METROPOLITNÍ OZVUČNÁ DESKA Kulaté stoly ZÁPIS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "METROPOLITNÍ OZVUČNÁ DESKA 3.2 5. 4. 2014. Kulaté stoly ZÁPIS"

Transkript

1 METROPOLITNÍ OZVUČNÁ DESKA Kulaté stoly ZÁPIS

2 Stůl č. 1 Manuál tvorby veřejných prostranství V Praze do dnešní doby neexistoval žádný celostní přístup k veřejným prostranstvím a veřejnému prostoru. Panovala tedy obecná shoda na důležitosti řešení veřejných prostranství a veřejného prostoru a vzniku dokumentů Manuál tvorby veřejných prostranství (dále jen Manuál) a návrhu Strategie rozvoje veřejných prostranství. Diskuze kulatých stolů se nesoustředila pouze na obsah Manuálu tvorby veřejných prostranství a jeho jednotlivá pravidla. Probíranými tématy byly především implementace Manuálu, infrastruktura a způsob jakým determinuje veřejná prostranství, vztah budov a veřejných prostranství, propojení s Managenent Planem UNESCO a tématem turismu v historickém centru Prahy, podpora akcí na veřejných prostranstvích. 1.kolo Vztah budov a veřejných prostranství Prvním z témat, kolem kterého se točila diskuze, byl vztah budov a veřejných prostranství. Kdyby nebylo domů, nebylo by veřejných prostranství (Josef Pleskot). Jednak je kvalitu veřejných prostranství nutné zajistit již v urbanistické rovině, která pokud není kvalitně založena, těžko se již veřejná prostranství napravují v detailu (Pavla Melková). Specifické téma, kterému je zároveň nutné věnovat pozornost je návaznost vnitřku a vnějšku budov, otevření parteru budov na veřejná prostranství, přechod veřejného prostoru do interiéru budov. Jak pro veřejné instituce, tak i pro soukromé subjekty může být otevření veřejným prostranstvím benefitem. Zájem o investice soukromých subjektů do veřejných prostranství za cílem jejich zkvalitnění, by mohlo být také podporováno systémem kompenzačních opatření. Vzneseno bylo konstatování, že Manuál by mohl fungovat jako podpora aktivit na veřejných prostranstvích a dopomoci především k oživení prostranství kolem budov veřejných institucí. Mohl by posloužit k prosazení projektů jako je např. Paizzetta Národního Divadla. Pracovníci v těchto institucích často potřebují podobnou oporu, aby uhájili obdobné projekty v rámci jiných priorit institucí (Marcela Straková). Upozorněno bylo i na fenomén, kdy v některých částech města, kde je špatně založena urbanistická struktura, jsou místní obyvatelé aktivnější a snaží si sami prostředí zlepšit. Na rozdíl od toho u kvalitně založených částí města je identifikace s místem dána kontinuitou a není potřeba nic dotvářet a tudíž ani aktivita v lokální úrovni není potřeba (Jiří Sádlo). Některá veřejná prostranství vznikla sice chybou, ale jsou specifické svou lokálností. A paradoxně příliš financí někdy přináší škody (Josef Pleskot). Infrastruktura a veřejná prostranství Dalším rozebíraným tématem byla infrastruktura, která výrazným způsobem determinuje podobu veřejných prostranství. Diskutovali se sítě technické infrastruktury a objektový smog, který je způsoben např. množstvím umísťovaných sloupů. K minimalizaci objektů infrastruktury pomůže schválení Manuálu tvorby veřejných prostranství, který se tématu věnuje a který bude závazný pro městské organizace. Zásadní jsou také dlouhodobé projekty dopravní infrastruktury (např. železnice, dálnice). Velké infrastrukturální projekty, formují na dlouhou dobu podobu veřejných prostranství a město musí být aktivní a vstoupit do investic, které se chystají. Za stejné peníze se tak dá zkvalitnit veřejný prostor, aniž by vznikaly zbytkové prostory nebo bariéry (Michal Kohout). Vznesena byla otázka, zdali manuál může ještě ovlivnit již probíhající projekty infrastrukturních staveb například, aby nádraží byly veřejnými prostranstvími a ne

3 průchody a nadchody (Ivan Lejčar). Manuál nemůže již zásadním způsobem změnit projekty, které jsou již v procesu. Ale kancelář veřejného prostoru a institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy vstupují do projektů, které již probíhají. Manuál tvorby veřejných prostranství zde může být alespoň podporou pro prosazení dílčích úprav projektů. Přestože je těžké vstoupit do rozjetého vlaku (Pavla Melková). Z tohoto ohledu je však podstatné, aby rozpočet hl. m. Prahy obsahoval samostatnou kapitolu investičních výdajů a ne pouze kapitoly pro infrastrukturu. Nutné je zajistit, aby se kvůli opravám sítí ulice nerozkopávali několikrát během dvou let (Jiří Nouza). Proto je důležitá i koordinace jednotlivých aktérů na veřejných prostranstvích. Když je vše zkoordinováno správně, není potřeba žádných zvláštních peněz (Josef Pleskot). Neexistence celkové koncepce je dalším z problému projektů na veřejných prostranstvích. Město by mělo stanovit hierarchii veřejných prostranství a vymezit celoměstsky významná veřejná prostranství, které by spravovalo samo město a ne městské části. (Michal Kohout) Celoměstsky významná veřejná prostranství budou definována v Metropolitním plánu, jako metropolitní priority, o kterých rozhoduje město (Pavla Melková). Turismus a veřejná prostranství Téma turismu v historickém centrum města se ukázalo být propojujícím tématem a rozebíráno bylo i u stolu, který byl zaměřen na Manuál. Byla řešena problematika, jakým způsobem město láká turisty. Bylo poukázáno na dvě možné strategie: město přistupuje k turismu jako k businessu nebo město přitahuje turisty pouze tím, že je příjemné a přirozené jako např. Kodaň (Dan Merta). Na veřejných prostranstvích se pohybují tři rozdílné skupiny: turisti, obyvatelé města a bezdomovci. Je třeba řešit, že obyvatelé však necítí profit z turismu a vnímají pouze negativa (Zdeněk Uherek). Implementace dokumentu Důležité téma bylo, jakým způsobem Manuál implementovat. Vzneseny byly otázky, jaká bude kontinuita dokumentu, závaznost dokumentu, jakou roli hrají městské části a jak budou na dokumenty reagovat. Obecně panoval názor, že městskými částmi bude manuál přijat pozitivně především jako opora. Pokud se město nyní začne starat o veřejná prostranství a do veřejných prostranství investovat a upravovat je, bude to pro městské části jen benefitem (Tomáš Hudeček). Závaznost je dána majetkově, není dána legislativně. Důležitá je závaznost manuálu pro skutečné realizátory projektů. Město schválením Manuálu tvorby veřejných prostranství učiní dokument závazný pro své orgány a městské organizace. Městským částem může město doporučit, aby dokument učinily závazným pro své odbory (Pavla Melková). Pro některé odbory magistrátu, které chtějí věci řešit lépe, může manuál sloužit jako podklad. Například zaplevelení prostorou dopravním značením je dáno především nastavením českých norem. Pokud by však byla vůle patřičného odboru, je minimalizace možná a manuál poslouží jako opora (Tomáš Cach). 2. kolo Témata probírána v prvním kole byla dále rozváděna i v kole druhém. Nejprve bylo navázáno na téma aktivit na veřejných prostranstvích. Vztah budov a veřejných prostranství podpora aktivit na veřejných prostranstvích Kulturní instituce, jako je Národní divadlo a další, principiálně nepracují s veřejnými prostranstvími. Pokud však některý z úředníků z pozice kulturní instituce veřejná prostranství zapojit chce, potřebuje podporu. Tu by mohl poskytnout dokument jako je

4 Manuál tvorby veřejných prostranství (Marcela Straková). Manuál je vytvářen pro hl. město Prahu, pro státní správu je dobrovolný. Státní správa a ostatní instituce jej používat budou, pakliže pochopí jeho kvality a společný cíl. Na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy byla zřízena skupina veřejného prostoru veřejných institucí, jejím cílem je vytvořit návod pro instituce jak s veřejnými prostranstvími nakládat. Pomoc pro aktéry při pořádání akcí na veřejných prostranstvích není v gesci Kanceláře veřejného prostoru. Ve Vídni mají pro tyto účely samostatnou městskou agenturu pro umění ve veřejném prostoru, která je důležitá jako pojítko mezi živým a formálním (David Kašpar). Byl vznesen námět, že by Manuál měl být i pro pořadatele akcí na veřejných prostranstvích, pro ty, kteří chtějí veřejná prostranství používat. Upozorněno bylo na to, že množství vlastníků a správců veřejných prostranství znesnadňuje orientaci ve vlastnické struktuře a problematizuje pořádání akcí na veřejných prostranstvích (Petr Šourek). Manuál však v tuto chvíli nemůže obsáhnout i téma akcí na veřejných prostranstvích. Není to manuál tvorby veřejného prostoru, ale prostranství. Věnuje se proto fyzickému prostředí. Rovinou dějů se zabývá s ohledem na to, jak děje ovlivňují fyzické prostředí. Užívání veřejných prostranství je dalším tématem, které může být zpracováno jako plug-in k Manuálu. Dále bylo rozvedeno téma soukromé prostory a veřejná prostranství. Probírána byla zkušenost z deinstitucionalizace Psychiatrické nemocnice Bohnice a proměny areálu nemocnice ve fungující veřejný prostor. Z počátku bylo otázkou, jak naložit s velkou parkovou plochou nemocnice. Bylo rozhodnuto otevřít areál veřejnosti. Symboly otevření byly kulturní akce Mezi ploty a Babí léto. Přilákání lidí do areálu souvisí s novým koncepčním přístupem k psychiatrii. Po šesti letech se počet akcí výrazně navýšil a akce se začaly propojovat i s dalšími iniciativami v okolí (Martin Hollý). Infrastruktura, koordinace, koncepce I v rámci druhého kola bylo probíráno téma infrastruktury a jejího vlivu na veřejná prostranství. Problematika byla rozšířena o pohled městských částí, u kterých panuje frustrace z nemožnosti ovlivňovat velké infrastrukturní projekty, přestože prochází skrz jejich území. Ti, pro které je infrastruktura vytvářena, by měli být součástí procesu a to již od počátku, kdy se řešení vytváří (Tomáš Drdácký). Opět bylo poukázáno na hlavní problémy, kterými je neexistence celkové koncepce a problematického rozpočtu. Investice jsou v rozpočtu alokovány na jednotlivé správce bez určení priorit a celostní strategie. Rozpočet je rozdělen na zlepšení dílčích částí, které mají většinou charakter technické infrastruktury a neexistuje jasný cíl pro celkovou kvalitu prostranství (Pavla Melková). Diskutována byla důležitost koncepce veřejných prostranství. Manuál zohledňuje i minimální řešení, ale záleží na situaci, aby v některých případech drobná řešení nezamezila komplexní. Nejdříve tak musí často být vytvořena koncepce a až následně mohou být realizována drobná řešení, která jsou již s koncepcí v souladu (Pavla Melková). V Praze jsou jednak tradiční veřejná prostranství (náměstí, ulice, parky). Většina prostranství (70-80%) je však specifických (např. veřejná prostranství sídlišť) a pro ta je potřeba jiný přístup, je třeba kvalitní koncepce těchto prostranství. Opět bylo v debatě poukázáno na objektový smog ve městě, kterým jsou mnohá veřejná prostranství dnes poškozena (Kateřina Bečková). Problém především tkví v již zmiňované roztříštěnosti správy jednotlivých objektů mezi množství správců a neexistenci koordinace investic a jednotlivých správců. Reklama, turismus a veřejná prostranství Kromě objektového smogu bylo poukázáno i na smog vizuální. Obvykle je způsobován reklamou, která negativně ovlivňuje tvář města. V některých případech je reklama

5 v pořádku, ale bylo by vhodné hledat míru regulace. Řešením může být kultivovaná forma reklamy jako je například na Prager Strasse v Drážďanech, kde architekti určují její podobu (Petr Štěpánek). V první řadě je však nutné rozlišovat různé druhy reklamy. Kulturní reklamu v kultivované formě je například vhodné, na rozdíl od jiných druhů, podporovat i v památkově chráněných oblastech (Pavla Melková). Památka je u nás pojem vnímaný poměrně izolovaně. V zahraničí je památkou komplex zahrnující i okolí. Tudíž i u reklamy je zohledněn vliv na okolí (Miroslav Cikán). V otázkách omezení vizuálního smogu a reklamy lze předpokládat podporu obyvatelů Prahy (dle dokumentu Analýza uživatelů a užívání městského veřejného prostoru hl. m. Prahy). Obyvatelé si především veřejná prostranství představují jako klidovou zónu bez rušivých aspektů (Zdeněk Uherek). V souvislosti s reklamou bylo opět zmíněno i téma turismu a jeho vlivu na veřejná prostranství a město. Pohyb cizinců po městě je v počtu nemalém, přitom se turisté pohybují v podstatě v jedné trase, která je přetížena. Nedochází tak k interakci turistů s městem (Miroslav Cikán). Bylo však upozorněno i na to, aby se rozšířením turistických oblastí nestaly přetížené i ostatní uličky a s tím otázka regulace obchodů pro turisty, která by měla existovat, ale nemělo by zároveň dojít k přílišné regulaci (Ladislav Lábus). Zároveň by mohlo pomoci hledání společných cílů a zájmů obyvatel a turistů (Zdeněk Uherek). Diskutována byla také otázka, jakou roli by měla plnit veřejná prostranství dnes. Od antiky veřejná prostranství prochází vývojem a proměnou účelu. V Barceloně jsou veřejná prostranství dnes chápána jako nástroj sociální inkluze. Prostranství jsou řešena tak, aby se protínaly zájmy různých skupin, např. zahrádkářská kolonie se umísťuje v blízkosti skateparku pod infrastrukturní stavbou. Veřejná prostranství tak slouží i jako nástroj k řešení sociálních otázek, nástroj k sociální politice (Štěpán Špoula). Debata byla zakončena konstatováním, že důležité je, že se vytvořilo mnoho dokumentů jako je i Manuál tvorby veřejných prostranství. Podstatné je však neskončit vydáním dokumentu, ale dále na něm pokračovat. V současnosti vzniká dokument Politika architektury (na Ministerstvu pro místní rozvoj), který má pomoci i tuto tématiku v obecné rovině transformovat na státní úřady a do škol (i základních a středních), aby se zvýšil zájem o prostředí, ve kterém lidé žijí, o architekturu i veřejná prostranství. Manuál je živý dokument, který by se měl vyvíjet, ne dogma. (Ladislav Lábus)

6 Stůl č.2 - Turismus Základním diskusním tématem druhého stolu byl turismus v Praze. Diskutující rozebírali jaké jsou jeho přínosy nebo hrozby, jaký má vztah s místním obyvatelstvem a v neposlední řadě koncepci propagace Prahy. Na nejobecnější úrovni převažoval názor, že současná podoba turismu v Praze není ideální a měla by se více orientovat ke kvalitě. Městský turismus v Praze je masový fenomén podléhající evropským tendencím. uvedl diskuzi Ing. Václav Novotný, náměstek primátora. Návštěvníci v průměru stráví v Praze 2,5 a pobyty si shánějí spíše po internetu. Praha je spíš cílem cizinců, českých návštěvníků je kolem 40%. Petr Šourek zastupující netradiční cestovní kancelář poznamenal, že: turisté jsou pro město velká příležitost je však důležité, aby si z návštěvy odnesli pozitivní zkušenost a měli se důvod vracet. Nejde pouze o finance, které návštěvníci přinášejí, ale také o jejich kulturu a případné obchodní příležitosti pro město. Diskutující se shodli na tom, že je potřeba do Prahy lákat bohaté souvrství návštěvníků díky různorodým aktivitám Městě a tento úkol by měla realizovat PIS. Kateřina Bečková doporučila aby:...město podporovalo návštěvníky, kteří přijeli poznat naší kulturu. David Kašpar z organizace P14 Kulturní podotkl, že samotná koncepce komunikace města by měla být propojena s ostatními strategickými dokumenty města a mělo by komunikovat image města jako celku. Pro město je však také důležité vytvářet synergie s okolím a v propagaci nezapomínat na důležitá města v okolí Prahy. PhDr. Nora Dolanská ředitelka PIS uvedla že hledají i cesty jak nalézt návštěvníky z České republiky formou zvýhodněných víkendových pobytů ve spolupráci s hoteliéry a například velkými výstavami v Praze. Zajímavým nástrojem propagace města je filmový průmysl, který má v Praze tradici. Zástupci Prahy tento nástroj podporují otevřenými pobídkami filmařům, jediný jihokorejský film způsobil takové zvýšení zájmu Korejských turistů, že byly posilněny kapacity linek do Prahy. Bylo také oznámeno, že Praha jedná s Woody Alanem o vzniku filmu o Praze. Návštěvníci Prahy mají negativní zkušenosti se službami v Praze, příkladem jsou taxikáři (ačkoliv se situace postupně zlepšuje), podvodné jednání směnáren nebo přísné kontroly v MHD. Na specifický problém průvodcovství v Praze ukázal Ing. Václav Novotný. Jedná se o volnou živnost a neexistuje pro ni žádná kvalifikace, proto může být průvodcem kdokoliv a lze jen těžko odhadovat, jaké informace se k hostům Prahy dostanou. Diskutující se shodli, že odstranění těchto negativních jevů by měla být jednou z priorit strategie pro rozvoj turismu. Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. připomenul důležitost komunit ve městě. Architekt Jan Sedlák jej doplnil: mluvíme tu o komunitách, které mají různé potřeby. Z pohledu obyvatel je možná tou nejdůležitější obyvatelnost, měli bychom se ptát co tu turisté zanechávají. Michaela Pixová zdůraznila: Je potřeba napomáhat přirozené interakci mezi turisty a místními obyvateli. Architekt Jan Sedlák přidal, že je na občanech města jakou podobu by měl turismus mít a toto nepřímo potvrdil primátor Tomáš Hudeček, slovy: Zájmy obyvatel jsou přednější než zájmy turistů. Obyvatelé nejsou jen lidé, kteří v centru žijí. Na druhé straně stojí komunita podnikající v cestovním ruchu, kterou je cca 8% obyvatel Prahy. V Praze narostla pátá největší evropská ubytovací kapacita. Jedním ze zájmů je naplnění této kapacity nejméně z 65%. To může být v rozporu se zájmy místních obyvatel. Tím vzniká prostor pro potenciální konflikt. Je proto

7 důležité otevřít diskuzi mezi jednotlivými skupinami, ve které by Město mělo fungovat jako mediátor, realita je však taková, že politici s veřejností až na pár výjimek nekomunikují. Architekt Osamu Okamura připomenul, že je potřeba sledovat i nové tendence v turismu. Internetové objednávky bydlení přináší i něco jiného a i když jsou tyto tendence zatím na okraji, mohou se stát novou masovostí. Jako příklad uvedl fenomén individuálního bydlení, který je inteligentním prostorem pro setkání s místními obyvateli a příležitostí stát se na čas součástí jejich kultury. U stolu panovala nespokojenost se současnou podobou turismu a jeho dopady na centrum historické centrum, Barbora Šabachová z Komunitního centra Kampa, popsala centrum Prahy jako: Disneyland, či skanzen pro cizince, kde jsou budovy, které nemají žádný obsah s minimální nabídkou a nízkou kvalitou služeb. Není to represi proti cizincům, ale o nastavení hranic a pravidel. a zdůraznila, že bychom se měli zamýšlet nad negativními jevy spojenými s turismem a hledat nástroje pro určitou míru regulace turismu. Jako příklad negativního jevu jsou hlučné skupiny cizinců tzv. pub crawl které dnes čítají až stovku členů, kteří v podnapilém stavu procházejí centrem a způsobují vysokou míru hluku a přestože porušují několik vyhlášek policie je na tak velké skupiny krátká. Mgr. Jiří Skalický podotkl, že nástroje pro regulaci turismu existují: Podoba parteru v památkově chráněných územích můžeme ovlivnit, ale nemůžeme pracovat s reklamou protože spadá pod živnostenský zákon, my můžeme jen doporučovat. a také ukázal složitost vztahů ve městě na příkladu předzahrádek, které může regulovat městská část, která z nich má zisky a tím pádem primárně podporuje jejich maximální rozsah. Také zaznělo, že nástroje k regulaci máme, ale nejsou systémově zachycené a jejich použití je často spojené s problémy. Tomáš Hudeček oponoval otázkou Zda vyčlenění centra není logickým důsledkem a zda má tedy smysl jít proti tomuto vývoji silou? Turismus je jedním z důvodů vybydlení centra, které má v současnosti pouze 50 obyvatel/ha. Jako možnou strategii jak toto zmírnit navrhl Mgr. Skalický: V současnosti je v centru velké množství bytových domů transformovaných na kanceláře, které již neodpovídají standardům a jsou proto prázdné. Pokud by se konvertovali zpět na obytné domy a pronajali se například studentům vysokých škol tak by mohla vzniknout nová vrstva obyvatel, kterým vyhovují podmínky v centru spíše než rodinám s dětmi. Zdůraznil také, že by měla být jasně stanovena strategie při prodeji městských domů s původními obyvateli. Architekt a starosta městské části Trója Tomáš Drdácký doporučil, aby se hledala strategie, jak turisty více rozprostřít na ploše města a tím zmírnit přeplněnost historického středu města. Th.D. Tomáš Benedikt Mohelník připomenul: Praha by měla mít jasnou vizi, tu podporovat, nejen používat legislativu jako regulační nástroj. Ing. Václav Novotný přidal, že Praha podporuje granty kongresovou turistika, která je nositelem inteligentních programů, přináší kultivaci návštěvníků, má předpoklady k vývoji a jednoznačné parametry hodnocením kvality. Návštěvníci kongresů si tu však stěžují na absenci dalších kulturních programů ve městě. Toto potvrzuje i PhDr. Nora Dolanská, která říká, že jedním z nedostatků Prahy je absence celoevropských aktivit jako například výstav nebo koncertů. Jedním z pozitivních příkladů bylo zmíněné letošní Pražské jaro, díky skvělému obsazení. Granty u ostatních druhů turismu byli vzhledem k nízké kvalitě přihlášených projektů postupně zrušeny. Jako příklad podporovaného projektu Prahy byl uveden festival Signal zabývající se světlem ve městě, který přilákal celkem téměř 250 tis. návštěvníků do Prahy a zajistil tak zvýšení návštěvnosti ve slabších měsících.

8 V diskuzi se často zmiňovala Vídeň. Architekt Miroslav Cikán doporučil zabývat se nabídkou města. Vídeň má ve svém strategickém plánu cílit na lepší segment turismu, orientovat se na kvalitu a jednoznačně kultivovat obraz, který posílá ven. Vídně je na rozdíl od Prahy spolkovou zemí a přijímá své vlastní zákony a tím dokáže lépe reagovat na svá specifika podotkl Ing. Václav Novotný. Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. ze své pozice předsedy Aeroholdingu a.s. zdůraznil, že turismus zásadně ovlivňují přímá propojení letiště. Evropské letecké společnosti již začínají vnímat Prahu jako důležitou destinaci, z Asijských destinací zdůraznil Soul, který do Prahy přiváží mnoho turistů z jižní Koreji, kteří Prahu využívají jako svou základnu při dalších cestách po Evropě. Japonští turisté mají přímý let do Vídně a tím pádem je pro ně Praha jen tranzitní destinace.

Z Á P I S ze dne

Z Á P I S ze dne Z Á P I S ze dne 10. 3. 2014 Pracovní skupina: cestovní ruch, kultura, sport, volný čas Místo: Chomutovské divadlo Čas: 13:00 16:00 Program: 1. Úvod k aktualizaci Rámcové strategie rozvoje města 2. Prezentace

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

SWOT analýza. Město Pardubice

SWOT analýza. Město Pardubice SWOT analýza Město Pardubice Zadavatel: Město Pardubice Zpracovatel: Berman Group Datum: říjen 2007 Úvod - 3 - Kritická oblast A Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly SWOT analýza Silné

Více

Vítáme Vás. Budoucnost sportu v Litoměřicích Diskuzní setkání 3.12. 2013 Dům kultury Litoměřice

Vítáme Vás. Budoucnost sportu v Litoměřicích Diskuzní setkání 3.12. 2013 Dům kultury Litoměřice Vítáme Vás Budoucnost sportu v Litoměřicích Diskuzní setkání 3.12. 2013 Dům kultury Litoměřice Program ÚVOD 17:00-17:35 Zahájení Výchozí stav - možnosti podpory sportu (a volnočasových aktivit) ve městech

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

Brownfields v Moravskoslezském kraji Ing. Jiří Vozňák Agentura pro regionální rozvoj, a.s.

Brownfields v Moravskoslezském kraji Ing. Jiří Vozňák Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Brownfields v Moravskoslezském kraji Ing. Jiří Vozňák Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Obsah Role Jednotky regenerace brownfields Stav brownfields v Moravskoslezském kraji Databáze brownfields Účelová

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Zápis č. 13 ze zasedání Výboru pro zdravotnictví Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 18. 3. 2015

Zápis č. 13 ze zasedání Výboru pro zdravotnictví Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 18. 3. 2015 Zápis č. 13 ze zasedání Výboru pro zdravotnictví Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 18. 3. 2015 Přítomni: Doc. MUDr. Jaroslav Vomáčka, Ph.D., MBA MVDr. Zuzana Bartošová Doc. MUDr. Roman Havlík, Ph.D.

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010 Srpen 2010 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 1 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020

SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI Ing. Kateřina Ambrožová Integra Consulting s.r.o. CÍL DNEŠNÍHO ODBORNÉHO SEMINÁŘE

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Národní dotační programy

Národní dotační programy Národní dotační programy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor regionální politiky 23. září 2015, Ostrožská Nová Ves Regionální politika Cestovní ruch Bytová politika Národní dotační programy Podpora

Více

Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018

Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018 Příloha č. 2 Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018 mezi sdružením Heřmani, spolkem Živé město a spolkem Herout (dále v textu nazývány jen jako

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 1495 ze dne 24.6.2014 k Manuálu tvorby veřejných prostranství hl.m. Prahy a návrhu Strategie rozvoje veřejných prostranství

Více

Výroční konference ROP SZ

Výroční konference ROP SZ Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj Vize přestane být snem Výroční konference ROP SZ Příklad dobré praxe z Ústí nad Labem Karlovy Vary, 12.11.2009 Obsah projektu: rekonstrukce budovy Muzea

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Město Trutnov Berman Group s.r.o. Datum: rok 2015 Strategický plán rozvoje města Trutnova 2 Analýza SWOT Dne 8. července 2015 proběhlo jednání pracovní skupiny zaměřená

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Cestovní ruch Nepomuk, 15.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako problémy/potřeby v oblasti cestovního ruchu na území působnosti

Více

Jak zlepšit image Prahy pro cestovní ruch?! Jan Kasl Vidím město veliké, s mnoha problémy Kudy cesta k zlepšení nepovede: Objednat samé slunečné dny a ranní vlahé deštíky na osvěžení ulic, Pustit turisty

Více

4. Ochrana přírody a krajiny

4. Ochrana přírody a krajiny 4. Ochrana přírody a krajiny vzrůstající trend uvědomování si významu a nízká účelnost hospodaření s pitnou 1 širších souvislostí životního prostředí 1 vodou 2 veřejná zeleň a městské lesy 2 neřešené ekologické

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví Zápis z veřejného projednávání témat Školství (předškolní, základní, střední, mimoškolní), Sport (hřiště, sportoviště, sportovní činnost a aktivity). Kultura, památky (kulturní a společenské aktivity,

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

F Ó R U M Z D R A V É H O M Ě S T A 2 0 1 2 V Ý S L E D K Y

F Ó R U M Z D R A V É H O M Ě S T A 2 0 1 2 V Ý S L E D K Y D Ů V O D O V Á Z P R Á V A - P O D K L A D P R O V E D E N Í M Ě S T A OVĚŘENÉ PROBLÉMY MĚSTA JILEMNICE V ROCE 2012 (výstup z fóra Zdravého města Jilemnice ověřený veřejnou anketou) Návrh problémů: Na

Více

Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006

Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006 Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006 Kulturní komise doporučuje radě města následující opatření ke zvýšení úrovně kultury v Dačicích, přičemž respektuje finanční možnosti města a dbá

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Výsledky z dotazníkového šetření budou k dispozici veřejnosti v červnu 2013 a budou volně dostupné na webových stránkách města Telče.

Výsledky z dotazníkového šetření budou k dispozici veřejnosti v červnu 2013 a budou volně dostupné na webových stránkách města Telče. Dobrý den, žádáme všechny ubytovatele, hoteliéry, restauratéry o vyplnění dotazníku, který je součástí Marketingového průzkumu města Telče. Realizátorem marketingového průzkumu je Vysoká škola polytechnická

Více

Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří

Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří 1a Prohlášení České středohoří je mimořádně hodnotným územím s výjimečnou turistickou atraktivitou. Jsme odhodláni toto území, v kterém žijeme, působíme

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obory fitness industry. na období 2011 až 2015 České republice. Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby.

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obory fitness industry. na období 2011 až 2015 České republice. Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby. SEKTOROVÁ DOHODA pro obory industry na období 2011 až 2015 České republice Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby Preambule Sektorová dohoda zaměřená na sektor má zásadní význam pro rozvoj kvalitních

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Procesnířízení ve veřejné správě a využití metodiky CorSet. David Melichar Tomáš Hrabík

Procesnířízení ve veřejné správě a využití metodiky CorSet. David Melichar Tomáš Hrabík Procesnířízení ve veřejné správě a využití metodiky CorSet David Melichar Tomáš Hrabík Agenda prezentace 1. Stručné představení firmy CORTIS Consulting 2. Procesní řízení a veřejná správa Základní východiska

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník Budoucnost teplárenství 21.6.2013 Konference Mělník MÁ CENTRALIZOVANÉ TEPLÁRENSTVÍ ŠANCI V DECENTRALIZOVANÉ, LIBERALIZOVANÉ A PŘEREGULAVANÉ VÝROBĚ ELEKTŘINY? Historicky byly perfektně nastaveny korelace

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

B. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

B. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ B. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Město Cheb hodlá reagovat na závěry průzkumu podnikatelského prostředí a vytvořit příznivé podmínky pro vznik a rozvoj podnikání v místě. Vědomo si svých možností a kompetencí

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

VÍTÁ VÁS ŽIVÉ MĚSTO. volební sdružení nestraníků pro komunální volby 2014

VÍTÁ VÁS ŽIVÉ MĚSTO. volební sdružení nestraníků pro komunální volby 2014 VÍTÁ VÁS ŽIVÉ MĚSTO volební sdružení nestraníků pro komunální volby 2014 OBLAST BEZPEČNOST PROGRAM: Doprava Veřejný pořádek Policie ČR Obecní policie Naše cíle - debata Doprava Doprava Výsledek ankety

Více

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Krnov

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Krnov Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Krnov Dokument je zpracován pro období 2016-2017 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Bod č. 4 Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury 2008 2013 Předkládá ministr dopravy

Bod č. 4 Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury 2008 2013 Předkládá ministr dopravy Informace k materiálům projednávaným s rozpravou na schůzi vlády ČR dne 19. 9. 2007 Bod č. 2 Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 včetně rozpočtové dokumentace Předkládá ministr

Více

Koncepce řízení školy/školského zařízení na dobu 6 let

Koncepce řízení školy/školského zařízení na dobu 6 let Koncepce řízení školy/školského zařízení na dobu 6 let Úvod Než jsem se pustil do práce na této koncepci, stále jsem si připomínal, že musí obsahovat/zohledňovat představy, potřeby či požadavky pracovníků

Více

SMART Prague 2014-2020. EEIP, a.s. Praha Říjen 2013

SMART Prague 2014-2020. EEIP, a.s. Praha Říjen 2013 SMART Prague 2014-2020 EEIP, a.s. Praha Říjen 2013 O SMART Prague konceptu Proč SMART Prague? důvody vzniku Věcné důvody: Praha jako velkoměsto potřebuje komplexní a provázané intervence Vzhledem k relativně

Více

Úloha architekta / urbanisty při utváření města

Úloha architekta / urbanisty při utváření města Úloha architekta / urbanisty při utváření města 19. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU 19. 20. 9. 2013 Liberec Ing. arch. Josef Panna předseda ČKA Úloha architekta města Architektonické

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Omluveni: p. Jaroslav Matýs, J. Rektor, Radek Prouza, Lenka Havlasová.

Omluveni: p. Jaroslav Matýs, J. Rektor, Radek Prouza, Lenka Havlasová. Oddělení poradců a strategií Zápis z II. jednání pracovní skupiny Udržitelné financování psychiatrické péče 13. 11. 2014 11.00-12.30 Přítomní členové pracovní skupiny: p. Martin Anders PS ČLS JEP, budoucí

Více

Návrh způsobu měření vize

Návrh způsobu měření vize Hlavní tematické okruhy k oblasti Růst a správa města : 1. Sdílená vize Ostravy a její koncepční naplňování 2. Image Ostravy a řízení značky 3. Ostrava podnikavá a podnikající 4. Ostrava přitažlivá pro

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Jak dál s pražským zdravotnictvím?

Jak dál s pražským zdravotnictvím? Jak dál s pražským zdravotnictvím? Ing. Zeno Veselík, MBA 18. 4. 2012 Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město Praha? Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město

Více

Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY. Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín

Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY. Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín PREZENTACE Proč projekt a proč by Vás to mohlo zajímat Jak jsme si to namysleli teorie

Více

Strategický plán rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020 - aktualizace

Strategický plán rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020 - aktualizace Strategický plán rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020 - aktualizace Odbor architektury plánování a rozvoje MěÚ Uherské Hradiště, Mepco, s.r.o. Strana 1 Úvod Strategický plán rozvoje města Uherské

Více

Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven

Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven Směrnice KČT HOSP. 6/2000 Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven listopad 2000 (aktualizace 2012) Certifikace turistických ubytoven Úvod Dne 14.7.1999 vzala vláda ČR na vědomí usnesením č.

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

Oznámení o vyhlášení kola

Oznámení o vyhlášení kola Královéhradecký kraj Oznámení o vyhlášení kola Grantové schéma na podporu medializace Královéhradeckého kraje prostřednictvím propagačních a informačních kampaní (podopatření 4.1.2 Podpora regionálních

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ 22.9.2010 Úřední věstník Evropské unie L 248/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 832/2010 ze dne 17. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2011 až 2020 Jablonná, září 2011 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích Martin Vérteši FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2015 Obsah Úvod... 3 1. Obec Bučovice a východiska pro komunitní plánování... 4 2. Sociodemografické údaje... 4 3. Vztah

Více

Řízení podniku a prvky strategického plánování

Řízení podniku a prvky strategického plánování 6.2.2009 Řízení podniku a prvky strategického plánování Semestrální práce z předmětu KMA/MAB Vypracoval: Tomáš Pavlík Studijní č.: Obor: E-mail: A05205 GEMB - Geomatika pavlikt@students.zcu.cz 1 Úvod Podnikové

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Faktory úspěšného územního rozvoje Právní prostředí, politické prostředí,

Více

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně

NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Klára Dostálová, 1. náměstkyně ministryně Národní dotační programy Regionální politika Podpora obnovy a rozvoje venkova Obnova obecního a krajského

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Městská část Praha Zbraslav Komise zdravotní, sociální a pro DsPS

Městská část Praha Zbraslav Komise zdravotní, sociální a pro DsPS Městská část Praha Zbraslav Komise zdravotní, sociální a pro DsPS Zápis z jednání ze dne 6. 1. 2015 Přítomní Jiří Kabát předseda komise David Macků člen komise Karolína Králová člen komise Marta Zoubková

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY Praha, 13. března 2014 www.zdravamesta.cz/setkani-mc Akce je součástí projektu NSZM ČR STRATEG-2: Strategické řízení v obcích o stupeň výše podpořeného finančními prostředky

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více