Emoce v medicíně emoce a senioři. Iva Holmerová. VI. Emoce ve specifických populacích. Úvod
|
|
- Jaromír Fišer
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Emoce v medicíně emoce a senioři Iva Holmerová Úvod V úvodu se musím přiznat, že mi dané téma připadalo poněkud nesourodé. Jak uchopit téma emoce v medicíně s ohledem na problematiku seniorů? Byla jsem však přesvědčena, že problematika seniorů by neměla být v tomto kontextu vynechána, a když jsem si začala svou přednášku (která je východiskem této kapitoly) připravovat, uvědomovala jsem si stále více, že v naší společnosti i v naší medicíně, což spolu samozřejmě neodlučně souvisí, se emoce k seniorům skutečně vztahují, a to v mnoha aspektech, počínaje těmi společenskými až po zcela medicínské. Již samotný vztah naší společnosti k seniorům je plný emocí. Mohli jsme to sledovat například v předvolební kampani, kdy podle mého názoru nešťastný klip nejmenované strany Řekni bábě využíval protiseniorského ladění naší společnosti, o němž si musíme přiznat, že existuje a máme pro to i dostatek vědeckých důkazů, jak uvedu dále. V časové či možná i jiné koincidenci s tímto klipem byla facebooková akce teenagerů, kteří velmi svérázným způsobem vyjadřovali svůj nepřátelský postoj k seniorům nejprve parodií na slogan známého detektivního seriálu Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné důchodci, a poté i vcelku agresivní a nepřátelskou diskusí. Stárnutí společnosti je fenoménem relativně novým a zřejmě se s ním naše společnost potřebuje vyrovnat. Naše populace je v současné době nejstarší. Je starší, než byla kdykoli předtím. To však nelze považovat za negativní fenomén, protože populace zestárla díky tomu, že jsme zdravější, bohatší, a dožíváme se tedy vyššího věku. Obdobný vývoj se ostatně týká jenom některých privilegovaných společností našeho světa. Například v zemích subsaharské Afriky se naděje dožití při narození pohybuje kolem 40 let a příliš se neliší od odhadované naděje dožití lidstva od nejstarších časů až po 17. či 18. století, kdy byla pravděpodobně kolem 30 let věku. 1 Teprve v 18., a zejména v 19. a 20. století nastaly vědecké, technické i společenské změny, které přinesly výrazné zlepšení zdravotního stavu a prodloužení života. Domnívám se, že je třeba se zmínit nejen o roli medicíny samotné, ale také o roli hygieny, epidemiologie a veřejného zdravotnictví v širším slova smyslu, které v tomto ohledu sehrálo v průběhu posledních minulých století významnou pozitivní roli. Proto také Evropská unie důsledně doporučuje, aby se nadále nehovořilo o stáří a stárnutí populace jako o výzvě (challenge), kterou představuje, ale jako o příležitosti (opportunity), respektive příležitostech, které přináší. Postoj naší společnosti ke stáří však vstřícný není. Stáří se obáváme a zpravidla je vnímáme negativně. Tomu nasvědčuje také náš vlastní výzkum, který uskutečnila v roce Austad SN: Proč stárneme. Praha: Mladá fronta,
2 Česká alzheimerovská společnost. Šlo o reprezentativní šetření vzorku 502 respondentů. Tázali jsme se respondentů, jaké slovo se jim nejspíše vybaví, když se řekne stáří. Dvě třetiny respondentů (jak mužů, tak žen) uvedly nemoc. S velkým odstupem následovaly další pojmy: 40 % respondentů uvedlo jako další zkušenost, mezi 30 a 40 % skórovaly další obávané pojmy: osamělost, bezmocnost, ztráta schopností ale také moudrost. Laskavost, vyrovnanost a nadhled byly uváděny v cca 15 %, ale radost dávalo do souvislosti se stářím pouhých 5 % respondentů. Pohled na stáří u nás tedy radostný opravdu není. Stereotypizace stáří, mýty o stáří, ageismus Ptáme-li se, jaké je stáří, neexistuje jednoznačná odpověď. Stáří může být různé a záleží na mnoha faktorech, jaké je stáří určitého člověka, jedince, osoby. Stejně tak nelze jednoznačně odpovědět na otázku, jací jsou staří lidé. Paradoxně se s touto otázkou často setkáváme. Ještě častěji se setkáváme s chybnou stereotypizací stáří. Uvedu některé stereotypy či mýty o stáří, a to bez nároku, že tento seznam bude vyčerpávající. Pravděpodobně každý z nás bude po zamyšlení schopen některé další stereotypy přidat. Jeden z nich jsem v podstatě zmínila již v předchozím textu, je to mylné mínění, že staří lidé jsou v podstatě stejní. Dalším stereotypem, se kterým se setkáváme velmi často, a to bohužel zejména v proklamacích našich politiků, ale i v médiích, je nazývání starších lidí důchodci. Pojem důchodce označuje pouze jednu stránku života člověka, skutečnost, že přijímá či jsou mu přidělovány celospolečenské prostředky prostřednictvím důchodu. Toto nálepkování je podle mého názoru velmi škodlivé, protože označením důchodce jsou do pozadí potlačovány další důležité role, které člověk zastával či zastává ve společnosti, rodině, obci a podobně. Z praxe vím, že právě toto označení nesou starší lidé velmi nelibě, a to tím spíše, že jde o jakési oficiální označení, znějící dokonce starobní důchodce, které je provází celým životem a prakticky všemi úředními akty v době po odchodu do důchodu. Zažívají tak situaci, kdy pracně budovaný status celého jejich dosavadního života je nahrazen jakýmsi univerzálním statusem důchodce. Veškeré diskuse ohledně nedostatku prostředků na důchody, a to včetně často velmi nevybíravé až nehorázné rétoriky našich politických představitelů, tak vedou k ještě větší frustraci starších lidí z této situace. Další stereotypní představou o stáří je ztotožnění stáří s nemocí a nemohoucností, které je u nás bohužel také velmi časté, jak jsme ostatně ukázali i v našem výše uvedeném výzkumu. S tím úzce souvisí opět politická rétorika a různé rádoby proseniorské proklamace, které lze stručně shrnout do věty přibývá nám důchodců, postavíme ústavy pro důchodce. Těžko říci, který z mýtů o stáří je nejškodlivější, mně osobně se nejméně líbí právě tento. Opět jde o hluboký omyl, který obraz stáří v naší společnosti poškozuje. Staří lidé v naprosté většině nepotřebují ústavy, ale potřebují normální a kvalitní život stejně tak jako všichni ostatní občané. V určitých situacích potřebují starší lidé pomoc obdobně jako všichni ostatní. Tyto situace jsou ve stáří častější. Vzhledem k tomu, že stáří je závěrečnou fází lidského života 190
3 a vzhledem k tomu, že dosud umíráme zpravidla v důsledku nemocí, je potřeba zdravotní péče v tomto věku vyšší. Neměli bychom však zapomínat na to, že mnoho onemocnění je léčitelných i v pokročilém věku, klinický obraz je však ve stáří jiný; pokud je ale onemocnění léčitelné, měla by být dána lidem šance na léčení bez ohledu na věk. Neměli bychom tedy pouze z důvodu vysokého věku odsouvat starší pacienty na jakási následná lůžka druhé kategorie, kde nebudou řádně léčeni ani rehabilitováni. Že se to tak u nás děje, dokazují i údaje zdravotních pojišťoven ukazující, že v nejvyšších decenniích lidského života klesají průměrné náklady na léčbu a rehabilitaci. Že na tom společnost neušetří, je zřejmé, protože takto ušetřené peníze se mnohdy zbytečně vydají na dlouhodobou či sociální péči, kterou navíc pacient stráví v nedobré kvalitě života, jež mohla být daleko lepší, pokud by byl řádně léčen a rehabilitován. Tato situace je podle mého názoru velkou výzvou pro moderní medicínu a také pro to, aby alespoň při velkých nemocnicích vznikala akutní geriatrická oddělení, která jsou schopna reagovat na potřeby starších pacientů v situacích akutního zhoršení stavu v terénu stařecké křehkosti a multimorbidity. Mýtus o nemoci a nemohoucnosti navíc velmi úzce souvisí s mýtem o homogennosti seniorské populace a navádí k myšlence, že všichni starší lidé jsou nemocní a bezmocní. Tak tomu zdaleka není. Kromě dalších stereotypů, například ošklivosti, šedivosti a neatraktivnosti stáří či názoru, že staří lidé jsou neproduktivní, bez programu a už se ničemu nenaučí, existuje například vcelku kuriózní představa, že staří lidé jsou politováníhodní, se kterou se opakovaně setkávám v nejrůznějších situacích: například předvánoční pořad, který chce oslovit zejména všechny ty hodné dědečky a babičky, kteří jsou o Vánocích sami. Co ty chudinky babičky, za kterými do nemocnice nikdo nepřijde. Zpravidla si dávám záležet na tom, abych příslušnému či příslušné vysvětlila, že staří lidé jsou normální dospělí lidé, že i ti, kteří nemají rodinu, nemusejí být osamělí, protože si dokázali vypěstovat a vybudovat přátelské vztahy, a že naopak někteří staří lidé jsou sami proto, že si své vztahy nevybudovali. I takoví jsou staří lidé. Je tomu tak proto, že stáří je prostě normální a staří lidé jsou různí stejně tak (či více než) jiné věkové skupiny. Výše uvedené označení dědečkové a babičky souvisí s fenoménem, kterému říkáme elderspeak. Jde o specifickou formu ageismu, neúcty a diskriminace starších lidí: například o oslovování křestním jménem, které v našich kulturních podmínkách není u cizích dospělých lidí obvyklé, dokonce i o tykání nebo oslovování babi, babičko atd., dále o používání zdrobnělin, pitvoření a litování, dětinské chování ke starým lidem. S elderspeakem se setkáme i v médiích, například: Podle odborníků jsou největší šancí pro důchodce při jejich orientaci v současném dění příbuzní, kterým věří. Ti je musí upozornit na nebezpečí, která jim od neznámých lidí hrozí, a neustále jim opakovat, že nesmějí otvírat nikomu neznámému. Psycholog: starší lidé jsou důvěřiví, MF DNES Podobnost tohoto poučení se známým pohádkovým kůzlátka, kůzlátka, nikomu neotvírejte vrátka je tu více než zřejmá. Na stereotypizaci stárnutí, která se objevuje v médiích, upozorňuje i Doporučení zmocněnce vlády pro lidská práva a Výboru proti diskriminaci Rady vlády pro lidská práva, které 191
4 bylo vydáno ke Světovému dni proti násilí na starých lidech, Zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb v úvodu k tomuto materiálu, ze kterého jsem převzala i výše uvedený citát, říká: Vyšší věk jednajících je bohužel často tím, co činí v médiích událost zajímavější, kurióznější, vhodnější pro zveřejnění a to je ageismus. Nevhodně zpracované téma ale může přispívat k diskriminaci a sociální exkluzi seniorů. Je potřeba vnímat jako pozitivní, že senioři jsou ve většině případů aktivní lidé, což přispívá k dlouhověkosti naší společnosti. Zpráva upozorňuje na skutečnost, že v českých médiích rezonuje stereotyp seniorů jako starých, vrásčitých, nemocných, osamělých, neaktivních, nepřizpůsobivých, nemoderních, mrzutých, případně pomalých, nemohoucích, vyžadujících péči, zapáchajících a chudých. Řada sdělení odráží stereotypní předpoklad, že senioři nemají žádné zájmy a aktivity, peníze ani sexuální život. Jako jeden z neblahých příkladů je uvedeno následující sdělení: Pravdou ale současně je, že přibývá i agresivity ze strany důchodců, kteří se v rychle vyvíjející a měnící společnosti cítí ostrakizování a jsou pak útoční. Navíc se lidé dožívají vyššího věku v lepší fyzické i psychické kondici, takže mohou zůstávat na dráze zločinu déle. Novinky.cz S politováníhodností stáří souvisí také politováníhodnost gerontologie, geriatrie a geriatrů a gerontologů samotných. Často slýcháváme, že děláme záslužnou činnost (rozuměj takovou, kterou by jiní z mnoha různých důvodů nedělali). Zpravidla se snažím vysvětlit, že mě moje práce baví. Pocit, že má smysl, a setkání s mnoha vzácnými lidmi, jsou přidanou hodnotou. Navíc jsem si tu práci zvolila sama, a to zcela svobodně. Je však pravdou, že s postupem času se začínám domnívat, že na politováníhodnosti geriatrie a gerontologie možná i něco je. Myslím, že je všeobecně známo, že geriatrická zařízení jsou stále v hierarchii zdravotnických služeb na jednom z posledních míst, že dokonce v rámci určité reformy zdravotní péče byla snaha tento obor zcela v rámci zdravotnictví zrušit. Tato situace souvisí velmi pravděpodobně zejména se dvěma faktory: prvním je nepopularita a vytlačování problému stáří jako takového a to i ze systému zdravotnických služeb, které jsou orientované na heroickou a zachraňující medicínu, eventuálně ekonomicky lukrativní činnosti. Vytlačení geriatrie na okraj je tedy jen dalším projevem ageismu, a to tentokrát zcela systémovým v systému zdravotní péče. Druhým faktorem jsou také osobnostní rysy geriatrů a gerontologů. K medicíně stáří je zapotřebí přistupovat s pokorou, heroické výkony a péče orientovaná na výkon tu mají jen limitovanou cenu. Tato pokora a skromnost jsou však ve volné soutěži s ostatními lékařskými obory zcela jasnou a zřejmou nevýhodou. Dalším stereotypem o stáří je představa redukovaných, minimálních či nulových potřeb starších lidí. Zde je zapotřebí podotknout, že za tuto situaci si staří lidé do značné míry mohou sami svou skromností a úsporností, ochotou předávat své prostředky a statky spíše generacím mladším. Výsledkem této nízké spotřeby a poptávky je nedostatečná nabídka zboží a služeb, které by lépe vyhovovaly právě seniorům, a to v přiměřené kvalitě. Tato skutečnost se týká i služeb zdravotnických a sociálních. Domnívám se, že ve velmi blízké době dojde k významné generační změně s tzv. generací baby-boomers, silných poválečných ročníků lidí, kteří budou již lépe umět prosazovat své zájmy než generace předchozí. 192
5 Výše uvedené postoje, které ve svých důsledcích poškozují seniory, lze shrnout pod pojem ageismus jde o diskriminaci z důvodu věku, která je v Evropě dokonce nejčastějším důvodem diskriminace. Nejčastěji o tom vypovídají lidé v Maďarsku, dále v České republice, Nizozemsku a na Slovensku, nejméně v Irsku a Dánsku (dle nedávno provedené evropské studie) 2. Existenci ageismu v Česku potvrzují vědecké studie. Například práce Lucie Vidovićové a Ladislava Rabušice z roku 2005 poukazuje, že osobní zážitek diskriminace na základě věku a pohlaví narůstá s věkem respondentů a u nejstarších lidí dosahuje až 25 %. Také oni prokázali, že osobní zážitek diskriminace (znevýhodnění) nebo nefér chování je v České republice nejčastější na základě věku (18,3 %), dále na základě pohlaví (10,5 %), zdravotního stavu (6,1 %), náboženského cítění (2,2 %), etnicity (1,6 %), sexuální orientace (0,7 %). V roce 2007 se tito autoři zabývali problematikou ageismu a demografické paniky (nepřiměřeně akcentované reakce společnosti na skutečnost stárnutí). Prokázali na reprezentativním vzorku naší populace, že například 43 % lidí souhlasí s výrokem: Starších lidí přibývá, měli by mít omezenou možnost vstupovat do politiky, aby nemohli tolik ovlivňovat dění ve společnosti. Čtyřicet procent lidí se domnívá, že starší lidé si pořád na něco stěžují, a přitom se mají docela dobře a 22 % lidí se domnívá, že hodně starších lidí si užívá spokojeného života, zatímco mladší lidé na ně musí pracovat. Konečně 15 % lidí si myslí, že bohaté finanční dávky, jaké dostávají starší lidé, ubírají ze státní pokladny peníze, které by měly být poskytnuty mladším. Přestože jsou výsledky alarmující, mohly by být zřejmě ještě horší Pokud však srovnáme ageismus u nás a v jiných zemích, je to srovnání opravdu málo lichotivé. Co si myslí Evropané o starších lidech? Na otázku, zda jsou lidé starší 70 let břemenem společnosti, odpovědělo (ve výše uvedeném evropském projektu) pozitivně značné procento lidí a nejvíce jich bylo právě v České republice. Autorem slova ageismus je profesor Robert Butler, který za svou knihu Why Survive? Being Old in America získal v roce 1976 Pullitzerovu cenu. Byl zakladatelem oddělení geriatrie při Mount Sinai School of Medicine a National Institute on Ageing. Prosazoval strategii aktivního a produktivního stárnutí, a to jak svou činností, tak svým životem. Profesor Robert Butler intenzivně pracoval do svých 83 let, a to až do posledních dní svého života. Ještě 18. května loňského roku mi přišel upozorňující i ostatní kolegy z mezinárodní sítě Longevity center na článek, který Bob napsal pro The Washington Times. Také proto byla zpráva o jeho smrti v létě loňského roku tak nečekaná. Heterogennost seniorské populace Seniorská populace je populací heterogenní, troufám si říci, že je to více heterogenní populace než populace jiných věkových skupin, a to z mnoha různých úhlů pohledu. Kalendářní 2 W. van den Heuvel: Dignity of Frail Old, 5. září 2010, Bergen. 193
6 stáří lze rozdělit na mladší seniorský věk, kterým rozumíme zpravidla věk let, kdy dominuje zejména problematika skončení dosavadní hlavní pracovní aktivity a (úspěšného či méně úspěšného) odchodu do důchodu, respektive penzionování, ale také způsob trávení volného času, seberealizace, často učení a studium i další aktivity včetně zaměstnání, ať již na plný či částečný pracovní úvazek. Věkem let rozumíme zpravidla tzv. starší seniorský věk, kdy již nabývá na významu problematika zdravotního stavu a kondice, tolerance zátěže a v případě nemoci z lékařského pohledu je to pak vyšší pravděpodobnost specifického stonání, respektive stonání v situaci multimorbidity a křehkosti. Věkem 85 let a starším rozumíme nejstarší seniorský věk (oldest old) a tzv. dlouhověkost, o které hovoříme u věku nad 90 let. V této životní etapě nabývá na významu problematika soběstačnosti, která je již zpravidla omezena alespoň v některých aktivitách, a zabezpečenosti, tedy komplexu služeb, který umožňuje co nejméně závislý a co nejvíce kvalitní život. Výše uvedená etapizace stáří a stručná charakteristika jednotlivých etap odpovídá typickým či průměrným situacím, od kterých se individuální situace mohou velmi odlišovat. S ohledem na zdravotní stav a kondici a z toho plynoucí soběstačnost a autonomii lze využít následující škály: elitní senioři, sem patří ti, kteří svou duševní či tělesnou výkonností a úspěšností vysoce přesahují průměr své věkové kategorie, dále následuje skupina seniorů aktivních, autonomních, soběstačných, křehkých, a teprve posledním stupněm celé škály jsou senioři závislí, kteří potřebují komplex zdravotnických a sociálních služeb. Etnocentrický pohled na seniory V naší společnosti hovoříme o seniorech jako o někom jiném, z vlastního etnocentrického pohledu společnosti, která je tímto vnímá jako prapodivný a cizí element: jsou to oni, tedy senioři a důchodci, pro něž existuje reklama jen na bolesti kloubů, přilepení zubních protéz, pravidelnou stolici či prostatické potíže. Ti, které zpravodajský obraz i našich veřejnoprávních medií představuje jako důchodce, na které nemáme peníze, jako zpravidla naivní oběti trestných činů či jako kuriozity. Mediální obraz o nich je pak směsí nejrůznějších mýtů, nepřesností, nepravd a mystifikací. Těch, o nichž naši politikové hovoří v intencích postavíme jim ústavy, nebude pro ně na důchody. Často v dobré snaze se pro ně pořádají různé akce i zábavy, leckdy dětinského charakteru. Tento etnocentrický pohled vidí seniory tak, jak kdysi badatelé popisovali cizí a neznámé populace exotických zemí, protože nedokázali přijmout, pochopit či se smířit s tím, že tito lidé jsou v podstatě stejní jako my ostatní. Ze seniorů v naší společnosti se tak paradoxně stávají jacísi nevítaní oni, zatímco úspěch, moc a popularita se zpravidla jako obraz seniora neprezentují, alespoň ne v médiích, přestože mezi nejčastěji mediálně viditelné seniory patří papež, prezident, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, ale také Helena Vondráčková či Karel Gott a mnoho dalších. Domnívám se, že stáří je stavem normální dospělosti a starší lidi je zapotřebí respektovat jako dospělé a autonomní jedince, a to i v situaci závažného one- 194
7 mocnění a omezené soběstačnosti. Pojmu senior je zapotřebí rozumět v jeho původním smyslu, tedy jako pojmu, který označuje někoho, kdo je starší než někdo jiný, obdobně jako junior je mladší než někdo jiný (v rodině, ve společnosti). Senioři nejsou prapodivné entity, ale jsme to my: v naší vlastní blízké či vzdálenější budoucnosti, v našem blízkém okolí a vztazích, naši kolegové, přátelé či nepřátelé, lidé s různými a pestrými rolemi, osudy a názory. Starší lidé jsou důležitým zdrojem společnosti, to je skutečnost, kterou si v současné době stále relativně málo uvědomujeme. Například jeden z projektů zabývajících se duševním kapitálem ve Foresight Programme (program zabývající se potenciálně velkými výzvami budoucnosti) ve Velké Británii poukázal na skutečnost, že duševní potenciál starších lidí je jedním z velice významných a dosud málo využívaných zdrojů společnosti. Jaký bude a jak se bude vyvíjet zdravotní stav naší stárnoucí populace? Tuto situaci v principu řeší několik teorií. Nejznámější z nich je optimistická Friesova teorie komprese morbidity, která předpokládá, že dysabilita a nemocnost budou komprimovány do vyššího věku a že bude tak delší celkové dožití provázeno také významně delším zdravým dožitím. Naopak jiné teorie přepokládají, že delší dožití je do značné míry způsobeno snížením smrtnosti závažných onemocnění, a to více než snížením jejich prevalence/incidence. V důsledku toho by se zvýšila morbidita a dysabilita (nemohoucnost) způsobená těmito onemocněními, což by způsobilo naopak expanzi morbidity. Já se osobně domnívám, že dojde spíše (jak to předpokládá například Mantonova teorie) k dynamické rovnováze v důsledku vzájemné kompenzace dvou trendů, a to jak snížením smrtnosti onemocnění vedoucím k zvýšení prevalence dysability, tak snížením prevalence a incidence chronických onemocnění, vedoucím k zlepšení zdravotního stavu. Dosud dostupná data nepotvrzují v podstatě žádnou z výše uvedených teorií. Narůstá výskyt některých onemocnění (demence, muskuloskeletální onemocnění) a klesá prevalence jiných, zejména kardiovaskulárních a respiračních. Můžeme se tak domnívat, že se zdraví bude zlepšovat i nadále (což potvrzují příznivé trendy zdravého dožití healthy life expectancy), ale toto zlepšení se nemusí týkat všech onemocnění, respektive některých se nemusí týkat vůbec. Některá onemocnění, pravděpodobně zejména onemocnění neurodegenerativní, tak budou nabývat na významu a mohou představovat v budoucnu zvláště závažný problém. Onemocnění, která byla ještě počátkem 20. století považována za onemocnění vzácná, protože přicházela až ve vyšším věku (zejména onemocnění neurodegenerativní, z nichž jmenujme Alzheimerovu chorobu), se stala onemocněními častými právě s nárůstem počtu lidí vyššího věku. Australský neuropsycholog Henry Brodaty výstižně charakterizoval tento vývoj na konferenci francouzského předsednictví Evropské unie v prosinci 2008, když hovořil o tom, že zatímco byla medicína až do poloviny 20. století konfrontována zejména s infekčními onemocněními, v druhé polovině 20. století to byla zejména onemocnění kardiovaskulární a onkologická a v tomto století budeme řešit zejména problematiku neurodegenerativních onemocnění. 195
8 Kromě toho naroste význam chronických onemocnění a komplexních zdravotních problémů a syndromů, jak to formulovala Mary Tinettiová, významná osobnost světové geriatrie a ředitelka geriatrických programů Yale School of Medicine, New Haven, Connecticut, USA 3 : Čas dospěl k odvržení chorob jako středobodu zdravotní péče. V kontextu změny spektra zdravotních problémů, komplexní provázanosti biologických a nebiologických faktorů, stárnutí populace a interindividuální variability zdravotních priorit se jeví zdravotní péče soustředěná na rozpoznávání a léčení jednotlivých chorob přinejlepším jako zastaralá a přinejhorším jako škodlivá. Primární orientace na nemoc může neúmyslně vést k léčení jednou nadměrnému, jednou nedostatečnému a jindy jinak nevhodnému. Medicína 21. století bude samozřejmě pokračovat ve svém vývoji vědecké, úspěšné, heroické disciplíny, a to zejména ve své akutní oblasti. Pacienti těchto oborů však již nebudou nadále představovat (a v současné době již ani nepředstavují) absolutní většinu pacientů, klientů a konzumentů zdravotní péče. Jaké budou tedy další pravděpodobné výzvy a příležitosti související se stárnutím populace? Stav geriatrického pacienta zpravidla nelze charakterizovat pouze souborem diagnóz, jak je to dosud ve zdravotnictví obvyklé. Dva pacienti se stejným souborem diagnóz mohou být ve zcela odlišném stavu soběstačnosti a autonomie. Proto klademe důraz nikoli na jednotlivé diagnózy, ale na komplexní geriatrické syndromy a na zvláštnosti onemocnění ve stáří, kdy dominuje multimorbidita, odlišný průběh onemocnění a jejich atypický klinický obraz, selhávání nejkřehčího orgánu, specificky geriatrické komplikace (rychlý rozvoj imobilizačního syndromu, delirium), kaskádový, dominový efekt a řetězce komplikací, převaha nespecifických symptomů (zhoršení celkového stavu, zhoršení mobility, únava, apatie), nedostatečná signalizace změn a potřeb, souvislost a vzájemná podmíněnost zdravotní a sociální problematiky. Klíčovým geriatrickým syndromem se v posledních letech stala geriatrická křehkost (frailty), a to z pohledu koncepčního, klinického i výzkumného. Dle Kalvacha jde pravděpodobně o východisko k pochopení problematiky a specifičnosti geriatrických pacientů i povahy geriatrických intervencí. Je to stav nízké a progresivně se zhoršující úrovně zdraví pacientů vysokého věku, který je multikauzálně podmíněn a charakterizován multisystémovými funkčními deficity, celkovým zhoršováním stavu a postupným zhoršováním soběstačnosti. Dále se vyznačuje výrazně zvýšeným a narůstajícím rizikem opakovaných dekompenzací zdravotního a funkčního stavu. Pojetí geriatrických syndromů je komplexnější než obvyklé pojetí syndromů v medicíně, kde často představují pouhou množinu symptomů způsobených jednou společnou příčinou. Geriatrické syndromy jsou naopak multikauzální, dochází k vzájemnému ovlivnění biologických, psychologických, sociálních a dalších faktorů, takže jejich vymezení není tak jasné a zřetelné, jako je tomu u syndromů klinických. Významnou součástí geriatrických syndromů je deprese, která velmi úzce souvisí s mnoha dalšími funkcemi, soběstačností a kvalitou života starších pacientů. Podrobnější diskuse na toto téma je však již nad rámec možností a rozsahu této kapitoly. 3 Citováno z: Kalvach Z. et al: Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, Praha, Grada
9 Závěr Na závěr si dovolím připomenout zhodnocení situace a prognózy naší stárnoucí populace, jak ji v roce 1994 na semináři v Edinburghu prezentoval skotský kolega geriatr dr. Kenny. Tehdy mi to připadalo poněkud cynické, ale s postupem času zjišťuji, že to bylo spíše předvídavě realistické. Milí kolegové, 8 % seniorů v populaci nepředstavuje žádný problém ani zvláštní potřebu. Při 10 % je zapotřebí vytvořit a přizpůsobit některé služby a při 12 % je třeba služby lépe koordinovat. Pokud u nás žije 14 % seniorů, někteří hovoří o problému s ohledem na zajištění zdravotní a sociální péče. Při 16 % seniorů začneme uvažovat o eutanazii (zde musím podotknout, že výrazná diskuse, a to i na politické úrovni v České republice, předběhla tuto prognózu o celé jedno procento tedy v době, kdy u nás žilo necelých 15 % seniorů). Při 18 % budeme legalizovat eutanazii. Ale pozor, kolegové, až bude 20 % seniorů v populaci to bude právě ta doba, kdy budeme staří my sami. 197
PREVENCE ve vyšším věku. Iva Holmerová, Petr Wija
PREVENCE ve vyšším věku Iva Holmerová, Petr Wija 2012 Rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi Co to znamená? Ekonomická účast (Economical involvement) Účast na životě společnosti (Participation
VíceStáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech
Stáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech Proces a chronologie - funkčnost Ukazatele stárnutí (chronologický věk, funkční věk Podle návrhu SZO (WHO) z roku 1980,
VíceTvorba elektronické studijní opory
Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v geriatrii Specifika chorob v geriatrii Charakteristika chorob ve vyšším věku
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
VíceZdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO
Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO
VíceCo znamená zdravé stárnutí a jak souvisí s dlouhodobou péčí. Iva Holmerová
Co znamená zdravé stárnutí a jak souvisí s dlouhodobou péčí Iva Holmerová 2012 Evropský rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi Co zahrnujeme pod pojmem aktivní stárnutí? Zaměstnanost Participace
VíceZdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Obyvatelé ve věku 90+ v ČR (Kalvach, Burcin, Mikeš, Pavlík, 2004) 1869 1930 1997 2050 Ženy 988 2 400 20
VíceÚroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory
Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme
VíceSvětové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá
VíceZdravé stárnutí Nikdy není pozdě
Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní
VíceJE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?
JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ? Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, z. s. ZDRAVÍ 2 základní kategorie Individuální zdraví každého z nás Veřejné zdraví populace
VícePostoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
VíceHodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech
VíceVĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.
VíceSoučasné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob
Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje
Vícewww.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě
www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
1 ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Jde o schopnost lidí získávat potřebné informace, rozumět jim a rozhodovat i jednat v běžném životě tak, aby bylo dobré pro zdraví a aby to přispívalo ke zlepšení zdravotních i životních
VíceŽivotní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceČEŠI I SLOVÁCI JSOU DNES MÉNĚ OCHOTNI SE POLITICKY ANGAŽOVAT NEŽ PŘED DESETI LETY
INFORMACE ZE SPOLEČNÉHO VÝZKUMU STEM A IVO -12/2004 ČEŠI I SLOVÁCI JSOU DNES MÉNĚ OCHOTNI SE POLITICKY ANGAŽOVAT NEŽ PŘED DESETI LETY Následující údaje vycházejí ze společného výzkumu veřejného mínění
VíceGeriatrie a gerontologie Poznámky k diskusi o tzv. následné péči
Geriatrie a gerontologie Poznámky k diskusi o tzv. následné péči Tisková konference České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Ve spolupráci s Životem 90, Českou alzheimerovskou společností,
VícePROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ
Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceRŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky
VíceMUDr. Zdeněk Kalvach Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína
1 MUDr. Zdeněk Kalvach Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína Stárnutí populace, zdravotní potřeby starých lidí a komplexní medicína Ve všech hospodářsky vyspělých zemích
VícePhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze
PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze Podíl populace 65+ ve vybraných regionech % 31,2 31,8 32,9 32,3 30 27,8 26,9 29,7 28,1
VíceDoc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK
Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži
VíceImunosenescence. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno
Imunosenescence Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno 8. Konference Sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví ČGPS ČLS, Praha 21.1.2017 Věková
VícePostoje sester k demenci. Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.
Postoje sester k demenci Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Péče o pacienty s demencí Specifické potřeby = specifický přístup Nároky na odbornost, osobnost sester Postoje sester
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VícePotřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová
Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)
VíceObětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí
Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování
VíceStáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Stáří Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2010 Mgr. Monika Řezáčová začátek stáří (mezní věk) je obdobím mezi 60/65 rokem života Primární
VíceDemografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči
Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání
VíceNázor občanů na drogy květen 2019
Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen Více než čtyři pětiny ( %) dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém, necelá polovina (4 %) dotázaných pak vnímá užívání drog jako problém v
VíceGeriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová
Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová Klinika interní, geriatrie a prakt. lék. LF MU a FN Brno 1 Stárnutí schéma (Cassel: Geriatric Med., 2003, NY) 2 2 Úskalí moderní medicíny v péči o seniory
VíceStárnutí populace v ČR, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení 1. část
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Stárnutí populace v ČR, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení 1. část Rostislav Čevela PSP ČR 31. března 2016 OBSAH PREZENTACE 1. Demografické stárnutí
VíceSOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
Více"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha
"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí
VíceHodnocení stavu společnosti konečně obrat k lepšímu?
Informace z výzkumu Trendy 1/ Hodnocení stavu společnosti konečně obrat k lepšímu? Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech
VíceZpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health
VíceDlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích. Iva Holmerová Petr Wija
Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Iva Holmerová Petr Wija Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3% rozdíl muži ženy: 6 let (LE),
VíceStáří by mělo být zdravé. MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec
Stáří by mělo být zdravé MUDr.Alena Jiroudková KNL Liberec STÁŘÍ je přirozená etapa života Senioři v ČR 1 400 tis.seniorů v ČR 3 5% potřebuje péči v institucích 300 tis.nesoběstačných v IADL 100 tis.nesoběstačných
Vícewww.zdravotnictvivolaopomoc.cz PARAMETRY PRŮZKUMU Výzkum realizovala pro ČLK agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR o velikosti 1007 respondentů. Šetření proběhlo v září 2016
VícePaliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře
Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní
VíceZhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru
Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější
VíceProč právě datum 12. 5.?
Proč právě datum 12. 5.? Na počest narození britské reformátorky lékařské péče Florence Nightingaleové (1820-1910) osvícené, odvážné a neúnavné ženy, která byla ve druhé polovině svého života upoutána
VíceZvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky
Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a
VíceNázor občanů na drogy květen 2017
Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen 0 Přibližně čtyři pětiny dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém ( %), ačkoliv pouze asi polovina ( %) to tak vnímá v místě svého bydliště.
VíceGeriatrický pacient a urgentní péče
Geriatrický pacient a urgentní péče Milana Pokorná Ostrava 2014 Akt:140604_Dodělat Geriatrie Zabývá se problematikou zdravotního a funkčního stavu ve stáří, zvláštnostmi chorob, jejich diagnostikování
VíceDOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PRAKTICKÝMI LÉKAŘI PRO DĚTI A DOROST V ROCE 2018
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PRAKTICKÝMI LÉKAŘI PRO DĚTI A DOROST V ROCE 2018 Hlavní výsledky RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D., Mgr. Petra Sykáčková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba
VíceEU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě
EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce
VíceVYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE
VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl
VíceDomácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a
VíceVĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI
TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2010 VYDÁNO DNE 2. 12. 2010 VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI VŠAK MÉNĚ RADIKÁLNĚ NEŽ PŘED PŮL ROKEM. Většina lidí je přesvědčena, že
VíceIdea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví
Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,
VíceAktuální trendy a otázky preseniorské edukace
Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ
VíceDLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku
DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE
VíceTolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2019
Tisková zpráva Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2019 Nejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo 86 % dotázaných. Dalšími nejčastěji odmítanými jsou lidé závislí
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VíceObčané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018
Tisková zpráva Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018 Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí,
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel, srpen 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) SOCIO-DEMOGRAFICKÝ VÝZKUM Hospodářská a sociální část Rozsah:
VícePodpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov
Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice
VíceČeská společnost a onemocnění AIDS červen 2016
oz16080 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 10 10 86 E-mail: ondrej.malina@soc.cas.cz Česká společnost a onemocnění AIDS červen 016
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
Více4. Zdravotní péče. Zdravotní stav
4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceJak jsou na tom Češi s tolerancí?
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:222 221 655 E-mail:michaela.dimitrova@soc.cas.cz Jak jsou na tom Češi s tolerancí? Technické parametry
VíceMezinárodní konference Praha, 7. listopadu 2014 AGE MANAGEMENT V PRAXI: ČESKÉ A ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI A NÁSTROJE PROTI VĚKOVÉ DISKRIMACI Mgr. Linda Sokačová, Mgr. Nikola Šimandlová Alternativa 50+, o.p.s.
VíceTolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018
Tisková zpráva Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018 Nejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí
Víceodpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
VíceKOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny
VíceSenior 2014. Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D.
Senior 2014 Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Demografické stárnutí Krize enormní náklady(dle sociologů boj o rozsah zdrojů kontrolovaných státem a privátní ekonomikou)- ekonomická rizika jsou zvládnutelná.
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
VícePostoje české veřejnosti k cizincům březen 2017
Tisková zpráva Postoje české veřejnosti k cizincům březen 17 Většina české veřejnosti (6 %) považuje nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Pokud ovšem mají
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VícePostoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2019
Tisková zpráva Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 201 Necelá polovina (4 %) české veřejnosti je přesvědčena o tom, že přiznání k homosexualitě by nezpůsobilo potíže v soužití s ostatními lidmi
VíceNOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi
13. mezinárodní konference NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI 3. dubna 2018 Aplikace metody krátkých intervencí v praxi Aplikace metody krátkých intervencí v prevenci HIV/AIDS a ostatních
VíceZdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky
Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care
VíceALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET
Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VícePříprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby
VíceDaně z pohledu veřejného mínění listopad 2015
ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické
VíceNemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové
Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové 3. 10. 2016 Nemoc jako žádná jiná vlivem stigmatizace Stigma je specifický hodnotící proces,
Více1 Zdraví, právo na zdraví
1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem
VíceObčané o Lisabonské smlouvě
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry
VíceBAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019
Zvyšování bezpečnosti, kvality a efektivity ve zdravotnictví Průzkum mezi řediteli nemocnic ve Slovenské republice a v České republice BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019 METODIKA PRŮZKUMU Sběr dat Kvantitativní
VíceVĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceA PRACUJÍCÍCH SENIORŮ
PRACOVNÍ PREFERENCE STARŠÍCH PRACOVNÍKŮ A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ PhDr. Renata Kocianová, Ph.D. doc. PhDr. František Baumgartner, CSc. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita
VíceVize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní
VíceRomové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014
ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
Více