Emoce v medicíně emoce a senioři. Iva Holmerová. VI. Emoce ve specifických populacích. Úvod

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Emoce v medicíně emoce a senioři. Iva Holmerová. VI. Emoce ve specifických populacích. Úvod"

Transkript

1 Emoce v medicíně emoce a senioři Iva Holmerová Úvod V úvodu se musím přiznat, že mi dané téma připadalo poněkud nesourodé. Jak uchopit téma emoce v medicíně s ohledem na problematiku seniorů? Byla jsem však přesvědčena, že problematika seniorů by neměla být v tomto kontextu vynechána, a když jsem si začala svou přednášku (která je východiskem této kapitoly) připravovat, uvědomovala jsem si stále více, že v naší společnosti i v naší medicíně, což spolu samozřejmě neodlučně souvisí, se emoce k seniorům skutečně vztahují, a to v mnoha aspektech, počínaje těmi společenskými až po zcela medicínské. Již samotný vztah naší společnosti k seniorům je plný emocí. Mohli jsme to sledovat například v předvolební kampani, kdy podle mého názoru nešťastný klip nejmenované strany Řekni bábě využíval protiseniorského ladění naší společnosti, o němž si musíme přiznat, že existuje a máme pro to i dostatek vědeckých důkazů, jak uvedu dále. V časové či možná i jiné koincidenci s tímto klipem byla facebooková akce teenagerů, kteří velmi svérázným způsobem vyjadřovali svůj nepřátelský postoj k seniorům nejprve parodií na slogan známého detektivního seriálu Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné důchodci, a poté i vcelku agresivní a nepřátelskou diskusí. Stárnutí společnosti je fenoménem relativně novým a zřejmě se s ním naše společnost potřebuje vyrovnat. Naše populace je v současné době nejstarší. Je starší, než byla kdykoli předtím. To však nelze považovat za negativní fenomén, protože populace zestárla díky tomu, že jsme zdravější, bohatší, a dožíváme se tedy vyššího věku. Obdobný vývoj se ostatně týká jenom některých privilegovaných společností našeho světa. Například v zemích subsaharské Afriky se naděje dožití při narození pohybuje kolem 40 let a příliš se neliší od odhadované naděje dožití lidstva od nejstarších časů až po 17. či 18. století, kdy byla pravděpodobně kolem 30 let věku. 1 Teprve v 18., a zejména v 19. a 20. století nastaly vědecké, technické i společenské změny, které přinesly výrazné zlepšení zdravotního stavu a prodloužení života. Domnívám se, že je třeba se zmínit nejen o roli medicíny samotné, ale také o roli hygieny, epidemiologie a veřejného zdravotnictví v širším slova smyslu, které v tomto ohledu sehrálo v průběhu posledních minulých století významnou pozitivní roli. Proto také Evropská unie důsledně doporučuje, aby se nadále nehovořilo o stáří a stárnutí populace jako o výzvě (challenge), kterou představuje, ale jako o příležitosti (opportunity), respektive příležitostech, které přináší. Postoj naší společnosti ke stáří však vstřícný není. Stáří se obáváme a zpravidla je vnímáme negativně. Tomu nasvědčuje také náš vlastní výzkum, který uskutečnila v roce Austad SN: Proč stárneme. Praha: Mladá fronta,

2 Česká alzheimerovská společnost. Šlo o reprezentativní šetření vzorku 502 respondentů. Tázali jsme se respondentů, jaké slovo se jim nejspíše vybaví, když se řekne stáří. Dvě třetiny respondentů (jak mužů, tak žen) uvedly nemoc. S velkým odstupem následovaly další pojmy: 40 % respondentů uvedlo jako další zkušenost, mezi 30 a 40 % skórovaly další obávané pojmy: osamělost, bezmocnost, ztráta schopností ale také moudrost. Laskavost, vyrovnanost a nadhled byly uváděny v cca 15 %, ale radost dávalo do souvislosti se stářím pouhých 5 % respondentů. Pohled na stáří u nás tedy radostný opravdu není. Stereotypizace stáří, mýty o stáří, ageismus Ptáme-li se, jaké je stáří, neexistuje jednoznačná odpověď. Stáří může být různé a záleží na mnoha faktorech, jaké je stáří určitého člověka, jedince, osoby. Stejně tak nelze jednoznačně odpovědět na otázku, jací jsou staří lidé. Paradoxně se s touto otázkou často setkáváme. Ještě častěji se setkáváme s chybnou stereotypizací stáří. Uvedu některé stereotypy či mýty o stáří, a to bez nároku, že tento seznam bude vyčerpávající. Pravděpodobně každý z nás bude po zamyšlení schopen některé další stereotypy přidat. Jeden z nich jsem v podstatě zmínila již v předchozím textu, je to mylné mínění, že staří lidé jsou v podstatě stejní. Dalším stereotypem, se kterým se setkáváme velmi často, a to bohužel zejména v proklamacích našich politiků, ale i v médiích, je nazývání starších lidí důchodci. Pojem důchodce označuje pouze jednu stránku života člověka, skutečnost, že přijímá či jsou mu přidělovány celospolečenské prostředky prostřednictvím důchodu. Toto nálepkování je podle mého názoru velmi škodlivé, protože označením důchodce jsou do pozadí potlačovány další důležité role, které člověk zastával či zastává ve společnosti, rodině, obci a podobně. Z praxe vím, že právě toto označení nesou starší lidé velmi nelibě, a to tím spíše, že jde o jakési oficiální označení, znějící dokonce starobní důchodce, které je provází celým životem a prakticky všemi úředními akty v době po odchodu do důchodu. Zažívají tak situaci, kdy pracně budovaný status celého jejich dosavadního života je nahrazen jakýmsi univerzálním statusem důchodce. Veškeré diskuse ohledně nedostatku prostředků na důchody, a to včetně často velmi nevybíravé až nehorázné rétoriky našich politických představitelů, tak vedou k ještě větší frustraci starších lidí z této situace. Další stereotypní představou o stáří je ztotožnění stáří s nemocí a nemohoucností, které je u nás bohužel také velmi časté, jak jsme ostatně ukázali i v našem výše uvedeném výzkumu. S tím úzce souvisí opět politická rétorika a různé rádoby proseniorské proklamace, které lze stručně shrnout do věty přibývá nám důchodců, postavíme ústavy pro důchodce. Těžko říci, který z mýtů o stáří je nejškodlivější, mně osobně se nejméně líbí právě tento. Opět jde o hluboký omyl, který obraz stáří v naší společnosti poškozuje. Staří lidé v naprosté většině nepotřebují ústavy, ale potřebují normální a kvalitní život stejně tak jako všichni ostatní občané. V určitých situacích potřebují starší lidé pomoc obdobně jako všichni ostatní. Tyto situace jsou ve stáří častější. Vzhledem k tomu, že stáří je závěrečnou fází lidského života 190

3 a vzhledem k tomu, že dosud umíráme zpravidla v důsledku nemocí, je potřeba zdravotní péče v tomto věku vyšší. Neměli bychom však zapomínat na to, že mnoho onemocnění je léčitelných i v pokročilém věku, klinický obraz je však ve stáří jiný; pokud je ale onemocnění léčitelné, měla by být dána lidem šance na léčení bez ohledu na věk. Neměli bychom tedy pouze z důvodu vysokého věku odsouvat starší pacienty na jakási následná lůžka druhé kategorie, kde nebudou řádně léčeni ani rehabilitováni. Že se to tak u nás děje, dokazují i údaje zdravotních pojišťoven ukazující, že v nejvyšších decenniích lidského života klesají průměrné náklady na léčbu a rehabilitaci. Že na tom společnost neušetří, je zřejmé, protože takto ušetřené peníze se mnohdy zbytečně vydají na dlouhodobou či sociální péči, kterou navíc pacient stráví v nedobré kvalitě života, jež mohla být daleko lepší, pokud by byl řádně léčen a rehabilitován. Tato situace je podle mého názoru velkou výzvou pro moderní medicínu a také pro to, aby alespoň při velkých nemocnicích vznikala akutní geriatrická oddělení, která jsou schopna reagovat na potřeby starších pacientů v situacích akutního zhoršení stavu v terénu stařecké křehkosti a multimorbidity. Mýtus o nemoci a nemohoucnosti navíc velmi úzce souvisí s mýtem o homogennosti seniorské populace a navádí k myšlence, že všichni starší lidé jsou nemocní a bezmocní. Tak tomu zdaleka není. Kromě dalších stereotypů, například ošklivosti, šedivosti a neatraktivnosti stáří či názoru, že staří lidé jsou neproduktivní, bez programu a už se ničemu nenaučí, existuje například vcelku kuriózní představa, že staří lidé jsou politováníhodní, se kterou se opakovaně setkávám v nejrůznějších situacích: například předvánoční pořad, který chce oslovit zejména všechny ty hodné dědečky a babičky, kteří jsou o Vánocích sami. Co ty chudinky babičky, za kterými do nemocnice nikdo nepřijde. Zpravidla si dávám záležet na tom, abych příslušnému či příslušné vysvětlila, že staří lidé jsou normální dospělí lidé, že i ti, kteří nemají rodinu, nemusejí být osamělí, protože si dokázali vypěstovat a vybudovat přátelské vztahy, a že naopak někteří staří lidé jsou sami proto, že si své vztahy nevybudovali. I takoví jsou staří lidé. Je tomu tak proto, že stáří je prostě normální a staří lidé jsou různí stejně tak (či více než) jiné věkové skupiny. Výše uvedené označení dědečkové a babičky souvisí s fenoménem, kterému říkáme elderspeak. Jde o specifickou formu ageismu, neúcty a diskriminace starších lidí: například o oslovování křestním jménem, které v našich kulturních podmínkách není u cizích dospělých lidí obvyklé, dokonce i o tykání nebo oslovování babi, babičko atd., dále o používání zdrobnělin, pitvoření a litování, dětinské chování ke starým lidem. S elderspeakem se setkáme i v médiích, například: Podle odborníků jsou největší šancí pro důchodce při jejich orientaci v současném dění příbuzní, kterým věří. Ti je musí upozornit na nebezpečí, která jim od neznámých lidí hrozí, a neustále jim opakovat, že nesmějí otvírat nikomu neznámému. Psycholog: starší lidé jsou důvěřiví, MF DNES Podobnost tohoto poučení se známým pohádkovým kůzlátka, kůzlátka, nikomu neotvírejte vrátka je tu více než zřejmá. Na stereotypizaci stárnutí, která se objevuje v médiích, upozorňuje i Doporučení zmocněnce vlády pro lidská práva a Výboru proti diskriminaci Rady vlády pro lidská práva, které 191

4 bylo vydáno ke Světovému dni proti násilí na starých lidech, Zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb v úvodu k tomuto materiálu, ze kterého jsem převzala i výše uvedený citát, říká: Vyšší věk jednajících je bohužel často tím, co činí v médiích událost zajímavější, kurióznější, vhodnější pro zveřejnění a to je ageismus. Nevhodně zpracované téma ale může přispívat k diskriminaci a sociální exkluzi seniorů. Je potřeba vnímat jako pozitivní, že senioři jsou ve většině případů aktivní lidé, což přispívá k dlouhověkosti naší společnosti. Zpráva upozorňuje na skutečnost, že v českých médiích rezonuje stereotyp seniorů jako starých, vrásčitých, nemocných, osamělých, neaktivních, nepřizpůsobivých, nemoderních, mrzutých, případně pomalých, nemohoucích, vyžadujících péči, zapáchajících a chudých. Řada sdělení odráží stereotypní předpoklad, že senioři nemají žádné zájmy a aktivity, peníze ani sexuální život. Jako jeden z neblahých příkladů je uvedeno následující sdělení: Pravdou ale současně je, že přibývá i agresivity ze strany důchodců, kteří se v rychle vyvíjející a měnící společnosti cítí ostrakizování a jsou pak útoční. Navíc se lidé dožívají vyššího věku v lepší fyzické i psychické kondici, takže mohou zůstávat na dráze zločinu déle. Novinky.cz S politováníhodností stáří souvisí také politováníhodnost gerontologie, geriatrie a geriatrů a gerontologů samotných. Často slýcháváme, že děláme záslužnou činnost (rozuměj takovou, kterou by jiní z mnoha různých důvodů nedělali). Zpravidla se snažím vysvětlit, že mě moje práce baví. Pocit, že má smysl, a setkání s mnoha vzácnými lidmi, jsou přidanou hodnotou. Navíc jsem si tu práci zvolila sama, a to zcela svobodně. Je však pravdou, že s postupem času se začínám domnívat, že na politováníhodnosti geriatrie a gerontologie možná i něco je. Myslím, že je všeobecně známo, že geriatrická zařízení jsou stále v hierarchii zdravotnických služeb na jednom z posledních míst, že dokonce v rámci určité reformy zdravotní péče byla snaha tento obor zcela v rámci zdravotnictví zrušit. Tato situace souvisí velmi pravděpodobně zejména se dvěma faktory: prvním je nepopularita a vytlačování problému stáří jako takového a to i ze systému zdravotnických služeb, které jsou orientované na heroickou a zachraňující medicínu, eventuálně ekonomicky lukrativní činnosti. Vytlačení geriatrie na okraj je tedy jen dalším projevem ageismu, a to tentokrát zcela systémovým v systému zdravotní péče. Druhým faktorem jsou také osobnostní rysy geriatrů a gerontologů. K medicíně stáří je zapotřebí přistupovat s pokorou, heroické výkony a péče orientovaná na výkon tu mají jen limitovanou cenu. Tato pokora a skromnost jsou však ve volné soutěži s ostatními lékařskými obory zcela jasnou a zřejmou nevýhodou. Dalším stereotypem o stáří je představa redukovaných, minimálních či nulových potřeb starších lidí. Zde je zapotřebí podotknout, že za tuto situaci si staří lidé do značné míry mohou sami svou skromností a úsporností, ochotou předávat své prostředky a statky spíše generacím mladším. Výsledkem této nízké spotřeby a poptávky je nedostatečná nabídka zboží a služeb, které by lépe vyhovovaly právě seniorům, a to v přiměřené kvalitě. Tato skutečnost se týká i služeb zdravotnických a sociálních. Domnívám se, že ve velmi blízké době dojde k významné generační změně s tzv. generací baby-boomers, silných poválečných ročníků lidí, kteří budou již lépe umět prosazovat své zájmy než generace předchozí. 192

5 Výše uvedené postoje, které ve svých důsledcích poškozují seniory, lze shrnout pod pojem ageismus jde o diskriminaci z důvodu věku, která je v Evropě dokonce nejčastějším důvodem diskriminace. Nejčastěji o tom vypovídají lidé v Maďarsku, dále v České republice, Nizozemsku a na Slovensku, nejméně v Irsku a Dánsku (dle nedávno provedené evropské studie) 2. Existenci ageismu v Česku potvrzují vědecké studie. Například práce Lucie Vidovićové a Ladislava Rabušice z roku 2005 poukazuje, že osobní zážitek diskriminace na základě věku a pohlaví narůstá s věkem respondentů a u nejstarších lidí dosahuje až 25 %. Také oni prokázali, že osobní zážitek diskriminace (znevýhodnění) nebo nefér chování je v České republice nejčastější na základě věku (18,3 %), dále na základě pohlaví (10,5 %), zdravotního stavu (6,1 %), náboženského cítění (2,2 %), etnicity (1,6 %), sexuální orientace (0,7 %). V roce 2007 se tito autoři zabývali problematikou ageismu a demografické paniky (nepřiměřeně akcentované reakce společnosti na skutečnost stárnutí). Prokázali na reprezentativním vzorku naší populace, že například 43 % lidí souhlasí s výrokem: Starších lidí přibývá, měli by mít omezenou možnost vstupovat do politiky, aby nemohli tolik ovlivňovat dění ve společnosti. Čtyřicet procent lidí se domnívá, že starší lidé si pořád na něco stěžují, a přitom se mají docela dobře a 22 % lidí se domnívá, že hodně starších lidí si užívá spokojeného života, zatímco mladší lidé na ně musí pracovat. Konečně 15 % lidí si myslí, že bohaté finanční dávky, jaké dostávají starší lidé, ubírají ze státní pokladny peníze, které by měly být poskytnuty mladším. Přestože jsou výsledky alarmující, mohly by být zřejmě ještě horší Pokud však srovnáme ageismus u nás a v jiných zemích, je to srovnání opravdu málo lichotivé. Co si myslí Evropané o starších lidech? Na otázku, zda jsou lidé starší 70 let břemenem společnosti, odpovědělo (ve výše uvedeném evropském projektu) pozitivně značné procento lidí a nejvíce jich bylo právě v České republice. Autorem slova ageismus je profesor Robert Butler, který za svou knihu Why Survive? Being Old in America získal v roce 1976 Pullitzerovu cenu. Byl zakladatelem oddělení geriatrie při Mount Sinai School of Medicine a National Institute on Ageing. Prosazoval strategii aktivního a produktivního stárnutí, a to jak svou činností, tak svým životem. Profesor Robert Butler intenzivně pracoval do svých 83 let, a to až do posledních dní svého života. Ještě 18. května loňského roku mi přišel upozorňující i ostatní kolegy z mezinárodní sítě Longevity center na článek, který Bob napsal pro The Washington Times. Také proto byla zpráva o jeho smrti v létě loňského roku tak nečekaná. Heterogennost seniorské populace Seniorská populace je populací heterogenní, troufám si říci, že je to více heterogenní populace než populace jiných věkových skupin, a to z mnoha různých úhlů pohledu. Kalendářní 2 W. van den Heuvel: Dignity of Frail Old, 5. září 2010, Bergen. 193

6 stáří lze rozdělit na mladší seniorský věk, kterým rozumíme zpravidla věk let, kdy dominuje zejména problematika skončení dosavadní hlavní pracovní aktivity a (úspěšného či méně úspěšného) odchodu do důchodu, respektive penzionování, ale také způsob trávení volného času, seberealizace, často učení a studium i další aktivity včetně zaměstnání, ať již na plný či částečný pracovní úvazek. Věkem let rozumíme zpravidla tzv. starší seniorský věk, kdy již nabývá na významu problematika zdravotního stavu a kondice, tolerance zátěže a v případě nemoci z lékařského pohledu je to pak vyšší pravděpodobnost specifického stonání, respektive stonání v situaci multimorbidity a křehkosti. Věkem 85 let a starším rozumíme nejstarší seniorský věk (oldest old) a tzv. dlouhověkost, o které hovoříme u věku nad 90 let. V této životní etapě nabývá na významu problematika soběstačnosti, která je již zpravidla omezena alespoň v některých aktivitách, a zabezpečenosti, tedy komplexu služeb, který umožňuje co nejméně závislý a co nejvíce kvalitní život. Výše uvedená etapizace stáří a stručná charakteristika jednotlivých etap odpovídá typickým či průměrným situacím, od kterých se individuální situace mohou velmi odlišovat. S ohledem na zdravotní stav a kondici a z toho plynoucí soběstačnost a autonomii lze využít následující škály: elitní senioři, sem patří ti, kteří svou duševní či tělesnou výkonností a úspěšností vysoce přesahují průměr své věkové kategorie, dále následuje skupina seniorů aktivních, autonomních, soběstačných, křehkých, a teprve posledním stupněm celé škály jsou senioři závislí, kteří potřebují komplex zdravotnických a sociálních služeb. Etnocentrický pohled na seniory V naší společnosti hovoříme o seniorech jako o někom jiném, z vlastního etnocentrického pohledu společnosti, která je tímto vnímá jako prapodivný a cizí element: jsou to oni, tedy senioři a důchodci, pro něž existuje reklama jen na bolesti kloubů, přilepení zubních protéz, pravidelnou stolici či prostatické potíže. Ti, které zpravodajský obraz i našich veřejnoprávních medií představuje jako důchodce, na které nemáme peníze, jako zpravidla naivní oběti trestných činů či jako kuriozity. Mediální obraz o nich je pak směsí nejrůznějších mýtů, nepřesností, nepravd a mystifikací. Těch, o nichž naši politikové hovoří v intencích postavíme jim ústavy, nebude pro ně na důchody. Často v dobré snaze se pro ně pořádají různé akce i zábavy, leckdy dětinského charakteru. Tento etnocentrický pohled vidí seniory tak, jak kdysi badatelé popisovali cizí a neznámé populace exotických zemí, protože nedokázali přijmout, pochopit či se smířit s tím, že tito lidé jsou v podstatě stejní jako my ostatní. Ze seniorů v naší společnosti se tak paradoxně stávají jacísi nevítaní oni, zatímco úspěch, moc a popularita se zpravidla jako obraz seniora neprezentují, alespoň ne v médiích, přestože mezi nejčastěji mediálně viditelné seniory patří papež, prezident, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, ale také Helena Vondráčková či Karel Gott a mnoho dalších. Domnívám se, že stáří je stavem normální dospělosti a starší lidi je zapotřebí respektovat jako dospělé a autonomní jedince, a to i v situaci závažného one- 194

7 mocnění a omezené soběstačnosti. Pojmu senior je zapotřebí rozumět v jeho původním smyslu, tedy jako pojmu, který označuje někoho, kdo je starší než někdo jiný, obdobně jako junior je mladší než někdo jiný (v rodině, ve společnosti). Senioři nejsou prapodivné entity, ale jsme to my: v naší vlastní blízké či vzdálenější budoucnosti, v našem blízkém okolí a vztazích, naši kolegové, přátelé či nepřátelé, lidé s různými a pestrými rolemi, osudy a názory. Starší lidé jsou důležitým zdrojem společnosti, to je skutečnost, kterou si v současné době stále relativně málo uvědomujeme. Například jeden z projektů zabývajících se duševním kapitálem ve Foresight Programme (program zabývající se potenciálně velkými výzvami budoucnosti) ve Velké Británii poukázal na skutečnost, že duševní potenciál starších lidí je jedním z velice významných a dosud málo využívaných zdrojů společnosti. Jaký bude a jak se bude vyvíjet zdravotní stav naší stárnoucí populace? Tuto situaci v principu řeší několik teorií. Nejznámější z nich je optimistická Friesova teorie komprese morbidity, která předpokládá, že dysabilita a nemocnost budou komprimovány do vyššího věku a že bude tak delší celkové dožití provázeno také významně delším zdravým dožitím. Naopak jiné teorie přepokládají, že delší dožití je do značné míry způsobeno snížením smrtnosti závažných onemocnění, a to více než snížením jejich prevalence/incidence. V důsledku toho by se zvýšila morbidita a dysabilita (nemohoucnost) způsobená těmito onemocněními, což by způsobilo naopak expanzi morbidity. Já se osobně domnívám, že dojde spíše (jak to předpokládá například Mantonova teorie) k dynamické rovnováze v důsledku vzájemné kompenzace dvou trendů, a to jak snížením smrtnosti onemocnění vedoucím k zvýšení prevalence dysability, tak snížením prevalence a incidence chronických onemocnění, vedoucím k zlepšení zdravotního stavu. Dosud dostupná data nepotvrzují v podstatě žádnou z výše uvedených teorií. Narůstá výskyt některých onemocnění (demence, muskuloskeletální onemocnění) a klesá prevalence jiných, zejména kardiovaskulárních a respiračních. Můžeme se tak domnívat, že se zdraví bude zlepšovat i nadále (což potvrzují příznivé trendy zdravého dožití healthy life expectancy), ale toto zlepšení se nemusí týkat všech onemocnění, respektive některých se nemusí týkat vůbec. Některá onemocnění, pravděpodobně zejména onemocnění neurodegenerativní, tak budou nabývat na významu a mohou představovat v budoucnu zvláště závažný problém. Onemocnění, která byla ještě počátkem 20. století považována za onemocnění vzácná, protože přicházela až ve vyšším věku (zejména onemocnění neurodegenerativní, z nichž jmenujme Alzheimerovu chorobu), se stala onemocněními častými právě s nárůstem počtu lidí vyššího věku. Australský neuropsycholog Henry Brodaty výstižně charakterizoval tento vývoj na konferenci francouzského předsednictví Evropské unie v prosinci 2008, když hovořil o tom, že zatímco byla medicína až do poloviny 20. století konfrontována zejména s infekčními onemocněními, v druhé polovině 20. století to byla zejména onemocnění kardiovaskulární a onkologická a v tomto století budeme řešit zejména problematiku neurodegenerativních onemocnění. 195

8 Kromě toho naroste význam chronických onemocnění a komplexních zdravotních problémů a syndromů, jak to formulovala Mary Tinettiová, významná osobnost světové geriatrie a ředitelka geriatrických programů Yale School of Medicine, New Haven, Connecticut, USA 3 : Čas dospěl k odvržení chorob jako středobodu zdravotní péče. V kontextu změny spektra zdravotních problémů, komplexní provázanosti biologických a nebiologických faktorů, stárnutí populace a interindividuální variability zdravotních priorit se jeví zdravotní péče soustředěná na rozpoznávání a léčení jednotlivých chorob přinejlepším jako zastaralá a přinejhorším jako škodlivá. Primární orientace na nemoc může neúmyslně vést k léčení jednou nadměrnému, jednou nedostatečnému a jindy jinak nevhodnému. Medicína 21. století bude samozřejmě pokračovat ve svém vývoji vědecké, úspěšné, heroické disciplíny, a to zejména ve své akutní oblasti. Pacienti těchto oborů však již nebudou nadále představovat (a v současné době již ani nepředstavují) absolutní většinu pacientů, klientů a konzumentů zdravotní péče. Jaké budou tedy další pravděpodobné výzvy a příležitosti související se stárnutím populace? Stav geriatrického pacienta zpravidla nelze charakterizovat pouze souborem diagnóz, jak je to dosud ve zdravotnictví obvyklé. Dva pacienti se stejným souborem diagnóz mohou být ve zcela odlišném stavu soběstačnosti a autonomie. Proto klademe důraz nikoli na jednotlivé diagnózy, ale na komplexní geriatrické syndromy a na zvláštnosti onemocnění ve stáří, kdy dominuje multimorbidita, odlišný průběh onemocnění a jejich atypický klinický obraz, selhávání nejkřehčího orgánu, specificky geriatrické komplikace (rychlý rozvoj imobilizačního syndromu, delirium), kaskádový, dominový efekt a řetězce komplikací, převaha nespecifických symptomů (zhoršení celkového stavu, zhoršení mobility, únava, apatie), nedostatečná signalizace změn a potřeb, souvislost a vzájemná podmíněnost zdravotní a sociální problematiky. Klíčovým geriatrickým syndromem se v posledních letech stala geriatrická křehkost (frailty), a to z pohledu koncepčního, klinického i výzkumného. Dle Kalvacha jde pravděpodobně o východisko k pochopení problematiky a specifičnosti geriatrických pacientů i povahy geriatrických intervencí. Je to stav nízké a progresivně se zhoršující úrovně zdraví pacientů vysokého věku, který je multikauzálně podmíněn a charakterizován multisystémovými funkčními deficity, celkovým zhoršováním stavu a postupným zhoršováním soběstačnosti. Dále se vyznačuje výrazně zvýšeným a narůstajícím rizikem opakovaných dekompenzací zdravotního a funkčního stavu. Pojetí geriatrických syndromů je komplexnější než obvyklé pojetí syndromů v medicíně, kde často představují pouhou množinu symptomů způsobených jednou společnou příčinou. Geriatrické syndromy jsou naopak multikauzální, dochází k vzájemnému ovlivnění biologických, psychologických, sociálních a dalších faktorů, takže jejich vymezení není tak jasné a zřetelné, jako je tomu u syndromů klinických. Významnou součástí geriatrických syndromů je deprese, která velmi úzce souvisí s mnoha dalšími funkcemi, soběstačností a kvalitou života starších pacientů. Podrobnější diskuse na toto téma je však již nad rámec možností a rozsahu této kapitoly. 3 Citováno z: Kalvach Z. et al: Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, Praha, Grada

9 Závěr Na závěr si dovolím připomenout zhodnocení situace a prognózy naší stárnoucí populace, jak ji v roce 1994 na semináři v Edinburghu prezentoval skotský kolega geriatr dr. Kenny. Tehdy mi to připadalo poněkud cynické, ale s postupem času zjišťuji, že to bylo spíše předvídavě realistické. Milí kolegové, 8 % seniorů v populaci nepředstavuje žádný problém ani zvláštní potřebu. Při 10 % je zapotřebí vytvořit a přizpůsobit některé služby a při 12 % je třeba služby lépe koordinovat. Pokud u nás žije 14 % seniorů, někteří hovoří o problému s ohledem na zajištění zdravotní a sociální péče. Při 16 % seniorů začneme uvažovat o eutanazii (zde musím podotknout, že výrazná diskuse, a to i na politické úrovni v České republice, předběhla tuto prognózu o celé jedno procento tedy v době, kdy u nás žilo necelých 15 % seniorů). Při 18 % budeme legalizovat eutanazii. Ale pozor, kolegové, až bude 20 % seniorů v populaci to bude právě ta doba, kdy budeme staří my sami. 197

PREVENCE ve vyšším věku. Iva Holmerová, Petr Wija

PREVENCE ve vyšším věku. Iva Holmerová, Petr Wija PREVENCE ve vyšším věku Iva Holmerová, Petr Wija 2012 Rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi Co to znamená? Ekonomická účast (Economical involvement) Účast na životě společnosti (Participation

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v geriatrii Specifika chorob v geriatrii Charakteristika chorob ve vyšším věku

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.

Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Obyvatelé ve věku 90+ v ČR (Kalvach, Burcin, Mikeš, Pavlík, 2004) 1869 1930 1997 2050 Ženy 988 2 400 20

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.

Více

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Geriatrie a gerontologie Poznámky k diskusi o tzv. následné péči

Geriatrie a gerontologie Poznámky k diskusi o tzv. následné péči Geriatrie a gerontologie Poznámky k diskusi o tzv. následné péči Tisková konference České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Ve spolupráci s Životem 90, Českou alzheimerovskou společností,

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

ČEŠI I SLOVÁCI JSOU DNES MÉNĚ OCHOTNI SE POLITICKY ANGAŽOVAT NEŽ PŘED DESETI LETY

ČEŠI I SLOVÁCI JSOU DNES MÉNĚ OCHOTNI SE POLITICKY ANGAŽOVAT NEŽ PŘED DESETI LETY INFORMACE ZE SPOLEČNÉHO VÝZKUMU STEM A IVO -12/2004 ČEŠI I SLOVÁCI JSOU DNES MÉNĚ OCHOTNI SE POLITICKY ANGAŽOVAT NEŽ PŘED DESETI LETY Následující údaje vycházejí ze společného výzkumu veřejného mínění

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

MUDr. Zdeněk Kalvach Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína

MUDr. Zdeněk Kalvach Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína 1 MUDr. Zdeněk Kalvach Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína Ve všech hospodářsky vyspělých zemích

Více

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST 1 ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Jde o schopnost lidí získávat potřebné informace, rozumět jim a rozhodovat i jednat v běžném životě tak, aby bylo dobré pro zdraví a aby to přispívalo ke zlepšení zdravotních i životních

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze Podíl populace 65+ ve vybraných regionech % 31,2 31,8 32,9 32,3 30 27,8 26,9 29,7 28,1

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Stárnutí populace v ČR, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení 1. část

Stárnutí populace v ČR, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení 1. část ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Stárnutí populace v ČR, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení 1. část Rostislav Čevela PSP ČR 31. března 2016 OBSAH PREZENTACE 1. Demografické stárnutí

Více

Stáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Stáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Stáří Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2010 Mgr. Monika Řezáčová začátek stáří (mezní věk) je obdobím mezi 60/65 rokem života Primární

Více

Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích. Iva Holmerová Petr Wija

Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích. Iva Holmerová Petr Wija Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Iva Holmerová Petr Wija Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3% rozdíl muži ženy: 6 let (LE),

Více

Hodnocení stavu společnosti konečně obrat k lepšímu?

Hodnocení stavu společnosti konečně obrat k lepšímu? Informace z výzkumu Trendy 1/ Hodnocení stavu společnosti konečně obrat k lepšímu? Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech

Více

Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová

Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová Klinika interní, geriatrie a prakt. lék. LF MU a FN Brno 1 Stárnutí schéma (Cassel: Geriatric Med., 2003, NY) 2 2 Úskalí moderní medicíny v péči o seniory

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Proč právě datum 12. 5.?

Proč právě datum 12. 5.? Proč právě datum 12. 5.? Na počest narození britské reformátorky lékařské péče Florence Nightingaleové (1820-1910) osvícené, odvážné a neúnavné ženy, která byla ve druhé polovině svého života upoutána

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2010 VYDÁNO DNE 2. 12. 2010 VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI VŠAK MÉNĚ RADIKÁLNĚ NEŽ PŘED PŮL ROKEM. Většina lidí je přesvědčena, že

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Stáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec

Stáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec Stáří by mělo být zdravé MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec STÁŘÍ je přirozená etapa života Senioři v ČR 1 400 tis.seniorů v ČR 3 5% potřebuje péči v institucích 300 tis.nesoběstačných v IADL 100 tis.nesoběstačných

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

www.zdravotnictvivolaopomoc.cz PARAMETRY PRŮZKUMU Výzkum realizovala pro ČLK agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR o velikosti 1007 respondentů. Šetření proběhlo v září 2016

Více

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice

Více

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016 oz16080 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 10 10 86 E-mail: ondrej.malina@soc.cas.cz Česká společnost a onemocnění AIDS červen 016

Více

Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové

Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové 3. 10. 2016 Nemoc jako žádná jiná vlivem stigmatizace Stigma je specifický hodnotící proces,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka

Více

Senior 2014. Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D.

Senior 2014. Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Senior 2014 Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Demografické stárnutí Krize enormní náklady(dle sociologů boj o rozsah zdrojů kontrolovaných státem a privátní ekonomikou)- ekonomická rizika jsou zvládnutelná.

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

KORUPCE NÁM PIJE KREV

KORUPCE NÁM PIJE KREV SNIŽOVÁNÍ VĚŘEJNÉ TOLERANCE VŮČI KORUPCI NA SLOVENSKU KORUPCE NÁM PIJE KREV www.pijenamkrv.sk VÝVOJ STAVU KORUPCE NA SLOVENSKU ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROTIKORUPČNÍ KAMPANĚ VÝCHODISKA červen 2002: proveden

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015 ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================

Více

Porovnání současných poměrů se situací před listopadem 1989

Porovnání současných poměrů se situací před listopadem 1989 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Porovnání současných poměrů se situací před listopadem

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde

Více

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel:

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel: Projekt Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Stod, Horšovský Týn a Domažlice je podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Stárnoucí populace a nové technologie

Stárnoucí populace a nové technologie Scénáře budoucnosti: Stárnoucí populace a nové technologie Tomáš Michalek, Technologické centrum AV ČR Analýzy a publikace projektu PACITA Národní zpráva ze semináře o možných scénářích vývoje stárnutí

Více

Profil společnosti. RIZIKA ZDRAVOTNICTVÍ Výsledky výzkumu březen 2010

Profil společnosti. RIZIKA ZDRAVOTNICTVÍ Výsledky výzkumu březen 2010 Profil společnosti RIZIKA ZDRAVOTNICTVÍ Výsledky výzkumu březen 2010 8. duben 2010 Základní parametry projektu Název projektu Cíl projektu Región Metoda Cílová skupina Velikost souboru Rizika zdravotnictví

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI?

CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI? INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/15 vydáno dne 16.6.15 CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI? Islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus jsou stabilně považovány

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012 1 Česká televize Situace v krajích Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Praha 1. dubna 2012 SC & C spol. s r.o. Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Člen ESOMAR a Hospodářské

Více

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík Co je Evaluace výsledků léčby v TK? Vyzkumná studie hodnotící výsledky léčby

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více