Emoce v medicíně emoce a senioři. Iva Holmerová. VI. Emoce ve specifických populacích. Úvod

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Emoce v medicíně emoce a senioři. Iva Holmerová. VI. Emoce ve specifických populacích. Úvod"

Transkript

1 Emoce v medicíně emoce a senioři Iva Holmerová Úvod V úvodu se musím přiznat, že mi dané téma připadalo poněkud nesourodé. Jak uchopit téma emoce v medicíně s ohledem na problematiku seniorů? Byla jsem však přesvědčena, že problematika seniorů by neměla být v tomto kontextu vynechána, a když jsem si začala svou přednášku (která je východiskem této kapitoly) připravovat, uvědomovala jsem si stále více, že v naší společnosti i v naší medicíně, což spolu samozřejmě neodlučně souvisí, se emoce k seniorům skutečně vztahují, a to v mnoha aspektech, počínaje těmi společenskými až po zcela medicínské. Již samotný vztah naší společnosti k seniorům je plný emocí. Mohli jsme to sledovat například v předvolební kampani, kdy podle mého názoru nešťastný klip nejmenované strany Řekni bábě využíval protiseniorského ladění naší společnosti, o němž si musíme přiznat, že existuje a máme pro to i dostatek vědeckých důkazů, jak uvedu dále. V časové či možná i jiné koincidenci s tímto klipem byla facebooková akce teenagerů, kteří velmi svérázným způsobem vyjadřovali svůj nepřátelský postoj k seniorům nejprve parodií na slogan známého detektivního seriálu Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné důchodci, a poté i vcelku agresivní a nepřátelskou diskusí. Stárnutí společnosti je fenoménem relativně novým a zřejmě se s ním naše společnost potřebuje vyrovnat. Naše populace je v současné době nejstarší. Je starší, než byla kdykoli předtím. To však nelze považovat za negativní fenomén, protože populace zestárla díky tomu, že jsme zdravější, bohatší, a dožíváme se tedy vyššího věku. Obdobný vývoj se ostatně týká jenom některých privilegovaných společností našeho světa. Například v zemích subsaharské Afriky se naděje dožití při narození pohybuje kolem 40 let a příliš se neliší od odhadované naděje dožití lidstva od nejstarších časů až po 17. či 18. století, kdy byla pravděpodobně kolem 30 let věku. 1 Teprve v 18., a zejména v 19. a 20. století nastaly vědecké, technické i společenské změny, které přinesly výrazné zlepšení zdravotního stavu a prodloužení života. Domnívám se, že je třeba se zmínit nejen o roli medicíny samotné, ale také o roli hygieny, epidemiologie a veřejného zdravotnictví v širším slova smyslu, které v tomto ohledu sehrálo v průběhu posledních minulých století významnou pozitivní roli. Proto také Evropská unie důsledně doporučuje, aby se nadále nehovořilo o stáří a stárnutí populace jako o výzvě (challenge), kterou představuje, ale jako o příležitosti (opportunity), respektive příležitostech, které přináší. Postoj naší společnosti ke stáří však vstřícný není. Stáří se obáváme a zpravidla je vnímáme negativně. Tomu nasvědčuje také náš vlastní výzkum, který uskutečnila v roce Austad SN: Proč stárneme. Praha: Mladá fronta,

2 Česká alzheimerovská společnost. Šlo o reprezentativní šetření vzorku 502 respondentů. Tázali jsme se respondentů, jaké slovo se jim nejspíše vybaví, když se řekne stáří. Dvě třetiny respondentů (jak mužů, tak žen) uvedly nemoc. S velkým odstupem následovaly další pojmy: 40 % respondentů uvedlo jako další zkušenost, mezi 30 a 40 % skórovaly další obávané pojmy: osamělost, bezmocnost, ztráta schopností ale také moudrost. Laskavost, vyrovnanost a nadhled byly uváděny v cca 15 %, ale radost dávalo do souvislosti se stářím pouhých 5 % respondentů. Pohled na stáří u nás tedy radostný opravdu není. Stereotypizace stáří, mýty o stáří, ageismus Ptáme-li se, jaké je stáří, neexistuje jednoznačná odpověď. Stáří může být různé a záleží na mnoha faktorech, jaké je stáří určitého člověka, jedince, osoby. Stejně tak nelze jednoznačně odpovědět na otázku, jací jsou staří lidé. Paradoxně se s touto otázkou často setkáváme. Ještě častěji se setkáváme s chybnou stereotypizací stáří. Uvedu některé stereotypy či mýty o stáří, a to bez nároku, že tento seznam bude vyčerpávající. Pravděpodobně každý z nás bude po zamyšlení schopen některé další stereotypy přidat. Jeden z nich jsem v podstatě zmínila již v předchozím textu, je to mylné mínění, že staří lidé jsou v podstatě stejní. Dalším stereotypem, se kterým se setkáváme velmi často, a to bohužel zejména v proklamacích našich politiků, ale i v médiích, je nazývání starších lidí důchodci. Pojem důchodce označuje pouze jednu stránku života člověka, skutečnost, že přijímá či jsou mu přidělovány celospolečenské prostředky prostřednictvím důchodu. Toto nálepkování je podle mého názoru velmi škodlivé, protože označením důchodce jsou do pozadí potlačovány další důležité role, které člověk zastával či zastává ve společnosti, rodině, obci a podobně. Z praxe vím, že právě toto označení nesou starší lidé velmi nelibě, a to tím spíše, že jde o jakési oficiální označení, znějící dokonce starobní důchodce, které je provází celým životem a prakticky všemi úředními akty v době po odchodu do důchodu. Zažívají tak situaci, kdy pracně budovaný status celého jejich dosavadního života je nahrazen jakýmsi univerzálním statusem důchodce. Veškeré diskuse ohledně nedostatku prostředků na důchody, a to včetně často velmi nevybíravé až nehorázné rétoriky našich politických představitelů, tak vedou k ještě větší frustraci starších lidí z této situace. Další stereotypní představou o stáří je ztotožnění stáří s nemocí a nemohoucností, které je u nás bohužel také velmi časté, jak jsme ostatně ukázali i v našem výše uvedeném výzkumu. S tím úzce souvisí opět politická rétorika a různé rádoby proseniorské proklamace, které lze stručně shrnout do věty přibývá nám důchodců, postavíme ústavy pro důchodce. Těžko říci, který z mýtů o stáří je nejškodlivější, mně osobně se nejméně líbí právě tento. Opět jde o hluboký omyl, který obraz stáří v naší společnosti poškozuje. Staří lidé v naprosté většině nepotřebují ústavy, ale potřebují normální a kvalitní život stejně tak jako všichni ostatní občané. V určitých situacích potřebují starší lidé pomoc obdobně jako všichni ostatní. Tyto situace jsou ve stáří častější. Vzhledem k tomu, že stáří je závěrečnou fází lidského života 190

3 a vzhledem k tomu, že dosud umíráme zpravidla v důsledku nemocí, je potřeba zdravotní péče v tomto věku vyšší. Neměli bychom však zapomínat na to, že mnoho onemocnění je léčitelných i v pokročilém věku, klinický obraz je však ve stáří jiný; pokud je ale onemocnění léčitelné, měla by být dána lidem šance na léčení bez ohledu na věk. Neměli bychom tedy pouze z důvodu vysokého věku odsouvat starší pacienty na jakási následná lůžka druhé kategorie, kde nebudou řádně léčeni ani rehabilitováni. Že se to tak u nás děje, dokazují i údaje zdravotních pojišťoven ukazující, že v nejvyšších decenniích lidského života klesají průměrné náklady na léčbu a rehabilitaci. Že na tom společnost neušetří, je zřejmé, protože takto ušetřené peníze se mnohdy zbytečně vydají na dlouhodobou či sociální péči, kterou navíc pacient stráví v nedobré kvalitě života, jež mohla být daleko lepší, pokud by byl řádně léčen a rehabilitován. Tato situace je podle mého názoru velkou výzvou pro moderní medicínu a také pro to, aby alespoň při velkých nemocnicích vznikala akutní geriatrická oddělení, která jsou schopna reagovat na potřeby starších pacientů v situacích akutního zhoršení stavu v terénu stařecké křehkosti a multimorbidity. Mýtus o nemoci a nemohoucnosti navíc velmi úzce souvisí s mýtem o homogennosti seniorské populace a navádí k myšlence, že všichni starší lidé jsou nemocní a bezmocní. Tak tomu zdaleka není. Kromě dalších stereotypů, například ošklivosti, šedivosti a neatraktivnosti stáří či názoru, že staří lidé jsou neproduktivní, bez programu a už se ničemu nenaučí, existuje například vcelku kuriózní představa, že staří lidé jsou politováníhodní, se kterou se opakovaně setkávám v nejrůznějších situacích: například předvánoční pořad, který chce oslovit zejména všechny ty hodné dědečky a babičky, kteří jsou o Vánocích sami. Co ty chudinky babičky, za kterými do nemocnice nikdo nepřijde. Zpravidla si dávám záležet na tom, abych příslušnému či příslušné vysvětlila, že staří lidé jsou normální dospělí lidé, že i ti, kteří nemají rodinu, nemusejí být osamělí, protože si dokázali vypěstovat a vybudovat přátelské vztahy, a že naopak někteří staří lidé jsou sami proto, že si své vztahy nevybudovali. I takoví jsou staří lidé. Je tomu tak proto, že stáří je prostě normální a staří lidé jsou různí stejně tak (či více než) jiné věkové skupiny. Výše uvedené označení dědečkové a babičky souvisí s fenoménem, kterému říkáme elderspeak. Jde o specifickou formu ageismu, neúcty a diskriminace starších lidí: například o oslovování křestním jménem, které v našich kulturních podmínkách není u cizích dospělých lidí obvyklé, dokonce i o tykání nebo oslovování babi, babičko atd., dále o používání zdrobnělin, pitvoření a litování, dětinské chování ke starým lidem. S elderspeakem se setkáme i v médiích, například: Podle odborníků jsou největší šancí pro důchodce při jejich orientaci v současném dění příbuzní, kterým věří. Ti je musí upozornit na nebezpečí, která jim od neznámých lidí hrozí, a neustále jim opakovat, že nesmějí otvírat nikomu neznámému. Psycholog: starší lidé jsou důvěřiví, MF DNES Podobnost tohoto poučení se známým pohádkovým kůzlátka, kůzlátka, nikomu neotvírejte vrátka je tu více než zřejmá. Na stereotypizaci stárnutí, která se objevuje v médiích, upozorňuje i Doporučení zmocněnce vlády pro lidská práva a Výboru proti diskriminaci Rady vlády pro lidská práva, které 191

4 bylo vydáno ke Světovému dni proti násilí na starých lidech, Zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb v úvodu k tomuto materiálu, ze kterého jsem převzala i výše uvedený citát, říká: Vyšší věk jednajících je bohužel často tím, co činí v médiích událost zajímavější, kurióznější, vhodnější pro zveřejnění a to je ageismus. Nevhodně zpracované téma ale může přispívat k diskriminaci a sociální exkluzi seniorů. Je potřeba vnímat jako pozitivní, že senioři jsou ve většině případů aktivní lidé, což přispívá k dlouhověkosti naší společnosti. Zpráva upozorňuje na skutečnost, že v českých médiích rezonuje stereotyp seniorů jako starých, vrásčitých, nemocných, osamělých, neaktivních, nepřizpůsobivých, nemoderních, mrzutých, případně pomalých, nemohoucích, vyžadujících péči, zapáchajících a chudých. Řada sdělení odráží stereotypní předpoklad, že senioři nemají žádné zájmy a aktivity, peníze ani sexuální život. Jako jeden z neblahých příkladů je uvedeno následující sdělení: Pravdou ale současně je, že přibývá i agresivity ze strany důchodců, kteří se v rychle vyvíjející a měnící společnosti cítí ostrakizování a jsou pak útoční. Navíc se lidé dožívají vyššího věku v lepší fyzické i psychické kondici, takže mohou zůstávat na dráze zločinu déle. Novinky.cz S politováníhodností stáří souvisí také politováníhodnost gerontologie, geriatrie a geriatrů a gerontologů samotných. Často slýcháváme, že děláme záslužnou činnost (rozuměj takovou, kterou by jiní z mnoha různých důvodů nedělali). Zpravidla se snažím vysvětlit, že mě moje práce baví. Pocit, že má smysl, a setkání s mnoha vzácnými lidmi, jsou přidanou hodnotou. Navíc jsem si tu práci zvolila sama, a to zcela svobodně. Je však pravdou, že s postupem času se začínám domnívat, že na politováníhodnosti geriatrie a gerontologie možná i něco je. Myslím, že je všeobecně známo, že geriatrická zařízení jsou stále v hierarchii zdravotnických služeb na jednom z posledních míst, že dokonce v rámci určité reformy zdravotní péče byla snaha tento obor zcela v rámci zdravotnictví zrušit. Tato situace souvisí velmi pravděpodobně zejména se dvěma faktory: prvním je nepopularita a vytlačování problému stáří jako takového a to i ze systému zdravotnických služeb, které jsou orientované na heroickou a zachraňující medicínu, eventuálně ekonomicky lukrativní činnosti. Vytlačení geriatrie na okraj je tedy jen dalším projevem ageismu, a to tentokrát zcela systémovým v systému zdravotní péče. Druhým faktorem jsou také osobnostní rysy geriatrů a gerontologů. K medicíně stáří je zapotřebí přistupovat s pokorou, heroické výkony a péče orientovaná na výkon tu mají jen limitovanou cenu. Tato pokora a skromnost jsou však ve volné soutěži s ostatními lékařskými obory zcela jasnou a zřejmou nevýhodou. Dalším stereotypem o stáří je představa redukovaných, minimálních či nulových potřeb starších lidí. Zde je zapotřebí podotknout, že za tuto situaci si staří lidé do značné míry mohou sami svou skromností a úsporností, ochotou předávat své prostředky a statky spíše generacím mladším. Výsledkem této nízké spotřeby a poptávky je nedostatečná nabídka zboží a služeb, které by lépe vyhovovaly právě seniorům, a to v přiměřené kvalitě. Tato skutečnost se týká i služeb zdravotnických a sociálních. Domnívám se, že ve velmi blízké době dojde k významné generační změně s tzv. generací baby-boomers, silných poválečných ročníků lidí, kteří budou již lépe umět prosazovat své zájmy než generace předchozí. 192

5 Výše uvedené postoje, které ve svých důsledcích poškozují seniory, lze shrnout pod pojem ageismus jde o diskriminaci z důvodu věku, která je v Evropě dokonce nejčastějším důvodem diskriminace. Nejčastěji o tom vypovídají lidé v Maďarsku, dále v České republice, Nizozemsku a na Slovensku, nejméně v Irsku a Dánsku (dle nedávno provedené evropské studie) 2. Existenci ageismu v Česku potvrzují vědecké studie. Například práce Lucie Vidovićové a Ladislava Rabušice z roku 2005 poukazuje, že osobní zážitek diskriminace na základě věku a pohlaví narůstá s věkem respondentů a u nejstarších lidí dosahuje až 25 %. Také oni prokázali, že osobní zážitek diskriminace (znevýhodnění) nebo nefér chování je v České republice nejčastější na základě věku (18,3 %), dále na základě pohlaví (10,5 %), zdravotního stavu (6,1 %), náboženského cítění (2,2 %), etnicity (1,6 %), sexuální orientace (0,7 %). V roce 2007 se tito autoři zabývali problematikou ageismu a demografické paniky (nepřiměřeně akcentované reakce společnosti na skutečnost stárnutí). Prokázali na reprezentativním vzorku naší populace, že například 43 % lidí souhlasí s výrokem: Starších lidí přibývá, měli by mít omezenou možnost vstupovat do politiky, aby nemohli tolik ovlivňovat dění ve společnosti. Čtyřicet procent lidí se domnívá, že starší lidé si pořád na něco stěžují, a přitom se mají docela dobře a 22 % lidí se domnívá, že hodně starších lidí si užívá spokojeného života, zatímco mladší lidé na ně musí pracovat. Konečně 15 % lidí si myslí, že bohaté finanční dávky, jaké dostávají starší lidé, ubírají ze státní pokladny peníze, které by měly být poskytnuty mladším. Přestože jsou výsledky alarmující, mohly by být zřejmě ještě horší Pokud však srovnáme ageismus u nás a v jiných zemích, je to srovnání opravdu málo lichotivé. Co si myslí Evropané o starších lidech? Na otázku, zda jsou lidé starší 70 let břemenem společnosti, odpovědělo (ve výše uvedeném evropském projektu) pozitivně značné procento lidí a nejvíce jich bylo právě v České republice. Autorem slova ageismus je profesor Robert Butler, který za svou knihu Why Survive? Being Old in America získal v roce 1976 Pullitzerovu cenu. Byl zakladatelem oddělení geriatrie při Mount Sinai School of Medicine a National Institute on Ageing. Prosazoval strategii aktivního a produktivního stárnutí, a to jak svou činností, tak svým životem. Profesor Robert Butler intenzivně pracoval do svých 83 let, a to až do posledních dní svého života. Ještě 18. května loňského roku mi přišel upozorňující i ostatní kolegy z mezinárodní sítě Longevity center na článek, který Bob napsal pro The Washington Times. Také proto byla zpráva o jeho smrti v létě loňského roku tak nečekaná. Heterogennost seniorské populace Seniorská populace je populací heterogenní, troufám si říci, že je to více heterogenní populace než populace jiných věkových skupin, a to z mnoha různých úhlů pohledu. Kalendářní 2 W. van den Heuvel: Dignity of Frail Old, 5. září 2010, Bergen. 193

6 stáří lze rozdělit na mladší seniorský věk, kterým rozumíme zpravidla věk let, kdy dominuje zejména problematika skončení dosavadní hlavní pracovní aktivity a (úspěšného či méně úspěšného) odchodu do důchodu, respektive penzionování, ale také způsob trávení volného času, seberealizace, často učení a studium i další aktivity včetně zaměstnání, ať již na plný či částečný pracovní úvazek. Věkem let rozumíme zpravidla tzv. starší seniorský věk, kdy již nabývá na významu problematika zdravotního stavu a kondice, tolerance zátěže a v případě nemoci z lékařského pohledu je to pak vyšší pravděpodobnost specifického stonání, respektive stonání v situaci multimorbidity a křehkosti. Věkem 85 let a starším rozumíme nejstarší seniorský věk (oldest old) a tzv. dlouhověkost, o které hovoříme u věku nad 90 let. V této životní etapě nabývá na významu problematika soběstačnosti, která je již zpravidla omezena alespoň v některých aktivitách, a zabezpečenosti, tedy komplexu služeb, který umožňuje co nejméně závislý a co nejvíce kvalitní život. Výše uvedená etapizace stáří a stručná charakteristika jednotlivých etap odpovídá typickým či průměrným situacím, od kterých se individuální situace mohou velmi odlišovat. S ohledem na zdravotní stav a kondici a z toho plynoucí soběstačnost a autonomii lze využít následující škály: elitní senioři, sem patří ti, kteří svou duševní či tělesnou výkonností a úspěšností vysoce přesahují průměr své věkové kategorie, dále následuje skupina seniorů aktivních, autonomních, soběstačných, křehkých, a teprve posledním stupněm celé škály jsou senioři závislí, kteří potřebují komplex zdravotnických a sociálních služeb. Etnocentrický pohled na seniory V naší společnosti hovoříme o seniorech jako o někom jiném, z vlastního etnocentrického pohledu společnosti, která je tímto vnímá jako prapodivný a cizí element: jsou to oni, tedy senioři a důchodci, pro něž existuje reklama jen na bolesti kloubů, přilepení zubních protéz, pravidelnou stolici či prostatické potíže. Ti, které zpravodajský obraz i našich veřejnoprávních medií představuje jako důchodce, na které nemáme peníze, jako zpravidla naivní oběti trestných činů či jako kuriozity. Mediální obraz o nich je pak směsí nejrůznějších mýtů, nepřesností, nepravd a mystifikací. Těch, o nichž naši politikové hovoří v intencích postavíme jim ústavy, nebude pro ně na důchody. Často v dobré snaze se pro ně pořádají různé akce i zábavy, leckdy dětinského charakteru. Tento etnocentrický pohled vidí seniory tak, jak kdysi badatelé popisovali cizí a neznámé populace exotických zemí, protože nedokázali přijmout, pochopit či se smířit s tím, že tito lidé jsou v podstatě stejní jako my ostatní. Ze seniorů v naší společnosti se tak paradoxně stávají jacísi nevítaní oni, zatímco úspěch, moc a popularita se zpravidla jako obraz seniora neprezentují, alespoň ne v médiích, přestože mezi nejčastěji mediálně viditelné seniory patří papež, prezident, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, ale také Helena Vondráčková či Karel Gott a mnoho dalších. Domnívám se, že stáří je stavem normální dospělosti a starší lidi je zapotřebí respektovat jako dospělé a autonomní jedince, a to i v situaci závažného one- 194

7 mocnění a omezené soběstačnosti. Pojmu senior je zapotřebí rozumět v jeho původním smyslu, tedy jako pojmu, který označuje někoho, kdo je starší než někdo jiný, obdobně jako junior je mladší než někdo jiný (v rodině, ve společnosti). Senioři nejsou prapodivné entity, ale jsme to my: v naší vlastní blízké či vzdálenější budoucnosti, v našem blízkém okolí a vztazích, naši kolegové, přátelé či nepřátelé, lidé s různými a pestrými rolemi, osudy a názory. Starší lidé jsou důležitým zdrojem společnosti, to je skutečnost, kterou si v současné době stále relativně málo uvědomujeme. Například jeden z projektů zabývajících se duševním kapitálem ve Foresight Programme (program zabývající se potenciálně velkými výzvami budoucnosti) ve Velké Británii poukázal na skutečnost, že duševní potenciál starších lidí je jedním z velice významných a dosud málo využívaných zdrojů společnosti. Jaký bude a jak se bude vyvíjet zdravotní stav naší stárnoucí populace? Tuto situaci v principu řeší několik teorií. Nejznámější z nich je optimistická Friesova teorie komprese morbidity, která předpokládá, že dysabilita a nemocnost budou komprimovány do vyššího věku a že bude tak delší celkové dožití provázeno také významně delším zdravým dožitím. Naopak jiné teorie přepokládají, že delší dožití je do značné míry způsobeno snížením smrtnosti závažných onemocnění, a to více než snížením jejich prevalence/incidence. V důsledku toho by se zvýšila morbidita a dysabilita (nemohoucnost) způsobená těmito onemocněními, což by způsobilo naopak expanzi morbidity. Já se osobně domnívám, že dojde spíše (jak to předpokládá například Mantonova teorie) k dynamické rovnováze v důsledku vzájemné kompenzace dvou trendů, a to jak snížením smrtnosti onemocnění vedoucím k zvýšení prevalence dysability, tak snížením prevalence a incidence chronických onemocnění, vedoucím k zlepšení zdravotního stavu. Dosud dostupná data nepotvrzují v podstatě žádnou z výše uvedených teorií. Narůstá výskyt některých onemocnění (demence, muskuloskeletální onemocnění) a klesá prevalence jiných, zejména kardiovaskulárních a respiračních. Můžeme se tak domnívat, že se zdraví bude zlepšovat i nadále (což potvrzují příznivé trendy zdravého dožití healthy life expectancy), ale toto zlepšení se nemusí týkat všech onemocnění, respektive některých se nemusí týkat vůbec. Některá onemocnění, pravděpodobně zejména onemocnění neurodegenerativní, tak budou nabývat na významu a mohou představovat v budoucnu zvláště závažný problém. Onemocnění, která byla ještě počátkem 20. století považována za onemocnění vzácná, protože přicházela až ve vyšším věku (zejména onemocnění neurodegenerativní, z nichž jmenujme Alzheimerovu chorobu), se stala onemocněními častými právě s nárůstem počtu lidí vyššího věku. Australský neuropsycholog Henry Brodaty výstižně charakterizoval tento vývoj na konferenci francouzského předsednictví Evropské unie v prosinci 2008, když hovořil o tom, že zatímco byla medicína až do poloviny 20. století konfrontována zejména s infekčními onemocněními, v druhé polovině 20. století to byla zejména onemocnění kardiovaskulární a onkologická a v tomto století budeme řešit zejména problematiku neurodegenerativních onemocnění. 195

8 Kromě toho naroste význam chronických onemocnění a komplexních zdravotních problémů a syndromů, jak to formulovala Mary Tinettiová, významná osobnost světové geriatrie a ředitelka geriatrických programů Yale School of Medicine, New Haven, Connecticut, USA 3 : Čas dospěl k odvržení chorob jako středobodu zdravotní péče. V kontextu změny spektra zdravotních problémů, komplexní provázanosti biologických a nebiologických faktorů, stárnutí populace a interindividuální variability zdravotních priorit se jeví zdravotní péče soustředěná na rozpoznávání a léčení jednotlivých chorob přinejlepším jako zastaralá a přinejhorším jako škodlivá. Primární orientace na nemoc může neúmyslně vést k léčení jednou nadměrnému, jednou nedostatečnému a jindy jinak nevhodnému. Medicína 21. století bude samozřejmě pokračovat ve svém vývoji vědecké, úspěšné, heroické disciplíny, a to zejména ve své akutní oblasti. Pacienti těchto oborů však již nebudou nadále představovat (a v současné době již ani nepředstavují) absolutní většinu pacientů, klientů a konzumentů zdravotní péče. Jaké budou tedy další pravděpodobné výzvy a příležitosti související se stárnutím populace? Stav geriatrického pacienta zpravidla nelze charakterizovat pouze souborem diagnóz, jak je to dosud ve zdravotnictví obvyklé. Dva pacienti se stejným souborem diagnóz mohou být ve zcela odlišném stavu soběstačnosti a autonomie. Proto klademe důraz nikoli na jednotlivé diagnózy, ale na komplexní geriatrické syndromy a na zvláštnosti onemocnění ve stáří, kdy dominuje multimorbidita, odlišný průběh onemocnění a jejich atypický klinický obraz, selhávání nejkřehčího orgánu, specificky geriatrické komplikace (rychlý rozvoj imobilizačního syndromu, delirium), kaskádový, dominový efekt a řetězce komplikací, převaha nespecifických symptomů (zhoršení celkového stavu, zhoršení mobility, únava, apatie), nedostatečná signalizace změn a potřeb, souvislost a vzájemná podmíněnost zdravotní a sociální problematiky. Klíčovým geriatrickým syndromem se v posledních letech stala geriatrická křehkost (frailty), a to z pohledu koncepčního, klinického i výzkumného. Dle Kalvacha jde pravděpodobně o východisko k pochopení problematiky a specifičnosti geriatrických pacientů i povahy geriatrických intervencí. Je to stav nízké a progresivně se zhoršující úrovně zdraví pacientů vysokého věku, který je multikauzálně podmíněn a charakterizován multisystémovými funkčními deficity, celkovým zhoršováním stavu a postupným zhoršováním soběstačnosti. Dále se vyznačuje výrazně zvýšeným a narůstajícím rizikem opakovaných dekompenzací zdravotního a funkčního stavu. Pojetí geriatrických syndromů je komplexnější než obvyklé pojetí syndromů v medicíně, kde často představují pouhou množinu symptomů způsobených jednou společnou příčinou. Geriatrické syndromy jsou naopak multikauzální, dochází k vzájemnému ovlivnění biologických, psychologických, sociálních a dalších faktorů, takže jejich vymezení není tak jasné a zřetelné, jako je tomu u syndromů klinických. Významnou součástí geriatrických syndromů je deprese, která velmi úzce souvisí s mnoha dalšími funkcemi, soběstačností a kvalitou života starších pacientů. Podrobnější diskuse na toto téma je však již nad rámec možností a rozsahu této kapitoly. 3 Citováno z: Kalvach Z. et al: Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, Praha, Grada

9 Závěr Na závěr si dovolím připomenout zhodnocení situace a prognózy naší stárnoucí populace, jak ji v roce 1994 na semináři v Edinburghu prezentoval skotský kolega geriatr dr. Kenny. Tehdy mi to připadalo poněkud cynické, ale s postupem času zjišťuji, že to bylo spíše předvídavě realistické. Milí kolegové, 8 % seniorů v populaci nepředstavuje žádný problém ani zvláštní potřebu. Při 10 % je zapotřebí vytvořit a přizpůsobit některé služby a při 12 % je třeba služby lépe koordinovat. Pokud u nás žije 14 % seniorů, někteří hovoří o problému s ohledem na zajištění zdravotní a sociální péče. Při 16 % seniorů začneme uvažovat o eutanazii (zde musím podotknout, že výrazná diskuse, a to i na politické úrovni v České republice, předběhla tuto prognózu o celé jedno procento tedy v době, kdy u nás žilo necelých 15 % seniorů). Při 18 % budeme legalizovat eutanazii. Ale pozor, kolegové, až bude 20 % seniorů v populaci to bude právě ta doba, kdy budeme staří my sami. 197

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU

VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU Vidovićová, L. 8. Stárnutí, věk a diskriminace nové souvislosti. MU: Brno. VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU Ve výzkumu Ageismus 7 jsme se zabývali také problémem věkových norem. Pro tuto baterii jsme využili

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

Komunikace se seniory. Iva Holmerová

Komunikace se seniory. Iva Holmerová Komunikace se seniory Iva Holmerová Naše populace stárne. V současné době žijí lidé déle než kdykoli předtím, což je výsledkem lepších životních podmínek, zdravotní péče a dalších faktorů. Stárnutí populace

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Výstup1 Odhad a popis priorit zdravého stárnutí v regionech - koncepční a strategický podklad pro ekonomicky efektivní programy a projekty

Výstup1 Odhad a popis priorit zdravého stárnutí v regionech - koncepční a strategický podklad pro ekonomicky efektivní programy a projekty Zdravé stárnutí II aktivizace seniorů v regionech Analýza dostupných dat a stanovení priorit pro podporu zdraví v krajích: Praha, Středočeský, Liberecký, Plzeňský, Karlovarský, Moravskoslezský a Jihomoravký

Více

Dlouhodobá péče v České republice Dvě dese6le7 zdravotně sociálního ping pongu

Dlouhodobá péče v České republice Dvě dese6le7 zdravotně sociálního ping pongu Dlouhodobá péče v České republice Dvě dese6le7 zdravotně sociálního ping pongu Iva Holmerová UK FHS CELLO ILC CZ Gerontologické centrum Česká alzheimerovská společnost Pozi6vní zkušenos6 Gerontologické

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Evropská charta pacientů seniorů

Evropská charta pacientů seniorů Evropská charta pacientů seniorů Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii.

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii. VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8 Kurz v artefiletice a arteterapii Závěrečná práce ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje odbor podpory zdraví a prevence neinfekčních nemocí

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje odbor podpory zdraví a prevence neinfekčních nemocí Vadné držení těla školáků a jeho prevence Krajská hygienická stanice Pardubického kraje odbor podpory zdraví a prevence neinfekčních nemocí Naplňování vybraných cílů a dílčích aktivit Zdraví 21 v regionálních

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Úkoly a cíle České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, výboru a revizní komise

Úkoly a cíle České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, výboru a revizní komise Úkoly a cíle České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, výboru a revizní komise Současná situace a východiska: Českou gerontologii a geriatrii nepěstujeme dosud v příznivých podmínkách, a

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Obsah Dotazníkové šetření ÚHKT Achillova pata - pozdní diagnosa Škodlivé obranné reakce Symbolické

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Sociální stárnutí, životní změny

Sociální stárnutí, životní změny Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Podpora zdraví na pracovišti jako součást moderní ZPP

Podpora zdraví na pracovišti jako součást moderní ZPP Podpora zdraví na pracovišti jako součást moderní ZPP Kardia, s.r.o. Prevencí ke zdraví Healthy Life Expectancy at Birth (HALE) Počet let prožitých ve zdraví Věk Pro Českou republiku: 58,8 roku Pro EU

Více

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2012 2013. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2012 2013. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. 1. Prevence zubního kazu u dětí mladšího školního věku. 2. Problematika péče u pacientů s bolestmi zad. 3. Hematoonkologičtí jedinci a život s nimi. 4. Celiakie u dětí. 5.

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti - pojem, cíl, úkoly - subjekty a objekty sociální politiky - oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek? Co si máme pod tímto projektem představit a proč vznikl? Jedná se o projekt, který ministerstvo zdravotnictví připravilo spolu se zdravotními pojišťovnami a zaměřuje se na prevenci před třemi konkrétními

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 Zuzana Mačková Martina Miskolczi Abstrakt Předčasné důchody mají v České republice již dlouholetou tradici, může si o ně zažádat osoba nejdříve

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Mají čeští občané zájem pracovat v zahraničí?

Mají čeští občané zájem pracovat v zahraničí? Mají čeští občané zájem pracovat v zahraničí? Naděžda Horáková Nedávno jsme si v referendu odhlasovali vstup naší země do Evropské unie. Součástí naší smlouvy o přistoupení, se kterou jsme tímto krokem

Více

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární

Více

16. ročník Příloha 5/2012

16. ročník Příloha 5/2012 16. ročník Příloha 5/2012 Vyhláška 267/2012 Sb., ze dne 27. července 2012, o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost Ministerstvo zdravotnictví stanoví

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

KORUPCE NÁM PIJE KREV

KORUPCE NÁM PIJE KREV SNIŽOVÁNÍ VĚŘEJNÉ TOLERANCE VŮČI KORUPCI NA SLOVENSKU KORUPCE NÁM PIJE KREV www.pijenamkrv.sk VÝVOJ STAVU KORUPCE NA SLOVENSKU ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROTIKORUPČNÍ KAMPANĚ VÝCHODISKA červen 2002: proveden

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Kvalita života seniorů. v domovech pro seniory

Kvalita života seniorů. v domovech pro seniory Dagmar Dvořáčková Kvalita života seniorů v domovech pro seniory Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Dagmar Dvořáčková Kvalita života seniorů v domovech pro seniory GRADA Publishing

Více

KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČESKOMORAVSKÉ PSYCHOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ (Vernířovice, 22. - 24. 5. 2009)

KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČESKOMORAVSKÉ PSYCHOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ (Vernířovice, 22. - 24. 5. 2009) KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČESKOMORAVSKÉ PSYCHOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ (Vernířovice, 22. - 24. 5. 2009) Iva Štětovská, Jiří Hamerník Poslední květnový víkend uspořádala Sekce

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Zkouška je složena ze dvou částí. 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva Obsah 1. části Praktická část maturitní zkoušky bude probíhat v Domově

Více