Emoce v medicíně emoce a senioři. Iva Holmerová. VI. Emoce ve specifických populacích. Úvod

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Emoce v medicíně emoce a senioři. Iva Holmerová. VI. Emoce ve specifických populacích. Úvod"

Transkript

1 Emoce v medicíně emoce a senioři Iva Holmerová Úvod V úvodu se musím přiznat, že mi dané téma připadalo poněkud nesourodé. Jak uchopit téma emoce v medicíně s ohledem na problematiku seniorů? Byla jsem však přesvědčena, že problematika seniorů by neměla být v tomto kontextu vynechána, a když jsem si začala svou přednášku (která je východiskem této kapitoly) připravovat, uvědomovala jsem si stále více, že v naší společnosti i v naší medicíně, což spolu samozřejmě neodlučně souvisí, se emoce k seniorům skutečně vztahují, a to v mnoha aspektech, počínaje těmi společenskými až po zcela medicínské. Již samotný vztah naší společnosti k seniorům je plný emocí. Mohli jsme to sledovat například v předvolební kampani, kdy podle mého názoru nešťastný klip nejmenované strany Řekni bábě využíval protiseniorského ladění naší společnosti, o němž si musíme přiznat, že existuje a máme pro to i dostatek vědeckých důkazů, jak uvedu dále. V časové či možná i jiné koincidenci s tímto klipem byla facebooková akce teenagerů, kteří velmi svérázným způsobem vyjadřovali svůj nepřátelský postoj k seniorům nejprve parodií na slogan známého detektivního seriálu Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné důchodci, a poté i vcelku agresivní a nepřátelskou diskusí. Stárnutí společnosti je fenoménem relativně novým a zřejmě se s ním naše společnost potřebuje vyrovnat. Naše populace je v současné době nejstarší. Je starší, než byla kdykoli předtím. To však nelze považovat za negativní fenomén, protože populace zestárla díky tomu, že jsme zdravější, bohatší, a dožíváme se tedy vyššího věku. Obdobný vývoj se ostatně týká jenom některých privilegovaných společností našeho světa. Například v zemích subsaharské Afriky se naděje dožití při narození pohybuje kolem 40 let a příliš se neliší od odhadované naděje dožití lidstva od nejstarších časů až po 17. či 18. století, kdy byla pravděpodobně kolem 30 let věku. 1 Teprve v 18., a zejména v 19. a 20. století nastaly vědecké, technické i společenské změny, které přinesly výrazné zlepšení zdravotního stavu a prodloužení života. Domnívám se, že je třeba se zmínit nejen o roli medicíny samotné, ale také o roli hygieny, epidemiologie a veřejného zdravotnictví v širším slova smyslu, které v tomto ohledu sehrálo v průběhu posledních minulých století významnou pozitivní roli. Proto také Evropská unie důsledně doporučuje, aby se nadále nehovořilo o stáří a stárnutí populace jako o výzvě (challenge), kterou představuje, ale jako o příležitosti (opportunity), respektive příležitostech, které přináší. Postoj naší společnosti ke stáří však vstřícný není. Stáří se obáváme a zpravidla je vnímáme negativně. Tomu nasvědčuje také náš vlastní výzkum, který uskutečnila v roce Austad SN: Proč stárneme. Praha: Mladá fronta,

2 Česká alzheimerovská společnost. Šlo o reprezentativní šetření vzorku 502 respondentů. Tázali jsme se respondentů, jaké slovo se jim nejspíše vybaví, když se řekne stáří. Dvě třetiny respondentů (jak mužů, tak žen) uvedly nemoc. S velkým odstupem následovaly další pojmy: 40 % respondentů uvedlo jako další zkušenost, mezi 30 a 40 % skórovaly další obávané pojmy: osamělost, bezmocnost, ztráta schopností ale také moudrost. Laskavost, vyrovnanost a nadhled byly uváděny v cca 15 %, ale radost dávalo do souvislosti se stářím pouhých 5 % respondentů. Pohled na stáří u nás tedy radostný opravdu není. Stereotypizace stáří, mýty o stáří, ageismus Ptáme-li se, jaké je stáří, neexistuje jednoznačná odpověď. Stáří může být různé a záleží na mnoha faktorech, jaké je stáří určitého člověka, jedince, osoby. Stejně tak nelze jednoznačně odpovědět na otázku, jací jsou staří lidé. Paradoxně se s touto otázkou často setkáváme. Ještě častěji se setkáváme s chybnou stereotypizací stáří. Uvedu některé stereotypy či mýty o stáří, a to bez nároku, že tento seznam bude vyčerpávající. Pravděpodobně každý z nás bude po zamyšlení schopen některé další stereotypy přidat. Jeden z nich jsem v podstatě zmínila již v předchozím textu, je to mylné mínění, že staří lidé jsou v podstatě stejní. Dalším stereotypem, se kterým se setkáváme velmi často, a to bohužel zejména v proklamacích našich politiků, ale i v médiích, je nazývání starších lidí důchodci. Pojem důchodce označuje pouze jednu stránku života člověka, skutečnost, že přijímá či jsou mu přidělovány celospolečenské prostředky prostřednictvím důchodu. Toto nálepkování je podle mého názoru velmi škodlivé, protože označením důchodce jsou do pozadí potlačovány další důležité role, které člověk zastával či zastává ve společnosti, rodině, obci a podobně. Z praxe vím, že právě toto označení nesou starší lidé velmi nelibě, a to tím spíše, že jde o jakési oficiální označení, znějící dokonce starobní důchodce, které je provází celým životem a prakticky všemi úředními akty v době po odchodu do důchodu. Zažívají tak situaci, kdy pracně budovaný status celého jejich dosavadního života je nahrazen jakýmsi univerzálním statusem důchodce. Veškeré diskuse ohledně nedostatku prostředků na důchody, a to včetně často velmi nevybíravé až nehorázné rétoriky našich politických představitelů, tak vedou k ještě větší frustraci starších lidí z této situace. Další stereotypní představou o stáří je ztotožnění stáří s nemocí a nemohoucností, které je u nás bohužel také velmi časté, jak jsme ostatně ukázali i v našem výše uvedeném výzkumu. S tím úzce souvisí opět politická rétorika a různé rádoby proseniorské proklamace, které lze stručně shrnout do věty přibývá nám důchodců, postavíme ústavy pro důchodce. Těžko říci, který z mýtů o stáří je nejškodlivější, mně osobně se nejméně líbí právě tento. Opět jde o hluboký omyl, který obraz stáří v naší společnosti poškozuje. Staří lidé v naprosté většině nepotřebují ústavy, ale potřebují normální a kvalitní život stejně tak jako všichni ostatní občané. V určitých situacích potřebují starší lidé pomoc obdobně jako všichni ostatní. Tyto situace jsou ve stáří častější. Vzhledem k tomu, že stáří je závěrečnou fází lidského života 190

3 a vzhledem k tomu, že dosud umíráme zpravidla v důsledku nemocí, je potřeba zdravotní péče v tomto věku vyšší. Neměli bychom však zapomínat na to, že mnoho onemocnění je léčitelných i v pokročilém věku, klinický obraz je však ve stáří jiný; pokud je ale onemocnění léčitelné, měla by být dána lidem šance na léčení bez ohledu na věk. Neměli bychom tedy pouze z důvodu vysokého věku odsouvat starší pacienty na jakási následná lůžka druhé kategorie, kde nebudou řádně léčeni ani rehabilitováni. Že se to tak u nás děje, dokazují i údaje zdravotních pojišťoven ukazující, že v nejvyšších decenniích lidského života klesají průměrné náklady na léčbu a rehabilitaci. Že na tom společnost neušetří, je zřejmé, protože takto ušetřené peníze se mnohdy zbytečně vydají na dlouhodobou či sociální péči, kterou navíc pacient stráví v nedobré kvalitě života, jež mohla být daleko lepší, pokud by byl řádně léčen a rehabilitován. Tato situace je podle mého názoru velkou výzvou pro moderní medicínu a také pro to, aby alespoň při velkých nemocnicích vznikala akutní geriatrická oddělení, která jsou schopna reagovat na potřeby starších pacientů v situacích akutního zhoršení stavu v terénu stařecké křehkosti a multimorbidity. Mýtus o nemoci a nemohoucnosti navíc velmi úzce souvisí s mýtem o homogennosti seniorské populace a navádí k myšlence, že všichni starší lidé jsou nemocní a bezmocní. Tak tomu zdaleka není. Kromě dalších stereotypů, například ošklivosti, šedivosti a neatraktivnosti stáří či názoru, že staří lidé jsou neproduktivní, bez programu a už se ničemu nenaučí, existuje například vcelku kuriózní představa, že staří lidé jsou politováníhodní, se kterou se opakovaně setkávám v nejrůznějších situacích: například předvánoční pořad, který chce oslovit zejména všechny ty hodné dědečky a babičky, kteří jsou o Vánocích sami. Co ty chudinky babičky, za kterými do nemocnice nikdo nepřijde. Zpravidla si dávám záležet na tom, abych příslušnému či příslušné vysvětlila, že staří lidé jsou normální dospělí lidé, že i ti, kteří nemají rodinu, nemusejí být osamělí, protože si dokázali vypěstovat a vybudovat přátelské vztahy, a že naopak někteří staří lidé jsou sami proto, že si své vztahy nevybudovali. I takoví jsou staří lidé. Je tomu tak proto, že stáří je prostě normální a staří lidé jsou různí stejně tak (či více než) jiné věkové skupiny. Výše uvedené označení dědečkové a babičky souvisí s fenoménem, kterému říkáme elderspeak. Jde o specifickou formu ageismu, neúcty a diskriminace starších lidí: například o oslovování křestním jménem, které v našich kulturních podmínkách není u cizích dospělých lidí obvyklé, dokonce i o tykání nebo oslovování babi, babičko atd., dále o používání zdrobnělin, pitvoření a litování, dětinské chování ke starým lidem. S elderspeakem se setkáme i v médiích, například: Podle odborníků jsou největší šancí pro důchodce při jejich orientaci v současném dění příbuzní, kterým věří. Ti je musí upozornit na nebezpečí, která jim od neznámých lidí hrozí, a neustále jim opakovat, že nesmějí otvírat nikomu neznámému. Psycholog: starší lidé jsou důvěřiví, MF DNES Podobnost tohoto poučení se známým pohádkovým kůzlátka, kůzlátka, nikomu neotvírejte vrátka je tu více než zřejmá. Na stereotypizaci stárnutí, která se objevuje v médiích, upozorňuje i Doporučení zmocněnce vlády pro lidská práva a Výboru proti diskriminaci Rady vlády pro lidská práva, které 191

4 bylo vydáno ke Světovému dni proti násilí na starých lidech, Zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb v úvodu k tomuto materiálu, ze kterého jsem převzala i výše uvedený citát, říká: Vyšší věk jednajících je bohužel často tím, co činí v médiích událost zajímavější, kurióznější, vhodnější pro zveřejnění a to je ageismus. Nevhodně zpracované téma ale může přispívat k diskriminaci a sociální exkluzi seniorů. Je potřeba vnímat jako pozitivní, že senioři jsou ve většině případů aktivní lidé, což přispívá k dlouhověkosti naší společnosti. Zpráva upozorňuje na skutečnost, že v českých médiích rezonuje stereotyp seniorů jako starých, vrásčitých, nemocných, osamělých, neaktivních, nepřizpůsobivých, nemoderních, mrzutých, případně pomalých, nemohoucích, vyžadujících péči, zapáchajících a chudých. Řada sdělení odráží stereotypní předpoklad, že senioři nemají žádné zájmy a aktivity, peníze ani sexuální život. Jako jeden z neblahých příkladů je uvedeno následující sdělení: Pravdou ale současně je, že přibývá i agresivity ze strany důchodců, kteří se v rychle vyvíjející a měnící společnosti cítí ostrakizování a jsou pak útoční. Navíc se lidé dožívají vyššího věku v lepší fyzické i psychické kondici, takže mohou zůstávat na dráze zločinu déle. Novinky.cz S politováníhodností stáří souvisí také politováníhodnost gerontologie, geriatrie a geriatrů a gerontologů samotných. Často slýcháváme, že děláme záslužnou činnost (rozuměj takovou, kterou by jiní z mnoha různých důvodů nedělali). Zpravidla se snažím vysvětlit, že mě moje práce baví. Pocit, že má smysl, a setkání s mnoha vzácnými lidmi, jsou přidanou hodnotou. Navíc jsem si tu práci zvolila sama, a to zcela svobodně. Je však pravdou, že s postupem času se začínám domnívat, že na politováníhodnosti geriatrie a gerontologie možná i něco je. Myslím, že je všeobecně známo, že geriatrická zařízení jsou stále v hierarchii zdravotnických služeb na jednom z posledních míst, že dokonce v rámci určité reformy zdravotní péče byla snaha tento obor zcela v rámci zdravotnictví zrušit. Tato situace souvisí velmi pravděpodobně zejména se dvěma faktory: prvním je nepopularita a vytlačování problému stáří jako takového a to i ze systému zdravotnických služeb, které jsou orientované na heroickou a zachraňující medicínu, eventuálně ekonomicky lukrativní činnosti. Vytlačení geriatrie na okraj je tedy jen dalším projevem ageismu, a to tentokrát zcela systémovým v systému zdravotní péče. Druhým faktorem jsou také osobnostní rysy geriatrů a gerontologů. K medicíně stáří je zapotřebí přistupovat s pokorou, heroické výkony a péče orientovaná na výkon tu mají jen limitovanou cenu. Tato pokora a skromnost jsou však ve volné soutěži s ostatními lékařskými obory zcela jasnou a zřejmou nevýhodou. Dalším stereotypem o stáří je představa redukovaných, minimálních či nulových potřeb starších lidí. Zde je zapotřebí podotknout, že za tuto situaci si staří lidé do značné míry mohou sami svou skromností a úsporností, ochotou předávat své prostředky a statky spíše generacím mladším. Výsledkem této nízké spotřeby a poptávky je nedostatečná nabídka zboží a služeb, které by lépe vyhovovaly právě seniorům, a to v přiměřené kvalitě. Tato skutečnost se týká i služeb zdravotnických a sociálních. Domnívám se, že ve velmi blízké době dojde k významné generační změně s tzv. generací baby-boomers, silných poválečných ročníků lidí, kteří budou již lépe umět prosazovat své zájmy než generace předchozí. 192

5 Výše uvedené postoje, které ve svých důsledcích poškozují seniory, lze shrnout pod pojem ageismus jde o diskriminaci z důvodu věku, která je v Evropě dokonce nejčastějším důvodem diskriminace. Nejčastěji o tom vypovídají lidé v Maďarsku, dále v České republice, Nizozemsku a na Slovensku, nejméně v Irsku a Dánsku (dle nedávno provedené evropské studie) 2. Existenci ageismu v Česku potvrzují vědecké studie. Například práce Lucie Vidovićové a Ladislava Rabušice z roku 2005 poukazuje, že osobní zážitek diskriminace na základě věku a pohlaví narůstá s věkem respondentů a u nejstarších lidí dosahuje až 25 %. Také oni prokázali, že osobní zážitek diskriminace (znevýhodnění) nebo nefér chování je v České republice nejčastější na základě věku (18,3 %), dále na základě pohlaví (10,5 %), zdravotního stavu (6,1 %), náboženského cítění (2,2 %), etnicity (1,6 %), sexuální orientace (0,7 %). V roce 2007 se tito autoři zabývali problematikou ageismu a demografické paniky (nepřiměřeně akcentované reakce společnosti na skutečnost stárnutí). Prokázali na reprezentativním vzorku naší populace, že například 43 % lidí souhlasí s výrokem: Starších lidí přibývá, měli by mít omezenou možnost vstupovat do politiky, aby nemohli tolik ovlivňovat dění ve společnosti. Čtyřicet procent lidí se domnívá, že starší lidé si pořád na něco stěžují, a přitom se mají docela dobře a 22 % lidí se domnívá, že hodně starších lidí si užívá spokojeného života, zatímco mladší lidé na ně musí pracovat. Konečně 15 % lidí si myslí, že bohaté finanční dávky, jaké dostávají starší lidé, ubírají ze státní pokladny peníze, které by měly být poskytnuty mladším. Přestože jsou výsledky alarmující, mohly by být zřejmě ještě horší Pokud však srovnáme ageismus u nás a v jiných zemích, je to srovnání opravdu málo lichotivé. Co si myslí Evropané o starších lidech? Na otázku, zda jsou lidé starší 70 let břemenem společnosti, odpovědělo (ve výše uvedeném evropském projektu) pozitivně značné procento lidí a nejvíce jich bylo právě v České republice. Autorem slova ageismus je profesor Robert Butler, který za svou knihu Why Survive? Being Old in America získal v roce 1976 Pullitzerovu cenu. Byl zakladatelem oddělení geriatrie při Mount Sinai School of Medicine a National Institute on Ageing. Prosazoval strategii aktivního a produktivního stárnutí, a to jak svou činností, tak svým životem. Profesor Robert Butler intenzivně pracoval do svých 83 let, a to až do posledních dní svého života. Ještě 18. května loňského roku mi přišel upozorňující i ostatní kolegy z mezinárodní sítě Longevity center na článek, který Bob napsal pro The Washington Times. Také proto byla zpráva o jeho smrti v létě loňského roku tak nečekaná. Heterogennost seniorské populace Seniorská populace je populací heterogenní, troufám si říci, že je to více heterogenní populace než populace jiných věkových skupin, a to z mnoha různých úhlů pohledu. Kalendářní 2 W. van den Heuvel: Dignity of Frail Old, 5. září 2010, Bergen. 193

6 stáří lze rozdělit na mladší seniorský věk, kterým rozumíme zpravidla věk let, kdy dominuje zejména problematika skončení dosavadní hlavní pracovní aktivity a (úspěšného či méně úspěšného) odchodu do důchodu, respektive penzionování, ale také způsob trávení volného času, seberealizace, často učení a studium i další aktivity včetně zaměstnání, ať již na plný či částečný pracovní úvazek. Věkem let rozumíme zpravidla tzv. starší seniorský věk, kdy již nabývá na významu problematika zdravotního stavu a kondice, tolerance zátěže a v případě nemoci z lékařského pohledu je to pak vyšší pravděpodobnost specifického stonání, respektive stonání v situaci multimorbidity a křehkosti. Věkem 85 let a starším rozumíme nejstarší seniorský věk (oldest old) a tzv. dlouhověkost, o které hovoříme u věku nad 90 let. V této životní etapě nabývá na významu problematika soběstačnosti, která je již zpravidla omezena alespoň v některých aktivitách, a zabezpečenosti, tedy komplexu služeb, který umožňuje co nejméně závislý a co nejvíce kvalitní život. Výše uvedená etapizace stáří a stručná charakteristika jednotlivých etap odpovídá typickým či průměrným situacím, od kterých se individuální situace mohou velmi odlišovat. S ohledem na zdravotní stav a kondici a z toho plynoucí soběstačnost a autonomii lze využít následující škály: elitní senioři, sem patří ti, kteří svou duševní či tělesnou výkonností a úspěšností vysoce přesahují průměr své věkové kategorie, dále následuje skupina seniorů aktivních, autonomních, soběstačných, křehkých, a teprve posledním stupněm celé škály jsou senioři závislí, kteří potřebují komplex zdravotnických a sociálních služeb. Etnocentrický pohled na seniory V naší společnosti hovoříme o seniorech jako o někom jiném, z vlastního etnocentrického pohledu společnosti, která je tímto vnímá jako prapodivný a cizí element: jsou to oni, tedy senioři a důchodci, pro něž existuje reklama jen na bolesti kloubů, přilepení zubních protéz, pravidelnou stolici či prostatické potíže. Ti, které zpravodajský obraz i našich veřejnoprávních medií představuje jako důchodce, na které nemáme peníze, jako zpravidla naivní oběti trestných činů či jako kuriozity. Mediální obraz o nich je pak směsí nejrůznějších mýtů, nepřesností, nepravd a mystifikací. Těch, o nichž naši politikové hovoří v intencích postavíme jim ústavy, nebude pro ně na důchody. Často v dobré snaze se pro ně pořádají různé akce i zábavy, leckdy dětinského charakteru. Tento etnocentrický pohled vidí seniory tak, jak kdysi badatelé popisovali cizí a neznámé populace exotických zemí, protože nedokázali přijmout, pochopit či se smířit s tím, že tito lidé jsou v podstatě stejní jako my ostatní. Ze seniorů v naší společnosti se tak paradoxně stávají jacísi nevítaní oni, zatímco úspěch, moc a popularita se zpravidla jako obraz seniora neprezentují, alespoň ne v médiích, přestože mezi nejčastěji mediálně viditelné seniory patří papež, prezident, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, ale také Helena Vondráčková či Karel Gott a mnoho dalších. Domnívám se, že stáří je stavem normální dospělosti a starší lidi je zapotřebí respektovat jako dospělé a autonomní jedince, a to i v situaci závažného one- 194

7 mocnění a omezené soběstačnosti. Pojmu senior je zapotřebí rozumět v jeho původním smyslu, tedy jako pojmu, který označuje někoho, kdo je starší než někdo jiný, obdobně jako junior je mladší než někdo jiný (v rodině, ve společnosti). Senioři nejsou prapodivné entity, ale jsme to my: v naší vlastní blízké či vzdálenější budoucnosti, v našem blízkém okolí a vztazích, naši kolegové, přátelé či nepřátelé, lidé s různými a pestrými rolemi, osudy a názory. Starší lidé jsou důležitým zdrojem společnosti, to je skutečnost, kterou si v současné době stále relativně málo uvědomujeme. Například jeden z projektů zabývajících se duševním kapitálem ve Foresight Programme (program zabývající se potenciálně velkými výzvami budoucnosti) ve Velké Británii poukázal na skutečnost, že duševní potenciál starších lidí je jedním z velice významných a dosud málo využívaných zdrojů společnosti. Jaký bude a jak se bude vyvíjet zdravotní stav naší stárnoucí populace? Tuto situaci v principu řeší několik teorií. Nejznámější z nich je optimistická Friesova teorie komprese morbidity, která předpokládá, že dysabilita a nemocnost budou komprimovány do vyššího věku a že bude tak delší celkové dožití provázeno také významně delším zdravým dožitím. Naopak jiné teorie přepokládají, že delší dožití je do značné míry způsobeno snížením smrtnosti závažných onemocnění, a to více než snížením jejich prevalence/incidence. V důsledku toho by se zvýšila morbidita a dysabilita (nemohoucnost) způsobená těmito onemocněními, což by způsobilo naopak expanzi morbidity. Já se osobně domnívám, že dojde spíše (jak to předpokládá například Mantonova teorie) k dynamické rovnováze v důsledku vzájemné kompenzace dvou trendů, a to jak snížením smrtnosti onemocnění vedoucím k zvýšení prevalence dysability, tak snížením prevalence a incidence chronických onemocnění, vedoucím k zlepšení zdravotního stavu. Dosud dostupná data nepotvrzují v podstatě žádnou z výše uvedených teorií. Narůstá výskyt některých onemocnění (demence, muskuloskeletální onemocnění) a klesá prevalence jiných, zejména kardiovaskulárních a respiračních. Můžeme se tak domnívat, že se zdraví bude zlepšovat i nadále (což potvrzují příznivé trendy zdravého dožití healthy life expectancy), ale toto zlepšení se nemusí týkat všech onemocnění, respektive některých se nemusí týkat vůbec. Některá onemocnění, pravděpodobně zejména onemocnění neurodegenerativní, tak budou nabývat na významu a mohou představovat v budoucnu zvláště závažný problém. Onemocnění, která byla ještě počátkem 20. století považována za onemocnění vzácná, protože přicházela až ve vyšším věku (zejména onemocnění neurodegenerativní, z nichž jmenujme Alzheimerovu chorobu), se stala onemocněními častými právě s nárůstem počtu lidí vyššího věku. Australský neuropsycholog Henry Brodaty výstižně charakterizoval tento vývoj na konferenci francouzského předsednictví Evropské unie v prosinci 2008, když hovořil o tom, že zatímco byla medicína až do poloviny 20. století konfrontována zejména s infekčními onemocněními, v druhé polovině 20. století to byla zejména onemocnění kardiovaskulární a onkologická a v tomto století budeme řešit zejména problematiku neurodegenerativních onemocnění. 195

8 Kromě toho naroste význam chronických onemocnění a komplexních zdravotních problémů a syndromů, jak to formulovala Mary Tinettiová, významná osobnost světové geriatrie a ředitelka geriatrických programů Yale School of Medicine, New Haven, Connecticut, USA 3 : Čas dospěl k odvržení chorob jako středobodu zdravotní péče. V kontextu změny spektra zdravotních problémů, komplexní provázanosti biologických a nebiologických faktorů, stárnutí populace a interindividuální variability zdravotních priorit se jeví zdravotní péče soustředěná na rozpoznávání a léčení jednotlivých chorob přinejlepším jako zastaralá a přinejhorším jako škodlivá. Primární orientace na nemoc může neúmyslně vést k léčení jednou nadměrnému, jednou nedostatečnému a jindy jinak nevhodnému. Medicína 21. století bude samozřejmě pokračovat ve svém vývoji vědecké, úspěšné, heroické disciplíny, a to zejména ve své akutní oblasti. Pacienti těchto oborů však již nebudou nadále představovat (a v současné době již ani nepředstavují) absolutní většinu pacientů, klientů a konzumentů zdravotní péče. Jaké budou tedy další pravděpodobné výzvy a příležitosti související se stárnutím populace? Stav geriatrického pacienta zpravidla nelze charakterizovat pouze souborem diagnóz, jak je to dosud ve zdravotnictví obvyklé. Dva pacienti se stejným souborem diagnóz mohou být ve zcela odlišném stavu soběstačnosti a autonomie. Proto klademe důraz nikoli na jednotlivé diagnózy, ale na komplexní geriatrické syndromy a na zvláštnosti onemocnění ve stáří, kdy dominuje multimorbidita, odlišný průběh onemocnění a jejich atypický klinický obraz, selhávání nejkřehčího orgánu, specificky geriatrické komplikace (rychlý rozvoj imobilizačního syndromu, delirium), kaskádový, dominový efekt a řetězce komplikací, převaha nespecifických symptomů (zhoršení celkového stavu, zhoršení mobility, únava, apatie), nedostatečná signalizace změn a potřeb, souvislost a vzájemná podmíněnost zdravotní a sociální problematiky. Klíčovým geriatrickým syndromem se v posledních letech stala geriatrická křehkost (frailty), a to z pohledu koncepčního, klinického i výzkumného. Dle Kalvacha jde pravděpodobně o východisko k pochopení problematiky a specifičnosti geriatrických pacientů i povahy geriatrických intervencí. Je to stav nízké a progresivně se zhoršující úrovně zdraví pacientů vysokého věku, který je multikauzálně podmíněn a charakterizován multisystémovými funkčními deficity, celkovým zhoršováním stavu a postupným zhoršováním soběstačnosti. Dále se vyznačuje výrazně zvýšeným a narůstajícím rizikem opakovaných dekompenzací zdravotního a funkčního stavu. Pojetí geriatrických syndromů je komplexnější než obvyklé pojetí syndromů v medicíně, kde často představují pouhou množinu symptomů způsobených jednou společnou příčinou. Geriatrické syndromy jsou naopak multikauzální, dochází k vzájemnému ovlivnění biologických, psychologických, sociálních a dalších faktorů, takže jejich vymezení není tak jasné a zřetelné, jako je tomu u syndromů klinických. Významnou součástí geriatrických syndromů je deprese, která velmi úzce souvisí s mnoha dalšími funkcemi, soběstačností a kvalitou života starších pacientů. Podrobnější diskuse na toto téma je však již nad rámec možností a rozsahu této kapitoly. 3 Citováno z: Kalvach Z. et al: Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, Praha, Grada

9 Závěr Na závěr si dovolím připomenout zhodnocení situace a prognózy naší stárnoucí populace, jak ji v roce 1994 na semináři v Edinburghu prezentoval skotský kolega geriatr dr. Kenny. Tehdy mi to připadalo poněkud cynické, ale s postupem času zjišťuji, že to bylo spíše předvídavě realistické. Milí kolegové, 8 % seniorů v populaci nepředstavuje žádný problém ani zvláštní potřebu. Při 10 % je zapotřebí vytvořit a přizpůsobit některé služby a při 12 % je třeba služby lépe koordinovat. Pokud u nás žije 14 % seniorů, někteří hovoří o problému s ohledem na zajištění zdravotní a sociální péče. Při 16 % seniorů začneme uvažovat o eutanazii (zde musím podotknout, že výrazná diskuse, a to i na politické úrovni v České republice, předběhla tuto prognózu o celé jedno procento tedy v době, kdy u nás žilo necelých 15 % seniorů). Při 18 % budeme legalizovat eutanazii. Ale pozor, kolegové, až bude 20 % seniorů v populaci to bude právě ta doba, kdy budeme staří my sami. 197

PREVENCE ve vyšším věku. Iva Holmerová, Petr Wija

PREVENCE ve vyšším věku. Iva Holmerová, Petr Wija PREVENCE ve vyšším věku Iva Holmerová, Petr Wija 2012 Rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi Co to znamená? Ekonomická účast (Economical involvement) Účast na životě společnosti (Participation

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

Geriatrie a gerontologie Poznámky k diskusi o tzv. následné péči

Geriatrie a gerontologie Poznámky k diskusi o tzv. následné péči Geriatrie a gerontologie Poznámky k diskusi o tzv. následné péči Tisková konference České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Ve spolupráci s Životem 90, Českou alzheimerovskou společností,

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

MUDr. Zdeněk Kalvach Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína

MUDr. Zdeněk Kalvach Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína 1 MUDr. Zdeněk Kalvach Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína Ve všech hospodářsky vyspělých zemích

Více

KORUPCE NÁM PIJE KREV

KORUPCE NÁM PIJE KREV SNIŽOVÁNÍ VĚŘEJNÉ TOLERANCE VŮČI KORUPCI NA SLOVENSKU KORUPCE NÁM PIJE KREV www.pijenamkrv.sk VÝVOJ STAVU KORUPCE NA SLOVENSKU ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROTIKORUPČNÍ KAMPANĚ VÝCHODISKA červen 2002: proveden

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová

Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová Klinika interní, geriatrie a prakt. lék. LF MU a FN Brno 1 Stárnutí schéma (Cassel: Geriatric Med., 2003, NY) 2 2 Úskalí moderní medicíny v péči o seniory

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Spokojenost klientů ve FN OSTRAVA. MUDr. Svatopluk NěmeN

Spokojenost klientů ve FN OSTRAVA. MUDr. Svatopluk NěmeN ve FN OSTRAVA MUDr. Svatopluk NěmeN meček, ek, MBA - Spokojenost klientů = jeden ze základních strategických cílů FN Ostrava - Pevně zakotveno již v corporate strategii FN Ostrava 2005, resp. následně

Více

Profil společnosti. RIZIKA ZDRAVOTNICTVÍ Výsledky výzkumu březen 2010

Profil společnosti. RIZIKA ZDRAVOTNICTVÍ Výsledky výzkumu březen 2010 Profil společnosti RIZIKA ZDRAVOTNICTVÍ Výsledky výzkumu březen 2010 8. duben 2010 Základní parametry projektu Název projektu Cíl projektu Región Metoda Cílová skupina Velikost souboru Rizika zdravotnictví

Více

Proč právě datum 12. 5.?

Proč právě datum 12. 5.? Proč právě datum 12. 5.? Na počest narození britské reformátorky lékařské péče Florence Nightingaleové (1820-1910) osvícené, odvážné a neúnavné ženy, která byla ve druhé polovině svého života upoutána

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka

Více

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY PŘEDNÁŠKA 12. ŘÍJNA 2011, KONFERENCE ČZF, Hotel Palace, Jindřišská PRAHA 1 VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Stáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec

Stáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec Stáří by mělo být zdravé MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec STÁŘÍ je přirozená etapa života Senioři v ČR 1 400 tis.seniorů v ČR 3 5% potřebuje péči v institucích 300 tis.nesoběstačných v IADL 100 tis.nesoběstačných

Více

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel:

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel: Projekt Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Stod, Horšovský Týn a Domažlice je podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Očkování a chemoprofylaxe chřipky u dětí aneb měly by být zdravé děti očkovány proti chřipce?

Očkování a chemoprofylaxe chřipky u dětí aneb měly by být zdravé děti očkovány proti chřipce? Očkování a chemoprofylaxe chřipky u dětí aneb měly by být zdravé děti očkovány proti chřipce? Martina Havlíčková Jan Kynčl Státní zdravotní ústav Proč je chřipka stále problém? Je stále přítomna v populaci

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Senior 2014. Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D.

Senior 2014. Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Senior 2014 Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Demografické stárnutí Krize enormní náklady(dle sociologů boj o rozsah zdrojů kontrolovaných státem a privátní ekonomikou)- ekonomická rizika jsou zvládnutelná.

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/12 VYDÁNO DNE 7. 6. 12 VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, ŢE DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI BY MĚLY BÝT TAKOVÉ, ABY LIDÉ NEZTRÁCELI MOTIVACI HLEDAT SI PRÁCI. Více neţ

Více

Zkušenosti s kvalitou a nákupem potravin

Zkušenosti s kvalitou a nákupem potravin VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9 tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz Oficiální partner KANTAR

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVENEC 2015

CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVENEC 2015 CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVENEC 2015 ČERVENCOVÁ TISKOVÁ ZPRÁVA ZA NEDOSTATEK MÍST V DOMOVECH PRO SENIORY MOHOU LIDÉ, KTEŘÍ DO NICH NEPATŘÍ PRAHA, 7. července 2015 V českých

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 Tisková informace obsahuje část výsledků z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva Závěrečné zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva St. Pölten 27.1.2014 Tematický okruh

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 04/2008 VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL JSOU NA TRHU PRÁCE TRVALE ZNEVÝHODŇOVÁNY Týká se to především starších občanů, lidí se zdravotním handicapem,

Více

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE 2014 1 Obsah 1. Základní údaje o šetření... 3 2. Hodnocení odpovědí

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více