Domácí násilí výpovědi žen žijících v azylovém domě / Jaroslava Marhánková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Domácí násilí výpovědi žen žijících v azylovém domě / Jaroslava Marhánková"

Transkript

1 Domácí násilí výpovědi žen žijících v azylovém domě / Jaroslava Marhánková Při studiu domácího násilí 1 je nutno nejdříve vyjasnit samotnou ambivalentní povahu označení tohoto problému. Pokud hovoříme o násilí, setkáme se většinou se shodnou odmítavou reakcí, pokud ale zasadíme domácí násilí do konkrétních situací, projeví se pravá citlivost a specifičnost tohoto fenoménu. Důvodem je i skutečnost, že domácí násilí se vymyká tradičnímu chápání násilí. Sociologický slovník například definuje násilí jako jednorázové jednání, kterým jeden druhému způsobí fyzickou silou nějakou škodu (Jandourek 2001: 168). Tato definice představuje typickou představu o podobě násilného útoku. Pokud se ji ale budeme snažit aplikovat na fenomén domácího násilí, zjistíme, že nevystihuje jeho pravou povahu. Domácí násilí je záležitostí dlouhodobou. K útokům dochází opakovaně během až několika let. Navíc nemusí mít vždy jen podobu útoků fyzických, ale může se jednat i o násilí psychické nebo ekonomické. Definice domácího násilí se blíží spíše pojetí agrese jako aktu nepřátelství nebo útoku směřujícího vědomě k poškození druhého, k omezení jeho svobody a ke způsobení psychické nebo fyzické bolesti (Jandourek 2001: 16). Ani tato definice však není dostačující. Poukazuje ale alespoň na možnost různých forem násilného útoku. Domácí násilí se liší od tradičního vztahu násilník oběť. Fakt, že oba vstupují do intimního vztahu dobrovolně a oběť v něm navíc setrvává po dlouhou dobu, narušuje stereotypní pojetí násilného chování a zároveň otevírá prostor pro jeho bagatelizování. Tam, kde lze čekat odmítavou reakci ve vztahu k násilí, se pak najednou objevuje možnost manévrování v souvislosti s násilím domácím, neboť to se místem, kde se odehrává, intimním poutem mezi agresorem a obětí a okolnostmi, za kterých k němu dochází, vymyká z tradičního obrazu násilí. Široké spektrum jeho podob od násilí sexuálního až po násilí psychické rovněž znesnadňuje zavedení jednoduché, lehce aplikovatelné definice, která by domácí násilí nezjednodušovala a zároveň by vystihovala jeho pravou podstatu včetně všech specifik. V tomto výzkumu jsem se proto držela definice Martinkové a Macháčkové (2001: 11), které domácí násilí definují jako jakékoliv jednání, které má za cíl uplatnění moci nebo kontroly nad osobou, ve vztahu k níž pachatel může nebo někdy v minulosti mohl být považován za osobu blízkou. Zahrnuje různorodé projevy hrubého chování agresora či agresorky k oběti. Jen někdy bývá ojedinělé, spíše jde o opakované násilí, které se postupně stává běžnou součástí vztahu mezi násilnickou osobou a její obětí. Výzkum v azylových domech Tato práce vychází z výzkumu, který se uskutečnil během února až dubna 2005 ve dvou zařízeních zaměřujících se na pomoc matkám s dětmi v tísni. Oba objekty jsou zřizované městskou charitou. Cílem těchto objektů není pri- márně nabízet služby pouze obětem domácího násilí, ale všem ženám, které se dostaly do krizové situace. Podmínkou přijetí do zařízení je prokázané těhotenství nebo péče o děti a rovněž podaná žádost o byt. Celkem jsem hovořila s devíti ženami, které měly zkušenosti s domácím násilím. Kontakt s klientkami azylového domu byl zprostředkován jeho zaměstnankyněmi, které rovněž ženám vysvětlily důvod mé přítomnosti. Tento fakt sice na jednu stranu značně usnadnil první seznámení se k klientkami, na druhou stranu se ale ukázal jako rušivý prvek při samotných rozhovorech. Často jsem měla pocit, že skutečnost, že jsem byla spojována s vedením zařízení, vedlo ženy k tomu, že se obávaly odmítnout rozhovor i ve chvílích, kdy jim to nebylo příjemné. V takových situacích jsem ukončila rozhovor po prvních náznacích toho, že klientka se mnou nemá chuť hovořit. Spojení s vedením se rovněž promítlo i do obsahu samotného rozhovoru. K této skutečnosti se ale vrátím ještě později. Rozhovor jsem se snažila vést neformálně. Klientky byly neustále ujišťovány o naprosté anonymitě získaných informací. I přes předem připravené otázky jsem se snažila zasahovat do jejich hovoru co nejméně a nechat jim prostor k sdělení vlastní zkušenosti. Klientky byly nejprve vyzvány, aby samy vyprávěly chronologicky průběh vztahu s násilným partnerem, teprve potom jim byly kladeny doplňující otázky. Během rozhovorů jsem se soustředila především na charakter a průběh násilného vztahu, reakce okolí a formálních institucí, moment odchodu od partnera a hodnocení současné situace a budoucích plánů samotnými klientkami. Rozhovory trvaly v průměru zhruba 45 minut. Vzhledem k intimnímu charakteru podávaných informací nebyl rozhovor nahráván. Samy ženy na návrhy rozhovor nahrát reagovaly negativně. Snažila jsem se proto dělat detailnější poznámky. Během prvních rozhovorů se ale ukázalo, že ženy na zapisování poznámek reagují podezřívavě a jsou poté ve svých odpovědích uzavřenější. Snažila jsem se tedy během hovoru dělat jen nejnutnější poznámky a spíše pozorně naslouchat. Klientky na takové jednání reagovaly větší otevřeností. Feministicky orientované přístupy k domácímu násilí Západní společnost je společností, která pracuje s binárním pohlavně-genderovým systémem, který je strukturován pomocí polarity mezi maskulinitou a femininitou. Tato polarizace vede k představě, že muži a ženy se od sebe radikálně liší, přičemž jejich odlišnost je brána jako jeden z klíčových prvků uspořádání společnosti (Renzetti a Curran 2003: 21 22). Základem k vytváření těchto odlišností se stávají arbitrárně zvolené rozdíly, které dávají základ pro konstruování hodnotového systému, od nějž společnost dále odvozuje GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 7, ČÍSLO 2/

2 normy a očekávání závazné pro jejich nositele. Na základě biologických distinkcí, které jsou označené jako významné, se tak vytváří systém nerovností, který je dále legitimizován odkazem na přirozenost. Vytváří se tak hierarchický systém, jenž má potenciál zařazovat jednotlivce do určitých pozic na základě jejich biologických dispozic (Bourdieu 2000: 24 25). Feministicky orientované přístupy zdůrazňují strukturální nerovnosti zakotvené právě v pohlavně-genderovém systému jako klíč pro uchopení domácího násilí, jeho příčin a role ve společnosti (Kurz 1989). Domácí násilí je tedy nutné vnímat jako jeden z důsledků nerovností založených na objektivizování rozdílů mezi muži a ženami. Domácí násilí 2 je násilím genderově podmíněným. Je tedy produktem určitých postojů souvisejících s postavením jednotlivých členů společnosti v závislosti na jejich pohlaví. Podobně se k domácímu násilí staví i Pekingská deklarace přijatá na 4. Světové konferenci o ženách v září 1995, která definuje v článku 118 kořeny násilí páchaného na ženách následujícím způsobem: Násilí na ženách je projevem historicky nerovných mocenských vztahů mezi muži a ženami, které vedly k nadvládě mužů nad ženami a diskriminaci žen a brání plnému pokroku žen. Násilí na ženách po celý jejich život se v zásadě odvozuje z kulturního modelu, zejména škodlivého vlivu tradiční a zvykové praxe a všech extremistických činů souvisejících s rasou, pohlavím, jazykem nebo náboženstvím, které udržují nízké postavení žen v rodině, na pracovištích, v komunitě a ve společnosti. Feministicky orientované teorie poukazují na to, že domácí násilí nelze separovat od širších mocenských vztahů ve společnosti a jeho kořeny spojují se systémem strukturálních nerovností, které konstituují patriarchát (Hearn 1998: 31 33). Poukazováno je především na dějinnou rovinu násilí páchaného na ženách, jeho tradici i legitimitu, která ačkoliv už dnes, alespoň z pohledu práva, nemá svou hodnotu, stále se projevuje latentně formou ignorování, bagatelizování nebo snahami ospravedlnit agresivitu vedenou partnerem. V rámci feministického pohledu je násilí vnímáno jako prostředek k uplatnění moci a kontroly nad ženou. Nejedná se tedy o partnerský konflikt motivovaný hněvem, ale o násilí, které je vedeno s určitým záměrem. V případech domácího násilí nejde o duševní poruchy, ale o uplatňování moci a kontroly v duchu psaných i nepsaných norem a rolových stereotypů společnosti. Muži týrající své partnerky uplatňují násilí jako prostředek udržující či obnovující jejich moc (převahu) nad ženou, a proto věří, že budou tolerováni společností (Čírtková 2002: 6). Důležitým aspektem, který feministicky orientované teorie akcentují, je forma násilí. Nejedná se o násilí afektivní (emocionální, expresivní), které by bylo reakcí na silný emocionální prožitek, jako je například hněv, ale je vedeno jasným motivem ve snaze dosáhnout určitého cíle. Domácí násilí je v této perspektivě násilím instrumentálním. Je pácháno za účelem získání prospěchu. Instrumentální povahu násilí potvrzuje i skutečnost, že agresivní partneři se násilí dopouštějí selektivně, většinou pouze v rámci rodiny a často jen na některých jejich členech. Na veřejnosti naopak působí zcela bezúhonným dojmem. Tento druh chování poukazuje na existenci kontrolních mechanismů, které jsou v rozporu s povahou afektivního násilí. Týrání a zneužívání partnera je nyní vnímáno spíše jako volba, rozhodnutí. Dotaženo do důsledků by to znamenalo připustit, že zneužívání je agresorem používáno svobodně a strategicky k tomu, aby oběť produkovala chování, které uspokojuje potřeby agresora (Čírtková 2003: 13). Johnson (1995) v této souvislosti identifikuje dva typy násilí. První z nich představují jednorázové útoky mezi partnery, kde gender nevstupuje jako hlavní faktor determinující kdo a proč se k násilí uchyluje. Na druhé straně pak stojí násilí, které Johnson nazývá patriarchálním terorismem. Tento druh násilí má charakter dlouhodobého, opakovaného týrání, které se odvolává na patriarchální tradice stavějící na autoritě manžela odvozené od jeho genderové role jako muže a jeho cílem je především kontrolovat partnerku a udržovat ji ve vztahu v podřízeném postavení. Násilí obecně je fenoménem, který má jasný genderový podtext. V západních společnostech lze vysledovat zřetelný rozdíl v přístupu k násilí u mužů a u žen, který souvisí s odlišnými rolemi, jež se od jednotlivých pohlaví očekávají. Zatímco mužská identita je spojována s agresivitou a za určitých podmínek se od ní přímo vyžaduje, s atributem ženskosti je spojována spíše pasivita a odmítání násilí (Baumgartner 2003). Již samotný rozdíl mezi tolerancí násilí u mužů a žen lze vnímat jako formu sociální nerovnosti. Vztahem k násilí jsou definována i oprávnění, a to nejen k násilí samotnému, ale také k jeho použití vůči ostatním. Tolerance k použití násilí u jedné skupiny nutně znevýhodňuje další skupiny, kterým se takového práva nedostává (Hearn 1998: 207). Anderson a Umberson (2001) pak tvrdí, že násilí nefunguje pouze jako privilegium určité skupiny, ale také jako prostředek, jehož prostřednictvím je identita této skupiny upevňována a konstruována. Používání násilí slouží jako prostředek ustanovování rozdílů mezi femininitou a maskulinitou. Muži, kteří se pokoušeli kontrolovat své partnerky prostřednictvím násilí, se pokoušeli konstruovat maskulinní identitu pomocí praktikování násilí a diskursu o něm (Anderson a Umberson 2001: 359). Role moci v souvislosti s domácím násilím Při studiu domácího násilí je nutné opustit představu mocensky neutrálního prostředí rodiny. Vztahy mezi partnery jsou ve velké míře vztahy mocenskými a násilí se může stát nástrojem, jak tuto moc získat nebo upevnit. Ve všech rozhovorech líčily ženy své partnery v období seznamování jako bezproblémové a pozorné muže. Násilí se ve vztahu objevilo až po určité době, a to hlavně po svatbě nebo po narození dítěte. Do té doby ženy popisovaly svého partnera jako důvěryhodného člověka, který nejevil žádné agresivní sklony. První útoky začaly v rozmezí od čtyř měsíců do dvou let po seznámení. Objevovaly se především ve chvílích, kdy se mezi partnery ustavovala silná vazba (ať už se jednalo GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 7, ČÍSLO 2/

3 o manželství, společné dítě nebo bydlení). Tato skutečnost naznačuje, že k agresivním projevům dochází až ve chvíli, kdy muž cítí jistou oprávněnost k takovému jednání, která vyplývá především z jeho ekonomické role v rámci vztahu. Věta já tě živím byla také nejčastěji uváděným důvodem, kterým partner své chování ospravedlňoval. Všechny klientky uvedly, že v porovnání s jejich mužem byla jejich rozhodovací pravomoc mnohem menší. Všechna důležitá rozhodnutí činil partner. Také většina příjmů rodiny byla plně v jeho rukou. To, že se ve všech případech jednalo o muže, kteří vyznávali tradiční model genderové dělby práce v rodině a jeho dodržování od své partnerky důsledně vyžadovali, podporuje hypotézy feministicky orientovaných teorií. Partneři se často odvolávali na roli živitele. Věty typu já tě živim nebo beze mě bys byla nula se objevovaly jako zdůraznění postavení muže v rodině, zatímco žena byla vnímána jako podřízená a závislá. Ačkoliv, jak ukážu později, tento pohled v praxi nekorespondoval s realitou, ženy ho často samy přijímaly, a i když se ve skutečnosti jejich partner na chodu domácnosti podílel finančně i jinak minimálně, uváděly ekonomickou závislost na partnerovi jako jeden z hlavních důvodů setrvání ve společné domácnosti. Klíčovým momentem eskalace násilí ve vztahu se pro většinu 3 klientek stalo období mateřské dovolené tedy ve chvíli, kdy byly na partnerově příjmu značně závislé. Samy ženy pociťovaly svou ekonomickou závislost na muži, zároveň ale také uváděly, že o peníze z vlastního příjmu se partner dělil jen v situacích, kdy to on sám uznal za vhodné. Ve dvou případech byly klientky nuceny hradit ze státních příspěvků celý chod domácnosti. Jedna žena dokonce uvedla, že byla nucena vzdát se porodného, aby rodina mohla zaplatit nájem. Ačkoliv roli muže-živitele v různých obměnách akcentovali všichni partneři dotazovaných žen, nejméně ve dvou případech tuto roli přebírala plně žena a v pěti případech se její příjem stal klíčovým pro život její a jejich dětí. Lze tedy vysledovat určitou disproporci mezi pociťovanou ekonomickou závislostí a skutečným podílem partnera na financování domácnosti. Z této skutečnosti lze vyvozovat, že spíše než na svůj konkrétní ekonomický přínos se partneři v násilném vztahu odvolávali na svou genderovou roli, jejímž důležitým atributem byla právě funkce živitele. Na vztah mezi domácím násilím a nesouladem mezi ekonomickým přínosem partnerů, kterou při rozhovorech popisovaly ženy, a mírou, kterou ve vztahu akcentovali sami muži, se lze dívat i v kontextu snahy pomocí násilí upevnit svou pozici v rámci vztahu a dostát očekáváním, které se na partnera jako na muže kladou. Hearn (1998: 37) tvrdí, že násilí slouží jako možný zdroj demonstrace své příslušnosti ke kategorii mužů. Podobně i Anderson a Umberson (2001: 375) píší o tom, že domácí násilí může sloužit jako nástroj konstruování maskulinity a femininity v rámci vztahu a zároveň k reprodukování mužské dominance. Tradiční očekávání, které se na muže v rámci rodiny kladou a které zahrnují i funkci živitele rodiny, se mohou v současnosti dostávat do konfliktu s reálnou praxí. Individuální mužské násilí na ženách a dětech (případně domácích zvířatech) může být tedy vnímáno jako výraz nejistoty násilných mužů ve své genderové roli ve vztahu k tradiční představě homogenické maskulinity a jako snaha o udržení této výsadní pozice, kterou si muži osvojí v procesu socializace a jíž je velice obtížné dostát (Linková 2003: 32). Je ale třeba si uvědomit, že násilí ve vztahu nelze plně vysvětlit pouze na podkladě krize maskulinity. Použití násilí je možné pouze v prostředí, kde existují strukturální podmínky, které opravňují muže nejen násilí použít, ale také je opravňují použít ho vůči konkrétní skupině. Kořeny domácího násilí nelze pochopit bez analýzy hlubších mocenských vztahů ve společnosti už proto, že samo použití násilí jako prostředku konstruování vlastní genderové identity vypovídá především o mocenském postavení kategorie mužů a žen ve vzájemné závislosti. Úplné maličkosti jako důvod k násilí Okolnosti, za kterých docházelo k napadení, vykazují poměrně shodné rysy ve všech případech. Ženy obecně vnímaly hádky jako zbytečné nebo kvůli úplným maličkostem (toto slovní spojení uvedlo shodně pět klientek). Ve všech případech dlouhodobého násilí se jednalo o problémy spojené s rolí ženy v domácnosti. Nejčastějším uváděným důvodem byla špatná nebo pozdě připravená večeře spolu s pozdními příchody. Jedna klientka uvedla, že ji partner vážně napadl poté, co přišla ze schůzky s kamarádkou o pět minut později. Samy ženy vnímaly důvody, které uváděli jejich partneři, jako zástupné. Násilí sloužilo spíše jako trest za nesprávné plnění role ženy nebo prostředek ke kontrole jejich volného času a toho, s kým se stýkají. Jeden z partnerů dokonce označoval agresivní útoky jako vychovávání. Tvrdil, že musí napravit, co její rodiče nezvládli. Obecně se důvody, které klientky uváděly jako typické příčiny agresivního chování partnera, nejčastěji vztahovaly k tradičním povinnostem ženy v rodině. Jednalo se o stížnosti ohledně jídla, úklidu, samostatnou kategorii pak představovaly žárlivé scény. Agresivita partnera nastupovala nejčastěji ve chvílích, kdy měl pocit, že se žena nechová tak, jak by měla nebo neplní dobře své povinnosti. Tato skutečnost naznačuje, že násilí ve vztahu často funguje jako prostředek, kterým se muž domáhá svých domnělých práv, a prostřednictvím něhož upevňuje své mocenské postavení uvnitř rodiny. Voňková v této souvislosti poznamenává, že pachatelé domácího násilí jsou často přesvědčení, že jsou oni viktimizováni ženami, protože ženy nedělají, co oni chtějí (Voňková-Huňková 2004: 61). Násilí ve vztahu figurovalo především jako prostředek, jak dosáhnout moci nad druhým a donutit ho chovat se podle kritérií, které násilník vyznával. Ženy obvykle na tyto požadavky reagovaly snahou o maximální vyhovění požadavkům partnera: Udělala jsem večeři, i když večer domů nepřišel. Kdyby tam nebyla, tak by mě zbil. Ačkoliv ženy vnímaly činnosti, které po nich partner vyžadoval, jako nesmyslné (například neustálé uklízení hraček, každodenní připravo- GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 7, ČÍSLO 2/

4 vání teplé večeře za situace, kdy byla rodina ve finanční tísni apod.), vždy se je snažily alespoň částečně plnit. Tyto důvody se ale pokaždé ukázaly jako zástupné. K násilí docházelo i v případech, kdy žena plnila roli, kterou po ní partner vyžadoval: Důvod si vždycky našel. Cílem tedy nebylo donutit partnerku vykonávat určité činnosti daným způsobem, ale neustále demonstrovat její nedokonalost a podřízené postavení. Život v azylovém domě Život v azylovém domě představuje poměrně opomíjené téma, přesto se v průběhu výzkumu ukázalo jako jeden z nejdůležitějších problémů, které klientky v rozhovorech akcentovaly. Důležitou úlohu při tom pravděpodobně sehrál i můj připsaný status v prostředí azylového domu ovlivněný skutečností, že jsem, alespoň v prvních momentech rozhovoru, byla spojována přímo s vedením domu. Všechny klientky vnímaly ubytování v azylovém domě jako provizorní a vesměs nedostačující hlavně pro děti. Zvláště v případě klientek, které pobývaly v druhém azylovém zařízení, jež nabízelo na rozdíl od zařízení prvního, kde měly ženy k dispozici kompletní bytovou jednotku, pouze jeden pokoj se společnou kuchyní a sociálním zařízení na patře, se často objevovaly zmínky o ztrátě soukromí. Život v domě se navíc řídí podle pevných stanov a klientky musí dodržovat dobu příchodu do určité hodiny. Setkala jsem se v této souvislosti u klientek s pocity, že jsou tímto řádem omezovány a že jim brání ve svobodném využití volného času nebo navázání dalšího vztahu. Klientky tak často svými slovy označovaly zařízení jako takové malé vězení. Důležitým faktorem, který výrazně ovlivňoval život v azylovém domě, byly procedury rozhodující o dalším setrvání klientek. Pobyt klientek byl vždy omezen pouze na měsíc, poté komise rozhodovala o dalším setrvání matky v domově. Ačkoliv obvykle dochází k prodloužení pobytu, ženy tuto proceduru vnímaly jako velmi stresující a vzbuzovala v nich nejistotu ohledně další budoucnosti. Je nutné zdůraznit, aniž bych se snažila tyto závěry nějakým způsobem zlehčit, že všechny uvedené informace vycházely pouze z výpovědí klientek. Domnívám se ale, že jejich obsah a charakter představují kapitolu, které dosud nebyla věnovaná pozornost, jakou by si jejich závažnost zasluhovala. Zdá se, že život klientek v azylovém domě sleduje podobnou trajektorii, kterou se vyznačoval jejich život v rámci násilného vztahu. Na tomto místě je nutné explicitně zdůraznit, že tento příměr se netýká přítomnosti násilí (ve všech jeho formách tak, jak bývá charakteristické pro domácí násilí) ani toho, že by bylo snahou zaměstnanců domu nějakým způsobem omezovat klientky nebo jim jinak znepříjemňovat život. Značná část opatření, které ženy vnímaly jako omezující, do velké míry vycházela z charakteru zařízení 4, přesto ale z výpovědí žen vyplývá poměrně závažné zjištění naznačující, že život v azylovém domě perpetuuje některé z rysů, které provázely jejich soužití v bývalém vztahu. Klientky samy uváděly, že jejich sociální vazby s okolím jsou pobytem v domě narušovány. 5 Podobnou paralelu lze najít i v jejich předcházející zkušenosti, kdy všechny ženy při rozhovoru uvedly, že jim jejich partner bránil ve volných stycích s okolím nebo s přáteli. Časté bylo kontrolování mobilního telefonu nebo zakazování chodit ven. Podobně i při pobytu v azylovém domě byly neustále nuceny hlásit své odchody a vracet se do domu do předepsané zavírací hodiny. Ženy tak často vnímaly uspořádání chodu domova jako příliš autoritativní a omezující. Podobně se stavěly také k procedurám provázejícím další setrvání ženy v domově. Některé klientky se cítily být vydány na milost vedení domova, které každý měsíc rozhodovalo o jejich pobytu. Neustálá nejistota ohledně chování partnera se tak proměnila v neustálou nejistotu ohledně další budoucnosti jejich ubytování. Výsledkem těchto faktorů bylo, že ženy vnímaly svou současnou situaci jako bezvýchodnou a beznadějnou. Život v domově pokládaly za nedostatečný, zároveň si ale byly vědomy, že jejich současná finanční situace, komplikovaná navíc skutečností, že se ve většině případů jednalo o ženy na mateřské dovolené, které teprve žádaly v rámci rozvodu o přiznání výše alimentů, a byly tudíž odkázané pouze na mateřský příspěvek, jim nedává příliš na výběr. Bylo by samozřejmě naivní domnívat se, že odchodem od násilnického partnera končí pro ženu veškeré problémy, zároveň ale nepokládám za banální konstatování, že podobným problémům, jakým musela čelit v bývalém vztahu, je nucena čelit i při pobytu v azylovém domě. Jedním z cílů těchto zařízení by naopak mělo být zabránit tomu, aby se žena po příchodu do něj ocitla v podobně destruktivním vztahu, kde je týrající partner pouze nahrazen jinou autoritou. Necítím se být plně kompetentní posuzovat, jak by měl provoz takového zařízení v praxi vypadat, a znovu zdůrazňuji, že o jeho chodu jsem měla informace pouze od jeho klientek, přesto si myslím, že by bylo možné, alespoň v některých ohledech, přizpůsobit jeho podobu více jejich potřebám. Měla jsem často pocit, že efektivita některých procedur je malá v porovnání se stresujícím vlivem, které měly na klientky. Vedení i klientky se například shodovaly na tom, že pobyt je při měsíční komisi v převážné většině případů prodloužen, přesto byly klientky nuceny žít pod neustálým tlakem, že tomu jednou může být jinak. Tímto způsobem se prohlubovala nejen psychická zátěž kladená na ženy, ale i propast mezi vedením a klientkami. Myslím si, že přinejmenším v tomto případě by jistě bylo možné zvolit jiný, pro klientky méně stresující přístup. Ačkoliv většina opatření, které ženy vnímaly jako omezující, souvisela s charakterem tohoto zařízení, a jsem si jistá, že jejich hlavní motivací bylo zajistit hladký chod domu a bezpečnost jeho klientek, paternalistický přístup, který azylový dům zaujímal vůči svým klientkám, v praxi působil spíše kontraproduktivně. Azylový dům by klientkám v žádném případě neměl připomínat takové malé vězení, naopak vztah mezi ním a jeho klientkami by měl být budován na základě víry v jejich schopnosti rozhodovat o sobě a svém životě tedy na víře, která byla během jejich předcházejícího vztahu systematicky pošlapávána. GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 7, ČÍSLO 2/

5 Závěr Výpovědi žen, které se rozhodly odejít od svých partnerů, kteří je týrali, ukazují, že domácí násilí lze skutečně uchopit až v kontextu strukturálních nerovností vztahujících se k genderovým rolím a očekáváním. Instrumentální povaha násilí, jež byla tematizovaná v průběhu rozhovoru, ukazuje, že v souvislosti s domácím násilím je vždy nutné brát v potaz mocenské nerovnosti v rámci vztahu, které se opírají o širší genderové nerovnosti ve společnosti. Násilí tak, jak ho ženy při výzkumu popisovaly, sloužilo především k vybudování vztahu závislosti, kde byly pozice jasně vymezovány na základě vztahu dominance odvolávajícího se na tradiční rozdělení genderových rolí, a to bez ohledu na to, kdo jednotlivé atributy těchto rolí ve skutečnosti opravdu plnil. Výpovědi žen, se kterými jsem měla možnost hovořit, potvrzují závěry feministicky orientovaných teorií, které vidí domácí násilí především jako prostředek utváření a potvrzování kulturního modelu vztahu, který sleduje trajektorii tradičního rozdělení genderových rolí. Domácí násilí představovalo ještě donedávna problém definovaný pouze na úrovni individuálních partnerských neshod. Jeho přehodnocení na skutečnost týkající se společnosti jako celku vedlo také k potřebě hledat nová řešení. Existence azylových domů v tomto ohledu představuje bezpochyby významný krok. Rozhovory s klientkami dvou z nich ale ukazují i na problémy, které život v azylovém domě přináší. Skutečnost, že ženy při rozhovorech tematizovaly v souvislosti se svým pobytem v domově řadu obtíží o omezení, jejichž paralelu lze najít i v rámci jejich bývalého vztahu, považuji za závažný problém, který by si jistě zasluhoval větší pozornost. Omezení, jejichž účelem je primárně klientky chránit a zajistit chod domu, se snadno mohou změnit ve dvousečnou zbraň, která nejen znesnadňuje osamostatnění klientek, ale také přispívá k udržování napětí v jejich životech. Literatura Aktualizace a doporučení Celosvětové pekingské konference o ženách Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Anderson, K.L., Umberson A Gendering Violence: Masculinity and Power in Men s Accounts of Domestic Violence. Gender and Society, Vol. 15, No. 3: Baumgartner, F Problematika rodu (gender) v štúdiu agresívného správania. Pp in Čermák, I., et al. Agrese, identita, osobnost. Brno: Sdružení SCAN a Psychologický ústav AV ČR. Bourdieu, P Nadvláda mužů. Praha: Nakladatelství Karolinum. Čírtková, L Vybrané výzkumy a teorie domácího násilí. (K dispozici v knihovně Gender studies). Čírtková, L Násilníci nejsou pouze muži. Psychologie dnes, roč. 9, č.1: 1. Hearn, J The Violence of Men. London: SAGE Publications. hooks, b Violence in Intimate Relationship: A Feminist Perspective. Pp in O Toole, L. L., Schiffmann, J. R. Gender Violence. New York: New York University Press. Jandourek, J Sociologický slovník. Praha: Portál. Johnson, M. P., Patriarchal Terrorism and Common Couple Violence: Two Forms of Violence Against Women. Journal of Marriage and the Family, Vol. 57, No. 2: Kurz, D Social Science Perspectives on Wife Abuse: Current Debates and Future Directions. Gender and Society, Vol. 3, No. 4: Linková, M Domácí násilí: genderová perspektiva. Pp in Pikálková, S. Mezinárodní výzkum násilí na ženách ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Martinková, M., Macháčková, R Vybrané kriminologické a právní aspekty domácího násilí. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Renzetti, C. M., Curran, D. J Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum. Voňková, J., Huňková, M Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: profem. Poznámky 1 Obecně je velmi problematické najít vhodné označení pro násilí, jehož se partneři dopouštějí na svých partnerkách v rámci intimního vztahu. V této práci používám pojmu domácí násilí v souvislosti s násilím páchaným na ženách muži. V anglicky psaných publikacích se používá pro tuto formu násilí spíše pojmů battered women nebo wife abuse, které zdůrazňují postavu ženy jako oběti. I v tomto případě se ale názory na adekvátnost těchto termínů rozcházejí. bell hooks (1997: ) například upozorňuje na to, že termín battered woman je přinejmenším problematický tím, že konstruuje identitu ženy pouze na podkladě prožívaného násilí, které se pak stává její jedinou charakteristikou vytvářející samostatnou kategorii ženství. České ekvivalenty pojmů battered women a wife abuse se v českém prostředí nepoužívají. Lze se setkat se spojením týraná žena, jež ale nezdůrazňuje fakt, že se jedná o týrání v rámci rodiny. Proto jsem se rozhodla pro používání termínu domácí násilí, ačkoliv jsem si vědoma, že jeho definice je širší. Obecně pojem domácí násilí zahrnuje různé formy násilí v rodině. Oběťmi mohou být také muži, děti nebo senioři. 2 V tomto kontextu se jedná pouze o násilí páchané na ženách. 3 V pěti případech ze šesti, kde ženy uváděly, že k násilí docházelo soustavně a pravidelně. 4 Je například zcela pochopitelné, že domov nemohl být neustále otevřen, aby umožnil klientkám svobodné a libovolné opouštění objektu, zvláště vezmeme-li v úvahu, že azylové domy, kde výzkum probíhal, nefungovaly jako domy s utajenou adresou. 5 Jedna z klientek poukazovala například na ustanovení, která bránila přijímat pánské návštěvy, jako na jednu z významných bariér při navazování nového vztahu. GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 7, ČÍSLO 2/

6 Jaroslava Marhánková ukončila v roce 2005 bakalářský studijní obor sociální a kulturní antropologie na ZČU v Plzni bakalářskou prací zaměřující se na problematiku domácího násilí. V současné době studuje druhý rok navazující magisterský obor sociální a kulturní antropologie na ZČU a kombinovanou formou magisterský obor genderová studia na FHS UK. Rozbor webových stránek informační a osvětové kampaně Žiješ, protože tě rodiče chtěli z hlediska kritické diskursivní analýzy / Tereza Kynčlová Kritická diskursivní analýza (KDA) pohlíží na jazyk jako na formu společenské praxe a upozorňuje na vzájemnou provázanost vlivů, které uplatňuje společnost na jazyk a jazyk na společnost. Tento reciproční vztah zásadně modeluje hodnoty, postoje, ale i identitu mluvčích, avšak bez reflexe vlastních myšlenkových pochodů se realizuje převážně v rovině nevědomí prostřednictvím socializace okolním prostředím a prostřednictvím internalizace výsledků socializačních procesů a těchto procesů samotných. Jinými slovy, kritická diskursivní analýza se snaží člověku odkrýt obousměrné působení jazyka a společnosti, kterého si mnohdy není vědom (Titscher, Meyer, Wodak a Vetter 2005: 147). KDA je politicky angažovanou interdisciplinární výzkumnou metodou, neboť rozkrývá ideologická zaujetí a mocenské vztahy, které jsou přítomny ve všech polohách jazyka právě proto, že jazyk je v tak úzké interakci se společenskou realitou. KDA se nezajímá pouze o jazyk samotný, ale především o veškeré vztahy, do kterých vůči společnosti vstupuje, neboť každý jednotlivý moment užití jazyka reprodukuje nebo transformuje společnost a kulturu včetně mocenských vztahů (Titscher, Meyer, Wodak a Vetter 2005: 146, překl. autorka). Rozebrat způsoby, jimiž se tak děje, je cílem KDA, neboť v rozpoznání mnohovrstevnaté povahy práce s jazykem spatřuje výrazný emancipační prvek, představuje tedy metodu, která tam, kde je vše odkryto, nachází neviděné a snaží se ozřejmit povahu a důvody této neviditelnosti. Pro Normana Fairclougha je diskurs tříčlenný komplex sestávající z uváděné společenské praxe, textu a praxe diskursivní, která zahrnuje produkci, diseminaci a percepci daného textu (Fairclough 2005: 73 74). Jinými slovy, Fairclough předpokládá, že mezi vlastnostmi textu, způsoby, jimiž je komponován a interpretován, a uspořádá(vá)ním společnosti existují významné souvislosti. Tyto souvislosti jsou předmětem výzkumu KDA. V následujícím článku uplatním Faircloughovu hypotézu při analýze obsahu webových stránek kampaně Žiješ, protože tě rodiče chtěli. Zaměřím se na vlastnosti a kompozici textů, které jsou na webu uveřejněny, navrhnu jejich zdůvodnění a pokusím se z genderového hlediska text interpretovat ve vztahu k ženám a mužům a k fungování celé společnosti. Právě interpretace textu ve vztahu ke společnosti a diskursivní praxi je stránkou KDA, vůči níž zaznívá nejvíce výhrad pro její zaujatost, předsudečnost a ideologičnost; KDA není analýzou, nýbrž ideologickým a selektivním čtením textu (Titscher, Meyer, Wodak a Vetter 2005: ). Fairclough však píše, že významy se utvářejí jedině interpretací, alternativním přístupem k textům a prostřednictvím revize těchto interpretací. Analogicky se formuje i společenská realita (Fairclough 2005: 71). KDA je tudíž maximálně nakloněna novým výkladům a pojetím a v rámci reflexe svých metod je nanejvýše otevřená. Jinými slovy, KDA definuje pozice, ze kterých vychází, a očekává nové přístupy k výstupům, které přináší. Osobní poznámka k metodologii Jelikož jsem si plně vědoma, že můj text může být kritizován pro subjektivní pohled a ideologičnost, na kterou v analyzovaném vzorku sama poukazuji, musím předeslat, že mým cílem není monopolizovat svůj přístup jako jediný správný, což je hledisko, které na stránkách zcela absentuje. Při rozboru zkoumaného textu kritickou diskursivní analýzu rozšiřuji o nedílnou část feministických metodologií, totiž o reflexi vlastních motivací. Můj záměr je určujícím faktorem pro vyznění mého článku. Zkoumaný text, jak dále ukážu, nijak nezohledňuje genderové hledisko, což je skutečnost, kterou bylo při prvním prolistování webu možné očekávat. To ale neplatí o nebývale sexistickém, místy až misogynním obsahu webu, který má ambice informovat a vzdělávat a snaží se pozitivním způsobem evokovat vděčnost, odpovědnost, solidaritu a další pozitivní hodnoty moderního člověka. 1 Mým cílem bylo tedy předestřít jednu z možných feministických interpretací tohoto internetového portálu. Třebaže se nijak neztotožňuji s obsahem jsem si vědoma paradoxu pramenícího z důsledků mého úsilí, neboť jedním ze způsobů, jak uchopit tento článek, je číst jej jako návod na genderové ozdravení daného webu. Obrazový materiál V květnu letošního roku zahájilo občanské sdružení Hnutí pro život České republiky tříměsíční osvětovou kampaň GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 7, ČÍSLO 2/

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Inkluzivní pohled na tzv. problematické žáky ( žáci s poruchami chování ) Prof. Dr. Petr Ondráček Evangelická vysoká škola v Bochumi, SRN

Inkluzivní pohled na tzv. problematické žáky ( žáci s poruchami chování ) Prof. Dr. Petr Ondráček Evangelická vysoká škola v Bochumi, SRN Inkluzivní pohled na tzv. problematické žáky ( žáci s poruchami chování ) Prof. Dr. Petr Ondráček Evangelická vysoká škola v Bochumi, SRN Struktura příspěvku Zaměření referátu Pohled na fenomén tzv. problematického

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková Klepněte pro vložení textu Konference Dejme (že)nám šanci, 20.11. 2014 Jindřiška Krpálková Pro

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI SLEVA LIDÉ FOR SALE % OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI 1 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií České republiky a nestátními neziskovými organizacemi realizuje

Více

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu:

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí

Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí Konference Psychologie práce a organizace v ČR 20.-21.9.2012 Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí GA ČR P407/10/P146 Kateřina Zábrodská, Ph.D. Petr Květon, Ph.D. Psychologický ústav AVČR,

Více

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Balance Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Blance Work-life balance (zkráceně WLB), či český ekvivalent slaďování práce a rodiny, případně kombinace (nebo dokonce konflikt) pracovního

Více

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky / GENDER TOOLBOX Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky podle Geritt Kaschuby / Karin Derichs-Kunstmann 1. Dimenze obsahy Gendrové perspektivy v oblasti práce s dětmi a mládeží jako téma Jsou genderové

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE PhDr. Irena

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

VYŠKOV. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje

VYŠKOV. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje VYŠKOV Nezavíráme oči před domácím násilím Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje Domácí násilí je nejrozšířenější, nejméně kontrolovanou, nejvíce podceňovanou formou násilí.

Více

Motivace k podnikání a její podpora

Motivace k podnikání a její podpora Motivace k podnikání a její podpora Martin Lukeš Praha, 7.12.2007 Seminář Vybrané možnosti ovlivňování motivace nezaměstnaných OBSAH 1. Výchova a vývoj podnikatelské osobnosti 2. Faktory ovlivňující vstup

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny WORKSHOP Sociální práce s rodinou s dětmi Možnosti nastavení efektivní spolupráce pracovníků OSPOD a sociálních služeb II 12. 12. 2013 DK Akord

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Práva lidí s mentálním postižením JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Ochrana práv uživatelů sociálních služeb Právní základ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2 aspekty

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Kodex chování však může obsahovat požadavky jdoucí nad rámec místních zákonů.

Kodex chování však může obsahovat požadavky jdoucí nad rámec místních zákonů. Kodex chování 1 Úvod Ve snaze o neustálé zlepšování našeho výrobního prostředí a pracovních podmínek z etického i sociálního hlediska používáme kodex chování jako minimální standard. Kodex chování je platný

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko = LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko Poskytnutí individuální, důstojné a koncepční podpory, pomoci či doprovázení rodinám, matkám či otcům a jejich

Více

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných

Více

Gendrová analýza organizací

Gendrová analýza organizací Gendrová Cílová skupina (-y): Vedoucí pracovníci, řídící skupiny, projektové skupiny, týmy, všechny skupiny zaměstnanců a zaměstnankyň dané organizace Cíl: Poznat analytické instrumenty První kroky při

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky (CEDAW/C/CZE/2).

70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky (CEDAW/C/CZE/2). Příloha č. 2 k usnesení vlády České republiky ze dne 2003 č. Česká republika 70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ

KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ STUDIE Tematické oddělení B Strukturální politika a politika soudržnosti ANALÝZA AKADEMICKÉ A ODBORNÉ KARIÉRY ABSOLVENTŮ EVROPSKÝCH ŠKOL SHRNUTÍ KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ 2008 CS Generální ředitelství pro

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické

Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické Základy marketingu Základní literatura Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické učebnice, 2003 M. Kašík, K. Havlíček: Podnikový marketing, VŠFS europress, 2004 M. Kašík, K. Havlíček: Marketingové

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ZNOJMO. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje

ZNOJMO. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje ZNOJMO Nezavíráme oči před domácím násilím Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje Domácí násilí je nejrozšířenější, nejméně kontrolovanou, nejvíce podceňovanou formou násilí.

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více