PROVOZNÍ PŘEDPIS Technická část zadávací dokumentace

Transkript

1 PŘÍLOHA ZD Č. 6 PROVOZNÍ PŘEDPIS Technická část zadávací dokumentace Název veřejné zakázky: Licencovaná výroba a dodávka tepla a páry v nemocnici Bohumín Zadavatel Název zadavatele: Bohumínská městská nemocnice, a.s. Sídlo zadavatele: Slezská 207, Starý Bohumín, Bohumín IČ: DIČ: CZ Stránka 1 z 70

2 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Předmět Provozní řád pro obsluhu zařízení tvoří základ pro jeho spolehlivý, hospodárný a bezpečný provoz a vymezuje odpovědnost obslužného personálu za svěřené zařízení. Musí být v souladu s provozními předpisy výrobce nebo dodavatele, zákony a závaznými ustanoveními platných norem. Tyto nenahrazuje, ale v návaznosti na technické, technologické a organizační podmínky aplikuje, konkretizuje nebo vysvětluje. Využívá při tom praktických i teoretických poznatků získaných při provozování zařízení. Pravidelnou kontrolou a aktualizací v návaznosti na technické, technologické či organizační změny se udržuje jeho trvalá a úplná platnost a použitelnost. Provozní řád a návody na technická zařízení, pokud nejsou součástí tohoto PR, musí být umístěny v provozovně. 1.2 Cíl Provozní řád slouží jako návod k přímému řízení a ke kontrole správnosti výrobního postupu. Slouží rovněž pro zaškolování nových pracovníků, udržování a zvyšování znalostí obslužného personálu, rozborování poruch a pracovních postupů případně jiné činnosti související s obsluhou zařízení a technologickým procesem. 1.3 Rozsah platnosti Tímto provozním řádem se přiměřeně řídí také pracovníci cizích firem, provádějící opravy na zařízení, které je popsáno v tomto PŘ. 2. POJMY A DEFINICE, ZKRATKY, ČÍSELNÍKY 2.1 Pojmy a definice Plynová zařízení - zařízení pro výrobu a úpravu plynů, skladování a přepravu plynů, plnění nádob plyny včetně tlakových stanic, zkapalňování a odpařování plynů, snižování a zvyšování tlaku plynů, rozvod plynů a spotřebu plynů spalováním. Plynovod - instalace sestávající z potrubí a součástí plynovodu (např. uzavírací armatury, regulátory' tlaku plynu, plynoměry). Kotelna - samostatná budova, stavební objekt, skříň, zvláštní přístavek či místnost, nebo vyhrazený prostor, ve kterém je umístěn jeden nebo více kotlů se zařízením nezbytným k jeho bezpečnému provozu. Kotelna pod úrovní terénu - kotelna, která nemá podlahu ani z jedné strany v úrovni nebo nad úrovní terénu. Nízkotlaká kotelna - objekt nebo část objektu, ve kterém je umístěn alespoň jeden kotel se jmenovitým tepelným výkonem 50 kw a větším nebo se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kw. Zařízení kotelny - soubor zařízení začínající uzávěrem kotelny (HUK) a končící kotlem vytápěným plynným palivem nebo vytápěným plynným palivem v kombinaci s jiným palivem. Stránka 2 z 70

3 Hlavní uzávěr kotelny (HUK) - uzávěr podle (ČSN čl. 3.5) sloužící k uzavření přívodu plynného paliva do kotelny, může jím být i hlavní uzávěr plynu (HUP). Hlavní uzávěr plynu (HUP) - uzávěr sloužící k uzavření přívodu plynného paliva do objektu. Hlavní uzávěr kotle - ručně ovladatelný uzávěr na konci přívodu plynného paliva před kotlem, případně před regulačním, zabezpečovacím, pojistným a měřícím zařízením, umístěným na přívodu plynného paliva pro jednotlivé kotle. Větrání kotelny - výměna vzduchu v kotelně za vzduch z venkovního prostředí. Přirozené větrání - větrání otvory pro přivádění a odvádění vzduchu, které je zajištěno rozdílem tlaku vzduchu uvnitř kotelny a ve venkovním prostředí (vlivem rozdílných teplot vzduchu uvnitř kotelny a ve venkovním prostředí, působením větru na otvory pro přirozené větrání, případně spalovacím procesem v kotli i činností přerušovače tahu). Nucené větrání - větrání pomocí mechanického větracího zařízení (větracími jednotkami, ventilátory). Provozní deník - deník sloužící k zaznamenávání údajů o provozu, kontrole a údržbě zařízení kotelny. Provozovatel - organizace, která zařízení provozuje a odpovídá za jeho bezpečný a spolehlivý provoz. Kontrola - posouzení zda stav provozovanému zařízení odpovídá technickým požadavkům na bezpečnost práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany. Revize - celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, popř. měřením zjišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí, včetně posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti pracovníků pověřených obsluhou. Oprava - zásah do zařízení již postaveného, při které dochází k demontáži funkčních částí a který může vést ke změně technických parametrů vzhledem k původnímu stavu a ovlivnit tak bezpečnost provozu. Obsluha - pracovník určený provozovatelem k obsluze zařízení, který odpovídá za bezpečný a spolehlivý běžný provoz zařízení. Občasná obsluha kotle - pravidelná kontrola kotle obsluhou ve lhůtách stanovených v provozním řádu kotelny. Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) - prostředky určené k individuální ochraně osob, jejichž použití zabraňuje nebo oslabuje působení nebezpečných a škodlivých činitelů pracovního procesu. 2.2 Zkratky ČIŽP ČSN ČSN EN GIS RSEM HUP ITI KHS KK MaR Česká inspekce životního prostředí Česká státní norma Česká státní norma - evropská norma Geografický informační systém Region Severní Morava Hlavní uzávěr plynu Institut technické inspekce Krajská hygienická stanice Kulový kohout Měření a regulace v Stránka 3 z 70

4 OOPP ov OVaK PK PPÚ PŘ SOD sv TNS TV ÚT Osobní ochranné pracovní pomůcky Ověřovatel Ostravské vodárny a kanalizace Plynová kotelna Plánovaná preventivní údržba Provozní řád Státní odborný dozor Studená voda Tlaková nádoba stabilní Topná voda Ústřední topení Stránka 4 z 70

5 3. PLYNOVÁ KOTELNA 3.1 Technická data plynové kotelny Označeni kotelny : Plynová kotelna Bohumínská městská nemocnice, Slezská 207, Bohumín Číslo výkresu dispozice: VAE THERM Rok realizace : 2006 Číslo výkresu schéma: VAE THERM Dodavatel : VAE THERM, spol. s r.o., Rožnov pod Radhoštěm Řízení kotelny : plně automatický provoz s místním řízením provozu Obsluha kotelny : občasná pochůzková kontrola Druh - topného plynu : zemní plyn - řízené atmosfér)' : Provozní přetlak - topného plynu před regulační řadou : Pa - topného plynu za regulační řadou : Pa - řízené atmosféry : Zkušební přetlak - rozvodu topného plynu : Pa (za regulační řadou) - rozvodu řízené atmosféry : Dovolený pokles tlaku při zkoušce - rozvodu topného plynu : 0 - rozvodu řízené atmosféry : Typ zabezpečovacího zařízení : BAP DNI 00 - STO - B - P N S - R Zabezpečovací zařízení uzavírá přívod topného plynu při výskytu plynu v kotelně přetlak topného plynu : min Pa, max Pa Ostatní zabezpečovací zařízení : Snímače úniku plynu v kotelně 2 kus Stránka 5 z 70

6 3.2 Karta plynového kotle K1 a K2 Plynový kotel K1 Označení BUDERUS Logano SK Dodavatel Buderus Tepelná technika spol. s r.o. Výrobní číslo Provozovatel Rok výroby 2006 Číslo výkr. sestavení Výrobce BUDERUS GmbH,SRN Ú d a j Číslo Název Rozměr Hodnota Základní 1 vnější šířka mm rozměry 2 vnější délka mm vnější výška mm Technické 4 jmenovitý výkon kw parametry 5 objem vody jmenovitý příkon plynu m 3 /h 136,5 7 jmenovitá účinnost % 94 Palivo 8 druh plynu - zemní 9 výhřevnost MJ/m 3 34,5 10 přetlak plynu u hl. uzávěru kotle Pa Topný 11 typ hořáku - G7/1-D systém 12 počet hořáků přetlak plynu před hořákem Pa přetlak vzduchu před hořákem Pa - Zabezpečovací 15 Typ doplňování Poj. ventil zařízení 16 technické parametry systému dopouštěním Instalace 17 napětí sítě V 3x230/400 elektrické 18 instalovaný elektrický příkon kw o, energie 19 doba příkonu relé pojistky při zapálení plamene 20 doba odpadu relé pojistky při zhasnutí plamene s Hmotnost 21 celková hmotnost kotle kg Speciální údaje Plynový hořák 22 WE1SHAUPT G7/1-D ZMD v.č /2006 s kw Stránka 6 z 70

7 Plynový kotel K2 Označení BUDERUS Logano Plus Dodavatel Buderus SE Tepelná technika spol. s r.o. Výrobní číslo Provozovatel Rok výroby 2006 Číslo výkr. sestavení Výrobce BUDERUS GmbH, SRN Údaj Číslo Název Rozměr Hodnota Základní 1 vnější šířka mm rozměry 2 vnější délka mm vnější výška mm Technické 4 jmenovitý výkon kw parametry 5 objem vody jmenovitý příkon plynu m 3 /h 136,5 7 jmenovitá účinnost % 107 Palivo 8 druh plynu - Zemní 9 výhřevnost MJ/m 3 34,5 10 přetlak plynu u hl. uzávěru kotle Pa Topný 11 typ hořáku - G7/1-D systém 12 počet hořáků přetlak plynu před hořákem Pa přetlak vzduchu před hořákem Pa Zabezpečovací 15 Typ doplňování Poj. ventil zařízení 16 technické parametry systému dopouštěním Instalace 17 napětí sítě V 3x230/400 elektrické 18 instalovaný elektrický příkon kw energie 19 doba příkonu relé o, pojistky při zapálení plamene s 20 doba odpadu relé pojistky při zhasnutí plamene s Hmotnost 21 celková hmotnost kotle kg Speciální údaje Plynový hořák 22 WEISHAUPT G7/1-D ZMD v.č /2006 kw Spalinový Buderus WT70-3-S7, 333 litrů výměník tepla 23 v.č /2006 kw Stránka 7 z 70

8 3.3 Regulační řada plynu a plynovod Označení plynovodu Průmyslový plynovod v kotelně Bohumínská městská nemocnice, Slezská 207, Bohumín Rok realizace : 2006 Číslo výkresu sestavení rozvodu plynu : VAE THERM Číslo výkresu schéma rozvodu plynu : VAE THERM Dodavatel : VAE THERM,spol. s r.o. Rožnov pod Radhoštěm Provozovatel : 3.4. Stručná charakteristika paliva - charakteristika topného plynu V kotelně se spaluje zemní plyn, jehož základní složkou je metan CH 4, kterého obsahuje až 95%. Zemní plyn nemá žádnou barvu, chuť ani zápach a jeho přítomnost nelze proto vnímat lidskými smysly. Z tohoto důvodu přidává plynárenský podnik do zemního plynu látky s pronikavým zápachem, což se nazývá odorizace plynu. Zemní plyn je lehčí než vzduch a není jedovatý. Jeho výhřevnost je cca 34 MJ/m 3. Hoření a výbuch mohou nastat při koncentraci plynu od 5 do 15% obj. ve směsi se vzduchem, byla-li tato směs zahřátá na zápalnou teplotu, tj. alespoň na 600 C. Pro dokonalé spálení 1 m 3 zemního plynu je zapotřebí přibližně 10 m 3 vzduchu. Rychlost hoření je cca 35 cm/s Základní údaje o zařízení Umístění zařízení a jeho účel kotelna je umístěna v samostatném objektu v areálu nemocnice, kotelna II. Kategorie kotelna zajišťuje dodávku tepla pro objekty nemocnice a ohřev TUV, je zajištěn deskovými výměníky tepla kotelna bude v provozu celoročně, v mimotopném období bude v provozu příprava TUV a rovněž dodávka tepla pro vzduchotechniku větrání kotelny a přívod vzduchu pro spalování je zajišťováno ventilačními otvory Popis kotelny Celkový instalovaný výkon kotelny je kw. Hlavní technologické zařízení kotelny tvoří dva teplovodní kotle, v/ Stránka 8 z 70

9 K1 - ocelový BUDERUS Logano SK kw a K2 - kondenzační BUDERUS Logano Plus SE kw se spalinovým výměníkem tepla. Oba kotle jsou osazeny přetlakovými hořáky WEISHAUPT G7/1-D ZMD. Kotle jsou napojeny na rozdělovač a sběrač topného rozvodu. Plynové kotle mají vlastní komínové průduchy vyvedené kouřovody do třísložkových komínů, s nerezovými vložkami. Do komínů je zajištěn přístup přes ocelová dvířka. Spalinový výměník tepla je proveden z ušlechtilé nerezové oceli, plochy jsou uspořádány svisle. Kondenzační efekt s využitím tepelného obsahu spalin umožňuje dosáhnout vysokého normovaného stupně využití. V kotelně je umístěna ocelová nádoba o objemu 4 m 3, která slouží pro akumulaci tepelné energie, bude využita především v době nízké potřeby tepla pro pokrytí ztrát v rozvodech a omezení častějších startů kotlů. V kotelně je umístěna také zásobní nádoba upravené vody sloužící pro doplňování a odpouštění topné vody Topná soustava Z kotlů jsou vyvedeny rozvodná potrubí topné vody do společného potrubního rozvodu DNI50, které je ukončeno na rozdělovači a sběrači topné vody. Cirkulace topné vody kotlového okruhu je samotížná, podporovaná čerpadly topných okruhů. Na potrubí výstupu a vstupu z obou kotlů jsou instalovány uzavírací klapy s elektronickým ovládáním a klapy s ručním ovládáním. Před spuštěním plynového kotle je nutné tyto armatury otevřít. Elektricky ovládané regulační klapy zajišťují požadované tepelné zatížení kotlů. Regulace výkonu kotlů je závislá na požadované teplotě topné vody a je řízena mikropočítačovou jednotkou SAIA. Ze sdruženého rozdělovače a sběrače vystupují tyto topné větve Okruh č.l - Teplovod pro objekt,,a, B, D a vila Okruh č.2 - Teplovod pro objekt HTS, C, kotelna a dílny Zabezpečovací zařízení otopné soustavy je provedeno v rozsahu dle ČSN a je zajištěno systémem automatického dopouštění a odpouštění topné vody s otevřenou zásobní nádobou. Doplňování upravené studené vody je zajištěno z automatické úpravny vody PURITY ESM25 CE. Větrání kotelny je zajištěno pomocí neuzavíratelných otvorů u podlahy a stropu, které je dostatečné. Pozor - Prostředí v kotelně je nutno udržovat v čistotě, prach odstraňovat pouze mokrou cestou. Podlaha kotelny musí být v bezprašném provedení. Vniknutí prachu do hořáku má za následek ucpání otvorů v hořákové hlavě a s tím spojené nedokonalé spalování plynu. Dále je nutno za všech okolností zajistit dostatečný přístup vzduchu pro Stránka 9 z 70

10 provoz kotlů. Z tohoto důvodu je přísně zakázáno jakkoli zmenšovat průřez otvorů pro přívod vzduchu do kotelny Regulační řada, plynovod Středotlaký plynovod DN80 200kPa je ukončen v samostatně stojící regulační stanici plynu se vstupním měřením plynu, který je v majetku Severomoravských plynáren. V regulační stanici je tlak plynu regulován na tlak 200/15 kpa a je veden potrubím DNI00 směrem ke kotelně. V trase je provedeno odbočení DN50 pro potřeby parního vyvíječe v objektu HTS. Venkovní plynovod je ukončen na uzavírací klápě DNI 00. Napojení středotlakého průmyslového plynovodu pro kotelnu je provedeno přes uzavírací klapu DNI 00, který je umístěn na objektu kotelny a slouží jako HUK (hlavní uzávěr kotelny). Za klapou je umístěn havarijní rychlouzávěr plynu BAP DNI 00, plynovod je dále zaústěn do potrubí DN200 jako akumulační potrubí. Z tohoto potrubí jsou provedeny odbočky DN80 pro oba kotle, na obou jsou osazeny uzavírací kulové uzávěry, rotační plynoměry DN80 s ukončením na plynových řadách obou plynových hořáků Weishaupt. Místnost plynové kotelny je samostatně větratelná, prostředí základní (zóna 0). Plynová potrubí před plynovými hořáky jsou odvzdušněna potrubím DN25, odvzdušnění je svedeno společným potrubím DN32 do venkovní atmosféry 1 m nad střechu kotelny Obsluha zařízení kotelny Odborná způsobilost obsluhovatelů Kotle a plynové zařízení kotlů je povoleno obsluhovat jen tehdy, jsou-li jejich obsluhou pověřeni odborně způsobilí pracovníci (topiči), s kvalifikací podle požadavků vyhl. ČUBP č. 91/1993 ze dne 12. února O plnění předpokladů topiče k řádné obsluze zařízení se provozovatel přesvědčuje přezkoušením odborných znalostí (lx za 3 roky) a ověřováním zdravotní způsobilosti ve stanovených lhůtách. a) znalost: Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu kotelny předpokládá u topiče: obsluhovaného zařízení, stavu plnění příkazů revizního technika a orgánů SOD, podstaty a ovládání spalovacího procesu a podmínek hospodárného spalování e konstrukčního uspořádání a funkce zařízení obsluhovaných kotlů e> funkce a uspořádání jednotlivých armatur b) schopnost: funkce doplňování systému a zařízení pro úpravu doplňovací vody ovládat a udržovat v provozu kotelní zařízení včetně pomocných zařízení e kontrolovat doplňování vody podle stavu vody a tlaku v otopném systému Stránka 10 z 70

11 kontrolovat správnost funkce bezpečnostních armatur, měřících přístrojů, signalizace a příslušenství kotlů udržovat obsluhované zařízení v provozuschopném stavu c uvádět do provozu a odstavovat obsluhované zařízení vést záznamy o provozu kotelny Počet pracovníků a způsob obsluhy obsluha kotelny je občasná, minimálně 1 x denně provoz kotelny je v topném období nepřetržitý, řízený automaticky mikropočítačovou jednotkou pracovník obsluhuje kotelnu samostatně kotelna je z hlediska obsluhy a údržby řízena pověřenou osobou, která určuje zahájení a ukončení topné sezóny, případně upravuje provoz dle potřeby. 4. Povinnosti obsluhovatelů zařízení Topič určený provozovatelem je v průběhu dne odpovědný za provoz kotle a ostatního zařízení souvisejícího s provozem kotelny. Při výkonu funkce je topič povinen: ovládat svěřené zařízení z hlediska obsluhy při zajišťování bezpečného a hospodárného provozu sledovat stav vody v systému, teplotu topné vody, teplotu vratné vody pečovat o bezvadný stav výstroje kotle a o jeho správné činnosti se přesvědčovat ve stanovených termínech l x měsíčně a vždy při podezření úniku plynu provádět kontrolu těsnosti plynových rozvodů v kotelně omydlením popřípadě kontrolním přístrojem a o výsledku kontroly provést zápis do provozního deníku bezpečnostní zařízení udržovat vždy v pořádku a jakékoliv nesrovnalosti v jeho funkci hlásit nadřízenému pracovníkovi provádět předepsané záznamy do provozního deníku zajistit, aby se v kotelně nezdržovaly nepovolané osoby a nebyly v kotelně skladovány předměty, které nesouvisejí s provozem kotelny, dále při střídání informovat nastupujícího topiče o stavu kotelny pečovat o pořádek a čistotu kotelny podrobit se nejméně 1x za 3 roky prověrce odborné způsobilosti před pracovníky stanovenými provozovatelem provádět kontrolu ovzduší v kotelně na obsah kysličníku uhelnatého v první pracovní směně každého měsíce a o výsledku kontroly učinit zápis do provozního deníku v Stránka 11 z 70

12 5. Pokyny pro provoz a obsluhu zařízení 5.1. Všeobecná ustanovení Pro provoz kotelního zařízení platí následující všeobecné zásady: za provozu je nutné udržovat kotle a kotelnu v nezávadném stavu a pořádku zjištěné nedostatky je nutné neprodleně odstraňovat nebo zajišťovat provedení oprav příslušnými odbornými pracovníky řízení provozu musí být prováděno v souladu s tímto "Místním provozním řádem" při všech manipulacích s kotli je nutno se vyvarovat náhlých změn teploty, aby nedošlo k nepřípustnému namáhání následkem nestejnoměrného ohřevu nebo ochlazen při obsluze armatur nutno dbát zásady, že otevírání se musí provádět zvolna bez násilí pohyblivost a provozuschopnost vodních armatur nutno udržovat pravidelnou manipulací tak aby nedošlo k ohrožení provozu nejméně 1x za měsíc i v případě, že kotelna je odstavená z provozu Příprava kotlů ke spuštění Před spuštěním kotlů se kontroluje: úplnost a stav armatur na kotlích a topném systému, tlakoměry stav odtahu spalin a otvorů pro přívod vzduchu, zaplnění systému vodou otevření uzavíracích armatur na potrubí topné vody - rozdělovač a sběrač, úplnost výstroje systému doplňování a odpouštění těsnost spojů a armatur na plynovém potrubí, případné netěsnosti nutno ihned odstranit, odvzdušnění plynového potrubí (v případě že došlo k zavzdušnění) Jsou-li zařízení v pořádku, je možno přikročit k uvedení kotlů do provozu Zprovoznění průmyslového plynovodu kotelny Zprovoznění průmyslového plynovodu kotelny se provádí při opětovném uvedení do provozu, a to zejména po: odstávce technologického zařízení kotelny provedení oprav na plynovém zařízení kotelny Při zprovoznění postupuje opatrně, neboť rázové vpuštění plynu zničí plynoměr, popřípadě poškodí jiné plynové zařízení. Způsob zprovoznění: hlavní uzavírací armatury na vstupu plynu jsou uzavřeny, uzavírací klapa HUK je uzavřena Stránka 12 z 70

13 vstupní uzavírací kulový kohout na vstupu plynu v regulační stanici lehkým poklepem pootevřeme a pomalu napustíme plyn - přetlak na manometru do 200 kpa. Po vyrovnání tlaku poté kulový kohout naplno otevřeme. stejným způsobem otevřeme další uzavírací armatury v regulační stanici a provedeme kontrolu regulátoru poté uvedeme plynovou kotelnu do provozu sepnutím hlavního vypínače, kdy automaticky se provede otevření BAP poté pomalu otevřeme uzavírací klapu DNI00 a napustíme plyn do akumulačního potrubí naposledy pomalu otevíráme uzavírací armatury před jednotlivými plynoměry u kotlů s ohledem na pomalé napouštění plynu k plynovým hořákům otevírání uzavíracích kulových kohoutů plynu provádíme vždy pomalu s časovými prodlevami potřebnými pro pomalé vyrovnání tlaku plynu pokud bylo potrubí plynovodu v objektu zavzdušněno, provede se jeho odvzdušnění dle pokynů části 6. tohoto provozního řádu 6. Způsob uvedení zařízení do provozu Poněvadž je možné uvést do provozu pouze zařízení, které je v dobrém technickém stavu a je schopné plnit svoji funkci, musí se o tom topič přesvědčit ještě před započetím jakéhokoliv manipulování se zařízením. To znamená, že provede kontrolu celého zařízení se zaměřením na úplnost a nezávadnost zařízení a přípravy ke spuštění včetně kontroly záznamů v provozním deníku. Mají-li být uvedeny kotle do provozu, musí být nejprve umožněno přivést k hořákům plynové palivo a potom může být přikročeno ke startu plynové kotelny. Plynovou kotelnu obsluhujeme dle těchto návodů. Návod k provozu BUDERUS SE735 a SK735 Návod k provozu regulace BUDERUS Návod k obsluze pro plynové hořáky Weishaupt Návod k obsluze mikropočítačové řídící jednotky SA1A Návod k obsluze automatické úpravy vody ESM 25 CE BUDERUS Logano SK 735 Plynový kotel BUDERUS Logano SK 735 je stacionární nízkoteplotní ocelový kotel se spalovací komorou s nízkým objemovým zatížením pro ekologický provoz. Má výrazně snížený provozní hluk. Plynový kotel je vybaven základním kotlovým regulátorem, z jehož funkce je využit pouze havarijní termostat teploty, který při překročení teploty 100 C vypíná plynový hořák a chrání kotel před poškozením. Veškeré další funkce jsou nahrazeny řídicím systémem. Uvedení do provozu se provede vypínačem umístěný regulaci, který přepneme do polohy í. Otočný přepínač pro požadovanou teplotu kotlové vody 90 C. Displej zobrazuje aktuální teplotu výstupní topné vody. Dále viz příloha Návod k provozu regulace. BUDERUS Logano Plus SE 735 Stránka 13 z 70

14 Plynový kotel BUDERUS Logano Plus SE 735 je stacionární nízkoteplotní kotel s klouzavou regulací kotlové vody bez omezení minimální teploty kotlové vody, technologie Thermostream bez použití směšovacího čerpadla. Plynový kotel je doplněn kondenzačním výměníkem tepla. Má výrazně snížený provozní hluk. Plynový kotel je vybaven základním kotlovým regulátorem, z jehož funkce je využit pouze havarijní termostat teploty, který při překročení teploty 100 C vypíná plynový hořák a chrání kotel před poškozením. Veškeré další funkce jsou nahrazeny řídicím systémem. Uvedení do provozu se provede vypínačem umístěný regulaci, který přepneme do polohy I. Otočný přepínač pro požadovanou teplotu kotlové vody 90 0 C. Displej zobrazuje aktuální teplotu výstupní topné vody. Dále viz příloha Návod h provozu regulace. Kondenzační výměník tepla je vybaven neutralizačním zařízením s neutralizačním prostředkem, který upravuje ph kondenzátu z hodnot 3-4 na výši 6-9. Jako neutralizační prostředek se používá zrnitý Hydrolit hořečnatý. Je nutné provádět pravidelně kontrolu odváděného neutralizovaného kondenzátu. WE1SHAUPT G7/1-D ZMD Plynový hořák WE1SHAUPT G7/1-D ZMD je hořák řízený vlastní řídící jednotkou s dvoustupňovou regulací a modulačním řízením potřebného výkonu. Parametr hořáku je nastaven autorizovaným servisem a hořák se uvádí do provozu zapnutím přepínačů prvního a druhého stupně umístěných vlevo a povelem z automatické regulace, popřípadě v ručním provozu - viz Ruční provoz. Kontrolka umístěná na magnetickém ventilu, umístění po pravé straně signalizuje tlumeným žlutým světlem připravenost k provozu. Červené světlo značí porucha - blokování. Toto je možné odstranit promáčknutím prosvětlujícího tlačítka a opět uvést automatiku hořáku do provozu. Pokud i nadále trvá porucha, je nutné objednat servis. Při obsluze a údržbě postupujeme dle Návodu k obsluze pro plynové hořáky Weishaupt a Tlakové regulační přístroje s bezpečnostním zařízením pro plynové hořáky Weishaupt. Řídící jednotka firmy SA1A Kotelna je ovládána automaticky pomocí počítačové řídící jednotky SAIA Návod k obsluze mikropočítačové řídící jednotky SAIA Rozvaděč elektro je osazen otočnými třípolohovými přepínači, kterými lze jednotlivá zařízení kotelny - kotle s hořáky, čerpadla, BAP, ventilátory, ovládat v režimu RUČNĚ - STOP - AUT. Ruční provoz a stop provoz je používán pouze pro servisní a kontrolní činnost. Provoz plynové kotelny je automatický a bezobslužný, je zabezpečen programovatelným regulátorem SAIA. Provoz plynové kotelny je přenášen na centrální dispečerské pracoviště v Ostravě Mariánských Horách. Programovatelný regulátor řídí provoz celé kotelny oba kotle s plynovými hořáky jako zdroj tepla s možností volného programování požadovaných parametrů, řízení parametrů teploty topné vody dle venkovní teploty Stránka 14 z 70

15 venkovní teplota při -15 C topná voda 80 C / 50 C venkovní teplota při 0 C topná voda 75 C / 50 C venkovní teplota při +15 C topná voda 70 C / 50 C řízení oběhových čerpadel UT ekvitermní regulace systému ÚT s možností volného programování požadovaných parametrů, dopouštění teplovodního systému - tlak v systému, havarijní a zabezpečovací funkce kotelny, Automatickou regulací jsou řízeny oba kotle s hořáky, kdy je řízen výkon plynových hořáků, připojování jednotlivých stupňů dle tepelné potřeby systému - řízení v kaskádě. Provoz kotlů je řízen následovně: Kotel K2 najíždí postupně do výkonu 90%, poté se připojuje kotel K1, a to do výkonu 50%, výkon kotle K2 se automaticky přizpůsobuje požadovanému výkonu. Při dalším požadavku tepla zvyšuje výkon kotle K2 na 100% a poté se připojuje kotel K1 až do výkonu 100 %. Zapojení kotlového okruhu umožňuje zapojení kotlů do provozu v sérii, kdy nejprve je voda předehřívána v kotli kondenzačním a poté je dohříván v kotli ocelovém. Rovněž je umožněn provoz v paralelním zapojení, kdy každý z kotlů dodává teplo dle požadavku topného systému. Displej hořáku umožňuje kontrolu nastavení pracovní polohy hořáku. V základním přednostním režimu pracuje vždy kotel K2, u něhož není nutné sledovat teplotu vratné vody. Kotel K1 naopak vyžaduje kontrolu vratné vody. Ta by neměla poklesnout pod hodnotu 50 C, je zajištěna pomocí čerpadla a elektrických klapek v kotlovém okruhu - během provozu nesmí teplota vody podklesnout pod tuto hodnotu vzhledem ke kondenzaci vody obsažené ve spalinách (koroze kotle). V tomto režimu dojde automaticky ke spuštění čerpadla a uzavíraní klapy topného okruhu umístěné na výstupních větvích kotlů. Klapy jsou během odstávek kotlů také uzavřeny z důvodu zamezení cirkulace topné vody v odstaveném kotli. Požadavek teplotního parametru zpátečky ovlivňuje také řízení výkonu kotle. Automatické regulaci kotelny SAIA jsou předřazeny vlastní bezpečnostní okruhy kotlů zajišťované kotlovými regulátory a dále vlastní regulační a bezpečnostní okruhy plynových hořáků. Těmito autonomními regulačními okruhy je možné ovládat uvedené zařízení nezávisle na automatickém systému kotelny v ručním režimu. Teplota topné vody je snímána čidly teploty instalovanými na vstupu a výstupu obou kotlů. Teplota topné vody pro obě větve je konstantní, neregulovaná. Teplota topné vody je snímána čidly teploty na výstupních potrubí za směšovacími ventily. Venkovní teplota je snímána venkovním čidlem osazeným na severní venkovní zdi. Obě topné větve jsou osazeny samostatnými ultrazvukovými měřiči tepla Siemens Ultraheat. Topná větev pro objekt A je vedena do předávací stanice, kde je realizována ekvitermní regulace topné vody a příprava TUV pomocí deskového výměníku. Topná větev pro objekt VZT je vedena na předávací stanici VZT, kde je realizována ekvitermní regulace topné vody, rovněž objekt dílen je osazen samostatnou ekvitermní regulací. Ve strojovně kotelny je provedena odbočka topné vody s následnou ekvitermní regulací topné vody pro objekt Stránka 15 z 70

16 kotelny a objektů údržby. Příprava teplé vody pro HTS je zabezpečena deskovým výměníkem s využitím akumulační nádoby TUV 1,5 m 3 Dále regulační automatický systém zajišťuje dle předem naprogramovaných požadavků v návaznosti na časový program možnost změny času, dne, velikosti teplotního útlumu. Provozní tlak v systému je snímán snímačem tlaku a na základě naměřených hodnot regulační systém dopouští a odpouští topnou vodu. Regulační systém ovládá doplňovací čerpadlo pro dopouštění a solenoidovým ventilem pro odpouštění. Dle potřeby je poté upravená voda doplňována z automatické úpravny vody do zásobní nádoby. Kotelna je vybavena teplovzdušným agregátem SAHARA, které je uvedeno do provozu spolu s oběhovým čerpadlem při poklesu teploty místnosti kotelny pod 5 C. Zabezpečovací systém kotelny zahrnuje okruhy - okruh výskytu plynu při výskytu plynu v kotelně (detektor úniku plynu) dojde v prvním stupni k signalizaci poruchy akusticky, dojde ke spuštění havarijního ventilátoru a v druhém stupni dojde k odpojení řídicího systému a tím celé kotelny od elektrického proudu. Tento stupeň je již nevratný, je nutný ruční zásah, osvětlení kotelny je nezávislé. Tuto manipulaci může provést jen osoba znalá ve smyslu vyhlášky 50/78 Sb. - pokles tlaku v systému topné vody při této poruše se odpojí regulace strojovny kotelny, oběhová čerpadla topné vody a plynové kotle - přehřátí prostoru kotelny při teplotě kotelny nad 40 C dojde k odstavení kotelny z provozu, oběhová čerpadla zůstávají v provozu - přehřátí topné vody při přehřátí topné vody nad 90 C regulační systém odstaví kotle z provozu, oběhová čerpadla kotelny zůstává v provozu. Samotné kotle BUDERUS jsou proti přehřátí chráněny vlastní regulací s havarijním čidlem - zaplavení kotelny při zaplavení kotelny vodou, např. z kanalizace, dojde k sepnutí kontaktů působením vodivosti vody. Sonda je umístěna při podlaze kotelny. Při vodivém spojení dojde k odpojení celého řídícího systému a celé technologie kotelny, mimo osvětlení, od elektrického proudu. Tento stav je nevratný, je nutný ruční zásah. Funkci zaplavení kotelny je možné neúmyslně navodit při úklidu kotelny, popřípadě při vypouštění vody z topného systému kotelny Pokyny pro sledování provozu Pro zajištění bezpečnosti, provozní spolehlivosti a ekonomiky provozuje třeba, aby obsluhovatelé zařízení odpovědně sledovali provozované kotelní zařízení a včas prováděli potřebné obslužné úkoly. Při sledování provozu je třeba dbát, aby byly respektovány především tyto zásady: Každodenně se ověřuje: zda zápisy v provozním deníku odpovídají skutečnému stavu kotelního zařízení a toto je v odpovídajícím stavu Stránka 16 z 70

17 jaký je stav plynoměru - zapsat do provozního deníku v 7,00 hod ráno popřípadě dle pokynu nadřízeného celý teplovodní systém je plný vody a provozní tlaky systému odpovídají požadovaným hodnotám hoří hořák provozovaného kotle na zařízení se neobjevují neobvyklé jevy a nevznikají mimořádné okolnosti vzorkovací a odfukové plynové kohouty jsou uzavřeny Ve stanovených terminech bude ověřována funkce: pojistných ventilů UT a TUV tlakoměrů teploměrů zkouškách provedeme zápis do provozního deníku Pokyny pro odstavení zařízení z provozu vypnutí provozu plynových kotlů je provedeno pomocí otočného přepínače nebo mikropočítačové jednotky - viz příloha Návod k obsluze mikropočítačové řídicí jednotky vypnutí hlavního vypínače přívodu elektrické energie na panelu rozvaděče - vypnutí celé kotelny vypnutí vypínače na regulaci kotle - odstavení dotčeného kotle, tímto je kotel mimo provoz, svorkovnice hořáku je pod napětím. Vyřazení jednotlivého kotle z provozu se provádí během mimotopného období, během přechodného období pokud tepelný výkon jednoho kotle postačuje a během odstavení kotle z provozu z důvodu poruchy. Pro vypnutí kotle z provozu používáme přednostně otočných přepínačů na panelu rozvaděče. uzavřít ruční uzávěry plynu před kotli při provedení jejich odstávky kotle zůstávají napojeny na teplovodní systém s uzavřením oddělovacích armatur na rozdělovači a sběrači po skončení topného období se voda z kotlů a přilehlého systému nevypouští všechna oběhová čerpadla je nutno lx měsíčně na krátkou dobu uvést do provozu (přepnutím do ručního ovládání) Návod k manipulaci ovládacími elementy Manipulace s veškerými ovládacími prvky musí být prováděna nenásilně a pozvolna. Obsluhovatel zařízení musí dbát o to, aby po skončení manipulace byly jednotlivé prvky ve správné poloze a nastaveny na požadovaných hodnotách. Stránka 17 z 70

18 5.7. Provoz kotlů za mimořádných podmínek Kotel uvedeme do ručního provozu vždy současně s oběhovými čerpadly topného systému kotelny. Systém ovládáme přepnutím do ručního provozu, obsluha kotelny musí být v tomto případě trvalá. Před uvedením kotelny do ručního provozu je nutno zjistit důvod, proč nefunguje automatika. Při ztrátě tlaku nebo vody v systému ÚT nesmí být kotelna provozována, rovněž tak při přehřátí kotle. O provozu za mimořádných podmínek se učiní zápis do provozního deníku kotelny Překročení provozních podmínek Při běžném provozu by překročení provozních podmínek nemělo nastat. Teplota vody je vždy nižší než teplota varu vody při okamžitém provozním tlaku. Dojde-li k překročení teploty vody za kotli, je třeba zjistit a odstranit příčinu, potom mohou být kotle dále provozovány Vznik netěsnosti Při vzniku netěsnosti na tlakovém celku kotle má být kotel co nejdříve odstaven z provozu. Je-li důvod netěsnosti spolehlivě zjištěn, bezpečnost zařízení a osob není přímo ohrožena a jedná se o menší netěsnost, nemající vliv na udržení spolehlivého provozu kotle, lze dále kotel z provozních důvodů udržovat v provozu dalším postupu a provozu v případě netěsnosti rozhodne nadřízený pracovník. O mimořádných podmínkách provozu se učiní zápis do provozního deníku kotelny. Okamžitě je nutné informovat příslušnou servisní organizaci. Pokyny pro případ poruchy, havárie a požáru.1. Poruchy na tlakovém celku kotelny Kromě výše uvedených poruch, souvisejících s provozem zařízení za mimořádných podmínek, musí být kotelna ihned odstavena z provozu v případech: náhlého poklesu tlaku systému při vzniku takových trhlin ve stěnách tlakového celku, kdy by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti osob a okolí vyskytnou-li se za provozu neobvyklé jevy, jejichž příčiny nelze zjistit a odstranit..2. Poruchy plynového zařízení Jestliže nastane zhasnutí plamene hořáku, odstaví se automaticky hořák kotle a je signalizována porucha. Vzniklou poruchu je nutno jít odstranit přímo ke kotli a provést vizuální kontrolu všech částí kotle a hořáku. Teprve potom lze odblokovat řídící jednotku a plynový kotel zprovoznit. v Stránka 18 z 70

19 Když se příčina nepodaří zjistit, lze se pokusit odblokováním poruchy tlačítkem max. 2-3x o nový start, potom nutno volat servisní službu. Pozor! Automatika hořáku zabezpečuje při každém spuštění odvětrávání topeniště kotle, a to z důvodu zamezení výbuchu! Před jakýmkoliv prováděním prací na hořáku vypněte hlavní vypínač elektrického proudu a uzavřete uzávěr plynu před hořákem Pokud kotel nelze uvést do provozu, tak: a) překontrolujeme, zda hlavní uzávěr plynu v plynovém řádu je otevřen a zda je otevřen uzávěr kotle. Rovněž provedeme kontrolu tlaku zemního plynu. b) překontrolujeme přívod elektrické energie c) překontrolujeme, zda není kotel vypnut bezpečnostním termostatem Kotel zhasne během provozu: Nutno provést stejnou kontrolu jako v předchozích případech. Bude-li tato kontrola bezvýsledná a nepodaří-li se kotel uvést znovu do provozu, zavoláme servisní službu. Jestliže dojde ke ztrátě elektrického proudu, nastane okamžité odstavení hořáku z činnosti. Po obnovení dodávky elektrického proudu se provede automaticky kompletní start kotelny. Podmínkou je ovšem zachování všech stavů potřebných pro start Kotelna musí být odstavena ihned z provozu, jestliže nastane: vývin kouřových zplodin do kotelny nebezpečí exploze v kotelně při přímém ohrožení bezpečnosti osob nebo zařízení, vznik větších netěsností plynového zařízení vznik takových poměrů v kotelně, při kterých nelze zajistit spolehlivou obsluhu a provoz zařízení. Pro odstavení kotelny z provozu je u vstupních dveří kotelny instalováno bezpečnostní tlačítko Při havarijním úniku plynu nebo výbuchu je třeba: c uzavřít přívod plynu nejblíže dosažitelným uzávěrem před místem poškození nebo havárie a vypnout elektrický proud z okolí místa úniku plynu odstranit možné zdroje vznícení a prostor s nahromaděnou koncentrací plynu dokonale vyvětrat zajistit odsun osob z ohroženého prostoru postarat se o případně zraněné osoby a zajistit jejich ošetření v Stránka 19 z 70

20 Každý těžký, smrtelný a hromadný úraz nebo havárii technického zařízení nutno hlásit na příslušné orgány, mj. také IBP. Náhlé přerušení odběru plynu do kotelny nutno hlásit služebně Severomoravských plynáren, a.s. Pokyny pro případ požáru Hořící plyn se nehasí! Platí zásada: Dokud plyn hoří, nemůže vybouchnout! Protipožární zásah se provede uzavřením přívodu plynu do místa požáru. Hasících přístrojů se použije pro hašení souvisejících zařízení. Pro hašení je třeba použít přednostně sněhového hasicího přístroje. O každém požáru nebo zahoření musí být informován nadřízený pracovník, i když byl likvidován obsluhou. Provozní evidence a dokumentace.1. Provozní evidence Provozovatel je povinen vést o provozovaném zařízení příslušnou technickou dokumentaci. Aby byla zjištěna příslušnost dokladů, je každému kotli přiřazeno pořadové číslo, které společně s továrním štítkem zařízení tvoří základní evidenční údaje. K základní provozní technické dokumentaci kotle, kterou provozovatel prokazuje stav zařízení a způsob vedení provozu, plnění požadavků předpisů, patří: zprávy o revizích vyhrazených technických zařízení doklady o kvalifikaci pracovníků obsluhujících zařízení protokoly o servisních zkouškách plynového zařízení a nastavení bezpečnostní výstroje provozní deník kotelny místní provozní řád kotelny revizní knihy plynových spotřebičů a plynovodu.2. Vedení provozního deníku Provádět záznamy je tímto provozním řádem uloženo topiči kotle. Pověřený pracovník provádí kontrolu vedení a obsahu záznamů a zajišťuje úkoly, které je třeba plnit Do provozního deníku se zapisuje: pořadové číslo kotle, který je provozuschopný datum, zápis obsluhy o kontrole zařízení s uvedením podpisu, času převzetí, stavu zařízení a případné závady zápis obsluhy o provedení úklidu kotelny údaje v rozsahu: Stránka 20 z 70

21 o teplota topné vody a teplota na zpátečce, teplota venkovního vzduchu v hod o stav plynoměru, teplota a tlak plynu v hod ráno o den, případně hodina odstavení kotle, vypnutí čerpadel o zápis o výsledku kontroly pojistných ventilů, tlakoměrů o další údaje: a) mimořádné jevy nebo provozní podmínky, např. odchylky od mezních hodnot sledovaných veličin (tlak, teploty apod.) b) příčiny odstavení zařízení z provozu c) poruchy a závady na zařízení d) provedení údržbářské práce e) zápisy o kontrole plynového zařízení kotlů, které zaznamenává pracovník pověřený kontrolou f) záznam o kontrole nadřízeným pracovníkem záznamy o provedené kontrole ovzduší v kotelně na CO - 1 x za měsíc záznamy o výsledku kontroly těsnosti plynového zařízení 1 x za měsíc.3. Revizní knihy plynového zařízení Revizní knihu plynového spotřebiče zpracovává dodavatel spotřebiče. V případě sdružené dodávky zpracovává revizní knihu dodavatel kompletující soubor na základě podkladů vyžádaných od dodavatele dílčích částí. Rozsah a formu zpracování předepisuje ON Pokyny a lhůty pro provádění kontrol, údržby, oprav a čištění.1. Údržba technologického zařízení kotelny Pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu celého kotelního zařízení je provozovatel povinen provádět na tomto zařízení provozní a preventivní údržbu. Při provozní údržbě jsou průběžně odstraňovány závady a nedostatky zjištěné na kotelním zařízení při jeho provozu. Podkladem pro provozní údržbu jsou především výsledky kontrol provozovaného zařízení prováděné obsluhou. Každé zjištění závady musí proto obsluhovatel zařízení zapsat do provozního deníku. Preventivní údržba vychází především z výsledků prohlídek, zkoušek, měření a revizí zařízení, které provozovatel provádí za účelem zjištění skutečného stavu zařízení. V rámci preventivní údržby se však provádí také úkony naplánované předem, aniž by se na této části zařízení objevily zřejmé závady. Tím provozovatel předchází vzniku závad a udržuje zařízení na dobré technické úrovni, schopné bezpečného a spolehlivého provozu. Pro preventivní údržbu je důležité provádění běžných a generálních oprav. v Stránka 21 z 70

22 Plánování a provádění preventivní údržby musí vycházet ze stáří zařízení, jeho technického stavu a provozních podmínek, ve kterých je provozováno. Opravy plynových zařízení a opravy tlakových celků kotlů mohou provádět pouze odborně způsobilí pracovníci organizace, která má k této činnosti oprávnění. Oprávnění uděluje místně příslušný ITL Odborná způsobilost pracovníků provádějících práce na plynových zařízeních je předepsána vyhl. č. 175/1975 Sb. Práce na elektrických zařízeních je povoleno pouze osobám znalým splňujícím podmínky vyhlášky 50/78 Sb. Práce na plynovém zařízení je povoleno osobám s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 21/79 Sb. Prohlídky a kontrolní údržba technologického zařízení se provádí v maximálním intervalu lx ročně dle vyhlášky 85/78 Sb. Mimo kontroly prováděné obsluhou jako celkovou vizuální prohlídku zařízení při obsluze je třeba provádět pravidelné kontroly provozovaného zařízení podle plánu kontrol, alespoň v následujícím rozsahu:.1.1. měsíčně se provádí: kontrola těsnosti plynového zařízení kontrola ovzduší kotelny na přítomnost CO, kontrola zabezpečovací výstroje kontrola všech uzavíracích armatur odkalení nádob očištění zařízení od prachu a nečistot.1.2. ve dvouměsíčních lhůtách se provádí: kontrola větrání a osvětlení kotelny kontrola vybavenosti kotelny veškerými náležitostmi, jako jsou výstražné a informační nápisy (tabulky, hasicí přístroje, lékárnička, osobní ochranné prostředky apod.).1.3. čtvrtletně se provádí kontrola správnosti funkce tlakoměrů.1.4. každoročně se provádí: chemický rozbor topné vody kontrola seřízení funkce hořáků servisní službou, včetně vystavení protokolu o seřízení hořáků vyčištění všech odkalovacích filtrů prohlídka kotlů servis prohlídka a seřízení hořáků servis Stránka 22 z 70

23 .2. Provádění kontrol a revizí Aby provozovatel zařízení zjistil jeho celkový stav z hlediska bezpečnosti a provozní spolehlivosti, musí na tomto zařízení provádět pravidelně kontroly a revize, poněvadž tyto úkony mají preventivně odhalit eventuální závady a možnost jejich vzniku, musí být součástí plánované údržby. Výsledky kontrol a revizí provádí provozovatel zařízení také zkoušky jako součást preventivní údržby k ověření celkového stavu zařízení. Výchozí revizní zprávy je nutno uchovávat po celou dobu životnosti zařízení, provozní revize po dobu 6 let..3. Provádění kontrol plynového zařízení Mimo kontrol uvedených v předchozích kapitolách je provozovatel povinen provádět na plynových zařízení kontrolu. Touto kontrolou se rozumí celkové posouzení, zda stav zařízení odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany vztahující se k provozu tohoto zařízení. Při kontrole se provede komplexní vizuální prohlídka tohoto zařízení, kontrola pracoviště spolu s kontrolou provozní dokumentace (provozní deník, místní provozní řád a předpisy, požární poplachové směrnice apod.) a kontrolou odborné způsobilosti pracovníků obsluhy. Při kontrole se nemusí provádět žádné zkoušky a měření. Pracovník pověřený organizací prováděním kontroly plynových zařízení nemusí mít zvláštní kvalifikaci ani osvědčení odborné způsobilosti. Musí však prokazatelně ovládat bezpečnostní předpisy pro obsluhu kontrolovaného zařízení, požární řád a poplachové směrnice a musí být zaškolen v obsluze zařízení. O každé provedené kontrole zařízení musí být učiněn zápis do provozního deníku kontrolovaného zařízení. Zápis v deníku musí obsahovat: datum kontroly jméno a příjmení pracovníka, který kontrolu provedl specifikace zařízení, na němž byla kontrola provedena, resp. rozsah kontroly zjištěné závady a návrh na jejich odstranění podpis pracovníka, který kontrolu provedl. Kontroly plynových zařízení se provádí nejméně 1 x ročně. Vyžaduje-li to technický stav zařízení nebo zvláštní provozní okolnosti, může příslušný vedoucí pracovník požadovat provedení kontroly v kratším termínu. Závady zjištěné kontrolou je provozovatel povinen odstranit. V případě, že z výsledků kontroly vzniknou závažné připomínky k provozu zařízení, může vedoucí organizace nařídit ověření výsledků kontroly, např. formou provedení zkoušek, revize apod. Stránka 23 z 70

24 .4. Provádění revizí Revizí rozumíme soubor úkonů, při němž se prohlídkou zkoušením a měřením zjišťuje celkový stav zařízení nebo částí, a to se zaměřením na jeho bezpečnost a provozní spolehlivost. Nedílnou součástí revize je také posouzení technické a provozní dokumentace, ověření odborné způsobilosti obsluhy a prověření všech dalších náležitostí, které jsou ve spojitosti s provozem a údržbou a opravami zařízení. Provádění revizí je specifikováno ve vyhl. č. 85/1978 Sb. Revize může provádět pouze revizní technik s předepsanou odboru způsobilostí. Těmito revizemi se provozovatel přesvědčuje, zda během provozu nenastaly na zařízení změny, které by ohrozily bezpečnost osob a věcí a zda-li zůstala zachována provozní spolehlivost celého zařízení. Proto je důležité provádění revize po opravě zařízení, po dlouhodobém odstavení zařízení z provozu a při výskytu závažných závad na zařízení. Provozní revize může být také provedena formou revize mimořádně prováděné z provozních důvodů mimo plán revizí, např. po poruše zařízení, po živelné pohromě, po nevhodném zásahu obsluhy apod. Provedení mimořádné revize si může vyžádat orgán státního odborného dozoru Provádění revizí plynového zařízení Na plynovém zařízení kotelny se provádí provozní revize pravidelně 1 x za 3 roky v termínech podle harmonogramu revizí, který navazuje na plán údržby a oprav kotelního zařízení. Pro každou revizi musí být vypracován technologický postup Provádění revizí tlakové nádoby Revize tlakových expanzních nádob se provádí 1 x ročně Provádění kontrol a revizí komínů Provozní revize komínů a kouřovodů se provádějí 1 x ročně. Kontroly průchodnosti komínů a kouřovodů se provádějí 3 x ročně Provádění revizí elektrických zařízení Provozní revize elektrických zařízení se provádějí 1 x za 3 roky Provádění ověřování tlakoměrů Tlakoměry měřící tlak zemního plynu, topné vody, teplé užitkové vody a studené vody se ověřují autorizovanou zkušebnou v termínu v termínu 1 x za 2 roky. Pokyny pro zajišťování bezpečného provozu plynových zařízení.1. Pokyny pro odvzdušnění Odvzdušňování je postup, při kterém se z plynového zařízení vytlačí v něm obsažený vzduch plynem. Odvzdušňování smí provádět pouze pracovník, který postup odvzdušňování a jeho kontrolu dokonale ovládá. Stránka 24 z 70

25 Odvzdušňuje se tak, že se všechny vývody odvzdušňovaného úseku potrubí směrem k hořákům uzavřou, otevře se odvzdušňovací uzávěr a přívodním uzávěrem plynu se do dané části potrubí zvolna pouští plyn, který z něho vytlačuje vzduch. Je zakázáno odvzdušňovat topeništěm a odtahem spalin kotle! Odvzdušňuje se tak dlouho, dokud není prokazatelně zjištěno, že v potrubí není výbušná směs plynu se vzduchem, tzn. až kontrolní vzorek prokáže jednoznačnou přítomnost zemního plynu. Odvzdušňování pomocí odečtu množství plynu na plynoměru je pouze informativní. Kontrolní vzorek se odebírá vzorkovacím kohoutem umístěným před odvzdušňovacím uzávěrem. Vyhodnocení odebraného vzorku se provádí těmito způsoby: a) chemicky - stanovuje se přítomnost kyslíku, jehož nesmí být ve vzorku více než 1% objemu b) jímáním vzorku do gumového balónku, ze kterého se nechá na volném prostranství plyn volně vytékat, při čemž se zapálí. Hoří-li svítivým plápolajícím plamenem, je již odvzdušňování skončeno. c) Jímáním vzorku do vědra s pěnotvorným roztokem tak, aby plyn probublával. Vědro s bublinkami se na volném prostranství zapálí. Zhoří-li plyn v bublinkách bez výbuchu svítivým plamenem, je odvzdušňování skončeno. Je zakázáno kontrolovat odvzdušňování zapálením proudu plynu, který vytéká přímo ze vzorkovacího kohoutku!.2. Pokyny pro odplynění Odplynění je postup, při němž se ze zařízení vytlačuje plyn vzduchem nebo inertním plynem (např. dusíkem). Pracovní postup a bezpečnostní zásady jsou stejné jako při odvzdušňování. Ta část zařízení, která se odplyňuje, musí být spolehlivě (zaslepením, popř. dvěma uzávěry a odvětraným mezikusem) oddělena od ostatního zařízení. Při orientačním zapálení vzorku nesmí dojít k hoření. Vlastní vyhodnocení se provádí chemickým rozborem nebo vhodným detekčním přístrojem. Odplynění je skončeno, je-li koncentrace zemního plynu ve vzorku max. 0,5% obj..3. Pokyny pro hledání netěsností.3.1. Zjišťování netěsností se provádí: a) ihned při úniku plynu (první orientace čich, sluch apod.), a to kontrolou rozebíratelných spojů, ucpávek a jiných míst b) 1 x za měsíc u armatur v Stránka 25 z 70

26 .3.2. Netěsnosti se vyhledávají těmito způsoby: a) natíráním pěnotvorným prostředkem (roztok saponátu nebo mýdly ve vodě apod.). V místě netěsnosti se vytvoří bublinky. b) vhodným detekčním přístrojem. Vyhledávání netěsností plamenem je přísně zakázáno! Po zjištění netěsností je třeba zkontrolovat ovzduší v místě netěsnosti a také okolní prostory, kde by se mohl unikající plyn nahromadit. V případě nutnosti je třeba tyto prostory provětrat. O provedeném zjišťování netěsností se provede záznam do provozního deníku..4. Pokyny pro kontrolu ovzduší ovzduší. V kotelně je nutno provádět 1 x za měsíc kontrolu na přítomnost kysličníku uhelnatého v Mimo to se musí tato kontrola provádět také vždy při podezření z úniku plynu nebo spalin a rovněž při jakémkoliv zásahu na zařízení. Unikání spalin a odtahů se kontroluje nasávacím zařízení např. UNIVERSAL typ 65 (nedokonalé spalování - výskyt CO ve spalinách). Nejvýše přípustná koncentrace CO v ovzduší je 0,0026 ppm. Při každém pozitivním zjištění CO v ovzduší musí být provedena kontrola spalování v kotlích a kontrola odtahu spalin a zjištěná závada musí být odstraněna. Při zjištění zemního plynu v ovzduší musí být provedena kontrola těsnosti celého plynového zařízení kotelny a zjištěná netěsnost musí být odstraněna. O provedených kontrolách ovzduší musí být proveden zápis do provozního deníku..5. Pokyny pro přezkoušení funkce plynového zařízení Přezkoušení funkce jednotlivých prvků plynového zařízení kotelny se provádí při každé opravě a revizi daného zařízení. Funkce tlakoměrů se zkouší nulováním. Přezkoušení správné funkce hořáků se provede rozborem spalin, při němž se zjišťují objemová množství CO, CO2 ve spalinách Pracovní postup zkoušení plynových tlakoměrů: Tlakoměry na přívodu plynu k jednotlivým kotlům se zkoušejí nulováním následovně: Uzavře se plynový kohout příslušného kotle, kotel se "uvede do provozu" přepnutím do ručního ovládání, při naběhnutí kotle do poruchového stavu provedeme po jedné minutě odblokování poruchy. Vypuštění tlaku plynu z plynové větve dojde k vynulování příslušného tlakoměru, zařízení uvedeme do původního stavu O zkouškách tlakoměrů provedeme zápis do provozního deníku tlakoměr u měřícího a odběrního zařízení slouží pro potřeby plynáren a servisních mechaniků kotlů, jejich nulování neprovádíme. Stránka 26 z 70