poznatkov v pamäti poznatkov Zvedavosť, hľadanie podstaty Vnútorná motivácia Obľuba v riešení problémov, používanie vyšších myšlienkových operácií Vyhľadávanie kauzálnych vzťahov Zdôrazňovanie rovnosti, fair play a pravdy Vyhľadávanie možností organizovať veci a ľudí Široká slovná zásoba, detailné poznatky z rôznych oblastí Vysoké nároky na seba aj iných Kreativita, obľuba nových postupov činností Vysoká úroveň koncentrácie, zotrvanie v oblasti záujmu Možný problém Nedočkavosť, netrpezlivosť s inými spolužiakmi, odmietanie rutiny Strápňovanie autorít (položenie trápnej otázky), prehnanosť v oblasti záujmu Tvrdohlavosť, odporovanie autoritám Odpor k nácviku niektorých aktivít Odpor k pre nadaného nelogickým oblastiam (napríklad city a tradície) Obava spojená s globálnymi problémami Konštruovanie komplikovaných pravidiel, často pôsobí dominantne, u rovesníkov neochota zapájať sa Tendencia k manipulácii, nudí sa s rovesníkmi v škole aj mimo nej Netolerantné, perfekcionistické, často to vedie k depresiám Môže pôsobiť rušivo až zmätene Nezáujem o ľudí alebo dej okolo neho v čase koncentrácie pozornosti na oblasť záujmu, odpor k prerušeniu svojej činnosti 159

160 Senzitivita, empatia, túžba po akceptovaní inými Veľa energie, horlivosť, čulosť Nezávislé, preferuje samostatnú prácu, Rôznorodosť záujmov a schopností, mnohostrannosť Zmysel pre humor hodný dospelého človeka Citlivosť na kritiku a odmietanie rovesníkmi Frustrácia z nič nerobenia, môže sa javiť ako hyperaktívne Odmietanie spolupráce Môže pôsobiť neorganizovane, frustrácia v dôsledku nedostatku času Možnosť nepochopenia jeho humoru spolužiakmi, môže sa stať triednym zabávačom Spomínaný autor tvrdí, že vonkajšie problémy nadaných sú spôsobené nízkou úrovňou pochopenia, podpory, niekedy až hostilitou prostredia, v ktorom sa pohybujú. Medzi tieto problémy autor zaraďuje: Školská kultúra a normy Autor sa v spojitosti s týmto problémom opiera o definíciu nadaného dieťaťa, ktorá hovorí, že nadané deti pôsobia neobvyklým dojmom v bežnej triede v porovnaní s bežnými žiakmi, a to aspoň v kognitívnej sfére. Práve kvôli svojej neobvyklosti si vyžadujú rozdielne edukačné postupy. Školy, ale väčšinou zoskupujú v triedach, ktoré sú postavené na princípe rovnakého veku. Týmto nastáva konflikt, keď sa nadaný rozhoduje podriadiť sa očakávaniam spojeným s vekom nadaného, alebo byť videný ako nekonformný. Očakávania druhých Vo väčšine prípadov sa nadaní žiaci nepodriaďujú, a to hlavne nadaný v oblasti kreativity. Ako nonkonformisti tým búrajú pravidlá, normy, role a očakávania. Takéto správanie často zapríčiňuje nevôľu u ľudí. Nadané dieťa, ktoré je citlivé na nevôľu voči nemu, môže práve z tohto dôvodu skrývať svoje schopnosti. Vzťahy s kamarátmi Autor tvrdí, že nadaní potrebujú niekoľko skupín kamarátov, alebo rovesníkov, aby boli saturované všetky ich potreby v kognitívnej i sociálnej oblasti. Toto je spôsobené záujmami nadaných v mnohých oblastiach. Často si nadané deti vyberajú za kamarátov staršie deti. Autor ďalej hovorí, že konflikt medzi zapadnutím do kolektívu a individualitou nadaného môže byť často stresujúci. Depresia Depresiu autor definuje ako hnev, zlosť nad situáciou, ktorú jednotlivec málo alebo vôbec nekontroluje. V niektorých rodinách je tradíciou neustála kritika seba a iných. Autor tvrdí, že v takejto rodine sa akýkoľvek pokus o sebahodnotenie stretáva s odporom. Depresia a podpriemerné výkony v škole môžu byť následkami takejto skutočnosti. Niekedy nástup na nesprávny druh školy môže taktiež viesť k depresii. Táto depresia sa ďalej prehlbuje, lebo dieťa má pocit, že je uväznené v bezvýchodiskovej situácii. Vzťahy v rodine Rodina v značnej miere ovplyvňuje rozvoj sociálnych a emocionálnych kompetencií nadaného dieťaťa. V prípade, že sa objavia problémy nie je to preto, lebo rodičia vedome vytvárajú problémy, ale tento stav je spôsobený nedostatkom informovanosti v oblasti nadania. Emotional Sensitivities. GiftedKids. J. Jurášková (2003) vo svojej publikácii definovala päť základných oblastí, v ktorých sa najviac prejavujú potreby nadaných: 160

161 Potreba adekvátnej stimulácie: nadaní žiaci nemajú v láske mechanické opakovanie/nacvičovanie učiva. Dychtia po aktivitách, ktoré sú pre ne výzvou, ktoré zodpovedajú ich schopnosti a dokonca aj po takých, ktoré sú mierne nadsadené ich schopnostiam. Táto potreba je spojená aj s túžbou a vyhľadávaním nových informácií, ktoré uspokojujú potrebu intelektuálnej zvedavosti. Potreba adekvátneho kurikula: sa sústreďuje na to, aby boli nadaní v správnej miere motivovaní a stimulovaní treba modifikovať obsah, metódy a samozrejme aj formu. Potreba korektnej komunikácie: nadané deti majú často problémy s autoritami. Nerobí im problém argumentovať aj proti dospelému. Túto ich vlastnosť treba podporovať, nie potláčať. Aplikácia súťaživých aktivít je v kontexte edukácie nadaných priam nevhodná. Ich nevhodnosť pramení z porovnávania sa nadaných medzi sebou a negatívneho hodnotenia nadaných samými sebou. Potreba adekvátneho úzkeho sociálneho prostredia: nadaní sa v komunite bežných detí (triede, skupine atd.) môžu cítiť osamelí a nepochopení. Potrebujú niekoho, kto sa vydáva rovnakým smerom pri rozmýšľaní, niekoho, kto je na rovnakej úrovni. Potreba individuálneho prístupu: čím sú deti nadanejšie, tým viac je na nich viac pozorovateľná ich emocionálna, sociálna, fyzická a osobnostná špecifickosť. Z tohto dôvodu je potrebné pristupovať k nadaným individuálne (Jurášková 2003). Podľa amerického pedagóga D. L. Kaufmana (1976) by sa mala didaktická práca s nadanými zameriavať na: prístup k informáciám: nadané dieťa má mať možnosť veľa čítať, dôležitý je aj rozvoj jeho vnímania a priestor pre experimentovanie. Práca s počítačom a Internetom je tiež veľmi dôležitá, jasné uvažovanie: treba dať nadanému dieťaťu možnosť využiť svoje nadania pri analytickom riešení problémov, tvorivom riešení problémov, matematických úloh a postupov, počítačové programovanie a pod., efektívnu komunikáciu: malo by vedieť používať neformálnu aj formálnu reč, prípadne aj neverbálne prejavy, chápanie životného prostredia: formuje sa jeho vzťah k životnému prostrediu a k našej planéte, chápanie človeka a spoločnosti: nadané dieťa by si malo uvedomiť, že sa ho týkajú problémy v oblasti kultúry, práva, ekonomiky, rasizmu a iných, osobné schopnosti a spôsobilosti: tu sa treba zamerať na schopnosti nadaného dieťaťa, ktoré sú u neho nadpriemerné (Laznibatová 2003). Podľa F. J. Feldhusena a A. J. Robinson-Wymana (1980) by mala edukácia nadaných žiakov zahŕňať kognitívne, emocionálne a sociálne faktory. Autori odporúčajú nasledovný zoznam špecifických vzdelávacích potrieb nadaných žiakov: potreba maximálneho osvojovania základných zručností a pojmov, potreba vhodnej úrovne učebnej aktivity a vhodného tempa, potreba rozvíjania skúseností v kreatívnom myslení a riešení problémov, potreba rozvíjania kognitívnych schopností, najmä v logickej dedukcii a konvergentných riešení problémov, potrebu stimulácie predstavivosti, obrazotvornosti, priestorového vnímania, potrebu rozvíjania sebauvedomenia a akceptácie vlastných schopností, záujmov a potrieb, potrebu podporovania cieľavedomosti a vysokých ašpirácií, 161

162 potrebu umožniť prístup k rôznym oblastiam štúdia, umenia a profesií, potrebu rozvíjania nezávislosti, sebariadenia a disciplíny v učení, potrebu poskytovania veľkého množstva informácií o rôznych témach, potrebu podpory čítania a prístupu k rôznym informačným zdrojom a materiálom (Duchovičová 2007). J. Jurášková (2003) považuje za všeobecný cieľ v edukácii nadaných: usmerňovanie osobnosti nadaných tak, aby čo najefektívnejšie zhodnocovali svoje nadanie, pracovali samostatne, tvorivo a so záujmom a dokázali sa čo najoptimálnejšie adaptovať na prostredie rôznorodého sociálneho kontextu. (Jurášková 2003). Podľa spomínanej autorky sa špecifické ciele prejavujú v nasledovných oblastiach osobnosti: kognitívnej a afektívnej a to nasledovne: 1. Kognitívne ciele: aktívne vyhľadávanie, aktívne osvojovanie, aktívne vytváranie informácií, poznatkov, vedomostí a zručností. 2. Afektívne ciele: podpora a rozvíjanie pozitívnych stránok, regulácia, eliminácia a optimalizácia problémových prejavov osobnosti nadaného dieťaťa. Ciele edukácie nadaných by ďalej mali vychádzať z ľudských práv, z detských práv a z práv nadaných detí, ktoré boli stanovené organizáciou NAGC (Medzinárodná asociácia pre nadané deti). Oficiálny názov dokumentu je nasledovný: Deklarácia práv nadaných detí v systéme vzdelávania. Jeho celé znenie je nasledovné: 1. Máš právo vedieť o svojom nadaní. 2. Máš právo naučiť sa niečo nové každý deň. 3. Máš právo byť zanietený v oblasti svojho záujmu bez akýchkoľvek ospravedlnení. 4. Máš právo mať svoju identitu prekračujúcu oblasť tvojho nadania. 5. Máš právo byť spokojný so svojimi výkonmi. 6. Máš právo robiť chyby. 7. Máš právo na poradenstvo v oblasti rozvoja svojho nadania. 8. Máš právo mať viac a rôznych kamarátov. 9. Máš právo zvoliť si oblasť nadania, ktorú chceš rozvíjať. 10. Máš právo nebyť nadaný vo všetkom. (Siegle 2007). 4 Modely edukácie nadaných žiakov na Slovensku Slovensko je jednou z krajín, v ktorých je možné sledovať fungovanie troch modelov organizácie edukácie nadaných žiakov v školskom systéme. Tieto modely organizácie edukácie nadaných žiakov fungujú simultánne a ich fungovanie je patrične legislatívne ošetrené. Skutočnosť, že na Slovensku fungujú všetky tri modely organizácie edukácie nadaných žiakov simultánne možno pripísať v minulosti absentujúcej legislatíve, ktorá by zvýhodňovala edukáciu nadaných žiakov v prospech jednej z nich. Nemožno však tento fakt vnímať ako negatívum, skôr naopak, je potrebné ho vnímať ako pozitívum. A to v zmysle vytvorenia priestoru pre výskumy, overovanie projektov 162

163 a vedeckú diskusiu na túto tému. V neposlednom rade táto skutočnosť prispieva k širšej možnosti diferenciácie pri rozvoji nadaného jednotlivca ako komplexnej osobnosti. Nadaný žiak, alebo jeho zákonní zástupcova majú možnosť voľby medzi nasledovnými tromi modelmi organizácie edukácie nadaných žiakov: 1. segregovaný (respektíve separátny) model, 2. integrovaný model, 3. kompromisný (alebo kombinovaný) model. J. Duchovičová (2007) delí už zmienené tri základné modely organizácie edukácie nadaných do organizačných foriem, ktoré možno zoradiť, v intenciách krajnej segregácie až ku krajnej integrácii. Tu je potrebné povedať, že aj napriek tomu, že sa v tejto klasifikácii javia segregácia a integrácia ako protipóly, nie je tomu úplne tak. Toto rozdelenie považujeme za veľmi prehľadné a prínosné z pohľadu zoradenia 1. Segregovaná (separátna) edukácia: a) špeciálna škola internátna, b) špeciálna škola s dennou starostlivosťou, c) špeciálna trieda bežnej školy. 2. Kombinovaná edukácia: a) špeciálna trieda, časť vyučovania prebieha v bežnej triede, b) bežná trieda, časť vyučovania prebieha v špeciálnej triede alebo v triede vyššieho ročníka, c) bežná trieda, časť vyučovania zabezpečuje oddelene špeciálny pedagóg. 3. Integrovaná edukácia: a) bežná trieda s podporným učiteľom pre nadané deti, b) bežná trieda so zabezpečenými odbornými konzultáciami, c) bežná trieda, kde je starostlivosť o nadaných zabezpečená iba kmeňovým učiteľom. J. Duchovičová (2007) ďalej delí hore uvedenú klasifikáciu na nasledovné organizačné formy edukácie nadaných žiakov na Slovensku: 1.a špeciálne internátne školy starostlivosti o nadaných sa zriaďujú od 5. postupného ročníka, ide hlavne o tanečné konzervatórium a športové školy, 1.b špeciálna škola s dennou starostlivosťou: ide o školy s rozšíreným vyučovaním niektorých predmetov, 1.c špeciálne triedy bežnej školy: sú všetky triedy školy s rozšíreným vyučovaním, 2.a vyučovanie v špeciálnej triede, kde časť vyučovania prebieha v bežnej triede a časť mimo nej, 2.b organizácia vyučovania v bežnej triede, kde časť vyučovania prebieha v špeciálnej triede alebo v triede, 2.c hore zmienené platí aj v prípade realizácie niektorých hodín špeciálnym, resp. špecializovaným pedagógom, 3.a v bežnej triede možno integrovať žiaka podľa stanovenej legislatívy, podporným pedagógom je špecializovaný pedagóg, 3.b vzdelávanie v bežnej triede s využitím externých odborných konzultácií, táto forma je legislatívne považovaná za minimum, pod ktoré nemožno vo výchovno-vzdelávacom programe ísť, 3.c v bežnej triede môže starostlivosť o nadaných zabezpečovať aj kmeňový učiteľ, ak je oboznámený s potrebnými metódami a programami. 163

164 3.1 Separátna edukácia nadaných žiakov Tento model edukácie nadaných jednotlivcov pochádza pôvodne z USA. V Spojených štátoch amerických možno po prvýkrát sledovať aj segregované vzdelávanie intelektovo nadaných jednotlivcov. Iné krajiny, ktoré sa v dnešnej dobe venujú segregovanému modelu organizácie edukácie nadaných žiakov patria napríklad Rakúsko, časti Švajčiarska a Nemecka, Fínsku, Francúzsku, Maďarsku, Írsku, Litve, Holandsku, Poľsku, Portugalsku, Švédsku a Slovinsku. Tu je potrebné podotknúť, že nie všetky krajiny povoľujú segregovanú organizáciu edukácie nadaných jednotlivcov vo všetkých štyroch stupňoch (ISCED 0,1,2 a 3) svojich školských systémov. Projekt segregovanej organizácie edukácie nadaných žiakov na Slovensku vypracovala J. Laznibatová pod názvom Program APROGEN. Jeho schválenie a experimentálne overovanie začala v roku 1993 a končí sa až v roku Po piatich rokoch (1998) vzniká prvá špeciálna škola venujúca sa rozvoju intelektového nadania v Bratislave práve pod vedením J. Laznibatovej, ktorá sa stala modelom pre zriaďovanie podobných škôl aj v iných mestách Slovenska. Vyučovanie na tomto druhu škôl má formu alternatívneho vzdelávania. V dnešnej dobe poskytujú segregovaný model organizácie edukácie intelektovo nadaných jednotlivcov napríklad školy v mestách Bratislava, Košice, Nitra, Prešov, Poprad, Levice, Trnava, Banská Bystrica, Trenčín, Žilina, Martin, Spišská Nová Ves, Považská Bystrica, Kežmarok, Nové Zámky a Pezinok. V týchto školách a triedach sa uplatňuje akcelerácia a zároveň sa učivo obohacuje a rozširuje. Z dôvodu realizácie individuálneho vzdelávacieho plánu je počet žiakov v triede nižší ako v bežnej škole. Učitelia sú špeciálne pripravený na rozvoj motivácie, kreativity a schopností žiakov. Všetky školy úzko spolupracujú s rodičmi nadaných žiakov a centrami pedagogicko-psychologického poradenstva. K všeobecným cieľom tohto modelu organizácie edukácie nadaných žiakov možno zaradiť: rozvoj a upevňovanie špecifických zručností, rozvoj samostatnosti, tvorivosti, ochota skúšať a riskovať, snaha riešiť problémy, schopnosť objavovať samoštúdium, zbieranie a spracovanie informácií, schopnosť ohodnotiť seba aj iných, posilňovanie dominantných schopností nadaných, rozvoj fyzických schopností, formovanie osobnosti nadaného jedinca. Medzi špecifiká školy tohto druhu zaraďuje J. Duchovičová (2007) najmä nasledovné pozitíva: žiaci si osvojujú prehlbujúce, obohacujúce a rozširujúce učivo, od prvého ročníka sa deti učia cudzí jazyk a informatiku, učia sa aj vyjadrovať svoje myšlienky paličkovým písmom, špeciálnymi metódami sú problémové vyučovanie, tvorba projektov, heuristické metódy, obhajovanie vlastných prác, veľký dôraz sa kladie na sebahodnotenie, a slovné hodnotenie, 164

165 uplatňuje sa partnerský vzťah medzi učiteľmi a žiakmi, veľký dôraz sa kladie na vytvorenie správnej atmosféry, dôležitá je aj bohatá krúžková činnosť, škola pracuje s fakultami a výskumnými pracoviskami, spolupracuje aj s niekoľkými gymnáziami na medzinárodnej úrovni, škola vypracúva alternatívne návrhy, organizuje medzinárodné obchodné konferencii. Vo všeobecnosti možno povedať, že tento druh edukácia nadaných žiakov sleduje hlavne maximálny možný rozvoj potenciálu jednotlivca. Tým myslíme podriadenie kurikula tomuto cieľu. Tu treba pripomenúť, že školy, ktoré vznikali podľa vzoru školy pre nadané deti v Bratislave sa klasifikujú ako školy s alternatívnym vyučovaním. Medzi výhody segregovanej edukácie nadaných jednotlivcov radí autor V. Dočkal (2008) hlavne nasledovné: edukácia intelektovo nadaných detí sa jednoduchšie organizuje, pretože rovnaké formy a metódy sa využívajú pri práci so všetkými deťmi, vzhľadom na to, že v špeciálnej triede (škole) pre intelektovo nadaných žiakov sú všetci žiaci nadpriemerní, môžu v školskej práci postupovať rýchlejšie, oddelené vzdelávanie sa pokladá za vhodné najmä pre žiakov s extrémnou úrovňou intelektového nadania a pre starších žiakov. Na druhej strane, už vyššie spomínaný autor zaraďuje medzi negatíva tohto modelu: skupina intelektovo nadaných žiakov je veľmi rôznorodá, takže aj v príslušnej špeciálnej triede, resp. škole je potrebné u týchto žiakov uplatňovať individuálny prístup, riziko neadekvátneho sociálneho vývinu (obmedzená možnosť styku so žiakmi iných skupín), žiaci nemajú príležitosť naučiť sa komunikovať a koexistovať s rovesníkmi z bežnej populácie, práca v skupine nadpriemerných žiakov môže viesť k vyvyšovaniu sa nad vrstovníkov z bežných tried a v rámci skupiny nadaných aj k rozvoju nežiaduceho súperenia, výnimočné nároky na výchovnú prácu učiteľa, oddelenú edukáciu možno organizovať iba pre dostatočný počet žiakov, takže v menších sídlach nie je realizovateľná (Dočkal 2008). 3.2 Integrovaná edukácia nadaných žiakov Integráciu je možné definovať ako edukáciu všetkých detí v bežnej škole, pričom pomoc deťom so špeciálnymi edukačnými potrebami má zabezpečiť to, aby sa úspešne zapojili do podmienok bežného života, prípadne rozvinuli naplno svoje nadanie. Edukácia v podmienkach integrácie by mala žiakom so špeciálnymi výchovnovzdelávacími potrebami poskytovať prostredníctvom špeciálnych foriem a metód stupeň edukácie zodpovedajúci ich individuálnym schopnostiam a predpokladom. S pojmom integrácia sa vo všeobecnosti spája aj pojem školská integrácia, ktorá je chápaná ako výchova a vzdelávanie žiakov so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami v triedach škôl podľa stanoveného zákona okrem tried v špeciálnych školách (inak výnimočné deti než nadané). 165

166 Výlučne integrovaný variant vzdelávania nadaných jednotlivcov využívajú európske krajiny ako napríklad Španielsko, Dánsko, Grécko, Taliansko, Luxembursko, Rumunsko a Anglicko. Integrácia, tak ako každá činnosť pri edukácii sleduje určitý cieľ, ktorým je dosiahnutie najvyššieho možného stupeň socializácie, čiže zapojenie do bežného života (pri nadaných je to aj rozvoj ich nadania a ich slabých stránok, zároveň sa sleduje cieľ socializácie). Autorom projektu integrovaného vzdelávania nadaných žiakov na Slovensku je Vladimír Dočkal, ktorý vypracoval a overoval vypracovaný projekt v rokoch 2000 až Medzi experimentálne školy boli zaradené základné školy v Lučenci a v Hlohovci. V Lučenci prebiehalo experimentálne overovanie projektu najprv na ZŠ na Masarykovej ulici (počas šk. rokov 2000/2001 a 2001/2002) a neskôr na ZŠ na Haličskej ceste (počas školského roku 2002/2003). Obe školy spĺňali podmienky na uskutočnenie integrácie nadaných jednotlivcov v bežných školách. V Hlohovci prebehlo experimentálne overovanie v šk. roku 2002/2003 na ZŠ na Podzámskej ulici. Aj táto škola spĺňala podmienky na individuálnu integráciu nadaných žiakov do bežných škôl. Do experimentálneho overovania projektu boli úzko zapojení aj pracovníci centier pedagogicko-psychologického poradenstva a prevencie v mestách Lučenec a Hlohovec. Možno povedať, že nosným pozitívom tohto modelu edukácie nadaných žiakov je, práve v segregovanom modely edukácie nadaných žiakov nie tak výrazná, socializácia jedinca, rozvoj jeho komunikačných zručností, sústredenie sa na emocionálnu stránku osobnosti. Všetko vyššie menované pri tom predpokladá podmienku, ktorú plnia len integrovaný a kombinovaný variant vzdelávania nadaných, a to sociálny kontakt s bežnou časťou populácie. Práve tu dochádza k prirodzeným životným situáciám, ktoré sa mladý človek musí naučiť riešiť, aby uspel v živote. Na druhej strane sa samozrejme nezanedbáva ani kognitívna stránka osobnosti. Psychologická a špeciálno-pedagogická diagnostika sa počas overovania projektu realizovala raz za rok, v prípade potreby aj viackrát. Program bol koncipovaný tak, aby nadaní žiaci ovládali učivo 1. stupňa ZŠ na nadpriemernej úrovni. Od 1. ročníka sa vyučoval cudzí jazyk a základy informatiky a od tretieho ročníka sa pridávali aj cvičenia na tvorivosť. Cieľom projektu bolo, aby sa absolventi tohto projektu mohli zaradiť do niektorej z existujúcich foriem edukácie nadaných. Podľa autorky J. Duchovičovej (2003) medzi podmienky, ktoré muselo dieťa zaradené do overovania projektu splniť patrili: Hodnotenie pedagógom, psychologické zisťovanie inteligencie dvomi nezávislými skúškami, psychologické zisťovanie sociability, posudzovanie vôle, motivácie a pozornosti nadaného, osobná a rodinná anamnéza. Výsledkom tohto experimentálneho overovania projektu bolo niekoľko dokumentov, ktoré vstúpili do platnosti v roku 2005 a v roku 2008 boli novelizované z dôvodu zmien spôsobených novým školským zákonom 245/2008 Z.z.: 1. Učebné plány: a to pre individuálne a skupinovo integrovaných intelektovo nadaných žiakov 1. stupňa ZŠ, 2. Učebné osnovy: pre 1. stupeň integrovaných intelektovo nadaných žiakov, 3. Metodické pokyny: pre zaraďovanie žiakov do špeciálnych výchovno-vzdelávacími programov pre intelektovo nadaných, 4. Výchovno-vzdelávací program: pre intelektovo nadaného žiaka, 166

167 5. Informačno-metodický materiál: k organizácii edukácie nadaných žiakov 1. stupňa ZŠ. Plne súhlasíme s názorom J. Duchovičovej (2007), ktorá klasifikovala podmienky úspešnej integrácie nadaných jednotlivcov nasledovne: 1. identifikácia nadaných detí diagnostika, 2. diagnostika nadania a návrhy postupov pri jeho rozvíjaní, 3. kompetentný učiteľ, odborne pripravený na prácu s nadanými deťmi, 4. vypracované alternatívne učebné plány a učebné osnovy, 5. vypracované doplnkové učebné materiály, alternatívne učebnice a vzdelávacie programy, 6. zabezpečené diferencované a individuálne postupy podľa výkonových a osobnostných dispozícií jednotlivých nadaných detí, 7. vypracovaný nový systém hodnotenia pre nadaných, 8. znížené počty žiakov v triedach, 9. legislatívne upravené podmienky pre prácu s nadanými v bežných školách. Autor V. Dočkal (2008) považuje za hlavné klady integrovaného vzdelávania nadaných žiakov nasledovné: pokladá sa za vhodnejšiu pre intelektovo nadaných žiakov s menej výraznou úrovňou nadania, priaznivejší sociálny vývin intelektovo nadaných, odporúča sa najmä v mladšom školskom veku, keď sa kladú základy ďalšieho sociálneho rozvoja osobnosti, integrovanú edukáciu možno realizovať pre akýkoľvek počet nadaných detí v ktorejkoľvek škole vrátane škôl v malých sídlach. Už spomínaný autor zaraďuje medzi nevýhody integrovanej edukácie nadaných nasledovné: je náročnejšia na organizačnú prácu riaditeľa školy i pedagogických pracovníkov, ktorí ju uskutočňujú, vzhľadom na nutnosť koordinovať prácu intelektovo nadaných žiakov s postupom ostatných žiakov v triede môže byť ich napredovanie vo vzdelávacom vývine relatívne pomalšie než pri oddelenom variante vzdelávania. V. Dočkal (2008) rozdeľuje podmienky integrácie nadaných na štyri základné skupiny: 1. všeobecné, 2. administratívne, 3. materiálno-technické, 4. odborno-personálne. 3.3 Kompromisná edukácia nadaných žiakov Tento model edukácie nadaných sa opiera o zrýchlenie tempa ich školskej edukácie. Tento hlavný cieľ, poslanie kompromisného modelu sa realizuje v nasledovných formách: navštevovanie vybraných predmetov nadaným žiakom vo vyššom ročníku, ďalšou možnosťou je predčasný nástup do školy, ale dieťa by nemalo mať menej ako 5 rokov a 8 mesiacov, skalácia: ide o preskočenie ročníka (podmienkou je absolvovanie skúšok) alebo dieťa za jeden rok absolvuje dva ročníky. Skalácia sa v našich podmienkach využíva veľmi ojedinele, hlavne kvôli veľkému množstvu podmienok, ktoré treba pri jej realizácii splniť. Istým kompromisom podľa J. Duchovičovej (2007) je aj osemročné gymnázium, ktoré zabezpečuje diferenciáciu detí podľa schopností, a to formou výberu náročnejšieho typu ško- 167

168 ly. Tieto gymnáziá sú pre deti, ktorých študijné predpoklady sa prejavili už na základnej škole. V dnešnej dobe poslanie osemročných gymnázií upadá a stávajú sa skôr vecou prestíže. Pre žiakov, ktorí vynikajú v jednej z akademických oblastí sú určené takzvané špecializované gymnáziá ako napr. bilingválne gymnáziá. Literatúra DOČKAL, V. Doplnky k učebným osnovám pre ročník základnej školy pre integrovaných intelektovo nadaných žiakov. Bratislava: VUDPaP, [online] [citované ]. Dostupné na internete: < y.pdf> DOČKAL, V. Informačno-metodický materiál k organizácii výchovy a vzdelávania integrovaných intelektovo nadaných žiakov v ročníku základnej školy. Bratislava: VUDPAP, [online] [citované ]. Dostupné na internete: <http://www.vudpa p.sk/sub/vudpap.sk/images/pdf/inform-metod_material08.pdf> DOČKAL, V. Metodické pokyny na zriaďovanie detí do špeciálnych výchovno-vzdelávacích programov pre intelektovo nadaných žiakov. Bratislava: VUDPAP, [online] [citované ]. Dostupné na internete: < odicke_pokyny08.pdf> DOČKAL, V. Výchovno-vzdelávací program žiaka so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami v základnej škole. Program pre intelektovo nadaného žiaka. Bratislava: VUDPAP, [online] [citované ]. Dostupné na internete: < dpap.sk/images/pdf/vychovnovzdelavaci_program08.pdf > DOČKAL, V. Záverečné hodnotenie pokusného overovania výchovy a vzdelávania nadaných detí v základnej škole. Bratislava: VUDPAP, [online] [citované ]. Dostupné na internete: < > DUCHOVIČOVÁ, J. Aspekty diferenciácie v edukácii nadaných žiakov. Nitra: PF UKF, ISBN JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Bratislava: Formát, ISBN X. JURÁŠKOVÁ, J., LAZNIBATOVÁ, J., OSTATNÍKOVÁ, D. Spoznajte nadané dieťa. Bratislava: Asklepios, ISBN LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa. Bratislava: IRIS, ISBN LAZNIBATOVÁ, J., VRANKOVÁ, Ľ. Vlastnosti a prejavy osobnosti nadaných detí. In: Ostatníková, Ľ (ed.) Zborník zo 4. medzinárodnej konferencie. Špecifiká vývinu a realizácia potenciálu nadaných detí. Bratislava: Asklepios, ISBN SIEGLE, D. Bill of Rights of Gifted Children. NAGC, [online] [citované ]. Dostupné na internete: < %20of%20Rights.pdf > WEBB, J. T. Nurturing Social Emotional Development. Reston: Council for Exceptional Children, ERIC Digest E527, [online] [citované ]. Dostupné na internete: <http://www.comalliecaplan.com/smpg/1_characteristics/nurturing_socialemotional_deve lopment_jameswebb.pdf> WEBB, J. T., GORE, J. L. a kol. Grandparents' Guide to Gifted Children. Scottsdale: Great Potential Press, ISBN [online] [citované ] Dostupné na internete:<http://books.google.sk/books?id=f08ddwsqv1yc&pg=pa268&lpg=pa268&d q=g.+betts+gifted&source=bl&ots=0273q7u4m-&sig=aqdlgl7jslunqro7jaeetduceks& hl=sk&ei=ikfcsuadd4et4qbijfs4bq&sa=x&oi=book_result&ct=result&resnum=2#v=one page&q=&f=false> 168

169 Ministerstvo školstva SR. Zákon o výchove a vzdelávaní (školský zákon) č. 245/2008 Z. z.. Bratislava: [online] [citované ]. Dostupné na internete:< J. T. Betts. Emotional Sensitivities [online] [citované ]. Dostupné na internete: < > Štátna školská inšpekcia SR. Metodický materiál k integrácii. Bratislava: [online] [citované ]. Dostupné na internete: < a/%c5%a1t%c3%a1tna%20%c5%a1kolsk%3%a1%20in%c5%a1pekcia/integracia_met od_material.pdf > Kontakt na autora Mgr. Anton ŠABO Katedra pedagogiky, PF, UKF v Nitre Drážovská Nitra Slovenská republika 169

170 PROGRAMY JCMM PRO PRÁCI S TALENTY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI JCMM PROGRAMS FOR WORK WITH TALENTED STUDENTS IN THE REGION OF SOUTH MORAVIA Jitka Šeneklová Klíčová slova: talenty, podpora, nadaní studenti, učitelé Anotace: Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM) již pět let vytváří podmínky pro rozvoj nadaných studentů v Jihomoravském kraji a podporuje příliv nadaných zahraničních studentů a vědců do regionu. V současné době v oblasti péče o talenty řídí JCMM tři programy Program podpory nadaných studentů, Podpora SOČ a Vzdělávání a rozvoj talentované mládeže v JMK. Key words: talents, support, talented students, teachers Abstract: South Moravian Centre for International Mobility has been creating suitable environment for the development of talented students, in-comming talented international students and scientists to South Moravian Region for 5 years. Nowadays JCMM has been administrating three programs for talented students - Support for talented students, High school research projects, Talented youth in the South Moravian region. 1 Úvod Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM) je zájmové sdružení právnických osob, které bylo založeno v roce 2005 za účelem podpory a zajištění lidských zdrojů pro vědu a výzkum a podpory talentovaných studentů v Jihomoravském kraji. Zakladateli a členy JCMM jsou: Jihomoravský kraj, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. V současné době se jedná o vstupu statutárního města Brna do sdružení. Aktivity JCMM jsou součástí Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje (RIS3) a orientují se na podporu přírodovědných a technických oborů. JCMM řídí pracovní skupinu Lidské zdroje a administruje většinu projektů patřících do této oblasti. V souladu s potřebou kvalitních absolventů a vědců v přírodovědných a technických oborech se JCMM zaměřuje právě na podporu těchto perspektivních vědeckých disciplín. 2 Projekty JCMM Následující tabulka ukazuje přehled projektů, které JCMM v současné době zajišťuje. Podrobnější informace jsou k dispozici na webových stránkách organizace. Název projektu Cílová skupina Finance Program podpory nadaných studenthomoravském nadaní studenti SŠ, VŠ v Ji- Jihomoravský kraj kraji (JMK) Podpora SOČ žáci SŠ v JMK Jihomoravský kraj Vzdělávání a rozvoj talentované žáci SŠ, učitelé SŠ v JMK OPVK (ESF + státní mládeže v JMK rozpočet ČR) Doplňková stipendia pro studenti Ph.D. programů VŠ statutární město Brno talentované doktorandy v JMK 170

171 Podpora internacionalizace jihomoravských zahraniční studenti mimo EU Jihomoravský kraj VŠ SoMoPro reintegrující se čeští vědci, Jihomoravský kraj, 7. vědci ze zemí mimo EU rámcový program EK EURAXESS zahraniční vědci MŠMT, Evropská komise 3 Projekty JCMM pro práci s nadanými studenty Nadaným studentům, zejména středoškolákům, a jejich učitelům se v JCMM věnují tři programy Vzdělávání a rozvoj talentované mládeže v JMK Projekt vznikl jako reakce na nedostatek vědecky zaměřených mimoškolních vzdělávacích aktivit pro středoškoláky a slabou podporu učitelů středních škol při práci s talenty. JCMM navrhuje řešení současného stavu pomocí rozšíření aktivit pro žáky, podpory učitelů a centralizace informací. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR a potrvá od do Pro žáky středních škol projekt nabízí široké spektrum aktivit, u kterých jsou odbornými garanty pedagogičtí a vědečtí pracovníci z řad vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR. Spolupráce s akademickým prostředím přináší pro žáky značné výhody v podobě výjimečné příležitosti rozvíjet své nadání na odborných pracovištích. Stáže středoškoláků na vědecko-výzkumných pracovištích žák se účastní stáže na VŠ nebo na ústavu AV ČR pod vedením odborného pracovníka, který se mu individuálně věnuje. Ve školním roce 2009/2010 se uskutečnilo 19 stáží, na něž má JCMM velmi kladné ohlasy jak z řad studentů, tak z řad školitelů. Příkladem: vedoucí stáže (Farmaceutická fakulta VFU Brno): Celá organizace projektu je na výborné úrovni. Jsem spokojena s komunikací s administrátorem. Webové stránky obsahují důležité informace. Se studentkou jsem byla velice spokojena. Stáže jsou pro studenty velice přínosné. Stážista (Klasické a španělské gymnázium Brno, stáž na Přírodovědecké fakultě MU): Během studia gymnázia jsem se setkal jen s málo takto smysluplnými projekty. Proto budu o této stáži vždy smýšlet s vděkem a radostí. Jde-li o její organizaci, nenapadá mne, co bych mohl vytýkat. Organizátoři vše srozumitelně vysvětlili a nezatěžovali nás žádnou velkou a nepřehlednou administrativou. Stážistka (Městské víceleté gymnázium Klobouky u Brna, stáž na Farmaceutické fakultě VFU Brno): Stáž byla pro mě naprosto skvělou zkušeností, dostala jsem se k práci, kterou bych si nikdy na gymnáziu nemohla zkusit. Nejdůležitější, podle mě, bylo, že jsem mohla spolupracovat s vynikajícími školiteli, kteří měli se mnou trpělivost a opravdu se mi věnovali. Každému bych stáž na FaF VFU doporučila. Na druhý běh stáží se studenti mohou hlásit do 16. září E-learningové kurzy - ideální varianta pro zvídavé studenty, kteří nemohou pravidelně dojíždět na stáž a v místě jejich bydliště neexistují možnosti k rozvíjení jejich talentu. Studentům k účasti v těchto kurzech stačí počítač s přístupem na internet. Školitel z řad vědeckovýzkumných pracovníků se věnuje virtuální třídě s minimálně 6 studenty. Na e- learningových kurzech spolupracuje JCMM s partnerem projektu Talnet o. s. Přihlášky na e- kurzy jsou spuštěny on-line na webových stánkách do 24. září T-exkurze jsou speciální exkurze na vědecko-výzkumná pracoviště, kterým předchází on-line příprava pod vedením odborníka. Do laboratoře tak přichází studenti již připravení a mohou o to lépe reagovat na odbornou instruktáž a vyzkoušet si co se v průběhu on-line lekcí naučili v praxi na přístrojích. T-exkurze se uskuteční v listopadu-prosinci 2010 a v dubnukvětnu

172 Na jaře roku 2011 se uskuteční nový typ týmové mezioborové soutěže pro nadané žáky interdisciplinární soutěž, která je momentálně ve fázi příprav. Jednou z nejefektivnějších cest, jak informovat žáky o mimoškolních vzdělávacích aktivitách, je přes jejich učitele. Prostřednictvím sítě 20 koordinátorů (učitelů SŠ) pomáhá JCMM učitelům identifikovat nadané žáky, zajišťuje lepší dostupnost informací o aktivitách pořádaných pro žáky se zájmem o přírodní a technické vědy a pomáhá získat kontakty na kolegy z jiných škol zabývající se talenty. Součástí práce koordinátora je taktéž předávat zkušenosti svým kolegům. Koordinátoři mají přehled o mimoškolních aktivitách, které se nabízejí talentovaným žákům, jsou informováni o tom, jak mohou pomoci ostatním učitelům při identifikaci vysoce nadaných žáků a jak s nimi pracovat. Koordinátoři jsou také zodpovědní za zajištění školního kola SOČ. JCMM poskytuje přehledně na svých webových stránkách koordinátorům informace o akcích z přírodovědných a technických oborů pro žáky i učitele SŠ, o SOČ, apod. Zajišťuje též pravidelné semináře pro koordinátory za účasti odborných lektorů. Semináře pro učitele s tematikou práce s talenty chystá JCMM i pro učitele nezařazené do sítě, a to na podzim roku Lektory na semináři budou autoři příručky, viz dále v textu. Jako pomoc pro identifikaci a práci s nadanými žáky vydává JCMM v září 2010 praktickou příručku o práci s talenty, kterou bude distribuovat na jihomoravské střední školy a která bude k dispozici ke stažení i na webových stránkách JCMM. Tým odborníků, který příručku sepsal, byl veden PaedDr. Janem Šťávou, CSc. z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Příručka je věnována jak legislativnímu zázemí práce s nadanými, tak samotné identifikaci nadaných, metodám práce s nadanými a praktickým příkladům projektů v Jihomoravském kraji orientovaným na práci s talenty. V roce 2011 se pod hlavičkou projektu uskuteční konference pro učitele o práci s talentovanou mládeží. Novinkou je tzv. vědecká seznamka, komunikační křižovatka pro středoškoláky, jejich učitele a vědecké pracovníky. Prostřednictvím vložení příspěvku formou inzerátu se na webových stránkách mohou tito lidé navzájem kontaktovat, studenti najít školitele nebo konzultanty pro témata, o která se zajímají, najít tip na vhodnou odbornou literaturu apod. Vysokoškolští pracovníci mohou podchytit nadané motivované žáky již v době jejich studia na střední škole a pozvat je na stáž nebo jim nabídnout konzultace u nich na pracovišti. Středoškolští učitelé mohou najít taktéž konzultanty odborných témat nebo odbornou literaturu. Díky projektu JCMM provádí tzv. centralizaci informací pro žáky i učitele. Na webových stránkách naleznou na jednom místě a s možností snadného vyhledávání dle kategorií přehled akcí, které se konají v ČR i v zahraničí. Jedná se např. o soutěže, olympiády, stáže, letní školy, semináře, exkurze. Pro učitele se nabízí např. školení, konference, kurzy nebo týmové soutěže, do kterých žáky přihlašují oni sami. Učitelům nabízíme také seznam užitečných odkazů. Projektové manažerky jsou rády za jakýkoli podnět k webovým stránkám projektu, cílem je, aby byly pro uživatele co nejpřehlednější Program podpory nadaných studentů Program podpory nadaných studentů v Jihomoravském kraji (dále PPNS) za finanční podpory Jihomoravského kraje úspěšně funguje již pátým rokem. Cílem programu je pomoci vysoce nadaným studentům rozvíjet své znalosti, podpořit sebevzdělávání (až po dobu 7 let), 172

173 učinit je ještě více atraktivními pro vědecké instituce a současně také posílit jejich vazbu na jihomoravský region. To vše prostřednictvím poskytnutí finančního daru ve výši Kč na sebevzdělávání v každém školním/akademickém roce. Novinkou pro studenty je zejména povinnost během každého školního/akademického roku získat minimálně 15 kreditních bodů za účast na doplňkových a sebe rozvíjejících aktivitách. Změnami se snažíme podnítit studenty k větší aktivitě. Vstup do programu je podmíněn absolvováním placeného jednorázového vstupního psychologického vyšetření, které JCMM organizačně zajišťuje. Studenti ze škol v JMK, kteří získali vynikající výsledky v soutěžích (1. místo v celostátním kole), mají nárok na vstup do programu bez povinnosti absolvovat vstupní psychologické vyšetření. V případě, že studenti obsadí v soutěžích (olympiádách, Středoškolské odborné činnosti) místo v krajském kole, mají vstupní psychologické vyšetření zdarma. V PPNS je nyní zařazeno cca 100 studentů. Nové přihlášky mohou studenti podávat v květnu Pro studenty zařazené do PPNS připravuje JCMM zajímavé aktivity, jako společné exkurze, zážitkové kurzy, výjezdy do science muzeí apod Podpora nadaných žáků v rámci Středoškolské odborné činnosti Středoškolská odborná činnost (SOČ) je soutěž talentovaných středoškoláků v řešení odborných problémů z 18 různých vědních oborů. JCMM již po čtyři roky nabízí studentům možnost zpracovat ročníkovou seminární práci (kompilační nebo experimentální) pod vedením odborníků z Akademie věd ČR nebo vědeckých pracovníků z jihomoravských vysokých škol. Mimo samotného zajištění kvalitních školitelů poskytuje JCMM finanční podporu prací SOČ (hrazenou z dotací Jihomoravského kraje). Ta umožňuje platit náklady související s prací žáků na školících pracovištích, tj. náklady na materiál, režii a odměny pro školitele. Podpořené práce se pravidelně umisťují v krajských kolech a v celostátním kole soutěže SOČ. Studenti i školitelé spolupráci hodnotí jako velmi přínosnou. Závěr JCMM pokládá podporu práce s talentovanými studenty a učiteli za velmi důležitou a věří, že investice vložené do projektů se do jihomoravského regionu navrátí ve formě vysoce vzdělané a kvalifikované pracovní síly, která podpoří vědu a výzkum v regionu. Kontakt Ing. Jitka Šeneklová Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, z. s. p. o. Kozí 684/8, Brno 173

174 VYUŽITÍ A APLIKACE ASTROFYZIKY A PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE VE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ČLOVĚK A PŘÍRODA U NADANÝCH ŽÁKŮ NA SŠ USAGE AND APPLICATION OF ASTROPHYSICS AND PLANETARY GEOGRAPHY IN EDUCATIONAL AREA MAN AND NATURE AT GIFTED AND TALENTED PUPILS IN GRAMMAR SCHOOL Jana Škrabánková, Martin Novák Klíčová slova: Nadaný žák, tvořivý učitel, vzdělávací oblast, průřezové téma, astrofyzika, planetární geografie. Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje problematiku zkoumání přírody a podstaty přírodních jevů. Poskytuje žákům možnost hlubšího porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Astrofyzika a planetární geografie představují pro nadané žáky atraktivní učivo, které v kontextu RVP GV nabízí řadu průřezových témat. V našem příspěvku uvádíme vybrané názory nadaných žáků na strategii probírání tohoto učiva v předmětech fyzika a zeměpis. Key words: Gifted pupil, talented pupil, creative teacher, educational area, cross-curricular subject, astrophysics, planetary geography. Abstract: Educational area Man and Nature involves problems of investigation nature and fundamental natural phenomena. It offers to pupils a chance of deeper understanding natural data and their patterns. Astrophysics and Planetary geography represent for gifted and talented pupils an attractive subject matter, which in context FEP GE offers range of cross-curricular subjects. We show in our article chosen ideas of talented pupils of strategy for teaching this subject matter in Physics and Geography. 1 Úvod České reformní snahy ve školství sahají hluboko do konkrétních dílčích činností školy i pedagogů. Do popředí se tak dostala také otázka práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci výuky na základní škole. Ke zjišťování odpovědí na tuto otázku slouží výzkumný záměr Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity - Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jehož řešitelkou je prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. V rámci tohoto záměru je řešena otázka práce s nadanými a talentovanými žáky, konkrétně ji řeší výzkumný tým č. 5 Vzdělávání a výchova nadaných žáků. V rámci tohoto výzkumného záměru přinášíme zjištěné výsledky sondy, kterou jsme hledali postoje nadaných a talentovaných žáků k interdisciplinárním vazbám mezi předměty fyzika a zeměpis na úrovni středních škol a víceletých gymnázií. Tyto dva předměty reprezentují vzdělávací oblast Člověk a příroda, výzkumné šetření se konkrétně zabývalo průnikem astrofyziky a planetární geografie. Výzkumné šetření proběhlo na dvou různých školách, jedné střední škole a jednom víceletém gymnáziu. Zúčastnilo se jej 29 nadaných a talentovaných žáků, z toho 16 mužů a 13 žen. Výzkumným nástrojem byl dotazník s 15ti otázkami. Šetření proběhlo v červnu Příspěvek je koncipován jako vyhodnocování jednotlivých dotazníkových položek s komentářem autorů. Zadání dotazníku nepřikládáme, protože otázky, které jsme v něm použili, jsou průběžně uvedeny v textu našeho příspěvku. 174

175 2 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku Nadanými dětmi a jejich specifiky se zabývá řada literatury (podrobněji viz Laznibatová, 2001; Renzulli, 2001 ad.). Nadaní a talentovaní žáci mají svá specifika a nároky (srov. Škrabánková, Šťáva, 2008, str ), těmito se však zde již nebudeme zabývat. V tomto příspěvku postupně vyhodnocujeme a komentujeme jednotlivé otázky dotazníku, doplněné grafy a vybranými podstatnými či specifickými komentáři respondentů, abychom zjistili praktické naplňování zmíněných teoretických poznatků a jejich dopadu na nadané a talentované žáky. 2.1 Vzpomeneš si na nějaké učivo, které jste probírali ve fyzice i v zeměpise? a) Ano b) Ne c) Nevím d) Žádné takové učivo není Drtivá většina studentů (90 %) si vzpomíná na podobné učivo, které se probíralo v obou sledovaných předmětech. Studenti si tak uvědomují, že se obdobné učivo může objevovat ve více předmětech. Jen 10 % respondentů uvádí, že neví (nejsou si jistí), zda nějaké takové učivo existuje (viz graf č. 1). Graf č Pokud ano, o jaké učivo se jednalo? Studenti si bez problémů vzpomněli na témata sluneční soustava, vesmír, planety, galaxie, astronomie nebo stavba Země. Tyto odpovědi bylo možno do jisté míry předpokládat, neboť příslušné tematické celky jsou výrazným a pro mnohé také atraktivním učivem. Potěšující je, že studenti byli schopni nacházet spojitosti také např. v učivu radioaktivita, optika, hospodářství a zemědělství. Oslovení studenti uváděli nejen obsáhlejší společná témata, ale také jednotlivé pojmy, které se používají v obou porovnávaných disciplínách. Těmito pojmy byly síla, pohyb, práce, rychlost, rentgenové záření, magnetické pole, tlak, proudění tekutin, mechanika tuhých těles nebo Newtonovy pohybové zákony. Lze proto konstatovat, že naše zjištění, plynoucí z první 175

176 položky dotazníku, jsou pozitivní. Za všímavostí oslovené skupiny respondentů můžeme spatřovat jak vliv jejich nadání, tak dobrou práci pedagogů v předmětech fyzika a zeměpis. 2.3 Ve kterých předmětech jste se učili o Sluneční soustavě? Odpovědi na tuto otázku jednoznačně potvrzují, že vzdělávací oblast Člověk a příroda, do níž lze zařadit problematiku astrofyziky a planetární geografie, můžeme považovat za zdroj průřezových témat v předmětech fyzika a zeměpis, a že tedy náš příspěvek má jisté opodstatnění. Studenti si jasně uvědomují spojitosti mezi vzdělávacími obsahy a předměty, které mají v nabídce. Je potřeba apelovat na pedagogy, aby mezi sebou v rámci profesních vztahů více komunikovali a naučili se využívat potenciál nadaných žáků. Máme na mysli probudit v těchto žácích zájem o komparaci poznatků z jednotlivých disciplín, touhu po jejich vzájemném doplňování a využívání i v dalších předmětech. Tyto skutečnosti do značné míry závisí na ochotě učitelů zaměřit se nejen na předávání informací, ale také na jejich systematizaci a strukturovanost. 2.4 Výuka o vesmíru a planetě Zemi mě více zajímala (bavila): a) Ve fyzice b) V zeměpise c) V jiném předmětu:.. d) Vůbec jsme toto téma neprobírali Otázka, ve kterém předmětu se studentovi učivo více líbilo, vyvolává řadu podružných otázek a vlivů na rozhodnutí. I podle zdůvodnění samotných studentů se mnohdy odkazuje na vztah i určité sympatie k učiteli. Nicméně přesto můžeme konstatovat, že studenti mají učivo o Sluneční soustavě a vesmíru raději ve fyzice, nežli v zeměpise. Tvrdí to shodně 69 % dotázaných. Naproti tomu 21 % preferuje zeměpis, především pro jeho praktické dopady pro náš vlastní život. Zbylých 10 % studentů preferuje biologii a další studium (viz graf č. 2). Některé odpovědi studentů poodhalují závažnější důvody těchto názorů. Zejména je to větší prostor ve fyzice, kde je možné se této problematice věnovat. Nemenší vliv má důraz kladený spíše na samotné hvězdy a planety, narozdíl od zeměpisu, kde je důraz kladen na pohyby planety Země a jejich důsledky přímo na Zemi, mnohdy pro studenty těžko pochopitelné a velmi složité a zřejmě také ne tolik zajímavé (srov. výše). Zdá se, že talentovaní žáci raději vyhledávají matematicko-fyzikální souvislosti, nežli logické aplikace pro běžný život. Graf č

177 2.5 Ve kterém předmětu jsi měl(-a) dojem, že shodnému tématu lépe rozumíš? a) Ve fyzice b) V zeměpise c) V jiném předmětu:. d) Nikde S předcházející otázkou velmi úzce souvisí i otázka č. 5. Jedna stránka dobrého učení je vlastní zájem žáka (jak jej učivo baví a zajímá), stránka druhá je porozumění učivu. Tyto dvě stránky procesu učení spolu velmi úzce souvisí. V našem pilotním šetření se tyto teorie potvrzují také u talentovaných dětí, neboť 72 % respondentů odpovídá, že více dané látce rozumí ve fyzice, která většinu z nich také více baví. Oproti předcházející otázce ovšem ubývá porozumění v zeměpise, který tak preferuje pouze 14 % žáků. Zbývajících 14 % se přiklání k jinému předmětu (7 % respondentů upřednostňuje biologii) nebo otázky raději vůbec nezodpovídá (též 7 %, viz graf č. 3). Graf č. 3 Ve zdůvodněních, která studenti uváděli, nelze přehlédnout výrazný vliv učitele na porozumění učivu a také na probuzení zájmu o něj. Můžeme konstatovat, že i pro nadaného a talentovaného žáka má velmi velký vliv osobnost učitele a měli bychom na tento požadavek klást odpovídající důraz. Tato fakta potvrzují některé odpovědi (důvody), z nichž pro ilustraci vybíráme: - lepší učitel - více jsem to chápal, bylo to lépe podáno - lepší výklad a vysvětlení učitele - ve fyzice jsme učivo probírali zábavnější formou - prezentace, v zeměpise byl výklad docela nudný - je to přístupem učitele a tím jak moc záživně to vysvětluje - výklad mi přišel srozumitelnější, zábavnější (nenudil) - zeměpis nesnáším a naše profesorka na zeměpis neumí učit, takže mě to bavilo více ve fyzice - např. u radioaktivního záření jsem to lépe pochopil díky přístupu k tématu 177

178 - ve fyzice, protože výklad učitelky je velmi srozumitelný a další informace byly doplněny v prezentacích - protože ve fyzice je vesmír probírán striktněji a vědečtěji - hodnější profesorka 2.6 Látka o vesmíru a planetě Zemi mne: a) Vůbec nezajímá b) Velmi láká a sám(-a) si zjišťuji nové informace c) Mám k ní vztah asi jako k většině témat z předmětu Zeměpis / Fyzika K této otázce se drtivá většina studentů (79 %, viz graf č. 4) vyjádřila zcela neutrálně. K tomuto výsledku je možné pouze podotknout, že z něj vyznívá určitá odevzdanost studentů, kteří mají ve škole řadu dalších vyučovacích předmětů, ale také mnoho osobních zájmů, koníčků a aktivit. Nabízí se také otázka motivace a aktivizace ve výuce. Graf č Pohybům planety Země jsem nejlépe porozuměl(-a): a) Z výkladu učitele(-ky) b) Z názorné demonstrace učitelem(-kou) s pomocí globu c) Z videa / CD projekce d) Až po probrání dané látky v obou (více) předmětech e) Sám(-a) na základě vlastního bádání f) Jinak:.. Nemálo zajímavé je zjištění, že studenti považují téma vesmíru jako obdobně zajímavé jako většina témat sledovaných předmětů, 7 % studentů látka dokonce vůbec nezajímá. Jen 14 % respondentů tato tematika zajímá a velmi láká. Po přepočtení absolutního počtu hlasů pro jednotlivé metody výuky pohybů planety Země získáváme přehledný obrázek o preferencích studentů (viz graf č. 5). Zde je ještě větším překvapením zjištění, že nejvíce hlasů získal prostý výklad učitele(-ky). Znamená to, že i přes moderní didaktické pomůcky současnosti je velmi účinnou a srozumitelnou metodou prostý 178

179 výklad. Vzhledem k dalším preferencím se tak ukazuje jako nejefektivnější způsob výuky pohybů Země výklad doplněný krátkou videosekvencí. Za zmínku také stojí položka jinak, která v tomto případě reprezentuje týdenní tematicky orientovaný pobyt třídy v přírodě se zaměřením na poznávání vesmíru a planetární geografie. Graf č Stylem výuky učiva o vesmíru a planetě Zemi mi lépe vyhovuje učitel(-ka): a) Fyziky b) Zeměpisu c) Ani jeden(-a) d) Oba dva se vzájemně vhodně doplňují Na základě odpovědí a komentářů na tuto otázku, kdy 52 % studentů preferuje jednoho či druhého učitele, 38 % kladně hodnotí práci obou učitelů a 10 % má zcela negativní postoj k oběma stylům výuky (viz graf č. 6), bychom si měli položit akademickou otázku: Má smysl hovořit o vzdělávacích oblastech a průřezových tématech, když nemáme vyřešenu kvalitu pedagogů, obzvlášť pedagogů nadaných žáků?. 179

180 Graf č U shodných témat, probíraných ve více předmětech, jste se dozvídali informace: a) Shodné b) Velmi podobné c) Málo podobné d) Odlišné Na základě odpovědí na otázku č. 9 lze konstatovat, že studenti považují informace v obou předmětech za velmi podobné nebo zcela shodné (80 % respondentů). Jen jedna pětina studentů považuje získávané informace za rozdílné nebo málo podobné (viz graf č. 7). Většinový názor ukazuje na to, že se látka upevňuje a jen mírně rozšiřuje v jednotlivých předmětech, avšak zřejmě dochází ke slabé komunikaci mezi jednotlivými vyučujícími a potenciál interdisciplinárních vazeb není dostatečně využit, čehož si všímají i mnozí talentovaní žáci. Graf č

181 2.10 Znáš jinou látku, kterou by bylo vhodné vyučovat souběžně ve fyzice i v zeměpise? Napiš, o jakou látku se jedná: Zde jsme očekávali nejen postřehy studentů, ale také inspiraci pro sebe samé. Nedočkali jsme se, proto se domníváme, že z absence námětů v této položce dotazníku můžeme vyvodit dva mezní závěry. Jednak ten, že jsou veškerá průřezová témata ve fyzice a zeměpisu zcela využita nebo ten, že se o tuto didaktickou problematiku oslovení studenti v podstatě nezajímají. Z jejich odpovědí vybíráme: - nic mě nenapadá - x - asi jen sluneční soustava, vesmír - asi o atmosféře, jinak planety - neumí si takovou látku představit - neznám - ne, žádná mě nenapadá - nevím - posun tektonických desek a chování spodních sfér - např. o jádře - oceány, pohyb litosférických desek - procesy, spojené se zemským povrchem (zemětřesení, sopky, atd.) - konkrétně nic mě nenapadá. Možná fyzika - matika, chemie a zeměpis - snad trochu biologie (minerály) 2.11 Když probíráte totéž učivo ve více předmětech, baví tě to? a) Ano, baví b) Ne, nebaví c) Nemám k tomu vyhraněný postoj Otázku č. 9 doplňuje nevyhraněný postoj studentů k probírání shodného tématu v různých předmětech. Tato nerozhodnost v 63 % případů poukazuje zřejmě na slabé využívání kvalitních interdisciplinárních vazeb obou předmětů. Otázka je položena zcela obecně, a proto lze dovozovat, že tento problém je prostoupen napříč celým praktickým naplňováním školské reformy. Výsledek doplňuje shodně 17 % pro a 17 % proti, 3 % respondentů dokonce odmítlo otázku zodpovědět (viz graf č. 8). 181

182 Graf č Co si myslíš o tom, že se některá stejná témata probírají ve více předmětech? Tuto položku dotazníku považujeme za důležitou zejména z hlediska zjištění názorů studentů, které nejsou zatíženy vlivem nutnosti naplnění RVP G. Jedná se v podstatě o reflexi aktuálních reformních snah v daných školách, tedy o reflexi změn v přístupech k edukačnímu procesu jako takovému. Z odpovědí studentů vybíráme: - myslím si, že v každém z předmětů se můžu dozvědět trochu jiné věci - někdy je to dobré na zopakování, ale pokud je to úplně to samé pořád dokola, tak už to je celkem nudné - je dobré, že se předměty prolínají a každý učitel v určitém předmětu nám řekne něco navíc - je to určitě dobré - získáváme informace z více různých zdrojů a různých pohledů - Záleží, jak je dané téma zajímavé - každý učitel to vysvětluje jinak. Záleží na typu učiva, někdy to je zbytečné - člověk si to lépe zapamatuje - je to dobré, protože často získám informace o jedné věci z různých úhlů - vůbec mi to nevadí. Naopak si myslím, že by učivo mělo být ještě více propojené - pořád se to opakuje, ale zároveň je to vždy doplněno o nové informace - zajímavé - je to přínosné, jelikož každý profesor považuje za důležité něco jiného, tudíž v celkovém výsledku mám 100% přehled o všem - záleží na tom, o jaké učivo se jedná; může to být přínosné - v některých předmětech se téma shoduje. Nevadí mi to, protože v každém předmětu se dozvídám něco "trošku" jiného. - myslím si, že je to zbytečné. V předmětech by se měli učitelé domluvit, aby se nevyskytovala stejná témata. - že je to zbytečné probírat jedno a to samé ve více předmětech 182

183 - někdy mi to přijde zbytečné; jindy se výklady doplňuji, takže proč ne - těžko říct - je dobře znát víc pohledů, ovšem se to může plést, každý předmět má jinou část pohledu Je zřejmé, že studenti nejen zaznamenávají existenci průřezových témat, ale jsou schopni také získané informace třídit, propojovat a doplňovat. Záleží tedy na ochotě učitelů vzájemně se domlouvat, aby byly plně využity možnosti, které průřezová témata nabízí. Kvalita výuky, motivace, zájem žáků, podpora jejich zvídavosti a kreativity by měly být ve výuce jasnou prioritou Má podle tebe smysl propojovat jedno téma ve více předmětech? a) Ano, má to smysl b) Ne, nemá to smysl c) Nevím Naproti všem výše zmíněným závěrům a zjištěním se studenti v odpovědích na otázku č. 13 vyjádřili s mírně nadpoloviční většinou (58 %), že propojování učiva v různých předmětech má smysl. Většina pak odkazuje na lepší možnosti zapamatování si látky nebo na doplňování různých informací či úhlů pohledu (viz graf č. 9). Graf č. 9 My se domníváme, že smysl a význam propojování jednotlivých témat by měl být podpořen názory a zájmem učitelů, kteří by měli o této problematice se studenty hovořit. Nyní usuzujeme, že mnozí studenti jednotlivé spojitosti mezi předměty nacházejí spíše intuitivně a oficiální označení průřezové téma neznají (to samozřejmě není nutné, pokud jsou tato témata v praxi dostatečně a správně realizována). Tato zjištění kladou také větší nároky na samotné učitele. To by se, podle našeho názoru, mělo odrazit na osobnostech učitelů (podrobněji viz Šimoník, Škrabánková, Novák, 2009) a také v pregraduální přípravě pedagogů (podrobněji viz Novák 2010). 183

184 2.14 Pokud jsi odpověděl(-a) ano nebo ne, své stanovisko zdůvodni: Náš názor z předchozí položky dotazníku jasně dokreslují odpovědi studentů, z nichž vybíráme: - pokud to bereme už podruhé, v jiném předmětu, tak to rychleji pochopíme a můžeme jít zase dál - můžeme se o daném tématu dozvědět informace z více zdrojů a z jiných hledisek - ano, když souvisí s oběma předměty - x - protože ve více předmětech je na to celkově víc času a učivo se probere po různých stránkách a je potom ucelenější - může se tomu věnovat více času a lépe se tomu porozumí - dozvíme se o tom z pohledu více lidí i zeměpis to popisuje jinak než fyzika - je zbytečné to probírat 2x jedno a to samé. Nejsme blbí, stačí nám to říct jednou - upřesní se informace, doplnění - myslím, že je zbytečné opakovat jedno a to samé učivo -> místo něj můžeme probírat něco nového - jak kdy, jak v čem; v některých předmětech to ani jinak nejde, ale v jiných to je zbytečné - je to zbytečné pokud máme na každý předmět jiného učitele - doplnění učiva, více názorů podle kterých si můžeme utvořit svůj vlastní názor - každý předmět může tomu tématu dát svoje poznatky - ano, protože většinou každý předmět k tématu zaujímá jiný postoj a nazírá na něj z jiného úhlu, a tudíž se výklady mírně liší a doplňují se - učivu se dozvíme více a z různých úhlů pohledu - u každého se dozvíme něco jiného, a když probíráme ve více předmětech lépe si to zapamatujeme - stačí, když se naučíme téma jednou a ne desetkrát omílat to samé - více se to naučíme a pochopíme 2.15 Upozornili vás učitelé, že jste dané téma probírali již v jiném předmětu? a) Ano b) Ne c) Nevím, nevzpomínám si Z odpovědí na otázku č. 15 zjišťujeme, že téměř tři čtvrtiny (73 %) studentů tvrdí, že je učitelé na interdisciplinaritu probíraného tématu upozornilo. Tuto skutečnost hodnotíme kladně, neboť považujeme za důležité, aby si žáci uvědomovali širší souvislosti a byli schopni vyhledávat další informace pojící se k vyučovanému tématu. Přesto 27 % studentů tvrdí, že je učitelé neupozornili nebo že neví (viz graf č. 10). I přes pozitivní výsledek učitelů se domníváme, že v tomto směru mají pedagogové stále rezervy, a to jak ve vzájemné komunikaci, tak v komunikaci se studenty. Na to zřejmě poukazuje i názorová nejednota studentů v odpovědi na tuto otázku. 184

185 Graf č Závěr Cílem našeho příspěvku bylo seznámit zainteresované čtenáře s uplatněním průřezových témat při výuce nadaných žáků. Pro tuto ilustraci jsme si zvolili dvě disciplíny, které se na gymnáziích a středních školách pravidelně vyučují, a to fyziku a zeměpis. Na tyto předměty jsme se zaměřili proto, že se jedná o naše profilové studijní disciplíny v rámci absolutoria učitelství Fyzika - Chemie a Zeměpis - Dějepis pro SŠ a které na gymnáziu či střední škole také aktuálně vyučujeme. Domníváme se, že zjištění, která v tomto příspěvku nabízíme, vypovídají o situaci na většině našich středních škol, přestože počet oslovených respondentů nebyl vzhledem k parametrům jejich výběru vysoký. Nadaní žáci si zcela jasně a záměrně všímají podobností i shody při probírání jednotlivých tématických celků (průřezových témat) v různých předmětech a také posuzují kvalitu jejich sdělování. Uvádějí, že propojování učiva má smysl, ale ten podmiňují kvalitní prací učitelů. My se k tomuto názoru připojujeme. Věříme, že se změnami politického spektra v naší republice skutečně dojde k podpoře nastupujících učitelů, kteří mají dostatek informací, kreativity, invence a sil využívat možnosti probíhající školské reformy, kterou RVP se svými vzdělávacími oblastmi a průřezovými tématy určitě je. A že stejně tak postupně dojde ke zlepšení kvality výuky i nadaných a talentovaných žáků. Literatura BÍLÁ KNIHA - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa. Jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava : IRIS, s. ISBN NOVÁK, M. Pregraduální příprava učitelů k práci s nadanými žáky. In Pedagogické kompetence v přípravě studentů na učitelskou profesi. [CD ROM]. Sborník referátů z pracovního semináře, který se konal dne 15. května 2010 na PdF MU v Brně. Brno: PdF MU, ISBN , s RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro Gymnázia. Praha: VÚP, RENZULLI, J., S. Úspěšná výuka mimořádně nadaných. Praha : Triton, s. ISBN

186 ŠIMONÍK, O., ŠKRABÁNKOVÁ, J., NOVÁK, M. Profil učitele nadaného žáka. In ŠIMONÍK, O., ŠKRABÁNKOVÁ, J., ŠŤÁVA, J. Nadaní žáci - výzva pro učitele. Sborník referátů z odborného semináře s mezinárodní účastí. Brno : MU, s ISBN ŠKRABÁNKOVÁ, J., ŠŤÁVA, J. Možnosti práce s nadanými žáky. In Výchova a nadání 2. Brno: MSD, s ISBN Kapitola v monografii. Kontakt na autory PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D. Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita Poříčí 31, Brno Mgr. Martin Novák Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita Poříčí 31, Brno 186

187 CHARAKTERISTICKÉ RYSY UČITELŮ NADANÝCH ŽÁKŮ THE CHARACTERISTICAL ATTRIBUTES OF TEACHERS OF THE GIFTED PUPILS Jana Škrabánková, Andrea Němečková Klíčová slova: Nadání, talent, žák, osobnost učitele, pedagogické schopnosti, speciální vzdělávací potřeby, typy učitelů pro nadané žáky. Anotace: Nadání jako fenomén je lidstvu známo již mnoho let. V současné době je ale tématika nadání velmi aktuální. Tento příspěvek se zabývá rozborem odpovědí talentovaných jedinců, kteří v dotazníkovém šetření odpovídali na otázky týkající se typických rysů jejich učitelů. Key words: A gift, a talent, a pupil, the teacher s personality, pedagogical skills, speciál educational needs, representatives of teachers for gifted pupil. Abstract: Talent is a phenomenon known to mankind for a long time. But nowadays the topic of gift is very actual. This contribution deals with analyses of responses of talented individuals, which in the survey answered questions about typical attributes of their teachers. Osobnost pedagoga je ve vyučovací a výchovné práci ve školách naprosto stěžejní. Předpokladem správného a kladného vlivu na žáky je učitelova autorita a působivost jeho osobnosti. Autorita se odvíjí od jeho společenské a odborné pověsti, charakterových a morálních vlastností a v neposlední řadě od jeho řídících schopností. Ze zkušenosti se můžeme domnívat, že žákům imponuje především objektivní a spravedlivý postoj učitele ke každému z nich. Až poté na ně pedagog působí svými znalostmi, pracovní zdatností ve smyslu odborných oborových a edukačních způsobilostí a také např. klidem a vyrovnaností. Pozitivní osobní příklad učitele a kouzlo jeho osobnosti jsou nenahraditelné. Naopak negativní vliv na žáky mohou mít učitelé, kteří nejsou zcela psychicky vyrovnaní. Pro nadané žáky jsou veškeré pozitivní i negativní atributy učitelovy osobnosti akcentovány, proto osobnost učitele hraje u nadaných žáků opravdu významnou roli. Uveďme nyní stučný přehled základních typologií osobnosti učitele, které reprezentují souhrn určitých vlastností, typických pro více pedagogických osobností. Pro učitele představuje typologie jakési zrcadlo, které jim napomáhá v sebepoznávání a autoregulaci. 1. Typologie pedagogů podle W. O. Döringa Vychází z obecné typologie osobností Eduarda Sprangera, která je založená na preferovaných životních hodnotách. Sám autor nevyvrací možnost existence méně výrazných, smíšených typů. Náboženský typ charakteristická je jeho tendence posuzovat každý svůj čin a pohnutku z hlediska vyšších principů, z hlediska smyslu života. Charakterově se jedná o člověka spolehlivého, často vážného, uzavřeného a bez smyslu pro humor a pro dětskou hru. Proto není neobvyklé, že se svým žákům nedovede dostatečně přiblížit a jeví se jim jako nudný pedant. Estetický typ - v myšlení a jednání takového pedagoga převažuje iracionálnost (intuice, fantazie, cit) nad racionálností. Je schopen vcítit se do osobnosti žáka a utvářet ji. Nejvyšší hodno- 187

188 tu spatřuje v kráse, harmonii, symetrii, půvabu, stylu. Má tendenci k individualismu a nezávislosti. V rámci estetického typu se dále vyděluje typ aktivně tvořivý a pasivně receptivní. Aktivně tvořivý typ přistupuje ke svým žákům jako ke svým uměleckým dílům a tak také utváří jejich osobnosti. Někdy však nebere dostatečný ohled na individuální zvláštnosti osobnosti. Pasivně receptivní typ zohledňuje konkrétní osobnost žáka, rozvíjí v něm to, co je pro něj specifické. Je schopen se vcítit i do jinak založené osobnosti, než je jeho vlastní, a proto jej žáci mívají v oblibě. Sociální typ věnuje se všem žákům, své sympatie neomezuje jen na jednotlivce nebo skupiny. Je trpělivý, schopný sebezapření. Má snahu vychovávat společensky prospěšné a užitečné lidi. Mezi žáky je oblíbený. Nejvyšší hodnotou pro tento ty pedagoga je nesobecká láska k lidem. Má blízko k náboženskému typu. Teoretický typ jeho dominantním zájmem je nalézání pravdy a jeho hlavním cílem je systematizovat své poznatky. Pro pedagoga teoretického typu je charakteristický především zájmem o teoretické poznání. Vyučovaný žák stojí až za vyučovaným předmětem. Zpravidla si ani neklade za cíl blíže poznat osobnost žáka a porozumět mu. Učitelů tohoto typu se žáci často bojí. (Vhodný pro nadané žáky). Ekonomický typ - je charakterizován snahou dosáhnout u žáků maximálních výsledků s minimálním úsilím. Rád žáky vede k samostatné práci a často k tomu používá i úspěšné metody. Vzdělání chápe jako osvojení si a rozvoj prakticky užitečných vědomostí a dovedností. Ekonomický typ učitele je ale často až příliš praktický a nedoceňuje teorii a fantazii. Důraz klade na to, co je užitečné. Mocenský typ - pro tento typ pedagoga je typická tendence vždy a všude prosadit vlastní osobnost, a to třeba i agresí. Řídí se spíš snahou prosadit své názory a postoje nežli kladným vztahem k žákům. Užívá si vědomí vlastní převahy, s oblibou kárá a trestá. Bývá velmi náročný a kritický, zajímá se především o vliv, moc a uznání. Chce být obáván, což se mu daří. 2. Typologie pedagogů podle E. Luka Vychází ze dvou kritérií. Prvním kritériem je, jak učitel reaguje na působící podněty (reflexivní a naivní typ), druhým kritériem je, jak ve své psychice zpracovává vnější podněty (reproduktivní a produktivní typ). Reflexivní typ je uvážlivý, naivní typ je bezprostřední, na podněty reaguje bez uvažování, často impulzivně. Reproduktivní typ podněty z vnějšku vnitřně nezpracovává, ale ve své činnosti je pouze reprodukuje. Spojením obou uvedených kritérií Luka vytvořil čtyři typy pedagogů. Naivně reproduktivní typ - žákům pouze předává vědomosti a vyžaduje od nich převážně jen paměťové vědomosti, málo je vede k tvořivé práci a k utváření vlastních názorů. Zpravidla jde o začátečníka. Tento typ učitele je vhodný pro nižší třídy základní školy, kde ho žáci mívají v oblibě, zatímco u starších tomu už tak není. Bezprostředně produktivní typ - je charakteristický tvořivým a svérázným zpracováním učební látky i pedagogicko psychologických poznatků. To mu umožňuje činit pohotová pedagogická opatření. Jistota pedagogického rozhodování a pedagogická duchapřítomnost je pro něj 188

189 typická. Má obsáhlé vědomosti, které obohacuje o vlastní názory a postoje. Většinou dosahuje dobrých výsledků v pedagogické práci. (Vhodný pro nadané žáky). Reflexivně reproduktivní typ - o všem dlouze a složitě přemýšlí, avšak své vědomosti nedokáže tvořivě obohatit ani vyjádřit. V pedagogických situacích, které jsou mu známé a často se opakují, se orientuje poměrně dobře, zatímco situace nové a neočekávané mu působí obtíže a nezřídka je řeší neúspěšně. Reflexivně produktivní typ uvážlivě zpracovává vnější podněty, často je přetváří a tvořivě domýšlí. Přiblížit se k žákům mu ale činí potíže. Je-li inteligentní a tvořivý, jeho pedagogická opatření bývají adekvátní. Je-li však méně intelektově zdatný a nemá-li tvořivé schopnosti, jsou jeho pedagogická opatření a řešení pedagogických situací obvykle nekvalitní. 3. Typologie pedagogů podle E. Vorwickela Vorwickel přišel s typologií založenou na faktu, že někteří pedagogové věnují větší pozornost vzdělávání žáků než jejich výchově a formování osobnosti. Z toho vyhází dva typy pedagogů, typ věcný a osobní, přičemž oba mají dva podtypy. Striktně věcný typ - je jednostranně orientován na zkušební látku, kterou se snaží co nejpečlivěji didakticky zpracovat a předávat žákům. Velmi respektuje učebnice a jejich obsah, váží si dobré paměti a staticky vštípených pojmů a představ. Nevede žáky k samostatnému myšlení a tvořivosti. Oduševněně věcný typ - považuje učební látku především za činitele formujícího poznávací procesy a intelekt žáků. Jeho výklady jsou jen logickou činností analyzující učivo do jemných celků. Žáci se schopností tvořivě myslet se u tohoto typu většinou neuplatní. Třídu málo aktivizuje. Naivně osobní typ - při výběru a předávání učiva je vůči žákům poměrně benevolentní. Nechává se vést city a emocemi, bývá nestálý v úsudcích i ve výkonech. Více než střízlivou úvahou se rozhoduje intuitivně, srdcem. Je schopný přimět žáky spolupracovat, zajímá se o jejich osobnost. Uvědoměle osobní typ - vždy zvažuje význam myšlenkových a didaktických celků pro utváření osobnosti žáka a pro jeho výchovu. Angažuje se jak ve vzdělávacím, tak ve výchovném působení. Bývá u žáků oblíben. (Vhodný pro nadané žáky). Na tom, zda je pedagog ve svém působení na žáky úspěšný nebo ne, se velkou měrou podílí jeho charakterové vlastnosti. Úkolem učitele je vyučovat, vzdělávat a řídit tento proces. Dále vychovávat (jedince i celou třídu), být žákům pozitivním příkladem, koordinovat a organizovat vlastní činnost i činnost dalších osob. Jednotlivé úkoly se samozřejmě prolínají, podporují a doplňují, popř. jsou v rozporu, což na učitele klade mnohostranné požadavky. Na jedné straně je učitel částečně vědeckým pracovníkem, od něhož se očekávají kvalitní oborové vědomosti a dovednosti. Na straně druhé patří pedagogické povolání k profesím, ve kterých je podstatný kontakt s lidmi, což opět předpokládá specifické schopnosti a dovednosti. Postoje žáků k učiteli a k výsledkům jeho pedagogického působení se utvářejí především v závislosti na osobních vlastnostech učitele, na jeho postojích k žákům a vztahu k nim, na didaktických schopnostech a odbornosti. 189

190 Výzkum, jehož výsledky jsou v tomto příspěvku prezentovány, měl za cíl zjistit, jak učitelé postupují ke vzdělávání nadaných žáků a zda se dovedou přizpůsobit jejich specifickým potřebám (z pohledu oslovených nadaných žáků). Dotazníkové šetření mezi vybranými studenty tří různých gymnázií - dvě gymnázia spadají do Jihomoravského kraje, jedno do Olomouckého kraje - bylo zaměřeno na zjištění, zda učitelé nadaných žáků efektivně využívají mezipředmětové vztahy, zda dovedou vytvářet didaktické materiály pro podporu učení žáků, jestli dokáží při výuce improvizovat a jsou-li učitelé nadaných žáků odborníky v kladení otázek. Respondentů bylo 15, z toho byli dva žáci diagnostikováni jako nadaní pedagogicko psychologickou poradnou, zbylých 13 bylo vybráno na základě doporučení oslovených učitelů. Vzhledem k počtu zúčastněných respondentů není možné považovat zjištěné výsledky za zcela validní. Přesto je však možné utvořit si rámcovou představu o silných a slabých stránkách našich učitelů nadaných žáků. 1. V prvním bodě dotazníku se 87 % studentů shodlo na tom, že jimi hodnocený učitel má přehled o tom, co se učí v ostatních předmětech. Takové zjištění je jistě povzbudivé, neboť bez základního přehledu o celkovém obsahu souvisejících předmětů by vyučování daného předmětu nemohlo být adekvátně efektivní. Přesto 14% neinformovaných učitelů nadaných žáků je však zarážející. 2. K druhému bodu v dotazníku se 13 % studentů vyjádřilo tak, že se učitel při výkladu látky pevně drží poznatků svého předmětu. Naproti tomu 87 % uvedlo, že učitel vykládá látku širším kontextu a že úspěšně propojuje informace různých předmětů. Tento výsledek je pro učitele nadaných žáků příznivý. 190

191 3. V další otázce se 93 % dotázaných shodlo na tom, že vybraní učitelé při výuce uvádí konkrétní příklady a efektivně tak propojují teorii s praxí. Vezmeme-li v úvahu odpovědi, uvedené ve dvou předchozí bodech, můžeme dojít k závěru, že učitelé dotazovaných studentů mají přehled o obsahu dalších předmětů a dokáží ho vhodně využívat. Zvládají ozřejmit často nejasné vztahy mezi předkládanou teorií a jejími praktickými aplikacemi, což bezesporu učivu přidává na atraktivitě. 4. V následující otázce se 80 % respondentů shodlo na tom, že materiály, které ve výuce používá jimi hodnocený pedagog, jsou motivující. 13 % dotazovaných hodnotí materiály jako zajímavé, ale zároveň dodávají, že je učitel nedokáže vhodně zužitkovat. Jeden student označil výukové materiály za nezajímavé a nudné. 5. Další bod dotazníku směřoval ke konkrétním používaným výukovým materiálům. Celkem 86 % studentů zatrhlo možnost, že vedle učebnic je dalším nejčastěji používaným materiálem vlastní tvorba učitele (33 %) nebo kombinace vlastní tvorby a jiných převzatých podkladů (53 %). Z tohoto pohledu můžeme aktivitu pedagoga považovat pro nadané žáky za inspirující a motivující. Při bližším porovnání bodů 4 a 5 můžeme dojít k závěru, že k tomu, aby učitel své studenty motivoval prostřednictvím předkládaných didaktických materiálů a pomůcek je nutné, aby byl alespoň částečně kreativní. 191

192 6. V otázce č. 6 měli oslovení studenti klasifikovat své učitele známkou od 1 do 5 (1 znamenalo nejlepší hodnocení, 5 hodnocení nejhorší). Lze konstatovat, že učitelé v hodnocení nadaných žáků obstáli, i když je co zlepšovat. 7. V následující otázce se studenti vyjadřovali k tomu, jak učitel zvládá neočekávané situace ve výuce. 8. Osmý bod dotazníku nabízel výběr pouze ze dvou možností. Buď se učitel tvořivě přizpůsobuje reakcím nadaných žáků nebo se naopak striktně drží své přípravy na vyučovací hodinu, i když by menší či větší přizpůsobení bylo třeba na místě. 87 % dotázaných svým učitelům přisuzuje určitou míru flexibility, schopnost adekvátně se přizpůsobit aktuálnímu dění ve třídě. 13 % vidí své učitele spíše jako ty, co neradi uhýbají ze svého pracovního algoritmu. 192

193 Následující graf ukazuje rozložení odpovědí, zaměřenéných na kladení otázek. Všem dotazovaným stačily pouze dvě z nabízených možností. Konkrétně 73 % respondentů považuje otázky kladené učitelem za jednoznačné a srozumitelné. 27 % dalo přednost možnosti obsahující podotázky. Jako nejasné ań nesrozumitelné pokládané otázky neoznačil nikdo, stejně tak nikdo nevyužil možnosti charakterizovat kladené otázky jinak. Tento výsledek je pro učitele jednoznačně příznivý! 9. Desátá otázka doplňuje předchozí bod č. 9. Graf ukazuje, že 93 % dotázaných je zpravidla jasné, na co se jich vyučující ptá, avšak pouhých 73 % v předešlé položce označilo otázky za jednoznačné a srozumitelné. Z toho plyne, že třem čtvrtinám z těch, kteří vybrali možnost obsahující podotázky, je i přesto položená otázka jasná. 10. Další položka zjišťovala, jaký typ otázek učitelé nadaným žákům kladou a zda své svěřence nutí přemýšlet a rozvíjet jejich schopnosti. 7% dotazovaných studentů považuje kladené otázky za příliš jednoduché, nad nimiž není třeba nijak hluboce uvažovat. Naproti tomu 93% respondentů označilo otázky sice za složité, nutící k 193

194 přemýšlení, ale za pomoci učitele řešitelné (viz graf). K možnosti, že by učitelé pokládali otázky příliš složité, které by studenti ani s jejich pomocí nebyli schopni zodpovědět, se nepřiklonil nikdo. 11. Tato položka byla zaměřena na zajímavost učitelem pokládaných otázek. Potěšující je, že se mezi tázanými nenašel nikdo, koho by odpovědi na dané otázky absolutně nezajímaly. 87 % respondentů zájem o odpovědi má a 13 % považuje odpovědi za nezajímavé, ale důležité z hlediska osvojení si probíraného učiva. 12. V této otázce šlo o vymezení nejčastěji používaných výukových metod dle pramene poznání. Podle očekávání naprosto převládly metody slovní s 80 %, 20 % připadlo metodám názorně-demonstračním, zatímco dovednostně-praktická metoda zůstala bez zastoupení. Vzhledem k zastoupení předmětů, které se na gymnáziích vyučují, by podíl názorně-demonstračních metod měl jednoznačně vzrůst. Zde mají učitelé nadaných žáků rozhodně co dohánět! 194

195 13. V navazující otázce měli studenti rozdělit reálně používané vyučovací metody podle charakteru aktivace. Nejhojněji byla zastoupena diskusní metoda (42 %) a metoda řešení problémů (38 %). Další zastoupení jednotlivých metod ukazuje graf. 14. Poslední bod dotazníku se zaměřoval na druhy motivace. Zde byly jednotlivé odpovědi poměrně v rovnováze (viz graf). Apel na vnitřní motivaci pociťuje jedna třetina dotazovaných studentů, 27 % se cítí být motivováno vnějšími faktory jako jsou známky či užitečnost probíraného učiva, 40 % pociťuje, že se od nich očekává úspěch. 195

PRVÉ ÚSPEŠNÉ KROKY V SMEROVANÍ ŽIAKOV ZŠ K POVOLANIU. PhDr. Zdenka Osvaldová

PRVÉ ÚSPEŠNÉ KROKY V SMEROVANÍ ŽIAKOV ZŠ K POVOLANIU. PhDr. Zdenka Osvaldová PRVÉ ÚSPEŠNÉ KROKY V SMEROVANÍ ŽIAKOV ZŠ K POVOLANIU PhDr. Zdenka Osvaldová Národný projekt: Podpora profesijnej orientácie žiakov základnej školy na odborné vzdelávanie a prípravu prostredníctvom rozvoja

Více

Ročníkové práce pre študijný program Sociálna pedagogika pre akademický rok 2015/2016

Ročníkové práce pre študijný program Sociálna pedagogika pre akademický rok 2015/2016 Ročníkové práce pre študijný program Sociálna pedagogika pre akademický rok 2015/2016 Prof. PhDr. Helena Grecmanová, Ph.D. 1, Cannisterapie jako výchovný prostředek. 2, Spolupráce mezi školou a rodinou

Více

Názov projektu: Čítaj viac a dvere k poznaniu sa samy otvoria. Kód projektu: METODICKÝ LIST

Názov projektu: Čítaj viac a dvere k poznaniu sa samy otvoria. Kód projektu: METODICKÝ LIST Názov projektu: Čítaj viac a dvere k poznaniu sa samy otvoria Kód projektu: 26110130437 METODICKÝ LIST Téma Ročník Princípy fungovania PC: Klávesnica 5. ročník ZŠ ISCED 2 Ciele: oboznámiť sa s klávesnicou

Více

P RSO S N O ALIST S IKA K A RIADENIE UDSK S Ý K CH

P RSO S N O ALIST S IKA K A RIADENIE UDSK S Ý K CH PERSONALISTIKA A RIADENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV A ICH VZÁJOMNÝ VZŤAH 1 OSNOVA organizácia a jej disciplíny personalistika a riadenie ľudských zdrojov 2 Organizácia: spôsob usporadúvania, usporiadania, zaradenia

Více

HODNOTENIE SAJTOV. A. Vysvetlenie pojmov rozdelenie žiakov do skupín, dištančná a prezenčná

HODNOTENIE SAJTOV. A. Vysvetlenie pojmov rozdelenie žiakov do skupín, dištančná a prezenčná HODNOTENIE SAJTOV A. Vysvetlenie pojmov rozdelenie žiakov do skupín, dištančná a prezenčná forma štúdia, SAJT Rozdelenie žiakov do skupín: 1. skupina: žiaci, ktorí navštevujú vyučovacie hodiny pravidelne

Více

Predmet: Svet práce. Štátny vzdelávací program ISCED 2 Povinné hodiny 1 Počet hodín spolu podľa ŠkVP pre II. stupeň 1

Predmet: Svet práce. Štátny vzdelávací program ISCED 2 Povinné hodiny 1 Počet hodín spolu podľa ŠkVP pre II. stupeň 1 Predmet: Svet práce Vzdelávacia oblasť Človek a svet práce Štátny vzdelávací program ISCED 2 Povinné hodiny 1 Počet hodín spolu podľa ŠkVP pre II. stupeň 1 Charakteristika vyučovacieho predmetu Predmet

Více

ROZVOJ KOMPETENCÍ UČITELŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ROVNÝ PŘÍSTUP JEDINCŮ V PRIMÁRNÍM A PREPRIMÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

ROZVOJ KOMPETENCÍ UČITELŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ROVNÝ PŘÍSTUP JEDINCŮ V PRIMÁRNÍM A PREPRIMÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ SBORNÍK ABSTRAKTŮ Z KONFERENCE ROZVOJ KOMPETENCÍ UČITELŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ROVNÝ PŘÍSTUP JEDINCŮ V PRIMÁRNÍM A PREPRIMÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ ŠMELOVÁ, E. A KOL. OLOMOUC 2014 Rozvoj kompetencí učitelů se zaměřením

Více

Učebné osnovy. Predmet: Psychológia - voliteľný predmet. 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník Spolu počet h týždenne.

Učebné osnovy. Predmet: Psychológia - voliteľný predmet. 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník Spolu počet h týždenne. Gymnázium Ľudovíta Štúra v Trenčíne Učebné osnovy Stupeň vzdelania: ISCED 3A Študijný odbor: 7902 J gymnázium Zameranie školského vzdelávacieho programu: Predmet: Psychológia - voliteľný predmet Úroveň:

Více

Dadaizmus - náhodizmus

Dadaizmus - náhodizmus Názov: Autor: Základná škola, Kubranská 80, 911 01 Trenčín Projektové vyučovanie Kubranská PROJEKT Č. 1 - náhodizmus Eva Vitézová Metodický materiál na vyučovanie PROJEKTOVÉ VYUČOVANIE Charakteristika

Více

Život v mojej rodine. Mgr. Marta Bedriová

Život v mojej rodine. Mgr. Marta Bedriová Život v mojej rodine Mgr. Marta Bedriová Ciele aktivity 1. Dosahovať vyššiu úroveň sociálneho začlenenia Rómov do spoločnosti uvedomovaním si hodnoty rodiny pre jednotlivca i spoločnosť a širšia integrácia

Více

Roverský projekt ako na to?

Roverský projekt ako na to? Roverský projekt ako na to? ORLÍ SKAUT Čo je projekt? Projekt je spôsob ako niečo urobiť, zorganizovať. Je to riešenie konkrétneho problému, ktoré smeruje k dosiahnutiu stanovených cieľov. - má cieľ -

Více

Pripravené prostredie. Prečo je práve také? Ako v ňom deti pracujú?

Pripravené prostredie. Prečo je práve také? Ako v ňom deti pracujú? Pripravené prostredie Prečo je práve také? Ako v ňom deti pracujú? KAŽDÉ DIEŤA JE ORIGINÁL každé dieťa má individuálne smerovanie každé dieťa má individuálne vývinové tempo každé dieťa má senzitívne obdobia

Více

Školy podporujúce zdravie Zdravá materská škola ( poznatky z plnenia projektov )

Školy podporujúce zdravie Zdravá materská škola ( poznatky z plnenia projektov ) v Košiciach 25.4.2006 Školy podporujúce zdravie Zdravá materská škola ( poznatky z plnenia projektov ) Regionálny úrad verejného zdravotníctva Košice MUDr. Strmenská Katarína, MPH MVDr.Lešníková Viera

Více

Diplomový projekt. Detská univerzita Žilinská univerzita v Žiline Matilda Drozdová

Diplomový projekt. Detská univerzita Žilinská univerzita v Žiline Matilda Drozdová Diplomový projekt Detská univerzita Žilinská univerzita v Žiline 1.7.2014 Matilda Drozdová Pojem projekt Projekt je určitá časovo dlhšia práca, ktorej výsledkom je vyriešenie nejakej úlohy Kto rieši projekt?

Více

Porovnanie výsledkov IQ (test SON- R 2 1/2-7) a GHS (Göppingen - hrubé skóre) vo vzťahu k subjektívnym faktorom správania

Porovnanie výsledkov IQ (test SON- R 2 1/2-7) a GHS (Göppingen - hrubé skóre) vo vzťahu k subjektívnym faktorom správania Porovnanie výsledkov IQ (test SON- R 2 1/2-7) a GHS (Göppingen - hrubé skóre) vo vzťahu k subjektívnym faktorom správania Dagmar Kopčanová VÚDPaP Bratislava kopcanova@vudpap.sk V prvej polovici roka 2008

Více

PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013. Pořadateli konference jsou:

PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013. Pořadateli konference jsou: Diagnostika a intervenční postupy ve školní psychologii PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013 Pořadateli konference jsou: Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Asociace školní psychologie

Více

Rozvoj potenciálu človeka bez domova

Rozvoj potenciálu človeka bez domova Príspevok z 5. ročníka medzinárodnej konferencie Rozvoj potenciálu človeka bez domova 30. 5. a 31. 5. 2013 Park Hotel Tartuf, Beladice Konferenciu zorganizovalo a spolufinancovalo o.z. ProA prúdu, vydavateľ

Více

v y d á v a m m e t o d i c k é u s m e r n e n i e:

v y d á v a m m e t o d i c k é u s m e r n e n i e: č. 6226/2013 V Bratislave dňa 7. augusta 2013 Metodické usmernenie k zmenám v povinnosti platiť školné v zmysle zákona č. 131/2002 Z.z. o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení

Více

MATURITA 2016 ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE

MATURITA 2016 ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE MATURITA 2016 ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE Organizáciu MS upravuje zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a vyhláška

Více

Testovanie 5. v školskom roku 2015/2016. Testovanie sa uskutoční 25. novembra 2015 (streda). Žiaci budú testy písať v nasledovnom poradí:

Testovanie 5. v školskom roku 2015/2016. Testovanie sa uskutoční 25. novembra 2015 (streda). Žiaci budú testy písať v nasledovnom poradí: Testovanie 5 Testovanie žiakov 5. ročníka základných škôl sa uskutoční 25. novembra 2015 (streda) na všetkých základných školách SR z predmetov slovenský jazyk a literatúra, maďarský jazyk a literatúra

Více

Dotazník pre školu. Štvrtý ročník. Národné koordinačné centrum štúdie TIMSS Štátny pedagogický ústav Pluhová Bratislava. Identifikačný štítok

Dotazník pre školu. Štvrtý ročník. Národné koordinačné centrum štúdie TIMSS Štátny pedagogický ústav Pluhová Bratislava. Identifikačný štítok Identifikačný štítok Kód školy: Meno školy: Dotazník pre školu Štvrtý ročník Národné koordinačné centrum štúdie TIMSS Štátny pedagogický ústav Pluhová 8 830 00 Bratislava International Association for

Více

Špecifikácia testu. z matematiky. pre celoslovenské testovanie žiakov 5. ročníka ZŠ v školskom roku 2016/2017

Špecifikácia testu. z matematiky. pre celoslovenské testovanie žiakov 5. ročníka ZŠ v školskom roku 2016/2017 Špecifikácia testu z matematiky pre celoslovenské testovanie žiakov 5. ročníka ZŠ v školskom roku 2016/2017 Bratislava 2016 Test z matematiky pre celoslovenské testovanie je určený žiakom 5. ročníka základných

Více

Metodika pre zapracovanie a aplikáciu tém finančnej gramotnosti do školských vzdelávacích programov základných škôl a stredných škôl Príloha č.

Metodika pre zapracovanie a aplikáciu tém finančnej gramotnosti do školských vzdelávacích programov základných škôl a stredných škôl Príloha č. Metodika pre zapracovanie a aplikáciu tém finančnej gramotnosti do školských vzdelávacích programov základných škôl a stredných škôl Príloha č. 1: Spôsob implementácie finančného vzdelávania do vzdelávacieho

Více

Plánovanie rozvoja miest vo svetle adaptácie sa na zmenu klímy Trnava, Rozvoj miest a adaptácia na zmenu klímy

Plánovanie rozvoja miest vo svetle adaptácie sa na zmenu klímy Trnava, Rozvoj miest a adaptácia na zmenu klímy Plánovanie rozvoja miest vo svetle adaptácie sa na zmenu klímy Trnava, 29.-30.1.2015 Rozvoj miest a adaptácia na zmenu klímy RNDr. Andrej Šteiner, PhD. Karpatský rozvojový inštitút zmena klímy a jej dopady

Více

Metodické poznámky k výučbe oblasti Komunikácia prostredníctvom IKT Internet = web + ?

Metodické poznámky k výučbe oblasti Komunikácia prostredníctvom IKT Internet = web +  ? Metodické poznámky k výučbe oblasti Komunikácia prostredníctvom IKT Internet = web + e-mail? DidInfo 2009, 25. - 27. marec 2009, Brusno RNDr. Ľubomír Šnajder, PhD. Mgr. Ján Guniš RNDr. Ľudmila Jašková,

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

Základní škola Marjánka

Základní škola Marjánka Základní škola Marjánka Historie školy The school history Roku 1910 začíná v budově na Marjánce vyučování v pěti postupných ročnících s pěti paralelními třídami. The Marjanka elementary school was established

Více

Učebný plán pre študentov, ktorí začali štúdium 1. septembra 2013

Učebný plán pre študentov, ktorí začali štúdium 1. septembra 2013 Učebný plán pre študentov, ktorí začali štúdium 1. septembra 2013 Učebný plán A: Gymnázium vetva obsahujúca latinský jazyk Vzdelávacia oblasť Názov predmetu 1.ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník spolu

Více

Uvoľnené úlohy v medzinárodných testovaniach a ich využitie vo vyučovaní

Uvoľnené úlohy v medzinárodných testovaniach a ich využitie vo vyučovaní Moderné vzdelávanie pre vedomostnú spoločnosť/projekt je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ Uvoľnené úlohy v medzinárodných testovaniach a ich využitie vo vyučovaní Finančná a štatistická gramotnosť žiakov

Více

Európske voľby Európske voľby 2009

Európske voľby Európske voľby 2009 Európske voľby 2009 Európske voľby 2009 Ďalšie európske voľby nás čakajú v júni 2009. Sú veľmi dôležité pre každého človeka v Európe. Budeme voliť ľudí, ktorí za nás budú hovoriť na európskej úrovni. Títo

Více

Dane, sociálne zabezpečenie a motivácia pracovať. Zuzana Siebertová, Matúš Senaj Norbert Švarda, Jana Valachyová.

Dane, sociálne zabezpečenie a motivácia pracovať. Zuzana Siebertová, Matúš Senaj Norbert Švarda, Jana Valachyová. Dane, sociálne zabezpečenie a motivácia pracovať Zuzana Siebertová, Matúš Senaj Norbert Švarda, Jana Valachyová Komentár 01/2014 21. február 2014 Dátum: 21. február 2014 Téma: Dane, sociálne zabezpečenie

Více

Vedecký prístup ku koncipovaniu ekonomickej teórie. VET Cvičenie 1.2

Vedecký prístup ku koncipovaniu ekonomickej teórie. VET Cvičenie 1.2 Vedecký prístup ku koncipovaniu ekonomickej teórie VET Cvičenie 1.2 Základné funkcie ekonómie ako vedy 1. poznávacia 2. praktická 3. metodologická Ekonómia má nielen svoj predmet skúmania, ale aj svoje

Více

Protokol o zápise dieťaťa do 1. ročníka ZŠ

Protokol o zápise dieťaťa do 1. ročníka ZŠ Základná škola Žitavská ul. č. 1, 821 07 Bratislava Protokol o zápise dieťaťa do 1. ročníka ZŠ V zmysle 20 Zákona č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Institut vzdělávání a poradenství UNIVERZITA KONŠTANTÍNA FILOZOFA V NITRE Fakulta prírodných vied Katedra zoológie a antropológie UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká

Více

Vývoj cien energií vo vybraných krajinách V4

Vývoj cien energií vo vybraných krajinách V4 Vývoj cien energií vo vybraných krajinách V4 Ceny energií majú v krajinách V4 stále výrazný proinflačný vplyv. Je to výsledok významných váh energií a ich podielu na celkovom spotrebnom koši v kombinácii

Více

Online Video Brief Zadanie pre tvorbu video kampaní

Online Video Brief Zadanie pre tvorbu video kampaní Online Video Brief Zadanie pre tvorbu video kampaní Video / Video kampaň Klient Vypracoval (za klienta) Kontaktné údaje (za klienta) Dátum prvej verzie Verzia BRIEF Základné informácie 1. Zadanie NA ČO

Více

Operačný systém Úvodná prednáška

Operačný systém Úvodná prednáška Operačný systém Úvodná prednáška Pohľad zvonka (z vyšších úrovní) Pohľad zvnútra Pojmy správy procesov Úlohy jednotlivých častí operačného systému Autor: Peter Tomcsányi, Niektoré práva vyhradené v zmysle

Více

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Realizace projektu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Reg.č. CZ.1.07/1.2.00/08.0126 Realizační

Více

Paneurópska vysoká škola Fakulta psychológie

Paneurópska vysoká škola Fakulta psychológie Paneurópska vysoká škola Fakulta psychológie Dodatok č. 1 Smernica dekana č. 1/2013 Doktorandské štúdium Bratislava 2013 Doktorandské štúdium, vydané ako vnútorný predpis Fakulty psychológie Paneurópskej

Více

Smernica pre výkon finančnej kontroly na Mestskom úrade v Lipanoch

Smernica pre výkon finančnej kontroly na Mestskom úrade v Lipanoch Smernica pre výkon finančnej kontroly na Mestskom úrade v Lipanoch V zmysle ustanovení zákona č.357/2015 o finančnej kontrole a audite a o zmene a doplnení niektorých zákonov vydáva primátor mesta túto

Více

Program konference Psychologická diagnostika 19. 6. 21. 6. 2013

Program konference Psychologická diagnostika 19. 6. 21. 6. 2013 Program konference Psychologická diagnostika 19. 6. 21. 6. 2013 19. 6. AULA 1 14:30 zahájení konference prof. PhDr. Petr Macek, CSc. prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D. Psychologické testování v ČR, diskutující

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:

Více

Analýza rizík a kontrolné opatrenia

Analýza rizík a kontrolné opatrenia Analýza rizík a kontrolné opatrenia Monika Karácsonyová Karol Munka 2. workshop k projektu SK0135 30.3.2011 VÚVH Bratislava Analýza rizík systematický proces využívania dostupných informácií na identifikovanie

Více

Dodanie tovaru a reťazové obchody Miesto dodania tovaru - 13/1

Dodanie tovaru a reťazové obchody Miesto dodania tovaru - 13/1 Dodanie u a reťazové obchody Miesto dodania u - 13/1 ak je dodanie u spojené s odoslaním alebo prepravou u - kde sa nachádza v čase, keď sa odoslanie alebo preprava u osobe, ktorej má byť dodaný, začína

Více

SK PRES 2016 IUVENTA,

SK PRES 2016 IUVENTA, SK PRES 2016 IUVENTA, 5. 3. 2015 SLOVENSKÉ PREDSEDNÍCTVO V RADE EURÓPSKEJ ÚNIE 2016 Program stretnutia 1. Všeobecné informácie o predsedníctve 2. Politické priority Slovenska v oblasti mládeže a spolupráca

Více

Príloha 1. Špecifikácia testov

Príloha 1. Špecifikácia testov Príloha 1 Špecifikácia testov zo slovenského jazyka a literatúry z maďarského jazyka a literatúry z ukrajinského jazyka a literatúry zo slovenského jazyka a slovenskej literatúry pre celoslovenské testovanie

Více

MATEMATIKA v reálnom živote. Soňa Čeretková Katedra matematiky FPV UKF Nitra

MATEMATIKA v reálnom živote. Soňa Čeretková Katedra matematiky FPV UKF Nitra MATEMATIKA v reálnom živote Soňa Čeretková Katedra matematiky FPV UKF Nitra Ciele a obsah predmetu...vyučovanie by malo viesť k budovaniu vzťahu medzi matematikou a realitou, k získavaniu skúseností s

Více

SK PRES 2016 IUVENTA,

SK PRES 2016 IUVENTA, SK PRES 2016 IUVENTA, 5. 3. 2016 SLOVENSKÉ PREDSEDNÍCTVO V RADE EURÓPSKEJ ÚNIE 2016 Čo je predsedníctvo v Rade EÚ? Orgány EÚ v skratke Európska rada Určovanie stratégie Úloha: určuje politické smerovanie

Více

Deň otvorených dverí

Deň otvorených dverí Deň otvorených dverí 11.3.2015 V súčasnej dobe sa na škole realizujú ciele projektu: Moderné vzdelávanie - brána poznania Projekt sa realizuje prostredníctvom dvoch špecifických cieľov: 1. Inovovať formy

Více

Obdobie výrobnej orientácie - D>P, snaha výrobcov vyrobiť čo najviac, lebo všetko sa predalo Potreby zákazníka boli druhoradé Toto obdobie začalo

Obdobie výrobnej orientácie - D>P, snaha výrobcov vyrobiť čo najviac, lebo všetko sa predalo Potreby zákazníka boli druhoradé Toto obdobie začalo MAR filozofiu používali ľudia už dávno bez toho, aby svoje konanie odôvodňovali učením o marketingu Prakticky išlo o živelné úsilie minimalizovať riziko pri podnikaní a maximalizovať zisk z predaja vyrobenej

Více

Učebné plány UČEBNÉ PLÁNY ŠKOLSKÉHO VZDELÁVACIEHO PROGRAMU

Učebné plány UČEBNÉ PLÁNY ŠKOLSKÉHO VZDELÁVACIEHO PROGRAMU Učebné plány UČEBNÉ PLÁNY ŠKOLSKÉHO VZDELÁVACIEHO PROGRAMU ŠTVORROČNÉ ŠTÚDIUM UČEBNÝ PLÁN GYMNÁZIA ANTONA BERNOLÁKA V SENCI PRE ŠKOLSKÝ ROK 2015/2016 Plán je v súlade s rámcovým učebným plánom ŠVP ISCED

Více

Ministerstvo školstva Slovenskej republiky

Ministerstvo školstva Slovenskej republiky Ministerstvo školstva Slovenskej republiky Smernica č. 9/2009-R z 25. júna 2009, ktorou sa určuje postup úhrady cestovných nákladov na dopravu žiakov základnej školy a základnej školy pre žiakov so špeciálnymi

Více

Plán práce koordinátora protidrogovej prevencie

Plán práce koordinátora protidrogovej prevencie Plán práce koordinátora protidrogovej prevencie Školský rok: 2016/2017 Mgr. Hajnalka Lanczová Plán práce koordinátora protidrogovej prevencie Školský rok : 2016/2017 Koordinátor prevencie: Mgr. Hajnalka

Více

Podlimitná zákazka Verejný obstarávateľ

Podlimitná zákazka Verejný obstarávateľ Finančné limity platné a účinné po 1. marci 2015 Podlimitná zákazka Verejný obstarávateľ BEŽNE DOSTUPNÉ NA TRHU 1 000 eur < 134 000 eur b) bod 3. alebo c)] Stavebné práce 1 000 eur < 5 186 000 eur b) bod.

Více

Učebné plány učebného odboru 2487 H autoopravár platné pre 1. ročník od šk. roku 2014/5015

Učebné plány učebného odboru 2487 H autoopravár platné pre 1. ročník od šk. roku 2014/5015 Učebné plány učebného odboru 2487 H autoopravár platné pre 1. ročník od šk. roku 2014/5015 Škola (názov, adresa) Názov ŠkVP Kód a názov ŠVP Kód a názov učebného odboru Odborné zameranie Dopravná akadémia,

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Mediálna výchova. (prierezová téma) Vypracovali: Eva Košíková

Mediálna výchova. (prierezová téma) Vypracovali: Eva Košíková Mediálna výchova (prierezová téma) Vypracovali: Eva Košíková Mediálna výchova (prierezová téma) Charakteristika prierezovej témy: Prierezová téma Mediálna výchova v základnom vzdelávaní ponúka elementárne

Více

Školský klub detí pri Základnej škole s Materskou školou v Liptovskej Tepličke, 369/10, Liptovská Teplička PLÁN PRÁCE ŠKD 2014/2015

Školský klub detí pri Základnej škole s Materskou školou v Liptovskej Tepličke, 369/10, Liptovská Teplička PLÁN PRÁCE ŠKD 2014/2015 Školský klub detí pri Základnej škole s Materskou školou v Liptovskej Tepličke, 369/10, Liptovská Teplička 05940 PLÁN PRÁCE ŠKD 2014/2015 ŠKOLSKÝ KLUB DETÍ ŠKOLSKÝ KLUB DETÍ pri ZŠ s MŠ ŠTEFANA NÁHALKU,LIPT.

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Žiadosť o povolenie obhajoby dizertačnej práce

Žiadosť o povolenie obhajoby dizertačnej práce Žiadosť o povolenie obhajoby dizertačnej práce Doktorand môže podať žiadosť o povolenie obhajoby dizertačnej práce dekanovi, ak získal najmenej 140 kreditov, bez zarátania kreditov prideľovaných za prijatie

Více

Úloha projektového vyučovania ako nástroja rozvoja zručnosti žiakov. P. Čerňanský PdF TU, Trnava

Úloha projektového vyučovania ako nástroja rozvoja zručnosti žiakov. P. Čerňanský PdF TU, Trnava Úloha projektového vyučovania ako nástroja rozvoja zručnosti žiakov P. Čerňanský PdF TU, Trnava Motto: Povedz mi ja zabudnem, ukáž mi zapamätám si, nechaj ma urobiť to a ja sa naučím. Ostrava, 18. novembra

Více

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D.

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

ANDRAGOGICKÝ VÝZKUM. Petr Hlaďo RECENZE KNIHY. P, J. Andragogický výzkum. Praha: Grada Publishing, 2014. 152 s. ISBN 978-80-247-5232-7.

ANDRAGOGICKÝ VÝZKUM. Petr Hlaďo RECENZE KNIHY. P, J. Andragogický výzkum. Praha: Grada Publishing, 2014. 152 s. ISBN 978-80-247-5232-7. ANDRAGOGICKÝ VÝZKUM Petr Hlaďo KNIHY P, J. Andragogický výzkum. Praha: Grada Publishing, 2014. 152 s. ISBN 978-80-247-5232-7. Nakladatelství Grada Publishing vydalo v minulém roce monografii nazvanou Andragogický

Více

Pracovnoprávny vzťah závislá práca

Pracovnoprávny vzťah závislá práca časť 9. diel 4. kapitola 1.1 str. 1 9.4.1.1 Pracovnoprávny vzťah závislá práca Definovanie pojmu závislá práca, tak ako vyplýva z ustanovenia 1 ods. 2 a 3 ZP, ako aj všeobecne upravený pojem zamestnanca,

Více

Základy ekonomickej teórie. 1. Cvičenie

Základy ekonomickej teórie. 1. Cvičenie Základy ekonomickej teórie 1. Cvičenie budova FRI, miestnosť č.b212 zuzana.stanikova@fri.uniza.sk Materiály: fria.fri.uniza.sk/~kmame Predmet ekonómie Potreby kaţdej spoločnosti presahujú moţnosti disponibilných

Více

Osoba podľa 8 zákona finančné limity, pravidlá a postupy platné od

Osoba podľa 8 zákona finančné limity, pravidlá a postupy platné od A. Právny rámec Osoba podľa 8 zákona finančné limity, pravidlá a postupy platné od 18. 4. 2016 Podľa 8 ods. 1 zákona č. 343/2015 Z. z. o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení

Více

Stredoškolská sexualita. Mgr. Michal Chovanec

Stredoškolská sexualita. Mgr. Michal Chovanec Stredoškolská sexualita Mgr. Michal Chovanec Zber dát a metodiky 3. 11. mája 2010 Anonymné metodiky: A) dotazník sexuálneho správania sa, B) sémantický diferenciál, C) dotazník obsahujúci výroky zamerané

Více

Novela zákona o SS a proces DI. 5. fórum poskytovateľov sociálnych služieb pre ľudí so ZP september 2013 Mgr. Lýdia Brichtová, PhD.

Novela zákona o SS a proces DI. 5. fórum poskytovateľov sociálnych služieb pre ľudí so ZP september 2013 Mgr. Lýdia Brichtová, PhD. Novela zákona o SS a proces DI 5. fórum poskytovateľov sociálnych služieb pre ľudí so ZP september 2013 Mgr. Lýdia Brichtová, PhD., MPSVR SR Východiská a súčasný proces deinštitucionalizácie čl. 19 Dohovoru

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

Používateľské požiadavky na platformu FASTER: Výsledky prieskumu

Používateľské požiadavky na platformu FASTER: Výsledky prieskumu FASTER Financial and Accounting Seminars Targeting European Regions Finančné a účtovnícke semináre určené pre európske regióny Používateľské požiadavky na platformu FASTER: Výsledky prieskumu Martin Vejačka

Více

P E D A G O G I C K É

P E D A G O G I C K É Špeciálna základná škola s vyučovacím jazykom maďarským Hviezdoslavova 24, 979 01 Rimavská Sobota P E D A G O G I C K É R A D Y v školskom roku 2012/2013 1. Zahajovacia august 2012 2. Organizačno-pracovná

Více

na akú strednú školu? súvisí stredná škola s Vaším zamestnaním, štúdiom na VŠ?

na akú strednú školu? súvisí stredná škola s Vaším zamestnaním, štúdiom na VŠ? Rozhodnutie pre deviataka : na akú strednú školu? súvisí stredná škola s Vaším zamestnaním, štúdiom na VŠ? je to perspektívne zamestnanie? koľko budem zarábať? Rok 2014? Rok 2019? Rok 2024? Kritériá na

Více

Chemické výučbové programy k téme Atóm a jeho zloženie

Chemické výučbové programy k téme Atóm a jeho zloženie Chemické výučbové programy k téme Atóm a jeho zloženie Program ZÁKLADY CHÉMIE Program EDUCHEM Program ANIMOVANÁ CHÉMIA Hlavné menu Program CHEMIE I Program ZÁKLADY CHÉMIE (Programm GRUNDLAGEN DER CHEMIE)

Více

Vzdelávanie žiakov so ŠVVP v ZŠ Partizánska. v Bánovciach nad Bebravou

Vzdelávanie žiakov so ŠVVP v ZŠ Partizánska. v Bánovciach nad Bebravou Vzdelávanie žiakov so ŠVVP v ZŠ Partizánska v Bánovciach nad Bebravou ZŠ Partizánska Bánovce nad Bebravou E-mail: zs4.bn@pbi.sk Webstránka: zs4bn.edupage.org Telefón: 0387603425 Naša škola vnaša škola

Více

JCDwin - prechod na EURO

JCDwin - prechod na EURO JCDwin - prechod na EURO Ver. 2 Posledná zmena 1. 1. 2009 www.davidplus.sk Strana:2 Program JCDwin a rok 2009/prechod na menu EUR Vážený užívateľ programu JCDwin. S nastávajúcim rokom 2009 si Vám dovoľujeme

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

Učebný plán pre študijný odbor mechanik elektrotechnik

Učebný plán pre študijný odbor mechanik elektrotechnik Spolu Celkový počet Celkový počet Celkový počet Celkový počet Celkový počet za štúdium Učebný plán pre študijný odbor 2697 4 mechanik elektrotechnik Škola (názov, adresa) Názov ŠkVP Kód a názov ŠVP Kód

Více

Jak na vzdělávání nadaných dětí v předmětu matematika?

Jak na vzdělávání nadaných dětí v předmětu matematika? Jak na vzdělávání nadaných dětí v předmětu matematika? Veronika Homolková* a Irena Plevová Katedra psychologie a patopsychologie, Univerzita Palackého v Olomouci * Korespondenční autor: Veronika Homolková,

Více

Alternatívna škola vs. tradičná škola v čom spočíva rozdiel?

Alternatívna škola vs. tradičná škola v čom spočíva rozdiel? Súkromná základná škola s materskou školou MONTESSORI Alternatívna škola vs. tradičná škola v čom spočíva rozdiel? Seminár pre rodičov Bratislava, 20. máj 2008 Súkromná ZŠ s MŠ, www.montessori.sk, e-mail:

Více

GEOGRAFIA. Vzdelávacia oblasť Človek a spoločnosť Stupeň vzdelania ISCED 2. Predmet Geografia Dĺžka štúdia 5-ročná

GEOGRAFIA. Vzdelávacia oblasť Človek a spoločnosť Stupeň vzdelania ISCED 2. Predmet Geografia Dĺžka štúdia 5-ročná GEOGRAFIA Vzdelávacia oblasť Človek a spoločnosť Stupeň vzdelania ISCED 2 Predmet Geografia Dĺžka štúdia 5-ročná Ročník ôsmy Vyučovací jazyk slovenský Časový rozsah výučby ŠVP 1 hodina týždenne Študijná

Více

Vyhlásenie o dodržiavaní zásad Kódexu správy a riadenia spoločností na Slovensku

Vyhlásenie o dodržiavaní zásad Kódexu správy a riadenia spoločností na Slovensku Vyhlásenie o dodržiavaní zásad Kódexu správy a riadenia spoločností na Slovensku Spoločnosť [ ] a členovia jej orgánov, prihlásiac sa ku všeobecnému zvyšovaniu úrovne corporate governance, prijali Kódex

Více

Nová maturita - zmeny v maturite 2013

Nová maturita - zmeny v maturite 2013 Nová maturita - zmeny v maturite 2013 Sprísnenie maturitnej skúšky POZOR ZMENA! Od školského roku 2012/2013 (Maturita 2013) dochádza k sprísneniu MS, lebo sa určujú predpoklady na úspešné vykonanie MS

Více

Základy algoritmizácie a programovania

Základy algoritmizácie a programovania Základy algoritmizácie a programovania Pojem algoritmu Algoritmus základný elementárny pojem informatiky, je prepis, návod, realizáciou ktorého získame zo zadaných vstupných údajov požadované výsledky.

Více

Studentove t-testy. Metódy riešenia matematických úloh

Studentove t-testy. Metódy riešenia matematických úloh Studentove t-testy Metódy riešenia matematických úloh www.iam.fmph.uniba.sk/institute/stehlikova Jednovýberový t-test z prednášky Máme náhodný výber z normálneho rozdelenia s neznámymi parametrami Chceme

Více

Kritériá prijatia žiakov na štúdium v SOŠ LT pre školský rok 2015/2016

Kritériá prijatia žiakov na štúdium v SOŠ LT pre školský rok 2015/2016 STREDNÁ ODBORNÁ ŠKOLA LETECKO-TECHNICKÁ, Legionárska 160, 911 04 Trenčín Kritériá prijatia žiakov na štúdium v SOŠ LT pre školský rok 2015/2016 Riaditeľ Strednej odbornej školy letecko-technickej v Trenčíne

Více

Rámcové učebné osnovy SEMINÁR Z GEOGRAFIE

Rámcové učebné osnovy SEMINÁR Z GEOGRAFIE Rámcové učebné osnovy Názov predmetu: Časový rozsah výučby: Stupeň vzdelávania: Ročník: SEMINÁR Z GEOGRAFIE 2 hodiny týždenne/66 hodín ročne ISCED 3A, všeobecné, všeobecno-ekologické, telesná výchova 3.

Více

12. Štatistický projekt v analýze rizík

12. Štatistický projekt v analýze rizík 12. Štatistický projekt v analýze rizík Jednou zo základných úloh krízového manažmentu je analýza rizík. Na jej vykonanie využívame rôzne kvalitatívne a kvantitatívne metódy. Kvalitatívne metódy sú založené

Více

ZÁVEREČNÝ TEST Penitenciárna a postpenitenciárna sociálna práca Meno:... Dátum:...

ZÁVEREČNÝ TEST Penitenciárna a postpenitenciárna sociálna práca Meno:... Dátum:... ZÁVEREČNÝ TEST Penitenciárna a postpenitenciárna sociálna práca Meno:... Dátum:... 1. OTÁZKA môžete získať 8 bodov Definujte nasledovné pojmy: a) Sociálna práca s trestanými osobami - 5 b b) Podmienečné

Více

Zdravotné postihnutie nie je prekážkou v prístupnosti na trh práce. Kto je občan so zdravotným postihnutím?

Zdravotné postihnutie nie je prekážkou v prístupnosti na trh práce. Kto je občan so zdravotným postihnutím? Zdravotné postihnutie nie je prekážkou v prístupnosti na trh práce. Občania sa zdravotným postihnutím majú rovnaké práva uchádzať sa o zamestnanie a zamestnať sa ako osoby bez zdravotného postihnutia.

Více

KONCEPCIA ROZVOJA ŠKOLY

KONCEPCIA ROZVOJA ŠKOLY KONCEPCIA ROZVOJA ŠKOLY Základné údaje počet ţiakov : priemerne 647 za posledných 5 školských rokov počet tried : spolu: 28 1. stupeň: 10 2. stupeň: 16 ŠKD: 2 oddelenia ŠSZČ: 42 záujmových útvarov spádová

Více

Prijímacie skúšky Kritéria. Vzorový test písomných prijímacích skúšok. Systém hodnotenia. Mimoriadne vzdelávanievýsledky prijímacích skúšok

Prijímacie skúšky Kritéria. Vzorový test písomných prijímacích skúšok. Systém hodnotenia. Mimoriadne vzdelávanievýsledky prijímacích skúšok Prijímacie skúšky Kritéria Vzorový test písomných prijímacích skúšok Systém hodnotenia Mimoriadne vzdelávanievýsledky prijímacích skúšok Vzdelávací program Štátny vzdelávací program Školský vzdelávací

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Dotazník pre rodiny s deťmi

Dotazník pre rodiny s deťmi Dotazník pre rodiny s deťmi Vážení občania, milí rodičia. Ako sme Vás už informovali, v týchto dňoch pripravuje Oddelenie sociálnych vecí v spolupráci s Komisiou pre sociálne veci a bývanie pri Mestskom

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více

VYHODNOTENIE ANONYMNÉHO DOTAZNÍKA ŽIAKOV V ŠKOLSKEJ JEDÁLNI ZŠ s MŠ FRANCISCIHO V POPRADE ZA ŠK. ROK 2014/2015

VYHODNOTENIE ANONYMNÉHO DOTAZNÍKA ŽIAKOV V ŠKOLSKEJ JEDÁLNI ZŠ s MŠ FRANCISCIHO V POPRADE ZA ŠK. ROK 2014/2015 VYHODNOTENIE ANONYMNÉHO DOTAZNÍKA ŽIAKOV V ŠKOLSKEJ JEDÁLNI ZŠ s MŠ FRANCISCIHO V POPRADE ZA ŠK. ROK 2014/2015 V čase od 8.6.2015 do 20.6.2015 tak ako každý rok prebehli v každej triede tematické besedy

Více

Platný od: OPIS ŠTUDIJNÉHO ODBORU SOCIÁLNA PSYCHOLÓGIA A PSYCHOLÓGIA PRÁCE

Platný od: OPIS ŠTUDIJNÉHO ODBORU SOCIÁLNA PSYCHOLÓGIA A PSYCHOLÓGIA PRÁCE Platný od: 16.12.2002 OPIS ŠTUDIJNÉHO ODBORU SOCIÁLNA PSYCHOLÓGIA A PSYCHOLÓGIA PRÁCE (a) Názov študijného odboru: Sociálna psychológia a psychológia práce (b) Stupne vysokoškolského štúdia, v ktorých

Více