KONFERENCE NEDAŠOV Sborník příspěvků

Transkript

1 KONFERENCE NEDAŠOV 2010 Sborník příspěvků

2 KONFERENCE NEDAŠOV 2010 Poskytování sociálních a zdravotních služeb seniorům Sborník příspěvků Michaela Lutišanová [ed.] Praha 2011

3 Konference Nedašov 2010 Poskytování sociálních a zdravotních služeb seniorům Sborník příspěvků Editorka Michaela Lutišanová NADĚJE o.s., 2011 Vydala NADĚJE o.s. K Brance 11/19e, Praha 5 Náklad 100 ks Vydání první, 2011 Tisk: Tiskárna-Jaromír Latislav Grafická úprava obálky: Miroslav Umlauf Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou i formální kvalitu odpovídá autor příspěvku. Účelová neprodejná publikace. Sborník je vydán za finanční podpory Nadace Taťány Kuchařové - Krása pomoci. ISBN

4 obsah úvod...5 Bc. M. Lutišanová, DiS. PsychoSOCIÁLNÍ aspekty péče o ČLOVĚKA s demencí...6 PhDr. Eva Jarolímová Závažnost arytmií ve stáří...13 Doc. MUDr. Čestmír Číhalík, CSc. Syndrom pomocníka...28 Mgr. Jindřich Kotvrda SUPERVIZE INDIVIDUÁLNÍ NEBO SKUPINOVÁ...34 Mgr. Jindřich Kotvrda Syndrom vyhoření...38 Mgr. Jindřich Kotvrda PÁDY GERIATRICKÝCH PACIENTU ZA HOSPITALIZACE...44 Karla Vrlová chronické DEFEKTY A JEJICH LÉČBA...52 Marie Holoubková MATERIÁLY VLHKÉHO HOJENÍ RAN...68 Marie Holoubková Násilí NA PRACOVIŠTI ve zdravotnictví a V sociálních službách...75 Mgr. Ludmila Špičková

5

6 úvod Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v rukou máte sborník s příspěvky odborníků, kteří se aktivně účastnili již čtvrtého ročníku Konference Nedašov. Tato konference pro zdravotní sestry a pracovníky v sociálních službách se konala ve dnech září 2010 v Nedašově, ve Zlínském kraji. Konference Nedašov 2010 nese podtitul Poskytování sociálních a zdravotních služeb seniorům, protože také letos byli senioři hlavní cílovou skupinou, na kterou se přednášející zaměřovali. Všechny příspěvky konference byly stejně jako v minulých letech rozděleny do dvou hlavních okruhů, a to na zdravotnický a sociální. Své příspěvky předneslo celkem 6 odborníků z praxe. Z oblasti zdravotnických témat byly předneseny příspěvky zabývající se arytmií ve stáří, prevencí pádů u seniorů, léčbou chronických defektů a moderními materiály na ošetřování chronických ran. Příspěvky se sociální tématikou se zabývaly psychosociálními aspekty péče o člověka s demencí, násilím ve zdravotnických a sociálních službách, syndromem vyhoření a syndromem pomocníka nebo odbornou supervizí. Sborník by měl sloužit jako studijní materiál všem odborníkům z řad poskytovatelů sociálních služeb, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách, kteří poskytují péči seniorům a kteří mají zájem na stálém zkvalitňování této péče. Věříme, že sborník svůj účel splní a bude všem těmto odborníkům užitečnou pomůckou. Bc. Michaela Lutišanová, DiS. vedoucí vzdělávání, Naděje 5

7 Psychosociální aspekty péče o člověka s demencí Autorka: PhDr. Eva Jarolímová 6

8 7

9 8

10 9

11 10

12 11

13 12

14 Závažnost arytmií ve stáří Autor: Doc. MUDr. Čestmír Číhalík, CSc. Závažnost arytmií ve stá í doc. mudr. estmír íhalík, csc. interní klinika ipvz ba ova nemocnice a.s. Zlín stárnutí je proces obecn biologický nezvratný geneticky zakódovaný kon ící smrtí jedince etapy stá í dle Who 15ti leté cykly rok asné stárnutí (senescence) rok vlastní stá í (senium) nad 90 rok dlouhov kost (patriarchum) 13

15 v k kalendá ní d raz na vlastní v k v k biologický d raz na funk ní stav organizmu morbidita výrazný modifikující faktor stárnutí ovliv uje rychlost involu ních zm n obvykle komplexní charakter postihující organizmus jako celek (dm, arterioskleróza ) 14

16 P irozené stárnutí srdce úbytek myocyt p ibývání vazivové tkán sou asn probíhající onemocn ní komplexní povahy (arterioskleróza ichs) = strukturální a funk ní zm ny myokardu, které jsou substrátem pro vznik širokého spektra arytmií + Zm ny tonu vegetativního nervového systému Zm ny minerální hyperkalemie hypokalemie 15

17 vliv lék betablokátory prolekofen amiodaron Poruchy srde ního rytmu subjektivní potíže ( asto asymptomatické) vliv na hemodynamiku život ohrožující arytmie etiologie degenerativní zm ny (sick sinus syndrom) ischemická choroba srde ní ostatní kardiopatie 16

18 subjektivní obtíže Palpitace Pocit nepravidelnosti tepu slabost, závrat synkopy vyšet ovací metody EKG holterovo monitorování implantabilní arytmický záznamník ekg ergometrické vyšet ení elektrofyziologické vyšet ení vyšet ovací metody EKG holterovo monitorování implantabilní arytmický záznamník ekg ergometrické vyšet ení elektrofyziologické vyšet ení 17

19 vyšet ovací metody EKG holterovo monitorování implantabilní arytmický záznamník ekg ergometrické vyšet ení elektrofyziologické vyšet ení vyšet ovací metody EKG holterovo monitorování implantabilní arytmický záznamník ekg ergometrické vyšet ení elektrofyziologické vyšet ení vyšet ovací metody EKG holterovo monitorování implantabilní arytmický záznamník ekg ergometrické vyšet ení elektrofyziologické vyšet ení 18

20 sick sinus syndrom lown 1967 Ferrerová 1972 (bradykardie + tachykardie + synkopy) sinoatriální blokáda Pacient v.j. - sss 19

21 Fibrilace síní se zástavou masáž karotického sinu vpravo 6,4 s sick sinus syndrom - lé ba symptomatické formy kardiostimulací ddd/dddr tachyarytmická složka antiarytmika ic, ii, iii 20

22 Fibrilace síní nej ast jší arytmie se stoupající incidencí s v kem 10% obyvatel nad 80 let snížení minutového objemu o 15-20% riziko trombembolie Fibrilace síní - d lení Paroxyzmální Perzistující Permanentní 21

23 Fibrilace síní 600 / min Fibrilace síní s av blokem iii Fibrilace síní ešení udržení sinusového rytmu (antiarytmika) udržení p im ené srde ní frekvence (antiarytmika s p sobností na av uzel) radiofrekven ní ablace, chirurgický výkon (operace maze) trvalá antikoagulace!!! 22

24 Flutter síní i. typu 300 / min Poruchy sí okomorového vedení Závažn jší formy symptomatické av blokády ii a iii ešení: trvalá kardiostimulace Poruchy sí okomorového vedení degenerativní zm ny v av uzlu ischemická choroba srde ní borelióza stenóza aorty 23

25 av blok iii se širokým Qrs úplná disociace kardiostimulace sí ová komorová dvoudutinová biventrikulární (resynchroniza ní terapie) komorové arytmie vždy široký Qrs komplex 24

26 komorová extrasystola setrvalá komorová tachykardie Zástava komor 25

27 komorové arytmie benigní extrasystolie antiarytmika?? maligní arytmie spojené s akutní formou ichs revaskularizace, antiarytmika maligní arytmie spontánní i nerevaskularizovatelný myokard icd Podstatné je základní srde ní onemocn ní! antiarytmika v rukou rozvážného léka e dobrý sluha ve špatných rukou zlý pán Propafenon 26

28 amiodaron 0,80 betablokátory torsade de pointes 27

29 syndrom pomocníka Autor: Mgr. Jindřich Kotvrda SYNDROM POMOCNÍKA Helfersyndrom P edstaven W. Schmidbauerem 1977 v knize Die Hilflosen Helfer Pomáhání jako obrana Bída za fasádou zdánliv pevnou (sen t icetiletého léka e) Wolfgang Schmidbauer (empiricky pojem odvodil) Situace pomáhajících za ízení v N mecku 80 tis za ízení mate ské školky, výchovné domy, domovy mládeže, nemocnice, pro postižené, sociální stanice, poradny, za ízení pro pomoc senior m. V nich pracovalo kolem 1mil pracovník Ve výrob aut tis zam stanc. V Charit Caritas 430 tis zam stanc, tedy více než ve VW nebo Mercedesu 28 1

30 SYNDROM POMÁHAJÍCÍCH Spojení charakteristických osobnostních rys, jež d lají ze sociální pomoci na ú et osobního vývoje strnulou životní formu. (nutkavé pomáhání) POMÁHAJÍCÍ PROFESE Léka i U itelé Duchovní Zdravotni tí pracovníci Psychologové/psychoterapeuti Sociální pracovníci NADJÁ ZLÉ A KRITICKÉ Vysoký, strnulý ideál JÁ P ání se hromadí jako vý itky v i okolí Orální a narcisistické tužby veliké a nev domé Vzájemnost Pot eba pomoci Vlastní slabost 29 2

31 Charakteristiky syndromu pomocníka Odmítané dít (nev dom, nep ímo, áste n ) Identifikace s náro ným Nadjá (Superego) Skrytá narcistická nenasytnost Vyhýbání se vzájemnosti ve vztazích Nep ímá agrese proti t m, kdo nepot ebují pomoc Odmítané dít P ijato pouze z pozice NADJÁ vztahové osoby, nikoli cít ním (m že se týkat pouze ur itého údobí vývoje) Fantazie o všemohoucím objektu se stává nenasytitelnou Není možný vztah vzájemnosti Chybí dostatek jistoty ve vcítivém zrcadlení Stane se bu disociálním nebo p íliš sociálním Identifikace s náro ným Nadjá Redukce schopnosti dialogu mezi city a rozumem Ideál já a nadjá extrémn sílí a nahrazují diferencovanou strukturu JÁ Roli závislého p enechá lov k jiným Identifikuje se s ideálním otcem i matkou, kte í mu v d tství chyb li 30 3

32 Skrytá narcisistická nenasytnost Narcismus = citový vztah lov ka k sob Prvotní symbióza jako vytoužený stav Konflikt mezi symbiózou a individuací Druzí mají podporovat podn tovou ochranu dít te Návraty do narcismu nebo náhražek (regrese) Fantazie o splynutí s všemocným objektem Manická obrana Vyhýbání se vzájemnosti ve vztazích St ídání role dít te a dosp lého St ídání dávání a p ijímání BP nedokáže vnímat svoje emocionální pot eby, proto jen dává (pomáhá) Pomáhání poskytuje jistotu, BP p ijímá volání všemi anténami a odpovídá na n Nep ímá agrese Neporozum ní nadanému dít ti vede k jeho agresi Touha pomstít nerespektování, tím si lov k ovšem uškodí, proto agresi skrývá Touha zvládnout agresi obrátit ji v pomoc druhým M že být vyjád ena bu v i koleg m, nebo v i t m, kterým se má pomáhat 31 4

33 KOLUZE Oráln progresívní charakter (dárce pomoci) MUSÍM T PODPOROVAT PROTOŽE JSI TAK SLABÝ! Oráln regresívní charakter (p íjemce pomoci) MUSÍM Z STAT SLABÝ, PROTOŽE M PO ÁD PODPORUJEŠ! ím více se považujete za terapeuta, tím v tší vzniká tlak na to, aby n kdo jiný byl pacientem Dass a Gorman (1985, s. 28) JAK SE STÁVÁME TERAPEUTY? - Citov nejistá matka skrývající svoji nejistotu - Dít rozvine schopnost intuitivn odpovídat na skrytou pot ebu matky - P ijetí nev domé role pro rodi e tím dít získá lásku a je pot ebováno - Tyto d ti jsou asto odpov dné za mladší sourozence a tedy rozvinuly schopnost vytušit pocity druhých Kdo jiný, bez takovéto minulosti, by nahromadil dostate ný zájem strávit celý den tím, že se snaží odhalit to, co se d je v nev domí lidí? A. MILLER, The Drama of the Gifted Child Práce se SP Rys SP Pomoc Výchova rodi ke vcít ní, Odmítané dít zm na výkonové orientace kultury Identifikace s Nekritizovat chyby výkonu, Nadjá emocionální výchova a sebezkušenost Supervize i problém osobních, Vzájemnost ústup z progresivní pozice Uv domovat si ji, dát klient m Nenasytnost hranice Práce s agresí, demokratizace Nep ímá agrese byrokracie 32 5

34 Závislost a vlastní pot ebnost je tedy delegována na ty, jimž HH pomáhá Pomocník je siln jší a ovládá vztah Jean Vanier odkryl sv t lidí s mentálním handicapem Tam se ukázalo, že lov k není jenom pomocníkem, ale že p ijímá pomoc od druhých Jejich volání po vztahu a vzájemnosti otevírá pomocník m nový sv t Objevení pokladu v lidech s handicapem Jean Vanier syn generálního guvernéra Kanady. V roce 1950, opustil kanadské námo ní lo stvo aby studoval filozofii, vypracoval doktorát pak u il na univerzit v Torontu In 1964 založil Archu tím, že za al bydlet spolu se dv ma mentáln postiženými muži v malém domku v Trosly-Breuil v Oise ve Francii Dnes je ve sv t 115 takových komunit, ve 30 zemích na 5 kontinentech sv ta. V roce 1971 založil hnutí Víra a sv tlo spole n s Marie- Hélène Mathieu. D stojník estné legie V roce 1997 odm n n cenou Pavla VI papežem Janem Pavlem II. 33 6

35 supervize individuální nebo skupinová Autor: Mgr. Jindřich Kotvrda JAK Z TOHO VEN? SUPERVIZE individuální nebo skupinová Definice supervize Supervize je istá mezilidská interakce, jejímž obecným cílem je, aby se jedna osoba, supervizor, setkávala s druhou osobou, supervidovaným, ve snaze zlepšit schopnost supervidovaného ú inn pomáhat lidem. Hess, Psychotherapy Supervision 1980 Stadia vývoje supervidovaného Zam ení na sebe sama Zam ení na klienta Zam ení na proces Zam ení na proces v kontextu Usp ji v téhle práci? Pom žu klientovi, aby usp l? Jaký spolu máme vztah, jak komunikujeme? Jak se procesy navzájem prostupují? 34 1

36 Mody supervize 1. Zam ení na obsah terapeutického sezení 2. Prozkoumání terapeutem použitých strategií a intervencí 3. Prozkoumání terapeutického procesu a vztahu 4. Zam ení na terapeut v protip enos 5. Zam ení na proces tady a te 6. Zam ení na supervizor v protip enos 7. Zam ení na širší kontext SUPERVIZE Rozdíly mezi supervizí a konzultací V ohnisku doprovázející/pomáhající V ohnisku vnit ní život doprovázejících b hem doprovázení V ohnisku nesvobody, odpory, slepá místa, nevy ešené záležitosti a životní zkušenosti týkající se doprovázejícího Obsah spo ívá ve zkušenosti Boha u doprovázejících, zvlášt b hem doprovázení a d sledk na situace doprovázení Doslovný zápis: v ohnisku jsou reakce doprovázejících Za íná se doprovázejícím a vrací se k doprovázeným, aplikuje se na situace KONZULTACE V ohnisku doprovázení/klienti V ohnisku vnit ní pohyby doprovázených V ohnisku zápasy, zranitelnost, záležitosti, životní zážitky, bolest doprovázených Obsah spo ívá ve zkušenosti doprovázených s Bohem Doslovný zápis: v ohnisku je sdílení doprovázených Za íná, z stává a kon í zam ením na doprovázené SKUPINOVÁ A INDIVIDUÁLNÍ SUPERVIZE VÝHODY A NEVÝHODY Ekonomické využití asu, financí, odbornosti Skupina dodává podp rnou atmosféru Více zp tné vazby a reflexe Supervizor m že p ezkoušet vlastní emo ní nebo intuitivní reakce na p edkládaný materiál Širší empatická škála životních zkušeností Více možností využít innostní techniku skupinová supervize m že odrážet prost edí skupinové terapie Individuální dynamiku neodráží skupinová supervize tak z eteln jako individuální Skupinová dynamika m že být n kdy rozkladná (hry) Na supervizi každého lena je mén asu (dle velikosti skupiny) 35 2

37 Supervizní skupina koleg Spole né hodnoty r zné p ístupy Ne více než 7 osob Up ímnost v zapojení Smlouva o etnosti, míst, limity, proces, diskrétnost Ujasn ní rozdílných o ekávání Rozd lení rolí ( asomíra, facilitátor, po adatel) as na poskytnutí zp tné vazby Kontrolní setkání jednou za as Otázky p ed supervizním setkáním: Jaká propojení i rozpojení mezi sebou a svými doprovázenými vnímáš? Jsi si v dom(a) n jakého odporu vzhledem k doprovázeným? Uv domuješ si n jaké silné tíhnutí, které t táhne sm rem k doprovázenému(é)? Zaznamenal(a) jsi n jaké spontánní poznání, náhled, pochopení? P ipravený p edm t supervize Jedno konkrétní setkání s klientem (verbatim) Jeden klient v pr b hu opakovaných setkání Záležitost táhnoucí se nap í setkáními s více klienty 36 3

38 NEFORMÁLNÍ ROZHOVOR (p ed za átkem) UVEDENÍ DO KONTEMPLATIVNÍHO PROSTORU Jmenuj jednu významnou v c, která se v tvém život stala od posledního setkání (10 min) TICHO (MODLITBA) V pozici, kde práv jsi jsou tam n jaká propojení nebo naopak rozpojení s procesem p ípravy? (10 min) P EDSTAVENÍ P ÍPADU (10 min) FACILITÁTOR NAPOMÁHÁ * (15 min) CHVÍLE TICHA SKUPINOVÉ NAPOMÁHÁNÍ (FACILITACE) V P ÍPADU ** (15 min) CHVÍLE TICHA SKUPINOVÉ NAPOMÁHÁNÍ (FACILITACE) FACILITÁTOROVI *** (10 min) DOBA TICHA PRO INTEGRACI A PSANÍ (20 min) SDÍLENÍ INTEGRACE (25 min) UZAV ENÍ Co d ležitého jsem dnes slyšel? Jak to mohu za ít uvád t do praxe? (5 min) POJMENOVÁNÍ PLOD SETKÁNÍ Úskalí skupinové supervize koleg hry: Moji jsou lepší než tvoji Není to hr za? Všichni jsme tak úžasní Kdo je nejlepší supervizor? Seže pacienta (n kdo ze skupiny se stane pacientem, kterému ostatní pomáhají ) U skupin koleg je vyšší riziko, že spadnou do her, protože chybí osoba zvn jšku, jejímž úkolem je skupinový proces sledovat. 37 4

39 syndrom vyhoření Autor: Mgr. Jindřich Kotvrda SyNDroM Vyho ENÍ osnova Upozorn ní na materiál o SV Jiný syndrom d ležitý pro SV Jedna konkrétní cesta jak z toho ven Duchovní pohled na SV Polední démon zkušenost v k Zran ný lé itel šance SV Burnout syndrom P ikrylová, Nakládalová, Lužný: Burnout syndrom myslíme na tuto diagnózu?

40 SyNDroM Vyho ENÍ Je soub h (syn-dromé) p íznak, které zasahují roviny: T lesné (nespavost, únava, bolesti) Duševní (citové vy erpání) Sociální (odosobn ní, cynismus) Tyto vznikají pod vlivem dlouhodobého psychosociálního stresu. osobnostní charakteristiky a SV Zmi ujeme se o tzv. syndromu pomaha e u lov ka, který pomoc druhým prožívá jako nutkavou pot ebu, na níž stojí jeho vlastní sebehodnocení. M že to být spojeno s up ednost ováním pot eb jiných lidí p ed vlastními pot ebami osoby nadm rn zodpov dné, úzkostlivé a s rysy perfekcionismu Lidé, kte í mají na sebe vysoké nároky a nespln ní cíle cítí jako porážku Neschopnost požádat druhého o pomoc pro sebe ( asto na základ zafixované p edstavy, že lov k musí všechno zvládnout sám, nebo pramenící ze srovnávání se s druhými, kte í p ece všechno stihnou) SKUPINA NEohrožENÁ Vyho ENÍM 1. Vnímají se jako rozvíjející se profesionálové, kte í se u í zvládat po áte ní zát že a obtíže (setkání s t žce nemocnými a umírajícími) 2. Prožívají i potíže a b emena své práce jako cosi, co má smysl, dokážou se distancovat od nároku pomoci i v bezvýchodné situaci 3. Dbají na své zdraví, zajímají se o práci, kterou d lají, necítí se obt žováni svými pacienty, nalezli sv j styl komunikace 4. Dosáhli rovnováhy mezi prací a soukromým životem, i když volný as prožívají t eba s kolegy 5. Dosáhli vysokého stupn sebeur ení ve své práci a tuto autonomii dále upev ují a rozši ují, rozvíjejí p itom nadpr m rnou vnitropodnikovou aktivitu a v dom usilují o zm ny 6. Vnímají se jako iniciativní a mají pocit, že mohou sami zm nit svou pracovní situaci, k podn t m z okolí p istupují spíše skepticky 7. P ipadají si dostate n i p im en podporováni svými nad ízenými a kolegy, s nimiž jsou spíše v p átelských vztazích 8. Vnímají své povolání jako intelektuální výzvu, díky níž mohou r st, a rádi se p iu ují n emu novému 39 1

41 ochranná síla p ed Sv: realistické SEBEV DoMÍ, KTEré NENÍ odkázáno NA SPLN NÍ ILUZorNÍch P ÁNÍ. TATo SÍLA UVÁDÍ Do PohyBU ProcESy, KTEré ZAKLÁDAJÍ, ÍDÍ, UDržUJÍ A rozvíjejí ProFESIoNÁLNÍ IDENTITU SyNDroM PoMocNÍKA BLoKUJE: SchoPNoST realistického PohLEDU NA ProFESNÍ KoMUNIKAcI radost Z PoVoLÁNÍ SchoPNoST ZLEPŠoVAT JEDNoTLIVoSTI SchoPNoST ProNIKAT K USPoKoJENÍM, KTEré M že PrÁcE PoSKyTNoUT SchoPNoST NAchÁZET USPoKoJENÍ MIMo PovoLÁNÍ Akedia akhdia Jeden z 8 logismoi (vnit ních stav ohrožujících lov ka), z pouštního mnišství. (poživa nost, nemravnost, lakomství, smutek, hn v, akedia, marná sláva, pýcha). Polední démon, proti kterému je t eba bojovat. 40 2

42 projevy Akedie: Nuda odpor, omrzelost Únava Smutek, sklí enost Beznad j ochablost, malátnost Nespokojenost Na rozdíl od smutku nemá motiv Akedia - terapie Trp livost ustát, neutíkat Nad je Dobrá lítost penthos Vzpomínka na smrt Manuální práce st ídání Modlitba APoFThEGMA o ANToNÍNoVI Jednoho dne, zatímco svatý otec Antonín sed l v poušti, p išla na n j neút cha a temný záchvat myšlenek. ekl Bohu: Pane! chci se zachránit, ale myšlenky mi v tom zabra ují. co mohu ve svém soužení ud lat? Pak se trochu naklonil a vid l sob podobného, jak sedí a pracuje, pak p eruší práci, postaví se a modlí, pak si zase sedne a splétá provazy, a pak znova povstane a modlí se. Byl to and l poslaný Pánem, aby Antonína napomenul a dodal mu sílu. Antonín pak uslyšel and la, jak mu íká: tak to d lej a budeš spasen. Když tato slova slyšel, zachvátila jej velká radost a odvaha. U inil tak a byl spasen. 41 3

43 J. Augustyn pohled na SV popisuje se v pracovním prost edí, ale zasahuje celého lov ka existenciální prázdnota (sentiment de vide) chyb ní smyslu a cíle, d sledek: cynický pohled na sv t a hodnoty (tlak kultury) jejím projevem je neurotická triáda (V.E. Frankl - deprese/agrese/závislosti) dlouhodobý život proti vlastnímu pravidlu života zkušenost Boha Lásky je palivem jednání, zdrojem energie co d lat? (blachnicki/augustyn) 5 skupin sloves: 1. toužit, volat, modlit se je t eba touhy sledovat, touhy je t eba volat, aby m ly touhy trvání, vyt íbily a upevnily se. 2. Zkoušet, usilovat, namáhat se. Bojovat, zápasit, modlitba by mohla být i egocentrická. Nošení vody do nádob na svatb v Káni. 3. doufat, doufat a doufat, konat jako by vše záleželo na nás, ale doufat v Boha tak, jakoby vše záleželo na n m. 4. trp liv p ijímat boží v li a zapomínat na sebe místo sebenenávisti. Vnit ní prom na se d je mimo naše v domí. 5. ned v ovat si. Bát se sám sebe. Ned v ivost k dvojzna ným podn t m vycházejícím z podv domí. Um ní duchovního rozlišování. Nep ipisovat Bohu to, co chci já sám. B H A LIMITY B h tvo í odd lováním - b dal: sv tlo od tmy (Gen 1,4) vody (Gen 1,7) B h dokon uje, p estává s bat - (Gen 2,2) B h se stává ohrani eným, limitovaným, a tím zachra uje lov ka B h se ud lal prázdným od sebe sama ken sis (Fil 2,7) Boží Syn se cítí opušt ný: Eloi, Eloi, lema sabachtani? Mk 15,

44 ŠANcE SKryTÁ V SV: SyNDroM Vyho ENÍ M že BÝT P ÍLEžIToSTÍ UV domit SI vlastní LIMITy A omezení, VLASTNÍ PoT EBU PoMocI, KTErÁ M že P I PoMÁHÁNÍ Z STAT PoTLA ENA. Výzva SV pro život: The Wounded healer ran ný ranhoji 43 5

45 PÁDY GERIATRICKÝCH PACIENTŮ ZA HOSPITALIZACE Autorka: Karla Vrlová PÁDY GERIATRICKÝCH PACIENT ZA HOSPITALIZACE Karla Vrlová Gerontologické centrum KNTB,a.s. ZLÍN GERONTOLOGICKÉ CENTRUM KNTB,a.s. ZLÍN 30 l žek odd lení akutní geriatrie 8 l žek D I O P 98 l žek následné a rehabilita ní pé e zajiš uje pé i o geriatrické pacienty, kte í vyžadují specifický geriatrický režim a modifikovaný (p izp sobený, upravený) styl práce ve vyšet ovacích i lé ebných postupech DEFINICE PÁDU porucha rovnováhy v pr b hu ch ze nebo jiné aktivity a následným pádem nebo sesunutím mimo ádná událost, která vede k nezamýšlenému spo inutí pacienta na zemi pacient v náhlý a neo ekávaný sestup ze stoje, ze sedu nebo i z horizontální polohy, v etn sklouznutí ze židle na zem, v etn asistovaného pádu Každá definice je ovlivn na adou faktor a dat, které jsou s pády spojeny nedobrovolná událost 44

46 PÁDY - STATISTICKÉ ÚDAJE Pády postihují zna nou ást staré populace a p edstavují jeden ze specifických problém geriatrie. v k nad 65 let - min 1x pád / rok doma = ve 20% v ošet ovatelských ústavech = 60% opakované epizody ve 25% PÁD - nep íznivý prognostický faktor!!!!! 4-6x vyšší mortalita ( asná pozdní) PÁD P Í INY fyziologické zm ny orgán v d sledku stárnutí a snížení jejich funk ní rezervy porušená funkce smysl - zm ny zraku, nižší citlivost na dotyk, degenerativní zm ny vestibulárního aparátu degenerativní zm ny nervového systému úbytek svalové hmoty, regresivní zm ny pohybového aparátu, omezení kloubní pohyblivosti polymorbidita, mnoho etná orgánová patologie Co se podílí na pádech v nemocnici zm na prost edí proces adaptace zhoršení orientace vybavení pokoje zm ny zdravotního stavu akutní snížení sob sta nosti zahájení rehabilitace zahájení používání kompenza ních pom cek nácvik ch ze zahájení medikace zm na medikace 45

47 P Í INY PÁD - VNIT NÍ v d sledku somatické choroby neurologické, cerebrovaskulární,kardiovaskulární, metabolické smyslová onemocn ní psychiatrická onemocn ní iatrogenn podmín né pády v d sledku nežádoucí ú inky lék polypragmazie neschopnost ch ze v d sledku nep im eného strachu z pádu rozvoj imobiliza ního syndromu Imobiliza ní syndrom Dlouhodobé upoutání na l žko, se všemi riziky a d sledky: ztráta kardiovaskulární rezervy, ortostatická hypotenze tromboembolické komplikace hypoventilace s rozvojem bronchopneumonie vznik dekubit poruchy vyprazd ování stolice, inkontinence mo e zm ny pohybového aparátu, úbytek svalové hmoty psychické zm ny - apatie, deprese P Í INY PÁD - VN JŠÍ mechanické pády - tvo í asi % všech pád p i b žné innosti v domácnosti - špatné uspo ádání bytového prostoru, nábytek, prahy aktivity mimo d m používání kompenza ních pom cek p i ch zi meteorologické vlivy - prudké zm ny po así 46

48 PREVENCE PRIMÁRNÍ: pravidelná fyzická aktivita, asná mobilizace, posilování svalstva SEKUNDÁRNÍ: zam it se na vnit ní a zevní faktory, bezpe nost prost edí rehabilita ní a kompenza ní pom cky omezit rizikovou medikaci Prevence pád Sledování a vyhodnocení pád kritérium kvality ošet ovatelské pé e Identifikovat rizikového pacienta Zhodnotit rizika Stanovit ošet ovatelskou diagnózu Naplánovat oš. intervence Naplánovat a zajistit preventivní opat ení Protokol o pádu pacienta za hospitalizace 47

49 Protokol o pádu pacienta za hospitalizace SLEDOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PÁD PACIENT Sledovací období: 2005 KV TEN ženy 16 muži 9 ERVEN ženy 9 muži 13 47/2 m s. Sledovací období: 2010 ÚNOR ženy 9 muži 9 B EZEN ženy 8 muži 2 28/2 m s. ASOVÝ VÝSKYT 0 3 hod 3 6 hod 6 9 hod 9 12 hod 4x 14x 3x 4x hod hod hod 21 0 hod 3x 8x 5x 5x 48

50 PROTOKOL O PÁDU PACIENTA ZA HOSPITALIZACE ZHODNOCENÍ PACIENTA P ED PÁDEM: Psychický stav: orientovaný zmatený, neklidný Sob sta nost: sám dopomoc úplná pé e ZHODNOCENÍ PACIENTA P ED PÁDEM POHYBLIVOST SCHOPNOST SPOLUPRÁCE Chodí sám 7 S dopomocí 17 Ležící pohyblivý 22 Ležící nepohyblivý 1 Úplná 6 áste ná 38 Žádná 3 ZHODNOCENÍ PACIENTA PO PÁDU Místo pádu: pokoj WC chodba Zran ní: ANO NE 1 46 Situace za které k pádu došlo??? 49

51 POSTUP P I NALEZENÍ PACIENTA NA ZEMI Kontrola dýchání a krevního ob hu Stav v domí a schopnost odpovídat na dotazy D kladné prohlédnutí pacienta, zda nedošlo k poran ní, krvácení, deformitám Je li p i v domí - dotaz co ho bolí, na co si st žuje? Bezprost edn informovat léka e a plnit jeho ordinace - sepsat protokol o pádu PREVENTIVNÍ OPAT ENÍ Nízká postel, postranice No ní osv tlení na pokoji Dosažitelnost a funk nost dorozumívacího za ízení, jídelního stolku, no ního stolku, tekutin Vhodná obuv, oble ení Brzdy na kole kách nábytku, madla PREVENTIVNÍ OPAT ENÍ zvýšený dohled a ast jší sledování rizikových pacient v tší pozornost inkontinentním pacient m používání pot ebných kompenza ních pom cek opakovaná edukace pacient - demence??? Pád p sobí na psychiku pacienta, personálu ale také narušuje d v ru rodinných p íslušník. 50

52 Prevence pád omezovací prost edky omezovací prost edek je jakýkoliv zp sob fyzicky omezující svobodu pohybu, fyzické aktivity nebo normálního p ístupu k t lu osoby Omezovací prost edky- farmakologické, specifické (postranice, popruhy, fixace HK ) Vysoce rizikový psychomotorický neklid (neklidný, zmatený) OTÁZKY DO DISKUZE Je možné zabránit pád m??? Je možné snížit riziko pád??? Jsou ú inná preventivní opat ení??? Je možné zajistit zvýšený dohled??? NAVRŽENÁ OPAT ENÍ NEZABRÁNÍ PÁD M, ALE SNÍŽÍ SE JEJICH NÁSLEDKY. STÁ Í NENÍ HROZBOU, ALE P IROZENÝM PROCESEM D K U J I Z A P O Z O R N O S T 51

53 ChronickÉ DEFEKTY A JEJICH LÉČBA Autorka: Marie Holoubková Chronické defekty a jejich lé bal M.Holoubková Chir.amb amb. KNTB a.s. Zlín Chronická rána Chronická ráje je sekundárn rn se hojící rána, která se musí uzav ít t pomocí výstavby nové tkán hojení déle než 6-88 týdn.. P echod P akutní rány v chronickou se m žm že e odehrát t v jakékoli koli fázi f hojení. Chronické rány vznikají z pokro ilých destrukcí tkán v d sledku d cévnc vních onemocn ní nejr zn zn jší etiologie diabetes mellitus,, lokáln lní poškozen kození tlakem, defekty vzniklé zá ením, nádory,... n Rozd len lení chronických ran podle barvy erná - nekróza 52 1

54 Žlutá, Žluto ervená Infikovaná, secernuájící, s áste nými granulacemi ervená - granulující R žová epitelizující,, zhojená 1. Zán tlivz tlivá, istící hydrogely, algináty ty,, aktivní uhlí,, antiseptické materiály 53 2

55 2. Granula ní Hydrokoloidy,, PU a PU p nyp 54 3

56 3. Epiteliza ní Neadherentní kontaktní,, filmy Nekrotická hydrogely Povleklá secernující hydrogely, algináty ty, aktivní uhlí, Ag Infikované antiseptické, Ag Zapáchaj chající - algináty ty,, aktivní uhlí Granulující,, mírnm rná sekrece hydrokoloidy,, PU a PU p nyp Epitelizující, Secernující neadherentní kontaktní Epitelizující suchá - filmy Typy chronických ran 1) Bércový v edv D lení b.v. podle p vodu: p - žilní - tepenné - smíš íšené - poúrazov razové - jiné ( dekubity,, infek ní,, vzniklé na podklad nádoru) 55 4

57 56 5

58 Diabetická noha je stav, p i p i kterém m jsou postiženy cévy c a nervy dolních kon etin P í iny vzniku: Diabetická polyneuropatie a periferní neuropatie, ischemická choroba dolních kon etin, deformity a snížen ená pohyblivost kloub,, poran ní,...) Více než polovina p ípadp pad onemocn ní syndromem diabetické nohy kon í amputací. Stupe 1 povrchová ulcerace postižen ení celé vrstvy k že e nep esahuj esahující do podkoží tkán 57 6

59 Stupe 2 hlubší ulcerace - léze postihující celou vrstvu k žk že p esahující do podkoží Stupe 3 - hluboká ulcerace m že e postihovat svaly,šlachy,kosti, lachy,kosti, v tšinou spojená se závažnou infekcí (flegmona,, absces, osteomyelitida, arthritida, tendinitida) Stupe 4 lokalizovaná gangrena (prsty,pata) 58 7

60 Stupe 5 - gangrena celé nohy 59 8

61 jedná se o místnm stní odum en ení tkán (nekróza) v místm st,kde p sobil p tlak a ada další ších faktor m že e postihnout k žk ži,podkožní vrstvy, svalstvo, periost, m žm že též vzniknout na sliznici Faktory pro vznik dekubit : 1) MístnM stní (vlhké prost ed edí,, nedostate ná hygiena, malnutrice, mechanický tlak a t ent ení) 2) Vnit ní (poruchy CNS, onemocn ní ob hov hového sytému, hore nat naté stavy, t žt žké infekce, diabetes, poruchy innosti ledvin, otravy, malignity, obezita, kachexie) Prevence: Zmírn rn ní mechanického ho tlaku (úprava( l žl žka, polohování, antidekubitní pom cky), pé e p e o istotu k žk že, masáže, výživa I. stupe - zarudlá k že, (eryt( erytém), otok, bolest, místní hypertermie (zarudnutí) Omývání k že Osušit, ne t ítt Vlhká k že indiferentní masti Filmy 60 9

62 II. stupe - puchý e, mokvající plochy (postižen ení k že e a podkoží) Skupina m kkých m silikon, hydrocoloid a p np III. stupe - ztráta ta k žk že - suchá erná nekróza/mokvaj za/mokvající plocha - obnažen ení podkoží a svalstva Odstran ní nekróz Chemické išt ní gely, algináty ty, antiseptika IV.stupe - nekróza - rozpad tkán (až na periost) Optimáln lní obvaz udržov ování rány ve vlhkém m prost ed edí nebezpe í vyschnutí poškozených tkání (svaly, šlachy, kost) Algináty ty, hydrogely, materiály s aktivním uhlím m a Ag Plastika 61 10

63 62 11

64 63 12

65 64 13

66 65 14

67 1. Zajišt ní anamnézy vešker keré údaje o pacientu doprovodná onemocn ní a vyšet et ení 2. Kauzáln lní terapie - cévní chirurgie - kompresivní terapie - angiochirurgické dilata ní techniky, - kompenzace diabetu - snížen ení hypertenze 3. Lokáln lní lé ba - rozpoznat typ rányr - d ležitý debridement - zvolit správný lé ebný l materiál univerzáln lní obvaz neexistuje - nelé it jen ránu r - pé e e o okolí 66 15