Integrovaný plán rozvoje města Luby. na roky

Transkript

1 Integrovaný plán rozvoje města Luby na roky

2 Obsah 1. Úvod 2. Analýza současného stavu 2.1. Charakteristika území 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Nezaměstnanost 2.4. Bydlení 2.5. Ekonomická činnost 2.6. Dopravní obsluţnost Silnice Místní komunikace Chodníky Parkování Cyklistická doprava Pěší doprava Veřejné osvětlení 2.7. Vodovodní a kanalizační síť 2.8. Zásobování teplem 2.9. Zásobování města zemním plynem Informační a komunikační technologie Telekomunikace Internet Obecní rozhlas Kvalita ţivota Bezpečnost Sociální oblast Zdravotní péče Vzdělávání Mateřská školka Základní škola Střední škola Základní umělecká škola Kultura a cestovní ruch Kultura, sport a rekreace Historické kulturní památky Kulturní ţivot Sport a rekreace Cestovní ruch Ţivotní prostředí Ovzduší Nakládání s odpady 2

3 Městská zeleň 3. Cíle integrovaného plánu rozvoje města 3.1. Podpora podnikání 3.2. Zlepšení fyzické infrastruktury 3.3. Rozvoj cestovního ruchu 3.4. Kanalizace 3.5. Rozšíření plynofikace 3.6. Vyuţívání obnovitelných energetických zdrojů a úspora energie 3.7. Protidrogová prevence 3.8. Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 3.9. Tabulka realizací 4. Závěr 3

4 1. Úvod Město Luby, dříve Schönbach (Krásný potok) je pohraničním městečkem Karlovarského kraje, chebského okresu, vzdáleným od hranic pouhé čtyři kilometry, proslulé především výrobou hudebních nástrojů. Největšího rozkvětu dosáhlo ve 20tých a 30tých letech minulého století. Po roce 1945 došlo k uzavření hranic, postupnému vysidlování původního německého obyvatelstva, k nešetrnému a neuváţenému likvidování vybudované infrastruktury, především u hraničního pásma. K nové výstavbě dochází aţ koncem 60tých a počátkem 70tých let, ovšem opět likvidací staré městské a vesnické zástavby, místo které se postavily objekty panelákového typu. Původní stará zástavba byla z větší části zachována v centru města, avšak málo udrţovaná. V současné době má město obyvatel a dochází k útlumu výroby hudebních nástrojů, tradiční zaměstnanosti místního obyvatelstva. Do města je tedy potřebné přilákat nové investory, především otevřením hraničního přechodu, vybudováním a rekonstrukcí městské infrastruktury, poskytnutím prostor a pozemků k podnikání. Vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. 2. Analýza současného stavu 2.1. Charakteristika území Na území města Luby převaţují pozemky především zemědělské a lesní, jak uvádí tabulka obec pozemky vodní zemědělská lesní ostatní celkem (ha) plocha (ha) půda (ha) půda (ha) plocha (ha) Luby Obyvatelstvo Počet obyvatel v Lubech je dán historickým vývojem. Zatím co v období před II. světovou válkou dosahoval počet obyvatelstva občanů, vysídlením ve 40tých a v 60tých letech poklesl a ustálil se na obyvatelích. obec/rok Schönbach obec/rok Luby Věková struktura se v posledních letech také mění, převládá věková kategorie let a 60 a více let, došlo k velkému úbytku obyvatel ve věkové kategorii 0 14 let. Na tento vývoj má vliv nízká porodnost, zlepšení zdravotní péče, občané se doţívají vyššího věku, ale i přistěhování občanů, zpravidla jiných národností. obec Obyvatelstvo starší celkem rok 2006 Luby

5 Počet obyv. k narození zemřelí Přistěhovalí z ČR Přistěhovalí z ciziny Vystěhovalí do ČR Vystěhovalí do ciziny Přirozená migrace Celkový přírůstek obyvatel Počet obyvatel k Nezaměstnanost Ţivot ve městě významně ovlivňuje nabídka pracovních příleţitostí, dopravní dostupnost k místu zaměstnání i poţadavky na kvalifikaci. Za prací dojíţdí cca 21,9 % obyvatelstva, coţ je v rámci mikroregionu nejméně, ale Luby jsou od center s nabídkou práce jako je Cheb, Sokolov atd. nejvíce vzdálené. Kaţdý si hned spočítá kolik si vydělá a kolik z toho dá za dopravu. To však můţe mít příznivý vliv na příchod dalších investorů do Lubů. Vývoj nezaměstnanosti v Lubech uvádí tabulka. obec /2007 Luby 12,0 3,4 12,1 8,6 6, Bydlení V posledních dvaceti letech nová výstavba bytů v Lubech nebyla ţádná. Na bydlení byly zrekonstruovány dvě budovy, kanceláře odbytu firmy Strunal, 10 bytových jednotek a bývalá druţina na byty pro příjmově vymezené občany,14 bytových jednotek. Další 3 nájemní byty byly zřízené v soukromých domech. V Lubech vládne trend spíše výstavby a rekonstrukce rodinných domků. S přidělováním bytů není velký problém, na byty a se čeká zpravidla 1 rok, na malé byty však déle, je o ně větší zájem. Město má nedostatek prostor pro náhradní ubytování neplatičů nájemného a nepřizpůsobivých občanů. Pro novou výstavbu rodinných domků jsou vytypované pozemky, ovšem bez inţenýrských sítí. Bytové hospodářství obce má na starosti firma J + K Puls. Byty pro starší občany a občany Panelová výstavba z r.1970 se sníţenou schopností pohybu 5

6 2.5. Ekonomická činnost Tak jak se změnila struktura hospodářství v republice, tak se dotkla i města Lubů. Došlo k restrukturalizaci zemědělské prvovýroby transformačními a restitučními procesy, zanikly některé průmyslové činnosti, došlo k přesunu do sluţeb, stavebnictví, dopravy a spojů. Současné zastoupení podnikatelských subjektů podle převaţujících činností uvádí tabulka. obec zemědělství průmysl stavebnictví doprava a obchod ostatní spoje Luby Tato tabulka vychází ze statistiky evidovaných ţivnostenských oprávnění, neuvádí počet zaměstnanců v jednotlivých odvětvích. Města Lubů se dotkly především změny a restrukturalizace v průmyslových odvětvích nastalé za posledních 20 let. Firma Elroz (výroba rozvaděčů a regálů) zaměstnávala cca 300 lidí, došlo postupně k omezení její výroby a později k přesunu do Plesné. Její objekty naštěstí koupila firma F.P.Technik vyrábějící plastové modely osobních a nákladních aut, která zaměstnává cca 150 lidí. Firma Cremona Strunal (výroba hudebních nástrojů) zaměstnávala 550 lidí, prodělala restrukturalizaci, oddělily se některé výroby a vznikly nové firmy, AkordKvint. Ars Music, Ateliér Saldo a další. Výroba hudebních nástrojů však v České republice zaznamenává útlum, který se výrazně dotýká i města Lubů. Firma Strunal dnes zaměstnává 250 lidí a v ostatních firmách na výrobu hudebních nástrojů včetně soukromníků je zaměstnáno cca 100 lidí. Z toho vyplývá, ţe cca 200 lidí se přesunulo z výroby hudebních nástrojů do jiných odvětví, odešlo do důchodu, nebo dojíţdí za prací. Firma Strunal CZ, a.s. Firma F.P.Technik 6

7 Firma AkordKvint Firma Ateliér SALDO 2.6. Dopravní obslužnost Město Luby je propojeno dopravou ţelezniční a silniční. Cyklistická a pěší doprava plní funkci pouze turistickou. V současné době je propojeno pouze na jednu stranu, to je na Cheb, vzdálený 30 km. Ţelezniční i autobusová doprava tímto směrem je dostatečná. Hromadná doprava směrem na Kraslice nebo Sokolov není ţádná. Směrem do Německa také ne, hraniční přechod zatím nemůţe být vyuţíván. Vlakové nádraţí Autobusová zastávka Silnice V roce 2005 byla po mnohaletých slibech opravena silnice vedoucí od Chebu a krátký úsek vedoucí na Kraslice. V roce 2007 byl zrekonstruován průtah městem aţ k náměstí 5. května a 1 km úsek procházející městem směrem ke hraničnímu přechodu. Silnice vedoucí směrem na Kraslice, Sokolov a hraniční přechod však zůstávají v dezolátním stavu. 7

8 Rekonstruovaný průtah městem vč. mostu v Revoluční ulici Rekonstruovaný průtah městem Malé náměstí Místní komunikace Veškeré místní komunikace jsou v zoufalém stavu, po dobu 40ti let byly pouze opravované ty nejhorší úseky. Na rekonstrukce nebo opravy většího rozsahu nebyly finanční zdroje. Totéţ se týká i propojující silnice Luby Flusberg Vackov, která je místního charakteru Chodníky Více jak 2/3 hlavních chodníkových tras byla v posledních letech zrekonstruována zámkovou dlaţbou. Přesto jich ještě dost zbývá, především těch, které vedou podle místních komunikací Kraslická a Sokolovská (od benzinky nahoru), Chebská jednosměrka, Revoluční a Chebská (příjezd od Chebu). Z bezpečnostního hlediska je nutno řešit pěší trasu dětí do horní základní školy a jejich přecházení do školní jídelny. Upravené chodníky Zúţený chodník na trase mezi školami Parkování Vzhledem k přibývajícím osobním automobilům v Lubech a narůstajícím dojíţděním za zaměstnáním, jeví se současná kapacita parkovacích míst nedostatečná. Chybí především parkovací místa u zdravotního střediska, u radnice, u tzv, starých paneláků v Tovární ulici, v ulici U Pily a Na Louce Cyklistická doprava Protoţe je v Lubech velmi kopcovitý terén, je cyklistická doprava minimální. Rozmáhá se cyklistika turistická, která vyuţívá značených cyklotras, to znamená při silničním provozu. 8

9 Pěší doprava Pěší doprava má vzhledem k velikosti města velký význam (cesta do zaměstnání, do školy, k lékaři, na nákupy atd.), proto má velký význam i údrţba cest a chodníků. Rozmáhá se i pěší turistika, zejména z německé strany. Problémem však je bezpečnost všech těchto pěších tras Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je z větší části jiţ velmi zanedbané, prorezlé sloupy jsou jiţ i ţivotu nebezpečné, stará svítidla poruchová a zemní kabely porušené. Některé úseky byly jiţ v posledních letech vyměněné nebo kompletně zrekonstruované (Chebská ulice), ale podstatnou část veřejného osvětlení to však teprve čeká Vodovodní a kanalizační síť. Správu a údrţbu vodovodních řadů a kanalizací s čističkou zajišťuje pro město společnost CHEVAK Chebské vodovody a kanalizace. Hlavním zdrojem vody jsou prameny a studny v příhraničním pásmu, náhradní zdroj vody je přiveden z Valtéřova od Zlatého potoka. V okrajových částech města jsou rodinné domky zásobovány z vlastních, v řadě případů jiţ vrtaných studní. Chronickým nedostatkem vody město netrpí, v období velkého sucha musí být některé rodinné domy zásobovány náhradními zdroji, stává se tak však ve výjimečných případech v oblasti Růţového vrchu. V letech byl v Lubech zrekonstruován hlavní kanalizační řad a vybudovaná čistička odpadních vod. Napojeno je však zatím jen centrum města a panelová sídliště. Není napojen dosud především celý Růţový vrch, Zahradní ulice, Luční ulice, část Tovární ulice, část Na Výšinách, část Bezručovy ulice, část Masarykovy ulice, Pětidomí, Egeten, Kraslická, Sokolovská, Horní Luby, Dolní Luby, Flusberg a Opatov Zásobování teplem Tuto sluţbu pro město zajišťuje Lubská Kalora s.r.o. ve 100% vlastnictví města Luby. Výroba tepla probíhá ve dvou centrálních plynových kotelnách, které zásobují všechna panelová sídliště, vedlejší budovu základní školy, kulturní dům, a jeden bytový dům ve staré zástavbě. Radnice, základní škola a sportovní hala a zdravotní středisko mají své vlastní plynové kotelny. Sídlo firmy J+K Puls a Lubské Kalory Radnice města Luby 9

10 2.9. Zásobování města zemním plynem Plynofikace města byla zrealizována koncem 90tých let. Na plyn se připojily všechny výrobní i nevýrobní podniky ve městě, všechny bytové jednotky ve vlastnictví města, ale i téměř všichni občané se svými rodinnými domy. Plyn však nebyl dotaţen do některých okrajových částí města. Vzhledem k enormně narůstajícím cenám plynu však jiţ řada občanů v rodinných domcích a soukromých domech přechází zpět na vytápění spalováním tuhých paliv. To se projevuje v zimním období zhoršením kvality ovzduší Informační a komunikační technologie Telekomunikace Pro městu Luby správu a údrţbu dané sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a.s., krajské středisko Karlovy Vary Internet Větší ekonomické subjekty vyuţívají především sluţeb Telefónica Czech Republic nebo GTS Novera s vyšší rychlostí, domácnosti především KOMTECH sdr.p., Valdštejnova 8, Cheb, nebo Saurus Cheb s niţší rychlostí. Pro veřejnost jsou v městské knihovně k dispozici 3 počítače připojené na internet, jejich vyuţívání je velmi dobré, především mládeţí Obecní rozhlas Město Luby je v převáţné míře pokryto drátovým obecním rozhlasem. V současné době je však jiţ poruchový a nevykrývá celé oblasti města. Je zapotřebí vyuţít jiţ nových technologií a zavést bezdrátový obecní rozhlas Kvalita života Bezpečnost O bezpečnost obyvatel, ochranu majetku a veřejného pořádku se v Lubech stará Policie ČR se sídlem v Plesné, kam byla v minulých letech z Lubů přestěhována. Její odloučení se projevilo na zvýšení vandalismu a na veřejném pořádku ve městě. Chybí obchůzky po městě, policie městem jen projíţdí autem Sociální oblast V bývalých kasárnách pohraniční jednotky u hranic za Lubama je vybudované sociální zařízení pro mentálně postiţené občany. Zařízení není majetkem města Lubů, spadá pod Karlovarský kraj. Město Luby poskytuje svým občanům prostřednictvím sociální komise pečovatelskou pomoc. Jde o sluţbu sociální péče, která starým a zdravotně postiţeným občanům usnadňuje ţivot ve stáří nebo při zdravotním postiţení Zdravotní péče V Lubech působí dva obvodní lékaři a dětský lékař. Ordinace mají v budově zdravotního střediska, kde je také umístěna lékárna a vybavení ordinace zubaře (zubař však v Lubech není). Za specialisty včetně zubaře musí občané dojíţdět zpravidla do Chebu, ale i do Sokolova nebo dále. Zdravotní středisko sídlí ve dvouposchoďová budově na dolním náměstí. Je u něj nutno řešit bezbariérové vstupy s výtahem a zároveň i parkovací místa, protoţe slouţí i občanům z některých okolních obcí. 10

11 Sociální ústav pro mentálně postiţené Zdravotní středisko Vzdělávání Mateřská škola V Lubech je jedna mateřská školka s kapacitou 75 dětí, coţ je pro současný počet dětí v Lubech dostačující. Sídlí ve společném areálu s místní druţinou a domem dětí a mládeţe. Budovy jsou v dobrém stavu, na ploše areálu bylo vybudováno v roce 2005 velmi hezké hřiště pro děti. Mateřská školka Mateřská školka Základní škola Základní škola sídlí ve dvou budovách, hlavní škola v Masarykově ulici a dolní škola se školní kuchyní a jídelnou v Revoluční ulici. Má kapacitu 400 ţáků, současný počet je 240 dětí. Budovy základní školy vyţadují nutné opravy střech fasád, izolací, atd. Město na tyto opravy kaţdoročně přispívá poměrně vysokou částkou, zdaleka to však nestačí, je nutná rozsáhlejší investice. K základní škole patří sportovní hala, spíše tělocvična, vybudovaná v 70tých letech, která jiţ vyţaduje také nutné opravy. Za hlavní školou je vybudován v roce 2005 velmi pěkné víceúčelové atletické hřiště. 11

12 Základní škola horní Základní škola dolní, se školní jídelnou Střední škola V roce 1873 byla v Schönbachu zaloţena hudební škola, která se v průběhu let přeměnila na střední učiliště výroby hudebních nástrojů a Houslařskou školu poskytující střední vzdělání s maturitou. Byla základem pro zde prosperující hudební průmysl. Pod tlakem krajských orgánů Karlovarského kraje však byla v roce 2005 přesunuta do Chebu Základní umělecká škola Místní základní umělecká škola poskytuje hudební a umělecké vzdělání lubským dětem v oborech hudebním, výtvarném a literárně dramatickém, ale i dětem z okolních obcí. Vzhledem k hudebním tradicím města je dost navštěvovaná. V současné době eviduje 210 ţáků. Sídlí v samostatné budově, dobře udrţované, má odloučené pracoviště v Plesné a ve Skalné. Budova Houslařské školy Budova Základní umělecké školy Kultura a cestovní ruch Kultura, sport a rekreace Historické kulturní památky Památkově chráněné jsou kostel sv. Ondřeje, kaple Pany Marie na místním hřbitově a sloup se sochou Pany Marie na nám. 5. května. Co se týče zeleně, máme v obci několik památkově 12

13 chráněných stromů. Na místním hřbitově javory a duby, odhadované stáří 250 let a také dominantní lípu v Horních Lubech, odhadované stáří 400 let. Kostel sv. Ondřeje Kaple Pany Marie Mariánský sloup s oboustrannou Madonou Socha houslaře symbol města 13

14 Chráněné javory a duby na hřbitově Chráněná lípa v Horních Lubech Kulturní život Město Luby má ve svém vlastnictví kulturní dům se sálem o kapacitě 320 míst, s kinem a místní knihovnou. V 80tých letech byl zrekonstruován, v současnosti však jiţ vyţaduje opravy, především střechy a fasád. Soukromá firma Ateliér Saldo má nově vybudovaný malý kulturní sál, v němţ občas pořádá hudební produkce a jiné kulturní akce. Ve městě je muzeum hudebních nástrojů se sídlem na radnici, přístupné na předchozí poţádání a ve skupinách. Kulturní ţivot ve městě je však velmi omezený, občané si navykli na pasivní přijímání kultury. Čekají tedy na to, co jim místní spolky, hasiči, rybáři, myslivci, dům dětí a mládeţe, sportovci, Ateliér Saldo nebo město připraví. Město samotné se v tomto směru soustředí především na Lubské slavnosti podzimní jarmark, Den dětí, pálení čarodějnic ard a na společné příhraniční akce ve spolupráci s obcemi Wernitzgrün a Erlbach, jako je setkání na hranicích, nebo u vánočního stromku. Kulturní ţivot ve městě je v kaţdém případě ţádoucí do budoucna oţivit a koordinovat. Městský kulturní dům Místní pošta 14

15 Boţí muka na rozcestí Sokolovské ulice a cestě k autoparku Boţí muka při Chebské ulici pod internátem Boţí muka byla doplněna sochami Pany Marie s jezulátkem a Janem Nepomuckým, zhotovenými místním umělcem Milanem Krskem s dětmi v Základní umělecké škole Sport a rekreace V Lubech je několik veřejných sportovišť. Jsou to sportovní areál na kopanou, areál s tenisovými kurty, hřištěm na odbíjenou, pláţovou házenou, asfaltové házenkářské hřiště na Autoparku, nově vybudované víceúčelové hřiště (oválná běţecká dráha, doskočiště, hřiště na malou kopanou, odbíjenou, basketbal a házenou, soukromé golfové hřiště, městská tělocvična. Sportovci si na vybavení sportovišti nemohou ztěţovat. Veškerá sportoviště jsou v dobrém stavu. Ve městě chybí moţnost rekreačního koupání. Atletický areál u školy Tělocvična 15

16 TJ Cremona Luby - hřiště na kopanou SK Luby - tenis, odbíjená a pláţové sporty Golfový areál Zázemí golfu Asfaltové házenkářské hřiště Poţární nádrţ Cestovní ruch Cestovní ruch je v Lubech zatím poměrně omezený, projevuje se hlavně návštěvou bývalých rodáků a po otevření hranic pro pěší a cyklisty návštěvníky ze Saska. Zvýšení cestovního ruchu musí být také pro město jedním z hlavních cílů příštích let. K tomu je nutné zrekonstruovat infrastrukturu, místní komunikace, zřídit cyklostezky a cyklotrasy, rozšířit ubytovací prostory. Nabídnou kvalitnější sluţby atd. 16

17 Hraniční přechod Prostor pro hraniční slavnosti Prostor pro hraniční slavnosti Restaurace Kozabar s ubytováním Rozhledna U strejců nad golfem Hrázděné chaloupky v Horních Lubech Životní prostředí Ovzduší Podle environmentálních map se město Luby nachází v oblasti s jedním z nejčistších ovzduší v republice. Převládají zde západní větry, je tedy ochráněno zalesněným kopcovitým terénem ze severozápadu. Situace se změní, pokud fouká vítr severovýchodní. Pak zde občas zavane chemička ze Sokolova a z Vřesové. 17

18 Automobilová doprava není v Lubech zatím tak silná, aby měla vliv na ovzduší. Přechodem některých občanů od vytápění svých obydlí plynovými kotli nebo elektrickým topením zpět na topení tuhými palivy (z ekonomických důvodů) se především v zimním období v období inverzí ovzduší zhoršuje Nakládání s odpady Pro město Luby zajišťuje svoz, třídění a zneškodňování komunálního odpadu firma ASP sluţby s.r.o. Sběrný dvůr je zajištěn v areálu Technických sluţeb města. Občané platí paušální roční poplatek za systém sběru, třídění, svozu a likvidace domovního odpadu, proto se v okolí města černé skládky vyskytují jen ojediněle Městská zeleň Město i občané dbají na udrţování stromů a zeleně ve městě, coţ je znát především na vzhledu okolí panelových sídlišť, parků ve středu města i na místním hřbitově. Po dřívějších sporech s místními aktivisty došlo i k určitému koncenzu, staré a nezdravé dřeviny se musí porazit, ale místo toho vysázet nové. Přesto je v následujících letech nutné věnovat i této oblasti nadále pozornost. Centrální park u dolní školy jiţ potřebuje rekonstrukci, rovněţ i některé další úseky, např. pod poštou atd. Centrální park Prostor pod poštou Park a zahrádky 18

19 Kolumbárium na hřbitově Urnové hroby na hřbitově 3. Cíle integrovaného plánu rozvoje města Hlavním cílem tohoto plánu, jak jiţ vyplývá z rozboru současné situace, je přilákat do města nové investory a podnikatele, nabídnout občanům více pracovních příleţitostí, podnítit zdravou konkurenci, vytvořit podmínky pro zásadní rozšíření cestovního ruchu a celkově oţivit město. K tomu je potřeba soustředit se na několik oblastí Podpora podnikání Do města je nezbytně nutné přilákat nové investory a podnikatele. Zvýšení jejich zájmu můţe napomoct vybudování a rekonstrukce městské infrastruktury a otevření hraničního přechodu, které umoţňuje Schengenská dohoda jiţ koncem roku 2007, k jejímu otevření ale můţe dojít aţ po rekonstrukci krajské silnice vedoucí k hraničnímu přechodu, která se plánuje na rok Město musí mít k dispozici pozemky a prostory k podnikání. V současné době nabízí pouze budovu bývalého učiliště, která však bez výtahu nemůţe slouţit k výrobní činnosti. Další volný objekt je bývalá sokolovna, ve vlastnictví fyzické osoby, hotel Skleník a hotel Praha. Firma Strunal CZ, a.s. má ve svém majetku minimálně vyuţité objekty, to je starý odbyt v Druţstevní ulici a svobodárna s internátem v Bezručově ulici. Svobodárna a internát jsou velmi vhodným objektem ke zřízení sociálního domu pro seniory. Zastupitelstvo města odsouhlasilo moţnost prodeje pozemků za zvýhodněné ceny podnikatelům, kteří vytvoří nová pracovní místa. 19

20 Nevyuţitý objekt firmy Strunal starý odbyt Prázdný objekt Houslařské školy Málo vyuţitý objekt firmy F.P.Technik Téměř prázdný objekt firmy Strunal - internát a svobodárna Opuštěný objekt - Monako 3.2. Zlepšení fyzické infrastruktury V listopadu roku 2007 byl dokončen průtah městem (silnice II. třídy) směřující k hraničnímu přechodu, včetně rekonstrukce mostu přes potok Luběnka, financovaný Krajským úřadem 20

21 Karlovy Vary realizovaný Krajskou správou a údrţbou silnic. V souvislosti s průtahem byly zrekonstruovány přilehlé chodníky a pouliční osvětlení. Na tento průtah městem by měl navazovat Cílený integrovaný projekt obnovy staré městské zástavby, historického jádra města. V prvé řadě je nutná rekonstrukce hlavních místních komunikací navazujících na průtah městem, to je Revoluční ulice od křiţovatky s Tovární ulicí po křiţovatku s Druţstevní ulicí která je v nejkritičtějším stavu a ulice Chebská (jednosměrka) spojující Malé náměstí s náměstím 5. května. V souvislosti s průtahem městem bylo pozměněno Malé náměstí tak, ţe zde není umoţněno parkování většího mnoţství aut. Na Malém náměstí je obvodní zdravotní středisko slouţící i pro občany okolních vesnic, kteří se většinou k lékaři dopravují auty. Proto bude vybudováno nové parkoviště pro 15 míst v prostoru mezi trafostanicí a pomníkem. Nesmí být zanedbávány ani parkové úpravy. Je nutná rekonstrukce hlavního parku u dolní školy. Park byl upraven před 40ti lety, stromy jsou přerostlé cesty propadlé, došlo i ke změně charakteru. Nutno nechat zpracovat projekt odborníky. V souvislosti s úpravou parku se musí počítat i s vybudováním cesty a schodiště od hlavní školy k dolní škole, kam chodí děti do školní jídelny. V současnosti obcházejí zástavbu v Masarykově ulici po úzkém chodníku při hlavním silničním tahu od hranic (velmi nebezpečné). Dále jev potřeba upravit volnou plochu pod poštou na park s parkovacími místy především pro zdravotně postiţené. U tzv. starých paneláků v Tovární ulici vybudovat vícemístné parkoviště a u nových paneláků v toto ulici rozšířit parkoviště. Velmi nutné je vybudování parkoviště u radnice, tomu musí předcházet jednání o pozemcích naproti benzince. S rekonstrukcí ulic Revoluční, Chebská a s celkovou úpravou historické části města je nutné dokončit úpravu chodníků a veřejného osvětlení. Realizace všech těchto záměrů je moţná jen za dotační podpory z EU v rámci Regionálního operačního programu NUTS Severozápad, prioritní osa 2, Integrovaná podpora místního rozvoje. Je nutné opravit některé hroutící se opěrné zdi, především v Masarykově ulici a pod ţelezniční tratí. Nelze zapomínat ani na okrajové části města. Zde je nutno řešit především kanalizaci a místní komunikace, rozšířit plynofikaci města do okrajových částí. V dlouhodobém plánu obnovy města je i rekonstrukce náměstí 5. května, kterým prochází průtah městem. Jedná se jak o část s pomníkem houslaře, tak i o část u mariánského sloupu. Ve druhé etapě bude zapotřebí zrekonstruovat ostatní místní komunikace, především silnici od hasičárny přes Flusberg do Vackova, tím i propojit cyklotrasu Luby Plesná budovanou v rámci mikroregionu Kamené Vrchy. 21

22 Revoluční ulice Revoluční ulice Revoluční ulice Revoluční ulice Chebská ulice Chebská ulice Prostor pro parkoviště u Malého náměstí Staré paneláky 22

23 Prostor pro parkoviště u pošty Rozpadající se opěrná zeď 3.3. Rozvoj cestovního ruchu Město Luby má uzavřenou partnerskou smlouvu se sousedními hraničními Sasskými obcemi Erlbach a Wernitzgrün, která není pouze na papíře, ale jiţ 15 let se aktivně realizuje. V rámci této smlouvy se pořádají kaţdoroční Hraniční slavnosti, Setkání u vánočního stromku, společné turistické pochody, pracovní setkání zastupitelstev obcí atd. Za pomoci dotačního programu INTERREG III A Česká republika Sasko byl v roce 2005 za základní školou vybudován sportovní areál, který slouţí i občanům z partnerských obcí. Pro zvýšení turistického ruchu bude v rámci mikroregionu Kamenné vrchy realizovaná výstavba cyklostezek a cyklotras od hranic Sasska po katastr města Plesná. Pro Luby je především zajímavá trasa od hraničního přechodu do Lubů, z Vackova do Lubů a propojení na Krušnohorskou magistrálu ze směru Kraslice na Luby Plesná Skalná dále na Vojtanov. V Třebeni se tato trasa napojuje na Doubí Tršnice Jindřichv a budoucí Páteřní cyklostezku kolem řeky Ohře. Jeho realizace je moţná za finanční podpory z programů přeshraniční spolupráce. Samotné město Luby připravuje v úzké spolupráci s partnerskými sasskými obcemi projekt na rekonstrukci nám. 5.května, jak jeho část u sochy houslaře, tak jeho část u Mariánského sloupu. V rámci tohoto projektu na české straně má být upraven prostor na hranicích, kde se konají hraniční slavnost, upraveny další turistické stezky, vybudovaná lyţařská běţecká stopa při hranicích, procházející územími Česka i Saska. Pro karavanové ubytování bude zřízeno zázemí v prostoru Autoparku, nad házenkářským hřištěm. Tento projekt je připravován společně městy Luby a Erlbach, realizován má být v rámci dotačního programu hraniční spolupráce Cíl 3. K rozvoji cestovního ruchu musí přispět i otevření hraničního přechodu pro motorová vozidla do 3,5 t, opravy a rekonstrukce místních komunikací a v souvislosti s rozšířením cestovního ruchu se musí zvednout i nabídka sluţeb. Především stravování a ubytování. V Lubech neexistuje ubytovací kapacita pro autobus turistů, to znamená 40 ubytovacích míst. 23

24 nám. 5.května Mariánský sloup nám. 5.května - houslař Prostor pro karavanové zázemí nad Autoparkem 24

25 Integrovaná cyklodoprava v mikroregionu Kamené Vrchy úsek Luby - Plesná 3.4. Kanalizace Kanalizace v cenrtu města je zrekonstruována a svedena do čističky odpadních vod. Okrajové části města odkanalizovány nejsou. Dokončuje se projekt na kanalizaci v oblasti Růţového vrchu od ţelezniční trati nahoru a od Hřbitovní ulice po Druţstevní ulici, dále ulice Zahradní, Luční, část Masarykovy a část Tovární. S dalším rozšířením kanalizace se počítá po ukončení této první etapy. Týkalo by se ulice Kraslické a Sokolovské od křiţovatky, dále část ulice Bezručovy a Na Výšinách Rozšíření plynofikace Záměrem je rozšíření plynofikace do okrajových částí města, v těch místech, kde je to aspoň trochu rentabilní. 25

26 3.6. Využívání obnovitelných energetických zdrojů a úspora energie V katastru Výspa bude vybudováno 9 větrných elektráren. Město se na nákladech podílet nebude, budou financovány ze soukromých zdrojů. Město se bude podílet na zisku z těchto elektráren. Dále bude nutné zaměřit se i na úspory energií, výměnou oken u bytů panelového typu ve vlastnictví města a následně i na měření skutečného odběru tepla v jednotlivých bytech. K tomu účelu bude třeba hledat vhodný dotační program Výstavba sběrného dvora Město má sice dobře zajištěn odvoz odpadů včetně tříděných, nebezpečný odpad se však odváţí pouze dvakrát do roka při tzv. hromádkách. Proto bude pro tento nebezpečný odpad vybudován sběrný dvůr v prostorách technických sluţeb. Zde budou moci občané ukládat nebezpečný odpad i v průběhu roku. Jedná se předevší o ojeté pneumatiky, vyřazené ledničky, plechovky od barev a podobně Protidrogová prevence Město je poměrně slušně vybaveno různými sportovišti pro vyuţití volného času mládeţe. Nemá však zázemí pro moderní atraktivní sporty jako je skateboard a in-line bruslení. V současné době se jim nachází prostor pouze na asfaltovaném házenkářském hřišti. Rozšíří se jim vybudováním cyklostezek a cyklotras Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Městské zdravotní středisko vyţaduje rekonstrukce, především z důvodu bezbariérového přístupu občanů. Ten bude řešen venkovním výtahem. Je nutné dokončit opravy základní školy, střecha a fasáda na hlavní budově, odizolování dolní školy a dokončení rekonstrukce školní jídelny. Městský kulturní dům jiţ také vyţaduje opravy a rekonstrukce, především střecha, fasáda, zvuková izolace, okna a rekonstrukce topení. Pro potřeby Sboru dobrovolných hasičů města Luby bude za spolufinancování Ministerstva vnitra ČR a hejtmana Karlovarského kraje zakoupeno hasičské auto značky MANN CAS. Po odkanalizování ulice Kraslické by se měla zrekonstruovat poţární vodní nádrţ za Monakem a přizpůsobit i ke koupání. 26